Je to rebel! A buď ho upálí nebo dostane nobelovku. Nebo mu dokážou že nemá pravdu :-D Každopádně mu přeju víc prostoru a slávy a ať je víc takových lidí.

@ThePospa777

Жыл бұрын

@Josef Navrátil Neee, víc lidí s jeho úhlem pohledu a myšlením "out of the box". To upálení bylo myšleno tak, že (mám ten pocit) komunita fyziků je až příliš konzervativní a nechtějí si nechat vzít svůj model vesmíru za nic na světě.

Zajímavá přednáška. Neobvyklé nejen pojetí, ale také míra jistoty v soudech, která je neskonale vyšší než u renomovaných odborníků jako např. p. Kulhánek, Wagner či Grygar. 😉

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Děkuji za pochvalu. Co se týče způsobu prezentace, tak jistě, je to věc typu osobnosti přednášejícího, ale promítá se do toho i fakt, zda přednášející mluví o svých výsledcích nebo zda pouze interpretuje cizí výsledky. U svých výsledků si je člověk mnohem jistější, protože musí mít problém mnohem precizněji a důkladněji promyšlený, aby k nějakým novým výsledkům vůbec došel.

Toto je snadno testovatelná hypotéza, ten efekt by dělal asi 1 km/s na rozměru typické galaxie. Takže najít vhodně orientovanou galaxii v blízkosti a změřit posuv jednotlivých částí by neměl být problém.

@vendi558

3 ай бұрын

To je zrada. Já nepřipustím, aby ….

Tihle chlapi vždy baví. Dneska dokonce poměrně dlouhá, ale o to zajímavější přednáška. Díky

Musím říct, že zjištění ohledně toho lineárního času v rovnicích byl celkem šok. Kosmologie jde mimo mě, takže jsem to nějak nezkoumal, ale tak nějak jsem předpokládal, že když ani podle STR neexistuje jednotný čas (známý příklad s dvojčaty, jedno na Zemi a druhý v raketě), že to do těch rovnic prostě vrazili. A ono houby... To je skoro jak mít parametrickou rovnici kružnice, na jedné ose sinusovku, na druhé polynom 1. stupně a rozdíl mezi tím v reálu a na papíře vysvětlovat černou magií. Ještě víc je překvapující, že někdo objeví galaxii, během pěti let pořídí 10 fotek a podle toho naprosto přesně ví dráhy hvězd v ní. Při vší úctě, kdybych mě vypozorovanou trajektorii, která by na kružnici odpovídala maximálně pár úhlovým vteřinám, tak si nedokážu ani tipnout, jestli je to kružnice, elipsa, parabola, nebo to letí po Archimedově spirále... Obdivuju, že to někdo nejenom umí spolehlivě určit, ale ještě si to do roztrhání těla dokáže hájit.

@petrkoukal2046

Жыл бұрын

Pohyby hvězd na okraji galaxie se neměří pomocí fotek, to by trvalo opravdu dlouho, ale pomocí zmíněného rudého posunu.

@PETMK

Жыл бұрын

@@petrkoukal2046 To jo. Ale rudý posuv je změna vlnové délky -> změna frekvence -> změna rychlosti času. Konstantní čas v rovnicích by byla fatální chyba. A i kdyby ho majoritně dělalo přibližování nebo vzdalování hvězd a čas byl konstantní, tak máme v podstatě zase snímek bez trajektorie, akorát 1. derivaci dráhy podle času v okamžiku, kdy světlo vyrazilo k nám. Takže máme polohu a 1. derivaci v jednom bodu. Pokud je oběžná doba hvězdy kolem galaxie 10 000 let po kružnici a koukáme na ni 10 let, známe 0°21'36" z domnělé oběžné dráhy. Fakt je to dost, aby člověk řekl, jestli kolem jádra galaxie krouží, nebo letí někam pryč?

tak jako před tím moc zajímavé ale tak jako něčí názor někoho moc nezajímá a důležité jsou data jen tak dál moc děkuji skvělá přednáška

Veľmi zaujímavá téma a aj prednáška. Položil som si otázku, aká musí byť hmotnosť centra Galaxie, aby naše Slnko zotrvávalo neustále na svojej dráhe a urobil som približný výpočet pomocou klasických vzorcov. Počítal som s obežnou rýchlosťou Slnka v =227 km/s a jeho vzdialenosťou od centra Galaxie r = 243 x 10 na18 metrov. Gravitačné zrýchlenie g = MG/r na2 sa musí rovnať odstredivému zrýchleniu a = v na2 /r . Vyšla mi potrebná hodnota hmotnosti centra Galaxie M = 18,76 x 10 na40 kilogramov. V tejto hmotnosti by mali byť zahrnuté aj všetky hviezdy, ktoré sú pod obežnou dráhou Slnka. Z ďalšieho výpočtu mi vyplynulo, že ak by hmotnosť tejto oblasti Galaxie pod obežnou dráhou Slnka bola polovičná; asi 9 x 10 na40 kg, tak Slnko a ostatné hviezdy s podobnými rýchlosťami na danom polomere by sa postupne pomaly vzďaľovali od centra Galaxie teoreticky do nekonečna. Použil som rovnosť mMG/r = mv na2/ 2 (vyjadrím sa ako laik trochu nepresne, že pohybová energia musí prekonať gravitačnú energiu). Na internete som našiel údaj o hmotnosti centra Galaxie rovnajúci sa 8,55 x 10 na36 kilogramov. Ak je to viac menej správna hodnota, to značí, že ide asi o 22 000 krát menšiu hmotnosť, ako je hmotnosť potrebná na udržanie hviezd na stabilnej obežnej dráhe. V tom prípade sa Galaxia môže nerušene rozpínať. Rátal som aj čas, za ktorý by sa Slnko vzdialilo do dvojnásobnej vzdialenosti od centra Galaxie ako sa nachádza teraz, ak by v tomto momente úplne prestala pôsobiť gravitačná sila z centra Galaxie. Asi za 58 miliónov rokov by bolo Slnko v dvojnásobnej vzdialenosti od centra Galaxie, ako sa nachádza teraz. (Predpokladal som, že Slnko doteraz obieha po kruhovej dráhe rýchlosťou 227 km/s a zrazu by pokračovalo priamočiaro; kolmo na spojnicu Slnko - centrum.) Aj v takomto krajnom prípade by Galaxia existovala pomerne dlhú dobu.

@petrk6186

Жыл бұрын

A hviezdy "nad" oběžnou dráhou Slnka ste rátal? A ako rátate hmotu "pod" a "nad" obežnou dráhou Slnka? Ako jej vektorový príspevok azda absolutno ? Kde si tam si, prosto hmotíš. Jednoducho takto - člověk si má klást vysoké cíle, ale v rámci řádu vlastního potenciálu.

@bohusa7298

Жыл бұрын

@@petrk6186 Snad vám někdy odpovím až se přestanete rozčilovat, protože nemám rád lidi, kteří používají zbytečně konfrontační tón.

