prof. RNDr. Luboš Pick, CSc., DSc., Strašidelné matematické paradoxy aneb S rozumem v koncích

Ғылым және технология

21. 2. 2019 | Hvězdárna a planetárium Brno | www.hvezdarna.cz/program
Výborná matematická přednáška pana profesora Luboše Picka z MFF UK www.karlin.mff.cuni.cz/~pick/
V roce 1924 dokázali polští matematikové Stefan Banach a Alfred Tarski matematickou větu, která zdánlivě odporuje zdravému rozumu. Trojrozměrnou kuličku je možné napsat ve tvaru sjednocení několika množin, z nichž lze pak sestavit dvě takové kuličky, obě zcela identické s tou původní. Věta dostala přiléhavý název "Banachův-Tarského paradox“. Jak je ale vůbec něco takového možné, co je to za podivná kouzla?
K přednášce se hodí tohle podařené video: videacesky.cz/video/vsauce-ba...

Пікірлер: 59

  • @messerschnitt7943
    @messerschnitt79434 жыл бұрын

    Farmář choval slepice, ale lišky z okolí mu je žraly. Pozval si na pomoc fyzika a matematika. Fyzik celý den přemýšlel a pak řekl: "No, mám jedno řešení, ale funguje to jenom pro sférické slepice uniformní hustoty ve vakuu." Znechucený farmář se obrátil na matematika: "A vy?" "Já mám daleko elegantnější řešení, vyžaduje pouze jednu počáteční podmínku: musíte mít nekonečně mnoho kuřat."

  • @martinjirkason4644

    @martinjirkason4644

    4 жыл бұрын

  • @mujucetna2115

    @mujucetna2115

    3 жыл бұрын

    Aaaaa tady se někdo díval na BBT...

  • @achab4107
    @achab41074 жыл бұрын

    pan profesor má skvělej mozek a přednáška je zatraceně zajímavá.....

  • @janas8100
    @janas81004 жыл бұрын

    Ta úvodní znělka je strašně dlouhá. Dost člověka irituje. Znělky okolo minuty a více jsou vhodné pro televizi. Na internetu se divák chová jinak.

  • @otakarzdebski9497

    @otakarzdebski9497

    4 жыл бұрын

    Máš pravdu, to snad nemá obdoby.

  • @MartinHorak01

    @MartinHorak01

    4 жыл бұрын

    Na internetu se divák opravdu chová jinak. Napřiklad, narozdíl od televize, může posunout jezdec, kam potřebuje. 😂🤣😂

  • @otakarzdebski9497

    @otakarzdebski9497

    4 жыл бұрын

    Pohanil jsem Vám sice trochu "intro". Ale přednáška moc pěkná.

  • @PavelSimerda

    @PavelSimerda

    4 жыл бұрын

    Totéž si myslím o uvádění všech titulů před i za v názvu videa.

  • @jirkasoulak4472

    @jirkasoulak4472

    4 жыл бұрын

    Možná. Ale to nic nemění na tom že je naprosto skvělá! :)

  • @jankouble4622
    @jankouble46224 жыл бұрын

    Prestoupil nejchytrejsi student z FF na MFF a timto svym jednim tahem zpusobil dve veci, snizil prumerne IQ na obou fakultach. PREDSEDA MENZY NA CT24 V ROCE 2011, ZDRAVIM CUSSBUS AUTOBUS

  • @vendi558
    @vendi5584 жыл бұрын

    Výborná přednáška. Jen jsem nepochopil to, jak matematik Fränkeĺ mohl byt izraelského původu. Som z toho voľako zmëtený. Môže mi poradit vojín Kefalin?

  • @hal9khal
    @hal9khal4 жыл бұрын

    dokonce profesora Iana Stewarda ..to se nám tady vnucuje přímo v názvu knihy (hláškař :-D)

  • @davidodler7031
    @davidodler70312 жыл бұрын

    K Benfordovu zákonu: aby se čísla "roztřídila" podle uvedené křivky, musejí být v rozsahu alespon 3 řádů - takže třeba u hodnot pro lidské IQ (v rozsahu dejme tomu 20 - 160) se daný efekt prostě neprojeví. Stejně tak třeba u velikostí bot nebo cen žvýkaček - ten rozsah hodnot je tam příliš malý.

  • @Astronoobak
    @Astronoobak4 жыл бұрын

    Dobry den, mohli byste zkratit tu uvodni znelku. Dekuji

  • @vaclavplachta6539

    @vaclavplachta6539

    4 жыл бұрын

    Jeden klik a je to!

