Pan Prof. Kulhánek je nejen náš vynikajíīi odborník v oboru teoretické fyziky, ale myslím náš nejlepší popularizátor této vědy a její učitel. Velký dík Vám za to, pane Prof., že s Vami můžeme pronikat do tajů Vesmíru. 👍

@rostislavtobolka9529

4 жыл бұрын

+ Vendo alenotak - ÚTF MFF UK - projekt Filosofické problémy fyziky... spíš mi schází chemici, strašně těžko se hledají jejich přednášky

@svakoragan8048

2 жыл бұрын

Kúp mu flašku namiesto virtualneho diky

@vendi558

2 жыл бұрын

@@svakoragan8048 nemyslím, že bych ho tímhle potěšil. A tím ani tebe nepotěším. Což mě těší.

@jardam.8600

Жыл бұрын

@@vendi558 Rum se mu občas hodí. Třeba když použije záda sličné děvy, místo tabule :)

@vendi558

Жыл бұрын

@@jardam.8600 mně také!

Pan profesor je skvělý. Miluju jeho přednášky, přesto, že uplynulo moře vody od konce mých studií. Moc děkuji. Ať se daří 😊

Děkuji za super přednášku! Pan profesor Kulhánek je pro nás velkou motivací...

Výborné, jako vždy.

Děkuji vám pane Profesore, za vaše poučné a srozumitelné přednášky, v této podivné době jsou mě balzámem pro duši.💫😎.

On je skvělý, vzpomínám, jak na nějaké přednášce o etalonu kilogramu říkal, jak baba uklízečka otře ten etalon hadrem a rázem Země "ztěžkne" o několik milionů tun ;)

@TheEdemski

4 жыл бұрын

cca 10 tisíc miliónů miliónů tun ;-)

Veda je nejlepší

Je úžasné, jak je to vše jasné a pochopitelné, pokud je to dobře vysvětlené. Mít takového učitele na škole, neměl bych z Fyziky čtyřky a zajisté bych ji šel studovat :)

Musím potvrdit vše co napsali lidé přede mnou. Přednášky pana profesora Kulhánka hltám už několik let a každá nová vždycky potěší. Kvalita záznamu je taky jako vždy parádní, díky moc za to co děláte. Veřejnoprávní média by se od vás měla učit :)

@rostislavtobolka9529

4 жыл бұрын

+Jarda ... no až na to kopnutí do veřejnoprávních mediíí

@jardam.8600

4 жыл бұрын

@@rostislavtobolka9529 To není kopnutí, ale povzdech. Kdysi bývala třeba okna vesmíru dokořán, co je dnes?

@MartinBrada

4 жыл бұрын

@@jardam.8600 Hyde Park Civilizace například.

@jardam.8600

4 жыл бұрын

@@MartinBrada Já jsem TV přestal sledovat. Ten Hide Park s prof. Kulhánkem jsem viděl na YT, ale to mi přijde na veřejnoprávní médium dost málo. Naposledy jsem viděl pár dílů pořadu, tuším že se jmenoval Detektor a to byla síla. Čistá pavěda! Nebo se snad do dnešní doby něco změnilo?

@ing_frantisek_mohykan

4 жыл бұрын

@@jardam.8600 proc resis verejnopravni televizi v dobe internetu, ty Jardo?

* * * * * rozesmál mne horizont zemana, krásný příklad předstihu myšlení před mluvou.

Moc Díky !!

Horizont zemana 😂😂 spadl jsem ze židle... nicméně přednáška jako vždy super 👍

Opět naprosto skvělá přednáška, jen houšť...

Přednáška kvalitní jako je zvykem u pana Kulhánka, škoda že ale vědecký pokrok nepostupuje tak rychle abych se na jeho přednášku mohl podívat třeba jednou za půl roku a byly tam pořád nové informace a objevy.

@rostislavtobolka9529

4 жыл бұрын

Jiří, jsi vedle jaktajedle - nestíháš sledovat, nebo nesleduješ pravidelně - projdi si Bulletiny Aldebaranu a budeš mrkat na drát, jaký je to fofr... a druhak tohle povídání je recyklát vynikajících starších přednášek počínaje památnou "byl velký třesk ?" někdy z r. 2016

@JiriVratislavsky

4 жыл бұрын

@@rostislavtobolka9529 přesně tak...

