V České republice žije přes půl milionu lidí s neléčenou depresí nebo s některou z úzkostných poruch. Většina takto nemocných se neléčí ze strachu z psychiatrie, i kvůli obavám, že budou označeni za blázny. Nebo proto, že jejich nemoc nebyla vůbec rozpoznána. Neléčené deprese a úzkostné poruchy přitom často vedou k sociální izolaci, závislostem i k sebevraždě, ale také k řadě tělesných onemocnění.
Lidem s neléčenou depresí a úzkostmi schází ověřené a snadno dostupné informace o projevech a léčbě jejich nemoci. Proto jsme se rozhodli natočit dokumentární cyklus ŽIVOT ZA ZDÍ. S pomocí předních odborníků z celé republiky boříme strach z psychiatrie. Otevíráme brány psychiatrických nemocnic a dveře psychiatrických ambulancí. Mluvíme o působení antidepresiv a představujeme krizovou intervenci, hospitalizaci na psychiatrii a terapeutické cesty, které vedou ven z bludného kruhu deprese a úzkostí.
E-MAIL: [email protected]
Пікірлер
Myšlenky! Tak to se povedlo! 😀 Mám takovou zkušenost nejen vlastní, ale i z mnoha konzultací s lidmi, že tělesné stavy se projevují zcela mimo kontrolu člověka. Můžete cokoliv analyzovat, opakovat si motivační myšlenky, ale tím neovládnete fyzický stav člověka. Můžete se radovat z nějaké životní změny, na vědomé úrovni, ale tělo a nějaký hlubší stav si jede to své. Pokud se však podíváme do minulosti, můžeme zjistit, proč člověk reaguje určitým způsobem na těžké životní situace. Co se dělo v dětství, zda se tyto stavy nerozvíjely pomalu od raného dětství, dále i přes dospívání, jak se dokáže vyrovnávat s životními výzvami... Důvodů může být mnoho. Například odloučení od matky v raném dětství, kdy jako dítě pláče ve školce, či před spaním, protože cítí ohrožení a strach pak zůstává v podvědomí celý život, ale začal např. ve věku 0-6 let, atd. Dále na psychiku člověka silně působí narušené rodinné vazby, kdy nebyl otec zrovna symbolem síly a bezpečí, dítě se bálo, nebo se bálo násilí, nebo že rodič onemocní, odejde, Také mohou zde být příčiny i přenesené, tj. rodové. Je potřeba hledat hlubší příčinu. Jung někde psal, že prožívání života v dramatech se může stát zvykem, nakonec i osudem, když se vnitřní situace nestane vědomou.
Úžasná pani terapeutka.. 😊
Absolutně skvěle vedený rozhovor ❤
Děkujeme.
😶😶😶😶😶😶😶😶
Moc děkuji , skvělý rozhovor s odborníky a vedeni rozhovoru panem Jeronýmem 👍
Děkuji, našla jsem se v této diagnóze. Nejužitečnější rozhovor v mém životě.
Snad pomůže má zkušenost. Prozradím, že jsem vyhrál! Během 14 dní po prodělaném Covidu jsem pozoroval, že semnou není něco v pořádku. Pálení na plicích, porucha spánku a takové zvláštní stavy, třeba jen u koukání na televizi. Dohnalo mě to k praktikovi, kde mi diagnostikoval astma a deprese. Dostal jsem žádanku na pneumologii a antidepresiva. Čekal jsem na termín a chodil s bolestí na plicích do práce zhruba týden, než mě chytla první pořádná ataka. Tu jsem prodělal v autě v koloně při čekání na semaforech do Smíchovského tunelu. Pocit, že nemůžu dýchat, hyperventilace a s ní všechny spojené jevy. Co teď. Přežil jsem až k semaforům a na zelenou vypálil do tunelu, kde jsem zastavil v odstavném výklenku, bylo mi na omdlení, ale ataka mě držela při vědomí. Nevěděl jsem, co se děje. Přemýšlel jsem, jestli ke mně dřív než umřu dorazí policie nebo ZZS. Byl jsem kousek od domova, tak jsem to po chvilce risknul a dojel. Ty tři minuty se zdály jako věčnost. Nedokázal jsem vystoupit z auta, vystoupit mi