  • @Astronoobak

    @Astronoobak

    4 жыл бұрын

    @@vaclavplachta6539 prosim, kdyz uz odpovidate, tak chvilku premyslejte. Jeden klik na mobilu, prip. tabletu? Celkem obtizbe se trefit na konec. Dekuji za nic

  • @vaclavplachta6539

    @vaclavplachta6539

    4 жыл бұрын

    @@Astronoobak Přidržím prst na čáře posuvníku, a táhnu, a podle malého obrázku, který se mi objeví vidím konec.

  • @Astronoobak

    @Astronoobak

    4 жыл бұрын

    @@vaclavplachta6539 a jezdin jak pitomec sem a tam, protoze na mobilu je u takto dlouheho videa znat kazdy pixel a rozdil x minut. Proste znelka je příšerně dlouha, nesmyslně dlouhá.

  • @vaclavplachta6539

    @vaclavplachta6539

    4 жыл бұрын

    @@Astronoobak Tak proti tomu už nemám žádný argument.

  • @izak001
    @izak0014 жыл бұрын

    No matematickým teorii můžu říct výrok jednoho z předních teoretiků neuronových sítí který je ovšem stavěli v praxi tedy aplikovaným teoretiků který vymyslel nějaké algoritmy o kterých mu světoví matematici řekli že to nebude fungovat a provedli důkaz že to fungovat nemůže on to reálně sestrojil a fungovalo to pak ti samí matematici předvedli důkaz že to skutečně fungovat bude zajímavé na tom je že ani v jedné z daných teorií nebyla doposud nalezena chyba tedy že na základě teoretické pavědy které bych raději ani neříkal matematika když dochází k takovýmto zjevným nesmyslům kdy jsou dva důkazy které si navzájem odporují oba dva jsou správné a jeden tvrdí že to z druhý tvrdí že to nelze a v reálu to z potom se ptám k čemu takováhle Matematika je na vysoké škole jsem dělal člověkem který dělal molekulovou fyziku a vyvíjel různé teorie a modelace Co se stane když se něco udělá jak budou jednotlivé molekuly a atomy reagovat ovšem to vše bylo určeno pro praktické užití Tedy pokud vymyslel nějakou teorii že když něco udělá něco se stane muselo se to ověřit V laboratoři a pokud se to podařilo ověřit V laboratoři bylo to bráno jako pravdivé jak jistě víme ve vědě vše co je bráno za pravdivé se někdy může brát za částečně pravdivé nebo za pravdivé za určitých podmínek například tlaku a teplotě to ovšem budeme umět Každopádně tím chci říct že pokud by jsi vymyslel jenom nějaké nesmysly které by se pak v laboratoři ne prokazovali A vůbec by nefungovaly okamžitě by o tento komerční Grand přišel Přitom on sídlil v České republice a jeho teorie popřípadě simulace byly natolik složité že se prováděly ve špičkových amerických laboratořích kde dokonce vůbec neměl přístup neboť a nepotřeboval Byli tam další zkušení Vědci kteří To uměli aplikovat A když jim něco nebylo jasné mohli se kdykoliv zeptat Pokud by stejným způsobem museli fungovat teoretičtí matematici mnozí by žádné granty neměli a museli by se jí živit něčím úplně jiným

  • @tomaskonopac9431
    @tomaskonopac9431 Жыл бұрын

    Ano pojem nekonečno není správně pochopen stejně tak není správně pochopena nula . Obě tyto hranice jsou v podstatě vyjádřením jisté množiny , která reálně ve svých důsledcích se na konci celé číselné osy střetává v bodu singularity . Právě tento bod je to co si běžný mozek běžné populace představit neumí , ale dá se této představě pomoci zástupným termínem universum nebo bůh . Doufám že někomu tato formulace pomůže k lepšímu pochopení množiny jež je nekonečně plná nebo nekonečně prázdná a že třeba i někdo pochopí že tyto množiny jsou v důsledku jedna rovna druhé . Prostě nekonečno a absolutní nula jsou to samé :) ( matematicky ) Jinak řečeno na tomto pravidlu pak můžete sjednotit matematiku velmi malých objektů ( atomy atd . ) s matematikou relativistickou tedy matematikou velkého vesmíru ( planety atd . ) . :)

  • @daliborbartusek8325
    @daliborbartusek83254 жыл бұрын

    Jen bych trochu upřesnil zadání těch paradoxů kole času 1:15. U příkladů s dětmi se má v druhém případě říct, že PRVNÍ z nich je dívka (nebo Anička). Protože jinak to je stejné. U Benfordova zákona by se spíš mělo říci něco jako: Náhodný výběr z naměřených dat. Ne náhodná data.

