Co jsou to gravitační vlny? - Vědecké kladivo

patreon na podporu vědeckého kladiva - / vedeckekladivo
Tričko Vědecké Kladivo na - www.realgeek.cz/tricka/2491-ve...

Пікірлер: 368

  • @VedeckeKladivo
    @VedeckeKladivo8 жыл бұрын

    Byl jsem upozorněn (díky Gelu), že jsem nezmínil, že tyhle zařízení jsou dvě (v Hanfordu a v Livingstonu), právě pro přesnější údaje. Nějak mi to při editování vypadlo. V budoucnu jich však bude víc pro ještě větší přesnost a potvrzení měřených hodnot.

  • @vitezslavskorpik746

    @vitezslavskorpik746

    8 жыл бұрын

    +Vědecké Kladivo Doplním, že brzy bude zprovozněn detektor VIRGO v Itálii a zda dva roky má být spuštěn detektor KAGRA v Japonské provincii Kamioka proslavené neutrinovými detektory. Oba dva tyto detektory mají délku ramen 3 km.

  • @matejstastna8673

    @matejstastna8673

    8 жыл бұрын

    Ještě jedna drobnost. Polopropustné zrcadlo máš o 90° otočené, takže to může mást.

  • @rudlaslavik7169

    @rudlaslavik7169

    8 жыл бұрын

    +Andrej Pýcha: Zkus se podívat na díl Vědeckého kladiva: "Jak funguje mikrovlnná trouba". :o)

  • @rudlaslavik7169

    @rudlaslavik7169

    8 жыл бұрын

    Andrej Pýcha Ano, existuje.

  • @rudlaslavik7169

    @rudlaslavik7169

    8 жыл бұрын

    To opravdu není téma pro Vědecké kladivo.

  • @AlexPol0228
    @AlexPol02288 жыл бұрын

    Krásně vysvětleno

  • @MisanCuber
    @MisanCuber8 жыл бұрын

    Výborně vysvětleno. :)

  • @DefjamX06
    @DefjamX068 жыл бұрын

    Super video, myslel jsem, že jsou již dlouho dokázané, každopádně bezva a pokračuj v takových videích :)

  • @killman4098
    @killman40988 жыл бұрын

    Paralelní vesmíry/světy :) Podle mě zajímavé téma na další video

  • @pardaliska3767
    @pardaliska37678 жыл бұрын

    tyhle videa Já miluju :D !

  • @GodmyX
    @GodmyX8 жыл бұрын

    Výborně! :--)

  • @chicky9511
    @chicky95118 жыл бұрын

    +Vědecké Kladivo Bezva video! Jen tak dál, videa o Vesmíru jsou nej! :)

  • @leonardferenc3909
    @leonardferenc39098 жыл бұрын

    Konecne som nasiel pochopenie;) diky

  • @jdouci
    @jdouci8 жыл бұрын

    Čekal jsem, jestli o tom uděláš video :)

  • @JezeveC222
    @JezeveC2228 жыл бұрын

    Zdravím, video super. Jednoduše a jasně vysvětleno. V příštím by jsi mohl říci něco o kvantové mechanice. Osobně by mě zajímal nejvíce spin částic. Ale asi by to chtělo napřed nějaký obecnější úvod.

  • @vincentstuchly5313
    @vincentstuchly53138 жыл бұрын

    To na konci o tom novém smyslu bylo opravdu pěkně a pravdivě řečeno. Možná bych trochu vysvětlil co je interference nebo proč se vlastně ty laserové papsky vyruší. Ale koho to zajímá tak si to snad vyhledá. Pěkné video!

  • @kornelanana
    @kornelanana8 жыл бұрын

    Ahoj Martine, mohl by v nějakém videu objasnit, proč se protahujeme? (Například po spánku)

  • @ProGamersTeamCZ
    @ProGamersTeamCZ8 жыл бұрын

    Čau Martine. Mohl by jsi u svých videí normalizovat zvuk? Pro některá sluchátka to je dost potichu. :) Jenom tak pro informaci. Díky :)

  • @RezzlikCZ
    @RezzlikCZ8 жыл бұрын

    už se těším na létající auta :D

  • @richardwest9520
    @richardwest95208 жыл бұрын

    Ahoj Martine zkusil by jsi vysvětlit kapilární jevy

  • @JacobGuardian
    @JacobGuardian8 жыл бұрын

    Ahoj, chtěl bych se zeptat odkud se vzala informace, že zrzci do sta let vymřou a co je na tom pravdy? Díky

  • @pandan5274
    @pandan52748 жыл бұрын

    Můžeš prosimtě objasnit proč je rozdíl úrovně zarovnání povrchu od bodu A(0.m)-B( +2.5m).Děkuji.

  • @meisnice2448
    @meisnice24485 жыл бұрын

    super

  • @BREAKSTEP
    @BREAKSTEP5 жыл бұрын

    Martine, diky za skvele a poucne videa. Dlouho me trapi otazka a to jak se stavi lanovky a pak na stozary naviji extra tezke a dlouhe lana. Diky

  • @roflox420
    @roflox4208 жыл бұрын

    Zkus prosím vysvětlit, co je to kvantové provázání.

  • @jandrabek6383
    @jandrabek63838 жыл бұрын

    Video nabyté informacemi, to se vyrovná i Vsauce. Jen tak dál.

  • @MisanCuber

    @MisanCuber

    8 жыл бұрын

    +Jan Drábek Nabité jako namlácené.

  • @kokosak0cernobil
    @kokosak0cernobil8 жыл бұрын

    yay 1000 like :D (nikoho to nezajímá... ale je to poprvé co se mi povedlo nějaké pěkné číslo)

  • @ezio1095
    @ezio10956 жыл бұрын

    Jak funguje astrální cestování? A jaká nebezpečí přináší?

  • @boardboard5901
    @boardboard59018 жыл бұрын

    Martine co je to dežaví ? (vím co to je, ale jak je to možný ?)

  • @matyngorazdoviak7993
    @matyngorazdoviak79938 жыл бұрын

    Zdar, zajímalo by mě, proč se nám dělají z únavy "kruhy pod očima" Dík moc za odpověď.

  • @vojtechrosendorf1251
    @vojtechrosendorf12518 жыл бұрын

    mohl bych te poprosit o natoceni videa o teorii strun

  • @Yenkij
    @Yenkij8 жыл бұрын

    Díky takovýhle věcem mam pocit toho, že žijeme v budoucnosti :D

  • @antonlencses8622

    @antonlencses8622

    8 жыл бұрын

    Nie žiješ v minulosti

  • @Yenkij

    @Yenkij

    8 жыл бұрын

    Anton Lencses Asi uplně nechápu...

  • @manaeth

    @manaeth

    8 жыл бұрын

    +Yenkij ty jsi vsude :DD a budes zas natacet spore?

