Ja jsemsi nesednul a neprepocital vysledky dle jasne popsaneho postupu pana Vavrycuka, nemohu tedy tvrdit ze ma nebo nema pravdu. Ale moc se me libi jeho nekonvencni mysleni, schopnost videt veci jinak nez hlavni proud a touhu najit pravdu. Toho si opravdu vazim.

pokud je toto vážně pravda, tak to znamená dost velkou revoluci v kosmologii. Nějak se mi nechce uvěřit, že by toto opravdu všichni přehlédli a ignorovali

@blesoprdnebesky3392

7 ай бұрын

Samozřejmě z toho bude prd. 😁

@petrvalkoun4539

7 ай бұрын

⁠zajimala by mě reakce meho ucitele pana Jiřího Podolského

@igott-interpretaciagravita4262

7 ай бұрын

Problem je v tom, ze sme sa vlastne dozvedeli len to ze tomu nerozumieme:)

@janprvy8822

7 ай бұрын

@@igott-interpretaciagravita4262 ako že nerozumieme? Na "horizont udalostí" čd sa môžme dívať aj cez porekadlo: čo sa babe zachcelo, to sa jej aj prisnilo. 😊

@JohnnieMartynov

7 ай бұрын

Ono to není tak, že by to všichni přehlédli a ignorovali. Všichni se upnuli na Schwarzschildovo řešení jako na jediné a správné, přičemž zde je ukázáno, že těch řešení je možných více, a to ve výsledku odlišných. Diskutované řešení nepotřebuje tak extrémní prvky jako je horizont událostí se zastavením času a uzavřením se části prostoru do sebe sama a vydělení se tak z našeho prostoru. Je tedy mnohem logičtější, přirozenější a fyzikálně reálnější.

Jsem uskostny člověk a nemám rad:Temnou energii, Temnou hmotu a ani Černou Díru. Nesmírně rád poslouchám Vavrycuka protože mě zbavy těch Vesmírných temných věci.❤

@paveloubech4932

7 ай бұрын

Temnota je jen stupeň naší neznalosti. Zkuste přijít sám na to, jak tuhle neznalost odstranit. Možná by stačilo jen logaritmické pravítko.

@jw1489

7 ай бұрын

Temná hmota a energie patrně nejsou důvodem k úzkostem a rozhodně je jejich popis či intepretace daleko (v negativním slova smyslu) od teorie černých děr. Zajímavou teorií umožňující modifikovat gravitaci a zbavit se poněkud mystické temné hmoty a energie je Verlindova hypotéza.

@josefnavratil646

7 ай бұрын

..a jak Vás zbavyyyl Vavryčuk těch temných "věcí"?? ehm,.. + zbavyyyl i 8 dalších, co Peroutkovi dali palec nahotru ...ehm, mě dojde palec dolů !!!... od vzdělanců...

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Temná energie, temná hmota a černá díra jsou velmi exotické substance či objekty, které se vymykají naší zkušenosti, a proto jsou tak populární. Někteří lidé mají rádi iracionálno a jsou jím přímo fascinováni. Já jsem naopak jiného ražení, a podobně jako Vy, nemám rád nepodložené fantazie. Proto se snažím upozorňovat na nelogičnosti a chyby u těchto spekulativních přístupů. Václav Vavryčuk

@josefnavratil646

7 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Já obdivuji vaši hloubavost ve fyzice, ale o to méně se mi nelíbí, že problém-předmět zájmu neumíte dotáhnout do argumentační precisnosti. STR nám (+ Vám) povídá, že objekt, který letí rychlostí „vé se blíží céé“, tak „mu“ dilatuje čas (natahuje se časový interval při srovnání s naším pozemským intervalem…až se tempo plynutí času „na fotonu“ = na raketě, zastaví…), a kontrahují „se mu“ délky, délkové intervaly, velikost intervalu klesá k nule, respektive c = 1/1 = v(c), raketa letí už rychlostí světla. (no, je to ještě trošku složitější, tak to odložme na jindy). Jenže ani to není „pravda“ protože velitel rakety, která zvyšuje rychlost na „vé se blíží céé“, to vůbec sám na sobě nepozoruje, on má stejné plynutí času jako Pozemšťan a stejné délkové intervaly jako Pozemšťan. Příčina, důvod je v tom, že raketa s rychlostí „vé se blíží céé“, pootáčí svou vlastní soustavu vůči soustavě Pozemšťana až nastane „tečná“ trajektorie pohybu rakety a z ní pak vyletí informace k Zemi radiálně (kolmo na spojnici Země-raketa) a tedy vůbec nedostaneme žádné zprávy a „zdá se nám“, že foton z Horizontu ČD (kde už je i ta raketa) nevyletěl …proto Černá díra nevydala žádné fotony. Ne, vydala (!), ale ony (vzhledem k nám) neletí „k nám“, ale „rovnoběžně“, tečna k Horizontu - - Atd. Nechci víc zdržovat obecenstvo které stejně příspěvky moje nečte. JN. fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=806767

Myslím, že z prezentace je zřejmé nepochopení principu invariance. Invariance v OTR znamená, že fyzikální děje nebudou záviset na volbě souřadnic. Což ale nutně a nevyhnutelně vede k tomu, že v různých námi zvolených souřadnicích (souřadnice jsou jen náš výmysl, mohou být libovolné) budeme jevy vidět (měřit) a také popisovat různě. Konkrétně dle Schw. řešení bude vzdálený pozorovatel měřit zpomalování času padajícího objektu (objekt může zářit, pozorovatel bude měřit červený posuv světla). Na vypočteném horizontu bude frekvence elmag. vln = 0, objekt už nebude pozorovatelný. Díky zakřivení prostoru se to stane v konečném čase pozorovatele. To je ale naprosto kompatibilní s tím, když souřadnice( pozorovatele ) spojím s padajícím objektem. Padající pozorovatel žádný horizont nezaznamená (ani pro své, spolu s ním se pohybující se souřadnice nevypočte). Bude padat až do centra, kterého dosáhne v konečném čase. (Co jeto zmíněné centrum a jak je veliké je jiná věc) Když to shrnu, rozdílnost řešení v různých souřadnicích (např. existence horizontu v jedněch a neexistence v jiných) není v rozporu s invariancí OTR vůči volbě souřadnic, ale naopak je důsledkem této invariance. Nenastává žádný zmatek, vše je jednoduché, elegantní, průhledné. A také jednoznačné.

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Všechny úvahy jsem prováděl pro pozorovatele (či systém souřadnic), který je vůči hmotnému objektu v klidu a řešil jsme problém, zda může z nějakého supermasivního hmotného bodu unikat záření či nikoliv. Ukázal jsem, že záření bude unikat vždycky a to z libovolné vzdálenosti od hmotného objektu, tedy i ze vzdálenosti, která je menší než Schwarzschildův poloměr. Nicméně souhlasím s tím, že je problém jednoznačný. To prokazuje i můj graf závislosti fyzikání rychlosti světla na fyzikální vzdálenosti od středu hmotného objektu spočtený pro různé druhy souřadnic (Schwarzschildovy a Brillouinovy souřadnice). Kdyby ale bylo vše tak 'jednoduché a průhledné', tak by nemohla relativistická komunita tvrdit, že Schwarzschildův poloměr má fyzikální smysl. Václav Vavryčuk

@paveloubech4932

7 ай бұрын

Pokusil jsem se ukázat (popsat), že Schwarzschildův poloměr fyzikální smysl má. Nic na tom nemění, že je spojen jen s některými námi zvolenými typy souřadných systémů a v jiných námi zvolených souřadných systémech není. Je to v podstatě obdobné, jako v STR. Vlastní čas a prostor pozorovatele v inerciálním systému nebude nikdy dilatovat (čas) ani kontrahovat (prostor). Tyto fyzikálně reálné deformace se projeví jen při nenulové vzájemné rychlost pozorovatele a pozorovaného. Druhá věc - fotony jsou ovlivněny gravitací úplně stejně, jako jakákoliv objekty s nenulovou klidovou hmotností. (Viz ohyb paprsků v gravitačním poli.) Tím je řečeno vše. @@vaclavvavrycuk3816

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

@@paveloubech4932 Dovolím si oponovat, fotony nejsou ovlivněny gravitací tak, jako každé jiné objekty s nulovou klidovou hmotností. Dráhy fotonů se ohýbají v gravitačním poli nikoliv kvůli tomu, že by byly fotony přitahovány, ale proto, že rychlost šíření světla je v různých vzdálenostech od hmotného objektu díky gravitaci jiná. Tento názor zastává i Einstein ve své knize o speciální a obecné relativitě vydané v roce 1920. Václav Vavryčuk

@paveloubech4932

7 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Řekl bych, že v tomhle případu jde o to, že úhlová odchylka od přímého směru v důsledku zakřivení časoprostoru je dvojnásobná oproti výpočtům z Newtonova vztahu. Nic víc.

@petrvalkoun4539

7 ай бұрын

aha, me se hned zdalo divne, to jak v te prednasce rika, ze to R merime pravitkem. Protoze pravitko je samozrjme take ovlivnee zakrivenim prostorcasu. Dekuji za objasneni toho videa

Suverénní jasná nominace na Nobelovu cenu za fyziku.

Když už teď máme tu černou díru vyfocenu a nějaká černá skvrna uprostřed skutečně je, tak by neměl být problém určit, kterému řešení její velikost odpovídá... Já osobně mám problém s tím, že rychlost světla by měla být všude konstantní i když je vlastně funkcí permeability a permitivity vakua, které samy asi těžko budou v extrémních podmínkách kolem černé díry konstantní.

@pejsekocicka

Ай бұрын

Černou díru vyfocenou ale nemáme. Máme obrázky vzniklé napasováním dat z interferometrických měření na model černé díry. O tom, jak to přesně udělali, se v populárních článcích samozřejmě nepíše, ale ve vědeckých článcích ano. Lze tedy zkontrolovat, jestli neudělali nějakou chybu. Nemyslím, že by to, co prezentoval přednášející, mělo na obrázek nějaký větší vliv. Zobrazené svítící oblasti jsou dost vysoko nad Schw. poloměrem. Tedy ty obrázky nic rozhodnout nemůžou.

Zajímalo by mě, co by na to řekl Hawking, pokud by žil, určitě se musel za svého života s podobnými názory setkat.

@vaclavvavrycuk3816

3 ай бұрын

S. Hawking v roce 2014 publikoval článek (Hawking, Information preservation and weather forecasting for black holes), ve kterém zpochybňuje existenci horizontu událostí. Jeho argumenty jsou ale zcela odlišné od těch, které prezentuji já ve své přednášce. Václav Vavryčuk

I stumbled upon Václav Vavryčuk when Pavel Kroupa mentioned him in an Interview. Vavryčuk's Ideas seem fascinating and deserve more publicity in my opinion. Has he given his presentations in English yet? I am not smart enough to comprehend the slides by themselves, let alone his papers, but I would like to understand his theories about the cosmos.

@harrysoldier2893

7 ай бұрын

This boy is probably the smartest person in the world.

@harrysoldier2893

7 ай бұрын

Pure genius.

@jirigutman8704

7 ай бұрын

And Musk is his brother.@@harrysoldier2893

@harrysoldier2893

7 ай бұрын

Yep@@jirigutman8704

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

The lecture in English is in preparation and should be available soon. Václav Vavryčuk

Ďakujem! Skvelé!

Já jsem spokojený. Nerozuměl jsem vůbec skoro ničemu, ale mám rád lidi, co hledají pravdu, přestože se své cestě za ní mohou mýlit. // S platností ve vědě je to asi tak, jak v jednom mém oblíbeném filmu: "Před 1500 lety všichni lidé věděli, že Země je středem vesmíru. Před 500 lety každý věděl, že Země je placka. A před 15 minutami jsi věděl, že jsme na planetě Zemi sami..." 🙂Zajímavý duel by byl duel prof.Kulhánka s RNDr.Vavručukem.

@jansmotlacha1077

5 ай бұрын

Trošku bych poopravil - že Země není placka, věděli už staří Řekové. Dnes je to sice každému jasné, ale málokoho zajímá, jak to Řekové dokázali. Poučení - na většinový názor se nespoléhat ani tehdy, když je pravdivý.

@reneduzi

5 ай бұрын

@@jansmotlacha1077 Tak možná, že Země není placka, věděl už týpek, co pobíhal s kyjem po pralese 🙂Ale jinak v globále souhlas.

Chápu-li to správně, tak to co bylo doteď nazýváno černou dírou, může být jen těžší neutronová hvězda a možná od nějaké větší hmotnosti gravitace hmotu zmáčkne ještě na něco menšího, kde zase možná odolají nějaké další síly a udrží hmotu v rovnováze s gravitací. V pozorování gravitačních vln se projevuje nějak rozdíl mezi sloučením dvou neutronových hvězd a sloučením objektů, které jsou aktuálně nazývané černé díry?

@igott-interpretaciagravita4262

7 ай бұрын

Myslim ze je to jedno, respektive podla rychlosti splynutia urcia g-vlnači, že čo to bolo,

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Gravitační vlny způsobené sloučením dvou sepermasivních objektů budou mít asi trochu jiné vlastnosti, než se předpokládá pro sloučení dvou černých děr. V současnosti jsme ale stejně rádi, když gravitační vlny alespoň detekujeme. Jejich detailní chování odvozené z pozorování ještě neznáme. Václav Vavryčuk

@JaromirOcelka

7 ай бұрын

​@@vaclavvavrycuk3816Děkuji - já myslel, zda byl pozorován nějaký rozdíl u dvou neutronových hvězd oproti dvou o trochu těžších "černých děr"? Jde o konec signálu. Pokud ano, tak to naznačuje jiný objekt než neutronová hvězda. Hádám, že i kdyby to byl jiný objekt, tak hranice mezi neutronovou hvězdou a tímto objektem nebude přesně u hraniční hmotnosti, která byla spočítaná pro černou díru, protože nebude určena jak to bylo počítáno nyní dle Schwarzildova poloměru, ale vlastnostmi části v neutronové hvězdě, kdy už nesnesou gravitační sílu.

@JohnnieMartynov

7 ай бұрын

Již dávno se spekuluje o kvarkových hvězdách. Velmi hmotná neutronová hvězda by mohla ve svém nitru rozdrtit neutrony na samostatné, volné kvarky, z kterých jsou neutrony složeny.

@JaromirOcelka

7 ай бұрын

@@JohnnieMartynov Protoze jsem laik - je o techto kvarkovych hvezdach nejaka popularni prednaska?

Dobrý směr. Příště se těším na Lesk a bída matematiky, syntézy a simulace. Relativita je přeci o tom, když se něco nějak jeví, pak se posune poloha pozorovatele a ono se to jeví odlišně, proto relativita. Problém je, že dostatečně průkazný posun pozorovatelny v relativistických měřítkách nebude dost dobře možný. Transformace snažící se dekódovat z jevící se skutečnosti skutečnost samotnou. Třeba proč se galaxie točí jako gramofonová deska, tedy proč se tak jeví.

@josefnavratil646

7 ай бұрын

Zajímá Vás pane otázka „proč se galaxie točí jako gramofonová deska“ opravdu, anebo jen aby řeč nestála ? Vera Rubin před smrtí byla velmi smutná z toho, že se jí nepodařilo zjistit pravou podstatu tohoto úkazu, že směrem k periferii galaxie se hvězdy v ramenech pohybují stále rychleji než by měly. Co to je „než by měly“ (?)…, Vera bohužel dosazovala své NAMĚŘENÉ hodnoty do Newtona 1 = GM/vˆ2.x … tj. vzdálenosti „x“ od centra galaxie ke hvězdě „v přímce“, bohužel nepochopila, že galaxie (pro vzdáleného pozorovatele mimogalaktického) už mají „vlastní časoprostor této lokality“ dost zakřivený www.hypothesis-of-universe.com/docs/c/c_451.jpg ; www.hypothesis-of-universe.com/docs/c/c_452.jpg ; www.hypothesis-of-universe.com/docs/c/c_439.jpg ( to není sluneční soustava ) a je nutné „naměřené hodnoty“ a tedy „x“ dosazovat do Newtona jako vzdálenost „x v oblouku“ (!). Pak by pochopila „proč“ se chovají periferní hvězdy v galaxii jinak a proč v podstatě v galaxii žádná temná hmota nechybí. Je mi jí líto… www.hypothesis-of-universe.com/docs/eng/eng_130.pdf

@jirioto6089

7 ай бұрын

@@josefnavratil646 Stále se mi vrací myšlenka časoprostorové pěny. Někde někdo dokazoval, že nic takového není. A místo toho hledají temnou hmotu. Dobrá, ať si. Může to však dopadnout podobně jako s teorií duté Země, kde se odraz od ionosféry považoval za důkaz dutosti.

