Jaroslav Peregrin: Co a k čemu je logika? (MFF-FPF 18.11.2021)

Ғылым және технология

Záznam čtvrté přednášky zimního semestru 2021 v rámci semináře Filosofické problémy fyziky (NPOZ007), zajišťovaného Ústavem teoretické fyziky MFF UK.
Téma 18. 11. 2021:
Co a k čemu je logika?
Logika původně, ve starověku, vnikla z úsilí hledání kritérií správnosti úsudků. Úsudky, o které šlo, byly formulovány v přirozeném jazyce (jak taky jinak). Na konci devatenáctého století a v první polovině dvacátého ale dochází k zásadní změně: zájem logiků se přesouvá od přirozených jazyků k různým umělým jazykům, které logici začínají vytvářet. Tato změna je často chápána jenom jako vyjasnění předmětu logiky a vybroušení jejích nástrojů. Ve skutečnosti s sebou ale nese tak zásadní změny předmětu logiky, že je smysl a funkce moderní logiky třeba zcela znova promýšlet. Je studium umělých jazyků logiky (které je obvykle vedeno prostředky matematiky) studiem správnosti faktických lidských úsudků? Nebo je spíše studiem modelů, které nám mohou pomoci studovat faktické úsudky jenom natolik, nakolik jsou modely adekvátními? A může nám logika vůbec pomoci nějak lépe usuzovat, či dokonce "vypočítat", jaký úsudek je správný a jaký ne?
Přednáší:
prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. (Filosofický ústav AV ČR, Katedra filozofie a společenských věd UHK).
Tyto semináře jsou věnovány filosoficky motivovaným tématům ze současnosti i historie fyziky s důrazem na její přírodovědný a kulturní kontext. V letním semestru na tento předmět navazuje předmět Fyzika jako dobrodružství poznání.
Další informace:
utf.mff.cuni.cz/seminare/filos.pl
jarda.peregrin.cz/
/ jardaperegrin

Пікірлер: 32

  • @jindrich2485
    @jindrich24852 жыл бұрын

    Úžasný Poprvé za hodně dlouhou dobu někdo řekl tuto otázku: k čemu nám to je

  • @pavelgabrielsafarik9459
    @pavelgabrielsafarik94592 жыл бұрын

    Děkuji za skvělou přednášku

  • @j.kremen876
    @j.kremen8762 жыл бұрын

    Velký malér je přechod mezi přirozeným jazykem a umělým formálním jazykem, který byl zmíněn ale nevysvětlen. Přirozený jazyk je inherentně vágní (neurčitý, mlhavý). Má neodstranitelnou vnitřní vágnost v interpretaci, tedy přiřazení významu svým jazykovým konstruktům (slova, věty). Význam jazykových konstruktů je vágní, subjektivní a emocionálně zabarvený a měnící se u každého člověka v čase. Umělý formální je postaven na požadavku nulové vnitřní vágnosti interpretace, tak je exaktní (každý patřičně vzdělaný člověk naprosto přesně ví, co jazykové konstrukce znamenají, jaký mají význam). Formální jazyk patří do exaktního světa, přirozený jazyk do exaktního světa patřit nemůže. Přechod z přirozeného jazyka do formálního není možný. Ukazuje to i metoda sémantického diferenciálu. Proto logika používá takové podivné příklady. Možná, že by problém trochu naznačila analogie, kdy na rentgenovém snímku vidíme stojícího člověka, a kdy kostru lze vidět dosti kontrastně a zbytek (měkké tkáně) rozmazaně. Výroky v přirozeném jazyce by na snímku byly přiřazeny měkkým tkáním, a to, co je schopna modelovat logika té kostře. Ta kostra by ovšem vznikla odbornou spoluprací logiků a psychologů, kdy by hledali tu strukturu myšlení a modelovali logikou. Asi by jim posloužila i metoda sémantického diferenciálu. Formální logika velmi dobře slouží v matematice, nebo v exaktních hrách (šachy, karetní hry ...), kdy posuzované objekty a jejich vztahy jsou z exaktního světa, a žádný problém s převodem jazyka nenastává. Pokud se (jakákoliv) formální logika používá v rámci exaktního světa, je vše OK. Na problému převodu jazyků vyhořela i fuzzy logika, kdy její autor si neuvědomil, že přirozený jazyk má neodstranitelnou vnitřní vágnost, a chtěl ji modelovat vnější vágností uchopenou fuzzy popisem.