@igott-interpretaciagravita4262

10 ай бұрын

Vedel by ste vypocitat prosim, ako by nase slnko sa pohybovalo, ak by naopak napriklad. Centrum nasej galaxie steatilo hmotnost napr jesneho naseho slnka?😊 ako rychlo by sa tato zmena dotkla obenych drah v bluzkom okoli galaxie a naopk v jej vzdialenych ramenach Max danke

@bohusa7298

10 ай бұрын

@@igott-interpretaciagravita4262 Ak by teoreticky v jednom momente zmizlo veľké množstvo hviezd v centre našej Galaxie, tak naše Slnko by na to zareagovalo až za 26 000 rokov. Pokiaľ viem, predpokladá sa, že zmena gravitačnej sily sa pohybuje priestorom rýchlosťou svetla. Naše Slnko je vzdialené asi 26 000 svetelných rokov od centra Galaxie a za 26 000 rokov by začalo krúžiť na dráhe viac vzdialenej od spomínaného centra v dôsledku menšej príťažlivosti. Ak by však v centre Galaxie ubudla len hmota rovnajúca sa hmotnosti nášho Slnka, nič by sa neudialo. Gravitačné pôsobenie centra Galaxie na Slnko by sa takmer nezmenilo, lebo hmotnosť centra je niekoľko miliónov krát väčšia, ako ubudnutá hmota.

Pane Vavryčuk, děkuji za hezké vysvětlení problému expane galaxií. Vždy jsem pochyboval o platnosti Friedmannovy metriky a když jsem vysvětloval nedávno synovi rudý posuv, tak jsem najednou zjistil, že mě to také nějak nesedí (co vlastně mění frekvenci světla, pokud je rychlost konstantní??). Teď to snad chápu o něco lépe. Děkuji

@mochour

Жыл бұрын

@Josef Navrátil Pokud si to pamatuji dobře, tak v klasické mechanice závisí frekvence přijímaného signálu (třeba zvuku) na rychlosti zdroje vzhledem k pozorovateli, tzv Dopplerův jev. Rychlosti se skládají a výsledkem je změna frekvence (což je odvozená veličina), vlnová délka je konstantní. V relativistické mechanice (speciální teorie relativity) se frekvence také mění (alespoň podle astronomických pozorování - tzv. Redshift), ale ke skládání rychlostí nedochází, protože rychlost světla je konstantní. Předpokládám, že toto rozpor objasňuje p. Vavryčuk ve své přednášce.

Pán Vavryčuk, zaujalo ma toto Vaše vyjadrenie: „Světelné křivky supernov by měli mít stejné trvání ve všech dobách vesmíru. Svítivost supernovy má charakteristické trvání; u supernov typu IA je to nějakých 60 dní. Zjišťujeme, že to tak není. Čím vyšší rudý posuv, tím pozorujeme delší trvání výbuchu supernov.“ Možno sa mýlim, ale zatiaľ nevidím problém v tom, že pozorujeme nerovnaký čas trvania výbuchu supernov. Ak by sme považovali za správnu teóriu, že rudý posuv svetla galaxie, v ktorej pozorujeme supernovu, je spôsobený veľmi rýchly pohybom danej galaxie smerom preč od nás, tak všetky udalosti v takej galaxii musíme nevyhnutne pozorovať spomalené. Aj dobu svietivosti supernovy by sme mali namerať dlhšiu, aká by bola v galaxii, ktorá by sa voči nám nepohybovala. Snažil som sa vypočítať, do akej miery sa nám javia spomalené deje v galaxii letiacej preč od nás rýchlosťou 100000 km/s a uvediem pár výsledkov: Napríklad, nech zdroj fialového svetla s frekvenciou fo = 7,5 x 10 na14 Herzov sa pohybuje smerom preč od nás rýchlosťou 100 000 kilometrov za sekundu. Na základe klasického vzorca f = fo . c/(c+v) mi vyšla hodnota pozorovanej frekvencie f = 5,625 x 10 na14 Herzov, čo zodpovedá zelenému svetlu. Podľa zložitejšieho a asi správnejšieho relativistického vzorca mi vyšla hodnota f = 5,303 x 10 na 14 Herzov, čo zodpovedá žltozelenej farbe svetla. Rozdiel medzi výsledkami obidvoch vzorcov 5,625 a 5,303 nie je príliš veľký. Doba periódy fialového svetla To = 1/fo vychádza To = 13,333 x 10 na -12 sekúnd. Doba periódy žltozeleného svetla T = 18,85 x 10 na -12 sekúnd. Pomer T/To = 1,414. Z toho by malo vyplynúť, že udalosti v galaxii letiacej preč od nás rýchlosťou 100 000 km/s vnímame tak, že trvajú o 41,4 percent dlhšie, ako keby daná galaxia bola voči nám v pokoji.

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Ano, s Vaší úvahou souhlasím: pokud se od nás zdroj světla (třeba galaxie) bude vzdalovat rychlostí sice menší ale srovnatelnou s rychlostí světla, délka trvání jevů pozorovaných v našem systému bude delší. To vysvětlí jak posun frekvencí fotonů, tak i trvání výbuchu supernov. Tento efekt je popsán Lorentzovou transformaci, která jasně definuje, že při vysokých rychlostech nějakého systému se mění délky i čas, pozorujeme-li je v našem systému. Problém je v tom, že kosmologický rudý posuv má jinou příčinu. Proč? No, současná představa je taková, že pokud vyšle vzdálená galaxie světlo k nám a my jej přijmeme, tak budeme pozorovat rudý posuv i v případě, když vesmír už v současné době nebude expandovat. Takže vlastně ta vzdálená galaxie se od nás už vzdalovat nebude. Rudý posuv je vysvětlován tím, že foton byl vyzářen v době, kdy vesmír byl menší a byl přijat v době, kdy vesmír je větší. Takže nejde o rychlost oddalování zdroje a přijímače ale o rozdíl ve velikosti prostoru, ve kterém byl foton vyzářen a přijat. No a problém je v tom, že v té Lorentzově transformaci je jasně popsáno, že se mění obojí, čas i velikost délek. U té kosmologické transformace (Friedmanova metrika) je uvažováno, že se mění pouze velikost prostoru, ale čas se ponechal nezměněný. No a to je právě chyba. Bez změny času v průběhu vývoje vesmíru, nemůžeme pozorovat ten kosmologický rudý posuv. Samozřejmě, že ten rudý posuv, který uvažujete Vy (rychle se vzdalující objekty), pozorovat budeme.