pan prof. Kulhánek je strasny kral

Nelíbí se mi srovnání systému zdravotnictví USA a ČR ... pan profesor byl velmi nefér ... v USA nešel do normální nemocnice, ale díky výbornému pojištění zažil luxus. Kdyby tam přišel na pohotovost bez zvláštního pojištění, čekal by třeba 12 hodin v nepříjemně nabité čekárně a žádnou první třídu by nepotkal. Na druhou stranu, ze setkání s jednou protivnou doktorkou soudit na celý systém, to je velké zjednodušení. Já v ČR potkávám jak protivné, tak skvělé zdravotníky, stejně jako je to v jiných profesích ... například i mezi vyučujícími vysokých škol ;-)

@clovek7

4 жыл бұрын

Souhlasím s Vámi, pan profesor získal "nádherný pocit, že je ve středu vesmíru", přesně jak o tom hovoří ve své přednášce. A to proto, že me chyběl objektivní pohled. Díval se na to výhradně svýma očima, bez znalosti ostatních pohledů. Drtivá většina Američanů, mající základní pojištění, takový servis nikdy nezažije ani v náznaku. Nemluvě o 50 milionech Američanů, kteří nemají pojištění vůbec žádné.

@matouspikous7489

4 жыл бұрын

je to jen vtip.

Vynikající 😊

Jenom k tomu, že "dnes už to není teorie, je to prokázaný fakt" (ten Big bang). Já bych řekl, že právě proto je to teorie, protože teorie popisuje realitu, kdyby ne, tak by to byla hypotéza. Ale jinak dobrý, velmi zajímavá přednáška jako vždy. Děkuji.

@DL-kc8fc

5 ай бұрын

Big Bang je skutečně pouze hypotéza. Vesmír mohl vzniknout fázovým přechodem v celém svém objemu - důsledek je stejný. Totiž výbuch singularity je strašná pitomost a pan profesor Kulhánek to velmi dobře ví. :) Přednáška je stará a tehdy skutečně pan Kluhánek razil velký třesk, ovšem dnes připouští jiný způsob (2023).

Zeman má horizont na špičce svého nosu. Dál nevidí. Super přednáška!

Kde kupuje ty trička?

To je taká pekná metafora, svetlo sa šírí konečnou rychlostí. a z ničoho nič hm u nás nazemisa šíri 300 km/s, tak aj všade, to je konečná rýchlosť..

@DL-kc8fc

5 ай бұрын

Zřejmě přeřeknutí ,nebos to přeslechl - 300 000 km*s-1 a je vždy konečná, pokud nese informaci. Fázová rychost může být vyšší, ale není využitelná.

@Lubomir_Drinka

5 ай бұрын

@@DL-kc8fc keďže svetlo má efekt na objekty a hmota má efekt na svetlo je logický vzorec, ak vo vzorci je hmotnosť je to vlastne gravitačný efekt a ten v medzigalakticom priestore je prakticky nulový, dokiaľ sme nemerali rýchlosť v medzihviezdnovom priestore zostáva v skutočnosti neobjavenou konstantou, miesto predpokladu my hovoríme o fakte. Veda je založená na dôkazoch. Keby sme mali aspoň dve pozorovacie miesta, ze áno

@DL-kc8fc

5 ай бұрын

@@Lubomir_Drinka Rychlost světla má vazbu na čas a prostor, který se vzájemně indukuje (nelze separovat čas a prostor jako ve scifi), tedy rychlost světla je toho odrazem v takové váze, aby docházelo k výměně energie, například nekonečná rychlost světla na nekonečně dlouhé vlně nepřenese ani miliWatt energie. Gravitační projev v závislosti času má také vazbu na rychlost světla, protože opět, kde není limit, není projev. V podstatě vše se projevuje z rezistence, i motory praček se točí z relativistických příčin, ve kterých je limitní rychlost světla důležitá. Existence celého vesmír je závislá na rychlostním limitu světla a tím pádem přísné kauzalitě. Neexistuje žádná soustava z pohledu vnitřního pozorovatele, který by naměřil jinou rychlost světla, protože i jeho prostředí vyvažuje všechny složky tak, aby vše fungovalo normálně. Ano, různé soustavy mohou mít různé parametry ohledně času, či rychlosti světla, ale tyto anomálie se navenek projeví pouze dopplerem a porovnáváním hodin blízko u sebe, nikoliv přímým zážitkem. Ale proč si věci ztěžovat, když ke stejnému výsledku dojdeme i složitým výpočtem zohledněním anomálií. Naše severní střelka kompasu také neukazuje na sever, ale na jižní pól, který jsem si dali na sever. Není třeba vnášet mezi laiky chaos a to platí i ve výše uvedeném. Prostě ať v gravitačním poli, či v mezigalaktickém prostoru budeme pociťovat normální čas a měřit normální rychlost světla.