@jirioto6089

7 ай бұрын

@@josefnavratil646 A ještě jednu neprofesionální narážku: sleduji spíše než studuji jak je svět křivý nebo rovný před a po číselném zpracování, tedy "po" znamená simulaci, zkrátka příroda se křiví trochu jinak než jak ukazuje poněkud idealizující geometrie. To "trochu" je citelné právě až na relativistických rozměrech, čímž mířím k onomu problému dokazatelnosti. Třeba někdo vymyslí experiment s částicemi, podobně jako tomu bylo s wolframovými válci.

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Možné řešení problému dynamiky galaxií bez zavedení exotické temné hmoty lze nalézt v mé přednášce Expandují nebo neexpandují galaxie? (kzread.info/dash/bejne/qa2qqcN_laTblNo.html). Václav Vavryčuk

@AT-xx6gf

5 ай бұрын

Jako laik si dovolím jiný pohled na "časoprostor". Čas je lidský konstrukt, s prostorem nemá nic společného. Existuje neustále se měnící prostor pouze v současnosti. Jeden prostor pro celý vesmír. Snímky prostoru ukládáme do časové osy (Kterou jsme si vymysleli) a pomáhají nám pochopit co se s prostodem děje. Všechmo v prostoru se děje zároveň, není mozné prostor opustit a vrátit se s jiným časem na hodinkách (Gravitace ovšem může způsobit odlišné vnímání času - jak jsme si ho definovali. @@vaclavvavrycuk3816

Je uz na to publikace nebo preprint? S potesenim bych si precetl, ale nepovedla se mi najit.

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Zatím je publikace v přípravě. Budu se snažit práci co nejdříve zveřejnit alespoň formou preprintu. Václav Vavryčuk

@hdelectronic

7 ай бұрын

Dekuji za info, a drzim palce at se behem psani neb pozdeji nenajde chyba, toto by samozrejme ve fyzice mnohe resilo.

@vaclavvavrycuk3816

5 ай бұрын

Problematika přednášky je prezentována v mém preprintu, který lze nalézt v archivu preprintů Zenodo pod číslem doi: 10.5281/zenodo.10127093. Václav Vavryčuk

Takže rychlost světla záleží na tom, jak daleko je od hmoty. Zajímavé. Takže když bude hmota dost velká, rychlost fotonu se bude blížit nule a už ho nikdy nikdo za dobu existence kosmu neuvidí :-). Co mi to připomíná?

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Domnívám se, že nikoliv. Rychlost fotonu se sice u supermasivního objektu bude blížit k nule, ale velmi rychle bude se vzdáleností od tohoto objektu narůstat. Takže foton neuvízne v gravitačním poli a bude pozorovatelný. Václav Vavryčuk

@AT-xx6gf

3 ай бұрын

"už ho nokdo neuvidí"🤣🤣🤣"bude pozorovatelný"🤣🤣 🤣 Nesmíme ho prošvihnout, pokod se kolem nás čirou náhodou za pár miliard let mihne.🤣🤣🤣@@vaclavvavrycuk3816

👍👍👍

Už jsem to viděl pětkrát a ta debata na konci, je třešničkou na dortu. Nicméně ona úniková rychlost fotonu je rozhodujícím argumentem. Díky za takové videa přednášek.

@ludekvincent1472

7 ай бұрын

Mne by také vytočilo, že jsme se po 100 letech zase vrátili do r. 1915... a prakticky jsme s teoriemi na začátku... :-)

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

@@ludekvincent1472 Myslím, že to se klidně může stát a z historie máme spoustu podobných příkladů. Tak např. po 200 letech od vytvoření Newtonovy teorie gravitace, Einstein nastolil zcela jiný koncept. My máme takovou zvláštní utkvělou představu, že dříve se omyly stávaly normálně, ale teď už všechno víme stoprocentně.😀

@AT-xx6gf

5 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816​V učebnicích se běžně dozvídáme, že Heliocentrismus je koperníkovo dílo z poloviny 16tého století (šíření bylo zakázéno). Za necelých 50 let byl za stejné učení Jordano Bruno upálen. Přitom již někdy v r. 280 před n.l. popsal a vysvětlil Sluneční soustavu řek Aristarchos (křesťanství ještě neexixtovalo), kolem roku 500 popsal Sluneční soustavu na tehdejší dobu vynikající matamatik ind Árjabhata, kolem r. 1000 peršan Aliborn. Věda pokračovala mílovými kroky a za 800 let po Aristarchovi se upaluje. Dnes máme myslitele, kteří dospěli k názoru, že je země placatá... Těším se na Vaše další přednášky.

@pejsekocicka

Ай бұрын

Úniková rychlost je pojem z Newtonovy teorie gravitace. Je jen náhoda, že z Newtonových rovnic vypadne stejný Schwarzschildův poloměr jako z OTR.

M.Brillouin (čas 24 min) napísal Schw. riešenie s opačným znamienkom +2GM/cc ako Schwarzschild - matematicky je to správne ale fyzikálne chybné . Všeobecný tvar statického sféricky symetrického riešenia má koeficienty g00=1-C/r , g11= -1/(1-C/r) , kde C=lubovolná konštanta ktorá sa určí fyzikálne tak aby sa vo velkej vzdialenosti riešenie blížilo Newtonovej gravitácii, preto C=2GM/cc . Eddington (čas 25 min) napísal Schw. riešenie v tzv. izotropných súradniciach r=R(1+a/4R)(1+a/4R) kde a=2GM/cc , pre odstránenie singularity r=2GM/cc v Schw. riešení . Tieto izotropné súradnice nemožno použiť lebo transformácia nie je jednoznačná - každej hodnote r zodpovedajú 2 hodnoty R z kvadratickej rovnice RR - (r-a/2)R + aa/16 = 0 . Preto singularita v bode r=2GM/cc nie je odstránitelná ako sa píše v učebniciach VTR . Táto singularita sa prejavuje nekonečne velkým zrýchlením hmotných častíc na horizonte čiernej diery a hmotné častice dosiahnu rýchlosť svetla ale relativisti sa tvária že im to nevadí .

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Dovolím si oponovat. Brillouinovo řešení je v pořádku včetně znaménka. Schwarzschildovo řešení je g00=1-C/r a Brillouinovo řešení je g00=1/(1+C/r). Že to tak musí být, lze snadno ověřit výpočtem g00 pro velká r. V tomto případě musí totiž obě řešení dát totéž, což skutečně dávají: g00 ~ 1-C/r . Není tedy jediný důvod předpokládat, že existruje nějaký 'všeobecný' tvar statického sféricky symetrického řešení. Václav Vavryčuk

@LKLKLK

7 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Statické sférické riešenie má koeficienty g00=A(r) , g11= - B(r) , ktoré musia vyhovovať rovniciam VTR vo vákuu Rik=0 , z toho vyplývajú dif. rovnice : dA/A=Cdr/(rr-Cr) , dr/r= - dB/B(B-1) , z toho A=g00=1- C/r , B=g11=1/(1- C/r) , kde C=lubovolná konštanta určená fyzikálne . Preto Brillouinove "riešenie" nevyhovuje rovniciam VTR a je neplatné (ak veríme VTR) a preto nie je v žiadnej učebnici VTR ani v knihe Kramer : Exact Solutions of Einsteins Field Equations a Brillouin nie je ani v bibliografii na konci tejto knihy . Jediné statické sférické riešenie Rik=0 je Schw. riešenie ktoré dáva správny ohyb svetla 1,75" pri Slnku a stáčanie perihélia Merkúra 43" za 100 rokov . Každá zmena vo Schw. riešení by dávala nesprávne výsledky , napríklad ak sa zmení znamienko na +2GM/ccr tak by sa svetlo odkláňalo od Slnka o 1,75" teda opačne ako je pozorovaná realita . r=2GM/cc nie je skutočný euklidovský polomer ČD a nie je možné ho vyrátať zo Schw. riešenia lebo Schw. riešenie neplatí pre r < 2GM/cc . Všetky ČD (ak existujú) velmi rýchlo rotujú preto Schw. riešenie je nepoužitelné . Podla Logunovovej teorie gravitácie ČD neexistujú a hviezdy sa limitne blížia polomeru 2GM/cc . Luboš Králus .

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

@@LKLKLK Nikoliv, nemáte pravdu. Statické sférické řešení má obecně tyto koeficienty: g00=A(r), g11=B(r), g22=C(r) a g33=D(r). Schwarzschild našel jedno partikulární řešení, které má minmo jiné C(r)=D(r)=1. Pokud byste si dal tu práci, tak lze dokázat dosazením Brillouinova řešení do Einsteinových rovnic, že skutečně těmto rovnicím vyhovuje. Já jsem si tu práci dal. Dále Váš argument, že Schwarzschildovo řešení vyhovuje pozorováním, zatímco jiná řešení Einsteinových rovnic nikoliv, mne rozhodně neuspokojuje. Jak jsem řekl ve své přednášce, každá fyzikálně přijatelná teorie musí pro daný jednoznačně definovaný problém dát jednoznačné řešení. Pokud tomu tak není, pak taková teorie je bezcenná. Zdůrazňuji ale, že to neznamená, že Einsteinova obecná relativita se takto chová. Ona opravdu dává jedno unikátní řešení, ale všecha ta alternativní řešení vyhovující Einsteinovým rovnicím se musí očistit o vliv souřadnic, tedy přepočítat na fyzikální veličiny. To plati i pro Schwarzschildovo řešení. Jinak to, že Schwarzschildovo řešení dává správný ohyb světla u Slunce, není až tak překvapivé, protože pro takovouto sílu gravitačního pole je Schwarzschildovo r velmi blízké fyzikálnímu R. Problémy nastávají v těsné blízkosti masivního objektu s extrémně silnou gravitací, kde bohužel r se od fyzikálního R značně odchyluje. Václav Vavryčuk

@LKLKLK

7 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Brillouin napísal Schw. riešenie "by changing Schwarzschild notations" s transformovanou súradnicou r=R+2m s koeficientami g00=R/(R+2m) . g11= - (R+2m)/R , atd. . Preto vzdialenosť R nie je rovná r ako je chybne napísané v prednáške (čas 24 min) a plocha sféry je rovná 4pí(R+2m)(R+2m) = 4pírr . Ak sa do Brillouinovho "changing Schw. notations" dosadí R= r -2m = r -2GM/cc , vznikne Schw. riešenie s koeficientami g00=1-2GM/ccr , g11= -1/(1-2GM/ccr) , atd. Jediné sférické statické riešenie rovníc VTR vo vákuu je Schw. riešenie ktoré Brillouin a Eddington napísali s transformovanou súradnicou r . Luboš Králus .

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

@@LKLKLK Ve své přednášce jasně říkám, že jednotlivá řešení jsou na sebe vzájemně převoditelná pomocí transformace souřadnic. Z toho ale nevyplývá, že fyzikální vzdálenost od hmotného bodu je Schwarzschildovo r nebo Brillouinovo R (nebo r' jek o něm mluvím ve své přednášce). Ani jedno totiž nemá s fyzikální vzdáleností nic společného, protože tyto veličiny nejsou invariatní. Václav Vavryčuk

"If black holes had a hard surface (i.e., no event horizon), infalling material would collide with this surface and produce a burst of high-energy radiation. We don't observe these bursts when we watch matter falling into black holes, which suggests that black holes do not have a solid surface, consistent with the presence of an event horizon."

Děkuji za vysvětlení situace stran nevhodných reklam. Jinak tedy to je hukot. Že OTR neumím lépe, abych porozuměl detailům. Pamatuji na přednášku pana Křížka o antigravitaci a četl jsem i tu stejnojmennou útlou knížečku. Tam i tady jsou jasné racionální argumenty. Jestli v současné vědě není něco shnilého... I když, Birkeland s vysvětlením polární záře také krutě narazil..

@LLionTV

7 ай бұрын

V dnešní době se velmi těžce hledá kvalitní oponentura, drtivá většina odborné veřejnosti je pod tlakem mnoha jiných úkolů a také prestižním. Btw. GRATULUJI že jste dočetl anotaci pod videem až na konec!-)

Tak zpochybnit se dá kdeco. Třeba Newtonův gravitační zákon hází taky "hausnumera" na velmi hmotných tělesech viz. Gravitační síla (F) pro objekty s hmotnostmi m1 = 5.972*10^24 kg, m2 = 100 kg a vzdálenost mezi nimi R = 1.2*10^-11 m je 2.77 * 10^38 N. Takovou gravitační sílu bych nechtěl zažít, když stojím na Zemi. Nebude problém tedy s obecnou teorií relativity, že na určitých škálách vycházejí také nesmysly? Co se týče fotonů, když se bude jeho rychlost blížit nule, nebude také méně svítit? A když se jeho rychlost zastaví, což zřejmě nejde, nerozplyne se do okolního prostředí na nějaké fyzikální pole, anebo při nějaké minimální kritické rychlosti? A teď závěrečná myšlenka. Může extrémně hmotné těleso způsobit zpomalení fotonu natolik, že se rozplyne při kontaktu s tímto tělesem, kdy foton nemůže opustit toto těleso? Určitě spousta věcí nedává smysl, ale zkoušel jsem se na věc dívat trochu jinak.

@peterprsanec806

7 ай бұрын

Prečo "hausnumera"? Rád 10E38 je v pohode, pokiaľ nepresiahnete planckovu silu (z toho by vyplývalo, že je možné dosiahnuť väčšiu rýchlosť ako rýchlosť svetla). Ale kľudne pokračujte vo výpočte. Planétu ste stlačil do jednej singularity (aj keď si myslím že by to malo byť 5,93 10E25 kg), sto kíl do druhej. Ako blízko môžu od seba byť, aby pôsobili na seba planckovou silou? Nie je tá vzdialenosť kratšia ako dlhší "Schwarzschildov polomer" hmotnejšej singularity?

@peterprsanec806

7 ай бұрын

Ešte som ale zabudol pár jednoduchých cvičení. Invariantné tvary fyzikálnych zákonov okolo veličiny energia sú zaujímavá vec. c kvadrát je rovný podielu energie ku hmotnosti (c^2=E/m). Skúste vyjadriť gravitačný zákon ako súčin energií, ak E1=m1*c^2 a E2=m2*c^2 potom F=([G/c^4]*[{E1*E2}/x^2]). Lepšie je použiť gravitačný polomer R=Gm/c^2, potom F= [c^4/G]*[{R1*R2}/x^2]. To prvé platí lebo vyššie zmienený invariant a ten druhý lebo c^4/G=E/R.

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

K Vaší otázce o svítivosti fotonů, pokud budou mít rychlost velmi malou či dokonce blížící se nule. Tímto problémem jsem se zabýval a došel jsem k závěru, že energie fotonů bude stále stejná nezávisle na vzdálenosti od hmotného tělesa. Fotony šířící se od superhmotného tělesa budou postupně nabývat rychlost, současně ale bude jejich frekvence klesat (tzv. gravitační posuv). Takže blízko tělesa, budou mít fotony vyšší frekvenci než daleko od tělesa, ale současně budou mít menší rychlost než daleko od tělesa. Oba efekty se tak vyruší a fotony si svoji energii zachovají. Václav Vavryčuk

@peterprsanec806

7 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Pán doktor a tá "nulová krivka" pre singularitu je kruhová? Ak áno s akým polomerom? Znamená to, že je závislosť medzi hmotnosťou singularity a "nulovou krivkou"? Pardon geodetika.

@peterprsanec806

7 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Aby ste ma pochopili, je síce pekné, že to riešite radiálne, ale... Je predsa rozdiel v pohybe kolmo na geodetiku a pozdĺž nej ? Ako to je s "fotónom" (a s jeho nulovou krivkou) pohybujúcim sa okolo singularity práve rýchlosťou svela? Viete ja rozlišujem dve vzdialenosti: geometrická a gravitačná. Gravitačný polomer nie je čisto teoretický konštrukt, je v ňom obsiahnutý zmeraný limit v podobe rýchlosti svetla (nehovoriac o fakte, že ak R=GM/c^2, tak E=R c^4/G=Mc^2). Pokiaľ ale takto chcete popísať izotermický invariant (vyžarovací zákon), potrebujete prijať predpoklad, že z gravitačného hľadiska sa energia zachováva, ale samostatne. Potenciálna energia (singularita má hmotnosť a jej potenciálna energia je vždy Mc^2, je v konkrétnom čase na konkrétnom mieste ) a kinetická energia (gravitačná energetická singularita sa voči absolútnej nule pohybuje do rýchlosti svetla, čím jej kinetická energia je Mv^2 a maximálna kinetická energia je Mc^2). A ten problém okolo ktorého všetci krúžime má dve strany. 1 Ako to vypadá, keď sa z dvoch gravitačných singularít stane jedna a naopak, 2 Ako sa z jednej stanú dve (prípadne viac)? Aký je rozdiel týchto procesov pri rádovo odlišných energiách (o čom by mala byť pointa relativity)? Rovnaké gravitačné singularity odhadovanej hmotnosti vesmíru by sa mohli maximálne priblížiť na minimálnu vzdialenosť ich gravitačných polomerov, čo je ale stále približne okolo rádu 10^25 m. Voči tejto vzdialenosti je rýchlosť svetla nepostačujúca pre vnímanie transmutačného procesu ako okamžitého javu.