@bohusa7298

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Ďakujem za vysvetlenie. Je to naozaj všetko zložitejšie, ako sa to javí mne laikovi, ktorý má len obmedzené znalosti fyzikálnych zákonov potrebných k pochopeniu tejto problematiky. Len ako kuriozitu ešte uvediem zopár údajov, ak to náhodou niekoho bude zaujímať, aké hodnoty mi vyšli pre posun zvukových frekvencií v prípade nejakého auta, ktoré sa od nás vzdiaľuje asi tretinovou rýchlosťou zvuku. Ak by siréna stojaceho auta vydávala nepretržitý tón s frekvenciou 1397 Herzov, tak pozorovateľ sledujúci toto trúbiace auto unikajúce rýchlosťou 400 km/h bude počuť nižšiu frekvenciu : 1053 Herzov. Je to pomerne presne zmena z hudobného tónu "f" na tón "c". Ak šofér auta bude mať sirénu v činnosti po dobu napríklad 3 sekundy, pozorovateľ nameria dobu činnosti sirény 4 sekundy. (Hodnota rýchlosti zvuku bola predpokladaná 340 m/s a rýchlosť auta 400 km/h = 111,111 m/s )

Děkuji za přednášku a následnou skvělou diskusi. Musím uvést, že jsem pouze laik, byť mne témata kosmologie, astronomie a pod. zajímají na populární úrovni. Zajímalo by mne, zda hypotéza pana Vavryčuka je dostatečně presentována v mezinárodní vědecké obci, např. nějakými články v odborných periodikách, či byla konfrontována s názory jiných předních odborníků (Kip Thorne, ...). Přijde mi, že kdyby teorie byla pravdivá, bylo by to na Nobelovu cenu, a pan Vavryčuk působí dost sebevědomě. Jako laik mám jen několik poznámek: a) pochopil jsem to tak, že model vývoje galaxie vychází z počátečního stavu, kdy už existuje příčka a jádro a následným rozpínáním se odvíjí jednotlivá ramena. Má otázka by byla, jakým způsobem vznikly jádra a příčky těch galaxií? Má laická představa byla zcela opačná, tzn. že z nějaké původní "polévky" hmoty, víceméně bez struktury, se začaly tvořit shluky hmoty, ze kterých následně vznikly galaxie, a tedy, že ramena vznikaly již při tomto shlukování hmoty (něco jako vznik sluneční soustavy) b) působí na mne nepřesvědčivě (podobně jako na pána s posledním komentářem ve videu), že by se rozpínal prostor mezi hvězdami/planetami a nerozpínal se prostor celkově (na úrovni elementárních částic), spíš mi přijde, že gravitace tam bude mít nějaký vliv, že u velkých objektů vázaných gravitační silou to rozpínání nebude tak velké, jako rozpínání volného prostoru. Případně pokud je původcem rozpínání energie vakua (přednáška tuším od p. Kulhánka o entropii (?)), tak ta by vysvětlovala rozpínání prostoru mezi objekty a nerozpínání samotných objektů. Cítím, že to ale bude přinášet zase jiné problémy. c) nepochopil jsem moc v závěru poznámku o proměnné rychlosti světla, k tomu v závislosti na ohybu v okolí hmotných objektů. Měl jsem za to (opravdu jako laik), že prostor je zakřiven gravitačním polem a světlo letí po nejkratší možné dráze, která ale v té chvíli není přímkou, ale křivkou. Takže ohyb světla mi v tomto případě přijde pochopitelný. Měl jsem za to, že se ale světlo i na této dráze pohybuje stále stejnou rychlostí. Zároveň vím, že v gravitačním poli běží čas jinak, než mimo gravitační pole, takže si to nedovedu úplně představit. Omlouvám se za amatérský komentář, ale potřeboval jsem to napsat. :-)

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Váš komentář vůbec nepůsobí amatérsky a v hodně věcech jste se strefil do černého. Některé výsledky z toho, co jsem prezentoval, jsou již opublikované, a další publikace připravuji. Přesvědčit ovšem astronomickou a kosmologickou komunitu o tom, že dosavadní přístup k popisu expanze vesmíru byl zásadně chybný, bude ale trvat hodně dlouho... K Vašim otázkám: (a) Máte pravdu, já vycházím z představy, že díky gravitaci se vytvořilo jádro a příčka, která rotuje. Díky expanzi se materiál z příčky oddaluje a postupně se zpožďuje jeho rotace a vznikne tak spirální obraz. Já se domnívám, že pokud by spirální ramena vznikla současně s galaktickým jádrem a příčkou, pak tato ramena už nebudeme moci pozorovat, protože díky expanzi vesmíru budou daleko v mezigalaktickém prostoru. Takovéto struktury, pokud tam na začátku byly, se časem rozplynou. (b) Představa rozpínání prostoru je obtížná a to se ukázalo i v diskusi k přednášce. V diskusi mimo jiné zaznělo, že nelze prostor oddělovat od těles a považovat jej za nějakou fyzikální substanci. Pokud mluvíme o expanzi vesmíru, tak tím míníme zvětšování vzdáleností mezi hvězdami či galaxiemi, mezi kterými působí vpodstatě výhradně gravitační síly. Jiné síly na těchto vzdálenostech nepůsobí. Na druhou stranu, v mikrosvětě (např. na úrovni atomů) je gravitace takřka nulová, atomy a molekuly jsou vázány v mřížce zcela jinými silami. Pokud tedy změníme gravitační pole způsobené vesmírem 2x nebo 10x, tak galaxie se nám sice příslušně zvětší, ale atomy a tělesa tuto sílu vůbec nepocítí. Dalším názorným argementem je, že pokud by se všechno zvětšovalo včetně atomů a předmětů okolo nás, tak nejsme v principu schopni toto zvětšování zaznamenat. Naše měřítko vzdálenosti by se totiž také změnilo. (c) V otázce, zda rychlost světla je ve vakuu konstantní nebo nikoliv, je mnoho nejasností. My víme, že se v gravitačním poli paprsky ohýbají a vysvětlujeme to tím, že se deformuje prostor, příp. i čas. Rychlost světla podél paprsku se ale také mění, pouze se to normálně nezdůrazňuje. Například, pokud se paprsek pohybuje v blízkosti černé díry, rychlost světla bude klesat s klesající vzdáleností od černé díry. Změna rychlosti pak způsobí zakřivení paprsku. Je to podobné jako když se zlomí paprsek při přechodu ze vzduchu do vody. Rychlost světla ve vodě je jiná než ve vzduchu a to změní geometrii paprsku a paprsek se zlomí. Pokud si zadefinujeme prostor pomocí geometrie paprsků, pak mluvíme o tom, že se nám zakřivuje prostor. Ale je to spíše taková trochu nepřesná hantýrka. V běžné fyzice také nemluvíme o tom, že máme jiný prostor ve vodě a ve vzduchu 🙂Máme prostě různé rychlosti světla v různých místech. Řeklo by se, že u vakua je to jinak, ale není, protože vakuum je zaplněno gravitační energií, tedy fyzikálním polem. S různou intenzitou gravitace, bude mít vakuum různé fyzikální vlastnosti i různou rychlost světla.

@MartinFa6

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Velice děkuji za odpovědi a přeji hodně zdaru.

@igott-interpretaciagravita4262

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 ja sa s prepacenim pridam do diskusie, zevraj (mne sa to zda fakt) svetlo ktore leti cez galaxiu, pride k nam oneskorene, oproti svetlu, ktore preletelo rovnaku vzdialebost ale vedla galaxie, vysvetluje sa to tym, ze mimo galaxie je iny gravitacny potencial.. Nech pravda a laska win🌈❤️👍🟨🟦

Nesnáším rudý posuv. Máme červenou část spektra, infračervené emg záření, tak proč máme rudý posuv?. Není to náhodou pozůstatek rudých vlajek?