pomohla až přítelkyně. Do večera stav neustal. Na pohotovosti naměřili tlak 220 na 160. Nacpali do mě SOS prážek na tlak, který nepomohl. Zabrala až postupně navyšovaná koňská dávka takového hořkého bílého prášku. Stabilizovaného mě pustili domů, kde jsem odpad a chvíli se prospal. Myslel jsem, že to bylo všechno a je to zamnou. Vůbec. Byl to teprve začátek všeho. Od té doby ataka kdykoli, kdekoli, s kýmkoli, bez kohokoli. Nemohl jsem být sám doma, koukat na televizi, jakákoli myšlenka, i podvědomá, se přeměnila v ataku, které trvala i hodiny. Kvůli útrpným bolestem hrudníku a atakám jsem střídal návštěvy pneumologie a pohotovosti. Na pneumologii nevěděli co se semnou, až jsem jednoho dne dostal Neurol, to byl ten hořký bílý zázračný prášek. Od té doby se to stabilizovalo a pravděpodobně už začaly lehce zabírat také antidepresiva. Stav byl stále vážný, tak jsem zoufalý volal na psychiatrii. Pan psychiatr mi bohužel nesdělil, že trpím atakami. Jen doporučil pokračovat v medikaci stanovené praktikem a užívat Neurol dle potřeby. Že se jedná o panické ataky jsem zjistil úplnou náhodou na KZread. Začal jsem se víc zajímat. Silnou agorafobii jsem měl asi půl roku. I obejít blok byl nadlidský úkol. Nevzdal jsem to. Hodně mi pomohla rodina a známí. Vždy mě vytáhli ven i přes nepříjemné pocity. Nějak jsem věděl, že se tomu nesmím podvolit. Začal jsem také docházet na psychoterapie, kde jsem se naučil spoustu praktických věcí. Byly to dva roky boje a utrpení, ale zvítězil jsem. Vyšel jsem z toho silnější a s vědomostmi, které jen tak každý nemá, nebo není schopen je pochopit. Začal jsem být všímavější k myšlenkám a když se mě snaží chytit slaboučká ataka, nepanikařím. Už ji totiž moc dobře znám a vím, že mi nic neudělá. Když zjistí že nepochodí, za pár minut lehkého nepříjemného tělesného pocitu zklamaná odejde. Ještě nějaké typy na závěr: Je důležité si připustit, že máte problém a pokud možno, vyhledat odbornou pomoc - psychiatr, psychoterapeut. Zajímejte se o problematiku. Naučte se pozorovat myšlenky, pocity a tělesná napětí. Škodlivé myšlenky je třeba včas pustit a tělesné napětí uvolnit. Vhodná je meditace a cvičení bodyscan. Změňte myšlení, zakažte si negativní myšlenky. Nesmíte se v jakékoli špatné myšlence zacyklit, umí se pak vracet častěji a ještě silnější. Pokud to jde, srovnejte si život. Ulevte si. Zaběhněte si rutiny a dodržujte spánkovou hygienu. Vyvarujte se nadměrnému přijímání informací, které jsou pro vás stejně zbytečné protože nic nezměníte. Naučte se říkat ne. Radujte se a buďte vděční z maličkostí. Naučte se žít v přítomnosti, pozorujte. Buďte laskaví.
Děkujeme za plastický popis Vašeho příběhu, který může být pro mnohé inspirací. Mějte se dobře!
Je mi 14 a za poslední měsíc jsem se poškodila 4x. Po první akci jsem to asi za den řekla rodičům, je to ale moc nezajímalo, jen táta mě vzal k léčitelovi, avšak ten mi stav ještě zhoršil. Po týdnu jsem měla opět silný nával emocí a znovu jsem se hůř poškodila a po dalším týdnu zas. Dva týdny nic nebylo, jelikož jsem brala od táty léky na zklidnění (zvláštní antidepresiva). Ty sice vypadaly nadějně, avšak zlé emoce se mi vrátily do staré koleje a dnes jsem se pořezala mnohem hlouběji než jindy. Chodím půl roku k psychologovi, ale ten mi moc nepomáhá. Absolutně nevím, co se se mnou děje, dříve došlo to i k pokusu o sebevraždu, mé pozitivní myšlenky se vytrácejí a mění se ve špatné. Prosím, moc prosím o radu!