Samozřejmě - nekonečná hustota je jen matematickým konstruktem. Ne fyzikální realitou. Tak to chápu. Jde opět o problém nekonečna. Zde - nekonečně malého.

@PeterFamiko-lw8ue

7 ай бұрын

Jo, tak. Černá dira ma extremni, konečni hustotu

@unit353

7 ай бұрын

může být singularita díra ve vesmíru? Jako např. výpusť z vany?

@AT-xx6gf

5 ай бұрын

Jako brána do jiného vesmíru? Tato teorie byla úspěšně zdokumentována ve filmu Konec vodníků v Čechách. Ve školách se to neučí, aby děti lépe pochopily teorii re..... jak je všechno relativní?🙃@@unit353

Černé díry jsou sexy. To přitažlivé a záhadné tajemno a najednou by měl být vesmír obyčejný? Není to revoluce, ale kontrarevoluce.

Škoda, že se nikdo nezeptal, co je to ta proper light speed. A jestli jeho interpretace znamená, že na Zemi naměříme jinou rychlost světla než na oběžné dráze. Diskuse mě zklamala.

@vaclavvavrycuk3816

Ай бұрын

Ano, je to tak. Z rovnic vyplývá, že rychlost světla, kterou naměříme na Zemi je jiná (menší) než rychlost světla na oběžné dráze. rozdíl bude jednak díky jinému tlaku vzduchu ale také díky gravitaci, o které je celá přednáška. Václav Vavryčuk

@pejsekocicka

Ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Nobelovská výzva: Změřit to. Bez toho je další diskuse zbytečná.

Díky za přednášku, ale nabídnu následující námitku. Argument pro neexistenci horizontu události, který je prezentován v přednášce, je založen na tvrzení, že neexistuje poloměr R>0, kde by byla "fyzikální rychlost světla" nulová. Je ukázáno, že odvozená rychlost v(R) jde k nule pouze v bodě R=0, z čehož se dovozuje, že Schwarzschildův poloměr nemá žádný zvláštní fyzikální význam, tj. neurčuje polohu horizontu události, což je definiční vlastnost černé díry. Jenže vlastní délka R je definována integrálem tak, že R je nula, právě když se souřadnice r rovná souřadnici rs označující polohu Schwarzschildova poloměru, tj. R=0 odpovídá r=rs. Bylo tedy odvozeno, že "fyzikální rychlost světla" jde k nule na souřadnici r=rs, tj. v místě, které je konvenčně považováno za horizont události. Tento výsledek není překvapivý, vzdálený pozorovatel skutečně naměří na horizontu rychlost světla nulovou, což lze intuitivně dovodit ze známého "zamrznutí času" na horizontu z pohledu vzdáleného pozorovatele. Prezentovaný výsledek se tak nedá považovat za důkaz neexistence horizontu ale spíše za indicii jeho existence. Skutečný důkaz existence horizontu události se v OTR provádí určením trajektorie světla v daném (jakémkoliv) systému souřadnic, který je zvolen pro popis fyzikální situace okolí hmotného bodu. Tvar metriky se liší podle zvolených souřadnic, ale výsledné trajektorie jsou stejné, jen vyjádřené v jiných souřadnicích. Ukazuje se, bez ohledu na konkrétní metriku, že všechny (klasické) trajektorie světla začínající uvnitř horizontu nemohou horizont překročit a pokračovat do časoprostoru nad horizontem.

@vaclavvavrycuk3816

5 ай бұрын

Děkuji za komentář. Můj přístup jste pochopil přesně, rozcházíme se pouze v pohledu na to, co je fyzikální vzdálenost R. Podle mne, je fyzikální vzdálenost R skutečná vzdálenost (proper distance) pozorovatele od hmotného bodu a lze ji spočíst integrálem přes Schwarzschildovu 'vzdálenost' r. Tento integrál je znám, já jej uvádím ve své přednášce, ale lze jej najít i v učebnicích o obecné relativitě (např. Lambourne, Relativity, Gravitation and cosmology, 2010, vzorec 5.10). Nulové vzdálenosti R = 0 odpovídá r = rs. Ovšem r nemá fyzikální význam, takže mluvit o horizontu, tedy o nějaké sféře o tomto poloměru ve fyzikálním prostoru a o překračování této sféry nemá žádné fyzikální opodstatnění. Souřadnice r není pro hodnoty r Jinak, já ve své přednášce počítám 'skutečné trajektorie paprsku' a tyto trajektorie vycházejí přímo z hmotného bodu (R=0, r=rs). Ve Vaší úvaze totiž opomíjíte skutečnost, že trajektorie musíte očistit od vzdálenosti r a převést ji na fyzikální vzdálenost R. Václav Vavryčuk

@runhurdles8250

5 ай бұрын

Děkuji. Pokud rozumím správně, považujete tedy souřadnici r=rs přímo za polohu hmotného bodu. Jenomže v takovém případě by hmotný bod neležel v geometrickém středu sféricky symetrické geometrie, ke kterému jsou vztaženy definice úhlů theta a phi. Při pootočení kolem středu, tj. při dt=dr=0, dO>0, je střed geometrie jediný bod, který nemění polohu. Tudíž ve středu geometrie musí být faktor u diferenciálu prostorového úhlu O rovný nule, tj. v ds^2 = Ct*dt^2 + Cr*dr^2+ Co*dO^2 musí být Co=0, aby se dosáhlo ds=0 při nenulovém pootočení dO. Z toho lze odvodit, že u Schwarzschildovy metriky je střed na souřadnici r=0, u Brilouinovy metriky je střed sférické symetrie na souřadnici rB=-rs. (Br. metrika vznikla ze Sch. metriky jen použitím posunutí, tj. rB=r-rs, kde r je radiální souřadnice Sch. metriky.) Podobně u dalších metrik, střed izotropické je ri=-rs/4, střed harmonické je: rh=-rs/2. Předpoklad, že je hmotný bod lokalizován na souřadnici r=rs by byl v rozporu s faktem, že vlastní povrch sféry o poloměru r=rs je A=4*pi*rs^2, tedy nenulový, přičemž křivost je zde konečná. Oboje se odvozuje z "bezproblémové" části Sch. metriky, tj. nad horizontem.

@vaclavvavrycuk3816

5 ай бұрын

@@runhurdles8250 Děkuji, výborná poznámka. Nicméně se domnívám, že je ve Vaší úvaze problém - a to ten, že pro r=rs má metrika souřadnicovou singularitu. Tudíž nemyslím, že lze jednoduše předpokládat, že při dr=0 bude celý radiální člen také rovný nule. Dále bych ještě podotknul, že požadavek na sférickou symetrii se samozřejmě míní pro fyzikální řešení, není nikde řečeno, že ke sféricky symetrickému fyzikálnímu řešení musíme nutně používat sféricky symetrické souřadnice. Václav Vavryčuk

@runhurdles8250

5 ай бұрын

Děkuji. Hodnota rs je úměrná hmotnosti. Při zvětšování hmotnosti rs roste a tedy roste vlastní plocha a klesá křivost (Kretschmannův skalár) na této souřadnici. Není to v úplném rozporu s tím, co bychom čekali v těsném okolí hmotného bodu, který gravitační pole generuje, když se jeho hmotnost zvětšuje? Souhlasím, že sférické souřadnice nejsou nutné. Ale když už se použijí, je třeba zaznamenat k jakému bodu se vztahují. To, že u homogenních izotropních metrik, jako je metrika s konstantní křivostí, můžeme za centrum symetrie zvolit jakýkoliv bod, to nijak nevyvrací výše napsané. Při odvození Sch. metriky se prostorové úhly už od začátku vztáhly k bodu r=0 ať už tato souřadnice představuje cokoliv. Ještě si dovolím poznámku k metrikám. Metrika ds^2=(r^2/(r^2-rs^2))*dr^2 + (r^2-rs^2)*dO^2 vykazuje souřadnicovou singularitu v bodě r=rs. Podle mého dřívějšího argumentu je bod r=rs referenčním středním bodem pro definici úhlů (přestože koeficient před dr^2 diverguje). To lze ověřit, jedná o metriku Euklidovského prostoru, kde souřadnice r byla odvozena z původní radiální souřadnice rho=sqrt(r^2-rs^2), přičemž rs je libovolné. Není to samozřejmě obecný důkaz, ale přinejmenším to naznačuje, že nejdéle po odstranění souřadnicové singularity je možné centrum symetrie matematicky ověřit. Pro metriky ve vašem článku, který jsem četl, jsem výsledky napsal v předchozím komentáři.

@LKLKLK

5 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Fyzikálna radiálna vzdialenosť R=rD+a argtgh D (od r1 do r2) , kde D=odmocnina(1-a/r) , a=2GM/cc . Pre r

Dost mě udivuje ten názor že existují hmotné nezářící body. Pokud z nich tedy foton unikne tak musí zářit a to bychom pozorovali. Neutronové hvězdy a bílé trpaslíky také pozorujeme. Pokud foton unikne i z hmotnějších těles než je neutronová hvězda tak bychom to už museli mít napozorováno.

@vaclavvavrycuk3816

5 ай бұрын

V blízkém okolí centra naší galaxie je jednak vysoká hustota hvězd a dále vysoká hustota galaktického prachu (o teplotě 5-40 K). Myslím, že není možné v pozorování oddělit záření studeného centra galaxie od záření mezihvědného prachu. Obě záření mohou mít velmi podobnou spektrální charakteristiku. Václav Vavryčuk

@danielbozner9263

5 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Mě spíš připadá že by to hmotné těleso mělo mít velmi vysokou teplotu a tedy zářit v gama oblasti. Ještě taková myšlenka: Když má bílý trpaslík s hmotností Slunce 10000km a neutronová hvězda hmotností 2 Sluncí 10km tak hmotné těleso s hmotnost 4 Sluncí bude mít 10 metrů? A co potom s hmotností 4 milióny Sluncí.

@vaclavvavrycuk3816

5 ай бұрын

@@danielbozner9263 Pokud by těleso ve středu naší galaxie mělo zářit v gama oblasti, pak by muselo mít vysokou teplotu a šlo by o standardní (supermasivní) hvězdu. Tlak světla by v tom případě zabránil kolapsu hvězdy na těleso s extrémně vysokou hustotou hmoty. Pokud by těleso bylo studené (s teplotou v řádu K či desítek K), tak tlak světla bude v podstatě nulový a velikost tělesa bude záviset na rovnováze dostředivých gravitačních síl a odstředivých jaderných sil. Jinak si ale o velikosti takového tělesa netroufám spekulovat. V každém případě, z hlediska vzdáleností mezi hvězdami v centru galaxie, by velikost tělesa byla zanedbatelná. Václav Vavryčuk

Výborná přednáška, u pana profesora mám vždycky dojem, že bych ani já nemusel dostat pětku. To naznačuje jak dobře a přístupně takto náročnou látku vykládá. Děkuji.

Prosím vás, už mi to evokuje politickú debatu. K meritu veci by som čakal námietky, ja stále neviem, či fakt 100 rokov interpretujú "r" zle. To je fakt pecka, vždy som sa bál na písomke, že nejaké písmenko z ťaháku zle pochopím..😆 Ale keďže nikto nespochybnil p.Vavryčuka meritórne, tak sa to javí, že má hold pravdu. Ak tu pochybil pán Vavryčuk, tak nám tu prosím uveďte v čom. Pán Vavryčuk ste nádej pre vedu, ďakujem srdečne a prajem pevné nervy, držte sa. Ináč jedna vec by ma ešte zaujímala: Akú známku by ste dali na písomke študentovi pri podobne fatálnej chybe ?

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Já osobně nerad zkouším, protože jsem na studenty přísný a přitom nerad dávám špatné známky 🙂. Ale v tomto případě bych byl asi shovívavý, protože ta chyba je záludná. Matematicky je sice triviální, ale jde o fyzikální pochopení problému. Fyzikové jsou povětšinou matematicky zdatní a dokáží řešit i komplikované matematické rovnice. Kámen úrazu je ale často v tom, že mnohokrát počítají naprosté nesmysly právě kvůli zmatení fyzikálních pojmů. Václav Vavryčuk

@VladoGonda

7 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Klasifikovať nejaké príklady z VTR na skúškach môže byť teraz náročné - konfliktné s literatúrou. Ale ešte pár otázok k prednáške - prosím vás, z grafu f(R) závislosti v(r) od R v čase 52:00 vyplýva, že pre R>5 je v>0,9c, prosím v akých jednotkách je R ? So zvyšujúcim sa R okrem rastúcej rýchlosti rastie frekvencia fotónu, keďže tam bol dilatovaný čas, to ale znamená že rastie aj energia fotónu h.f. Aj podľa E=mc^2 by mala rásť, odkiaľ ju berie ? Plus nezabúdať na reakciu z akcie zrýchleného fotónu.. Ten graf platí aj v prípade, že fotón letí dovnútra ? Lebo pri páde by paradoxne spomaľoval. Skúšali ste pretrasformovať aj Eddingtonove alebo Crotherovo riešenie, či sa fyzikálne zhoduje so Schwarzschildovým a Brillouinovým ? Ďakujem srdečne.

@josefnavratil646

7 ай бұрын

cituji :"...asi shovívavý, protože ta chyba je záludná." Prosím ! opravdu prosím, zopakujte mi tu """"chybu, která je záludná""" a v čem...Děkuji za všechny, kteří to zopakování si také přejí. JN. @@vaclavvavrycuk3816

@AT-xx6gf

5 ай бұрын

Mě napadá taková legrácka (někdo se na jiné přednášce smál, že i špatně spočítaná rovnice může přinést "správný" výsledek). Máte na stole 2 hromádky jablek - 5 a 3. Přijde první roztržitý výzkumník, první hromádku špatně spočítá a napíše rovnici 6+3=9. Zkontrolují to matematici a ti prohlásí, že je rovnice správně spočítaná. Přijde druhý roztržitý výzkumník a napíše rovnici 5+3=9. Matematici se mu vysmějí, že to špatně spočítal, ale dospěl ke správnému výsledku jako v prvním případě. Takže špatně spočítaná rovnice je v pořádku, pokud jsme s výsledkem spokojeni.@@vaclavvavrycuk3816

@vaclavvavrycuk3816

5 ай бұрын

@@AT-xx6gf Máte pravdu, i to je teoreticky možné. Stává se to tehdy, když třeba fyzik intuitivně ví, co asi má vyjít, ale není dostatečně matematicky schopný a naseká ve svém vyvození nějaké chyby. Nicméně, ke správnému výsledku se nakonec dobere, protože ví, k čemu se chce dobrat 🙂. U černých děr to sice není moc pravděpodobné, protože ten výsledek, že existuje horizont událostí (sféra, na které se zastaví čas) intuitivní moc není, ale stoprocentně to vyloučit nemohu. Správně aplikované Einsteinovy rovnice horizont událostí nedávají, pokud se ale nějak opraví, může se stát všechno 🙂. Václav Vavryčuk

Ešte sa vedieť dohodnúť, čo je objekt, objem, fotón, hmotný bod a aké sú medzi nimi rozdiely. Ten problém je rýchlosť svetla a obiehanie (respektíve tzv. volný pád). Ak by sa gravitačné singularity mohli priblížiť nekonečne blízko, presiahli by rýchlosť svetla, ako jedinú všeobecne uznávanú hranicu časopriestoru. Relativita je v tom, že pre každý pár hmotností je táto vzdialenosť daná gravitačným zákonom. Celkovo sa ale vôbec nehovorí o maximálnej sile. Schwarzschildovo riešenie je o takej vzdialenosti jednej singularity od druhej (rovnakej), keď aj napriek dosiahnutiu rýchlosti svetla sa jednej singularite (samozrejme obom, lebo sú rovnaké) nepodarí opustiť orbitu druhej singularity (a naopak) a namiesto presiahnutia rýchlosti svetla dôjde k zlúčeniu do jednej singularity (transmutácii).