@gregorteply9034

Жыл бұрын

Netahejte do vědy politiku.

Tak mě z této přednášky vyplynulo, že si tam někdo vytvřil jakýsi kosmologický vzdažný systém, a zákony které se nehodí tak ignorují a naopak. I když tvrdí že ne 🙂 Hlava mi nebere, že v každé části vesmíru (době) je jiný čas. Chtělo by to více povídání než jen od tohoto pána.

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Všeobecně se přijímá představa, že díky gavitaci plyne čas jinak blízko černé díry než pokud jsme od černé díry daleko. v kosmologii je problém plynutí času zcela analogický. V dřívějších epochách vesmíru, byl objem vesmíru menší a gravitace mnohem silnější než dnes. Takže je přirozené očekávat, že čas plynul v minulosti jinak než dnes. Navíc porovnání různého trvání výbuchu supernov v různých epochách vesmíru tuto doměnku potvrzují.

@MartinFa6

Жыл бұрын

Tady dobrá přednáška z Brněnské hvězdárny. Čas opravdu běží každému trochu jinak. Člověku to hlava nebere, ale je to tak... kzread.info/dash/bejne/g21ptLCEh7q3hqw.html

@mcmany11

Жыл бұрын

@@MartinFa6 no to bych taky "pochopil" ale nikdy jsem ještě neslyšl že by byla absolutni vztažná soustava, proto mě to zajímá a rád se o tom něco dozvím. STR je přece na tom postavaná? Neumím počítat složitou matiku proto hledám populárně vysvětlenou problematiku.

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

@@MartinFa6 Máte pravdu, u černých děr je již vcelku zažitá představa, že čas může běžet různě rychle v závislosti na tom, jak blízko jsme k černé díře. S expandujícím vesmírem je problém zcela analogický. V raném vesmíru bylo gravitační pole mnohem intenzivnější a díky expanzi slábne. Takže čas v raném vesmíru plynul jinak, podobně jako bychom byli blízko černé díry a dnes jsme od ní mnohem dále.

Pane Vavryčuk zajímavá přednáška. Jak se ale váš pulzující vesmír popasuje s entropií?

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Jak se chová entropie ve vesmíru si netroufám spekulovat. Myslím si ale, že bychom asi měli problém vůbec přesně definovat, co pod pojmem entropie v tak složitém systému jako je vesmír míníme.

@duerf12

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Vybruslil jste z toho velice diplomaticky. Přesto děkuji za odpověď. Já vlastně ani nevím, zda máte ambice vytvořit nějakou alternativní kosmologii k teorii velkého třesku. Pokud ano, budete se stejně muset s entropií nějak poprat. Jinak ten pulsující vesmír dojede na "odpadní" teplo - degeneraci energie, ale to vy určitě víte. Jinak ta myšlenka spirálních ramen, vznikajících v důsledku rozpínání vesmíru mě zaujala. Jen jsem nepochopil mechanismus vzniku příčky.

@kontrolafaktu2760

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Když jsem se díval na entropií částicového horizontu pozorovatelného vesmíru, tak jsem přišel na to, že jeden "bit" entropie kóduje pro objem téměř nebo zcela totožný s objemem krychle, která by pojmula klasický elektron. Co je ale šokující je to, že pokud bychom tuto krychli zalili Planckovou hustotou, tak bychom dostali hmotnost pozorovatelného vesmíru s chybou 0.6 % (a Planck18 udává 68% c.i. +/- 2 %). Toto je v hrubém rozporu se současným modelem Lambda-CDM, kde se hmotnost vesmíru neustále mění. A není to náhoda, protože kdybychom přetavili hmotnost vesmíru na elektrony a z nich udělaly černé díry, tak z nich by šla udělat obruč kolem pozorovatelného vesmíru (s chybou asi 1 %).

@kontrolafaktu2760

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 A co je zajímavé je to, že do Hubbleova objemu by se vlezlo 6×10^121 těchto objemů, což je třetí odmocnina přímého produktu všech 26 sporadických grup. 6×10^121 je jedním z Diracových čísel a vypadá to, že se za nimi schovávají sporadické grupy.

@martinkosar2892

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 ¨Zajímavá teorie, fandím. Ale mám potíž s tím, že pakliže máte pravdu, musí být staré galaxie co do rozměru celkem pravidelně větší a větší, dle stáří. A myslím, že tomu tak není. Jak se vypořádat s tímto? Děkuji

Tak blízko a přitom neodhalili čím je způsoben rudý posuv. Přitom je to do očí bijící. Pokud hledíme do hlubokého vesmíru, tak se současně díváme směrem k největší singularitě, která kdy ve vesmíru byla - k Velkému Třesku. A je tedy celkem logické, že světlo letící k nám od této singularity má rudý posuv. A i čas v její blízkosti běží jinak... 😎

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Myslím, že jste vystihnul podstatu problému naprosto přesně.

Výborné... Inspirativní... Teď mne napadlo.. Proč se ta galaxie vlastně točí rotuje? Zdravím Luděk

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Zdravím Luďku. Já to osobně nevím a těžko říct, zda na to existuje nějaká dobrá odpověď. Pozorujeme samozřejmě i galaxie, které jako celek nerotují (např. eliptické galaxie), ale hvězdy v těchto galaxiích musí opět obíhat okolo středu galaxie, jinak by do něho spadly. U spirálních galaxií je to obíhání synchronizované. Napadá mne, že by to mohlo být množstvím plynu a prachu v galaxii, který by mohl hvězdy "stmelovat" a působit jako faktor podporující synchroní pohyb. Tím myslím synchronní pohyb té galaktické příčky. Vznik spirál je pak dán rotací příčky a expanzí prostoru. Ale to je jen takový nápad 🙂 Vašek

@ludekvincent1472

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Velké díky za odpověď. Vážím si Václave , že reaguješ ... poslední dobou velmi sleduji tyto a podobné přednášky , i když jsem jen hloupý pediatr před důchodem, ale velmi mne to zajímá. Díky moc. Ahoj Luděk

@ludekvincent1472

Жыл бұрын

@Josef Navrátil díky, to se dá pochopit...LV

Dále by mě zajímalo jak to že se tyč prostorově neroztahuje, když toto rozahování měří detektor gravitačních vln

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Nevím přesně, co míníte tím, že roztahování měří detektor gravitačních vln. Ale co se týče tyče, tak její velikost není dána gravitací ale její vnitřní strukturou (atomy a molekuly v mřížce). Na tyto vzdálenosti mají vliv elektormagnetické síly, příp. slabé a silné interakce. Tyto síly jsou o mnoho řádů větší než gravitace mezi atomy a molekulami. Takže, pokud budeme měnit gravitační pole v blízkosti tyče, její velikost nezměníme. Budeme-li tyč zahřívat, její velkost se bude měnit. To ale nesouvisí s gravitací.