  • @Yenkij

    @Yenkij

    8 жыл бұрын

    Lubinator 666 Jen streamovat :) A tovnou dneska :D cca za půl hodiny :D

  • @LukasIV

    @LukasIV

    8 жыл бұрын

    +Yenkij Vše co vidíš, cítíš, slyšíš atd. se stalo v minulosti. Jelikož tvému mozku trvalo určitou chvíli, než nově přijaté informace zpracoval. Rovněž světlu trvalo nějaký čs doputovat k tvým očím a zvuku to trvalo 100 000x déle. Tudíž. Pokud se podíváš na hvězdné nebe a koukáš na hvězdu, která je vzdálená 10 000 ly, tak vidíš hvězdu o 10 000 let mladší než ve skutečnosti je. Dnes z té hvězdy může být rudý obr, černá díra, včera mohla explodovat jako supernova. Když se podíváš na slunce, vidíš slunce před 8 minutami a pokud by ses mohl podívat před sebe a vidět svá záda (tvůj zrak by se zakřivil kolem Země a ty viděl sám sebe), tak bys viděl svá záda před jednou sedminou vteřiny (světlo za 1 sekundu oběhne zemi 7x). Takže tolik k tomu, že žiješ v minulosti :D

  • @potatoking8759
    @potatoking87598 жыл бұрын

    jak se hojí amutovaná končetina?

  • @ondar02
    @ondar028 жыл бұрын

    Ahoj, chtěl tě poprosit jestli by jsi natočil video o tom proč zíváme. Děkuji :)

  • @SirEdie123
    @SirEdie1238 жыл бұрын

    další možná výhodou do budoucna je to, že když už (jistě) víme, že gravitační vlny jsou, tak by se (snad) mohla dát v budoucnu gravitace uměle vytvořit, což by zase mohly využívat některá zařízení, ale to kdo ví... dokud se nepodaří vyrobit, tak je to jen spekulace (a an otázku, kdo by potřeboval vyrobit gravitaci, tak by to mohlo být podobně jako světlo, dokud byl jen oheň, tak kdo by potřeboval žárovku) :-)

  • @Xardas229
    @Xardas2298 жыл бұрын

    Ten namalovanej Einstein vlevo dole mě rozsekal. :D

  • @52VaultBoy
    @52VaultBoy8 жыл бұрын

    Jen bych doplnil, že ke vzniku gravitační vlny nestačí aby se objekt pohyboval. Je potřeba určitá nesymetrie pohybu. Alespoň kvadrupólová. Ale jinak super jednoduché přiblížení problému. :-)

  • @mujminecraftful
    @mujminecraftful8 жыл бұрын

    Ahoj martine mohl bys v nějakém videu vysvětlit Teorii strun? já vím je to jen teorie ale celkem známá a přece jen už si dělal to s těma emzákáma jinak předem díky

  • @erikhouba7158

    @erikhouba7158

    8 жыл бұрын

    +petr Asgfgbyxdfbvy špatnej nápad to neni ale to video by mělo 1min víš jak neni co o tom říct když je to jen teorie

  • @aweriana4692

    @aweriana4692

    8 жыл бұрын

    +Erik Houba Mohl by udělat třeba 5 minutové video z více teorií.

  • @erikhouba7158

    @erikhouba7158

    8 жыл бұрын

    aweriana nic říkal že chce točit hlavně reálný věci no tak až vrátí z nemocnice třeba to někdy udělá

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    +petr Asgfgbyxdfbvy Jen bych poopravil, že ve skutečnosti to není *ani* teorie, protože ve vědě teorie znamená téměř ten nejvyší stav poznání: když už ten nápad umí dělat téměř na vlas přesné predikce toho, co se přesně stane za daných podmínek. Tudíž, jakmile je to ověřené experimenty, nazýváme to *vědeckou teorií*: a proto máme teorii relativity, teorii gravitace, teorii evoluce, ale teorie strun bohužel má to jméno neprávem, protože zatím není ověřená vůbec, ale vůbec nijak, je to jen hezký nápad na papíře a tudíž to není teorie ale HYPOTÉZA :-) Dokonce mnozí fyzici tento název proto opravují na "strunová hypotéza". Takže ve vědě "teorie" znamená něco pádného, kdežto hypotéza je jen nápad. A strunová hypotéza bohužel, navzdory svému jménu, je pouze hypotézou a vůbec nemusí být pravda.

  • @aweriana4692

    @aweriana4692

    8 жыл бұрын

    ***** Kámo, wow. Máš ode mě respekt, protože jestli tyhle věci umíš z hlavy.

  • @jirivesely441
    @jirivesely4415 жыл бұрын

    Říká se Einsteinovy a ne Einsteinovo rovnice :)))) Strašně to trhá uši :))))) Ale jinak super, dnes jsem objevil tvůj kanál a hned jsem si ho dal do sledování, jsem velkej fanda vědy, obzvláště astro a kvantové fyziky. Mimochodem nepocházíš od Třebíče? Tam se tyto nespisovné tvary právě používají :))) Já jsem původem jihlavák, to je kousek :)

  • @lilcic5264
    @lilcic52648 жыл бұрын

    návrh na video: Ako by mohla fungovať regenerácia ludského tela, napríklad končatín.. táto téma ma napadla keď si hovoril o svojej amputácii, a aj keď je to fikcia, docela ma to zaujíma :)

  • @Dom-bj8qi
    @Dom-bj8qi8 жыл бұрын

    Nebylo by video o červí díře ? ;) Celkem bych se o tom chtěl dozvědět víc

  • @vladimirholic2248
    @vladimirholic22487 жыл бұрын

    ahoj chcem sa ta spytat na tvoj nazor, podla mna keby sme vedeli ovladat gravitacne pole, a kazdy atom ci molekula ma gravitacne pole, tak by sme si dokazali rozlozit hocijake molekuly a lepsie atomy a vytvorit si pomocor rozlozenia jedneho druhu atomov, atomy ine co by sme potrebovali. co povies?

  • @pbpitko185

    @pbpitko185

    5 жыл бұрын

    Na úrovni atómov je dominantnou silou silná a slabá jadrová sila a elektromagnetizmus. Gravitačná sila je 10^37 krát slabšia a môžeme ju totálne ignorovať

  • @dooczdocleass4750
    @dooczdocleass47508 жыл бұрын

    slyšel jsem o černém světlu, můžeš na to udělat video? Ka moc nemám času abych hledal informace (škola, praxe...povinosti atd)

  • @majbox8876
    @majbox88768 жыл бұрын

    Jak funguje ibalgin

  • @michaloslav8563
    @michaloslav85638 жыл бұрын

    Ty dělala dobrá gramatika :D

  • @umakart4699
    @umakart46998 жыл бұрын

    Jak funguje theremin?

  • @janholasek324
    @janholasek3248 жыл бұрын

    Takže můžu už používat svůj teleport legálně, nebo tak daleko ještě nejsme?

  • @TheItronmanLP
    @TheItronmanLP8 жыл бұрын

    jak funguje flashbang

  • @theyoren9720
    @theyoren97208 жыл бұрын

    Ako môže stress a strach spôsobovať bolesti brucha a prújem ?

  • @meisnice2448
    @meisnice24485 жыл бұрын

    jo jo

  • @luciehanusova854
    @luciehanusova8548 жыл бұрын

    bude video co to je pozitron dost by mě to zajímalo

  • @kacir9
    @kacir98 жыл бұрын

    Kde pracuješ? Jsi vědec?

