Co jsou základní interakce - Vědecké Kladivo

Пікірлер: 227

  • @dan_smet
    @dan_smet10 жыл бұрын

    Pěkně organizovaný výklad základních interakcí. Díky, že si se zase vydal směrem fyziky a astrofyziky :)

  • @GhostDeren
    @GhostDeren10 жыл бұрын

    Šel jsem spát a najednou vidím, že je nové vědecké kladivo a nejlepší způsob, jak zakončit den. je podívat se na něj. Skvělá práce, jsem rád, že je "pořad" jako tenhle. :)

  • @jlajsner

    @jlajsner

    10 жыл бұрын

    _"Moje řeč. "_

  • @hellninnja
    @hellninnja10 жыл бұрын

    Ty jo fakt super pořad.

  • @32Jozef
    @32Jozef10 жыл бұрын

    Konečne niečo čo mi priblížil viac logiku fungovania chémie a fyziky ... zaujímavé + (y)

  • @MrKatana333
    @MrKatana33310 жыл бұрын

    Velmi dobře řečeno a byl bych rád, kdyby si dělal další videa z fyziky.

  • @hedgehog7022
    @hedgehog702210 жыл бұрын

    Toto je prostě to co tu na youtube chybí :)

  • @Ranger8571
    @Ranger857110 жыл бұрын

    Skvele vysvetlené :)

  • @bigg6889
    @bigg688910 жыл бұрын

    S mými patnácti lety tohle opravdu nepochopím. :)

  • @slavomolnar8403

    @slavomolnar8403

    10 жыл бұрын

    Ono je to aj tým, že sa snažil zhrnúť vela do jedného videa a vznikol z toho guláš :- / Hlavne miešať gravitáciu s kvantovou fyzikou... Gravitácia (relativita) spočíva na dvoch axiómoch: 1. telesá sa pohybujú po najrovnejšej možnej dráhe a zároveň 2. každé teleso zakryvuje časopriestor svojou existenciou. čiže ja sa po kryvej zemi pohybujem ako po rovine, lebo zem je tak hmotná, že zakryvila časopriestor a tak ma zem "pritahuje". Sily kvantovej fyzike sú zase sprostredkované výmenou maličkých častíc, ktoré si vymienajú o niečo väčšie častice a tak na seba pôsobia... Tak nejako na pár riadkov :)

  • @extremnicrafter8252

    @extremnicrafter8252

    10 жыл бұрын

    S mými 13 lety tohle už všechno dávno znám. Opravdu nezáleží na věku :-)

  • @nahodnykolemjdouci9327
    @nahodnykolemjdouci932710 жыл бұрын

    Super video :)

  • @petr10studio
    @petr10studio10 жыл бұрын

    Mě by docela zajímalo, co se děje v mozku při povídání nebo vnímání řeči. Je to zajímavé téma, v mozku na to jsou jisté části a rád bych o tom věděl více nějakým tvým výkladem! :-)

  • @JaroslavZaoral
    @JaroslavZaoral10 жыл бұрын

    Když jsem pod minulým videem viděl zmínku o neutrinech, trochu jsem čekal, že se téma interakcí objeví, čímž za něj děkuji a zároveň skládám poklonu, protože kdybych to měl vysvětlovat já, 2 hodiny bych nepřestal mluvit a pořád bych nebyl s vysvětlením spokojen natolik, abych nemusel dodávat: "... zhruba tak, ale je to řečeno dost blbě." Fyzika je tady docela oblíbená, takže bych třeba na příště mohl doporučit témata jako entropie, multiversum, SID (pro ty, co mají doma DVB-S), druhy planet, nějaké ty částice (ať nejsme jenom u neutrin a higgsova bosonu), možná trochu velkého třesku, ... Dá se o tom vykládat fakt dlouho, a když to člověk začne chápat, je to, na rozdíl od páky a podobných základkovin, docela žrádlo :)

  • @hrdyondrej

    @hrdyondrej

    8 жыл бұрын

    +Jaroslav Zaoral To zní velice zajímavě. Když už se toho nechopil Martin, co kdybys natočil na tyto temata videa ty?

  • @JaroslavZaoral

    @JaroslavZaoral

    8 жыл бұрын

    Ondra Hrdy Nemám dostatečné znalosti. A na natáčení videí obecně nemám hlas.

  • @GodmyX
    @GodmyX10 жыл бұрын

    Dík!

  • @JoranTheViking
    @JoranTheViking10 жыл бұрын

    Mě by zajímalo, jelikož půjdu v budoucnosti na laser, abych nemusel nosit brýle, co se v tom oku děje, když do něj udeří laser?

  • @zdenekbalik303

    @zdenekbalik303

    10 жыл бұрын

    Myslim,ze se orezava sitnice. Pouze moje domenka

  • @JoranTheViking

    @JoranTheViking

    10 жыл бұрын

    Já si něco takového taky myslel. Ale nejsem si s tím jist. Proto bych to rád slyšel od mistra...