  • @vladovrab9342

    @vladovrab9342

    2 жыл бұрын

    Benford: tá funkcia rand() je generátor náhodných čísel a čísla vytvára umelo, je tam teda predpoklad, že ak cifry vytvára náhodne, tak všetky cifry budú rozdelené rovnomerne. Je mi divné, že pán profesor na tomto grafe zažartoval, že nevie, čo to je, lebo takto umelo generovené čísla dokladov sa dajú predsa práve pekne odhaliť. Navyše sa tu dá ilustrovať rozdiel medzi prirodzene vytvorenými číslami a umelo počítačom vytvorenými číslami.

  • @kutilkol
    @kutilkol4 жыл бұрын

    [Ilinoi]

  • @MrDAVIDeasy
    @MrDAVIDeasy4 жыл бұрын

    rozložit a složit ale kdy? humor o tom že slunce se může svrknout na velikost mozku trilobita je ještě v pohodě že k tomu u řady posluchačů už došlo může být horší...

  • @martintuma9974
    @martintuma99742 жыл бұрын

    Výška Sněžky je 1603 metrů...

  • @felixhejtman4773
    @felixhejtman47734 жыл бұрын

    LIKOS

  • @FilipSmycek
    @FilipSmycek4 жыл бұрын

    Bozi ... ;)

  • @mireknovacek9680
    @mireknovacek96804 жыл бұрын

    to je zajímavý, na youtube mají spoustu přednášek, ale když jsem na té hvězdárně byl, tak tam měli největší dalekohled který měl průměr myslím ani ne 30 cm. To je dost ubohost.

  • @HvezdarnaCzBrno

    @HvezdarnaCzBrno

    4 жыл бұрын

    Celestron XLT EDGE HD 14” TUBUS 355/3910mm

  • @mireknovacek9680

    @mireknovacek9680

    4 жыл бұрын

    @@HvezdarnaCzBrno jo tak to už máte novější, já jsem tam byl už před víc rokama a to tam byl ještě čočkový. A to jsem četl, že největší dalekoholedy mají zrcadlo v průměru asi 10 metrů, tak jsem čekal že na tak velké hvězdárně bude něco většího, čím uvidím hromady galaxií apod.

  • @kutilkol

    @kutilkol

    4 жыл бұрын

  • @mireknovacek9680

    @mireknovacek9680

    4 жыл бұрын

    @@kutilkol co??

  • @SupFromCz

    @SupFromCz

    4 жыл бұрын

    @@mireknovacek9680 omg.. to sem se pobavil.. pocitam ze jste tam byl ...ve dne ze?

  • @izak001
    @izak0014 жыл бұрын

    například nekonečno a operace nad nekonečnem pochopí talentované malé dítě Já jsem to pochopil na základní škole Nebuď mě nekonečno vždy fascinovalo popřípadě i limity Ano skutečně už na základní škole dokonce na nižším ročníku nekonečno velmi rád vysvětluji laikům tak že když si vezmeme čas Ano chápu čas je vymyšlená veličina lidmi ale hezky se to na tom vysvětluje Vezmeme si okamžik teď a víme že od této doby couple nekonečno let do minulosti ale zároveň o této doby uplyne nekonečno let do budoucnosti neříkám tím že to bude vesmír Neříkám to že to bude toto planeta Neříkám to že to bude lidstvo ale nádherně se na tom ukazuje jak vlastně nekonečno funguje takový zběžný základ který pochopí i každý lajk

  • @Kamamura2

    @Kamamura2

    4 жыл бұрын

    Nicméně kardinalitu (různé třídy "nekonečen" s různými mohutnostmi") lajk zpravidla nepochopí vůbec, i když mu dokážete, že například sudých přirozených čísel je stejně mohutné nekonečno jako sudých i lichých čísel dohromady.

  • @jindrich2485
    @jindrich24854 жыл бұрын

    Matematici, počítají s nekonečny a neměřitelnými množinami. A jelikož nekonečno ani něco, co nelze změřit neexistuje...? Osobně v kvantovém světě v němž žijeme pochybuji i o existenci zlomku, natož iracionálních číslech.

  • @Peteresko

    @Peteresko

    3 жыл бұрын

    Vy jste komik :-D

  • @karelzavadil6337
    @karelzavadil63374 жыл бұрын

    ja pořád nechápu to s tou Aničkou - v čem jsou jako ty úlohy jiný?

