Poslední dobou mě začínají bavit vědecká videa a ty tvoje se mi vážně líbí. Hlavně mě zaujala ,protože to dokážeš vysvětli, "jak pro debili". No prostě toho pochopím hodně, někdy i víc než od učitele. :)

Už som ti chcel napísať niečo v tom zmysle že: "Ha ja som to vedel aj bez teba!" :D a v tú chvíľu si zaçal hovorit o tom trení ktoré som si pôvodne myslel .... fakt ďakujem za toto video ! Veľký LIKE !

Super video, já právě myslela, že je to JENOM třením :D

Super video Martine :)

Oukej, tady jsi me opravdu poucil... Prisuzoval jsem to prave k onomu treni, ale stlacovani vzduchu (plynu) zni dost logicky. Takze diky! (Y)

Wau. Díki moc.

Napadlo mě celkem zajímavé téma: "Jak funguje Laser" P.S. popravdě jsme se o něm učili, ale to učitel to vysvětlil tak, že jsem si to musel najít sám. Podle mě je to zajímavé téma a doufám, že se ti ho podaří vysvětlit.

Krásný vánoční stromeček :)

Zajímavé :)

Super! :)

super

dík za opravu mé domněnky :)

Udělej video, jak funguje Epilepsie.

Kerbal space program naučil... :D

@matousfiala5925

9 жыл бұрын

Jojo, KSP - psychics and rocket science for dummies :)

@Ekmos-

9 жыл бұрын

ta hra uci raketove inzenyrstvi jako AC historii-skvele :D dekuju za ty dvojky z dejaku

@vantyto

9 жыл бұрын

6 zakázaných slov v NASA: "it works in kerbal space program"

@vaclavdragoun7693

8 жыл бұрын

:D

A ještě mne napadlo něco etologického. Chodil jsem letos na přednášky z etologie na VŠ a nadchlo mne to. Takže bys mohl probrat třeba něco jako: "Proč slavnou scénu s lvicí Elsou, kterou ostatní lvi vítají ve smečce museli točit osmkrát.." :-) Nebo něco podobného.

díky pomohl si my s fyzikou :)

Super video do příštího videa by mě zajímalo jak funguje termoska, termohrnek atd.

@danielhorak8674

9 жыл бұрын

Funguje to tak že termoska je z lesklého kovu např.železo a mezi ťim jsou 2 stěny ve kterých neni vzduch a díky tomu že tam neni vzduch tak se nemůže přenášet teplo nevytvářý se plísen atd

Kdyby byl objekt ve tvaru ostrého "V", zahříval by se méně a letěl by větší rychlostí?

@pivot929

9 жыл бұрын

ano zahříval by se pomaleji a také by méně zpomaloval při vstupu do atmosféry a pokud se ptáš proč raketoplány neklesají k Zemi čumákem dolů tak je to kvůli tomu že by nestihli dostatečně rychle zpomalit a shořely by :)

@bmxrichard21

9 жыл бұрын

pivot929 Neshořeli, nýbrž se rozbili, ne? Jelikož by neměli takové tření a zahřívání, nezahřívali by se tolik, tudíž by byla menší šance, že začnou hořet. Martin Jelínek ano, zahříval by se méně a letěl by větší rychlostí, což si určitě nikdo rozumný na Zemi nepřeje.

Zdar Zajímavý video, jen bych tě chtěl poprosit, jestli bys neudělal video o tom co je to svalová horečka. Já tuhle tematiku veci z části znám, ale myslím si že mnoho lidí ne. Proto si myslím, že by to nebylo špatný vysvětlit.

Celý život sem žil ve lži. :( :D

@GodmyX

9 жыл бұрын

Objevení pravdy je vždy krásné... lepší než nikdy ji neobjevit :) A to přehluší to, že se nám zbořily představy... ty představy za ty emoce nestojí :)

Uděláš video o sopkách(jak fungují atd.)? Jinak dobrý video

@AAnarchYstachanel

9 жыл бұрын

Možno ti postačí Wikipedia: sk.wikipedia.org/wiki/Sopka

Jaká nebo jak se WiFi(internet) dostane z jedno zařízení do druhého (jak působí ty vlny) ?

@atarva7

9 жыл бұрын

stejně jako Blutooth, vlny co ti dou z mobilu, televizní signál, gps, crt, cb, atd.. prostě vlny.. různých frekvencí :)

@agnisairent

9 жыл бұрын

Prostě druh radiace, kterou jedno zařízení zachytává a druhé vysílá.

