Skvelé! Ďakujem!

K výskytu života... Antropický princip, vesmír má přesně takové vlastnosti, abychom existovali. A co je zajímavé podle mě velmi, že zatím patrně neexistuje nic co by bylo navíc, co by přebývalo. To je za mě podstatná věc a další by se z toho možná ledacos vyvozovat. Bez temné hmoty, která umožnila barionive hmote se zhlukovat, bez neutrin, které ochlazují hvězdy a umožňují výbuchy supernov, bez černých děr které výrazně podporují tvorbu hvězd bychom nebyli. A samozřejmě bez zcela přesně nastavených nábojů a konstant by to nefungovalo tak, abychom si o tom mohli povidat. Kolik pokusu muselo universum nebo multiversum učinit abychom existovali? Víc než jeden?

@peterectasy2957

8 ай бұрын

je mnoho ne-biogennych prvkov, ktore su pre zivot zbytocne. je mnoho fyzikalnych veci, ktore su pre existenciu zivota tiez uplne zbytocne. nesnazme sa sa za kazdu cenu nafitovat vsetko okolo nas len preto, aby to vyhovovalo vysvetleniu existencie cloveka ako takehoo

@karelpavlik62

8 ай бұрын

@@peterectasy2957 spíš bych řekl, že ještě toho moc nevíme, k čemu ten či onen jev je potřebný

Nechci rýpat, jako mnozí... ale EHT = Event Horizont Telescope.

K elektromobilitě. Souhlasím, že vozit půltunový krám je nesmysl, ale u vodíku vidím jedno velké proti a tím je účinnost. Na stlačení vodíku na 700bar potřebuji asi 20% i víc energie obsažené v palivu a účinnost palivového článku je cca 50%. To znamená, že na ujetí jednotkové vzdálenosti bych musel mít na střeše 3x větší fotovoltaiku než pro dobíjení baterky. Podle mne je elektromobilita uspěchaná a smysluplné řešení ještě není. Elektroauto zatím dává smysl ve velikosti fabie a menší na cesty po městě s dojezdem 100km, abych nemusel vozit těch 400kg navíc.

@kloutvor

9 ай бұрын

Váš názor odpovídá situaci v roce 2012. Doporučuji Vám elektromobil k vyzkoušení.

@Hobbittak

9 ай бұрын

Proč půl tunový krám? Zrovna tak to mohu napsat o spalovákách, že to jsou 2-tunový krámy co za sebou vypouští jedy nám všem přímo pod nos. S tím vodíkem naprostý souhlas. Ale zpátky k baterii. půl tuny je nesmysl sám osobě. Rozdíl tam samozřejmě je, ale je to jak pro jaké auto a není elektromobil jako elektromobil. Někdo umí vyrobit lépe, nekdo ho jen předělá ze spalováku pak je to těžký. To je vidět na tom jestli jde o elektromobil od začátku, nebo jestli je to předělaný z nějakého spalovacího konceptu. Krasný příklad Tesla Model S. Čistý elektro Model S - hmotnost 2160 kg, a podobná auta: Audi S7 Sportback - 2085 Kg, Audi RS7 Sportback - 2140 kg, BMW Řada 8 Gran Coupé - 2070 kg, Mercedes GLE - 2350 kg (a víc) Rozdíl plus mínus autobus žádný, podle typu auta Mercedes má kolikrát těžší podobné auto i 2,5 tuny ve spalovací verzi. Takže pro takovéhle velké limuzíny, to rozhodně neplatí vždycky, že je elektro těžší. Tam je nějakých 100 kg rozdílu bezpředmětných. U střední třídy je to většinou kolem 300 kg: Peugeot e-2008 - 1623 kg o proti spalovací verzi: Peugeot 2008 - 1310 kg - rozdíl 300 kg. Ale třeba Škodovácké SUV v elektru Enyaq - 2117 kg a proti tomu spalovací podobný kodiaq - 1714 kg -- rozdíl 400 kg. Tady je vidět, že ne každý umí vyrábět elektroauta, když předtím 100 let vyrábí spalováky, tak nějak nechápe, že elektro potřebuje něco jiného. A co malá auta? Voklswagen vyráběl kdysi UP i v elektřině: e-UP 1139 kg (2013), 1229 kg (2019 - rozdíl 90 kg) A spalovací verze UP - 1000 kg Rozdíl je tedy 140 kg, nebo v novější verzi 230 kg. To opět není nic moc strašného.

