Držím palce panu Vavryčukovi.

S veľkým záujmom som si vypočul túto prednášku. Myslím si že argumenty ktoré tu boli interpretované sú logické a presvedčivé. Je potrebné aby boli brané do úvahy. Ďakujem.

Zdravím... Sleduji to.. Výborná přednáška. LV

53:53 To přirovnání k Platónově jeskyni nedává v tomhle kontextu vůbec smysl. Ta alegorie přece nemá nic společnýho s nějakým vymýšlením věcí nebo "opisováním", ale má demonstrovat to, že náš přístup k objektivní realitě je omezen a je vždy něčím zprostředkován. To, že je člověk připoután v jeskyni, a jedinej jeho přístup ke světu jsou stíny, který objekty skutečnýho světa vrhaj na stěnu jeskyně, má demonstrovat, že naše subjektivní vnímání nikdy neni přímou a plnou podobou objektivní reality, ale jen zjednodušeným modelem, kterou na základě vnějších vjemů vytvořil náš mozek. Např., když se podíváme na nějakej fyzickej objekt, tak nevnímáme jeho plnou podobu, ale vidíme jen jeho povrch a okraje. Nevidíme vnitřek, vnitřní strukturu. Vidíme ho jen v omezeným rozlišení, nevnímáme komponenty, pokud jich je příliš mnoho, např. molekuly, atomy, atd. Vidíme jen omezenej rozsah spektra. Čili celá pointa Platónovy alegorie je ukázat rozdíl mezi objektivní realitou (objekty co vrhají stíny) a subjektivním vnímáním reality (stíny na zdi), a ne to co tam vykládá ten pán.. To si asi spletl Platóna se Schopenhauerem. ;)

@igott-interpretaciagravita4262

2 жыл бұрын

alebo vy ste nepochopili PLATONA, mozno chcel len povedat, ze je jedno co vidite, ked ine vidiet nemozete, a tudis je dvolezite nalyzovat to co vidite na zaklade interakcii z okolim, a tak zistite, ze KRIEDA ked sa rozpadne je vyplnena tym istym materialom co na povrchu, ale inak filozofia je mrtva, tak bacha na zombiekov vo vasej hlave,

@kyjo72682

2 жыл бұрын

​@@igott-interpretaciagravita4262 Nebylo by to poprvý, co bych něco nepochopil, ale nemyslim si, že tady se pletu. :) A myslim, že tady pán měl spíš na mysli referenci Schopenhauera: "znalost pravdy slaví pouze krátký triumf mezi dlouhými obdobími, kdy je zavrhována jako paradoxní, a kdy je považována za triviální" (1819), což je někdy mylně připisováno Nicolasu Kleinovi nebo Mahtma Ghándímu. Což sice zajímavej postřeh, ale samozřejmě to neznamená, že vždy, když jde člověk proti vědeckýmu konsensu, tak má pravdu.. V naprostý většině případů to znamená, že něco je špatně na jeho straně. Jestli to tak je v tomhle případě, já posoudit nedokážu.. to bych musel začít počítat. ;)

Diky za zajimavou prednasku

Kurva to bylo žrádlo. Čekal jsem dršťkovou na konci ale super zajímavá hipoteza. Jinak díky 👉👌🖖

Stále hovoria o nekonečne, ale my predsa nevidíme do nekonečna, vesmír netrvá nekonečne dlho, rýchlosť svetla je tiež konečná, vesmír sa rozpína, a pozorujeme len konečný počet galaxii a čím ďalej ich budeme vidieť menej

@igott-interpretaciagravita4262

2 жыл бұрын

vysvetlene na zaciatku, co je to ten paradox, a ze sa stale pouziva ako dokaz big bangu. pre infozdornych: paradox TEMNEJ NOCI, ma nepriamo rozlusknut, ci je alebo nieje VESMIR NEKONECNY A VECNY, alebo KONECNY a casovo ohraniceny.