@Lubomir_Drinka

5 ай бұрын

@@DL-kc8fc no, vy ste ako nejak vedec, ak áno, co za logické klamy, argumentácia kruhom, používate? Máte dôkaz, že v medzigalaktickom priestore je rýchlosť svetla tak ako v slnečnej sústave? Ja som nikde nepovedal, že tam neexistuje priestor ako ste na to preboha prišli? Však samotná vzdialenosť v medzigalaktickom priestore vylučuje aby tam žiadny priestor nebol. Ono to vskutocnosti vysvetľuje pozorovania galaxií , ktoré by kratko po vzniku vesmíru nemali existovať, ale problém je v tom, ze fyzici sú leniví, lebo treba prepísať pár kníh.

A prečo by vo vesmíre nemohla byt aj nejaká čast prázdneho priestoru?

Odkud kam se v Česku jede pět hodin v kuse?

škoda že mi přednáška zase unikla, bylo by ideální, kdyby Planetum takové akce avizovalo ještě dříve než měsíc dopředu, abych si zařídil volno na ete.

Nejlepší přednáška byla když popisoval co se stane když čarodějnice letící na koštěti rychlostí světla narazí do tabule :o) ...

@feodorko

4 жыл бұрын

To bola ktora prednaska Pls link

@Martin22353

4 жыл бұрын

@@feodorko To bylo na normálních přednáškách, asi mu lezla jedna čarodějnice krkem :o)

@pifpaf3329

2 жыл бұрын

@@Martin22353 (bylo to osobni ano).... co se stane s babou jedouvou, kdyz ji hodime do cerne diry ....

Ak som tomu dobre porozumel, tak s horizontom je to tak, ze ak "pockame dalsiu miliardu rokov", tak na horizonte budeme zase vidiet iba "Velky tresk", akurat, ze bude vo vzdialenosti 14,8 miliardy svetelnych rokov (krat koeficient sposobeny rozpinanim Vesmiru). A tie oblasti, ktore pozorujeme dnes, uvidime, ze su od nas dalej a o miliardu rokov starsie.

@benediktusok

4 жыл бұрын

V prvom rade cas neexistuje... je neustala pritomnost a neustaly pohyb... tym, ze je vesmir udajne obrovsky a ak pojdes rychlostou svetla tak doletis uz do akokeby buducnosti s tym, ze aj tak budes v pritomnosti ale zase kym dojdes naspat tak na zem bude v buducnosti ale stale budes aj tak v pritomnosti... vdaka pamati vnimas cas minuly a buduci

@DL-kc8fc

5 ай бұрын

Nás propagátory fázového přechodu těší, že velký třesk je tak nějak na ústupu :) Na pozorování to mená vliv, nic méné, za horizontem bude mizet náš perimetr a pozorování bude stále o starším vesmíru.

@DL-kc8fc

5 ай бұрын

@@benediktusok Čas samozřejmě existuje, ale není to ten jakoby čas z ciferníku hodin, ale čas, který odráží tempo (dynamiku) času. Pokud se následně porovnají uběhnuté doby mezi dvěma hodinami z různých vztažných soustav, jasně vidíme rozdíl v tempu času - důkaz, že čas je a například v silnějším gravitačním poli plyne pomaleji, než ve slabším gravitačním poli. OvŠem musí se to posléze vzájemně porovnat, páč každý ve své soustavě bude tvrdit, že právě jemu jde čas normálně, přítomně. To co popisuješ, je už dávno vymyšlené v rámci relativity, jenom jsi to možná pro složitost popisu neobjevil - nikdo učený z nebe nespadl. Paměť využívá onoho plynutí času k záznamu událostí, protože kromě zachování jakési kontinutiy je to důležité k vědomí, které neustále konfrontuje zaznamenanou minulost s přítomností několkrát za sekundu (mozkové vlny). Kdyby čas (jeho tempo) nebylo, namísto nás by existovaly nějaké jednoduché reflexní organismy, pokud by vůbec v "bezčasu" vznikly. Čas (jeho tempo) má zřejmě souvislost s gravitací a možnou geometrií prostoru. Tedy, kdo ovládne tempo času, ovládne gravitaci včetně geometrie prostoru a opačně. Proto se nedaří sjednotit gravitaci s interakcemi a s časem se v některých případech neoperuje, protože je z rovnic vyloučena gravitace.

Horizont Zemana ma uplne dostal :D velmi som sa nasmial :D :D

Na koncu teho sveta není ten plot. Na koncu teho sveta je veľká voda. A za tou vodou je dalšia veľká voda. A až za tou vodou je ten plot, čo si zmíňal.