@tomoskauttxmxskvxt

9 жыл бұрын

atarva7 Vím že to jde přes nějaký elektronické vlny ale bylo by dobré kdyby o tom udělal Martin video :-)

@atarva7

9 жыл бұрын

Jen sem nepochopil co by v něm měl vysvětlovat :D :)

@Blackboyeu000000

9 жыл бұрын

Víš jak funguje rádio? Jo tak asi takhle funguje i wi-fi ;) jen na jinejch vlnách

Dík, naučil jsem se něco nového :-)

Ja mam astronautiku rad :D a vubec jako letani do vesmiru :D ale tohle jsem nevedel :D ja fakt myslel ze jen to treni :) Diky za video :) Mohl bys natocit neco o křemíku a proč se z nej delaji procesory ?

někde jsem četl, že ISS je ještě v nějaký vrstvě atmosfery, která je pořád (nepatrně) zbrždována, takže čas občasu prostě hakopnou motory, a trochu to fixnou (někde jsem čet, nemám ověřeno!! :O )

Super ve svých 35 letech jsem se dozvěděl jak to doopravdy je, vždy jsem si tak nějak myslel že je to právě hlavně tím třením... Otázka je proč si to většina lidí takto mylně myslela? Mají na to vliv převážně filmy?

Bohuslav Jesina před 2 měsíci (upraveno) Nazdar člověče. S tím stlačováním vzduchu máš také jen částečnou pravdu. Nejdříve je třeba vědět co je původcem tepla. Takže o teplotě rozhoduje množství volných elektronů ve hmotě; to za prvé. Za druhé Zemi a nejen jí obklopuje nehmotný éter, který tvoří elektrony. (Elektron je tvořen koulí záporné plazmy, která je obalená kladnou plazmou. To co mají vědci za plazmu je jen silně rozrušená hmota teplem, tedy volnými elektrony v té hmotě.) Za třetí: Země a každá planeta je obklopena zónami zhuštěného éteru, kterými ta sonda prochází. Proč se asi odráží radiové vlny od té ozónové vrstvy, co myslíš, z čeho je ta ozónová vrstva. Proč je taková vysoká teplota v té termosféře, nebo jak se jí říká. Kde se tam ta teplota bere?

Jaká je teda nějaká mezní rychlost kdy vzduch ohřívá (vstup do atmosféry) a kdy chladí (chladič auta, jízda na kole, větrák...)

Jak se tvoří mžitky před očima(víc podrobněji)?

@kalinmir

9 жыл бұрын

změna krevního tlaku

Martina nechtěl bys udělat novej kanál se jménem "Technické Kladivo" ? :)

Je možnosť vidieť svetlo cez každú kvapalinu?

@pivot929

9 жыл бұрын

ne černé kapaliny světlo pohlcují

@pivot929

9 жыл бұрын

Dušan Tichý nauč se číst :)

@leovodica9975

9 жыл бұрын

I kdyby třeba v lahvi bylo přes kapalinu vidět, tak pořád záleží na síle světla a toho kolik kapaliny před tím bude.

@GodmyX

9 жыл бұрын

... ano, je třeba definovat kapalinu. Hodně kapalin bez jakýchkoliv příměsí/nečistot díky difrakci průhlednost umožňují (podobně třeba jako skla).

Tak to jsem nevěděl ale ok :-D

Ahoj Martine chtěl bych ti dát tip na další video, kdyby lidé používali více než 10% mozku jako do teď co by se pak stalo?

@mirak521

9 жыл бұрын

Nic, protože je to píčovina aby člověk používal jenom 10% mozku....I když někteří jedinci tak vypadají.

@mirak521

9 жыл бұрын

Jeden z důkazů. :)

@michalzoulik2504

9 жыл бұрын

Fajn tak než začneš tvrdit že je to píčovina :)

@mirak521

9 жыл бұрын

Pouč mě o tom jak to teda funguje. :)

@mirak521

9 жыл бұрын

Ondra Uhnavy Přesně tak. :) Jen je hezké že si o tom pan Michal nic nezjištoval a hned musí někoho urážet. :)

Jak funguje magnetická rezonance a jak se tvoří obraz?

Pekné video . Natočil by si prečo nievšetky telesa maju všetky skupenstvá.

@kalinmir

9 жыл бұрын

který to jsou?