Tak předně, pokud je vesmír opravdu nekonečný, tak to není důvod pro to myslet si, že i počet hvězd v něm je nyní nekonečný. Hvězdy od začatku vesmíru začaly vznikat, takže někdy v minulosti byla jen jedna první hvězda a od té doby se jejich počet zvyšuje. Takže dnes je ve vesmíru určitě konečný počet hvězd. Takže už za tohoto předpokladu není důvod předpokládat, že by měla být obloha celá jasná. Navíc nové hvězdy vznikají v takových vzdálenostech od Země, ze kterých se jejich světlo k Zemi ještě nestihlo dostat, proto jejich jas na obloze zatím nevidíme. Já v tom tedy žádný paradox nevidím.

Zajímavá přednáška, ale diskuze poněkud připomíná toto: Jednou při veřejné disputaci dostal svatý Tomáš záludnou otázku: „Kolik andělů si může sednout na špičku jehly? “ Tomáš se nenechal vyvést z míry a bryskně odpověděl: „Na špičce jehly může sedět nekonečné množství andělů, neboť andělé jsou nehmotní. :-)

44:20 disputace se rozjíždí... 🤣

Zaujímavá a inšpirujúca prednáška. Dospel som ale k tomu, že prach v medzihviezdnom priestore nie je podstatným dôvodom k tomu, že nočná obloha je tmavá. Hlavným dôvodom je podľa môjho jednoduchého výpočtu pokles intenzity svetla hviezd a galaxií so štvorcom vzdialenosti. Predstavme si, že by vo vesmíre všetky hviezdy včítane Slnka boli zoradené do štvorcovej siete, rovnako vzdialené od seba asi 4 svetelné roky, prípadne aj menej, aby to zodpovedalo hustote hviezd v našej Galaxii. Všetky by svietili rovnako intenzívne ako hviezda Alfa Centauri vzdialená od nás 4,36 svetelných rokov, ktorá patrí medzi najjasnejšie hviezdy. V takom prípade, zo Zeme by sme v noci pozorovali akýsi tunel, kde by bolo vidieť jednotlivé hviezdy na priamkach zbiehajúcich sa v bode v nekonečne, ktorých jas by postupne slabol v závislosti na ich vzdialenosti. Tak ako slabne postupne jas lámp na nekonečne dlhej diaľnici. Ak najbližšia hviezda by mala jas 100 percent, tak jas ďalších vzdialenejších hviezd by slabol v takomto slede: 100/4, 100/9, 100/16, 100/25, 100/36, 100/49, .... a tak ďalej až do nekonečna. Keď tieto zlomky spočítame, tak zistíme, že jas toho nekonečného počtu hviezd v rade dosiahne len asi 70 percent hodnoty jasu tej najbližšej hviezdy Alfa Centauri. To je hlavný dôvod, prečo je obloha v noci tmavá. Je prekvapivé, že nekonečné množstvo hviezd na priamke prispieva k jasu oblohy len 70 percent a jediná najbližšia hviezda 100 percent. Na tej priamke by sme videli len asi prvých 10 čoraz slabšie svietiacich najbližších hviezd. Nekonečný počet nasledujúcich hviezd na danej priamke by bol teda už neviditeľný a predstavoval by pre naše oči tmavú oblohu.

@vaclavvavrycuk3816

2 жыл бұрын

Na první pohled to vypadá tak, jak píšete. Intenzita hvězdy opravdu klesá se čtvercem vzdálenosti, takže čím je hvězda dále od Země, tím na Zemi dopadá méně světla. Je potřeba ale vzít v úvahu jeden podstatný fakt. Čím je hvězda dále od Země, tak také její velikost na obloze klesá se čtvercem vzdálenosti. Takže jas hvězd (pokud neuvažujeme útlum světla díky prachovým zrnům) je na vzdálenosti hvězdy nezávislý. Dále je třeba uvážit, že počet hvězd na obloze, ze kterých k nám dopadá světlo, roste se čtvercem vzdálenosti. Tudíž, jak ukazuji v přednášce, hvězdy zaplní spojitě celou oblohu stejným jasem (v průhledném vesmíru).