@jiritvrdy5594

8 ай бұрын

No vidíte, sám ukazujete, že v malých autech je ten rozdíl menší. Tam to dává smysl. Ale pokud pojedu do Itálie v zimě lyžovat, tak určitě nechci 2x někde stát a dobíjet. Moje Mazda 6 2,2 nafta má pohotovostní hmotnost 1590kg a ujede na nádrž vždy přes 1000km a natankováno za 5min. Tohle baterka neumí.

Proboha. Kvůli tomu vrzání jsem to nedokázal doposlouchat ☹️ nevěděl jsem, že mi to bude vadit.

@JosefStepanek

9 ай бұрын

Jedná se o hodně zkrácenou verzi přednášky Kosmos jako celek (k dohledání na KZread), která byla o poznání lépe nazvučená.

@PavolFilek

4 ай бұрын

Probohha, tak si tam daj AI filter, ci nemas iphone ? Jesus

Vesmír je vždy konečný, i když ho nevidíme. Co je vesmír? Vesmír je hmota. Co je to hmota? Hmota je výplň prostoru. Co je prostor? To nevíme. Múže existovat hmota bez prostoru? Ne. Může existovat prostor bez hmoty? Ano. Existuje prostoročas? Ne. Existuje čas? Ne. Existuje prostor? Ano. Čas je pouze pomocný prvek pro vyjadření děje v prostoru od t do t1. Prostor a tím i vesmír , to je hmota v něm, čas nepotřebují. Jen jsou. Teď a tady. Prostor nezajímà co bylo ani co bude. A už vůbec ho nezajíma veš, ktera se nazývá člověk a tvrdí o sobě, že je vrcholem evoluce. To je k smíchu. Nebo k pláči? S pozdravem PS pana Podolského si vždy rád poslechnu, i když jeho projev je hodně akčníí, narozdíl od pana Kulhanka.

I když pan profesor nerad slyší o kvantové gravitaci a teorii strun, rád si přečtu jeho překlady Carla Rovelliho, třeba právě Realita není, čím se zdá - právě o kvantové gravitaci. Nyní čtu Helgoland

8 ай бұрын

zde si dovolim doplnit - Jiří v přednášce emocionálně brojil proti "teorii všeho", tedy velice ambicioznímu programu jako jsou superstruny, ale nikoliv proti kvantování gravitace, což je výrazně méně ambiciozní program než úplné sjednocení látky, interakcí a prostoročasu. Jde "jen" o pokus najít kvantovou teorii gravitace, jejíž limitou v OBECNEM případě (ne jen v malých poruchách kolem Minkowskiho geometrie) by byla na velkých škálách obecná relativita. Že nám klasická teorie selhává v singularitách je jasné, ale jak přistoupit ke kvantování prostoročasu samotného, to je quest na kterém jsme dosud vyzkoušeli ledacos, ale zatím je to mimo náš dosah přímého experimentálního ověření (a zcela jistě bude) a tudíž vůbec schopnosti potvrdit si správnost směru výzkumu. Carlo Rovelli je proponentem kvantové smyčkové gravitace, tedy toho v podstatě konzervativního přístupu ke kvantování prostoročasové geometrie. A pokud vím je JP svým realistickým přístupem, pokorou ale i literárním stylem blízký a rád ho překládá.

@petrstindl2703

8 ай бұрын

a o tom to je nejméně 4 knihy Rovelliho JP přeložil, mám je doma a líbí se mi jeho propojení s filozofií@

Ako mozete dat do rovnice zavislost na case, ked neviete dokazat, ze plynutie casu nezavisi od elementarnych castic naprogramovanych inak v inych castiach vesmiru. To asi nebude fungovat, ked niekde bude castice "melony" a inde len "citrony", ze. Ze by gravitacia bola nezavisla na el. caticiach to sa asi nikomu / ani Verlindemu / zatial dokazat nepodarilo.