@rudolfnosek1748

9 жыл бұрын

Čo ja viem napríklad nepočul som o plynom železe alebo tekute drevo atd

@kalinmir

9 жыл бұрын

pakliže si o něčem neslyšel ještě neznamená že to neexistuje ;)

@rudolfnosek1748

9 жыл бұрын

kalinmir Jaj :D

@stanislavbandur7355

9 жыл бұрын

Gems SK, nepleť si telesá s prvkami alebo zlúčeninami. Napríklad kladivo, nemôže byť v kvapalnom alebo plynnom skupenstve, pretože by bolo naprd a nebolo by to kladivo. Samozrejme železo plynné byť môže a v prípade viacerých kovov sa do takého stavu aj uvádzajú a využíva sa to. Drevo kvapalné byť nemôže, pretože je definované viacerými parametrami a jedným je aj pevné skupenstvo. Je to podobné ako keby si chcel vyrobiť kvapalný ľad. Keďže ľad nie je názov ani prvku ani zlúčeniny všeobecne, to musí byť niečo iné. Ľad je pomenovanie takého stavu zlúčeniny vodíka a kyslíka (H2O) ktoré má pevné skupenstvo. Špeciálne prípady zväčša mávajú špecifické (osobité) pomenovanie. A keďže sme väčšinou zvyknutí na H2O v kvapalnom stave, tak jej tuhá forma sa volá inak. Rovnako to je s CO2. Jeho pevná forma sa volá tiež ľad. Ale napr. u želelza pevnú formu nepomenúvame odlišne, pretože na železo sme zvyknutí práve v tejto forme.

Ako presne vedie fulerén el.prúd ?

Nedávno jsem četl článek a v ňem psali že zahřívání způsobuje tření. Navíc žiju v domění že plyn se při stlačení o chlazuje. Třeba stlačený dusík, nebo plyn v deodorantu. Hledal sem si o tom něco a ptal se i učitele a došli sme k závěru že plyn se ochlazuje. Prosím zkuz mi to ještě vysvětlit asi sem to teda blbě pochopil. Předem díky.

@menzac8892

9 жыл бұрын

Plyn se stlačuje => zahřívá se. Plyn se rozpíná => chladí se. Proto třeba plyn v deodorantu je studený ;).

@martinfofonka2950

9 жыл бұрын

Aha, takže tím jak se stlačí třeba pod modulem a nestihne uniknout tak ani nemůže chladnout a zahřívá ho. Tak už to chápu díky :D

@martinfofonka2950

9 жыл бұрын

Tady sem udělal ty chby že sem si myslel že se při stlačení ochlazuje, byl sem si tim tak jistej že sem to ani nehledal :D

Dobry video dalsi dil by mohl byt o astralnim cestovanim a nebo o reinkarnaci

Chtěla jsem se zeptat, jak je možné, že zemské jádro nevychladne, a odkud bere tu energii, která by ho měla ho zahřívat?? Předpokládám, že nějakou roli tam hraje poloměr zeměkoule, s čímž přichází i určitá vrstva izolace, ale to přece nemůže stačit ne??

@GodmyX

9 жыл бұрын

Zemské jádro prostě jednoduše ještě nevychladlo od té doby, co vznikla Sluneční soustava (zároveň vzniklo slunce a všech asi 30 planet

@terterezka

9 жыл бұрын

***** Děkuju, takže je to prostě jen izolace a tření :)...

@GodmyX

9 жыл бұрын

Terezie Ošťádalová Ano a v nějaké míře taky radiace, ale to pravděpodobně je sekundární...

Kerbal space program všicko viem odtial :D

Ahoj, myslím že by si mohl víc vysvětlit jak je možné, že věci obíhají jiné věci, které jsou v jejich gravitačním poli a nesrazí se s nimi. Měl jsem velké problémy to ostatním vysvětlit, mohlo by to být zajímavé video.

Dokázal bys vysvětlit jak funguje lidská přitažlivost láska atd. ?

@Ekmos-

9 жыл бұрын

reakce v mozku

9 жыл бұрын

Pouze chemie.

Jaky je rozdíl mezi explozí a imlozí?

Rozbor internetovích vln jak se přenáší nebo odesílají nebo jak vypadají a jakým způsobem se přenášejí vlny ať rádiové nebo ty z wifi

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Zkrátak elektromagnetické vlnění. Jako světlo, ale nevidíš je

Kdo dal ten dislike? Martin se snaží vas něco naučit a vy se mu takhle odměníte? Jinak zajimavy video

@kalinmir

9 жыл бұрын

jsem si jist že martinovy berle teď kvůli tomu pláčou

@VedeckeKladivo

9 жыл бұрын

Starz Gamez eh, třeba se to tomu člověku nelíbilo, přišlo mu to nudné, nebylo to dost přesné... je spousta důvodů proč dát dislike! Tyhle videa nejsou ani náhodou dokonalé!

@kalinmir

9 жыл бұрын

Vědecké Kladivo ty vůbec nevíš že dislike je kyberšikana!