  • @jindrich6434

    @jindrich6434

    5 ай бұрын

    .... reálně je lze jazyk ve vší rozmanitosti kteoru popisujete reprezentovaný velkým množství malých funkcí (v našem mozku neuronů, ve světě počítačů neurálními sítěmi). Takže lze zachycovat "skříňovitost" jakož i vágnost, přesnost, "stěnovitost", emotivitu slova, věty i celé knihy, každý výraz může být reprezentovaný vektorem v mnoharozměrném prostoru (klidně milionti, stomilionti rozměrném prostoru)....kzread.info/dash/bejne/gpWA1NScqq2bhqw.html

  • @petrk6186
    @petrk61866 ай бұрын

    Tak jsem to vyslechl a můj závěr je, že je tu záměr probrat více materie, než k čemu 75 minut stačí.

  • @charles77fuckoff
    @charles77fuckoff2 жыл бұрын

    Dobrý triko

  • @petrk6186
    @petrk61866 ай бұрын

    Po zrušení slova proseminář se mi výrazně ulevilo. Pak už by zbývalo vyzvat diskutující k tomu, aby byli proaktivní a už bych to vypnul, i když se na obsah těším.

  • @uplnenejhorsi6840
    @uplnenejhorsi68402 жыл бұрын

    Náznak komplexnosti. Společnosti. Zároveň paušalizace v nejlepším slova smyslu. Rovnováha.

  • @kubalabus8851
    @kubalabus88512 жыл бұрын

    A nechybel jen otaznik na konci vety?

  • @mireknovacek9680
    @mireknovacek96809 ай бұрын

    Ale stejně jsem moc nepochopil, k čemu je to v běžném životě. Jak to člověku pomůže, aby dokázal třeba někomu argumentovat, proč je něco nelogické. Já si třeba myslím, že je nelogické si pořizovat děti. Většina lidí si myslí že to logické je, jinak by to asi nedělali. Tak teď mi prosím poraďte, jak najít argument, jestli je to logické nebo ne.

  • @laproductify
    @laproductify2 жыл бұрын

    To je paradni plnouvous.

  • @brucewillis8336

    @brucewillis8336

    2 жыл бұрын

    Třeba v něm má schované včely 🐝😀

  • @michaldusek4040
    @michaldusek40402 жыл бұрын

    škoda že není vysvětleno, proč výrok v Aristotélově logice je pravdivý (správný) a v dnešní není, to by mne zajímalo

  • @karels3972
    @karels39722 жыл бұрын

    přiznám se že jsem to ještě celé neslyšel. ale svého času jsem si odpověděl na , před tím , neznámou otázku , jestli je matematika nad logikou. podle mého názoru je matematika nad logikou. no logická otázka by byla a , co je to matematika ? logika je s určitého pohledu řešení problémů. ( jak známo " rozdíl mezi řešením a problémem je že řešení si dokážeme představit "). logika vlastně funguje v řešení které se týká ( malích čísel ). nejméně 2 . ( 2 " uhli pohledu ) . a těch "prvků" tam je taky omezené množství - nebudou tam desítky . Dal bych k tomu jednu otázku : dakážete si představit 6 beden s 20 jabkama?

  • @jirioto6089
    @jirioto60892 жыл бұрын

    Kterak logika a aritmetika narušují stav věcí nelogických a nelineárních.