Dobrý den, moc nás mrzí to, čím si procházíte. Doporučujeme Vám, abyste se co nejdříve obrátila na poradnu Linky bezpečí (www.linkabezpeci.cz ) nebo spolku Nevypusť duši (nevypustdusi.cz/poradna/). Na Linku bezpečí (tel. 116 111) můžete také zavolat, a to kdykoliv, anonymně a zdarma. Držíme palce a kdybyste potřebovala ještě nějakou další informaci, určitě nám napište.
Paráda. Jste pro mne velká inspirace k zamyšlení-)
Dobrý deň pán Jeroným ďakujem za odborne ľudsky vedený výborný rozhovor s odborníkmi.
Skvělé, moc děkuji.
Velmi, velmi dobrý rozhovor se skvělým, lidským odborníkem... Pan moderátor se umí výborně ptát, naslouchat a rozhovor doplňovat. Moc se mi líbí myslenka - Pravda osvobozuje. Nemuset lhát svému okolí o např. naprostých banalitách. (Kdo nezažil, nepochopí sílu a význam této myšlenky...) Děkuji 💙
Víte jak poznáte opravdové lékaře? Hlavně podle jeho pokornosti. Pánové mají titul, který se jen tak jednoduše nedocili. Všechna čest a obdiv. Velké poděkování Panu Jeroným a celému štábu ❤❤
Velmi Vám děkujeme za přízeň.
A každého chytrého člověka. Tak se poznají. Podle pokory.
Děkuji za velmi fundované moderátorské vedení. Myslím že pan doktor vpravo neví o závažnosti stavu panické poruchy.
Děkujeme též.
1:15:10 konecne to niekto povedal, slovo klient v zdravotnictve celkovo priam neznasam
1:03:58 tak u mna sa prejavuju obidve, vedie to po mnoho rokov k latkovym zavislostiam, kedy chcem vypnut dusu, a pocas remisie som naopak vyhoreny a deprimovany ze v tej hektickosti zivota sa ani neviem sustredit a nemam energiu v tychto smeroch na sebe pracovat (primarne neviem ani ako).. moje skusenosti s psychoterapiou neboli nic moc.. primarne si uvedomujem ze vesmir je priatelsky, no trva to len istu dobu od prilezitostnych skusenosti s psilocybinovymi hubami.. cely zivot som bol nauceny ignorovat spiritualitu a pridrziavat sa striktne vedeckych faktov.. dakujem za tento rozhovor, je velmi inspirativny a urcite budem viac vyhladavat podobne videa a trebars aj literaturu (odporucate nejaku, ktora nezavana prilisnym mysticizmom ale zaroven hovori o nacuvani dusi s cielom sebapoznania a samoterapie? nieco od Junga na zaciatok napr?)
Úžasný člověk, opravdu rád bych si s ním někdy popovídal. A samozřejmě opět skvělý moderátor a správně pokládané otázky. Děkuji,
Honzu obdivuji a myslím, že má klientům dost co nabídnout... A pan moderátor je fakt dobře připravený, perfektní otázky. Paráda, kluci, krásnej rozhovor!👌🏻🍀
Skvělý rozhovor, ale budu si ho muset poslechnout aspoň dvakrát. Měla jsem pocit, že neposlouchám jen jednoho odborníka, ale hned dva. Děkuji👍🏻🙂
Moc dobrý rozhovor a shrnutí srozumitelné pro každého. Našel jsem si tam, co jsem potřeboval, hlavně to o svých stínech. Děkuji.
Děkujeme.
Velice mě Vaše rozhovory obohacují, uzdravují a pomáhají mi. Moc Vám děkuji.
Děkujeme!
Děkuji 💝
Děkuji za úžasný rozhovor.
Pan Hofman je sympatická duše✨
To bych moc rád, spolupráci s vysoco citlivými lidmi.