  • @anicka9994

    @anicka9994

    10 жыл бұрын

    JoranGames Mistra :D Spíš od pana dokonalého, ne? :D

  • @JoranTheViking

    @JoranTheViking

    10 жыл бұрын

    anička999 No.. Víš, nikdo není dokonalý. Ale je super :)

  • @LadmeB

    @LadmeB

    10 жыл бұрын

    "Laserový paprsek, řízený počítačem, odstraní povrchovou část rohovky. Tím změní její zakřivení a dioptrická vada oka se tak během laserové operace očí vyrovná." - Jak probíhá laserová operace očí; Oční klinika Oftal Nalezeno s pomocí vyhledávače Google. Čas: 15 sekund

  • @kalinmir
    @kalinmir10 жыл бұрын

    příliš mnoho témat v příliš krátkém videu :)

  • @PyroManGamesSK
    @PyroManGamesSK10 жыл бұрын

    Zaujímavé bol by steba skvelí učiteľ (v dobrom) :D

  • @mikalika84
    @mikalika8410 жыл бұрын

    Paralelni vesmiry

  • @AiryFake
    @AiryFake10 жыл бұрын

    Martine, jak funguje hojení tkání??

  • @jarousbailey2443
    @jarousbailey244310 жыл бұрын

    Téma: Jak funguje růst svalů (Při posilování) K tomu bych přihodil (Co je tvz. Pumpa)

  • @Nox_151

    @Nox_151

    10 жыл бұрын

    Rast svalov funguje tak, že pri cvičeni si trháš svalove vlákna a tým, že sa ťi regeneruju svalove vlákna naberaju na vrstvách, sile a odolnosti.Ospravedlnujem sa pokiaľ mám chybne informacie

  • @jarousbailey2443

    @jarousbailey2443

    10 жыл бұрын

    NoxXXL já to vím, ale chtěl jsem to slyšet jak to vysvětlí on ;), protože tohle by třeba taky mohlo někoho zajímat :)

  • @thejozo24

    @thejozo24

    10 жыл бұрын

    NoxXXL svalové vlákna sa netrhajú, to by si sa zmietal v bolestiach :D. Tým, že cvičíš, svalové vlákna ti hrubnú. Inak keď si pretrhneš sval, nezregeneruje ti.

  • @TheSoreon

    @TheSoreon

    10 жыл бұрын

    Rád bych viděl video, pochopil bych to lépe. :-)

  • @Risa-ry2gg

    @Risa-ry2gg

    7 жыл бұрын

    Je rozdíl mezi tím že si přetrhneš sval . A mezi tím že se roztrhne pár vláken . Poroto po posilování ty svaly trošku bolí . Pár vláken se totiž roztrhlo . A tělo si vytvoří zanedlouho nové a odolnější

  • @godm9119
    @godm911910 жыл бұрын

    Hmmm Vědecké Kladivo AGRAELI ty PRASE ! :D

  • @marekgolian5192
    @marekgolian519210 жыл бұрын

    Preco sediveju vlasy (pri strese) ?

  • @JaHou92
    @JaHou9210 жыл бұрын

    Napadla mě teď otázka do kladiva. Proč elektron nespadne do jádra atomu, když ho to jádro přitahuje?

  • @Pavlas5
    @Pavlas510 жыл бұрын

    Ahoj, před nějakou dobou byly pomocí interferometru VIRGO nepřímo objeveny gravitační vlny. Mohl by jsi prosím osvětlit co gravitační vlny jsou a princip jakým byly detekovány?

  • @Pavlas5

    @Pavlas5

    10 жыл бұрын

    nějak aspoň trochu stručně. Ne, že mi sem někdo hodí odkaz na přednášku od Kulhánka

  • @ondrastolar8324
    @ondrastolar832410 жыл бұрын

    Co jsou podprahové správy?? prosím

  • @poilko2001
    @poilko200110 жыл бұрын

    Jak funguje svěžest mentolu?

  • @hanzus7763
    @hanzus77635 жыл бұрын

    Udělej video o elementárních částicích

  • @Vena8493
    @Vena84937 жыл бұрын

    Zajímavé je, že každá z těchto sil má svoje náboje. Elektromagnetická má kladný a záporný náboj, silná jaderná síla má barevný náboj, slabá má vůni, ale gravitace má jen jeden náboj, takže ji nejde odstínit a působí jen přitažlivě.

  • @adambelohradsky
    @adambelohradsky7 жыл бұрын

    Mohl by si vysvětlit jak funguje laser?

  • @crackedflywheel1455
    @crackedflywheel145510 жыл бұрын

    Z jaké výšky může člověk spadnout aby si neublížil (případně nezabil)????

