Oceňuji kverulanta pana profesora Křížka, že se umí relativně držet, když poslouchá přednášky se kterými nesouhlasí.😄

Orbity v gravitačním poli by měly platit nejen pro objekty makrosvěta, ale také pro elementární částice, a zde bychom měli zvážit, zda platí Bohrova podmínka kvantování momentu hybnosti, pokud ano, pak platí analogie RGMm^2=(nh/2π)^2. Orbitální poloměry pro hlavní kvantové číslo n: R=(nh/2π)^2*(1/GMm^2). Rychlost jako funkce hlavního kvantového čísla: v=GMm2π/nh. Energie ve stavu s hlavním kvantovým číslem n: E=-2(πGM/hn)^2*m^3......

Díky moc za aktualni shrnuti. Už jsem Vaše shrnutí prvních dát posledních měření v duchu pár měsíců vyhlížel :) mám na Vás malou sadu velmi laických dorazu...Pokud se část energie splynutí hmotných těles vyzáří ve formě gravitačních vln tak: 1. Je rozdíl v poměru energie předané gravitačním vlnám mezi splynutím neutronových hvez a mezi splynutím černých děr? Tedy zda hmota za schwarchieldovym poloměrem snižuje vyzáření energie oproti neutronovým hvězdám? 2. Pokud je energie předána gravitačním vlnám, tak co je nositel té energie? Gravitron? Nemůže být ten gravitron hmotnou částici, která má vlastní gravitaci? A tedy nemohou velká vlákna temné hmoty ve vesmíru reprezentovat právě velké shluky gravitronu ve velkých amplitudách gravitačních vln?

@STAXSOS

13 күн бұрын

Gravitační vlny sou deformace prostoru v čase, který se šíří do okolí.

@rolidcz7954

13 күн бұрын

@@STAXSOS Ne to opravdu ne. Gravitační vlny ovlivňují prostor i čas. Já se ptám na graviton čili hypotetickou částici, která je navržena jako kvantový nositel gravitační interakce ve kvantové teorii pole. Podobně jako foton je nositelem elektromagnetické síly, graviton by měl zprostředkovávat gravitační sílu. Tedy zda čirou náhodou gravitron kromě toho, že nemá hmotnost tak má schopnost vázat předanou energii do formy, kterou považujeme aktuálně za temnou nebarionovou hmotu

@vladimirwagner8905

12 күн бұрын

Intenzita vyzářených gravitačních při splynutí kompaktních objektů je úměrná velikosti narušení a asymetrii v gravitačním potenciálu. Ta je větší u černých děr, takže při splynutí černých děr se větší poměr jejich hmotnosti přemění na gravitační vlny. Graviton je hypotetická částice. Jestli existuje a má takové vlastnosti, které ji přisuzují kvantové teorie gravitace, je tedy pořád velký otazník. Ovšem klasický graviton, který by měl být kvantovou částicí zprostředkující gravitační interakci, by měl mít nulovou klidovou energii (gravitační interakce má nekonečný dosah). Nemůže tak vysvětlit temnou hmotu.

Pri spájaní dvoch čiernych dier sa frekvencia gravitačných vĺn zvyšuje aj po tom, ako sa dotknú horizontami udalostí?

@vladimirwagner8905

13 күн бұрын

Gravitační vlny vznikají asymetriemi a změnami v gravitačním poli (podobně jako elektromagnetické vlny vznikají asymetriemi a změnami elektrických a magnetických polí). V daném případě je jejich frekvence dána pohybem (oběhem) objektů okolo společného těžiště. Při přibližování se stále zrychluje (velikost systému se zmenšuje) a zvyšuje se tak i frekvence vznikajících gravitačních vln. Toto zvyšování frekvence ustane při postupném splynutí a zmizením asymetrií. Přesný průběh změn frekvence i intenzity až k úplnému vymizení lze získat z výpočtů pomocí OTR. Obecněji se ale velikost systému (tedy antény) zmenšuje a moment hybnosti se zachovává, takže vlnová délka se zmenšuje a frekvence roste. Je to vidět i na tom tom grafu ukazujícím rozdíl v signálu u gravitačních vln z hadronové a kvarkové hmoty (snímek 18).

@milanbaran7291

2 күн бұрын

@@vladimirwagner8905 Mne išlo len o to, či frekvencia rastie aj po dotknutí sa horizontami udalostí a pokračuje až do splynutia singularít, kde by mala byť frekvencia nekonečná, ak považujeme čiernu dieru za singularitu. Dokonalé splynutie je až splynutie singularít. Ospravedlňujem sa ak je to hlúposť, som len laik.

@vladimirwagner8905

2 күн бұрын

@@milanbaran7291 Singularita v reálu neexistuje (nemohou být nekonečné hustoty). Je to jen známka, že fyzikální teorie, kterou k popisu využíváme už fyziku v daných podmínkách nedokáže popsat. Zároveň události pod horizontem ovlivňují události nad horizontem minimálně. Vyzařování gravitačních vln je tak dáno asymetriemi u horizontu a nad ním. Takže frekvence (velikost antény) je limitována horizontem. Vyzařování gravitačních vlna, které můžeme pozorovat tak mizí s ustavením horizontu nově vzniklé černé díry po slynutí.