Tedy pan Vavryčuk tvrdí, že zobrazení černé díry naší Galaxie a galaxie M87, kde je vidět ono zčernání v centru jako důsledek existence horizontu událostí a kde toto zobrazení odpovídá výsledkům simulací které prý nejsou správné, je podvrh nebo jako co? 🤯

@ajvoryH

7 ай бұрын

Když simulaci založíte na špatných předpokladech (Schwarzschildova metrika), výsledek simulace bude nesmysl

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Jednak černá díra by měla být do značné míry symetrická, ale astronomický snímek údajné černé díry ukazuje, že směrem k nám se vyzařuje podstatně méně záření než v kolmých směrech (jakoby bychom se dívali na řez černé díry, což ale není možné). Pokud by hmota okolo černé díry zářila, tak přece my bychom ji nemohli vidět A pak je tu další podstatný fyzikální problém, a to je existence galaktického prachu, který silně pohlcuje záření. Např. ve středu naší galaxie je značně vysoká hustota hvězd a přesto nejsou vidět, protože jsou obklopeny prachem. Takže ten snímek potřebuje seriózni fyzikální interpretaci a rozhodně nestačí pouze vyrábět senzace. Václav Vavryčuk

@blesoprdnebesky3392

7 ай бұрын

@@ajvoryH To jaksi neodpovídá na to co jsme napsal.

@blesoprdnebesky3392

7 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 A jak se díváte na to, že při splynutí 2 černých děr není vidět, abych tak řekl stejné divadlo vzniku prvků a "ohňostroj" jako při splynutí 2 neutronových hvězd? Zde je právě nejjednodušší vysvětlení existencí bariéry neumožňující látce atd. uniknout pryč z tohoto kotle dění. A proto je ono splynutí 2 čd vidět hlavně v gravitačním záření. Pokud dle vás tato bariéra, říkejme jí třeba horizont událostí, neexistuje. Pak tady máme závažný protiargument. Můžete samozřejmě tvrdit, že hmota v černé díře je takové povahy, že to funguje pak jinak, ale pak by to musela být hmota jiné povahy než kvarky, gluony apod.

Zo Schw. riešenia pre ds=0 je radiálna súradnicová rýchlosť svetla dr/dt=c(1-a/r)=cDD , kde D=odmocnina(1-a/r) , a=2GM/cc . Fyzikálna rýchlosť svetla sa určí tak že sa do rovnice dr/dt=cDD dosadí diferenciál fyz. vzdialenosti dx=dr/D a diferenciál fyz. (vlastného) času dT=Ddt . Z toho dr/dt=DDdx/dT=cDD z toho radiálna fyz. rýchlosť svetla dx/dT=c=konst. (vo vákuu) . v=cD je fyzikálna vzdialenosť dx za čas dt vzdialeného pozorovatela , preto v=cD nie je fyzikálna rýchlosť svetla (čas 45 min) . V žiadnej učebnici VTR sa netvrdí že Schw. súradnica r je fyzikálna vzdialenosť , ale pri výpočte odklonu svetla pri Slnku a stáčaní perihélia Merkura sa neeuklidovská Schw. vzdialenosť r nahradí euklidovskou fyzikálnou vzdialenosťou lebo ich rozdiel je velmi malý , napríklad polomer Slnka 696 000+19 km .

@vaclavvavrycuk3816

5 ай бұрын

Vaše úvaha hezky ukazuje na nesrozumitelnost celé teorie a na těžkosti v interpretaci jejích výsledků. Takže: 1. Je potřeba přesně definovat, čemu řítáte fyzikální rychlost světla. Zda mluvíte o rychlosti světla ve 'free-falling' systému nebo v neinerciálním systému svázaným se statickým gravitačním polem. Já ve své přednášce mluvím o druhém případu a i Einstein ve své knize z roku 1920 mluví o tom, že tato rychlost se v gravitačním poli mění. 2. Skoro ve všech učebnicích se Schwarzschildova vzdálenost r považuje za fyzikální vzdálenost. Jinak bychom neměli relativitu zaplevelenou úvahami o tom, že Schwarzschildův poloměr definuje velikost horizontu událostí (a velikost černé díry) ve fyzikálním prostoru (3 cm pro těleso o hmotě Slunce). 3. Máte pravdu, že pro větší vzdálenosti, Schwarzschildovo r a fyzikální R jsou si velmi blízké a lze R aproximovat Schwarzschildovým r. Fakt, že to platí jen pro velké vzdálenost, se ale často zapomíná a dovozují se vlastnosti řešení v blízkosti černých děr pomocí r a nikoliv R. Václav Vavryčuk

@LKLKLK

5 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Vo Schw. metrike pre ds=0 je radiálna fyz. rýchlosť svetla dx/dT=c=konst. vyjadrená v statickej sústave so sférickými súradnicami , nie je to volne padajúca sústava ktorá je lokálne inerciálna a platí v nej STR a rýchlosť svetla c=konst . Rovnice v prednáške (čas 45 min) sú vyjadrené v statickej sústave Schw. metriky . Radiálna fyz. rýchlosť svetla je rovná c=konst. v statickej Schw. sústave aj vo volne padajúcej lokálne inerciálnej sústave . Gravitačné pole mení frekvenciu a dráhu svetla ale nemení fyz. rýchlosť svetla c , aj v blízkosti ČD je fyz. rýchlosť svetla=c . Neviem o žiadnej učebnici VTR kde by Schw. súradnica r bola fyzikálna vzdialenosť , je to sférická súradnica preto body r=konst. určujú sférickú plochu , r je radiálna vzdialenosť v abstraktnom matematickom "časopriestore" ale fyz. priestor je 3rozmerný . Fyz. vzdialenosť R=rD+a argtgh D od centrálneho bodu M (r1=0) do bodu r2>a nie je možné vyrátať lebo "fyz. polomer ČD" je imaginárny=ipí . Reálna je radiálna fyz. vzdialenosť od horizontu ČD (r1=a) po bod r2>a . Preto nie je možné presné vyjadrenie fyz. dráhy častice v blízkosti ČD , iba približné vyjadrenie vo velkej vzdialenosti R>>a . Na horizonte ČD (r=a) je ds=0 aj pre hmotné častice a fyz. rýchlosť hmotných častíc je rovná c , ale relativisti sa tvária že im to nevadí . Pre Slnko je 2GM/cc=a=2954 m , nie 3 cm . Luboš Králus .

Je to slovíčkaření, protože nepopřel, že velmi hmotné objekty existují. Je jasně prokázáno pozorováním, že hvězdy v centru galaxie obíhají kolem nějakého hmotného nic, ze kterého prostě světlo neuniká. Že tomu pan Vavryčuk nechce říkat černá díra, je jeho problém.

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Nikoliv, nejde o slovíčkaření. Ve své přednášce několikrát opakuji, že každé (tedy i superhmotné) těleso září. Vlnová délka záření závisí na teplotě tělesa. Pro nízké teploty je toto záření mimo optické spektrum a není pouhým okem vidět, ale to neznamená, že toto studené těleso nezáří. Naopak, z černé díry by žádné záření nemělo unikat. Václav Vavryčuk

@danielbozner9263

5 ай бұрын

​@@vaclavvavrycuk3816Teď jde o to jak může být hmotné těleso v centru naší galaxie o hmotnosti 4 miliónů Slunce studené tak aby nezářilo. Přece máme možnost pozorovat všechny vlnové délky fotonů. Před 100 lety by se to dalo ještě akceptovat ale dnes.

@pavelnemecvideo

5 ай бұрын

Okem jistě vidět není, ale vesmír (včetně černých děr) přeci není pozorován jen ve viditelném spektru. To, co říkáte, je argumentační faul - a tedy nesmysl. Pokud by to, čemu odmítáte říkat černá díra (mám na mysli ten superhmotný objekt v centru galaxie) zářilo na delších vlnových délkách, "viděli" bychom to v rádiovém spektru. Jenže ono to prostě téměř nezáří. Tím téměř mám na mysli Hawkingovo záření (které také popíráte). Uznáte alespoň, že Země není placatá?

@vaclavvavrycuk3816

5 ай бұрын

@@pavelnemecvideo V krátkosti k Vašemu komentáři: 1. Vyjadřujete se poměrně kategoricky, když tvrdíte, že používám argumentační faul a tedy říkám nesmysl. Je pravdou, že ve své přednášce vznáším také dosti kategorické (a překvapivé) výroky, ale své výroky řádně matematicky a fyzikálně zdůvodňuji. 2. Asi Vaši otázku o tom, zda uznávám, že není Země placatá, převrátím pro Vás zcela naruby, ale patříte podle všeho do té kategorie lidí, kteří by před několika sty lety vehementně zastávali právě názor, že Země placatá je. V jisté době byl totiž názor, že Země není placatá, značně revoluční a těžce se prosazoval proti většinovému intuitivnímu chybnému názoru, a to na základě podložených argumentů. 3. Nevím, nakolik rozumíte astronomii, ale co se týče viditelnosti objektů v centru naší galaxie je skutečnost taková, že z centra galaxie k nám přichází silné záření galaktického prachu o teplotách 5-80 K. Toto záření překryje cokoliv, takže moc nerozumím Vaší úvaze, že bychom ten superhmotný objekt, který tam je identifikován na základě gravitačních měření, mohli detekovat. 4. Hawkingovo záření je podle mne spekulativní koncept, který se snaží udělat z černé díry objekt, který vydává tepelné záření, jako každý jiný hmotný objekt. To tepelné záření nevychází ale přímo z povrchu černé díry nábrž až z jeho okolí. Tím se odlišuje od ostatních těles, která vydávají teplené záření přímo ze svého povrchu. Já tvrdím, že všechny objekty bez ohledu na svoji hmotnost vydávají tepelné záření přímo ze svého povrchu. Toto tvrzení je založeno na matematicky korektní aplikaci Einsteinových rovnic. 5. Jinak samozřejmě Hawkingovo záření z černých děr nikdo nepozoroval, protože, jak jsem již napsal, není možné jej odlišit od záření galaktického a mezigalaktického prachu. 6. Pokud se tedy příště budete chtít zapojit do diskuse, kterou samozřejmě velmi vítám, zkuste napadnout mé konkrétní argumenty v přednášce. Jinak Váš komentář nebude mít valnou hodnotu. Děkuji. Václav Vavryčuk

@jiritvrdy5594

5 ай бұрын

@@pavelnemecvideo Přesně tak, když jsem psal o tom, že z hmotného nic neuniká světlo, samozřejmě jsem myslel celé rádiové spektrum všech vlnových délek, nikoli jen ten pidivýsek, který umí zachytit naše oči.

Ta diskuse (čtěte hádka) na konci je fakt výživná. Úniková rychlost u fotonu, který nemá hmotnost (kdyby ji měl, nikdy nedosáhne rychlosti světla), foton bez trajektorie,... To je stejná kravina, jako zkolabovat hmotu do bodu s hypoteticky nulovým rozměrem a nekonečnou hmotností. Ale hlavně, že se někteří pánové drží svojí představy jak exkrement košile

Vavryčuk citace : Pan profesor Podolský, 1:00:56h, který tu měl loni přednášku, tak říká, že teorie relativity je krásná teorie, a vysvětluje důvody proč jí máme důvěřovat. Já reaguji : To je správné, že vysvětluje, má-li někdo námitky proti „něčemu“, že podává, důvody proč nemáme „něčemu“ důvěřovat. Vavryčuk citace : No já se nedomnívám, že to je krásná teorie, já si myslím, že to je poměrně zmatečná teorie. Já reaguji : ale důvody a vysvětlení pan Vavryčuk podává dost zmatečně…, říká 1:01:23, citace : „Kdyby to byla krásná teorie, tak jak se může stát, že to nejjednodušší řešení pro gravitační pole je pole buzený bodovým zdrojem ? 1:01:27h a 100 let se neví jak se má interpretovat, fyzikálně. Já reaguji : Já mám také námitku proti OTR že 100 let se interpretuje s gravitační konstantou „G“ které přidělil rozměry člověk nikoliv Vesmír…, a 100 let fyzika k tomu mlčí, i pan Vavryčuk. Vavryčuk citace : Prostě sto let to chybně interpretujeme. Já reaguji : Pokud má pan Vavryčuk námitky proti OTR, měl by je důsledně fyzikálně ukázat a prokázat, nikoliv jen kecat o zmatečnosti teorie 1:01:30h, Vavryčuk citace : tak prostě je ta teorie zmatečná, komplikovaná, zbytečně se tam zamotává …, tak ti fyzikové se do toho zamotají a nevědí co počítají a nevědí „co je fyzika a co není fyzika“. Já reaguji : O.K. Vavryčuk citace : Co se dostane do učebnic, to prostě z nich už nedostanete, prostě ta věda se zacyklí, je rigidní, prostě už nepřipouští žádné diskuse …, Já reaguji : O.K. Zdalipak připustíte a vytvoříte diskuse (!) k námitce, že G-konstanta je a má být jen číslo, nikoliv (pseudo)fyzikální veličina s rozměry !! www.hypothesis-of-universe.com/docs/eng/eng_106.pdf ; www.hypothesis-of-universe.com/docs/c/c_350.jpg ;Mou ústřední námitkou „proč OTR nelze spojit s QM“ je, že >tam< „vadí“ ta gravitační konstanta s rozměry, OTR je nelineární a přejde do lineární QM tak a tím, že vyškrtnete „G“. www.hypothesis-of-universe.com/docs/c/c_375.jpg

Myslím, že je prednasejici typicky příklad Dunning-Krugerova efektu (navíc to arogantní chování je fakt odporný). Tvrdit, že pro foton neplatí úniková rychlost z gravitačního pole?! OTR je přeci založena na principu ekvivalence (gravitacni a setrvačna hmotnost jsou si rovny). Tento pseudoexpert je myslím budoucí laureát Bludného balvanu.

@vaclavvavrycuk3816

6 ай бұрын

Ano, máte pravdu, že jsem se v diskusi nechal zbytečně unést a zachoval jsem se neprofesionálně. Emoce do diskuse určitě nepatří. Arogance je ale spíše cítit z Vašeho komentáře. Já jsem ve své přednášce ani v diskusi nikoho neurážel ani nenazýval 'pseudoexpertem či pseudoexperty'. A duch mé přednášky cílil přesně proti Dunning-Kruegerovu efektu, tj. proti hlouposti a sebejistotě, že všechno víme a všemu rozumíme. Na konci své přednášky jasně deklaruji, že věda je plná omylů a pokrok ve vědě je velmi pomalý. A pokud se považujete za experta v OTR, tak byste asi měl vědět, že fotony nemají klidovou hmotnost a tudíž se princip ekvivalence fotonů netýká. Možná, že místo zcela zbytečného urážení byste mohl poukázat na chybu, které jsem se ve svých výpočtech dopustil. Abyste nemusel příliš bloudit, tak se můžete zaměřit na rozmezí mezi 43. a 51. minutou mé přednášky. Václav Vavryčuk

@NekonecnaHloupost

6 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 fotony maji klidovou hmotnost nulovou, to mate pravdu. Ale tady řešíme unikovou rychlost, tedy případ, kdy rozhodne nulovou hmotnost foton nemá, ale naopak má setrvacnou a gravitacni hmotnost (které se rovnají na základě principu ekvivalence). Doporučil bych nějaký kurz od prof. Kulhanka.

@vaclavvavrycuk3816

6 ай бұрын

@@NekonecnaHloupost Kurz prof. Petra Kulhánka i další učebnice OTR samozřejmě znám. Nicméně z Vaší reakce jsem pochopil, že se konkrétní chyby v mé přednášce asi nedobereme. To mne opravdu mrzí, protože by mi bylo velmi nepříjemné šířit bludy. Václa Vavryčuk

@NekonecnaHloupost

6 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 v původním komentáři poukazuji na to, že ve videu bigotně argumentujete o tom, že pro foton, letící z gravitačního pole, se vůbec nemusí řešit úniková rychlost. Toto prosím Vás dál nešiřte. Děkuji 😊

@vaclavvavrycuk3816

6 ай бұрын

@@NekonecnaHloupost Pojem únikové rychlosti je svázán s Newtonovou gravitací a nikoliv s OTR. A jelikož je OTR koncepčně úplně někde jinde, tak v ní pojem únikové rychlosti (fotonu) není aplikovatelný. Ale rozumím, že když nemáte argumenty, tak se uchylujete k výpadům 😊

Co když gravitace není to, co všichni tvrdí. Co když gravitace neexistuje?