  • @EOS_Eno
    @EOS_Eno10 жыл бұрын

    udělal bys video o illuminátech ?

  • @curtcobain5784
    @curtcobain578410 жыл бұрын

    Ahoj,jak vysvetlit male a velke nekonecno?nebo jak se snima pracuje a v jakych ulohach maji smysl,jinak vsechny ctyri palce vzhuru na tvoje vydea celim spektrem!

  • @kolija1999
    @kolija199910 жыл бұрын

    Mohl bys natočit video na téma " Hmota-Antihmota" ?

  • @marekvlasak4648

    @marekvlasak4648

    9 жыл бұрын

    na tom není co vysvětlovat, alespoň ne na takovéto úrovni (nízké), já sám tomu moc nerozumím, ale jde o to že na hmotu a antihmotu působí interakce úplně stejně, není žádná antigravitace nebo tak něco, částice s klidovou hmotností nebo spinem 0 jsou sami sobě antičásticemi (foton, gluon, Higgsův boson), při kontaktu hmoty s antihmotou dojde k anihilaci, to už jsi jistě slyšel, spočívá to v tom že při spojení např. elektronu a pozitronu (antielektronu) dojde k anihilaci, uvolní se energie a dva fotony, jde to i obráceně 2 fotony+ energie = pozitron + elektron, rozdíl hmoty a antihmoty spočívá v rozpadu složitějších částic (v tom já absolutně tápu, protože jsem na nízké úrovni) např. antimezonů, které se rozpadají jinak než mezony a to by mohlo představovat rozdíl mezi hmotou a antihmotou

  • @kolija1999

    @kolija1999

    9 жыл бұрын

    Marek Vlasák Páni... děkuju za vyčerpávající odpověď, ale snad jsem pochopil. Tohle téma je očividně složitější než vysvětlení gravitace xD jen na tohle by se muselo udělat několik poddílů kde by se jednotlivé termíny vysvětlili. Půl hodiny jsem luštil jednotlivé výrazy (gluon,spin, atp.) abych pochopil alespoň co ses snažil říct. Nic méně děkuji, alespoň za nastínění problematiky.

  • @mmma130
    @mmma1306 жыл бұрын

    Prosím o nějaké video o Gluonech. Díky.

  • @michalslepicka7317
    @michalslepicka73178 жыл бұрын

    ahoj. měl bych prozbu a návrh na další video. jak funguje botulotoxin. když jsem to zkoušel najít na netu tak jsem se jen dozvěděl co způsobuje. ale nikde neni jak toho ůčinku docílí

  • 10 жыл бұрын

    Čau, máš super kanál (kanály) :) Měl bych ale výhradu. Říkáš, že gravitační síla nevytváří pole, s čímž moc nesouhlasím. Gravitační síla vytváří gravitační pole o určité intenzitě (gravitační zrychlení) v daném místě. Nebo se pletu? :)

  • @marekvlasak4648

    @marekvlasak4648

    9 жыл бұрын

    skutečně nevytváří žádné pole, pouze zakřivuje časoprostor tak, že se chová jako by to pole skutečně existovalo a nám v běžnější fyzice to může být úplně fuk a můžeme počítat tak jako by to pole existovalo, protože je to jednodušší a všechno nám bude vycházet úplně stejně jako by jsme počítali se zakřivením prostoru

  • @fyzikjunior

    @fyzikjunior

    8 жыл бұрын

    Já si myslím, že tady je problém výkladu. Prvně gravitaci popsal Newton. A ten napsal vzorec. Který si popřípadě můžeš dohledat. Einstein zjistil, že to není tak úplně tak, a tak napsal nový vzorec (také dohledatelny) a tak trochu díky jeho teorii překopal to jak vnímáme svět. Protože ale jeho teorie byla potvrzena, tak se to vlastně učíme špatně, ale z důvodu zjednodušení výuky se to nijak nemenilo.

  • @TheVikipritt
    @TheVikipritt10 жыл бұрын

    Ahoj, zajímalo by mě, proč když někam cestujeme, trvá cesta tam déle než zpět. Díky

  • @SovietLords

    @SovietLords

    10 жыл бұрын

    A to si vzal kde?

  • @nevimjaky6990

    @nevimjaky6990

    10 жыл бұрын

    Je to jen iluze. Když někam cestuješ, nevíš kdy už cesta skončí, nevíš jak je to ještě daleko. když už cestuješ zpět, tak už přibližně víš kdy už bude cesta končit.

  • @nahodnykolemjdouci9327

    @nahodnykolemjdouci9327

    10 жыл бұрын

    Tohle může fungovat třeba když cestuješ letadlem na Západ - letíš po směru rotace Země, takže se během letu tvá destinace "vzdaluje". Pokud letíš na Východ, tak letíš proti rotaci Země, takže se k tobě tvá destinace "přibližuje". Nemyslím si, že by to v případě jiného dopravního prostředku fungovalo.