  • @bububu12345
    @bububu123452 жыл бұрын

    Ten kašeľ sa dá urobiť. Filter z aktívneho uhlia odporúčam

  • @nescius2
    @nescius22 жыл бұрын

    1:08:43

  • @zabojand
    @zabojand2 жыл бұрын

    Jako největší fail českého školství považuju, že se s výrokovýma symbolama člověk nemusí potkat ani na té střední škole. A to je docela průser, protože si pamatuji ještě z doby maturity, že jsem si chtěla občas něco nastudovat a vůbec jsem nechápala co v učebnicích znamenají ty "zobáčky" (and a or) a "šipky" (implikace) a tak jsem se ptala vrstevníků kolem sebe a taky nevěděli co to je... nebo, že by někdo uměl množinové zápisy? Vůbec. Taková banalita, ale je to docela bariéra ke samostudiu... nedej bože, jak si člověk vyláme zuby pak na vysoké, když se s tím nepotká do té doby.

  • @GeorgWilde

    @GeorgWilde

    2 жыл бұрын

    V matematických učebnicích se používají symboly pouze neformálně jako zkratky, neboli rozšíření českého/anglického jazyka. Nejedná se o formální logiku. Pokud učebnice neobsahuje seznam symbolů a jejich význam tak je to docela velká vada té učebnice. Jestli si někdo myslí že se naučí kompletně logiku prvního řádu a množiny a že potom půjde na důkazy a matematickou analýzu, tak tak to vůbec nefunguje. První problém je že aby člověk něco mohl dokazovat formálně tak tomu už nejdřív musí rozumět neformálně. Syntaxe formálních jazyků totiž mají strukturu která je už minimálně tak složitá jako struktura celých čísel. Takže mít nějaký obecný formální jazyk už předpokládá spoustu faktů o přirozených čísel. Druhý problém je že logika není nekontroverzní. Existuje více logik (klasická, intuitionistická, parakonzistentní) a když se nějaké z těch logik explicitně podřídíme tak je potom naše matemaika klasická, konstruktivní, nebo nekonzistentní... Ano matematika není jen jedna, není jen jedna pravda v matematice a existuje i matematika kde kontradikce může být platná (kde lze tvrdit P & ~P). Tyto podivnosti jsou možné díky matematické logice. Takže logika je pro matematiku zlo :-D

  • @mireknovak8343
    @mireknovak8343 Жыл бұрын

    veškerá logika je, že všechno je jinak. čest práci.😂

  • @stilgardragonclaw5834
    @stilgardragonclaw58342 жыл бұрын

    Když jsou ty odzumované záběry, tak mám pocit, že vidím Darwina.

  • @peternikto3808
    @peternikto38082 жыл бұрын

    Jak sa zbaviť logiky - doba to vyžaduje a aj toto je cesta k tomu.

  • @matejbludsky8410
    @matejbludsky84102 жыл бұрын

    Kdybych neměl video tak bych si myslel, že pan profesor měl pár panáků před přednáškou 😝 rozumím, že tak asi mluví ale zní to jak kdyby to říkal ozrala 😝🤣

  • @tomaszlabek5472
    @tomaszlabek54722 жыл бұрын

    No tak to je hrůza

  • @miroslavcizmar9989
    @miroslavcizmar99895 ай бұрын

    Prednáška o logike, a každý má náhubok. K čemu nám tohle je?

  • @tomashwolf
    @tomashwolf2 жыл бұрын

    Ty náhubky jsou trefné k přednášce o logice😂

  • @nescius2

    @nescius2

    2 жыл бұрын

    myslím že jste se trochu zacyklil a bojujete proti větrným mlýnům. roušky prokazatelně fungují - snižují riziko nákazy. vlastně používáte logiku tak jak to pan Peregrin zmiňoval v 1:08:43