  • @hal9khal

    @hal9khal

    4 жыл бұрын

    uz je to dyl, co jsem se na to koukal a nemuzu si vzpomenout kde pasaz s Anickou (v jake minute) a o cem byla.. Ani proklik videem nepomohl..

  • @SimsHacks

    @SimsHacks

    3 жыл бұрын

    @@hal9khal 1:11:48

  • @hal9khal

    @hal9khal

    3 жыл бұрын

    @@SimsHacks Díky. Pan profesor dále dává nápovědu s hrací kostkou, jak se na to dívat. 6stranná kostka simuluje zjednodušený případ, že muži i ženy mohou mít 3 jména, např. lichá čísla představují jména mužů a sudá žen. To, že rodina má mít 2 děti simuluje, že hážeme dvakrát. Pak možnosti případu a), kdy nás nezajímají konkrétní jména, se dají rozepsat SS,SL,LS, LL. Jev A je, že rodina má dvě dcery (oba hody byly sudé číslo), jev B, že mají alespoň jednu dceru (alespoň 1 z hodů bylo sudé). Podmíněná pst P(A|B)=P(A & B)/P(B)= (1/4)/(3/4)=1/3 (ze tří situací, kde se vyskytuje 1 dcera, je pouze jediná, kde je i druhá dcera). Pro případ b) řekněme, že např. Aničku (jedno ze 3 možných ženských jmen) reprezentuje číslo 2. Nyní jev B, že jedno z dětí je Anička, neboli jeden hod byl 2, představují možnosti 21,22,23,24,25,26 a 12,32,42,52,62. Pst tohoto jevu 11/36. Pst (A&B), že jedno z dětí je Anička a rodina má 2 dcery je 5/36 (22,24,26,42,62), připouštíme tedy i možnost, že rodina může pojmenovat obě dcery Anička :). Pak výsledek je 5/11 (z 11 situací, kde se vyskytuje 1 Anička, je jich 5, kde je i druhé dítě dcera) a to se nerovná 1/3. Obecná funkce by měla být (2n-1)/(4n-1), pro n přirozené, n je počet možných jmen pro jedno pohlaví, tedy pro kostku jsme měli n=3, pro případ a) bylo n=1. Derivace takové fce je pro kladná n kladná, tedy posloupnost pro přirozená n je stoupající s limitou 1/2 v nekonečnu. Tedy, čím více možných jmen, tím více se psti a) a b) od sebe vzdalují (ne o moc :) ) Doufám, že jsem to nikde nepopletl. :)

  • @jindrich2485
    @jindrich24854 жыл бұрын

    Cantor dokázal to, že nekonečno neexistuje jinde, než v našich představách. A to je také druh existence.

  • @chatnickcz
    @chatnickcz4 жыл бұрын

    Dvě různé věci nejsou a nemůžou být identické, mohou být pouze shodné. Pokud zjišťujete něčí indentitu identifikujete ho a zjišťujete jeho jedinečné neopakovatelné identifikátory. Když v detektivce zjišťují identitu pachatele tak je nezajímá jak je velkej nebo jak vypadá ale jméno příjmení datum narození aby si ho nespletli s nikým i kdyby vypadal nachlup stejně. U věcí je to analogické.

  • @klokangeorge4005
    @klokangeorge40054 жыл бұрын

    Teorie plodnosti jedné Koule. Víte-nevíte? Máte Kouli. Objem v NEOběhu, svitkový rezonátor, bytí v Nebi Ti

  • @milosnovotny3612
    @milosnovotny36122 жыл бұрын

    6zv

  • @ondrejdemacek9466
    @ondrejdemacek94663 жыл бұрын

    Escher nebol matematik

  • @MrRastique
    @MrRastique4 жыл бұрын

    Nudné nudné nudné...najviac z toho ma pobavili komenty...