  • @miyamotomusashi805
    @miyamotomusashi80510 жыл бұрын

    Zkus udělat video o vesmírné pavučině. Aspoň doufám že se to tak jmenuje. Jestli ne tak pardon :-)

  • @zuzanakvantikova3909
    @zuzanakvantikova390910 жыл бұрын

    ako funguje lúskanie a prečo vydáva taký zvuk ?

  • @vladimirpain3942
    @vladimirpain39427 жыл бұрын

    A které jsou ty známé částice?

  • @NeverNobody1
    @NeverNobody110 жыл бұрын

    Ako funguje gravitácia?

  • @marketavselichova680
    @marketavselichova6803 жыл бұрын

    Ahoj, mě by zajímalo jak jde vyrobit barva pohlcující rádiový signál. Nikde se o tom nemohu dočíst.

  • @istvanustvan5433
    @istvanustvan543310 жыл бұрын

    Mě by zajímalo, jak velký strom je potřeba k tomu, abych mohl žít uvnitř vzduchotěsný kopule

  • @grepfruitscz6837
    @grepfruitscz683710 жыл бұрын

    Udělej video jak funguje orgazmus :D

  • @Bucking_Fastard

    @Bucking_Fastard

    10 жыл бұрын

    Záškuby svalů a hormony ženoucí se tělem. That's all you need to know! :D

  • @Carvin153

    @Carvin153

    9 жыл бұрын

    ***** Záškuby zní líp než orgasmus :D

  • @prectemys
    @prectemys10 жыл бұрын

    Video o černých dírách by nebylo odvěci ;)

  • @sexysunka7747
    @sexysunka774710 жыл бұрын

    Zajímalo by mě, co přesně je Schrödingerova kočka. Slyšela jsem o tom v TBBT, ale stále nevím, co to přesně je. Diky :)

  • @kyberborec
    @kyberborec10 жыл бұрын

    Zajímalo by mě jak se zanítí slepé střevo a jeho funkce pro naše tělo (jestli vůbec) :)

  • @SovietLords

    @SovietLords

    10 жыл бұрын

    Nikdo neví jaká je jeho funkce, ví se jenom to že když o něj chlap příjde tak má větší šanci na předčasné úmrtí. Jináč může se zanítit tím, že sežereš něco nestravitelného a to se tam zachytí, bakteri atd atd atd.

  • @neuzivatel

    @neuzivatel

    10 жыл бұрын

    v poslední době se objevují hypotézy, že červovitej přívěsek může mít úlohu v obranyschopnosti organismu...na histo řezech vykazuje značný nakupení lymfocytů. někdy se mu říká tonsilla abdominalis...jakoby ,,břišní mandle" :))

  • @vitezslavskorpik746
    @vitezslavskorpik74610 жыл бұрын

    Dovolil bych si zase doplnění. Interakce podle velikosti (od nejslabší) jsou: gravitace, slabá jaderná, elektromagnetismus a silná jaderná. Mimochodem, uvažuje se i o existenci páté základní interakce, která by působila na tak krátkou vzdálenost, že jsme to zatím nezaznamenali a která by mohla vysvětlit temnou energii, ale zatím je to jen hypotéza. Se slovem "síla" měl problém už Newton, který nedokázal definovat co to síla je, v jeho teorii je to něco záhadného, co nejde definovat jinak než kruhem. Vyhnula se tomu obecná relativita, která gravitaci popisuje jako zakřivení časoprostoru a také kvantová teorie, která ty 3 zbývající interakce popisuje jako výměnu intermediálních částic mezi jinými částicemi. Elektromagnetismus popisuje kvantová elektrodynamika, nejpřesněji ověřená teorie v historii, slabou interakci popisuje kvantová flavourdynamika a silnou interakci kvanová chromodynamika. Ukázalo se ovšem, že za vysokých energií se elektromagnetismus a slabá interakce chová jako jedno, existuje tedy tzv. elektroslabá interakce a v tom případě jsou základní interakce jen 3. Existují i teorie sjednocení dalších sil, ale elektroslabá byla jako jediná potvrzena experimentálně a pánové Glashow, Salam a Weinberg za to dostali Nobelovu cenu. Základních částic standartního modelu je 16, včetně těch výměnných. Kromě toho silná jaderná interakce ještě drží pohromadě kvarky v protonech a neutronech. Jinak ano, elektromagnetismus a gravitace působí teoreticky na nekonečnou vzdálenost, ale skutečné působení například hvězdy Sirius na jakoukoli živou bytost na zemi je ve všech praktických ohledech nulové (což pořád nemohou pochopit astrologové). A co se týče gravitace, tak tam existuje zase novější teorie než je Einsteinova, totiž teorie kterou vymyslel Erik Verlinde, ale zatím se čeká na její ověření/vyvrácení. A konečně neutrina - Tak neutrina předpověděl už Wolfgang Pauli, ovšem byla objevena až 30 let poté, právě kvuli tomu, že interagují jen slabě.