Není mi jasné, jak je možné vidět pouze vesmír, který je 14 mld let starý, ale nevidím ho celý. Pokud na horizontu vidím velký třesk, potom musím vidět celý vesmír, jelikož se vyvinul z jednoho bodu a dále expanduje. Není tedy možné vidět velký třesk někde, řekněme v polovině skutečného vesmíru. Nerozumím tomu, že vesmír vznikl z jednoho malého bodu, ale kdekoliv ve vesmíru je možné vidět světlo staré 14 mld let, tedy světlo z velkého třesku. Může mi to prosím někdo vysvětlit pokud chápe můj problém :D, děkuji.

@KarelP82

4 жыл бұрын

Hodně zjednodušeně...představte si nádobu, nerozbitnou a ideálně odizolovanou od okolí. Odpalte tam třeba pár atomovek (vím, že je to blbé přirovnání, ale nic jiného mě nenapadá), teplota uvnitř se zvýší na teplotu, při které je vše v plazmatickém stavu, takže pro záření neprůhledné, protože fotony se srážejí s volnými elektrony... Pokud zůstane objem nádoby stejný, tak i teplota zůstane stejná. Když začnete objem nádoby zvětšovat, teplota začne klesat, a až zvětšíte nádobu tak, že teplota klesne na teplotu kolem 4000 kelvinů, tak se začnou volné elektrony spojovat s atomovými jádry a dojde k fázovému přechodu z plazmatického skupenství v plynné. Vše teprve teď začne být pro záření průhledné. Změna proběhne v celém obejmu (více méně) najednou, a kdyby měla nádoba po zvětšení průměr sluneční soustavy, tak ta informace o fázovém přechodu k vám dojde se zpožděním, které je limitované rychlostí světla, takže kdybyste seděl ve středu sluneční soustavy, tak se za 8 minut dozvíte, že to proběhlo na oběžné dráze Země, ale kdybyste v tu stejnou chvíli byl na oběžné dráze Jupiteru, tak byste za těch 8 minut ještě oběžnou dráhu Země neviděl, ale viděl byste jen do vzdálenosti 8 světelných minut, zkrátka budete mít pocit, že vy jste uprostřed ať jste v kterémkoli místě. Ale to záření, které uvidíte, není z prvotního výbuchu, ale z fázového přechodu a nemůžete dohlédnout dál, než zas jen k fázovému přechodu. To záření z Vesmíru dnes pozorujeme jako reliktní záření a je ze vzdálenosti 14 mld. světelných let, a dál prostě vidět nemůžeme. Tedy můžeme, ale to bychom museli umět detekovat reliktní neutrina nebo reliktní gravitační vlny. Snad jsem Vám ještě víc nezamotal hlavu :-)

@jancech7684

4 жыл бұрын

@@KarelP82 mockrát děkuji, nicméně to znamená, že se celou dobu vesmír rozpíná rychleji než je rychlost světla? Vím, že na začátku byla expanze exponenciální, ale pak jsem myslel, že rychlost chvíli více méně stagnovala

@KarelP82

4 жыл бұрын

​@@jancech7684 V podstatě všechno, co je dál než Hubbleův poloměr se od nás vzdaluje vyšší rychlostí, než je rychlost světla. Je to hodně neintuitivní a těžké na představivost. Kvasar, který teď pozorujeme ve vzdálenosti 13 mld. ly. (a tedy starý 13mld. let) je teď ve vzdálenosti 28 mld. ly. Reliktní mikrovlnné záření, které teď pozorujeme bylo v době vzniku vzdálené 40 miliónu světelných let, ale díky rozpínání vesmíru ho vidíme jako vzdálené 13,7 miliard světelných let, a atomy, které při tom vznikly, jsou v současnosti ve vzdálenosti 45 miliard světelných let :-)

@antoninurbanek8060

3 жыл бұрын

@@KarelP82 uff. Pokud je to pravda, tak je to hodně na hlavu.

@VasekLatocha1980

Жыл бұрын

Počátek je počátek a ne konec. Pokud vidím velký třesk vidím začátek vesmíru a né jeho okraj.

Rád bych znal váš názor na Petra Staňka který informuje o galaxiích starých 21 miliard let.K jejich objevu přispěl nový dalekohled James Web.

Vesmír nemá žiadny koniec ,že by sme tam spadli...??? a čo na to horizont udalostí každej čiernej diery ?