@mcmany11

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 toto je vcelku jasné jen mě vrtá v hlavě, že pokud gravitace umí zakřivit prostor a vytvořit prostorovou vlnu kterou měříme tak že posuzujeme rozdíl vzdálenosti tak mě přijde logické že když vlna prochází tou tyčí tak mění i její velikost. Dle mě to nemá nic společného jaké síly dávají tu tyč dohromady.

@MartinFa6

Жыл бұрын

@@mcmany11 Tou gravitační vlnou se mění velikosti/vzdálenosti nepatrně. Tuším, že na Ligu měří laserem vzdálenost mezi zrcadly umístěné několik km od sebe. Gravitační vlna rozechvěje prostor, takže dojde ke změně vzdálenosti mezi body v prostoru, které detektor zachytí (tak si to alespoň vykládám). S rozpínáním vesmíru to ale nemá nic společného...

@mcmany11

Жыл бұрын

@@MartinFa6 nepíši o tom že to má co dočinění s rozpínáním vesmíru ale že se ta tyč mění

@ludekvincent1472

Жыл бұрын

@@mcmany11 Nemění

perfektní přednáška, děkuji

@igott-interpretaciagravita4262

Жыл бұрын

Len by som dodal, ze ktikom sa ziadna pravda nepresadi, len argumentami a metafotami

@dadazizala5271

9 ай бұрын

Co je “ktikom”? Přelož

Když to do sebe tak hezky zapada měl by se na to někdo kouknout zblizka........co kdyby :)

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Oddělit zrno od plev není tak jednoduché. Na první pohled moje výsledky vypadají příliš fantasticky, aby mohly být pravdivé. 😀 To většinovou vědeckou komunitu ihned odradí, protože nikdo nemá čas se věnovat nesmyslům. A porozumět matematice, která za mým odvozením stojí, není úplně triviální. Kdyby totiž ta chyba, kterou v kosmologii od začatku děláme, byla triviální, tak se na to už dávno přišlo.

Vzteklejšího přednášejícího jsem už dlouho neviděl...

Celkom zaujimava alternativa ku standardnemu kozmologickeho modelu. Len standardny kozmologicky model vesmiru ma uz na vstupe dat tolko zjednoduseni a vychadza len z teorie relativity aj to len zase s nejakeho predpokladu, tak sa nedivim ze je cela jeho koncepcia lahko naburatelna. Hlavne ked sa to aplikuje na cely vesmir a na obrovske rozmerove a casove mierky.

Pan kolega Vavryčuk má pravdu. GALAXIE EXPANDUJÍ

Doložená je nielen difúzia, ale aj Dopplerov efekt. :D

Ak Václav Vavryčuk hovorí “A”, mal by povedať aj “B”. Inými slovami, ak hovorí “A”, parafrázujem “expanzia vesmíra (t.j. vzďalovanie sa veľkých, vesmírnych telies, akými sú napr. galaxie) je dôsledkom expanzie priestorov medzi nimi, a teda, nie je dôsledkom obyčajných, odpudivých (baritatických) síl”, potom by mal povedať aj “B”, čo by mali byť tieto 3 vysvetlenia, 1.) čo je priestor, 2.) ako sa priestor vytvára (skladaním čoho, rozkladaním čoho), a 3.) ako je tvorba priestora regulovaná (interakciou čoho s čím). Lebo, ak Václav Vavryčuk mlčí o “B” (t.j. neponúka 3 vysvetlenia, 1.) čo je priestor, 2.) ako, t.j. akým mechanizmom, sa vytvára, a 3.) čím je táto tvorba priestorov regulovaná), potom týmto mlčaním vytvára priestor pre metafyzické teórie, akou je napr. teória “o existencii boha, ktorý vytvára nové priestory, a tie nepozorovane vkladá medzi galaxie, či hviezdy”. Čo je rovnako kvalitná teória, ako teória “vesmír expanduje v dôsledku o expanzie priestora”. Ak sa galaxie skutočne vzďalujú (čo dokazuje iba fyzikmi pozorovaný a interpretovaný červený posun ich spektrálnych čiar), resp., ak sa aj hviezdy v galaxiach od seba skutočne vzdiaľujú (čo dokazujú podľa Václava Vavryčuka špirály v špirálovitých galaxiach), potom príčina takejto expanzie veľkých, vesmírnych telies by teoreticky mohla byť buď 1.) “baritogenná” (“baritogenná expanzia” je dôsledkom “baritatických, t.j. odpudivých, síl hmotných častíc”, lebo baritácia = odpudivosť, je opakom gravitácie, t.j. príťažlivosti), alebo 2.) “priestorogenná” (“priestorogenná expanzia” je dôsledkom “záhadnej tvorby priestorov”). Bohužiaľ, objektívnym pozorovaním sa nedá zisiť, či príčina expanzie vesmíra (t.j. expenzie galaxii a hviezd) je “baritogenná”, alebo “priestorogenná”, a preto jediné, čo môžeme robiť, je zisťovanie, resp. posudzovanie, racionálnosti týchto dvoch rôzných teórií (predpokladov). A ja za racionálnu teóriu považujem, iba a len, “baritogennú teóriu”, lebo každá expanzia v pozorovanej prírode je dôsledkom odpudivých síl nejakých, konkrétnych, hmotných častíc. A teóriu “o záhadnej (t.j. nikým nevysvetlenej), priestorogennej expanzii” považujem iba za iracionálny výmysel, ktorý bol, podľa mňa, učelovo vytvorený za účelom “zaplátať dieru” v inej, iracionálnej, učelovo vytvorenej, fyzikálnej teórií. Iba jednoduché osoby sú ochotné akceptovať nasledujúce jednoduché vysvetlenie “rozpínanie priestorov je nepredstavitelný proces, ktorý sa deje len tak, z ničoho nič” - t.j. bez potreby vysvetliť, 1.) čo je priestor, 2.) ako sa priestor tvorí, a 3.) čím je tvorba priestora regulovaná. A naopak, racionalno mysliace osoby akceptujú teóriu “ak sa vesmír skutočne rozpína vzďalovím sa galaxií (resp. aj hviezd v rámci galaxií) potom tento proces rozpínania môžu zapríčiňovať, iba a len, baritatické (odpudivé) sily nejakých, konkrétnych, hmotných častíc”. A priestorogennú teóriu “o expanzii vesmíra v dôsledku záhadnej expanzie priestorov” ja osobne považujem iba za učebnicový príklad “metafyziky”, ktorú tvoria iracionálne opisy vesmíra, ktoré nemajú nič spoločného s normálnou (racionálnou) fyzikou, ktorú tvoria 1.) normálne opisy prírody (čo sú opisy pozorovaných, t.j. reálne existujúcich, objektov, ich pohybov, a od nich odvodené “platné, prírodné zákony”), a 2.) normálne teórie (čo sú opisy nepozorovaných, t.j. iba predpokladaných, objektov, a ich pohybov), ktoré sú vytvárané na základe rešpektovania “platných, prírodných zákonov”. Dokým teoretickí fyzici nedoplnia 3 vysvetlenie ku ich teórii “vesmír expanduje v dôsledku záhadnej expanzie priestorov”, dovtedy táto ich teória zostane iba “metafyzickou teóriou”.