V.Vavryčuk, citace: „…koncepčně je to špatně. Musíme si uvědomit ty problémy (několik slov mu není rozumět). Chyby jsou fatální, žádný černý díry nejsou 53:32h, je to chyba, je to přehlídnutý, je to matematická neznalost vlastností transformace (…) To prostě nemůžeme dávat za vinu Schwarzschildovi, který to počítal na frontě, úžasný výsledek, samozřejmě, na papíře počítal někde v zákopech, ale ostatní fyzikové, kteří 100 let byli v pohodlí, doma, a měli přitom počítače, je to z toho (není mu rozumět), tak to už je hodně špatně, něco co vidíme je prostě špatně. To Schwarzschildovo řešení je poplatné těm (? Není mu rozumět)… Schwarzschildův poloměr, to není žádná fyzikální veličina… Schwarzschildův poloměr nemá, jak říkám, fyzikální význam 54:44h. Konec citace, za kterou dostal pan Vavryčuk na konci přednášky potlesk a od diváků dokonce návrh na Nobelovu cenu. Já osobně chválím Vavryčukovu hloubavost a silnou snahu vidět kosmologii jinak. Bohužel jeho přednáškový styl mě rve uši a také mi vadí, že nedodává své argumentace pečlivě, vládne polovičatost. Pane Vavryčuk, co takhle : co mi řeknete na chybu, 100 let starou, že gravitační konstanta není fyzikální veličina a tím pádem nemůže mít rozměry. ! Je to jen číslo. (!) Mám na to argumenty a…a dokonce i vysvětlení „co se stane z OTR, když se z ní odebere ta G-rozměrovka“ (to příště)… www.hypothesis-of-universe.com/docs/c/c_393.jpg

Vědci obvykle nemají potřebu komentovat videa na KZread. Vzhledem k akademické formě přednášky a vysokému počtu zhlédnutí si však jako vědec pracující v oboru obecné relativity dovolím krátký komentář. Vážení, v této přednášce je celá řada faktických chyb a nepochopení. Centrální tvrzení přednášky o "nejednoznačnosti gravitačního pole hmotného bodu" v obecné relativitě je nesprávné. Již v roce 1923 byl dokázán Birkhoffův teorém, dle kterého (stručně:) je každé dostatečně spojité (C2) sféricky symetrické vakuové řešení Einsteinových rovnic ekvivalentní Schwarzschildovu řešení. Sféricky symetrické vakuové gravitační pole je tedy vždy Schwarzschild. Zájemcům doporučuji najít si diskusi Birkhoffova teorému v učebnicích obecné relativity. Podrobnější a techničtější diskuse je např. v apendixu B knihy Hawking & Ellis. Toto Schwarzschildovo řešení samozřejmě lze vyjádřit v různých souřadnicích a matematický popis téže fyzikální situace pak může vypadat jinak. Vojtěch Pravda, MÚ AV ČR

@vaclavvavrycuk3816

4 ай бұрын

Děkuji dr. Pravdovi z Matematického ústavu AV za jeho komentář. Bohužel, komentáři nerozumím a je dle mého názoru zmatečný. Centrálním tvrzením mé přednášky je, že fyzikální řešení gravitačního pole hmotného bodu je jednoznačné a nikoliv nejednoznačné. Toto řešení se může ekvivalentně vyjádřit v nekonečně mnoha souřadných systémech včetně Schwarzschildových souřadnic. Řešení ve Schwarzschildových souřadnicích ale není fyzikálním řešením. Fyzikální řešení se musí teprve dopočítat tak, aby bylo invariatní vůči volbě souřadnic. Jinak povšechné poznámky, jako že 'v přednášce je celá řada faktických chyb a nepochopení... ', nemají bez konkrétní argumentace žádnou váhu. Přepokládám, že kdyby se někdo vyjadřoval k vědeckým výsledkům dr. Pravdy tímto vágním a paušálním způsobem, tak by se mu to asi taky nelíbilo. Ironií je, že jediný konkrétní argument proti mým výsledkům, který v komentáři zazněl, je úplně o něčem jiném, než o čem je přednáška. Budu samozřejmě velmi rád, pokud si dr. Pravda poslechne přednášku pozorněji a jeho kritika bude relevantní. Václav Vavryčuk

On nám rozbíjí naši starou dobrou fyziku.

Opakuji slova pana Vavryčuka : „No já se nedomnívám, že to je krásná teorie, já si myslím, že to je poměrně zmatečná teorie. „Kdyby to byla krásná teorie, tak jak se může stát, že to nejjednodušší řešení pro gravitační pole je pole buzený bodovým zdrojem ? 1:01:27h a 100 let se neví jak se má interpretovat, fyzikálně.“ Já reaguji: Mám také námitku proti OTR, že 100 let se interpretuje s gravitační konstantou „G“, které přidělil rozměry >člověk - vědec Znova předkládám argumenty k tomu, že nepochopitelnou chybou je, když fyzikové (nikoliv vesmír sám) do rovnic ekvivalence a OTR vsouvají gravitační konstantu s r o z m ě r y. Vyzval jsem pana Vavryčuka, ( a zdejší čtenáře = fyziky ), aby se k tomu postavil, a podal „své protiargumenty“ do OTR, v níž figuruje G s rozměry… zda to umí obhájit. Zatím nic. www.hypothesis-of-universe.com/docs/c/c_463.jpg ; www.hypothesis-of-universe.com/docs/c/c_399.jpg

Václave, takže stále nic v podstatě neplatí , tedy když si to shrneme = platí vše... takže víme, že nic nevíme.... ale od gymplu se toho hodně objevilo a vytvořilo... ku prospěchu lidstva. ..si myslím. Zdravím L

Hlavně když víme jak to vypadá uvnitř černé díry ... celý náš Vesmír je totiž v černé díře.

Přednášející v následné diskusi předvedl docela narcistické a arogantní chování...

Přednášková řeč pana Vavryčuka není zrovna nejkrásnější, ale lze s ním souhlasit, když říká, cituji ho : „…prostě Schwarzschieldův poloměr prostě není fyzikální veličina, musí se přepočítat, tak na to upozorňují např. takový fyzik Mitra, nebo ten Alfran, 58:35h, nebo Crothers. Mají o tom články. Relativistická komunita je ignoruje, žejo, v lepším případě. Ale oni je i zesměšňujou jako blázna, který počítá nesmysly, že všichni ostatní to přeci vyvrátili, a to musí platit, protože to máme v učebnicích. Co máme v učebnicích, to prostě platí. A to z těch učebnic už prostě nevymažete.“ Mám podobný příklad, kdy nevymažete z učebnic 100 let starou chybu, kterou káže fyzikální komunita, zde : www.hypothesis-of-universe.com/docs/c/c_354.jpg ; www.hypothesis-of-universe.com/docs/eng/eng_106.pdf ; Mlčení k otázce „G“ ( otázce rozměrů u G ) se už mnoho let předvádí jako jejich zbabělost (!), zbabělost podat poctivé silné protiargumenty...anebo opravdu slepota ?

Pan Vavryčuk se dopustil první chyby v 46 minutě. Konkrétně mezi 1. a 2. rovnicí pod bílým rámečkem. To, co označuje jako "contravariant speed of light" není složka čtyřvektoru (není to invariantní veličina, souřadnicový čas není afinní parametr), takže to co následuje a je označeno jako "proper (physical) speed of light" ve skutečnosti vůbec nevyjadřuje rychlost světla měřenou v lokální soustavě. Když se to udělá správně, vyjde samozřejmě v lokální soustavě rychlost světla. Jak se to promítne do závěrů celé přednášky netuším, protože mi trochu uniká celá posloupnost argumentů pana Vavryčuka. Že je horizont událostí efekt souřadnic statického vzdáleného pozorovatele, je všeobecně známá věc a konec konců to tvrdí i pan Vavryčuk. Pozorovatel padající do černé díry si při přechodu přes horizont ničeho zvláštního nevšimne. Jak z toho ovšem plyne, že černé díry tudíž vůbec nemohou existovat, jsem z jeho přednášky nepochopil. Trochu mně zaráží ta sveřepost s jakou pan přednášející podsouvá ostatním fyzikům, že si myslí že Schwarzschildova radiální souřadnice je vlastní vzdálenost. Myslím, že v každé učebnici obecné relativity, je zdůrazněno, že to tak není a ani neznám nikoho, kdo by tvrdil něco jiného. Radiální souřadnice ve Schwarzschildově prostoročase ve skutečnosti vyjadřuje tzv. obvodový poloměr (circumferential radius), který odpovídá délce kružnice dělené 2 pi. Že jde o něco jiného než o vlastní vzdálenost od centrální singularity je krásně vidět např. na tzv. embeding diagramech (to jsou takové ty trychtýře, kterých jsou ty učebnice, tolik kritizované panem přednášejícím, doslova plné).

@vaclavvavrycuk3816

3 ай бұрын

Děkuji za komentář. Domnívám se, že Váše kritika pochází z mého nepřesného vyjádření a tudíž z Vašeho nepochopení, co jsem chtěl říci. 1. Vzorec pro kontravariantní rychlost, který označujete jako chybný (46. minuta mé přednášky) je skutečně kontravariatní rychlost, nejedná se ale o 4-vektor. Jde o standardní rychlost v 3D prostoru a to v soustavě, která je vůči gravitačnímu poli v klidu a souřadnicový čas lze použít jako parametr (viz Moller, Theory of Relativity, 1955, str. 240, vzorec 69). O čem pravděpodobně mluvíte Vy, je rychlost ve volně padající soustavě v gravitačním poli, ale tu já nestuduji a nemyslím si, že je nějak zajímavá. 2. Nedomnívám se, že je všeobecně známá věc, že je horizont událostí efekt souřadnic statického vzdáleného pozorovatele. V článcích a učebnicích, které jsem studoval, nic takového není. Horizont událostí s anomálními vlastnostmi plynutí času je považován za reálný fyzikální jev. Černá díra je definována jako objekt, který vytváří horizont událostí, a pokud částice (hmotná či nehmotná) překoná tento horizont, nemůže se vrátit do vnějšího světa. Toto je standardní interpretace Schwarzshildova řešení a já tuto představu vyvracím. 3. Ano, máte pravdu, některé učebnice zmiňují, že Schwarzschildova vzdálenost není fyzikální vzdálenost. Přesto všechny učebnice uvažují Schwarzschildův poloměr jako fyzikální veličinu. Autoři se neobtěžují přepočítat, čemu tedy ve skutečnosti Schwarzschildův poloměr odpovídá ve fyzikálním prostoru. Pokud by to totiž udělali, tak by zjistili, že odpovídá nulové vzdálenosti od hmotného bodu, který gravitační pole vytváří. Takže, žádný horizont událostí není, protože je ztotožněn se samotnou singularitou ve středu souřadnic. Také by si relativisté uvědomili, že kreslením těch "trychtýřů" se problém pouze zkomplikuje a zatemní. Václav Vavryčuk

@user-dl7rr8wu8x

3 ай бұрын

Děkuji za odpověď. Pak tedy ovšem nerozumím hned následující rovnici. Na levé straně je něco, co vypadá jako složka "v" v lokální soustavě statického (ne volně padajícího) pozorovatele, tedy něco jako skalární součin "v" s radiálním bázovým 4-vektorem soustavy tohoto pozorovatele. Je to tak? Alespoň ozávorkovaný index něco takového silně evokuje. Pokud ovšem sám tvrdíte, že vaše "v" není 4-vektor, nebude výsledek invariantní. Souhlasíte? To znamená, že stále bude záviset na volbě souřadnic a k tomu, jak tento pozorovatel bude měřit rychlost, nebude mít žádný vztah. Zkrátka, nepůjde o "proper (physical) speed of light", jak píšete. K tomu, abyste dostal skutečně lokálně pozorovanou rychlost světla byste musel závést "v" jako 4-vektor, jinak se souřadnicových efektů nezbavíte. K horizontu událostí: Myslím, že většina učebnic pojednává i o jiných než Schwarzshildových souřadnicích. Např o Eddingtonových-Finkelsteinových souřadnicích, které singularitu na horizontu nemají. Z toho je dobře vidět, že divergence některých složek metrického tensoru nutně neznamená přítomnost singularity. Pokud použijeme jiné souřadnice, zjistíme, že všechny invariantní veličiny (např. skalární křivost) na tomto poloměru mají konečné hodnoty, i když ve Schwarschildových souřadnicích některé složky metrického tensoru vymizí nebo divergují. To samé ostatně člověk dostane i ze Schwarzschildových souřadnic v limitě r --> 2M. Nicméně to v žádném případě neznamená, že horizont událostí neodpovídá fyzikální realitě. Horizont událostí nesouvisí se singularním chováním Schwarzschildových souřadnic, ale s globální strukturou prostoročasu a projevuje se přesně tak, jak píšete, že je standardní interpretace. To, že z oblasti pod horizontem nevede žádná časupodobná křivka směrem ven, je krásně vidět např. i na tvaru světelných kuželů, které jsou přece na použitých souřadnicích nezávislé. Uvnitř horizontu jsou sklopené směrem k singularitě, takže se hmotné částice mohou pohybovat vždy jen směrem k nižším poloměrům. Dokonce existuje i mnohem obecnější a na souřadnicích zcela nezávislá definice horizontů, která zahrnuje i o dost obecnější případy, a kterou formuloval už skoro před 50 lety Roger Penrose. K fyzikální povaze radialní souřadnice. Upřímně řečeno, neznám jedinou učebnici obecné relativity, která by o Schwarzschildově radiální souřadnici mluvila jako o radiální vzdálenosti, ale rád se o nějaké od vás dozvím. Naopak se často zavádí něco, čemu se říká "želví souřadnice" (tortoise coordinate). Ta měří vlastní radiální vzdálenost vně horizontu na řezech t = const. S pozdravem, Jiří Horák

@vaclavvavrycuk3816

3 ай бұрын

​@@user-dl7rr8wu8x Děkuji za komentář, pomáhá mi lépe porozumět myšlení relativistické komunity. Tady je má reakce: 1. Potíž, proč si nerozumíme je asi v tom, že Vy všechny veličiny automaticky uvažujete jako 4D vektory a tudíž i rychlost (ať už kontravariantní či fyzikální) uvažujete jako 4-vektor. Tomu ale tak nemusí nutně být. Samozřejmě, že i každé prostorové souřadnice lze zadefinovat jako kontravariantní či fyzikální. A to je právě ta pravá strana, o které mluvíte. Daná veličina se musí vyjádřit v ortonormálním systému (prostorových) souřadnic. Pokud budu např. měřit rychlost nějaké částice nebo světla v nějakém statickém systému vzhledem ke gravitačnímu poli, mohu složku rychlosti vyjádřit v různých souřadných systémech (sférických, válcových, atd.), ale nakonec budu muset tyto složky závislé na souřadnicích převést na fyzikální složky, abych je mohl např. porovnat s experimentem. Takže fyzikální složky veličin mají stejně dobrý význam nejen ve 4D souřadnicích ale i v 3D souřadnicích. 2. U Vašeho komentáře ohledně horizontu událostí se trochu ztrácím. Asi neužíváme pojem singularity souřadnic ve stejném smyslu. Já považuji horizont událostí za efekt, kdy časový člen metrického tenzoru g_tt je nulový pro nějakou fyzikální vzdálenost od bodového zdroje budícího gravitační pole. Ve Schwarzschildových souřadnicích jde o r jdoucí v limitě ke Schwarzschildově poloměru. Píšete, že horizont událostí odpovídá fyzikální realitě. Pokud tomu tak je, tak se ptám, jaký fyzikální poloměr má tedy sféra definující horizont událostí? Víme, že Schwarzshildova souřadnicová vzdálenost to není a víme, že ji můžeme přepočítat na fyzikální vzdálenost pomocí dobře známých vzorců (např. Lambourne, Relativity, Gravitation and Cosmology, 2010, vzorec 5.20). Pokud to ale provedeme, dostaneme, že fyzikální poloměr horizontu událostí je R=0. 3. Problém světelných kuželů, ke kterým mám právě výhrady, je ten, že tyto grafy nejsou konstruovány pro fyzikální vzdálenost, ale pro souřadnicovou vzdálenost ať už ve Schwarzschildových souřadnicích nebo v nějakých jiných. To se týká dle mého názoru i Eddingtonových-Finkelsteinových souřadnic či Penrose. A v tom je právě zakopaný pes. Pokud by se totiž konstruovaly pro fyzikální vzdálenost, tak bychom zjistili, že jsou o ničem. 4. Souhlasím, že značná část autorů si dává pozor, aby neztotožňovala souřadnicovou vzdálenost a fyzikální vzdálenost. Nicméně v naprosté většině učebnic se jedním dechem tvrdí, že Schwarzschildův poloměr pro Slunce je 3.0 km a pro Zemi 8.8 mm. Tím evokuje představu, že pokud bude hmota Slunce soustředěná ve sféře o poloměru 3.0 km, bude na jeho povrchu horizont událostí. A pokud bude snad dokonce menší, tak žádné záření ze Slunce se nedostane do vnějšího prostoru. Přitom ty 3.0 km nemají žádnou vypovídací hodnotu, protože se nevztahují k reálné vzdálenosti. Reálný poloměr odpovídající Schwarzschildovu poloměru Slunce i všech dalších hmotných objektů je R=0. Takže nic pod horizontem událostí není, protože horizont událostí je bod. Václav Vavryčuk