  • @janammm6304
    @janammm63048 жыл бұрын

    konečne nové video

  • @jakubskorpil8218
    @jakubskorpil82188 жыл бұрын

    PROČ JE ZÍVÁNÍ NAKAŽLIVÉ??? děkuji

  • @martinpolivka9046
    @martinpolivka90468 жыл бұрын

    Co se gravitace týče, líbilo se mi její ,,vysvětlení" a použití ve filmu Interstellar.

  • @hmmh-qq
    @hmmh-qq7 жыл бұрын

    A ako to teda bolo ošetrené voči zakrivenej Zeme? Bola jedná strana pozdvihnutá nad zem?

  • @martyzmitas4857
    @martyzmitas48578 жыл бұрын

    otázka: co se děje uvnitř plodů, jsou-li postřikovány chem. postřiky?

  • @Unit72101
    @Unit721018 жыл бұрын

    Na gravitační vlny jsem nevěřil... ale pokud se to potvrdilo tak je to o něčem jiném. Na porovnání výsledků si počkáme dalších 10 let :D

  • @pbpitko185
    @pbpitko1855 жыл бұрын

    Petr Kulhánek - Základní informace o detekci gravitačních vln kzread.info/dash/bejne/ap96ps-cZduvqrw.html Pre náročnejších : Jiří Podolský - Gravitační vlny po 100 letech potvrzeny! kzread.info/dash/bejne/n5yJtZuaosrLaZc.html

  • @jiricervenka8538
    @jiricervenka85388 жыл бұрын

    ahoj co kdyby jsi natočil jak funguje křeč?

  • @MisanCuber

    @MisanCuber

    8 жыл бұрын

    Je to unavení svalů, nic jiného.

  • @danekrodu1022
    @danekrodu10228 жыл бұрын

    Jenom bych rád připoměl, že nešlo o triviální měření změny vzdálenosti, jak by mohlo z videa vyznít, interferometr měřil změnu v délce paprsku v řádech 10^-18, což je přibližně stotisícina průměru atomového jádra :) EDIT: A to slovo "interferometrický"... Laser interferometer je prostě Laserový interferometr, může být inerferometrie, ale interferometrický zní fakt špatně, alespoň podle mě :D

  • @dedycze352
    @dedycze3528 жыл бұрын

    jak se měřila rychlost zvuku ve vodě .

  • @NeutronovaHvezda
    @NeutronovaHvezda8 жыл бұрын

    Řekla bych, že to polopropustné zrcadlo máš o 90° otočené naopak :) Jinak palec nahoru.

  • @patrikhavel7885
    @patrikhavel78858 жыл бұрын

    udělej video jak funguje škytání :)

  • @helfstajn4739
    @helfstajn47398 жыл бұрын

    no tak to jsme celkem v pytli a to jsem vždy doufal že se to nepotvrdí.

  • @RezzlikCZ

    @RezzlikCZ

    8 жыл бұрын

    +Tomáš Horych koukni na profilovku :D

  • @AlexPol0228

    @AlexPol0228

    8 жыл бұрын

    Nevím, proč objasníš ?

  • @helfstajn4739

    @helfstajn4739

    8 жыл бұрын

    Alex Polanský Na gravitační vlny jsem přišel taky a sám bez Alberta, ale vždy jsem doufal že vám to zůstane skryto, neříkám že nejdou využít pro dobro lidstva(teoreticky by šla vytořit červí díra), ale určitě se tu mezi námi najde někdo, kdo je bude chtit zneužít, ano tohle jde taky zneužít. je sice pravda že pro zneužití by bylo potřeba hodně energie, ale ten kdo chce, si už cestu najde, nechci tady přímo uvádět způsoby jak by to šlo, nerad bych totiž někoho inspiroval. Na konec chci ještě zmínit, že Einstein určitě věděl o této hrozbě. sem si jist že mi nevěříte, ani se vám nedivím, taky bych nevěřil kde komu s profilovkou Alberta Einsteina a tisici chybymi na řádku.

  • @helfstajn4739

    @helfstajn4739

    8 жыл бұрын

    Rezzlik CZ buď to těžším nebo rychlejším

  • @AlexPol0228

    @AlexPol0228

    8 жыл бұрын

    +helf štajn Ano, to máš jistě pravdu, vše je možné zneužít, ale jak si sám řekl, teoreticky by bylo možné vytvořit červí díru, a pokud by jsme ji dokázali využít pro "dobro" je to úžasné...

  • @vojtechhart752
    @vojtechhart7528 жыл бұрын

    Je možné, postavit si vlastní slunce? Popř. Ho použít jako generátor energie?

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    +Vojtěch C9VariaL Vlastně o něco podobného se snažíme teď ve Francii s první experimentální fúzní elektrárnou ITER. Ta by měla ideální využívat téměř stejného procesu, jaký dělá slunce a téměř zadarmo vyrábět elektrickou energii jadernou fůzí bez tradičního jaderného odpadu a obvyklých problému jaderných elektráren. Jinak, slunce jako takové jde postavit vlastně strašně jednoduše, ale je to tak šíleně drahé, že bys musel být asi pánem vesmíru, abys to udělal. Jak postavit slunce: 1) najdi si hodně molekul vodíků ve vesmíru (je jich tam fakt dost) a nanes je na jedno místo (pokud se ti podaří najít mlhovinu, tak tam se to děje skoro samo, protože tam je toho vodíku fakt sakra moc 2) pomož tomu tak, že ten vodík budeš stlačovat dohromady. Pokud tam budeš mít alespoň tolik vodíku, jak je přibližně velké naše slunce, tak se stane krásná věc: a) tím, že se všechny částice neustále pohybují/kmitají kvůli teplotě, tak v malém prostoru se díky zákonům termodynamiky pohybují ještě rychleji a tím pádem teplota roste a tím pádem v té kupě vodíku začne být pekelně horko, což je první dobrá známka b) když tam bude fakt strašně moc vodíku, tak se alespoň 1x stane strašně vzácný jev z kvantové mechaniky, který se stane buď třeba jedné částice z mnoha a mnoha miliard, nebo alespoň jedné částici v kupě miliard a miliard stejných částic: stane se to, že jádro atomu jedné částice se v podstatě "teleportuje" (viz kvantové tunelování) za obal atomu druhé částice a jakmile se toto stane, tak je to stejné, jako kdybys odpálil vodíkovou bombu = šílená termonukleární reakce, která uvolní tak strašně moc energie/tepla, že dodá energii dalším částicím a ty udělají to samý. A takhle řetězovou reakcí se gigantická kupa vodíku zrodí v novou hvězdu a může zářit miliardy let :-) Ve vesmíru v mlhovinách se to děje samo jen díky gravitaci: poněvadž všechny částice ve vesmíru se trochu přitahují. Pokud bys chtěl vidět krásné video, jak se tento proces stane, napiš do KZread "universe a star is born" a běž na první odkaz. Tam je krásné asi 3 minutové video, kde je vidět celý tento proces (je to sice uděláno počítačově, ale velice dobře, takže to vypadá věrně) a podle je to jedna z nejúžasnějších věcí, co může člověk kdy spatřit: zrod hvězdy.