Skoda,ze neni vice animaci

pán Kulhánek nám chce říct jak vznikl svět za 46minút 😂😂😎

A metr expanduje zrychlenou expanzí, takže před sekundou byl metr kratší, než je teď...

@VasekLatocha1980

Жыл бұрын

Já myslel, že se rozpíná prostor a né hmota.?

každé místo je centrem expanze.. takže i Země

... kolik Velkych treskú🎇🌪️🌀 musel byt v tomhle ♾️prústoru?.. Lidstvo vyvíjel ,,jenom" millión rokú, ale aj tetkom se vyvíja pozád opacním smjerem, ako by to mnelo byt... Rozum lepsí, télo 😎↘️⚕️, vívoj... negatív. ... múzna za pár rokú, zabúdame na Velkí tresk, ten pocátek musíme prosetrit v ♾️🌀skorsím dianí?... Jak elien, pocúvam rád prednásky profesora Kulhánka 🙋✌️🚀🪔... 🐔🥚⚽🐧❓Uni - Metaverzum... (Hu)

Čo dokazuje, že svetlo vo vákuu sa šíri konštantou rýchlosťou v celom vesmíre? Čo dokazuje, že gravitačná konštanta je rovnaká v celom vesmíre? Obe hodnoty boli pokusom zistené len tu na Zemi prípadne v okolí Zeme. Najprv pán Kulhánek hovoril, že kvôli obmedzenej rýchlosti svetla vidíme len náš horizont vesmíru čiže len časť vesmíru a potom hovorí, že vesmír sa rozpína celý, čo sa nedá ako zistiť. A preto Zem sa nám naozaj musí ukazovať ako stred vesmíru, ak nami viditeľný horizont vesmíru znázorňuje guľu a Zem je v jej strede. Pán Kulhánek pozabudol pripomenúť, že vesmír pozorujeme skreslene nie len kvôli obmedzenej rýchlosti svetla, ale i kvôli gravitáciou zakrivenej dráhy svetla, potom zdroj svetla je posunutý a ešte je i jeho dráha predĺžená a preto i jeho čas dopadu k nám sa zvyšuje. Do objektívu ďalekohľadu dopadá svetlo ako 2D plocha, z ktorej nevieme určiť vzdialenosť hviezdy, preto slabšie svetlo nejakej hviezdy automaticky neznamená, že jeho poloha je ďalej, táto hviezda napríklad môže byť len menšia a preto vyžaruje menej svetla. V drahé svetla vzdialených vesmírnych telies stoja rôzne prekážky ako prach alebo plyn, preto svetlo môže byť značne skreslené, čo vedci to môžu špatne zdôvodniť napríklad tým, že vesmír sa rozpína. Naše pozorovanie vesmíru pomocou EM žiarenia je značne skreslené a preto z tohto sa nedajú vyvodiť nejaké závery, ktoré by sa dali považovať za konečný fakt v poznaní.

@matouspikous7489

4 жыл бұрын

Konstanty “platí” alespoň pro naše teorie. Když změříte jinou konstantu někde v Andromedě, budiž. Ostatně, něco podobného se stalo s Newtonovskou mechanikou, když ji Einstein roztrhal cucky. Proč by měla být nějaká konstanta jiná v různých částech vesmíru?

@matouspikous7489

4 жыл бұрын

Co se týče měření vesmíru pomocí EM záření, myslím si, že vědci počítají s prachem ve Vesmíru a tyto nepřesnosti jsou zpracovány v odchylkách.

@hmmh-qq

4 жыл бұрын

@@matouspikous7489 - Nedá sa zistiť, v akom intenzívnom gravitačnom poli sa teleso nachádza, keď je gravitáciou unášané a práve "hustota" gravitačného poľa môže zmeniť rýchlosť svetla. Zlá hodnota grav. konštanty môže vyvolať chybné závery i tom, že musí vo vesmíre existovať temná hmota. Vedci nedokážu spoznať, kde je v medzihviezdnom priestore voľný prach a plyn, je to pre našu vedu v plienkach nemožné zistiť.

@matouspikous7489

4 жыл бұрын

Jediné, co se vlivem gravitačního pole změní je frekvence světla. Tedy alespoň co se experimentálně změřilo. Nevíc, když by rychlost světla nebyla konstatní, tak polovinu fyziky můžeme zahodit. Ale zatím není lepší model, kterým bychom ji mohli nahradit.