Dobrý den, nejsem dítě, je mi přes šedesát, ale nemám pocit nějaké péče ze strany společnosti. Moje diagnóza je střední deprese s úzkostnými stavy. V životě jsem zažila mnoho nepříznivých záležitostí, které mě přivedly do psychiatrické léčebny v Kroměříži a i tady v Praze psych.klinika Ke Karlovu... Ale péče byl jen, když jsem tam byla a ještě nic moc, pak můj psychiatr předepsal antidepresiva a hotovo. Klinického psychologa si sehnat bylo na mě, což se mi v Praze nepodařilo ..., což mi také nepřidalo. Jsem sama, v důchodu, i když chodím do práce , momentálně jsem tak unavená, že jsem v neschopnosti a snažím se odpočívat a dnes už vím, že si musím za každou cenu pomoci sama . Prostě nejsou kapacity pro pomoc!! Takže když mi je zle, zvyšuji si léky. Pracovat musím, protože důchod nestačí a i když je mi zle, únava úzkost , že se dovleču do práce a nikoho nic nezajímá, musím fungovat.... Ničí mě to, že nedostávám od nikoho pomoc, celkově NEZÁJEM! Děkuji V.Maršálová
Zdravím z Přírodovědecké fakulty UK :) moc děkuji za zajímavý rozhovor. Moc se mi líbí tato poznámka: neznámo je to mnohem více nebo vlastně vše (zcela to vystihuje muj názor na mozek)
Srdečně zdravíme na akademickou půdu a děkujeme za přízeň!
❤děkujeme, nadmiru, uzasne..
❤tedy, děkujeme, .. rostu s Vami...
❤ děkujeme, úžasné.. sleduji dlouho vás kanál, velice mne těší...
❤ děkujeme, úžasné, člověk se usebere..
Velmi zajímavý a poučný rozhovor. Moc vám děkuji.😊
❤děkujeme
❤ laskavost , soucit, sdilena radost a k tomu prijemny projev obou panu 😊🙏🏻 diky
@verahlavikova8774 Můžete nám prosím napsat na [email protected]? Děkujeme.
Velice hezký rozhovor. Populizátorem (v dobrém slova smyslu) Junga je pro mne Pjer La Šez, kterého sleduji už déle... Je pro mě přínosné, když mohu slyšet pohled někoho jiného, kdo se Jungem tez hlouběji zabývá, jako je váš dnešní host... Řekla bych, že i pouhý laik (zajímající se o psychologii) mohl z tohoto rozhovoru mít základní představu (nástřel) o tom, kdo je C.G.Jung... Mě osobně fascinuje fenomén kolektivního nevědomí... I to zde bylo hezky vysvětleno přirovnáním k instinktu zvířat... (Zrovna vcera jsem pozorovala čápy, kteří se k nám každoročně vrací na komín hnízdit... Nabízelo se mi tolik otázek v souvislosti s tím "co" v nich trefilo zpět z té dálky "domů".) Díky za tyto báječné rozhovory.
Děkujeme!
Zdravím, mám už přes 2 roky anhedonii, nejsem prostě schopen cítit žádné kladné emoce. Je to na hospitalizaci?
Doporučujeme Vám návštěvu odborníka, s nímž je třeba Vámi uvedenou anhedonii konzultovat. Bylo by krajně nezodpovědné na dálku hodnotit Váš psychický stav, nemluvě o tom, že na to ani nemáme dostatečné vzdělání ani kompetence. Vyhněte se internetu a navštivte psychiatra přímo, i když to potrvá delší dobu. A pokud je stav již nesnesitelný, pak jsou tu krizová centra. Rádi Vám doporučíme nejbližší z nich.
Velmi, velmi, velmi "silný" rozhovor... Mrazivý a dojemný zároveň, vedoucí k hlubokému zamyšlení... Jako čtyřicátnice velmi obdivuji to nádherné smíření, a síla hlubokých vět tohoto pána. Nejsem ještě zdaleka tak přijímající a smířlivá... Ale chtěla bych to umět také... Zatím mne přibývající věk trochu děsí. Ne až tak kvůli změně fyzického vzhledu, ale je to hlavně obava z nemohoucnosti, základní nesoběstačnosti... apod. Hluboce se před tímto pánem skláním. Rozhovor mne velmi dojal... Nedávno jsem dočetla jednu knihu (ač beletrie, ale hlubší a náročnější) s názvem Jen vítr to ví... od mého oblíbeného autora Johannese Maria Simmela a vybavil se mi z tohoto románu citát: "Lidé zacházejí s časem jakoby tu měli byt věčně... Přitom nikdo neví, kolik času mu zbývá... Minuta, hodina, týden, měsíc...rok, či více? Kdo ví... Jen vítr to ví, jen vítr to ví..."