@bohusa7298

2 жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Ďakujem za vysvetlenie a máte pravdu. Na základe toho môjho čiastkového výpočtu naozaj nemôžem tvrdiť, že nočná obloha je tmavá v dôsledku poklesu intenzity svetla so štvorcom vzdialenosti. Už trochu lepšie si uvedomujem, že ak napríklad pri dvojnásobnej vzdialenosti intenzita hviezd poklesne na štvrtinu, v tom prípade je v tejto väčšej vzdialenosti ale 4krát viac takýchto slabšie svietiacich hviezd . Množstvo svetla z obidvoch skupín hviezd by malo byť v priehľadnom vesmíre rovnaké. V tom prípade by mohlo dôjsť k spojitému zaplneniu oblohy rovnakým jasom.

Diskutovat o nekonečnu je pro naší představivost hodně náročné, ale v prvním přiblížení si můžeme vesmír představit jako hvězdu v ideální termosce. Veškeré záření se nám vrací zpět. V tomhle modelu už nikdo nebude váhat, že teplota prachu v termosce poroste , protože se prostě v té termosce stále topí. A je celkem jedno, kolik prachu v té termosce mám. Absorbce energie v prachu funguje jen po jistou dobu. Pro nekonečný čas se kloním k názoru pana Herschela .

To to pekne motá… Galaxie svietia nejako inak ako svetlom hviezd? Pokiaľ mám nekonečno galaxií, tak mám nekonečno hviezd (ako zdrojov energie galaxií) a som zase tam, kde som bol, tj. na Olbersovom vysvtlení a Herschelova námietka platí úplne a bez výhrady. To, či sú hviezdy sústredené v galaxiách, alebo voľne rozptýlené sme predsa nikdy nestanovili v pôvodnom Olbersovom riešení - je to jedno. No a potom galaxia, ktorá absorbuje 20 % žiarenia do nej prichádzajúceho, s ním urobí čo? Opäť ho len vyžiari - alebo kde má ten tepelný rezervoár, ktorý to pohltí a nevyžiari? Tzn. svetlo vzdialených galaxií nijak nezoslabím - každá galaxia musí znovu vyžiariť to, čo absorbovala zo vzdialenejších.

Jsem zatím v půlce přednášky a mám pocit, že pan Vavryčuk není zastáncem teorie Velkého třesku...

@ludekvincent1472

2 жыл бұрын

Ok. Přece vesmír má tvar duše... Pneu...

@igott-interpretaciagravita4262

2 жыл бұрын

nieje, ma aj ine prednasky, kde tento mozel spochybnuje, pretoze ma aj podla mna vacsie dieri, ako mesiac kratery..

Nejspíš by se to dalo stihnout za 10 minut. Ale díky za snahu.

To je docela odvážné zcela předefinovat reliktní záření.

@vaclavvavrycuk3816

2 жыл бұрын

Interpretace kosmického mikrovlnného záření jako reliktního záření má mnoho děr, ostaně jako celá teorie Velkého třesku.

Nekonečné množství hvězd ve vesmíru? To jako že ve vesmíru budou samé hvězdy a ještě nám pochybí místo...? Tak to fakt ve vesmíru nemůže být tma 🙂

Jako obyvatele kulové hvězdokupy M13 mě otázka proč je v noci tma vůbec nenapadla.

Bohuzel, neni vubec jasne, jakou ideu autor haji, takze ani nelze polemizovat. Co je z videa zrejme, je, ze ostatni (autori ucebnic) nemaji pravdu. To ovsem neni pravda. Myslim, ze zverejnovani videi KS je medvedi sluzba ostatnim. Panove prominou.

Jestli to správně chápu, je řeč o hvězdách typu Slunce? Ale to nejsou jediné objekty, které z Vesmíru "září". Pak jsou tam planety, které jsou osvětleny...a nebo také stíní. A pakliže i jich je "nekonečno", pak je tu i nekonečný stín. :-D

Blazen

Nerozumim proc se mluvi o nekonecnech, kdyz vime ze pozorovatelny vesmir je konecny a rudy posuv existuje. Pouhym okem (tedy zari tak jasne, aby to nase oko zaznamenalo ) vidime jen tri nejblizsi galaxie a zabiraji zcela nepatrnou cast oblohy. Nema tedy muslim smysl mluvit o nekonecnech, staci udelat model pro Galaxii a tim je to vyreseno ne? A tady pri pohledu ma oblohu kasne vidime, ze zalezi na hustote hvezd v prostoru (divame li se smerem do stredu galaxie tak tam nam obloha pekne zari, jinde nikoli). Opravdu nerozumim, kde je ten paradox.