  • @FDKeroks
    @FDKeroks10 жыл бұрын

    Jak to že voda nevzplane, ale vypaří se nebo uhasí oheň, když se v podstatě se skládá z hořlavin?

  • @nahodnykolemjdouci9327

    @nahodnykolemjdouci9327

    10 жыл бұрын

    Jo, to je dobrej paradox :D

  • @DajaSlovakia421
    @DajaSlovakia4218 жыл бұрын

    celú dobu mi to pripomínalo ľudské interakcie : Gravitácia - muž ktorý nemusí nič, má charizmu a ženy mu samé padajú do náručia. Hodne pomáha fyzický vzhľad. Elektromagnetická sila - ľudia, ktorý sú tak opačný, že sa k sebe priťahujú. Vzťah, kde sú partneri naprosto opačný. Slabá interakcia - jedinci tak tichý, nenápadný, že ich ľahko prehliadneš. V momente, keď objavíš takéhoto jedinca uvidíš nový nevydaný vesmír :D ( prekvapenie z ich charakterovej výnimočnosti, ktorú budeš postupne ťažko objavovať ) Silná interakcia - rovnaký jedinci ktorý tvoria pár. Majú rovnaké vlastnosti, záľuby, hodnoty. Je tam vysoká funkčnosť. Ktorú interakciu si vyberiete Vy ?

  • @vidhan8
    @vidhan810 жыл бұрын

    Natoč video jak se přenáš obraz do televize a zajímalo by mně jakou máš práci :D

  • @SovietLords

    @SovietLords

    10 жыл бұрын

    Nejsem si teď jistej, možná že to je stará informace, ale měl by být bez práce. Existují tak zvané ''rádiové vlny'', tyto vlny přenášejí obraz a zvuk (při nízké vlnové délce). K vlnové délce: Čím kratší je, tím více informací přenese (proto nízká vlnová délka přenáší zvuk i obraz), ale má krátký dotaz, proto lidé když žijí za kopci na nějaké samotce a nemají satelit a vysílač je za kopcem, tak mnohdy nic nenaladí. Čím delší je, tím méně toho přenese, ale zase dolétne dál a projde přes kopce, lesy atd. (proto se rádio ''snadno chytá''), při určité vlnové délce přenáší jenom zvuk. Měl jsem takovou šikovnou tabulku, kterou nevím kde teď mám, jestli ji nenajdu včas tak mne prosím někdo opravte.

  • @ToxiqCZ
    @ToxiqCZ10 жыл бұрын

    Když jsou interakce základní, jsou i pokročilé? Jestli ano, jaké?

  • @ToxiqCZ

    @ToxiqCZ

    10 жыл бұрын

    ***** Díky, sleduju Vědecké Kladivo abych měl výhodu v budoucnosti, teprve budu v 9. třídě základní školy, takže se do Střední budu moct něco přiučit :)

  • @slavomolnar8403

    @slavomolnar8403

    10 жыл бұрын

    o elektroslabej interakcii sa da hovorit ako o "pokročilej" a prainterakcii tiež. jedná sa o to. že hneď po "velkom tresku" boli energie, teplota tak vysoké, že fyzika sa "chovala" ako by mala len jednu interakciu pozostávajúcu z týchto 4. Ako vesmír chladol (v podstate hneď v priebehu 1. sekundy po VT) sa interakcie postupne oddelili.

  • @embpsay

    @embpsay

    10 жыл бұрын

    Základní se jmenují, protože jsou základem, na kterých fyzika stojí.

  • @MrHormster
    @MrHormster10 жыл бұрын

    Natočím prosím jak funguje elektromagnetická indukce ?

  • @Sooky804
    @Sooky80410 жыл бұрын

    Kedže si v tomto videu spomenul hypotézu menom "Teória Strún", čo tak ju vysvetliť, o čo v nej ide... (áno, viem, že sa nechceš na túto tému vyjadrovať, ale myslím, že dosť fanúšikov by to potešilo" :)

  • @Victor_songwriter
    @Victor_songwriter9 жыл бұрын

    A jak to že silná interakce nedrží po hromadě třeba dva stejné magneti?

  • @jirkakulda1909

    @jirkakulda1909

    8 жыл бұрын

    +V1KIS & KPISEK protože magnetická síla převládá (na těchto dvou tělěsech) nad touto interakcí

  • @luckazatecka4951
    @luckazatecka495110 жыл бұрын

    Jak funguje kopřiva ?