@user-dl7rr8wu8x

3 ай бұрын

Já bych řekl, že je problém spíše v tom jakou roli hrají prostoročasové souřadnice v obecné relativitě, což často může vést k různým nedorozuměním. Potíž je v tom, že náš přístup k prostoročasu se uskutečňuje převážně prostřednictvím souřadnic, které jsou do značné míry věcí naší libovůle. V praxi tak může být obtížné odlišit, které vlastnosti prostoročasu jsou skutečné a které jen vyplývají z toho, že naše volba souřadnic třeba nebyla pro daný problém úplně šťastná. Někdy se dokonce stává, že souřadnice jsou schopné pokrýt jen určitou část prostoročasu. To, že už dále nepokračují ale nemusí nutně znamenat, že tam prostoročas končí (to se například týká i Schwarzchildova řešení). Souřadnice jsou spíše jen takové "značky", kterými označujeme různé body prostoročasu, podobně jako číslujeme různé domy v ulici. Souřadnicová rychlost tedy nutně nemusí mít ten spravný fyzikální význam, který by mu člověk mohl přisuzovat. Prostě jen znamená, že se objekt (člověk, raketa, foton) jen přemístil od jedné prostorové značky k druhé během "času" který je však také jen rozdílem dvou časových značek. Je to podobné, jako kbychom se rozhodli že budeme na ulici měřit rychlost aut v jednotkách počtu baráků za vteřinu (např. tři baráky za vteřinu, je to hodně nebo málo? Záleží na tom jak jsou ty baráky velké). Stejně je to i s radiální souřadnicí ve Schwarzshildově prostoročase: rádiální vzdálenost dvou objektů, které jsou na r=4M a r=6M není ve skutečnosti 2M. Naštěstí však existují invariantní veličiny, například čtyřvektory. U nich víme, jak se volba souřadnic projevuje, a jak se souřadnicových efektů zbavit (například pomocí skalárního součinu s jiným čtyřvektorem). Proto se v relativitě tolik používají a proto jsem Vám psal, že by bylo lepší, kdybyste použival raději čtyřrychlost (nebo čtyřhybnost v případě fotonů) místo souřadnicové rychlosti. Člověk tak má souřadnicové efekty více pod kontrolou a nedostává nesmysly. K horizontu událostí. Pokud píšete "Já považuji horizont událostí za efekt, kdy časový člen metrického tenzoru g_tt je nulový pro nějakou fyzikální vzdálenost od bodového zdroje budícího gravitační pole", tak skutečně nemluvíte o horizontu událostí, ale o souřadnicové singularitě. A v tom případě máte pravdu. Jsou souřadnice, které u Schwarzschildova řešení singularitu mají, jsou ale i takové které ji nemají (např zmíněný Eddington-Finkelstain). Na tom asi není nic zas až tak překvapivého. Singulárně se chovají na pólech i sférické souřadnice, zatímco kartézské se chovají dobře, jde čistě o souřadnicový efekt. Ovšem, jak jsem se snažil už naznačit dříve, horizont událostí je něco zcela jiného a ne nutně souvísí se souřadnicovou singularitou. Jde o hranici kauzálně oddělené oblasti prostoročasu: pozorovatele vně horizontu neovlivní nic z toho, co se děje uvnitř. Musíte uznat, že to už je na souřadnicích zcela nezávislá věc. Pokud byste tedy chtěl ukázat, že horizont událostí neexistuje, není lepší způsob, než najít časupodobnou křivku, která míří z oblasti pod horizontem do vnějšího světa. A jak je to s poloměrem horizontu událostí? Máte pravdu, že někdy se člověk vyjadřuje trochu moc ledabyle. Horizont událostí je sféra. Problém je v tom, že v zakřiveném prostoru mají sféry hned několik různých poloměrů: geodetický poloměr, který udává vzdálenost povrchu sféry od jejího středu, "obvodový" (ang. circumferential) poloměr, který udává délku hlavní kružnice dělenou 2 pi, poloměr křivosti, atd... Zatímco v Euklidovském prostoru mají všechny poloměry stejné hodnoty a proto je rozlišují jen (ne-)skuteční pedanti, v zakřiveném prostoru se různé poloměry liší (Jaroslav Hašek kdysi psal o chovanci jistého ústavu, kteřý prý tvrdil, že uvnitř planety Země se nachází ještě jedna, a mnohem větší; možná ale ten dotyčný právě jen studoval neeuklidovkou geometrii). U horizontu událostí by tedy člověk měl říct, který z těch poloměrů má na mysli. Snad by to tedy šlo říct alespoň takhle: Horizont událostí je koule kolem singularity černé díry, jejíž povrch je 16 pi M^2. Na tom bychom se jistě shodli i s Eddingtonem, kdyby počítal povrch horizontu ve svých izotropních souřadnicích (možná to tehdy i udělal). S pozdravem, Jiří Horák

@vaclavvavrycuk3816

3 ай бұрын

@@user-dl7rr8wu8x Děkuji za obsáhlý komentář vysvětlující standardní náhled relativistů na daný problém. Můj pocit je, že relativisté tíhnou z nějakého důvodu k tomu problém zbytečně komplikovat. Základní kámen úrazu je už u pojmu "prostoročasu", který není fyzikálně definován a nechá se na intuici, co to vlastně je. Takže se potom velmi často tápe mezi tím, co je efekt souřadnic (které také popisují geometrické vlastnosti prostoru či prostoročasu) a co jsou samotné fyzikální veličiny v prostoru a čase. Asi se mnou budete souhlasit, že představa, jak popisujete tento vztah fyzikální vzdálenosti a fyzikálního času k souřadnicím popisujícím prostoročas, je dosti neintuitivní a zamlžená. To pak vede na ty debaty a nejasnosti, co vlastně znamenají a popisují jednotlivá řešení gravitačního pole bodového zdroje popsaná v různých souřadnicových systémech. Já bych rád k tomuto bodu dodal, že se domnívám, že ten problém není tak složitý, jak vypadá, a že se dá vyřešit standardním formalismem. Musíme si především uvědomit, že řešíme statický sféricky symetrický problém. Je-li tomu tak, pak pokud existuje fyzikálně nějaký horizont událostí (ať už jej zadefinujeme jakkoliv), musí jít o sféru s nějakým poloměrem. Pokud půjde objekt s fyzikálními vlastnostmi, tak jej musíme být schopni popsat v Euklidovském prostoru. Tím míním, že musíme být schopni pevným metrem změřit vzdálenost od hmotného bodu k horizontu událostí. To měření pevným metrem představuje výpočet invariantních fyzikálních prostorových veličin tak, jak jej popisuji ve své přednášce. Tato vzdálenost je nezávislá na volbě souřadnic a odpovídá vzdálenosti v Euklidově souřadném systému. V posledním odstavci Vašeho komentáře se snažíte dobrat toho, jaký vlastně je poloměr toho horizontu událostí, ale Vaše odpověď je neurčitá. Řeknete pouze, že "horizont událostí je koule kolem singularity černé díry, jejíž povrch je 16 pi M^2". Je-li tomu tak, tak povrch koule je 4 pi R^2 a tudíž R = 2M. Tedy horizont událostí má poloměr rovný Schwarzschildovu poloměru. Jiné řešení mne osobně nenapadá a nemumím si jej představit. Nebo Vy si dovedete představit kouli (opravdu tím míním fyzikální objekt z nějakého materiálu), která má povrch 16 pi M^2 ale má jiný poloměr? Vám to dává smysl? Ještě snad dodám k tomu povrchu koule 16 pi M^2, že je odvozený pro Schwarzschildovu vzdálenost, nikoliv pro fyzikální vzdálenost. Takže jsme opět na začátku, že horizont událostí je opravdu koulí ve Schwarzschildových souřadnicích, ale tato koule odpovídá nulové fyzikální vzdálenosti, tedy hmotnému bodu. To je i konzistentní s tím, že pokud počítáme rovnici geodetiky pro fotony vyzařované z hmotného bodu, tak zjistíme, že okolo hmotného bodu neexistuje žádná bariéra, která by fotonům bránila, aby se vyzařovaly do prostoru. Jediný bod, který fotony nevyzařuje je samotný hmotný bod (V hmotném bodě je fyzikální souřadnicová rychlost světla nulová). Jakmile je foton jen infinitezimálně vzdálen od hmotného bodu, tak se bez problémů dostane z gravitačního pole a není jím již dále zachycen. A ješte snad krátkou poznámku k souřadnicové rychlosti. Nedomnívám se, že souřadnicová rychlost musí vždy nutně být poplatná souřadnicovému systému. Jde o naprostou analogii fyzikální 4-rychlosti. I rychlost v 3D problému můžeme definovat invariantně a naprosto jednoznačně. Prostě budeme mít 2 stacionární body ve statickém gravitačním poli. Budeme mít hodiny v těchto 2 bodech a budeme mít metr, kterým změříme vzdálenost mezi oběma body. Výsledek měření ryhlosti ať už hmotné či nehmotné částice bude jednoznačný. Václav Vavryčuk

Někde jsem četl, že se dá vytvořit černá díra v laboratoři a pak (mikro ČD) požít i k pohonu mezigalaktických raket...Jak by toto mělo fungovat, nedovedu si to představit...

@igott-interpretaciagravita4262

7 ай бұрын

Je to damozrejme len blabol, nic take nikto nevytvoril, a papier sci-di znesie vsetko..

„Relativistická komise se nakonec usnesla, že když řešíme ten problém gravitačního pole, tak musíme 31:18h v okolí nějakého hmotného bodu, tak my do něho zavádíme nějaký druh souřadnic (ehm, vesmír se ale nenechá oblbnout tím, že mu, my lidi, něco z a v á d í m e) a Einsteinova teorie jako každá jiná teorie by měla být nezávislá na tom jaké my použijeme souřadnice (O.K. Právě jsem před chvilkou takový názor měl) ; my bychom měli ten problém řešit v různých soustavách…a v každém tom systému bude to řešení vypadat trochu jinak, bude poplatné té souřadnicové soustavě, kterou jsme vzali. A protože OTR je invariantní k celé řadě souřadných systému, tak my dostáváme celou řadu těch řešení a ten rozdíl není fyzikální, všechna ta řešení jsou jakoby ekvivalentní 32:09h, diference jsou jen zdánlivé. Tak tohleto je dnešní názor komise, to je dnešní mantra všech relativistů.“ ..řekl Vavryčuk. Ale sám On nedokáže na několik výzev odpovědět na můj názor k tomu, že OTR je „obohacena“ číselnou konstantou, které byly uměle, neprávem, nevědecky přiřazeny (lidmi-fyziky) fyzikální !! veličiny, co jí nepatří.

@vaclavvavrycuk3816

6 ай бұрын

Omlouvám se, ale na Vaše komentáře jsem nereagoval, protože Vašemu pojetí prostě nerozumím. Pokud se domníváte, že máte nová lepší řešení v STR či OTR, je potřeba jim dát přesný matematický a fyzikální rámec. Váš jazyk je hodně intuitivní a neurčitý a já Vám ve Vašem snažení nemohu pomoci. Václav Vavryčuk

Fyzikálna(=lokálna v danom bode) rýchlosť V svetla je rovná podielu fyzikálnej vzdialenosti dx=dr/D a fyzikálneho času dT=Ddt . Zo Schw. riešenia pre svetlo je ds=0 z toho cDdt=dr/D z toho dr/dt=cDD=DDdx/dT z toho V=dx/dT=c , kde D=odmocnina(1-2GM/ccr) . Fyzikálna rýchlosť svetla vo vákuu je vždy rovná c . Vo Schw. riešení súradnica r nie je fyzikálna vzdialenosť a čas t nie je fyzikálny čas ale čas vzdialeného pozorovatela . Izotropná transformácia r=(1+a/4R)(1+a/4R) , kde a=2GM/cc je nepoužitelná pre r

@vaclavvavrycuk3816

6 ай бұрын

Děkuji za Váš komentář. Úvaha o fyzikální rychlosti světla jako o podílu fyzikální vzdálenosti a fyzikálního času je běžná a vede k tomu, co píšete: tedy že rychlost světla je za všech okolností konstanta c. Vadou na té úvaze je, že se opomine, že s fyzikou toto c nemá bohužel nic společného. My jsme tu metriku prostě tak matematicky zadefinovali, aby za každých okolností tento podíl byl c. Tedy nejde o fyzikální výsledek, ale o matematický předpoklad. Pokud bychom opravdu chtěli počítat fyzikální rychlost světla, musíme zvolit postup, který ukazuji ve 49. minutě své přednášky. Václav Vavryčuk

@LKLKLK

6 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Matematický predpoklad je nutný lebo matematika je jazyk fyziky . Mat. predpoklad musí vychádzať z fyzikálnych experimentov . Schw. riešenie pre M=0 je metrika prázdneho "časopriestoru" s rýchlosťou svetla c=konšt. vo všetkých IS - to je mat. predpoklad (postulát) ktorý vyplýva z Lorentzovych transformácii a LT sú jediné transformácie voči ktorým sú Maxwellove rovnice kovariantné vo všetkých IS . Ak sú správne MR vo všetkých IS tak sú správne aj LT a ŠTR so všetkými "paradoxami" . Rovnice (čas 48 min) sú nesprávne lebo vychádzajú z Brillouinovho "riešenia" ktoré je "changing Schw. notations" s transformovanou súradnicou R=r-2m . Ak sa do Brillouinovho "riešenia" dosadí R=r-2m=r-2GM/cc , vznikne Schw. riešenie s koeficientami g00=1-2GM/ccr , g11=-1/(1-2GM/ccr) a fyz. rýchlosť svetla c=konšt .

@vaclavvavrycuk3816

6 ай бұрын

@@LKLKLK Domnívám se, že nemáte pravdu. O tom, že fyzikální rychlost světla v gravitačním poli (jedná se o neinerciální systémy!) se musí měnit, píše i Einstein ve své knize o speciální a obecné relativitě z roku 1920. Dále, jak diskutuji ve své přednášce o STR (kzread.info/dash/bejne/c5yoqMSOpZbWodI.html), není vůbec zřejmé, že Lorentzova trnasformace je fyzikálně v pořádku. Nakonec ještě ke vztahu Schwarzschildova a Brillouinova řešení. Asi si to neuvědomujete, ale Vy preferujete Schwarzschildovo řešení z jediného prostého důvodu, a to, že bylo první. Což není moc rozumný důvod. Kdyby Brillouin přišel se svým řešením před Schwarzschildem, tak byste mi mohl klidně argumentovat, že Schwarzschildovo řešení není to 'správné', protože se dá odvodit z Brillouinova řešení pomocí té a té transformace. Ve skutečnosti je to ale úplně jedno, obě vzdálenosti, ať už Schwarzschildovo r nebo Brillouinovo R jsou kovariantími a nikoliv invariantními vzdálenostmi: Invariantní vzdálenost = odmocnina(kovariantní vzdálenost * kontravariantní vzdálenost). To, že ani jedno z obou řešení není fyzikální, protože není souřadnicově invariantní, jsem myslím ve své přednášce docela jasně ukázal, . Naopak, fyzikální řešení (invariantní vzdálenost, invariantní rychlost světla) spočtené ať už ze Schwarzschildových souřadnic či Brillouinových souřadnic jsou stejné. Václav Vavryčuk

@LKLKLK

6 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Gravitačné pole mení frekvenciu a dráhu svetla ale nemení fyzikálnu rýchlosť svetla c vo vákuu . Lorentzove transformácie majú limitu Galileove transformácie pre malé rýchlosti a neviem aká iná funkcia rýchlosti by ich mohla vylepšiť tak aby sa nič nepokazilo v mechanike elektrodynamike atd . Schw. riešenie a Brillouinov "changing Schw. notations" sú mat. rovnocenné . Schw. riešenie má výhodu v tom že r je súradnicová vzdialenosť od bodu r=0 a Brillouinove R je súradnicová vzdialenosť od bodu r=2GM/cc - ak sa tieto vzdialenosti zamenia v rovniciach tak vznikne zbytočné nedorozumenie (čas 48 min) kde je napísané r namiesto R . Napríklad "proper speed of light" po dosadení R=r-2GM/cc bude= c odmocnina(1-2GM/ccr)=dx/dt=fyzikálna vzdialenosť x za čas t vzdialeného pozorovatela , teda nie je to fyzikálna rýchlosť dx/dT=c . Na horizonte ČD je ds=0 a hmotné častice by mali rýchlosť svetla a teda nekonečnú hmotnosť a energiu ale relativisti sa tvária že im to nevadí a vymysleli krkolomné transformácie na odstránenie "zdanlivej Schw. singularity" ktorá je skutočná a neodstránitelná lebo ds=0 je invariant a týmito transformáciami chcú preniknúť do ČD kde už neplatí Schw. riešenie lebo tam neplatí Rik=0 . Luboš Králus .