  • @jannovak304

    @jannovak304

    4 жыл бұрын

    vy v Maďarsku asi matematice moc neholdujete 🤣

  • @izak001
    @izak0014 жыл бұрын

    je matematika a matematika existuje aplikovatelná matematika která se drží fyzikálních zákonů taková Matematika je správná jsou různé teorie různé způsoby výpočtu různé znalosti které jsou v praxi užitečné a to dokonce i věci z vyšší matematiky kterou jsme běžně používali i na střední škole v mechanice problém je že mnoho matematiku jsou úplně hlupáci Vymysli si svůj vlastní svět a své vlastní teorie které s realitou nemají nic společného A hlavně nejsou v reálných aplikovatelné výpočtech použitelné takováto Matematika je věc názoru a je to defakto fikce na úrovni nějaké počítačové hry nic jiného to není a nemá to praktické využití jeden matematik mi tvrdil že neplatí základní newtonovské zákony konkrétně síla na Pace zajímavé je že jiný matematik taktéž na vysoké škole tak teď s vysokým titulem My tento nesmysl netvrdil a dal mi za pravdu dokonce učitel na střední škole který měl ovšem taktéž doktorát z matematiky Vektor v matematice tyto nesmysly jako jeden Pan profesor z vysoké školy netvrdil neboť věděl že je na Průmyslové škole kde je obor zvaný mechanika která s matematikou úzce spolupracovala tedy řekl ano v teoretické vektorové matematice si hýbejte s vektorem A kam chcete ale v praxi máte pravdu nelze změnit působiště neboť jak známo Vektor pokud má být nahrazen za sílu je Dán svým působištěm směrem a sílou nebo například velikosti či matematicky délkou přes to nejede vlak umím tě kdy toto porušíte v praxi počítáte nesmysly Ano a to se ještě bavíme o tom že vektorová matematika kde si s tím Můžu libovolně hýbat má ještě nějaké užití ale nemůže pak takový matematik tvrdit že se to používá například při rozkladu sil a podobných reálných nasazení v mechanice kde se naopak používají jiné matematické metody veselé je že ve Vyšším mechanice se úplně běžně používají integrály a derivace a jsou velmi a velmi užitečné pokud se teda někteří lidé kteří studují matematiku jenom pro titul ptají k čemu jim to vlastně bude Teddy resumé velká část matematiku jsou blázni kteří tvrdí zjevné nesmysly vytvořili si svůj vlastní svět stejně jako blázni v blázinci kteří mají taktéž svůj svět v kterém žijí a kterému věří že platí je to úplně stejný princip pokud si vymyslím svoji vlastní teorii svoji vlastní nesmysl který nemá s realitou vůbec nic společného a nemá jediné praktické užití potom to není nic jiného než nesmysl A může to kdokoliv nazývat vědou já to pak nazývám jedou stejně jako nesmyslné obory jako gender studies romistika a jiné nesmysly které například tvrdí že Existuje nespočet mnoho pohlaví ačkoliv to nejsou jakkoliv dokázat Například z rozboru krve kteří nejsou schopni udělat jediný reálný pokus kterým by své tvrzení dokázali Takže pokud se bavíme hned o první části že dokážeme z něčeho udělat něco výrazně většího při například stejné hustotě tak tento důkaz nechci vidět matematicky ale v praxi pokud ho někdo není v praxi schopen dokázat musí říct důvod proč její není schopen dokázat Například že na to nemá technologii A co by musel mít k tomu aby se to stalo takových teorií bylo z minulosti více a protože byly Dane jasné podmínky co musí nastat A co musí mít aby se to mohlo udělat Nebo například mít výrazně přesnější výrobu a časem se ukázalo že měli samozřejmě pravdu dokonce mnoho lidí už v té době věděli že Toto tvrzení je s největší pravděpodobností pravdivé ale v momentě kdy nejsem schopen říct ani to že nějaké budoucí technologie mi umožní daný pokus provést je daný člověk šarlatán a lhář popřípadě blázen který si žije ve svém nesmyslném světě který si sám stvořil a kterému věří pokud se takových bláznů najde víc je to možné ale pokud to nemá nic společného s realitou je to jen šarlatánství je to stejné jako někdo tvrdí že je schopen telepaticky přenášet myšlenky i toto je možné měřit a všechny měření dokázali že se tak neděje a že je to nesmysl dokonce tyto pokusy předpokládají i to že by například někdo působilo opačně a Pokud by měl někdo v testu přes 80% špatných dedukci Byl by taktéž bran jako úspěch kterým by se pokus opakoval ale to už je technologie statistiky A technologie dělání různých měření za pomocí vědeckých Metod Možná bych je nazval i průmyslových Metod

  • @Kamamura2

    @Kamamura2

    4 жыл бұрын

    Existují i odstavce, které činí textové zdi stravitelnými. Mimochodem, nemáte pravdu. Čistá matematika se o to, co je "reálné", nestará, je to čistě abstraktní disciplina.

  • @hal9khal

    @hal9khal

    3 жыл бұрын

    @@Kamamura2 Mně by stačilo i jen pouhé používání tečky, případně čárky, ale znáte to, ne každý má tolik času k proplýtvání jako ostatní.. Četl jsem jen začátek a nesouhlasím. Naprostá drtivá většina matematiky má nějaké praktické využití.. A počítám k tomu i teorie, které slouží třeba jen k důkazům tvrzení, která mají praktická využití.

Келесі