@Moudrazezachodu

2 ай бұрын

Máte pravdu. Ale náš 3D svět opravdu expanduje všemi směry protože náš vesmír je čtyřrozměrná koule která roste. Další vysvětlení je výše @moudrazezachodu

Mě se líbí, jak jsou ty otázky pořád nedořešený: že se špičkový vědci neshodnou, jestli se galaxie rozpíná nebo ne, jestli existuje temná hmota atd., a jak se o tom dokážou "pohádat".

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Naprosto souhlasím. Nejhorší je, pokud se z vědy stane dogma a ustanou diskuse. Jedině diskusemi jsme schopni se posunout dál. Ale to neplatí jen o vědě...

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

@Josef Navrátil (1) Prostoročas je definován zakřivením světelných paprsků a změnou frekvence fotonů. Jiná obecná křivost neexistuje. (2) Ano, galaxie má obrovskou hmotnost a ta může způsobit podle obecné teorie relativity zakřivení paprsků v samotném centru galaxie. Ve vzdálenostech několika kiloparseků od centra galaxie je gravitační pole slabé a paprsky jsou rovné. Výsledek pozorování Rubinové se vztahuje právě na tyto vzdálenosti.

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

@Josef Navrátil Pane Navrátile, pokud máte nápady, jak nově řešit kosmologické problémy, tak se do toho pusťte a napište článek do nějakého vědeckého časopisu. Komentáře k mé přednášce ale nejsou vhodnou platformou pro prezentaci Vašich úvah a já Vám ve Vaší snaze nemohu být nápomocen.

Jinak dotaz (hádanka) Co to je ? je to černé a přece se točí...?!?!

@igott-interpretaciagravita4262

Жыл бұрын

ČIERNE CD V PREHRAVACI

@ludekvincent1472

Жыл бұрын

ČERNÝ PIVO

Jako laik si dovolim vznést připomínky: 1/ k argumentaci v čase od 23:15. Zdá se mi, že modelový příklad a hmotou hvězd seřazenou na počátku přesně do přímky nejde brát ani jako zjednodušení. Při jakémkoliv reálném rozložení hvězd během tvorby galaktického disku rozhodně nevyjde v "čase 4" ani k náznaku spirálních ramen, ale galaxie bude vypadat po celou dobu jako v "čase 5". Ta spirála, vizuálně podobná srovnávacím snímkům galaxií vyjde jen a pouze při naprosto nereálném, předpokladu přímky na počátku. Je opravdu potřeba k prosazování své, jistě zajímavé, teorie používat takové argumentační klamy? 2/ Jak by vlastně vznikla ta příčka na počátku v "dokonalém" modelu? proč by hvězdy roztahováním prostoru proudily jen dvěma protilehlými směry? Není to jen proto, aby model fungoval? 3/ Z čeho by vycházely proudy hvězd tvořící ramena u spirálních galaxií bez příčky? A na závěr ještě můj pocit, že používání výrazů typu "naivní a dětinské", "úplný nesmysl", různé to pochechtávání, nebo jak pan Křížek utne některé diskutující, to na mě působí spíš jak prezentace nějakých, neurazte se, "okultních alternativců". A to je skutečně škoda.

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Pokusím se odpovědět na vznesené připomínky: 1) Máte samozřejmě pravdu, že předpoklad seřazení hvězd do přímky na počátku otáčení je nereálný. Obrázek jsem převzal a šlo jen o (rychlou) ilustraci, že spirální ramena nemohou ve standardním modelu vzniknout. 2) Hvězdy nebudou proudit jen dvěma protilehlými směry. Všechny hězdy se budou oddalovat od centra galaxie. Ovšem pouze v těch dvou protilehlých bodech příčky se dostanou do spirálního prostoru a nebudou již vázány natolik s příčkou, aby s ní tvořily kompaktní shluk. 3) U galaxií bez příček se hvězdy opět v nějaké vzdálenosti oddělí od kompaktního shluku a budou vytvářet spirální ramena. Záleží pak na tvaru centrálního shluku (což může být třeba nějaký elipsoid nebo nepravidelný tvar), kolik individuálních ramen se od středu galaxie oddělí. 4) Co se týče mých výrazů, jako např. "naivní", "dětinské" či "úplný nesmysl", tak jich užívám zcela záměrně, abych zdůraznil nevědeckost současných přístupů v kosmologii. Pokud něčemu nerozumím a moje teorie nefunguje, tak je fatální chybou do rovnic přidat nové neznámé veličiny a hned tvrdit, že jsem objevil nové fyzikální substance a zákony. Tomuto postupu se říká vytvářet teorie s "volnými parametry". V teorii vědy se ví, že toto je chybná a nevědecká cesta, nicméně v kosmologii má svoji tradici a zhoubně ji ničí. Já rozumím tomu, že pro laiky je astrofyzika a kosmologie atraktivní a že zmiňované teorie vypadají na první pohled velmi zajímavě, protože odporují našim zavedeným představám a běžným fyzikálním teoriím. Ve skutečnosti má ale astrofyzika a kosmologie v seriózní vědecké komunitě pro tento nevědecký přístup velmi špatnou pověst.

@josefwaters1872

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 Děkuji za reakci. 1/ Myslím, že jsem ten obrázek už viděl u p. Křížka ;-) 2+3/ Zdá se mi velmi nepravděpodobné, aby se z kompaktního shluku nepravidelného tvaru vytvořila příčka - přímka (rovnostranný trojúhelník, čtverec, ...), přesahující přesně v protilehlých bodech "mez" a tudy postupně "vylétala" většina hvězd galaxie. Počkám, jak vaše teorie zaboduje, mě jste moc nepřesvědčil, zůstanu zatím u "dětinské" představy hustotních vln. Ovšem myšlenka proměnného toku času je zajímavá, určitě stojí za zkoumání.

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

@@josefwaters1872 Asi jsem se špatně vyjádřil, nemyslel jsem, že z nepravidelného tvaru vznikne rovná příčka. Chtěl jsem říct, že pokud nějaká část z galaxie nepravidelného tvaru překročí hranici a dostane se do spirální oblasti, tak se z ní bude odčerpávat materiál a vytvářet spirálu. Jinak, o představě hustotních vln jsem neřekl, že je "dětinská", tento výraz jsem použil v souvislosti se zavedením temné hmoty příp. s nápadem měnit gravitační zákon na základě toho, že nerozumíme rotačním křivkám.