@vaclavvavrycuk3816

6 ай бұрын

@@LKLKLK 1. Jak už jsem napsal v dřívějších komentářích, r ve Schwarzschildově řešení není podle mého názoru souřadnicová vzdálenost. Aby r byla souřadnicová vzdálenost, musel by člen metrického tenzoru g_rr být roven 1. Pokud tomu tak není, pak se fyzikální vzdálenost musí teprve spočíst. 2. Musíme rozlišovat fyzikální rychlost světla (proper speed of light) v tzv. free-falling systému a v neinerciálním systému, který je v klidu vzhledem k hmotnému tělesu. V obou systémech naměříme něco jiného. Václav Vavryčuk

Skvělá ukázka zakotvených omylů ve vědeckých teoriích.

Uvidime...

Vesmír má také vědomí, myslí a komunikuje. Nejen člověk. Vesmír říká... ukazuju člověku, co si o mě/o vesmíru myslí. Pokud bude přesvědčen o černých dírách, ukážu mu černé díry. Každý může komunikovat s vesmírem, nejsme jen obyčejní lidé, jsme ve skutečnosti vědomím celistvým, vědomím všeho v mysli. Ve skutečnosti je jen jedna jediná všem a všemu společná vědomá mysl "Já". Já jsem "Já" a každý je "Já". Vesmír je odrazem myšlení

@petrkonecny4287

2 ай бұрын

Já nechci vidět Zemi a stejně ji vidím. Nechci vidět hvězdy a stejně tam všudy kolem jsou... Přišel jsem se zpochybněním chiméry o stáří vesmíru cca 13 mld. let, setkal jsem se s prof. Michalem Křížkem a musel jsem uznat, že pan profesor je o mnoho mil v poznání vesmíru přede mnou. Pochopit neznamená projekovat vlastní iluze či přesvědčení Vážená dámo 🙂

Divák 1:21:10h já jako astrofyzik se ptám: jak pokračuje kolaps neutronové hvězdy? Kde bude končit, u supernovy?…to teď nebudu řešit, ale bude se blížit parametrům černé díry 1:22:29h. VV: černá díra je pro tebe hmotný bod, který má nekonečnou hustotu, ano ? Divák : já také nevěřím na nekonečnou hustotu 1:22:48h Ale černá díra není o tom jestli tam je hmotný bod. Černá díra je o tom, že v její blízkosti je horizont událostí 1:22:59h, kde se zastavuje čas. Tak je definována černá díra. Moje reakce : On se tam čas nezastavuje, ale my to tak pozorujeme (!) z té dálky (pomocí výpočtu STR). Proč?, protože dostáváme pootočené informace z pootočené souřadnicové sítě 3+3D objektu s jeho „vlastní soustavou“, která je pootočená protože má pohyb véé se blíží céé. V místě horizontu ČD je už čp pootočen o 90 stupňů a tak světlo k nám neletí, letí směrem tečny k černé díře, anebo je strženo zpět gravitací. - Všude ve vesmíru, kdekoliv, kde je objekt-těleso, co letí rychlostí skoro céé, (z naší soustavy to tak pozorujeme), tak jeho „vlastní lokální soustava“ je pootočena o 90 stupňů vůči nám, a tím pádem nezáří, světlo k nám od objektu neletí. Nejen černá díra, ale i celý vesmír má svůj horizont událostí, za jejíž hranici nevidíme, protože za tím horizontem je časoprostor ( možná jen čas) zakřiven nad 90stupňů a tím pádem říkáme, že tam čas „stojí-neběží“. Divák pokračování:To ostatní jsou jen černé body. VV reaguje : ty jiné díry budou vyrábět ; hmotný bod nebude vyrábět hmotu - černou díru s vysokou hmotností

Tento člověk je ovšem jasný favorit pro udělení Nobelovy ceny za fyziku.

@jirigutman8704

7 ай бұрын

nebo Darwinovy

@harrysoldier2893

7 ай бұрын

Prakticky každá jeho prezentace je okamžitá nominace na udělení Nobelovy ceny, nebo několika Nobelových cen najednou.@@jirigutman8704

Tam budou zcela jistě nějaké boty. Jinak je pan Vavryčuk největší génius fyziky od dob Alberta Einsteina.

👍

Čas 1:05:21 ..citace pana Vavryčuka: Co je prosím Vás logické na tom, že budete mít prostor, který bude uzavírat sám sebe do sebe, a nepustí žádné objekty ven. Já Vám to prozradím, pane Vavryčuk, co je na tom logické: To, že v mikrosvětě jsou všechny !!!! objekty, doslova všechny, sbalené do „klubíček“ (v geometrickém smyslu i matematickém), tj. objekty postavené z dimenzí 3+3, a projeví se do vnímané reality jako elementární částice hmoty. (!) V mikrosvětě jsou to rozmanité balíčky, tj. 25 samostatných elementárních částic, které „řádí v interakcích“. V makroobjektu jako je černá díra (která není dokázána ani tou OTR, ani STR) je to objekt monochromatický s jedním druhem „balíčku“ např. neutron. Sečteme-li je všechny, mají obrovskou hmotnost, a tedy i přitažlivost gravitační, že (?) Co je na tom logické?, říká stále Vavryčuk. Takže „co je na tom logické“? To, že fyzikové mají v každé době vynálezů a objevů stále zabedněné hlavy…, o čemž jste se přesvědčil i Vy a veřejně s odvahou jste jim to řekl.

Placatá Zeměkoule, Slunce kolem ní běhá, atd atd. Takových, jako přednášející jsou mraky. 😞

@vaclavvavrycuk3816

6 ай бұрын

Myslím, že jste to celé převrátil. Názor, že Země je placatá a Slunce obíhá kolem Země, byl ve své době zavedený a takřka nezpochybnitelný názor odsouhlasený tehdejšími autoritami. A trvalo velmi dlouho přesvědčit většinovou komunitu na základě jasných argumentů, že tomu tak není. Moje přednáška je hezkou analogií, opět tu máme zakořeněný nesmysl a já se snažím argumentovat a vysvětlovat, v čem ten nesmysl tkví. Václav Vavryčuk

@qrsw753

6 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Pro lidi, co relativitě rozumí je mezi placatou Zeměkoulí a tím co tvrdíte rozdíl jenom kosmetický. Viz Kulhánek, Aldebaran.

@vaclavvavrycuk3816

6 ай бұрын

@@qrsw753 Líbí se mi Váš smysl pro humor. Zeptám se na to Petra Kulhánka, zda si to taky myslí 🙂. Václav Vavryčuk

Citace VV : "Co je prosím Vás logické na tom, že budete mít prostor, který bude uzavírat sám sebe do sebe, a nepustí žádné objekty ven." Navrátil: Já Vám to prozradím, pane Vavryčuk, co je na tom logické: To, že v mikrosvětě jsou všechny !!!! objekty, doslova všechny, sbalené dimenze dvou veličin do „klubíček“ (v geometrickém smyslu i matematickém), tj. objekty postavené z dimenzí 3+3, a projeví se do vnímané reality jako elementární částice hmoty. (!) V mikrosvětě jsou to rozmanité balíčky, tj. 25 samostatných elementárních částic, které „řádí v interakcích“. V makro-objektu, jako je černá díra, (která není dokázána ani tou OTR, ani STR jak říkáte) je to objekt monochromatický s jedním druhem „balíčku“ např. neutron. Sečteme-li je všechny, mají obrovskou hmotnost, a tedy i přitažlivost gravitační, že (?) Co je na tom logické? Takže : „co je na tom logické“? no to, že fyzikové mají v každé době vynálezů a objevů stále zabedněné hlavy…, o čemž jste se přesvědčil i Vy a veřejně s odvahou jste jim to řekl. 🙂

Na přednášky pana Vavryčuka se vždycky moc těším a ani tentokrát nezklamal. Jsem asi podobné povahy nebo nevím, z principu mám nedůvěru ke všemu, co se bere jako dogma, aniž by se o tom přemýšlelo. Myslím si, že současná věda je něco jako Potěmkinova vesnice. Vědci, jak se oni sami nazývají, potřebují ze všeho nejvíc peníze. Proto musí být 1) konformní s mainstreamem, a 2) přinášet bombastické senzace, které mají potenciál být populární a tedy zpěněžitelné. Co se týče té fotky údajné černé díry, tak prosím pěkně, žádná taková fotka neexistuje. Jedná se o výsledek početní operace nad souborem dat, a je velkou otázkou, zda výpočetní postup reflektuje spíše realitu nebo spíše přání ztvárnit konkrétní obraz. Závěr je asi takový, že nevíme nic a vše je otevřené. Přijde mi směšné, když někdo mluví o tom, jak vypadal vesmír 1 sekundu po jeho vzniku, když dodnes není shoda ani na tom, zda lze foton zachytit a spoutat gravitací.

@modrypotucek4969

7 ай бұрын

Každý chce korýtko. Kriminálník, bezdomáč, střed, i ti nahoře. Ale jenom někdo ho má, tak už to chodí. Že by to šlo trochu více fair play, a tím by bylo i více obecně, i individuálně? To je možný, ale koho to zajímá? 🙂

@josefnavratil646

7 ай бұрын

Citace „Jankolara“ : Přijde mi směšné, když někdo mluví o tom, jak vypadal vesmír 1 sekundu po jeho vzniku, když dodnes není shoda ani na tom, zda lze foton zachytit a spoutat gravitací. Já reaguji : Mě to pane Koláre směšné nepřipadá, protože „zjistit“ jak vypadal vesmír sekundu po Velkém třesku je prostě snažší než zjistit inflaci čp, nebo jak a proč se oddělily 4 interakce, nebo kde se vzaly zákony, a proč se rozpíná vesmír zrychleně.

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Naprosto s Vámi souhlasím. Jak vůbec mohlo někoho napadnout, že se bude vyjadřovat k tomu, jak vypadal vesmír 1 sekundu po jeho vzniku, když nevíme ani, jaké bude zítra počasí😀. To je prostě úlet a čirá fantazie. Lidská hloupost nemá mezí. Václav Vavryčuk

@josefnavratil646

7 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 citace :.."Jak vůbec mohlo někoho napadnout (!), že se bude vyjadřovat k tomu, jak vypadal vesmír 1 sekundu po jeho vzniku," já: NAPADNOUT to může každého a to proto, že v CERNu probíhají takové pokusy, které vydávají výsledky stejné jako vypadal vesmír po jedné sekundě od vzniku. Jak vznikl člověk z opice, přesně, to ještě nevíme, ale víme jak vypadá p-p interakce...je to tak ?

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

@@josefnavratil646 Já se domnívám, že jednak vůbec nevíme, zda vesmír vzniknul v nějakém konečném čase či zda je v čase nekonečný. Dále, i kdyby v nějakém čase vzniknul (nevíme z čeho), pak opravdu nerozumím úvahám, jaké fyzikální podmínky tento vznik mohly provázet. Podle mne jde o čiré spekulace. A co se týče CERNu, rozumím tomu, že si musí nějak na své nákladné experimenty vydělávat. Tak proč to nezabalit do zkoumání vesmíru v jeho první sekundě nebo vlastností temné hmoty či jiných zcela neuchopitelných a neprokazatelných procesů 😁

Nekompromisní, bolestivé čištění zhnisaných a zanedbaných ran vědy : o )..Tedy aplikace rigorózně věděckého přístupu.. Bohužel tak silných osobností není mnoho...

Citace VV: "My musíme počítat, jestli ten model je správně nebo ne a ten model je špatně, takže tady žádná logika není, to je chybný model." Reakce: Tahle věta (opsaná doslovně) je krásným příkladem jak se staví špatná logika, potažmo špatné modely.

1:02´ jo kachna, ano se zelím červeným a bílým a ty prrrsa měkoučká - pardon. Teď ještě tu o zelené karkulce a o antigravitaci, ať se našemu Lukáškovi hezky spinká... neboť "již staří Řekové...jak známo zajíc nikdy nepředběhne želvu..."

@janprvy8822

7 ай бұрын

Musíš zadať aj sekundy: 1:02:20 - len vtedy minutáž funguje. 😊

Neuznaný génius.

Ukázať väčšiu chytrosť ako Einstein je veľká čarodejka.

@spimfurt

7 ай бұрын

ale on tam nema proti einsteinovi nic. cele je to o tom, ze OTR je tak komplikovana, ze se snadno odvodi vadne reseni. ale ne, ze je spatne : )

Ve světové fyzice právě vybuchla supernova.

Pane vavryčuk, Kdo je na světě nejkrásnější, tedy v naší disciplíně, zabedněnější? Vy nebo fyzikové?? Vy např. nemáte ochotu ani 5 minut si přečíst mé vize HDV.., proč by oni měli číst vize Vaše? A v tom je ten problém >proč platí relativita 100 let i s chybami.

Problematika přednášky je prezentována v mém preprintu, který lze nalézt v archivu preprintů Zenodo pod číslem doi: 10.5281/zenodo.10127093. Václav Vavryčuk

@jansmotlacha1077

5 ай бұрын

Omlouvám se, ale jak je to tedy prosím Vás s tou únikovou rychlostí diskutovanou v závěru? Ten vzorec (odvoditelny i z Newtona) mně přijde logický. Jestliže tedy (jak jsem pochopil) nadále připouštíte zakřivovani paprsků vlivem gravitace, čím se zákony, podle kterých se tak děje, liší od zákonů, které zakřivuji dráhu těles? Protože koncept únikové rychlosti (pokud se nepletu) znamená, že bez jejího překročení se těleso bude pohybovat po uzavřené dráze. Jestliže tedy fotonu nebrání únikova rychlost, aby opustil gravitační pole, znamená to také, že se nebude pohybovat po uzavřené dráze, a tedy gravitační působení bude v jeho případě fungovat jinak. Dá se to najít ve Vašem článku?