@hmmh-qq

4 жыл бұрын

@@matouspikous7489 - To za zase zistiť nedá bez toho, aby sa nepresunul merací prístroj. V okolí Zeme máme vždy rovnaké grav. pole vzniknuté zo Slnka, stredu galaxie a prípadne iných hlavne neutrónových hviezd. Zem má slabé grav. pole, aby sa to zistilo. Ale určite existujú ešte iné fyzikálne sily, ktoré veda doteraz neobjavila a oni na to môžu mať vplyv. Konštantná rýchlosť svetla súvisiaca s relativitou je iná záležitosť. Inač, fyzika nijak konštantnú rýchlosť svetla nevyužíva okrem určovania vzdialenosti pomocou svetelných rokov. Som na stopro presvedčený, že keby sa vedci presunuli napríklad bližšie ku stredu galaxie, tak zrazu budu prekvapený, čo všetko sa zmení. Veda má o makro a mikro svete hrozne zaostalé vedomosti, preto má silné predpoklady ich značne v budúcnosti zmeniť. Dokonca ani gravitáciu stále nepozná, preto naše lietadlá stále využívajú vztlak vzduchu.

Názor www.hypothesis-of-universe.com/docs/b/b_321.pdf

@adamhajek1380

3 жыл бұрын

Nemusím být RnDr ani DDR na to abych mohl poznamenat, že výše uvedená práce nemá žadnou hodnotu co se týče informací v ní a je psána dosti nečitelnou, ofensivní češtinou s chybami na téměř všech řádcích.

@jakubjandourek2822

Жыл бұрын

@@adamhajek1380 CIm vic barev, tim vetsi "pravda". Jako v kazdem retezovem mailu. :-)

Je divný že je kulata ale zakulacení ještě nikdo nikde nenašel ani nenaměřil ani na vodní hladině.

@DL-kc8fc

5 ай бұрын

Na vodní hladině ano a jde to i na větším rybníku. Jinak je dobré použít několik tyčí s olovnicí a měřit délku stínů současně...

A teorie velkého třesku jen potvrzuje slova Bible: Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. (Genesis:1:1)

Kdyby raný žhavý Vesmír byl v plazmatickém stavu musel by zářit jako Slunce,které je také v plazmatickém stavu za předpokladu,že by byl větší než Schwarzschildův poloměr.

@ing_frantisek_mohykan

4 жыл бұрын

nechapu. Prosim o jednoduche vysvetleni teto teorie

@pifpaf3329

2 жыл бұрын

@@ing_frantisek_mohykan nesnazte se. Pan Kondr se zasekl na jednom vzorci o S. polomeru. Na youtube komentarich se s nim prestolo dohadovat spousta lidi. Je to marny, je to marny, je to marny ....

A jak se vám líbí dnes naše zdravotnictví? Teď vidím právě ten rozdíl naše a americký zdravotnictví ... Vás už by ani bohužel neitubovali u nás ano ... Mám k vám uctu ale poznámka na naše zdravotnictví se mi nelíbí naše zdravotnictví není naštěstí založeno na kapitalismu důchodce=už pro společnost nic nepřinese

Grant od EU je Grant 👆$$$

To je sranda iba 4 roky ubehli a už máme galaxie mladšie ako 400 tisíc rokov.

Akože hmota pred veľkým treskom obsahovala všetky možné elementárne častice? Alebo častice nejak samovoľne vznikli a navzájom sa odlišovali? A po tresku a teda ochladzovaní a spomaľovaní ich pohybu sa samostatne formovali do atómov a potom ešte i do molekúl a makromolekúl? Aká sila by ich nútila sa navzájom zlučovať, ak neexistovalo nič, čo by spôsobovalo ich fúziu? A čo určovalo, že sa častice rôzne zlučovali a vytvorili rôzne atómy a teda prvky? Neexistoval aspekt, ktorý by to umožnil. A ako vôbec vznikli fotóny a prečo zostali voľné? Reliktové žiarenie môže znamenať hocičo iné a s nejakým big-bagom to nemusí mať nič spoločné, to je len domnienka. Hmotu samotnú podľa toho, ako reaguje s okolím a s inou hmotou, môžeme považovať za špecifický stroj zložený z mikročastíc. Preto rozbíjaním hmoty napríklad v CERNe nemôžeme zistiť, ako hmota vznikla, ako funguje a z čoho sa skladá. Podobne, ako by sme rozbili počítač a potom sa snažili z tých poškodených trosiek zistiť, ako počítač vznikol, ako funguje a z čoho sa skladá, je to úplne nemožné. Jedine snaha skladať mikročastice do rôznych štruktúr nám umožní pochopiť hmotu. Jasne sa dokázalo, že entropia neustále stúpa, mení sa len rýchlosť stúpania, preto sa entropia považuje i za smer plynutia času. Ak hmota pri big-bangu mala nekonečnú entropiu, pretože neexistovali žiadne štruktúry, tak by entropia vesmíru nemala už z čoho stúpať. Preto pozorovaný jasný dôkaz o entropii bráni tomu, aby mohol big-bang niekedy vzniknúť. Už na počiatku musel byť vesmír štrukturovaný a postupom času sa pomaličky rozpadáva na stále menej zložité štruktúry. To, že veda nevie, ako by to bolo možné, ešte neznamená, že to tak nemohlo byť a že veda sa postupne nedopracuje k tomu, aby to pochopila. Pán Kulhánek považuje big-bang už nie za teóriu, ale za fakt a pritom to obsahuje plno nevyriešených problémov.