@Glibzet

9 жыл бұрын

kalinmir Like či Dislike je pouze ohodnocení videa ;)

@kalinmir

9 жыл бұрын

Glibzet ty seš určit ten co to udělal a závidí mu!

Jedno z tvych Nejnaucnejsich videi

Dost by mě zajímalo jak proutkaři hledají vodu. Nechápu :D ale jde jim to celkem dobře :)

Ahoj myslíš že by si ve videu vysvětlil mutování(hlasu) předem děkuju

Ahoj pořád ale nevim jednu věc. Jak funguje obrazovka? :)

@lukaslazorik949

9 жыл бұрын

Jo aha :D diky

@AAnarchYstachanel

9 жыл бұрын

Ono sa to nezdá ale na Wikipedii niesu sračky ako si niektorý myslia :D... A ak sú tak som sa so žiadnymi ešte nestretol/nepamätám...

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Creator_SK Tak nejsou tam vyloženě sračky, ale pořád to píší lidé, takže se tam dá nalézt chyba. Jednou jsem tam našel z oblasti biologie nějakou chybo co se týkala pestíků a tyčinek...

@stanislavbandur7355

9 жыл бұрын

Leo Vodica Tak si to mal opraviť. O tom je wiki...

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Stanislav BANDUR Já jsem to opravil :)

Mám jednu zajímavou otázku, proč mají tělesa gravitační sílu a proč tedy přitahují k sobě ostatní tělesa?! :o

Jak fachčí sérum pravdy? :D

Zajímavé takhle až jsem to nevěděl. Takže kdybychom před vystoupením do atmosféry zbrzdili, tak na 2-3 machu, protože nadzvuková letadla ještě nemají takový problém, tak bychom tepelný štít nepotřebovali?

@jakubjaroslavkral6740

9 жыл бұрын

Přesně tak.

@acteny8504

9 жыл бұрын

Jan Novák Ale nadzvukové lietadlá nelietajú zvyčajne kolmo dolu o.o Či ? :D

@matousfiala5925

9 жыл бұрын

Acteny Ale ty moduly z vesmíru také nepadají kolmo dolů, jen trochu zpomalí - do atmosféry vstupují pod velice ostrým úhlem, kdyby měly padat kolmo, musely by se zbavit těch celých 28.000km/h, což by bylo opravdu neefektivní :)

@acteny8504

9 жыл бұрын

Matouš Fiala Pripadalo mi to nejak divné :D Ale neskúmal som to ani som si otom nič neprečítal preto to "Či?" :D Ďakujem za info :)

@stanislavbandur7355

9 жыл бұрын

povedzme si len tak jednoducho, 7000m/s - 3M je asi 6100m/s zhruba. Nech má modul tak 1t (nech sa ľahko ráta) potom sa musí zbaviť energie na úrovni (1/2)*m*v*v čo je 1000*6100*6100*0,5=10 000 000*1860,5J . pre názornosť, ak by to chcel stihnúť za 1s tak by potreboval brzdiaci výkon 18,605GW

prosim o video , jak zabijí Eletřina ?

Double nestřih OP

Takže kdyby se těleso náhle vychýlilo do strany, tak by se dál nezahřívalo?

Mohl bys vysvětlil co je to diamagnetismus a jak funguje? Jinak moc naučný video. Zese vím něco nového.

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Zkus wiki... jinak o tom moc nevím...

Jak funguje starej foťák? Chápu, že se ten obraz nějak otočí v tý krabičce a když blikne světlo, tak se to vyfotí, ale jak? To je nějaký speciální papír, nebo co?

@menzac8892

9 жыл бұрын

prostě látky citlivé na světlo

@bmxrichard21

9 жыл бұрын

Starý foťák? No, ať již ten, co vyvolával rovnou na papír a nebo ty "nově zastaralé". Všechny usměrňují zachycené světlo na plochu citlivou na světlo a víceméně "vypálí" do toho materiálu zachycené světlo. Něco jako tiskárna, akorát se nepoužívá nanášení barev, pouze chemická reakce nějaké látky se světlem.