  • @vitezslavskorpik746

    @vitezslavskorpik746

    8 жыл бұрын

    +GodmyX Jinak bych doplnil, že termojaderné elektrárny nic jako Slunce vlastně nebudou, protože nezačínají s fůzí proton-protonovým cyklem.

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    Vítězslav Škorpík Aha, dík, vzdělávám se :) Spíš jsem to řekl jako něco velmi obecného typu "bude tam fůze"

  • @alkehol8
    @alkehol88 жыл бұрын

    jak funguje solární vítr?

  • @MisanCuber

    @MisanCuber

    8 жыл бұрын

    +KoaFid CZ Je to proud částic.

  • @alkehol8

    @alkehol8

    8 жыл бұрын

    +MišanCubeGaming fotony? pokud ano tak to už chápu! :D

  • @MisanCuber

    @MisanCuber

    8 жыл бұрын

    KoaFid CZ Nn, jsou to protony, částice alfa a elektrony.

  • @Strixgd0
    @Strixgd08 жыл бұрын

    Jak to, že černá díra pohlcuje čas? je to díky ohybu v časoprostoru?

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    +Strix GD Jde o to, že čím silnější je gravitační pole, tím pomaleji tam plyne čas (např. na Jupiteru by plynul čas pomaleji než tady na Zemi). No a černá díra má neskutečně velkou gravitaci (největší ze všech objektu ve vesmíru, co známe)... takže čas se tam / za horizontem událostí téměř zastaví a zbytek vesmíru jde "zrychleně" (tak zrychleně, že najednou vidíš vesmír až do nějakého jeho konce... nebo až do konce té černé díry třeba za sekundu - samozřejmě ale , že v černé díře nic jako člověk nemůže vůbec existovat za horizontem událostí, a ani žádný přístroj).

  • @Strixgd0

    @Strixgd0

    8 жыл бұрын

    Děkuju :)

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    :)

  • @jimmym9947
    @jimmym99477 жыл бұрын

    Mám pro vás otázku k zamyšlení :) Představme si, že je země dokonalá koule, a my poletíme letadlem ve stálé výšce třeba 1000 metrů. Teď nehleďte na další směry. Dá se říct, že letí rovně, protože nemění výšku. V pohledu z vesmíru ale letí v kruhu! Tak co je správně? Dejme tomu, že letadlo poletí rovně z vesmírného hlediska a my budeme stát na Zemi. Letadlo pro nás nepoletí rovně, poletí nahoru. Když naopak poletí rovně vůči tomu človíčkovi dole, ten nahoře ve vesmíru to uvidí jako kruh. Co říkáš, Martine? Uvedeš to někdy? :D

  • @adamkomatisin7601
    @adamkomatisin76018 жыл бұрын

    mohol by si spraviť video o tom čo sa deje s kolou keď do nej dáme mentolku :)

  • @LukyKummy
    @LukyKummy8 жыл бұрын

    Já jsem naprosto nasranej z toho, že lidi říkají "Einsteinovo rovnice"

  • @vitj1
    @vitj18 жыл бұрын

    Proč když vrtám do kovu se začně vrták a daný kov strašně zahřívat ?

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    +czpsychocz Je to kvůli tření. Stejně tak, pokud budeš s dlaní hodně silně a rychle třít o něco, bude rozpálená (případně tak může dojít i k drobným popáleninám, krom odřenin): podobně, jakobys sjel po tyči nebo laně hodně rychle (bez rukavic). Protože teplo znamená, jak rychle se částice v materiálu pohybují (kmitají) a tím třením ten pohyb na povrchu neuvěřitelně urychlíš = stoupá teplota.

  • @1Unique11
    @1Unique118 жыл бұрын

    Ahoj tak ja by som chcel vediet nieco viac o projekte Philadephia

  • @Meg_A_Byte
    @Meg_A_Byte8 жыл бұрын

    To vlevo na tabuli je Einstein? Dobrý.

  • @jdouci

    @jdouci

    8 жыл бұрын

    +Meg.A. Byte To byl ale fakt speedart :D

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    Hahaha

  • @unikatni_vlocka_snehu828
    @unikatni_vlocka_snehu8288 жыл бұрын

    K tomu zakřivení země. Znamená to tedy že kdybych například střílel s odstřelovací pušky která by byla 100% přesná na vzdálenost 2km měl bych mířit o 60cm nad cíl?

  • @OGGYSOUN

    @OGGYSOUN

    8 жыл бұрын

    +NeonMaster CZ jop

  • @justwondering6932

    @justwondering6932

    8 жыл бұрын

    +NeonMaster CZ Ale měl bys počítat s větrem, a dalšími :)

  • @unikatni_vlocka_snehu828

    @unikatni_vlocka_snehu828

    8 жыл бұрын

    +Baby But not Justin já vím já se ptal jenom na zakřivení země. Právě že doteď bych počítal se vším krom toho zakřivení.

  • @ivanawoszczowa7756
    @ivanawoszczowa77568 жыл бұрын

    Návrh: Prečo má dúha tvar oblúku, resp. kde a ako vzniká toto zakrivenie?

  • @MisanCuber

    @MisanCuber

    8 жыл бұрын

    Duha nemá tvar oblouku, ale kruhu, jen druhou polovinu nevidíš.

  • @Alex115ism
    @Alex115ism8 жыл бұрын

    celkem by mě zajímalo, jestli je možné nějakým způsobem zrychlit nebo zpomalit čas, ale ne pocitově, ale jestli by to opravdu nějak šlo nebo ne, a proč?

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    +Alex115ism Vlastně zvětšením gravitačního pole se zpomaluje čas... na Zemi nám plyne čas pomaleji trochu než ve vesmíru a na Jupiteru plyne ještě pomaleji (opravdu, nikoliv pocitově: všechny hodiny, všechny procesy se dějí buď pomaleji nebo rychleji).

  • @Alex115ism

    @Alex115ism

    8 жыл бұрын

    +GodmyX to jsem nevěděla, díky za odpověď ! :)

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    :)

  • @MisanCuber

    @MisanCuber

    8 жыл бұрын

    +Alex115ism Čas neběží stále stejně, záleží na volbě vztažné soustavy.

  • @Kirarak

    @Kirarak

    8 жыл бұрын

    +GodmyX +Alex115ism Je to tak, už na oběžné dráze běží čas rychleji než na povrchu. Není to moc znatelné, ale přesná zařízení jako satelitní systém GPS už s tím musí počítat. Také pro objekty, které se rychle pochybují běží čas pomaleji, než pro ty "stojící".

  • @longmaster3839
    @longmaster38398 жыл бұрын

    Ve videu říkáš že gravitační síla je jednou z nejslabších sil ve vesmíru. Myslim si že to neni pravda. Co taková černá díra nebo třeba gravitační síla hvězd. Záleží samozřejmě na hustotě tělesa.

  • @ELittFisto
    @ELittFisto8 жыл бұрын

    Čéče, já nějak nechápu následující: Když vyšleme světelný paprsek ve stejné fázi, tak se přece odrazí a dojde k detekčnímu zařízení taky ve stejné fázi, ne? Jak se pak může vynulovat, když by se obě fáze měly sečíst a tím pádem by měřící zařízení mělo změřit dvojnásobek? EDIT: Uživatel MrOWproduction to tu má vysvětlené. Měří se rozdíl ve fázích.