@lubino7777

4 жыл бұрын

Problém vašichn tvrzení je, že nemáte žádné experimenty ani teorii, která navrhne/dokáže jiný popis toho, proč vidíme to, co vidíme. Jenže vy jste šel ještě dál, vy nemáte dokonce ani hypotézu, což už je co říct. Jediná hodnota vašeho komentáře je prostě jen vyjádření svého subjektivního nepodloženého pohledu na skutečnost bez znalosti významu vědeckých výzkumů na téma big bangu. Vlastně váš komentář by se dal shrnout do jedné věty ve smyslu "big bang je omyl, mohlo to být klidně i jinak". Aby mělo vaše tvrzení nějakou reálnou hodnotu, musel by jste nejdříve vyvrátit desítky principialně odlišných důkazů o rozpínání vesmíru, o reliktním záření, o částicové fyzice. Což už je samo o sobě problém, protože evidentně nevíte ani o desetině z nich, jinak by jste nenapsal to, co jste napsal.

@hmmh-qq

4 жыл бұрын

@@lubino7777 - K textu treba pridať i mnou napísaný druhý text zobrazený v diskusii niekde dole. Ak ste si všimol, tak tento text obsahuje prevažne otázky, na ktoré asi nedokážete odpovedať, ale už dokážete odsudzovať. Pritom som predložil dve hypotézy o hmote a entropii, čo sa snažíte ignorovať. To ani v podstate nie sú hypotézy, pretože je to priamo pozorované v prírode. A moja hypotéza je jednoduchá - Vesmír nevznikol, ale existoval vždy, nemá počiatok a ani koniec, možno periodicky expanduje ako to navrhoval Stephen Hawking a možno ani to nie. Som si ale v jednom absolútne istý, že naše pozorovanie vesmíru je veľmi skreslené a naše intelektuálne vedomosti sú veľmi obmedzené a zaostalé, preto až postupom času sa poznatky vedy nielenže môžu doplniť, ale i zmeniť. Ak by sme boli schopný vycestovať k najbližšej hviezde a pozorovať prostredie priamo tam, tak verte tomu, že v mnohom by sa veda zmenila. Navyše, buduje sa nová hypotéza M-teória, tak asi k tomu existujú dôvody. Treba určite do toho vložiť i logiku a zdravý rozum. Takže chcete vede ubližovať alebo pomáhať?