@vaclavvavrycuk3816

5 ай бұрын

@@jansmotlacha1077 Vaše otázka je velmi důležitá a já jsem ji v diskusi k přednášce bohužel pořádně nerozebral. Souhlasím s Vámi (a tak je to prezentováno i v OTR), že se paprsky v gravitačním poli zakřivují. To ale neznamená, že to zakřivování je dáno tím, že jsou fotony tělesem, které budí gravitaci, přitahovány. Tahle představa sice každého napadne, protože to připomíná případ pohybu normálních hmotných částic v gravitačním poli. My sice víme, že foton žádnou klidovou hmotnost nemá, ale velmi často se mluví o tom, že má tzv. dynamickou hmotnost, odvozenou z jeho energie a spočtenou pomocí Einsteinova vztahu E=mc^2. Takže na první pohled představa, že je foton přitahován gravitací, vypadá celkem rozumně. Pak bychom mohli uvažovat i o nějaké únikové rychlosti fotonu a o jeho minimální energii, kterou potřebuje, aby vyletěl pryč z gravitačního pole. Problém je ale v tom, že zakřivování paprsků v gravitačním poli má zcela jinou fyzikální podstatu. Světlo je vlnění a ohýbání paprsků v gravitačním poli je dáno změnou rychlosti světla způsobenou gravitačním polem. Je to stejné jako napřiklad, když paprsek dopadne na vodní hladinu, tak se zlomí. Nebo paprsek v atmosféře se ohýbá, protože v každé výšce od Země je rychlost světla díky hustotě atmosféry jiná. Stejně to funguje i pro paprsky v gravitačním poli. V každé vzdálenosti od tělesa je jiná hustota gravitační energie a tudíž i jiná rychlost světla. To způsobí ohyb paprsků. Energie fotonů (či světla) se ale nemění při půletu gravitačním polem. To je podstatný rozdíl od hmotných těles. Hmotné částice mohou pádem v gravitačním poli energii získat nebo naopak při úniku z gravitačního pole energii ztrácet. Tohle ale u světla neplatí. Není totiž ani fyzikální mechanismus, jak by světlo předalo svoji energii gravitačnímu poli. Takže tím padá i ta sice poměrně názorná přestava o únikové rychlosti fotonů v gravitačním poli. Odtud tedy plyne, že pokud foton přiletí k nějakému tělesu a jeho paprsek se ohne, pak jeho dráha musí být symetrická a zase od tělesa odletí. Nedojde k zachycení fotonu gravitačním polem, protože gravitační pole foton nepřitahuje. Dráha fotonu se nepočítá z gravitační přitažlivosti ale pomocí Snelliova zákona ohybu paprsků v geometrické optice (nebo též z Fermatova principu známého z optiky). Tady je vidět, jak mohou být někdy intuitivní (i když názorné) představy zrádné. Václav Vavryčuk

@vaclavvavrycuk3816

2 ай бұрын

@@jansmotlacha1077 Foton není hmotná částice a gravitace nepůsobí na foton tak, že by jej přitahovala. Paprsky světla se ohýbají kvůli tomu, že v silné gravitaci se rychlost světla zpolamuje. Je to zcela analogické jako u lomy světla na vodní hladině. Paprsky se lámou, protože rychlost světla je jiná ve vzduch a ve vodě. Protože gravitační pole foton nepřitahuje, tak koncept únikové rychlosti je na foton neaplikovatelný. Václav Vavryčuk

@paveloubech4932

2 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Přehlížíte fakt, že ve vzduchu nebo ve vodě má světlo v každé soustavě, kterou prolétá, nižší rychlost než ve vakuu. Rychlost je určena látkovým prostředím, včetně jeho hustoty. Na rozdíl od vakua s nenulovou křivostí časoprostoru, kde v soustavách, kterými prolétá, má světlo stále stejnou - konstantní rychlost i při různé křivosti časoprostoru. (Samozřejmě, světlo není přitahováno, ale pohybuje se dle principu minimální akce - viz OTR).

Citace VV: "A jestli vám připadá chybný model logický, no tak dobře, tak je to vaše úvaha, ale na tom nemůžeme stavět." Reakce: "A další věta s chybnou a neobjektivní logikou".

Dříve jsme za takovéto názory lidi upalovali. Dnes už pana Vavryčuka neupálíme. Máme však jiné metody. Třeba ho zesměšníme, necháme ho vyhodit z práce a mediálně ho znemožníme. Vytvoří se obraz, že pan Vavryčuk je blázen. Nikdo s ním už nebude chtít hovořit, aby nezničil svou auru důvěryhodného vědce. Bude to taková mediální vražda (nikoliv fyzikální vražda :) Proto jsem už minule navrhoval, aby byl založen fanklub pana Vavryčuka, který by takovéto mediální vraždě bránil. To vše, aniž bych měl ambici rozhodovat o tom, kde je pravda. Jde pouze o to, abychom "nevraždili" odvážné lidi.

Nedávno jsem objevil tenhle kanál, i proto že jsou tady přednášky několika mých kolegů, ale s údivem sleduji, že tady dostává prostor evidentní konspirátor. I pro naprostého laika by snad mělo být podezřelé, když někdo arogantně tvrdí, že objevil triviální ("hloupou") chybu ve fundamentální teorii, kterou nenašli generace vědců, pedagogů a studentů. Proč už to není publikováno v Nature a autor není světoznámou celebritou? Místo toho tady dělá obskurnou přednášku pro laické obecenstvo. Pár konkrétnějších bodů: - pan přednášející se snaží navodit dojem existence jakéhosi zmatku v nejjednodušším řešení OTR, přičemž evidentně jde jen o odlišnou volbu souřadnic. Vzhledem k tomu, že to pak později s velkou slávou "objeví" mám dojem, že tady vědomě zavádí obecenstvo. - horizont událostí není definován singulárním chováním metriky, jak se snaží podsouvat přenášející, což je taky zdůrazněno v učebnicích OTR, které znám. Jde o oblast, z které nevedou žádné časupodobné křivky a tedy neexistuje trajektorie, po které by se hmotné testovací částice nebo světlo mohlo dostat ven. Stačilo by tedy ukázat, že taková trajektorie existuje, což se samozřejmě v přednášce nestane. - celá část o ko-/kontravariantních vektorech mi přijde úsměvná, jelikož jde a naprosto základní věci, které se podrobně učí v přípravných kurzech o Riemannovské geometrii (alespoň tak jsem to absolvoval já na MFF UK), případně v základu ještě dřív na kurzech STR. Samozřejmě, bez té prapodivné interpretaci o "fyzikálních veličinách", které tomu tady přednášející připisuje. Fyzikální veličina samozřejmě nemusí být invariant, aby byla užitečná (třeba energie). - celá přednáška je vlastně taková velká kouřová clona, kryjící jediný rádoby výsledek, což je výpočet jakéhosi údajně invariantního parametru bez jasné interpretace. My asi máme uvěřit bombastickému tvrzení, že tohle znamená, že horizont událostí neexistuje. Proto by bylo ale mnohem přesvědčivější prostě ukázat nějakou tu geodetiku co vede ven přes horizont. Jenže taková není.

@petrvojvodik4025

7 күн бұрын

Neblábolte. Jen papouškujete chybné závěry fyziků v historii.

@LKLKLK

4 күн бұрын

@@petrvojvodik4025 Neblábolte a napíšte mená fyzikov ktorých "papouškujem"

@vaclavvavrycuk3816

2 күн бұрын

Tyhle povrchní a zcela zbytečně napadající komentáře bez argumentů jsou k ničemu. Jakmile někdo zkritizuje zaběhnutou teorii, a přestože ji podloží argumenty, je ihned u velké části lidí "evidentním konspirátorem". Proč tento výsledek již nebyl publikován např. v Nature, jsem ve své přednášce jasně řekl. Jde o stereoptyp myšlení a neochotu revidovat zaběhnuté věci. V méně renomovaných časopisech ale tento výsledek lze najít, nejsem jediný, kdo na problém existence/neexistence horizontu událostí ukazuje. Např. je mezi nimi i Stephen Hawking. Asi taktéž evidentní konspirátor... Konkrétně k jednotlivým bodům komentáře: - Celá přednáška je o volbě souřadnic a o snaze vysvětlit, jak se závislosti řešení na volbě souřadnic vyhnout. Ukazuji, že fyzikální řešení je na volbě souřadnic nezávislé. - Jak ukazuji v přednášce, fyzikální poloměr horizontu událostí je nula. Tedy horizont událostí splývá s hmotným bodem, který gravitační pole generuje. Takže skutečně není odkud by se testovací hmotná částice měla dostat ven. Je to celé chybná úvaha. - Ano, problematika kovariantních a kontravariantních veličin v Riemannových prostorech patří mezi elementární učivo v matematických kurzech. Ale, jak je vidět i z Vašeho komentáře, fyzikům může dělat obtíže. Oproti Vám tvrdím, že fyzikální veličiny jsou samozřejmě invarianty souřadnic (třeba energie). Pokud by v kartézském systému vyšla energie částice jinak než ve sférických souřadnicích, bylo by to pro fyziku hodně špatné. - Ano, souhlasím, geodetika, co vede přes horizont událostí není, protože horizont událostí je bod. Vaše poznámky o "velké kouřové cloně" a o tom, zdá máte či nemáte uvěřit mým "bombastickým tvrzením" svědčí o tom, že omezenost a arogance se často vyskytují pospolu. Václav Vavryčuk

@kolyk1523

2 күн бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 To je vtipné, myslíte si, že nejste konspirátor, ale důvod proč vaše geniální myšlenky nejsou publikovány a akceptovány je "stereotyp myšlení a neochotu revidovat zaběhnuté věci". Je tady mnohem jednodušší vysvětlení, než že všichni ostatní jsou v zajetí stereotypu, a to je ten, že tomu prostě nerozumíte. Vy tady nemáte žádné převratné myšlenky, to jsou věci, které se řeší na základních přednáškách teorie relativity, které jste evidentně neabsolvoval. A srovnávat se s Hawkingem, fakt nemáte soudnost. - Volba souřadnic se diskutuje na přednáškách z OTR k Schwartzschildově řešení, kde se explicitně ukazuje, že singularita na horizontu je zdánlivá. Výsledky se ilustrují se Penrosových diagramech se světelnými kužely, z kterých je i měně bystrým studentům zřejmé jak to funguje. Vy tady nic z toho neděláte, jen máváte rukama. - Nic takového jste neukázal. Vy asi vůbec nechápete co to ten horizont událostí je. Podívejte se na můj první příspěvek. - Energie je invariant? Vraťte se na základní školu, kde jste se měl naučit, že v klidové soustavě je kinetická energie nula, kdežto v soustavě kde se tentýž objekt pohybuje to nula není. V teorii relativity je kinetická energie nultou komponentou čtyřvektoru hybnosti, a tedy být invariantem nemůže. To jsou naprosto triviální věci. Invariantem je třeba kvadrát čtyřimpulzu, tedy klidová hmotnost. - Existuje nulová geodetika, která vede přes Schw.poloměr ven? Ano nebo ne? To je čistě matematická otázka, ne nějaká interpretace. Pokud neexistuje, tak je tam z definice horizont událostí. A to že tam taková geodetika není by jste si odvodil na přednáškách z OTR. Nebo si hoďte ty rovnice do počítače a vykreslete si jak se pohybuje světlo z různých míst. Případně se alespoň koukněte na Penrosův diagram černé díry a zamyslete se na 10s jak se tam světlo může pohybovat.

@vaclavvavrycuk3816

2 күн бұрын

@@kolyk1523 Ano, lidé v zajetí stereotypu jsou. To je bohužel fakt. Přednášky z teorie relativity jsem neabsolvoval, ale nastudoval jsem si ji a pracuji v ní několik let. S Hawkingem se nesrovnávám, pouze odkazuji na to, že Hawking v jedné ze svých pozdních prací horizont událostí negoval. - Ohledně horizontu událostí se bohužel nemůžeme domluvit, protože z Vašeho komentáře vyplývá, že nerozumíte problematice křivočarých souřadnic a invariantů. K tomu, abyste se něčeho ve vědě dobral, je potřeba mnohem preciznějšího uvažování, než argumentace , kterou jste použil. Např. energie samozřejmě invariantem je: zaměnil jste totiž problém volby souřadnic (coordinates) s problémem volby systému (frames). Z takovýchle zdánlivých maličkostí vznikají pak nesmysly, kterých je bohužel v relativitě mnoho. - Když zmiňujete Penrosův diagram, přemýšlel jste někdy o tom, zda souřadnice v tomto diagramu jsou fyzikální či nikoliv? - Pokud tedy existuje horizont událostí, který by mohl definovat velikost černé díry, jste schopen vyčíslit pro danou hmotnost černé díry její poloměr? Asi víte, pokud jste relativitu studoval, že to není Schwarzschildův poloměr. Takže jaký je ten poloměr? Václav Vavryčuk

Jinak ještě mne napadlo...proč ty rovnice a výpočty neprohnat počítači s AI?

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

AI zopakuje jen to, co je většinový názor. Nic víc nelze od AI očekávat.

Je tažke vlastne nemožné pochopiť túto prednášku, to by sme museli byť zbehlí v matematike a konkretnej problematike, rozmýšlam, kto by mohol byt? Napriklad pan Križek, že:) a ten sa ani ako zvyčajne neprihlásil o 😅 slovo, tak neviem, Bolo by fajn keby k tomu zaujal stanovisko…

@JohnnieMartynov

7 ай бұрын

Když se zaměřím na tu fyzikální stránku věci, přijde mi to pochopitelné úplně snadno. I matematicky to dává smysl klidně i při jen povrchním posouzení - Einsteinovy rovnice lze řešit různě a s různým výsledkem. Schwarzschildovo řešení se ujalo a rozšířilo, stalo se velmi populárním a na jiná řešení se už lidi neupnuli. Zde je ukázáno řešení jiné, podle mě správnější, protože z něj nevyplývají extrémy typu singularita nebo dokonce zastavení času (čas je jednou ze 4 souřadnic časoprostoru, zastavit se může pouze objektu pohybujícímu se prostorem rychlostí světla). Dr. Vavryčuk poukázal na rozšířenou chybu v řešení Einsteinových rovnic již dříve, když přednášel o temné hmotě (velmi silně doporučuji, pro všechny zájemce o vesmír je to "povinná četba"!). Tam prof. Křížek v podobně bouřlivé diskuzi potvrdil, že tam skutečně je matematická chyba, z které dr. Vavryčuk správně vychází.

Bohužial prednaška ok, ale Diskusia sklzla k uplnej žumpe,😢 ale nie skrz pytajucich sa, ale vas pane Vavričuk, ako kludne sa vam može stať, že vas nabuduce budu ignorovat a budete pred prazdnym hladiskom.. Chapem, že ste boli ročúlený, ale to bola vaša prednáška, trocha je to ako keby ste boli kuchar, navarite jedlo, polozite ho na stol, potom pridete ajo host, a zacnete sa rozculovat, ze ro jedlo je chladne, odporne a jak si to mohol niekto dovolit vobec take nieco varit, ano potraviny neboli vase, ale recept ano!0 Otazky boli v pohode a k veci, a miesto toho aby ste s pokorou odpovedal, alebo povedal, že si to premyslite, ale teraz neviete optymalne reagovať.. Tou NEdiskusiou ste zabili inak zaujimavu prednášku, a rým vašim samovytočením ste nepochopili fakt pohodovu otazku na ktoru aj mna zaujimala odpoved, Dotaz bol, čo to bude za obekt, ked to bude hmotnejsie ako pulzar? A tazajuci mal na mysli, aku moze mat povrchovu teplotu takyto objekt, lebo neutrinova hviezda vyzaruje silne em ziarenie, takze taAjucisa pytal na to, že vaša hypoteza by mala predpovedať ake žuatenie by malo unikať z našej čiernej diery v strede našej galaxie? Radiove? Reliktne? Či žiadne? Lebo ak som spravne pochopil, nakoniec aj z akejkolvek čd svetlo vždy unikne?

@newton1998139

7 ай бұрын

Přesně tak , sice tématu vůbec nerozumím, ale afektovanost pana přednášejícího mě šokovala.

@janprvy8822

7 ай бұрын

Pýtajúci sa boli jeho známí, a polemika s nimi iba pokračovala z iných aktivít. Preto emocionálny akcent jeho odpovedí je namieste - ich otázky boli dosť neprofesionálne, jednoducho priatelia vyrývali. Požiadavka na "slušnosť" vo vede vedie ku zabetónovaniu stávajúceho stavu - "čo sa to opovažuje?". Forma prednesu bola výborná. Ale diskusia má byť živá, až bojovná. Teda všetko bolo O.K.

@igott-interpretaciagravita4262

7 ай бұрын

@@janprvy8822 ani pri muceni nedosiahnete to co chcete, pokial nieste psychopat tesiacu sa z vydzieho utrpenia,, Vas argyment ze inak to nejde je postaveny na vakuu:) tak ako inde v jolektive leb spolupraca vedie k pokroku.. Takze aj keby mal pravdu, vedecka obec ho bude ignorovatakedze nejde o nador, tak si kludne pockaju na niejoho kto si robi okolo seba priatelov.. Nie nadarmo naj šmejdi vam pred predajom šmejdy zaplatia aj kavičku. Kroasant..

@vaclavvavrycuk3816

7 ай бұрын

Ano, máte pravdu. Moje reakce na dotazy byla neadekvátní, neprofesionální a zcela zbytečně emocionální... Určitě jde o ukázku, jak by se diskutovat nemělo 🙂 Jinak k Vašemu dotazu - každý objekt, tedy i supermasivní, bude vyzařovat nějaké záření. vlnová délka tohoto záření závisí na teplotě objektu.Čím bude teplota nižší, tím bude vlnová délka záření delší. Pro velmi studené objekty (d teplotou několik Kelvínů) půjde o radiové vlny. Václav Vavryčuk

@petrkonecny4287

2 ай бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Škoda, chtěl jsem přednášku sdílet s dalšími lidmi, ale kvůli eruptivní diskusi jsem tak učinit nemohl. Na druhé straně chápu i tu emotivitu, protože by i ve mě musely jistě "bouchnout saze", když některé tazatele jsem nevnímal ve správném záměru, nebo mi dotazy přišly jako irelevantní... Uvítal bych zkrácenou verzi bez diskuse. S pozdravem Petr Konečný