  • @rudlaslavik7169

    @rudlaslavik7169

    8 жыл бұрын

    +E-Litt Fisto: On to Martin trochu popletl, zdroj (koherentního)záření je pouze jeden, a na tom polopropustném zrcadle právě dochází k tomu, že se u jednoho paprsku otáčí fáze (u druhého se nemění).

  • @ELittFisto

    @ELittFisto

    8 жыл бұрын

    A můžeš mi ještě objasnit, jak mi může polopropustný zrcadlo měnit u jednoho paprsku fázi a u druhýho ne? Do teď jsem si myslela, že jsou obě dvě odrazová zařízení ve stejné vzdálenosti, takže paprsek odrazí obě dvě stejně. Pak stejně dorazí k tomu zrcadlu a opět se stejně odrazí.

  • @rudlaslavik7169

    @rudlaslavik7169

    8 жыл бұрын

    Jde o to, že pokud dopadá vlna na z opticky řidšího prostředí na hustší prostředí, tak se odráží s opačnou fází, v opačném případě (hustší->řidší) se odráží se stejnou fází. Na tom polopropustném zrcadle (slouží jako dělič světelného svazku) část záření projde skrz (fáze se nemění) a druhá část se odrazí (fáze se mění o 180°). Oba paprsky se pak odrazí od koncových zrcadel (oba změní fázi), následně "svislý paprsek" projde zrcadlem (nemění) a "vodorovný" se sice odráží, ale k odrazu dochází až "uvnitř" zrcadla (prostředí hustší->řidší) a tedy svou fázi nemění. Pak dochází k měření interference. Princip je např. tady: upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bd/Michelson%C5%AFv_interferometr.gif

  • @ELittFisto

    @ELittFisto

    8 жыл бұрын

    No jasně, na to jsem úplně zapomněla :D Díky moc

  • @pbpitko185

    @pbpitko185

    5 жыл бұрын

    Stačí posunúť jedno zrkadlo o polovicu vlnovej dĺžky svetla a pri interferencii je z tmy zrazu svetlo, a naopak. Veď práve vďaka tomu môžeme sledovať také nepatrné zmeny. V skutočnosti nemeriame svetlo a tmu ale posunutie interferenčného obrazca. Posuv zrkadla o polovicu vlnovej dĺžky na detekciu gravitačných vĺn nestačí to by sme nič nenamerali, musíme vedieť zmerať posun o tisícinu rozmeru protónu. Vtip je v tom, že svetlo medzi zrkadlami pendluje mnoho-mnoho krát tam a späť takže 1/1000 rozmeru protónu sa znásobí počtom odrazov sem-tam. Dĺžka svetelného luča teda nie je 4 km, ale 4x počet odrazov x 2 (tam a späť). Tak potom môžeme zmerať aj tú 1/1000 protónu. Výsledný signál potom musíme odfiltrovať od porúch, aj od drobných záchvevov zeme povedzme od prejazdu auto vo vzdialenosti desiatok kilometrov atď. atď,...... pb

  • @strnny
    @strnny8 жыл бұрын

    4:35 slovo "pontencionálně" neexistuje, existuje pouze "potenciálně".

  • @Valkoinen_Kuolema

    @Valkoinen_Kuolema

    8 жыл бұрын

    Zrovna jsem to chtěl napsat. :D Pak mě ještě štve to Martinovo divné skloňování... Ale to použìvá celkem dost lidí.

  • @MatesakCZ

    @MatesakCZ

    8 жыл бұрын

    +strnny Slovník spisovného jazyka českého Akademie věd ČR (včetně Internetové jazykové příručky) uvádí obě varianty. Podobně i wikislovník.

  • @tomasbeno1593

    @tomasbeno1593

    8 жыл бұрын

    +strnny potencionalne existuje v slovencine , mozno to je u vas nejak narecovo prevzate zo slovenciny

  • @davidkarel8267

    @davidkarel8267

    8 жыл бұрын

    Tomáš Beňo Nebo jste to převzali od nás nebo oba národy z jiného jazyka...

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    +strnny máš pravdu a taky několikrát "EinsteinoVO rovnice", u čehož jsem se akorát plácal po hlavě :D Ale no... budiž mu odpuštěno :-)

  • @misos35
    @misos358 жыл бұрын

    Nejako neskoro vydávaš videá :D

  • @wondy1597

    @wondy1597

    8 жыл бұрын

    Jo no :D

  • @Jacon95
    @Jacon958 жыл бұрын

    Návrh na video: Už jsem několikrát slyšel že se dá laserový paprsek ohnout bez lomu (odraz), že laser dokáže zahnout, ale nikdy jsem to pořádně nepochopil jak to funguje

  • @rudlaslavik7169

    @rudlaslavik7169

    8 жыл бұрын

    +MrJacon95: Pomocí magnetického pole, např. CRT obrazovky.

  • @MartinBrada

    @MartinBrada

    8 жыл бұрын

    +Rudla Slavík Pomocí magnetického pole lze ohnout proud nabitých částic, třeba elektronů v případě CRT obrazovky. Laser je něco trochu jiného. Každopádně ohnout jej lze gravitačním polem.

  • @Orange-touch

    @Orange-touch

    8 жыл бұрын

    +MrJacon95 Laser by se dal ohnou například pomocí velké gravitace.

  • @dixicz4899
    @dixicz48998 жыл бұрын

    co jeto akce a co je reakce

  • @AslanexMetrobus
    @AslanexMetrobus8 жыл бұрын

    Okej, úplně nechápu. Když vyšleme paprsek stejně daleko na různé strany, jaktože dojde v různou dobu? Pokud je to stejně daleko, žádná velikost světa by na to přece neměla mít vliv?

  • @MynecraftCZ

    @MynecraftCZ

    8 жыл бұрын

    z tvého pohledu je to steně daleko ale z pohledu světla ne protože prostor se někde smrští víc čímž světlo jakoby mění svou rychlost (nejsem vědec ale takhle nějak by to mělo fungovat)

  • @AslanexMetrobus

    @AslanexMetrobus

    8 жыл бұрын

    ale když máme stejnou vzdálenost a (počáteční) rychlost, jaktože se smrští různě?

  • @MynecraftCZ

    @MynecraftCZ

    8 жыл бұрын

    Aslanex blbě se to popisuje a já ani popravdě nevim jak to funguje ale prostě se ty paprsky vychýlej

  • @pbpitko185

    @pbpitko185

    5 жыл бұрын

    Pohybom zrkadiel spôsobeným gravitačnou vlnou sa mení vzdialenosť zrkadiel od seba a tým aj k zmene času kedy tie dve lúče dorazia k detektoru.

  • @Roman-rd9um
    @Roman-rd9um8 жыл бұрын

    Dalo by sa povedať, že je to krok dopredu k umelej gravitácii?