@igott-interpretaciagravita4262

2 жыл бұрын

treba si pustit prednasku od zaciatku, kde je to vysvetlene.

@josefskramusky8257

2 жыл бұрын

@@igott-interpretaciagravita4262 no myslim ze od zacatku jsem si ji pustil (preskakuji vetsinou predstaveni takze jestli k tomu neco zasadniho rikal pan Krizek tak jsem asi preskocil) ale vydrzel jsem asi jen 10 minut prave proto, ze se opakovane mluvi o nekonecnech. Stejne tak na wiki ve popisu paradoxu je pouzit predpokad statickeho vecneho vesmiru (predevsim ten vesmir bez casoveho pocatku a tedy vecny a tedy svetlo k nam doleti i z nekonecna). Asi s nim pan Vavrycuk pocita, ale to je v rozporu s obecne prijimanym modelem vesmiru s velkym treskem danym starim a rozpinanim.

Čím dále je hvězda, tím delší vlnová délka. Na důvodu se neshodnu s moderní astrofyzikou. Celá obloha září, jen my to nevidíme (reliktní záření má asi 1kHZ).

@mityador

2 жыл бұрын

To sice platí, ale projevuje se to významněji až na extrémně velkých vzdálenostech, takže jako vysvětlení Olbersova paradoxu to prostě nestačí ani omylem. Uvažte, že všechny hvězdy v naší galaxii jsou v člověkem viditelné části spektra a jen v naší galaxii je asi 200 až 300 miliard hvězd (porovnejte to s čísli v simulaci v prezentaci v čase 7:39). Dokonce i blízké galaxie jako Velké Magellanovo mračno nebo Andromedu můžeme sledovat pouhýma očima a s dalekohledem u oka (tedy stále v dané části spektra) už uvidíme galaxií spousty. Hubble také pracuje především ve viditelné části spektra jen s dost malým přesahem do infračervené a vemte si, jak extrémně daleko dohlédne.

@matok7591

2 жыл бұрын

1 kHz ? :D Ani nahodou :D radovo to su nejake GHz

@jindrich2485

2 жыл бұрын

@@matok7591ano 1mm to je 0,3THz

good job

celkem nuda, zadne nove info

Nejdříve si pánové vysvětlete, co je přesně čas a pak teprve mluvte o paradoxech. Lidé mají právo se domnívat, že existence astrovědy je vlastně také paradox. Není už potom těch paradoxů příliš mnoho?

V mé hypotéze má na tom lví podíl červený gravitační posuv.

@mityador

2 жыл бұрын

Nemá, viz odpověď Pavlovi Sukovi.

@igott-interpretaciagravita4262

2 жыл бұрын

na co ma podiel?

Zpočátku přednášky jsem začal mít naději, že Greta Thumbergová a Uršula von der Leyenová dostanou novou inspiraci pro řešení realizace cílů Green Deal v podobně využití dalších obnovitelných zdrojů a řešení energetické krize EU, kam ji Německo zahnalo. Ale ne. Proto mě závěr přednášky mimořádně zklamal. Jdu se proto poslušně přihlásit k DPI! 🥵

@jindrich2485

2 жыл бұрын

Co je DPI?

@vendi558

2 жыл бұрын

@@jindrich2485 DPI = dodavatel poslední instance -> energie nakupuje za současně ceny na burze, cca 7 x draze než před 1/2 rokem -> takže, kdo platil zálohy brnkačka, tak mu teď nestačí prašule na běžný život. Když už konečně jsme zase v tě energetické krizi, že, hm … a bude hůře.

Proč je v noci tma? Lebo sa všetci jebú na západ 🤔😁😁