  • @TwoflowerTheTourist

    @TwoflowerTheTourist

    10 жыл бұрын

    Žahavé chloupky vyrůstající z pokožky kopřivy vylučují kyselinu mravenčí, což je sice velmi slabá kyselina, nicméně při dotyku začíná leptat kůži. Svědění a červenání kůže jsou pak důsledky obranných reakcí organismu. PS: "Jak funguje kopřiva?" není zrovna nejlíp formulovaná otázka, ale to jen taková grammar nazi poznámka ;)

  • @Shvttxrxd
    @Shvttxrxd10 жыл бұрын

    jak funguje erekce :DDDDDDD

  • @komixan
    @komixan10 жыл бұрын

    chápal jsem to až do těch lepidel, škvarků a latríny

  • @marekvlasak4648

    @marekvlasak4648

    9 жыл бұрын

    lepidla (leptony) a škvarky(kvarky) jsou fermiony (částice s poločíselným spinem) a všechny 3 druhy latrín (neutrin) patří mezi leptony, všechno to jsou vlastně jen částice ze kterých se skládají jiné částice a dosud nebylo potvrzeno z čeho jsou složeny tyto částice

  • @frantisekhablak1783
    @frantisekhablak178310 жыл бұрын

    zaujímalo by ma ako sa deje deja vu a aj čo to je (bližšie vysvetlenie

  • @TheVovot
    @TheVovot10 жыл бұрын

    Udělej video na jadernou fůzi

  • @lenkat.7544
    @lenkat.754410 жыл бұрын

    v každém jádře má být stejný počet neutronů a protonů tak proč vodík má jen proton ? (opravte mě jestli to pišu blbě ale zatím jsem nikde neviděla vodík nakreslený s 2 částicemi v jádře ...)

  • @skeletoncraftcz

    @skeletoncraftcz

    10 жыл бұрын

    Počet neutronů a protonů nemusí být vždy stejný , ba naopak podle počtu neutronů se určují izotopy určitého prvku . Vodík který znáš tedy 1 proton a 0 neutronů je pouze prvním izotopem vodíku . Druhý izotop má 1 neutron a třetí 2 neutrony a je radioaktivní. Pro více informací si přečti něco o izotopech , jen tak mimochodem je to učivo 8 třídy základní školy .

  • @lenkat.7544

    @lenkat.7544

    10 жыл бұрын

    to já vim, ale myslela jsem že je prvek radioaktivní jen pokud má neutron navíc(a to tamten neni protože je to 1proton a 1neutron).A když ostatní prvky mají stejný počet neutronů i protonů (žádný jiný nemá méně neutronů, buď stejně jako protony nebo víc -radioaktivita) tak jsem se s tím teda setkala možná se pletu.Jinak jsem vyšla z devítky a něak extra jsme se tím nezabývali.

  • @TwoflowerTheTourist

    @TwoflowerTheTourist

    10 жыл бұрын

    ***** Stejný musí být (u neutrálního atomu) počet protonů a elektronů, nikoliv neutronů. U lehčích prvků většinou platí, že v nejčastějších isotopech mají stejný počet protonů a neutronů, ale jak roste protonové číslo, rostou i rozdíly (př.: olovo - 82 protonů + nejčastěji 126 neutronů)

  • @lenkat.7544

    @lenkat.7544

    10 жыл бұрын

    ok

  • @anicka9994
    @anicka999410 жыл бұрын

    Vysvětli, co jsou to duchové...

  • @StaglyMusic
    @StaglyMusic10 жыл бұрын

    Bylo by dobré, kdybys začal něco rozebírat doporobna. Udělat delší videa a na víc dílů (například o kvantové teorii). A vysvětlit to i matematicky, proč se to děje. Např. Schrödingerovu rovnici, Heisenbergův princip neurčitosti atp. ;)

  • @jindrichkaska3828

    @jindrichkaska3828

    Жыл бұрын

    Prosím moc o výklad binárních rád?!

  • @jindrichkaska3828

    @jindrichkaska3828

    Жыл бұрын

    Dekuji

  • @jindrichkaska3828

    @jindrichkaska3828

    Жыл бұрын

    Binar!!!!!