  • @MrOWproduction

    @MrOWproduction

    8 жыл бұрын

    +Roman Asi podobný krok, jako když Newton zdokumentoval gravitaci, jednoduše řečeno, je to jako když je tlustý člověk, má obří pupek a nevidí si na svůj "dick", ale dokáže čůrat i si ho oklepat, ale přes pupek prostě přesně neví jak vypadá, dokonce si ho i vyfotí, ale stále ho neviděl na vlastní oči, poté půjde na operaci kde mu vysají tuk, a poprvé v životě ho uvidí, a má z toho šílenou radost, ale v podstatě se pro něj reálně nic nemění. Jinak umělou gravitaci již nyní lidstvo umí vytvořit, krásně jí vytvořili ve filmu Intersttelrar, a takto by opravdu fungovala. Jinak jako je ve filmech ve vesmírných lodí je celkem nemožné, resp. možné ale bylo by potřeba enormní množství energie, které by suplovalo hmotnost gigantických objektů ve vesmíru.

  • @jdouci

    @jdouci

    8 жыл бұрын

    +MrOWproduction Nejlepší analogie na internetu :D

  • @MrOWproduction

    @MrOWproduction

    8 жыл бұрын

    +Nepraktický člověk Díky, snažil jsem se :D

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    Jen bych doplnil k tomu dobrému vysvětlení, že umíme uměle vytvořit gravitační zrychlení, ale že generovat "zakřivení" prostoru nějakým malým přístrojem (třeba tak velkým jako je "průměrná" vesmírná loď ve filmech) zatím neumíme ani náhodou. Až to budeme umět, tak budeme muset řešit, jak s tou lodí zrychlovat, protože ta loď bude mít najednou milionkrát větší hmotnost a tudíž půjde milionkrát hůř zrychlit a zpomalit. Pak se skoro hodí přemýšlet, že ta "umělá gravitace" (umělé přidání hmotnosti) se bude zapínat pouze, pokud bude loď stát, nebo poletí konstantní rychlostí. Stejně tak neumíme (a ani nevíme jak) vygenerovat záporné gravitační pole, které by vytvořilo přirozenou antigravitaci...

  • @Orange-touch

    @Orange-touch

    8 жыл бұрын

    +Roman Gravitace je podstatě podobná odstředivé síle, takže si svojí vlastní ,,umělou gravitaci" můžeš vytvořit i u sebe doma. :D

  • @TheElafis
    @TheElafis8 жыл бұрын

    Nepamatuji si přesně ten rozdíl, ale při tom kolapsu 2 černých děr došlo k zkrácení asi o velikost atomu?! no prostě o strašně malý kousek, což je úžasné v tom, že to vědci dokázali změřit a také v tom, že si člověk uvědomí, jak slabá je gravitace. PS: tenkrát jsme o fyzice porovnávali gravitační a EM sílu v atomu vodíku a kdyby gravitační síla se nakreslila jako 1cm dlouhá čára, tak EM síla by byla dlouhá několik milionů ly :) PPS: ty zařízení jsou 2 a to kvůli zpřesnění měření.

  • @antonlencses8622

    @antonlencses8622

    8 жыл бұрын

    Atomu? To bi bola poradne silná vlna. Rozdiel bol menší ako proton

  • @TheElafis

    @TheElafis

    8 жыл бұрын

    však píšu, že si nepamatuji rozměr :-) díky za opravu :-)

  • @lubino7777

    @lubino7777

    8 жыл бұрын

    +jiří Šeps zkrácení o velikost atomu došlo v té délce toho zařízení, jinak vlnová délka té vlny byla 600km :)

  • @matopuk123
    @matopuk1236 жыл бұрын

    Martine, nechápem ako sa prišlo na to že "gravitační síla sa šíri rychlostí svetla.." 0:51 ? Ja som bol učený že gravitácia je sila. Sila pôsobiaca na dva objekty. Ešte nikdy som nepočul že sila má nejakú rýchlosť pôsobenia. (Nemôžem si predstaviť že zák.Akc/Reakc. by fungoval "pomaly",... proste je okamžitý [rýchlosť pôsobenia mag poľa...ale to je asi iná {podobá} téma]) AK sa mýlim opravte ma, niekto lebo na tomto zakladám, a nechcem žiť v omyle že viem ako funguje fyzika.

  • @jantalasa6202

    @jantalasa6202

    6 жыл бұрын

    Na to přišel Einstein ve své Teorii relativity. :)

  • @MrOWproduction
    @MrOWproduction8 жыл бұрын

    Jen bych poupravil, Albert E. o tomto neteoretizoval, dokonce to přesně vypočítal, s tou tužkou to také nebyla pravda, pohybem jakoli hmotného objektu gravitační vlnu nevytvoříš, jednoduše, jelikož je gravitační pole synchronní s okolím, k tomu potřebuješ ideální podmínky (například právě kolidující černé díry) . Výsledky LIGO se kontrolují dle rozdílu frekvenčních vln, nikoliv že se navzájem "vyruší" (na tom tvém obrázku chybí "detektor, který by byl pod tím zrcadlem, a ten vyhodnocoval frekvence) . Gravitační síla není jak si říkal "jedna z nejslabších ve vesmíru" naopak, jedná se o nejsilnější sílu vesmíru, jen je hůře pozorovatelná jelikož je těžké měřit něco co dokáže měnit časoprostor.

  • @ELittFisto

    @ELittFisto

    8 жыл бұрын

    +MrOWproduction Cha! Jsem si říkala, jak se můžou vyrušit, když by měly teoreticky dorazit ve stejné fázi. Že by se měl měřit rozdíl mezi nimi. Díky :)

  • @MartinBrada

    @MartinBrada

    8 жыл бұрын

    +MrOWproduction Gravitační síla je skutečně velmi malá ve srovnání s ostatními interakcemi. Nicméně to se samozřejmě nevylučuje s tím, že je významná a že velmi hmotné objekty mají sakra velký vliv na své okolí.

  • @antonlencses8622

    @antonlencses8622

    8 жыл бұрын

    Gravitácia je jednou zo štiroch základných síl: silna jadrová sila, slabá jadrová sila, elektoromagnetizmus a gravitácia. A ano gravitacia nieje jednou z najslabšich sil ale NAJSLABŠOU silou. Dôvod prečo sa môže zdať že je to naopak je ten že gravitacia má zaroveň najvedšý dosah. Z toho dôvodu sa gravitačna sila jednotlivých atomov v telese môže sčitať a tak vytvárat dojem že je ,,najsilnejšia"

  • @MartinBrada

    @MartinBrada

    8 жыл бұрын

    Tu velikost si lze představit třeba na dvou elektronech. Ty jsou nabité, takže na sebe působí elektromagnetickou silou. Stejně tak mají hmotnost, takže se gravitačně přitahují. Zajímavé ovšem je, že ta gravitační síla bude o několik desítek řádů nižší. Její relativní velikost oproti ostatním interakcím je vysloveně mrňavá.

  • @DomcoRadlerLachtan

    @DomcoRadlerLachtan

    8 жыл бұрын

    Gravitácia je jednofucho slabá - skús niekedy priložiť magnet ku klincu... čo sa stane? Magneticka sila magnetu prekoná gravitačnú silu celej planéty Zem.