@igott-interpretaciagravita4262

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 tomu rozumiem, ale ak chcete nieco presadit, “buchanim” dostolu toho nedocielite, diplomacia nieje prejavom slabosti, ale kvalitnych argumentov, ktore aj ultrakonzervativci dokazu prijat Win❤️🟨🟦🌈

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

@@igott-interpretaciagravita4262 Prosazení radikálně nového pohledu na nějaký problém je mnohem složitější, než si myslíme. Setrvačnost myšlení je neuvěřitelná, a to i ve vědě. Hodně mne to překvapilo, přestože pracuji ve vědě celou svoji kariéru. Nikdy jsem dříve neměl potřebu prosazovat své výsledky "boucháním do stolu" a stále hledám optimální způsob, jak to provést. Bohužel, trpělivé vysvětlování doložené jasnými argumenty nefunguje. To jsem zjistil u některých astrofyziků, kteří dlouhá léta trpělivě a precizně dokazují na různých pozorováních, že např. temná hmota v galaxiích být nemůže. Přesto to většinová astrofyzikální komunita ignoruje. Stejně tak zastáncům teorie Velkého třesku nevadí, že v naší galaxii se našly hvězdy starší než je deklarované stáří vesmíru. Nikdo se ani nepokusil zpochybnit to datování hvězd. Žádná diskuse, nic. To nesvědčí o dobrém stavu astrofyziky a kosmologie.

Ja doufam, ze pohled pana Vavrycuka bude inspirativni pro dalsi vedce, kteri se dokazi smirit s Temnou hmotou a dalsim balastem, ktery bychom nemuseli potrebovat pro vysvetleni pozorovani toho co se okolo nas deje. V pozorovani mirosveta (ktery chape asi malokdo) jsme take odsouzeni se smirit s tim, jak to je a tato pozorovani a pravidelnosti vyuzivame v praxi uz jenom tim, ze si tu muzeme psat pod Yotube videem komentare na zarizenich, ktera si nikdo nedokazal jeste pred 100 lety predstavit. Proc v mikrosvete dokazeme osvobodit mysl (ani to jinak nejde) a v rozmerech vesmiru to udelat neumime? Lide se mohou mylit, i ten Enstein se mylil, nicmene dokazal to priznat. Vic takovych, kteri nejsou rizeni vlastnim egem a vystoupi z komfortni zony, ktera jim dava pocit jistoty. Kdyz jsem pred lety zacal koukat na prednasky a videa, ktera popularizuji fyziku, astrofyziku, kvantovou mechaniku, nepredpokladal jsem, ze lidsky faktor bude do uvazovani a chovani vedcu vstupovat tak zasadne. Bohuzel jsme jen lide. Omylni, emocionalni, hrdi a tak. A je to videt i na reakcich v publiku - to, ze se mi neco nelibi je vlastni pocit a bohuzel to muze byt jen muj soukromy pocit :D I v beznem zivote musime parkrat za zivot zmenit nazor, postoj, protoze je to nezbytne k tomu, abychom nejak lepe, jednoduzseji interagovali s tim co se deje okolo. Dik za praci p Vavrycuka, potesil me nejenom simulaci galaxie. Podle me v dohledne dobe nebudeme schopni vysvetlit proc se vsechno okolo nas deje, tak bychom se alespon mohli soustredit na to co se okolo nas deje. Proc je uchvatne dokazat existenci temne hmoty a neni stejne uchvatne si predstavit, ze v prubehu miliard let (to muze byt pro vesmir chvilka) se v globalu nejaky jeho parametr, ktery my pokladame za nemenny, meni?

Dobry pan Vavryčuk, mate niekde aj tu zlozitejsiu matematiku zverejnenu? Pekne to mate, len mal by ste byt radsej viac diplomaticky, si uvedomte ze chcete zobrat kozmologom ich uzasne hracky ako temna hmota a energia toho sa len tak nevzdaju :) Ved tu temnu, neznamu hmotu mozu hladat najblizsich 1000 rokov... Plus by som bol opatrny vo vyjadreniach o statickom vesmire, ani toto priamo jednoznacne nedokazuje staticky ani pulzujuci vesmir. A vznik, zanik vesmiru , udajny velky tresk do toho by som sa vobec nepustal to je taka fantasy kozmologie, kde sa bez priamych pozorovani a dokazov fantaziruje.

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Ano, podařilo se mi opublikovat článek v časopise Frontiers in Physics, ve kterém je ukázána chyba v kosmologických rovnicích, která způsobila zavedení temné energie. Článek, ve kterém je zpochybněna temná hmota, je dosud v recenzním řízení. Naprosto s Vámi souhlasím, že teorie Velkého třesku je velmi spekulativní a bez hlubšího fyzikálního základu.

Vesmír není úplné vákuum a šírenie EM vĺn (svetla) je nielen na látkovom prostredí závislé, ale i na gravitačnom poli, čiže rýchlosť a hmotnosť fotónu je závislá na jeho vlnovej dĺžke, preto červené svetlo má vyššiu rýchlosť a je menej gravitačnou silou priťahované ako modré svetlo, pričom ani disperziu svetla v gravitačnom poli netreba ignorovať a čim je zdroj svetla vzdialenejší, tým viacej sa odchýlka prejaví a toto všetko má negatívny dopad na naše vnímanie svetla z vesmíru...

Ta teoria vyzera slubne. Pochopil som, ze spiralny tvar je sposobeny rozpinanim galaxii. Bez neho by hviezdy obiehali v kruhu. Napada mi ale ine vysvetlenie rozpinajucej sa spiraly. Nemohlo by to byt sposobene klesajucou gravitaciou galaxie kvoli odparovaniu centralnej supermasivnej ciernej diery? Predstava je taka, ze cierna diera nabera hmotnost na ukor hviezd, takze celkova hmotnost galaxie ostava. Ale to vyparovanie musi hmotnost nakoniec znizovat. Teraz citam, ze pre nasu galaxou je to 10^67 rokov. Takze za vek vesmiru sa odparilo zanedbatelne mnozstvo hmoty. To by asi neovplyvnilo tvar spiraly. Alebo mohlo by? Pripadne moznp vacsi ubytuk budu zabludene hviezdy, ktore mohli byt odvrhnute mimo roviny galaktickeho disku.

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Máte pravdu, že těch efektů, které ovlivňují spirální charakter galaxií je určitě mnoho. Já jsem se soustředil na (podle mého názoru) ten nejdůležitější. Určitě jsem ale nevyřešil všechno. Takové ambice nemám 😀

Predstavujem si expanziu vesmíru zjednodušene - ak mám v čase t1 priestor, tak v neskoršom čase t2 mám viac priestoru. Teda mám aj novovzniknutý priestor, ktorý som predtým nemal. Ak si predstavím v čase t1 krabicu priestoru s galaxiou v rohu krabice, tak v čase t2 sa dá pozorovať, že tá galaxia sa posunula od protiľahlého rohu krabice. Prirodzene by nezainteresovaný pozorovateľ vyhodnotil, že sa jedná o pohyb. Akoby na ňu pôsobila nejaká „sila”, ktorej smer ide od miesta „vzniku” nového priestoru. Ak si v druhom kole predstavím tú galaxiu v strede krabice, tak sa vlastne akoby nepohla zo svojej pozície, len vidíme zo všetkých strán pôsobiť tú „silu” od miesta vzniku nového priestoru (všade okolo), ktorá sa pripisuje tej nešťastnej temnej hmote. Čiže reálne pohyby (zmeny polohy) v priestore môžu mať dve príčiny: 1. Pôsobením sily, 2. Prúdením priestoru. No a keďže gravitačná a zotrvačná sila sú ekvivalentné, nazval by som ju zotrvačná sila z expanzie. Len neviem ako sa dá spočítať jej veľkosť. A keďže sa jedná o rotačný disk, tak sa táto sila zároveň stáva aj pohonom jej rotácie. ..a takto sa tiež nemusia meniť rovnice..

wow

Excelsior

1:30:31 😆😆

Mám pocit, že si pán vymyslet vlastní vesmír, aby mu to vycházelo :D

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Ano, máte pravdu. Teorie musí vystihovat pozorování 🙂. Důležité ale je, že teorie musí být konzistentní. Pokud je v teroii chyba, je potřeba ji najít a teorii vyvrátit.