  • @Erik123lol
    @Erik123lol10 жыл бұрын

    Jak funguje pamet a to že si dokážem zapametat nejaké informácie a dokážem "videt nejaké úlomky z minulosti" (čo som ja žil samozrejme)

  • @zdenekbalik303

    @zdenekbalik303

    10 жыл бұрын

    V mozku mas takove prazdne prostory,do nichz se ti behem zivota dostavaji informace a plni je

  • @Erik123lol

    @Erik123lol

    10 жыл бұрын

    Zdenek Balik Tak to môžno u teba ale je to ovela zložitejšie

  • @MainAcc0

    @MainAcc0

    10 жыл бұрын

    Best VralParody Vždy , keď sa niečo stane, v mozgu vzniknú nové nervové spojenia a spomienka sa uloží. Postupom času na to zabudneš, no ona v mozgu stále je, pričom stačí niečo, čo ju vyvolá- určitá vôňa, zvuk, čokoľvek, čo ti tú situáciu pripomenie. Zároveň, veci , na ktoré myslíš často (napr. dôležité údaje zo školy/práce) sa neustále obnovujú, keďže na ne myslíš. Postupom času však zabudneš aj na tie, v mozgu sa však stále nachádzajú. (Preto nikdy nezabudneš čítať/písať, ak si v bežných podmienkach/ ak si neutrpel úraz.) + na niektoré veci nezabudneš, pretože sa s nimi spája silná emócia.

  • @MarTyKK
    @MarTyKK10 жыл бұрын

    Prosim udelej video o Elektryce z hodiny Fyziky jsem to nepochopil :D

  • @aflyingturtle1160

    @aflyingturtle1160

    10 жыл бұрын

    Koukám že y/i si taky nepochopil :)

  • @123456789kamful

    @123456789kamful

    10 жыл бұрын

    Na elektrYku by musel delat video tak 4hodinové :) elektrYka je dost široký pojem chlapče :)

  • @goodplayerman
    @goodplayerman10 жыл бұрын

    Kdyz už jsi naťukl základni interakce tak by se k tomu hodily i elementarni částice

  • @jurajjankola6797
    @jurajjankola679710 жыл бұрын

    urob video o tých 12 základným časticiach

  • @peebeeeu2501
    @peebeeeu250110 жыл бұрын

    jak funguje antikoncepce.

  • @petrsadek3895
    @petrsadek38959 жыл бұрын

    Jenom bych chtěl podotknout, že bez silné interakce by nebyl ani vodík protože zároveň drží pohromadě kvarky ze kterých se skládají protony a neutrony.

  • @januher6774
    @januher677410 жыл бұрын

    co je teorie strun?

  • @JakubMarous
    @JakubMarous10 жыл бұрын

    Jak funguje krknutí?

  • @hyneksmid3293

    @hyneksmid3293

    10 жыл бұрын

    už na to video dělal

  • @gorhillahorska1730
    @gorhillahorska173010 жыл бұрын

    Námět: Jak fungují Flash disky.

  • @josefsvec5236
    @josefsvec523610 жыл бұрын

    Jak funguje,že si člověk něco dokáže představit a mít sen,který může být skoro podobný realitě ?

  • @jindrichkaska3828

    @jindrichkaska3828

    Жыл бұрын

    Také bych rád odpověď.

  • @jindrichkaska3828

    @jindrichkaska3828

    Жыл бұрын

    Myslím, že duše, když se vrátí z výletu, tak se začne účastní ať reality, a ze snu přinese pravdu, kterou získala za Plankovou zdi. Neboli v ráji.

  • @tigercz7122
    @tigercz712210 жыл бұрын

    Natoč jak funguje zvuk

  • @zeleneokno6691
    @zeleneokno6691 Жыл бұрын

    není náhodou slabá a silná interakce to stejné co slabá a silná jaderná síla?

  • @Wikky1337
    @Wikky133710 жыл бұрын

    Natoč video o tom jak funguje zvuk

  • @kalinmir

    @kalinmir

    10 жыл бұрын

    wiki ti nic neříká?

  • @thejozo24

    @thejozo24

    10 жыл бұрын

    kalinmir z wiki pochopí tak ho*no...

  • @kalinmir

    @kalinmir

    10 жыл бұрын

    zvuk neni zas tak kosmicky složitá věc aby se to nedalo z wiki pochopit

  • @zdenekbalik303

    @zdenekbalik303

    10 жыл бұрын

    Zvuk vznika kmitanim teles. Lidi ho slysi do 20 000 Hz

  • @kalinmir

    @kalinmir

    10 жыл бұрын

    Zdenek Balik z tohohle si nikdo opravdu představu o zvuku neudělá :D

  • @Unit72101
    @Unit7210110 жыл бұрын

    Co je to elementární náboj ;)

  • @vincentstuchly8021
    @vincentstuchly802110 жыл бұрын

    Cau martine mas pravdu že gravitace neni posana kvantově ,ale co když objevi graviton? tedy částici která sprostřetkovává gravitaci šla by poté gravitace kvantově popsat? a nebo to co říkám je uplná blbost rád se nechám poučit

  • @Bombert54
    @Bombert546 жыл бұрын

    Prečo nie su kvarky a neutrina spolu?(myslim na tabuli)

  • @NucLe4rCZ
    @NucLe4rCZ10 жыл бұрын

    Mě by zajímalo, jestli někde můžou existovat jiné barvy, než známe

  • @vest0079

    @vest0079

    10 жыл бұрын

    Těžko říct jestli to nazvat barvy, ale "barvy" (spíš druhy záření), které člověk nevídí existují :) Říká se dokonce že tohle spektrum je nekonečné. Mezi známé patří třeba ultrazvuk, ultrafialové záření nebo když jdeš třeba na rentgen :)

  • @vest0079

    @vest0079

    10 жыл бұрын

    O počkej :D říkal jsi "barvy", které neznáme... Mno pakliže by bylo to spektrum nekonečné, tak ano, bylo by nekonečně mnoho "barev" které neznáme.