  • @terrordso8349
    @terrordso83497 жыл бұрын

    Země je placatá a ty to víš!!

  • @Jurajka326

    @Jurajka326

    7 жыл бұрын

    A ty si obmedzeny a tiez to vies

  • @matof1428

    @matof1428

    6 жыл бұрын

    Terror DSO Copak země,ale horší je placatá peněženka...😎

  • @martinhampl1997
    @martinhampl19978 жыл бұрын

    Návrh na další Kladivo: Jak funguje vodíková elektrárna? Podle toho, co vím, byly zatím postaveny jenom dvě, a to Fusina v Itálii, a pak ještě jedna v Německu, která je navíc hybridní (vodíkovo-větrná). Měla by to být budoucnost energetiky, ale konstrukce takových elektráren a výroba elektřiny tímhle způsobem je prý asi 5x dražší než třeba u jaderných elektráren.

  • @TheElafis

    @TheElafis

    8 жыл бұрын

    +Martin Hampl vodíková elektrárna je založena na principu fůze vodíku. Jsou 2 způsoby Tokomak a pomocí takové em pasti. Problém je, že k tomu aby fůze probíhala, tak je potřeba ohromné teploty a tlaku a navíc ta plazma, která vznikne se nesmí dotknout stěn. Těch reaktorů je více například i na ČVUT, ale zatím nefungují jako elektrárny, protože na to udržení plazmy potřebujeme více energie, než nám to vyrobí. První elektrárna měla být v evropě a to ITER, bohužel usa odstoupili a nakonec to nedodělají, ale bude největší a už bude hodně blízko. Jinak, není to 5x dražší :D ITER je 2. nejdražší projekt v historii lidstva po ISS. Zkus někde najít ten odkaz, odkud jsi čerpal, protože takhle mi to příjde jako blbost, ale možná jsi to jen špatně pochopil a pak jsem špatně napsal :-)

  • @martinhampl1997

    @martinhampl1997

    8 жыл бұрын

    +jiří Šeps Díky za vysvětlení. Pokud jde o ty náklady, tak já jsem nemluvil o ITERU, ale o italské elektrárně Fusina, která už je v provozu, a podle toho, co jsem našel, dosáhly investiční náklady 50 milionů euro. - www.enel.fr/en_gb/fusina.aspx. Informaci o nákladech na výrobu elektřiny jsem zase čerpal z anglické wikipedie - en.wikipedia.org/wiki/Fusina_hydrogen_power_station.

  • @klaraizzygrohmannova8811

    @klaraizzygrohmannova8811

    8 жыл бұрын

    +Martin Hampl Fusina nicméně nevypadá na to že by využívala principu termojaderné fúze, nemám momentálně čas to studovat, ale elektrárna, zdá se , jede na principu který využívá elektrických sil... www.popularmechanics.com/science/energy/a926/4199381/ tady by se snad dalo vyčíst jak to vlastně funguje

  • @TheElafis

    @TheElafis

    8 жыл бұрын

    nějak jsme to zběžně proběhl, pochopil jsem to správně, že spalují vodík?

  • @klaraizzygrohmannova8811

    @klaraizzygrohmannova8811

    8 жыл бұрын

    Pochopila jsem to stejně takže asi ano.

  • @gastarbajtrb.400
    @gastarbajtrb.4002 жыл бұрын

    Nj,mají se generovat vlny.Jenže se to teoreticky demonstruje na BH.Tak jedna by mohla mít vysokou rotaci,ale soustava dvou BH aby se to udrželo v chodu?Avšak u BH má vše směřovat dovnitř,ne ven.Dále je tady vakuum,ale co když je to oboje to samé,pak by to spolu nemělo interagovat.Snad zahuštěním toho prostoru pohybem BH,tak jakou rychlostí by se měly hýbat,aby každá vytvořila rozruch ve vakuu.Jakou vlastnost vakua použít.

  • 8 жыл бұрын

    Einstenovo rovnice. Tohle me zabiji. Kanal opravdu zajimavy, ale cestinu jsi na skole nemel?

  • @Mrtoxic-ic3lb
    @Mrtoxic-ic3lb8 жыл бұрын

    Za půl roku jsi mě naučil více než moje učitelka na fiziku za 5 let XD

  • @KamendereCZ

    @KamendereCZ

    8 жыл бұрын

    +Michal Rak „fiziku“? Vážně? Že ti to není blbý…

  • @Mrtoxic-ic3lb

    @Mrtoxic-ic3lb

    8 жыл бұрын

    ***** A proč by mi to jako mělo bejt blbý? To co jsme se ve škole měli naučit už umíme ale Martin mě toho naučil víc. Tak co ti hrabe?-_-

  • @Mrtoxic-ic3lb

    @Mrtoxic-ic3lb

    8 жыл бұрын

    Navíc jak tak koukám na tvou profilovku tak ti stejně nebude víc jak 13 tak nemáš co kecat do těhlech věcí.-_-

  • @KamendereCZ

    @KamendereCZ

    8 жыл бұрын

    +Michal Rak Těch pár čárek kolem slova jsou uvozovky, mělo ti to naznačit, že nejde o smysl věty, ale o to slovo. Pokud ti to ani takhle nedošlo, tak češtinu lituju ještě víc než předtím. Ke zbytku ani nějak nemám náladu se vyjadřovat, protože lidi, který místo argumentu začnou ukazovat na profilovku, jsou smutný příklad toho, jak jsme jako lidstvo zdegenerovali. Zvlášť když na tý fotce je hovno poznat (btw, když už tě to tak zajímá, fotka je stará, upravená a je to paruka).

  • @Mrtoxic-ic3lb

    @Mrtoxic-ic3lb

    8 жыл бұрын

    ***** Jo ty si poukazoval na to že tam mám chybu. To si všichni musej všímat takovejch hovadin? Co když jsou na světě lidi co jsou dislektici ,disortografici a tak podobně? Takový si toho občas nevšimnou no. Tak hned všichni nemusej mít kecy. Jo mimochodem z tý fotky je poznat docela dost. Důkaz? Držíš na ní bibli a vypadáš tam tak na průměrnou váhu.

  • @davidpoho3027
    @davidpoho30278 жыл бұрын

    Zkus vysvětlit/popsat Les sebevrahů (Aokigahara Japonsko)

  • @rudlaslavik7169

    @rudlaslavik7169

    8 жыл бұрын

    +David Poho: Co na tom vysvětlovat? Les na úpatí Fudži, který je "oblíbený" sebevrahy.

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    +Rudla Slavík Prostě lidi furt někde hledají nějakou mystiku a podobné nesmysly :) To je produkt dnešní doby...

  • @antonlencses8622

    @antonlencses8622

    8 жыл бұрын

    Nepovedal bi som že je to ptodukt dnešnej doby mystiku ľudia hľadaly davno pred ,,dňešnov" dobov

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    Anton Lencses Jistě, ale dneska je k tomu ta propojenost, která to zesiluje ;) Dříve byly jen "lokální" povídačky.. hlavně

  • @davidmruz5827
    @davidmruz58277 жыл бұрын

    To sa bude diať keď sa zrazí mliečna dráha s andromédou obidve jadrá sa budú hádať o energiu a nakoniec vznikne jedno jadro.