@anicka9994

9 жыл бұрын

Brixy Jo, něco takového jsem si myslela, ale moc jsem svým myšlenkám nevěřila :D Díky ^^

chcel by som vedieť prečo oheň hory proti gravitácii

@stepanpilar4105

9 жыл бұрын

Oheň je vlastně plazma, tzn. ionizovaný plyn a to zjednoduššeně znamená plyn s velkou energií. To taky znamená že je i teplejší. A jak je obecně známo, teplejší látky (plynné i kapalné) se dostávají nad ty chladnější. A protože oheň je plyn s vysokou energií, tak je ti už asi jasné, že půjde nahoru. Proto se jeví, že oheň hoří vzhůru a ne k zemi. Btw: oheň v nějaké výšce mizí, protože odevzdává energii okolnímu vzduchu. Takže teoreticky kdybys "vystřelil" nějakou plazmu ve vesmíru, jen tak by se kvůli vzduchu nezastavila, protože tam není co by jí sebralo energii. Jiný problém tam je, že by se nejspíš rozptýlila (nezůstala pohromadě) a energii přeměňovala na světlo ;)

@pokkyro

9 жыл бұрын

Štěpán Pilař To je běžný omyl lidí, oheň není plazma. Ionizace je u ohně minimální. Ten argument ionizovaný plyn a je zjednodušeně znamená plyn s velkou energií, není pravdivý plazma nemusí vždy mít vysokou energii ani teplotu. Je to stav plynu ve kterém jsou volné, vytržené elektrony. Oheň jde nahoru jen proto že teplý vzduch má menší hustotu, tohoto efektu se využívá třeba u balonu.

Udělej video Jak funguje pancéřovka? I když to vím.

Nevzniká tak bezprostředně za modulem vákuum? 😁

A jako další ve vesmírné sérii by mohl být problém vesmírného výtahu ... prosím :D

3 shlednuti 14 liku a 1 dis to je divny :-D

Mohl bys pls udělat video o tom, jak je to s asteroidem Apophis?

@AAnarchYstachanel

9 жыл бұрын

Je určitá šanca že sa jeho dráha zvrhne na kolíznu ale to bude až okolo roku 2032 sa mi zdá a tá pravdepodobnosť je tiež dosť malá...

@stanislavbandur7355

9 жыл бұрын

okolo roku 2032 sa len zistí či sa zvrhne a až potom sa budeme môcť báť 20rokov že to do nás napere

@thecollector3135

9 жыл бұрын

OK, moc děkuju :)

proč se prodlužuje délka dne ? vydel sem to v nejakem dokumentu ale nebylo to vysvetleno a žikali neso o tom ze v praveku den tval mene hodin jako dnes proč tomu tak je ? diky za odpoved

@thecollector3135

9 жыл бұрын

Protože se planeta zpomaluje a tudíž jí jedna ''otočka'' trvá déle

@MartinBrada

9 жыл бұрын

DONgMO189 Tak to je řečení toho samého jinými slovy. :D Způsobují to slapové jevy, primárně od Měsíce.

@beregorn123

9 жыл бұрын

Martin Brada to tvoje je na mne az moc odborny :D

@leovodica9975

9 жыл бұрын

beregorn123 Měsíc je oproti zemi trochu opožděný, takže když dělá příliv,tak nás trochu opozdí a sebe tak přitáhne a zrychlí. Měsíc takto od nás odletí zhruba o 5 cm. Než by uletěl úplně, tak by to trvalo 50 miliard let. No, slunce dohoří už za 5 :D

Dala by se umělá gravitace stvořit pomocí magnetických bot nebo by to nemělo požadované účinky? Na dlouhých letech do vesmíru je prý zatím největší problém deformace těla a lidský psychik.

@GodmyX

9 жыл бұрын

Problém je, že magnetické boty pouze připevní ty boty k povrchu, ale nijak to nezastaví to, že zbytek tvého těla nepociťuje gravitaci, čili tím neřešíš ten problém. Momentálně je jediné řešení centrifuga: tj, aby loď měla okolo sebe kolo, které se bude otáčet a otáčivý pohyb znamená pro objekty uvnitř neustálé změny směru a neustálé změny směru vyhovuje definici "zrychlení" a zrychlení je totožné s gravitační sílou (třeba, když se rozjede výtah dolů, tak zrychlí a na chvíli vážíš třeba jen 2/3 své váhy... a opačně, když se rozjede nahoru. Ale platí to jen u zrychlování a zpomalování, ne u konstantní rychlosti).

Docela by mě zajímalo čeho všeho teda využívaj, když tu stanici chtěj dohnat, aby vyměnili šichtu.... A pak se k ní ve 28 tis. km v hoď připojili :-)

@ondrejlukas1121

9 жыл бұрын

Zahráj si nebo se podívej na video z ksp.

Proč oheň hoří směrem nahoru a co oheň vlastně je ?? :)

A jaká může být maximální teplota?