Toto je pre odbornú verejnosť. Aký zmysel má tento rozhovor pre pacienta? Žiaden
Smysl je následující. Představujeme postupně nejrozšířenější psychoterapeutické směry. Dosud jsme představili psychonalýzu, KBT, daseinsanalýzu, biosyntézu a další. A budeme pokračovat nadále. Cílem je, aby si lidé mohli vybrat směr, který jim bude vyhovovat. Nebo se dozvěděli více o samotné psychoterapii. Pro začátek Vám doporučujeme díl o individuální (kzread.info/dash/bejne/lYhhldihdcKrZs4.htmlsi=5-lQscvfgWQsJzJM)a skupinové psychoterapii (kzread.info/dash/bejne/iYuOy7CpZcyfqMo.htmlsi=q7ECNMeA1MylD6fv). Od nich je možné přejít dál. Samozřejmě jen za předpokladu, že Vás psychoterapie zajímá.
Děkuji za rozhovor, karafa s vodou na stůl by mohla fungovat, jako spojovací faktor i že již před polovinou rozhovoru začala docházet voda🧊
Výborné video a shrnutí toho, jak se snažit s úzkostí a depresí pracovat... Průběžně si ho pouštím, jednou za čas, abych nahlas znovu slyšela a připomenula si, proč mi je třeba (bohužel opětovně špatně), a zvědomila si, jak jsem plíživě najela do nějakého starého vzorce schématu myšlenek. Pomáhá to uslyšet to od jiných...ač vím, co bude řečeno. Úzkost je běh - delší trať. Alespoň pro mne. Jsou období kdy je líp, a kdy hůř, přichází beznaděj a ztráta víry, že bude líp. Ale alespoň už s tím trochu umím pracovat... Děkuji
Perfektní rozhovor 🙂
Děkujeme!
Nepodcenujte zajit k psychiatrovi. Lecim se 15 let a uz po 10 lezech jsem prisla na to, ue ty leky a injekce musim brat. Jinak vzdy se vratim na hospitalizaci. Po 10 letech jsem uz konecne prisla na to, ze jsem opravdu nemocná
Tuším ste zozbierali všetky výrazy, ktoré tak často používa Pjér la Šéz 🙂 Opäť skvelý rozhovor, ako je to už zvykom na tomto kanáli 👍 Ďakujem!
Ano vsak Pjer je z téhož jungovskeho "vrhu", ne?
Veľmi veľmi mam rad tohto pána,ďakujem ❤ako keby hovoril z môjho vnútra
A toto ještě chybí dnešní psychiatrii - umět vidět a přečíst a porozumět vrozeným vzorcům člověka, protože bez toho, člověk nevidí do člověka a může se jen domnívat. Nevidí to vrozené. Vzorce ukazují celkem přesně, kdo je konkrétní člověk, co prožívá a jaké má své životní výzvy a co jeho dispozice - ty vrozené vzorce říkají a kam člověka vedou životem.
C.G.Jung v "Duše moderního člověka" se vyjadřuje jako psychiatr ale také je výborným kritikem společnosti,všestranné vzdělaný a moudrý člověk.
Děkujeme za doporučení této knihy (www.kosmas.cz/knihy/144294/duse-moderniho-cloveka/). Je sice dostupná převážně již jen v knihovnách, ale stojí za přečtení.
Pane Janíčku, bude někdy rozhovor o OCD? A nebo jen špatně hledám? Případně prosím o tip, kde něco takového najdu. Děkuji.
Špatně nehledáte. Kromě Hovorů o duši natáčíme i dokumentární cyklus Život za zdí, kterým jsme v roce 2018 začínali. Zatím posledním dílem cyklu je speciál o depresi. Rozhodně plánujeme natočení dílu o zmíněné OCD a také bipolární afektivní poruše.
@@ZIVOTZAZDI Děkuji Vám nejen za odpověď, ale celkově za Vaší práci, která je pro mnohé lidi (včetně mě) velkou pomocí. Ještě jednou díky,
@@ZIVOTZAZDI teším sa, aj ja by som to privítala, nakoľko trpím OCD tiež
Ak môžem odporučiť jeden kanál zameraný na OCD v českom jazyku, tak je to OCD a dál.
V této chvíli se nacházíme v kolektivním bezvědomí. 😄
🙂
Díky moc!