  • @leajindrova1516
    @leajindrova15168 жыл бұрын

    Návrh na video: Jak to, že když si oholíme ochlupení např. na nohách či tváři, tak nám zase narostou, ale zároveň se po určité době růst zastaví? Jak tělo ví, že jsem se holili?

  • @rudlaslavik7169

    @rudlaslavik7169

    8 жыл бұрын

    +Lea Jindrová: Tělo to neví, vlasy, vousy a ochlupení rostou pořád.

  • @antonlencses8622

    @antonlencses8622

    8 жыл бұрын

    Nie

  • @Ekmos-

    @Ekmos-

    8 жыл бұрын

    +Lea Jindrová tělo nic neví jen víc vlasů= víc výživi=roste pomaleji

  • @MynecraftCZ

    @MynecraftCZ

    8 жыл бұрын

    +Švitorka švitořivý Toustovač to co píšeš je blbost vlasy rostou furt stejně rychle a hned jak se dostanou z hlavy tak jsou mrtvý takže výživu nepotřebujou

  • @Ekmos-

    @Ekmos-

    8 жыл бұрын

    Mynecraft CZ kdyby ty vlasy byli hned po výstupu z hlavy mrtví tak začnou hnít

  • @lukasbroucek9762
    @lukasbroucek97628 жыл бұрын

    první :D

  • @frantajusta
    @frantajusta8 жыл бұрын

    první

  • @themildoch
    @themildoch8 жыл бұрын

    Hele myslím si že by mnohé zajímalo video o illuminatech.... i když je to trochu z jinyho hrnicku....

  • @sadsatan3494

    @sadsatan3494

    8 жыл бұрын

    +Milan diviš Nápad to není špatný,ale na vědecké kladivo se tohle téma moc nehodí a je to celkem na dlouho a většinou jsou to jenom teorie.

  • @themildoch

    @themildoch

    8 жыл бұрын

    +Only-KUTIL CZ No to je sice pravda ale neznám nikoho jiného kdo by to dokázal vysvětlit nebo by byl alespoň ochotný to vysvětlovat, takže asi tak

  • @erikhouba7158

    @erikhouba7158

    8 жыл бұрын

    +Milan diviš na víc vědět nepotřebuješ cs.wikipedia.org/wiki/Ilumin%C3%A1ti

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    +Milan diviš jednak to, co řekl +Erik Houba, a jednak bych jen dodal, že z pohledu sociologie není pjem iluminátů o nic odlišný, než ve středověku byl pojem "ďábla": všichni si byli jistí, že existuje a je kolem a že ten je zdrojem všeho zla. Lidé nechtěli čelit tomu, že svět je složitý a že si za spoustu problémou můžou buď sami, nebo se špatné věci prostě dějí náhodou, špatnou organizací, nekompetencí vládoucích struktur apod. Prostě lidé stále hledají jednoduchá vysvětlení: dříve to byl ďábel, dneska Ilumináti. Je to prostě v naší povaze, stejně jako náchylnost k pověrčivosti a náboženstvím.

  • @themildoch

    @themildoch

    8 жыл бұрын

    Ano s tím samozřejmě souhlasím, nemyslím si že by nějaké katastrofy zavinili illuminati, ale podívejte se na illuminatska gesta slavných osobností (Lady gaga, Taylor Swift,...), a podívejte se na to co říkají o náboženských osobnostech. I oni sami přiznávají že jsou illuminati. Jo a ty gesta.... No vygooglujte si to.... Satanisticke a náboženské znaky, symbol jednoho oka (proč myslíte že si zakrývají vždy jedno oko?), jako nepochybně existují a svoje působení netají. Otázka je, co dělají a co to je vůbec za spolek...

  • @ivanb4300
    @ivanb43007 жыл бұрын

    To rozdělujíci zrcadlo by mělo být otočeno o 90 stopňů ve směru hodinových ručiček, ale jinak dobrý.

  • @defelater1334
    @defelater13348 жыл бұрын

    Hm první gravitační komentář... Easy

  • @vampiretskune
    @vampiretskune8 жыл бұрын

    Co by se vlastně stalo kdyby jednu černou díru vsála jiná černá díra?

  • @GodmyX

    @GodmyX

    8 жыл бұрын

    Též dojde ke ztrátě / velkému vyzáření energie. V tomto případě se vyzářila energie několika sluncí právě v těch gravitačních vlnách.

  • @lubino7777
    @lubino77778 жыл бұрын

    Neber to, jako hate, tvoje tvorba je super, ale tady máš dost nepřesné informace. Za prvé, točící se objekt ti nikdy nemůže vytvořit gravitační vlnu, k tomu musíš mít kvadropólovou asimetrii (to znamená ideálně 2 objekty s dipólovou asimetrií obíhající okolo sebe, což byl případ těch černých děr). Za druhé, to zařízení jsi popsal jen napůl (a to jsem ještě hodnej :) ) To zařízení pracuje na principu toho, že na konci každého ramene je "deska" ze zlata a platiny (nejmíň reagující materiál na okolí a také největší poměr hmotnost/velikost) které se v tom prostoru díky gravitaci pohybují. Pohybují se souměrně. Když zařízení detekuje gravitační vlnu, jedno zrcadlo se pohne "dřív" a jedno "později" (uvozovky kvůli nesmírně malým niancím) a to způsobí rozdílnost úhlu a času laseru v polopropustném zrcadle. Jen pro zajímavost dodám, že nejvyšší možná přesnost toho zařízení změřit pohyb té destičky je 10e-18 metru (což je tisícina průměru protonu), zachycená gravitační vlna měla vlnovou délku 600km, něco takového změřit na čtyčkilometrovém zařízení je docela síla. Jak říkám, neber to jako hate, spíš jako doplnění.

  • @pbpitko185

    @pbpitko185

    5 жыл бұрын

    Rotujúci objekt môže vytvárať gravitačné vlny ak je v ňom hmota rozložená nerovnomerne (objekt nie je homogénny). Gravitačné vlny nevyžaruje iba homogénne sférické teleso, taký objekt nemá kvadrupolovú asymetriu. )

  • @denissdukos4388
    @denissdukos43888 жыл бұрын

    takže by se pomocí pozorování těchto vln ve vesmíru dali hledat taky nové planety ne?

  • @martinhampl1997

    @martinhampl1997

    8 жыл бұрын

    +Denis Sdukos Já jsem sice totální laik v tomhle oboru, ale to, co říkáš, zní logicky. Pokud je to zařízení schopno změřit výkyvy v gravitačním poli, tak by se pomocí něho podle mě dalo zjistit, že se v pozorované oblasti pohybuje nějaký velký objekt po pravidelné trajektorii.

  • @ELittFisto

    @ELittFisto

    8 жыл бұрын

    +Martin Hampl Já si myslím, že nedaly. Gravitační vlny jsou dost obtížně zjistitelné.

  • @rudlaslavik7169

    @rudlaslavik7169

    8 жыл бұрын

    +Denis Sdukos: Teoreticky ano, ovšem planety nejsou tak hmotné, aby bylo možno jejich vlny detekovat.