Pouzit v slajde slovo "asi" znizuje vypovednu hodnotu slajdu na 0 === zero.

Ja som videl balon, co sa rozpinal, a nebol v minulosti "celkom u sebe".

Hovorit o najvyssich skalach je tak scestne, ako bola debata Curtis Sahpley , nemali merania a dokazy preto potili nezmusly, coho by sa prof. nemal dopustat.

Niekedy je smutne, ze takyto prof. nevie spocitat hmot. funkciu pre prve hviezdy, ci prve BALCK HOLES alebo prve kvazary.

Ked si tu prednasku pozrie niekto o 450 r bude z nej zhrozeny, ake somariny tvrdili profesori v r. 2023

Pravá věda vede vždy k poznání Boha-Tvůrce ... pokud někdo ustrne v pouhém suchém popisu materiální reality a uvěří tomu, že nic jiného nebo vyššího už neexistuje ... žádný Spisovatel, jen inkoust a papír ... žádný Stavitel, jen cihly a trámy ... žádný Programátor, jen kódy a jazyky ... žádný Zákonodárce, jen zákony ... žádný Soudce, jen naše vůle a plány ... pak se zcela míjí se smyslem vědy a poznání. V suchém popisu materiální reality je pan profesor Podolský vynikajícím pedagogem, v tom ostatním je silně dezorientován ...

Neviete dyziku, aby ste nafitovali len model atmosfery Zeme, aby bol aspon v radoch hodin kompatibilny s realitou a vy mi tu idete tvrdit, ze z jednej fotky s mizernym rozlisenim, viete nafitovat model na presny vyvoj Vesmiru v case ? A ako to prodim vas urobite, ked na to nemate ani tak vykonny computer ? Neviete nafitovat model jednej nolekuly napr. quetiapinu a spocitat farmakodynamiku a farmakokinetiku v case u vsetkych ludi na svete, co ich je skoro NIC v porovnani s poctom superclustrov.

NAco su nam vzdelani profesori, ktori ovladaju vela zbytocnych veci, ale 50 000 000 J energie pre bezdomovca, ak je vonku od novembra do marca -10 - 20 * C vyrobit neviem, what a waste of time and money.

Frederick Hoyle a Rodger Penrose su proste kapacity.

POcet galaxii a rozmery Vesmiru su obmedzene iba poctom funkcnych neuronov, dendritov a axonov v hlave prednasajuceho, ergo jeho imaginaciou a amtematickym myslenim.

A to kto vam povedal ze Vesmir je izotropny a homogenny ? CHcel by som vediet meno "toho inteligenta".

Naivní člověk placený ze státní kasy. Vesmír je nekonečný, proto jeho nekonečné vlastnosti nelze popsat.

@theK594

8 ай бұрын

Ty mas v hlave ale nasr.ano! Vesmir nejspis konecny je a pujde to dokazat z oscilacinreliktniho zareni. Ale to hovado jako ty nepochopi😂😅

@liborvinicky6429

8 ай бұрын

Pan profesor mluvil s viditelném ne nekonečném vesmíru. A co znamená naivní placený ze státní kasy??

@HoldaVl

8 ай бұрын

⁠​⁠@@liborvinicky6429Když on pan doktor Moravčík jaksi neuznává einsteinovskou fyziku a razí svoji velmi originální představu o gravitaci a zdroji přitažlivosti těles…

@michal0flek

8 ай бұрын

Jako lidstvo díky vědě dokážeme úžasné věci , které jsou naprosto neuvěřitelné a na hraně nemožného. Třeba co se týče přesnosti měření vzdálenosti při detekci gravitačních vln, teoretická predikce vývoje kosmu od zlomků sekund jeho počátku a její následné potvrzení pozorováním reliktního záření, rozložení hmoty nebo zastoupení jednotlivých prvků ve vesmíru a takhle bych mohl pokračovat.. Ale vždy se najde nějaký samoosvícený chudák, co má potřebu lidi, kteří za tím stojí urážet, jen pro to že sám není schopen to svým intelektem pobrat.

@theK594

8 ай бұрын

@@michal0flek nedokazal bych to rict lepe, diky!