Mohl by jsi vysvětlit tohle nějak svými slovy popsat ten proces? www.novinky.cz/veda-skoly/354995-vedci-maji-stroj-ktery-dokaze-promenit-vodu-na-benzin.html

Jak funguje vystřelení kulky ze zbraně tak ? ?

@agnisairent

9 жыл бұрын

V naboji je kapsle ze střelným prachem, to dé kaplse udeří úderník, kapsle exploduje a vystřelí kulku.

@martinvais666

9 жыл бұрын

Jo dík :)

@acteny8504

9 жыл бұрын

Akcia-reakcia

@Qadow

9 жыл бұрын

Acteny 3 Newtonov Pohybový zákon :)

@Ekmos-

9 жыл бұрын

taky duvod proc pri strelbe ma zbran zpetny raz

Co je to gravitace ? Jak vzniká ? A je pravda že by se mohla vytvořit vesmirná stanice na způsob odstředivé síly ?

@MartinBrada

9 жыл бұрын

Těžko říct, jak vzniká. Prostě to tak je; je to přírodní zákon, že se hmota přitahuje.

@MrFlupsik

9 жыл бұрын

Martin Brada Asi se ptal jak by se dala udělat uměla gravitace ?

@kalinmir

9 жыл бұрын

to by se patrně dala udělat ale problém je jednak že by to způsobovalo velkou únava materiálu, pak že by ta stanice musela bejt simetrická a taky aby to dávalo smysl něco takovýho provádět tak by ta stanice musela bejt fakt obrovská

@MartinBrada

9 жыл бұрын

***** Hlavní otázka zní, co je gravitace a jak vzniká. Na třetí otázku jsem neodpovídal.

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Koukni na první vědecké kladivo o higgsově bosonu

Když rád vysvětluješ drogy, nechceš udělat video co s tebou udělá droga Krokodil? :D

Otázka: ako a prečo sa cca raz za 500.000 rokov mení polarita zeme

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Já se dočetl v rychlosti i o několika desítkách roků. Ale nevím, nevím :D

Ze jsou v bermudskem trojuhelniku elektromagneticke vlny

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Světlo, Wifi, Blootooth, radio, něco vesmíru... všechno to jsou elektromagnetické vlny, takže vzhledem k tomu že bermůpdský trojúhelník se táhne nad oceánem bych řekl, že je tam těch vln spíše méně....

Otázočka : prečo pristávací modul (alebo raketoplán) vstupuje do atmosféry plocho časťou na pred ? Lebo keby že vstupuje tou špicatou nestlačoval by vzduch menej ?

@AAnarchYstachanel

9 жыл бұрын

Aerodynamika funguje trochu inak... Najaerodynamickejší tvar by mal byt tvar kvapky a špic zrovna nieje najlepšia voľba ak sa nemýlim...

@stanislavbandur7355

9 жыл бұрын

lebo sa snaží zabrzdiť

@menzac8892

9 жыл бұрын

Creator_SK Wikipedia se zase vyvrací. Nejideálnější aerodynamický tvar je tvar kapky, ale tvar kapky neexistuje jako kapka.

Můžou letadla lítat vzhůru nohama?

@GodmyX

9 жыл бұрын

Myslím, že zde přesně na toto téma už je video: "jak se letadla udrží ve vzduchu" (nebo tak nějak) a zmiňuje se tam i tento problém (ano, můžou a je tam vysvětleno proč).

Jak funguje křeč a proč se to vůbec deje?

ISS je vlasně na orbitě... a orbita je vlasně vyrovnanost gravitace a odstředivé síly

Požádal ji o spolupráci AV ČR..?

a co kdyby ten stit byl v nejakem aerodynamickem tvaru? ten vzduch by stihl unikat takze by se to nezahrivalo ne?

@jdouci

9 жыл бұрын

Nezahřívalo by se to, ale nezpomalili by.

Takže kdyby k Zemi mířil asteroid podobný více oštěpu, než-li kouli, byli bychom ztraceni, neb by se nejspíše v atmosféře neroztříštil?

@GodmyX

9 жыл бұрын

Otázka je, jak velký by takový oštěp vůbec musel být a dále, kdyby tu samou velikost měl neoštěpovitý asteroid, jestli by už nebyl dost velký na to, aby atmosféru bez větších problémů prošel a spolehlivě nás nevyhubil taky a ještě lépe. (nebo způsobil ekologickou katastrofu)

Mohl bys také udělat video na téma: "Proč je v noci tma?" Tam si také většina lidí myslí, že zná odpověď, ale ta odpověď není správná.

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Skoro se bojím odpovědět - protože zapadlo slunce.... ?