  • @GeorgWilde

    @GeorgWilde

    2 жыл бұрын

    @@nescius2 To že něco funguje nebo nefunguje záleží na tom jaký to daným lidem přináší užitek. A to každý člověk může vědět jenom sám za sebe jestli je nakonec spokojenější nebo ne. Někdo je třeba spokojěnější protože je méně perzekuován, ale to není úplně to co myslím jako skutečný užitek. Pokud vidíte jako užitečnost to že někde je nějaká tabulka, že to sníží počet částic viru a to že samo o sobě znamená užitek, tak to je naprosto zcestná autistická úvaha. Já nejsem proti rouškám. Kdyby to bylo na dobrovolném rozhodnutí tak bych i lidem doporučoval aby je nosili. Ale jsou nařízené, takže nebudu zakrývat fakt že někdo rozhoduje o našich životech za nás. Hlavně tvrdím že fungování roušek, pokud nemluvíte o sobě a svých životních prioritách, je zcela neposouditelné a tvrdit že každý to potřebuje stejně jako vy je nesmysl a lež.

  • @nescius2

    @nescius2

    2 жыл бұрын

    @@GeorgWilde pokud nemluvíte o svých životních priotách tak nic je zcela neposouditelné a tvrdit ...cokoli je zbytečné, ještě víc zbytečný byl ale ten váš nesmysl a lež ... to je naprosto zcestná ... úvaha. pokud ale budete souhlasit že můžeme mít i něco společného, tak už i nějaké společné priority najdeme.. co například takové zdraví? to zní jako něco na čem by se mohlo hodně lidí schodnout, ale protože jsme si vybrali státní zdravotní systém tak pokud ho chceme mít i po pandémii, tak by bylo fajn ty roušky nosit, protože kromě hospodských i hodně zdravotníků hledá nové práce a je mi líto že ostatní nejsou schopní tak podle mě jednoduché úvahy jako já, autista... chjo

  • @GeorgWilde

    @GeorgWilde

    Жыл бұрын

    @@nescius2 "pokud ale budete souhlasit že můžeme mít i něco společného, tak už i nějaké společné priority najdeme.." - Nařizování lidem co to nechtějí, je evidence že tu je konflikt mezi prioritami. Užitek je subjektivní a interpersonálně neporovnatelný. Takže nemůžete rozhodnout co má prioritu jinak než že to prostě nalajnujete a násilím vynucujete (ano za nedodržování legislativy se trestá). Jediný způsob zjištění jak je něco užitečné pro člověka, je že mu dáte na výběr z variant a pak, pouze když ten člověk jedná dobrovolně, vidíte co má pro něj větší užitek v ten daný moment. "co například takové zdraví?" - Kdo definuje co to je? Úzká skupna expertů odtržená od zkušenosti běžných lidí? Když mají lidi kompatibilní priority, tak se dohodnou a nepotřebujou plošnou legislaci. Nařízení žít určitým způsobem všem lidem znemožňuje znalost alternativ. Možnosti v potenciální budoucnosti dost zásadně ovlivňují chování a prožitky lidí v současnosti. To že kdokoliv rozhodne za vás, vás o tohle okrádá. "jsme si vybrali státní zdravotní systém" - Jo a kdy? Takovou blbost jsem ještě neslyšel. Platit do státního zdravotnictví mi bylo nařízeno bez jakéhokoliv mého uvážení. Nikdo kdo dneska žije si ho nevybral, protože kde není alternativa, není volba. Byl bych rád kdyby tento násilný systém potírání lidské volby (volba je konec konců jediný důvod přemýšlet a být produktivní), skončil.

  • @nescius2

    @nescius2

    Жыл бұрын

    ​@@GeorgWilde co je takové zdravý podle vás? když vám jako -experti- ... doktoři tak vadí? volbu zdravotního systému děláme stejně jako volbu legislativy - nohama (případně držkou nebo hlasováním) můžete použít nohy a zkusit si například zdravotní systém USA - nejlepší a nejhorší systém světa - umí vše, když máte dost peněz, ale taky vás umí zadlužit na dekády. a pokud nemáte rád státy (násilný systém potírání lidské volby) tak hodně štestí..

  • @rastisorvis4240
    @rastisorvis42402 жыл бұрын

    Fajná brada ale prednáška nudná.

Келесі