@bohumilvaverka1625

Жыл бұрын

Je to přesně naopak. Jemu to vychází a ti před ním, si museli vymyslet temnou hmotu

@pletiplot

Жыл бұрын

@@bohumilvaverka1625 Temná hmota je jedna z hypotéz, tohle je druhá. Čas ukáže, která je správná, třeba i nějaká třetí. Nebylo by to v historii vědy poprvé.

@martinsvbd

Жыл бұрын

Já nemám problém s tím, že změna geometrie časoprostoru znamená, že nepotřebujeme "temnou hmotu". Tak jak to chápu, je temná hmota jen pojmenování jevu u kterého neznáme příčinu. Mezi možná vysvětlení, vedle částicového původu, se stále řadí i efekt pokřivení časoprostoru, tak jak prezentoval pan Vavryčuk. Narážel jsem na jiné věci. Např. rovnice obecné teorie relativity popisuje vztah mezi rozložením hmoty a zakřivením časoprostoru, jinými slovy geometrie se mění s rozložením hmoty. Řešení takového problému je obtížné, takže to co se dělá je, že se navrhne geometrie a pak se zkoumá jak se pohybuje hmota. Pan Vavryčuk použil stejný postup, takže neřešil OTR obecně. Navíc předpokládal, že geometrie se během vývoje té spirální galaxie 8 miliard let nemění,... Mluvil pouze o spirálních galaxiích, ale nic to neříká o jiných typech galaxií. Foton není bodová částice od objevu duality vlny a částice, podle kvantové teorie pole je i jediný foton vlna tj., rozložený v prostoru a proto se může rozpínat v prostoru. Zakřivení časoprostoru způsobuje jak změnu délak, tak změnu plynutí čas... a jako vědce mě uráží neúcta z jakou pan Vavryčuk mluví o cizích pracích. Přeji hezký den, Martin Svoboda

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

@@martinsvbd Máte naprostou pravdu, že běžný postup při řešení nějakého problému v obecné relativitě je, že se navrhne geometrie (metrika) daného systému a pak se zkoumá, jak se tento systém bude měnit při aplikaci obecné relativity. Friedmann předpokládal velmi speciální metriku pro vesmír (homogenní izotropní vesmír, který mění svoji velikost). Obecnější metrika pro homogenní izotropní vesmír zahrnuje nejen změnu velikosti prostoru ale i změnu času. Tuto metriku jsem použil já. Friedmannova metrika je diagonální maticí, ve které chybí provázání změn prostoru a změn času. Čas a prostor jsou v této metrice nezávislé. Tudíž změna délek nemůže z principu ovlivnit změnu času. Toto provázání jsme volbou Friedmannovy metriky zakázali. To je možné ve speciální teorii relativity, kde Lorentzova transformace (což je opět transformace mezi dvěma souřadnými systémy) je nediagonální. V tomto případě jsou čas i prostor svázány a změny v čase a prostoru úzce spolu souvisí a nemohou být odděleny. Co se týče mé úcty či neúcty k cizím pracem, je potřeba vzít v úvahu velmi zvláštní a v podstatě patologickou situaci, která panuje v kosmologii. Dlouhá léta se totiž mluví o tom, že kosmologie je v krizi. Poukazuje se na nesrovnatelnosti a paradoxy jednotlivých kosmologických teorií, ale přesto kosmologie přešlapuje nadále na jednom místě bez viditelného pokroku. Z tohoto pohledu se zdá, že je potřeba být v kritice mnohem tvrdší a důraznější a nemalovat si věci neustále na růžovo a nalhávat si, jak všemu rozumíme. A protože si myslím, že třeba např. myšlenka temné hmoty je opravdu hloupá a nevědecká, tak se snažím ostatním otevřít oči.

Omyl - s tou konstantní rychlostí světla. Žádná kniha - ale článek z roku 1911. Tam Einstein uvažoval jen nepatrnou změnu v silném gravitačním poli. V roce 1915 pak přišel s koncepcí zakřiveného prostoru.

Diskuse na konci. Už nemohu. Jasně - "frekvence" "fotonu" se mění. Jasně, velký třesk nebyl. Jasně - Vavryčuk dostane deset Nobelovek.

Occamova břitva. Jednodušší je hypotéza, že existuje temná hmota. Pouze zatím nevíme, co to je.

Ne - čas nešel dříve jinak. Dopplerův efekt je Dopplerův efekt. Tečka.

Pohybové zákony sa nevzťahujú na nejakú "klasickú hmotnosť", ale na skutočnú "váhu", to je hmotnosť zistená na váhe závislá na tiaži (tíže). Lenže gravitačná sila a preto i tiaž klesajú exponenciálne so vzdialenosťou od planéty a preto musí klesať i zotrvačná a odstredivá sila telesa. To má dopad na zakrivenú dráhu vesmírneho telesa okolo centrálneho telesa napr. hviezdy a preto pozorovanie a skúmanie pohybu vo vesmíre je vedou skreslené a špatne pochopené...

@vaclavvavrycuk3816

Жыл бұрын

Gravitační síla neklesá exponenciálně se vzdáleností od planety ale jako 1/r^2 (převrácená hodnota čtverce vzdálenosti).

@hmmh-qq

Жыл бұрын

@@vaclavvavrycuk3816 - Exponenciálne znamená umocnenie hodnoty na nejakou hodnotu, čo pre r^2 platí.

@miroslavdragan6461

Жыл бұрын

@@hmmh-qq při exponenciální funkci se mění exponent. Při kvadrátu základ. To je diametrální rozdíl.

@hmmh-qq

Жыл бұрын

@@miroslavdragan6461 - Pojem "exponenciálne" všeobecne znamená zväčšenie hodnoty pomocou ľubovolného exponentu, preto to platí i pre konkrétne 'r' umocnené na konkrétne číslo '2'.

@miroslavdragan6461

Жыл бұрын

@@hmmh-qq exponenciální, znamená umocnění konstanty na proměnnou. A proto neplatí, že je to stejné jako umocnění proměnné na konstantu.