@vitezslavskorpik746

9 жыл бұрын

Leo Vodica Ne, to je právě ta špatná odpověď. Přečtěte si něco o Olbersově paradoxu.

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Vítězslav Škorpík No, takže. V noci je tma, protože zapadlo slunce. Olbersův paradox platí pouze pro nekonečný vesmír - který vyvrací teorie velkého třesku. Potom tu máme záření při vzniklé při velkém třesku u kterého došlo k rudému posuvu a stalo se pro nás neviditelné, jelikož jde so mikrovlny.

@vitezslavskorpik746

9 жыл бұрын

Leo Vodica Ne není. Jak říkám přečtěte si něco o tom Olbersově paradoxu. Tato odpověď je špatná. Nebo minimálně nepřesná a neúplná. Aby bylo v noci tma musí být splněno ještě několik dalších podmínek. Kdyby nebyly, tak je ve dne v noci pořád stejné světlo.

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Teďj sem si o tom něco přečetl.

Udělej video co jsou sny (ty so se zdaj)

Otázka: Proč je citrón kyselý?

Proč jsou nám nepříjemné zvuky jako např. škrábání nehty o tabuli nebo vrzání příboru o talíř?

@kalinmir

9 жыл бұрын

proč to sem píšeš? je nepříjemný to číst a představit si to! :D

@kalinmir

9 жыл бұрын

***** kterých třeba?

@Ekmos-

9 жыл бұрын

jeliko jsme se i my vyvinuli tak predatori take a driv byla trochu jinna stvoreni a ja nevim jaci predatori to byli-je mozne ze neco pribuzneho tigrum

@kalinmir

9 жыл бұрын

***** když nevíš tk něco netvrď :)

@Ekmos-

9 жыл бұрын

neni to moje informace a i toto vim od martina roty pokud se chces hadat tak s nim-pod timto videem si zatim pouze nadaval na lidi kteri vyvraceli tvuj mylny nazor

pri vstupe do atmosferi je dolezity dlavne uhol v ktorom zacnete teleso vstupovet. ak je uhol prilis velky tak sa prehreje a zhori, ak je uhol prilis maly teleso sa odrazy od vrchnej vrstvy atmosferi bez sance na navrat

Otázka: "Zhruba jak velký tlak vzniká pod objektem vstupujícím do atmosféry?" Je mi jasné, že je to ovlivněné rychlostí, velikostí a aerodynamičností objektu. Ale mě zajímá, jestli se to dá nějak spočítat, nebo to někoho napadlo změřit.

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Zkus googlit. Běžné vzorečky fyziky ti na to nevystačí...

jak funguje cpu?

@AAnarchYstachanel

9 жыл бұрын

Ak si moc nedočkaví tak ti môže zatiaľ postačiť Wikipedia :) cs.wikipedia.org/wiki/Procesor

@anonyyymsvejby3682

9 жыл бұрын

:D +- vím , ale chtěl bych to slyšet od Martina

Odraz ve skle. (ano zda sa to jako blbina, ale pro mou maličkost zatím nepochopitelná) Abych to trošku ztížil. Sedím uprostřed autobusu, nalepím hlavu na sklo a v odraze vidím i to co je mimo "dosah" takovéhoto odrazu, tedy skoro celý předek autobusu. Malý kousek pak nevidím, protože je tam sloupek =DD Nejedná se jen o ve hře?

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Jestli jsem tě dobře pochopil, tak je to proto, že ty se koukáš právě přes odraz. Ten obraz se láme na skle, takže se jakoby díváš z toho místa. Když budeš stát za rohem a před tebou bude zrcadlo, uvidíš za roh. Kdyby si si stoupl místo toho zrcadla ,tak uvidíš to samé.

@Darkdrago162

9 жыл бұрын

Leo Vodica No joo. Asi jsem zrcadlo neviděl už delší dobu =DD

Co takhle téma na lidské vědomí a vůbec proč a jak funguje mozek ? To by také stálo za video. PS: Pokud už jsi někdy něco takového točil nebo nemáš zájem nevadí.

Co se přesně děj v těle když jím prochází proud?

Co se stane s nějakym tělesem ve vesmíru kdyby bylo v kolizním kurzu s plynou planetou ? Jednoduše jí proletí ?

@Itzo_key

9 жыл бұрын

Plynne planety sa nazyvaju aj plynnymi obrami maju obrovsku gravitaciu takže teleso by bolo v tiahnute do gravitačneho pola planety a rozrdvene pri klesani k jadru :)

@AAnarchYstachanel

9 жыл бұрын

v prípade jednej sondy (už neviem presne akej) sa stalo že sa v atmosfére roztavila...