@lubino7777

4 жыл бұрын

@@hmmh-qq Na vaši zmínku o hmotě a entropii jsem nereagoval, protože jsem to nepovažoval za něco, co by stálo za reakci, ale když si to přejete - to, co jste napsal o hmotě je jen pouhá myšlenka bez jakéhokoliv vědeckého podkladu a odporující veškterým poznatkům moderní částicové fyziky, dokonce i tomu, že veškteré naše přístroje, které jsou složitější, než rádio, fungují tak, jak mají. Takže opět - je to jen a jen holé tvrzení bez argumentů a proti všem uznávaným teoriím i praxi. A to, že entropie má tendeci narůstat vůbec nevadí rozpínání vesmíru a všemu, co s tím souvisí, protože vy pletete dohromady vesmír jako celek, časoprostor samotný a hmotu/energii, kterou obsahuje. Princip entropie platí pouze pro energii a hmotu, ne pro vlastnosti časoprostoru, stejně tak pro vlastnosti časoprostoru neplatí třeba rychlost světla jako limita. Princip entropie nemůžete aplikovat na vesmír jako celek, ze stejného důvodu, proč kupy a nadkupy galaxií se navzájem vzdalují vlivem rozpínání, i když by "neměly", protože by je gravitace měla přitahovat - na těchto škálách rozpínání převládně nad greavitací. Stejně tak důsledky rozpínání vesmíru (hlavně chladnutí a prudce se měnící podmínky pro částice) převládnou nad efektem rozšiřování entropie. Dává to smysl, protože entropie je postupný jev, zatímco teploty a podmínky pro hmotu v plazmatickém období se měnili tak rychle, že princip entropie nemohl mít vůbec šanci se jakkoliv projevit, stejně jako gravitační interakce. A hlavně, není pravda, že teorie velkého třesku říká, že na počátku byla nekonečná entropie, to vyplývá z aplikace OTR na teorii velkého třesku a bez zapojení kvantových jevů toto nemůžeme provést, což dneska ví každý. Na tomto je vidět, že vlastně ani přesně nevíte, co to teorie velkého třesku vlastně je. Teorie velkého třesku říká, že vesmír měl hustý a horký počátek, z něhož expandoval až do dnešní podoby, a v tomto smyslu je to dokázaný fakt několika desítkami křížových způsobů principialně odlišných navzájem, to nemůže být chyba ani když by jste jako matematik počítal čistě pravděpodobnost chyby bez znalosti problematiky. Samozřejmě teorie velkého třesku neříká, JAK vesmír vznikl, jen jak se vyvýjel a z čeho. To, PROČ tu bylo plazmatické období a kde se vzalo, to už dokázat momentálně nelze. Tohle prázné přemýšlení bez teoretických a praktických důkazů, které tady předvádíte, má v diskuzi smysl, pokud se budeme bavit o jevech, kterým nerozumíme, ale big bang mezi ně opravdu nepatří. Vědě rozhodně nepomáhá to, že pouhými myšlenkovými pochody budu popírat to, co bylo xy krát experimentálně potvrzeno. Věda je založena na kritickém myšlení, kterého vy jste neprojevil ani špetku, jste pouhý lidový myslitel.

@hmmh-qq

4 жыл бұрын

@@lubino7777 - Veda nie je na to, aby ste si z toho robil prdel. Opisujete veci mimo súčasnú fyziku a nemá to ani výpovednú hodnotu. O entropii nemáte vedomosti. Len chcete kritizovať a preto sa hráte so slovíčkami. Ignorujete fakty, ktoré sú bežne pozorované v prírode, preto píšete o hmote nezmysly. Big-bang nie je dokázaný fakt, počty v matematike sú len teória, na výsledku ani nezáleží, ak je zadanie špatné. Reliktové žiarenie by mohol platiť ako dôkaz, ale to nie je stopercentné. Princíp entropie veda aplikuje na vesmír ako celok bežne, preto hovorí, že entropia celého vesmíru narastá. Entropia sa prejavuje vždy, nezáleží na rýchlosti zmeny hmoty. Veda si vymyslela temnú energiu, aby vesmír sa mohol zrýchlene rozpínať. Vyjadrovať sa k hmote a k entropii ste sa nemusel, len som tým ukázal, že ste nemal minule pravdu. Takýmito špekuláciami určite vede nepomáhate. Mám podozrenie, že sa potrebujete len povýšiť, ale žiaľ nemáte čím.

@lubino7777

4 жыл бұрын

@@hmmh-qq Já spekuluju? :D Já jen obhajuju x desítek let výpočtů a experimentů, které souhlasí s realitou, před pouhými myšlenkovými hypotézami. Tím končím, s vámi nemá smysl vést argumentační diskusi, protože jednoduše nemáte čím argumentovat. Tím nesnižuju vaší inteligenci nebo osobnost, tím chci říct, že pro vaše hypotézy nemáte žádný důkaz a odporují mnoha důkazům, které byly experimentálně potvrzeny. Pokud považujete big bang za omyl, v pořádku, vybudujte teorii, která vysvětlí jinak vše, co vidíme a zároveň vyvrátí big bang a všechny jeho důsledky. Pak si výsledky vaší práce se zájmem prostuduju.

Stále dokonalejší teleskopy nestačí k poznání Vesmíru,když si teoretici nevšimnou,že ve Vesmíru rotuje každé těleso od nejmenších asteroidů po největší galaxie.Podle zákonu o zachování momentu hybnosti musí rotovat celý Vesmír.Při akreci je moment hybnosti zachován.Vesmír se nerozpíná podle Hubbleovy konstanty dávno by musel překročit rychlost světla.Vesmír rotuje a galaxie v něm obíhají jako hvězdy v kulových hvězdokupách a galaxiích.

@richardfurajtar6106

11 ай бұрын

Ani ja nechápem , prečo všetci odmietajú možnosť že vesmír rotuje ,keď všetko v ňom to robí.