@milanbaran7291

2 күн бұрын

@@vladimirwagner8905 Ďakujem, dúfal som že sa tak dá skúmať pomocou gravitačných vĺn stred čiernej diery, či ide o singularitu, alebo niečo iné aj cez bariéru horizontu udalostí. Ten prechod od tvaru horizontu udalostí splývajúcich telies v tvare presýpacích hodín až po dokonalú guľu jediného telesa.

Jaká energie má nižší entropii ? Tepelná nebo ta v gravitačních vlnách ? Je energie v gavitační vlně uvězněná navěky nebo to "zapružení" časoprostoru při průchodu vlny hmotou může třeba způsobit ohřev hmoty ? Byť samozřejme extrémě málo a prakticky naprosto mimo možnosti měření.

@milanbaran7291

2 күн бұрын

Veľké telesá v ceste gravitačných vĺn by ich potom mali utlmiť (tieniť).

@vladimirwagner8905

Күн бұрын

Vše závisí na na frekvenci gravitačních vln. Když mluvíme o gravitačních vlnách, které pozorujeme, tak ty musí interagovat s našimi detektory (nejen) a tedy musí předávat energii a ztrácet ji. Pochopitelně rozkmitání vede k pohybu a ten nakonec končí v teple.

@milanbaran7291

Күн бұрын

@@vladimirwagner8905 Neviem či gravitačné vlny reálne deformujú telesá, cez ktoré prechádzajú. Podobne, ako slapové sily. Na deformovanie veľkých telies to môže byť celkom solídna energia. Čím vyššia frekvencia, tým väčšia.

jako obvykle spousta nepříjemných přeřeknutí /nikoli omylů!/ kt. mohou začátečníka zmást. Např. 26´ "...jaké vlnové délky gravitačního záření..."

@vladimirwagner8905

12 күн бұрын

Pane Tobolko, nepopírám, že jsem se dopustil během přednášky přeřeknutí. Opravdu nejsem profesionální herec či hlasatel. Jde o přednášku, která je věnována novinkám a není to nacvičovaný přednes. Také se omlouvám za prohřešky proti gramaticky dokonalé češtině. Ale ve vámi uváděném konkrétním případě jsem nepochopil vaší výtku. Stejně jako můžeme mluvit o tom, "jaké vlnové délky elektromagnetického záření můžeme detekovat" můžeme i mluvit o tom, "jaké vlnové délky gravitačního záření můžeme detekovat". V obou případech můžeme mluvit o záření, vlnách či vlnění a jejich vlnových délkách. Ale možná jsem špatně pochopil, co jste měl na mysli.

Na přecitlivělý detektor vln mají dopad slapové síly a když přitom jedno z těles se pohybuje, tak nastává dynamická změna slapů a to má jasný dopad na hmotu. Třeba ještě započítávat Sagnac-effect, protože Země se točí. V případě zaznamenané detekce nelze ani s jistotou určit, které vesmírné těleso to mohlo způsobit, když hmotou přeplněný vesmír je hodně dynamický. Je to nereálný projekt, ale co všechno je snaha podniknout, aby relativita byla podpořena. Přitom zase k tomu stačí klasická gravitace, protože když těleso se pohybuje po kruhové dráze, tak jeho gravitační působení na okolí je jakoby pulsující, což připomíná vlny.

@milanbaran7291

2 күн бұрын

Interferencie v dvoch ramenách kolmých na seba sa nemenia. Ktoré vesmírne teleso to spôsobilo sa určí porovnaním oneskorení medzi troma detektormi na rôznych miestach Zeme a upresňuje sa inými astronomickými pozorovnaniami.

@hmmh-qq

2 күн бұрын

@@milanbaran7291 - Ramena jsou navzájem kolmá právě proto, aby na jedno rameno se mohl efekt více projevit a aby z toho vzniklá interference se ukázala. Předpokládá se odchylka 10e-21m a to je dostatečně malá k tomu, aby slapová síla a sagnac-effect to mohly ovlivnit.

@hmmh-qq

2 күн бұрын

Ani vícenásobná detekce na různých místech ve světě nepomůže určit zdroj gravitační vlny. Vzhledem k rozmanitosti a dynamičnosti vesmíru je to naprosto nemožné. Gravitační vlny ani nemusí existovat, je to jen matematicky založená představa.

@milanbaran7291

Күн бұрын

@@hmmh-qq Falošných signálov je mnoho a podľa opakovaných výsledkov sa ich podarilo eliminovať. Možno najdôležitejším spôsobom eliminácie je rovnaký signál na všetkých detektoroch rozmiestených čo najďalej od seba. S oneskoreniami, danými rýchlosťou šírenia gravitačných vĺn. Podľa tohoto oneskorenia sa určí približný smer k vysielaču. Upresnenie je vecou astronomických pozorovaní.