@vitezslavskorpik746

9 жыл бұрын

Creator_SK Myslíte asi přistávací modul sondy Galileo, protože žádný jiný modul nikdy na plynné planetě nepřistával.

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Vítězslav Škorpík Zkoušeli vletět do atmosféry jupiteru, ale okolní tlak sondu roztrhal.

@Ekmos-

9 жыл бұрын

dejme tomu ze mame neznicitelny predmet kdyby letel k plynemu oborvu tak tu mame 2 varianty-1)pokud ma pevne jadro tak narazi 2)pokud nema tak ji gravitace vtahne k jadru ale uz nepusti takze se stane soucasti jadra

Pohltí nás někdy slunce?

@kalinmir

9 жыл бұрын

když bude mít hlad

@AAnarchYstachanel

9 жыл бұрын

Keď mu začne dochádzať klasické palivo ako Vodík a Hélium začne sa dosť rozpínať a mal by pohltiť Merkur a Venušu ale či aj Zem tak to neviem...

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Creator_SK I Mars...

@stanislavbandur7355

9 жыл бұрын

Creator_SK Keď mu začne dochádzať palivo, tak sa začne zmršťovať. Ono to naše slniečko funguje tak, že je to v podstate výbuch, ktorý sa vďaka vlastnej gravitácii nerozprskne do okolia. Keď však dôjde palivo, tak prevládne gravitačná sila a slniečko sa zmenší. Tým sa zvýši tlak a teplota a zrazu sa z popola (He, Li, ...) stane palivo, ktoré, však uvoľní omnoho viac energie ako to čo tam "horí". Takže sa nám rozprskne. teda skoro, pretože ho zasa zastaví jeho vlastné gravitačné pôsobenie. Bohužiaľ pre pár šutrov v okolí je isté, že to bude až za nimi (ich obežnými dráhami)

@danielhorak8674

9 жыл бұрын

Až bude bez paliva nebo hamburgeru to je stejný tak se slunce bude rozpínat dokut nevybuchne zniči hodně velkou většinu naších planet myslim merkur,venuše atd a ze slunce bude bílý trpaslík

co to je internet? Jak funguje internet?

co chůze po vodě?

@GodmyX

9 жыл бұрын

Nemáme žádné hmatatelné důkazy, že se to kdy stalo (u 'normální' vody). Jinak pokud poběžíš / půjdeš hodně hodně rychle a voda je nadměrně hustá (ale tak hustá, že se to rovná pomalu s velmi hustou bažinou, tak lze se přes to dostat "suchou" nohou. Mythbusters / Bořiči mýtů na to jednou dělali pořad (pokusy) - někde to tady bude na KZread.

Udélej,cjak funguje zívání.

Proč se letadla a lodě strácí v bermundském trojúhelníku

@MrFlupsik

9 жыл бұрын

pod bermudským trojuhelník pod zemí je starý chrám datuje se asi okolo 5tisíc let a možná je to mimozemska technologie kdo ví .. viz Agents of S.H.I.E.L.D ep.9-10

@kalinmir

9 жыл бұрын

protože konspirační blbečci

@Danurb1995

9 жыл бұрын

aby lépe jahoda :D

@kalinmir

9 жыл бұрын

***** bože to sou hovna....

@Ekmos-

9 жыл бұрын

protoze kdyz buh tvoril osmi den tydnu zistil ze by kurakum nevychazeli smeny v praci a tak vytvoril jako nahrazku novu na kterou si ztezovali vsechny jahody ktere zkameneli a utopoly se v indickem oceane kde pritahuji magma z bermudskeho trojuhelniku

Co se děje v těle když člověk umírá na radiaci?

1:52 tam jsi to zapoměl stříhnout nebo to tam je naschvál ? větsina lidí si myslí...

Zajimava uvaha, proc nemohou rakety vzletat stejne jako letadla a pote se dostat na obeznou drahu...

@leovodica9975

9 жыл бұрын

Nejspíš proto, že dráha kterou by se tak dostali by byla natolik delší a "pracnější", že by potřebovali ještě více paliva. + By si musel ještě přidělat kola, křídal a tak a byl by to zase materiál navíc...

@GodmyX

9 жыл бұрын

Nicméně jednou dobu Američané používali (ale to až po programu Apollo) tzv. "raketoplány" (spaceplane), které v podstatě vypadají jako "velká letadla" a ty postupy dostávání se na oběžnou dráhou a též přistávání na zem kombinují. en.wikipedia.org/wiki/Spaceplane Ale mám za to, že byly moc drahé a problematické... navíc Američané už ze své půdy nevysílají téměř nic.