prof. Petr Kulhánek - Je gravitace pouhou fikcí ? O Verlindově novém pohledu na gravitaci

Fyzikální čtvrtek 10.11.2011

Пікірлер: 21

  • @janborovicka9185
    @janborovicka91852 жыл бұрын

    Konečně je to zpátky, moc děkuju!!!

  • @jantrenik4972
    @jantrenik49723 ай бұрын

    Jakou hmotnost má prostor?

  • @ystrem7446
    @ystrem74462 жыл бұрын

    Díky, není na toto téma novější přednáška od profesora ? Díky

  • @Miloun

    @Miloun

    Жыл бұрын

    Neni, ale na youtube jsou prednasky primo od Verlindeho, doporucuju. Ackoliv teda musim rict, ze nehovori zdaleka tak zajimave jako prof. Kulhanek. Jedna z prednasek napriklad zde. Lze pustit s titulky, pokud nevladnete anglicky. kzread.info/dash/bejne/X4Ogp6mqj8qYdqw.html&ab_channel=PerimeterInstituteforTheoreticalPhysics

  • @yose42
    @yose422 жыл бұрын

    mega dík za reupload! 👍🏽👍🏽👍🏽

  • @czwraith268
    @czwraith2682 жыл бұрын

    Ta terminologie se mi jeví podivně. Pokud hmotná tělesa zakřivují prostor a čas, pak působí na něco, co tady už je nezávisle na nich. Pokud čas a prostor vytváří, pak ho nezakřivují, ale vytváří ho křivý.

  • 2 жыл бұрын

    Takže to jablko bylo spíš přitahováno hlavou sira Newtona! To by mohlo celou teorii postavit na hlavu, ne?

  • Жыл бұрын

    Jestli jablko bylo přitahováno hlavou sira Newtona, pak je teorie samozřejmě postavená na hlavě.

  • @Ivan-fc9tp4fh4d
    @Ivan-fc9tp4fh4d2 жыл бұрын

    Odstrediva sila, ako si ju ja 'dokazujem': F = m*dv/dt. Ak sa to urobi vektorovo na kruznici, hned je vidiet, ze v2-v1 mieri zo stredu von a ked sa tento rozdiel podeli 'delta t' a ideme s 'delta t' k nule, dostavame hned odstredivu silu v diferencialnom tvare. Je to zotrvacna vlastnost hmoty 'm' pri zmene smeru vektora 'v' (=zatacani po kruznici).

  • @czwraith268
    @czwraith2682 жыл бұрын

    Proč je těžké definovat odstředivou sílu? Když jablko přivážu k provázku a druhý konec k siloměru a začnu jím točit nad hlavou, tak si ji změřím, ne? V případě gravitace je to síla opačná ke gravitační síle u tělesa, které obíhá nehybné těleso po kružnici a na které nepůsobí jiná síla.

  • @jansmotlacha1077

    @jansmotlacha1077

    Жыл бұрын

    Tím změříte ne odstředivou, ale dostředivou sílu, která ten kruhový pohyb vyvolává a míří opačným směrem. Odstředivá síla působí na červa lezoucího po jablku v jeho KLIDOVÉ soustavě. To je na celé věci důležité - že se jedná o zdánlivou sílu, která existuje pouze v klidové soustavě tělesa pohybujícího se jiným než rovnoměrným přímočarým pohybem. Tj. problém není ve výpočtu, ale v její přesné definici. Veškeré úlohy by se taky měly počítat v jedné zvolené soustavě, jinak nastává zmatek v pojmech. To znamená, že obvyklý středoškolský výklad je špatně - pokud se Země pohybuje kolem Slunce, nedochází ke kompenzaci gravitační a odstředivé síly - kdyby tomu tak bylo, na Zemi by žádná výsledná síla nepůsobila a Země by se nadále pohybovala rovnoměrně přímočaře. Pohyb kolem Slunce vyvolává dostředivá síla, která je v daném případě totožná s gravitační, a proto ji lze spočítat 2 způsoby, což teprve umožňuje použití známého vzorečku. - Jiná situace je ale v klidové soustavě Země, ve které se Země NEPOHYBUJE, protože teprve v tomto případě odstředivá síla skutečně kompenzuje gravitaci. Za této situace je středoškolský popis sil potom oprávněný, ovšem s tou výhradou, že Země je nehybná a naopak Slunce obíhá Zemi! Slunce totiž v klidové soustavě Země vykonává stejný pohyb, jaký Země vykonávala v předešlém případě, tj. gravitační síla plnící roli síly dostředivé způsobuje jeho pohyb po kruhové dráze (odstředivá síla totiž v tomto klidové systému působí pouze na Zemi, nikoliv na Slunce).

  • @viktorvitezny3579
    @viktorvitezny35792 жыл бұрын

    mám hloupou, ale přece jen otázku. kdysi a kdesi jsem četl úvahu o " gravitonech ". Jako má světlo elementární částici foton tak má prý gravitace elementární částici a v podstatě svého nositele " graviton ". ... tím by se vysvětlilo šíření gravitce, snad i rychlostí světla atd. atd. ....

  • @combinatix

    @combinatix

    2 жыл бұрын

    A jaká je ta otázka?

  • @yose42

    @yose42

    2 жыл бұрын

    gravitony nevysvetluju zakrivenie casopriestoru

  • @viktorvitezny3579

    @viktorvitezny3579

    2 жыл бұрын

    @@combinatix otázka je jestli to je stále otázka kterou se zabývají - existence gravitonů - nebo už tuto teorii opustili.

  • @karelkvita

    @karelkvita

    2 жыл бұрын

    Gravitace ale není síla a nepotřebuje polní castice gravitrony.

  • @ivanodilo
    @ivanodiloАй бұрын

    Kdy přírodovědci zafušují do filologie, tak je tu problém. Mělo být: Nihil novum sub sole.

  • @richardfurajtar6106
    @richardfurajtar6106 Жыл бұрын

    vesmir má koniec...na hranici každého horizontu udalostí každej čiernej diery,,,,,,.

  • @richardfurajtar6106
    @richardfurajtar6106 Жыл бұрын

    ......co je černá díra ?

  • @simonlaplace9037
    @simonlaplace90372 жыл бұрын

    Já pana profesora prostě miluju. Poslouchal bych ho celé dny. Informace uložená na povrchu nám dá informaci o vnitřku objektu. Tuto myšlenku využívala asi už čínská medicína, protože z povrchu těla (defekty na kůži, velikost úst, zbarvení očí atd atd) dokázala diagnostikovat onemocnění vnitřních orgánů. Ta myšlenka bude zřejmě správná. :-)