  • @NucLe4rCZ

    @NucLe4rCZ

    10 жыл бұрын

    aha :)

  • @slavomolnar8403

    @slavomolnar8403

    10 жыл бұрын

    Niektoré zvieratá vraj vidia infračervené žiarenie, iné ultrafialové ako špecifickú farbu.

  • @slavomolnar8403

    @slavomolnar8403

    10 жыл бұрын

    Nám sa jednoducho nevyvinul zrak na ďalšie "farby" lebo sme to nepotrebovali, neprikádzame s nimi často do styku a vieme si pomôcť inými zmyslami.

  • @tobiasjamriska9055
    @tobiasjamriska905510 жыл бұрын

    ohyba sa časopriestor a nie len priestor ak sa nemylim .Ak ano tak ma opravte

  • @zdenekbalik303

    @zdenekbalik303

    10 жыл бұрын

    Jak by mohla gravitace ohybat cas? To znamena ze kdyz neco pada na zem,zmeni se kvuli tomu cas?

  • @LadmeB

    @LadmeB

    10 жыл бұрын

    Zdenek Balik Gravitace skutečně mění čas. Pro předměty, které jsou v silnějším gravitačním "poli", ubíhá čas pomaleji než pro předměty ve slabším gravitačním poli. Podobně to funguje s rychlostí - čím se těleso pohybuje rychleji, tím pomaleji pro něj ubíhá čas. Viz heslo Dilatace času na wikipedii.

  • @tobiasjamriska9055

    @tobiasjamriska9055

    10 жыл бұрын

    LadmeB presne

  • @vest0079

    @vest0079

    10 жыл бұрын

    Čas a prostor jsou propojeny, to si zapamatuj :) A ano skutečně gravitace mění čas :)

  • @tobiasjamriska9055

    @tobiasjamriska9055

    10 жыл бұрын

    Turbo Dědek a por mili sekund aj menej ale nie len to ovplivnuje cim viac sa pohibujes a tak tym viac si v priestore a cim viac sa nehybes :) tym menej si v priestore takze keby bez prestavky bezalo jedno dvojca do 90 rokov a druha by sedela a ani sa nepohla tak by ta co sedi zemre skor o par stotin a hadam aj menej ak nebereme do uvahi ze pri tom bezani bi jej rychlejsie starli bunky alebo co ja viem co sa deje s bunkami ked bezi, :)

  • @embpsay
    @embpsay10 жыл бұрын

    Chlapče, toto je fyzikální odborné téma, které si popsal naprosto nesrozumitelně jak lajkovi, tak i zasvěcenému člověku. Nevěřím, že si tohle téma někomu vůbec objasnil. Udělal si v tom příliš nežádoucího chaosu. Uvádíš i několik informací naprosto chybně (např. Proč by tzv. "Teorie strun", měla něco na základních interakcích změnit?). Navíc pojmenuješ video "Co jsou to základní interakce", ale nikdo se z videa jen tak nedozví, co to interakce vůbec znamená: [Vlastnosti vzdájemného působení stavebních částic a hmoty ve Vesmíru i na Zemi, kterým se dají vysvětlit všechny fyzikální děje]. Měl si to spíš nazvat "Jaké jsou základní interakce". Hlavně také: Jak si můžeme ověřit, že to co říkáš je správně?? Neuvedl si pod videem žádné zdroje informací, ze kterých si čerpa!? Nebyl si to ty, kdo tyto interakce pozorováním objevil a zjistil jejich vztahy! Hudba v pozadí se k tomuto téma vůbec nehodí. Dal jsem ti palec dolů, abys věděl proč!

  • @vitezslavskorpik746

    @vitezslavskorpik746

    10 жыл бұрын

    Teori strun (spíše hypotéza) může základní interakce změnit. Uvažuje se přece o kvintesenci, páté základní interakci a jsou někteří vědci (například Murray Gell-Mann) kteří jsou přesvědčení, že základních interakcí je ještě víc.

  • @nevimjaky6990

    @nevimjaky6990

    10 жыл бұрын

    Začnu od konce: Hudba v pozadí je u každého videa stejná, proč ji měnit? Popř. jakou by sis představoval? Zdroje...Najdi mi jediný vědecký video na youtube, kde jsou uvedeny zdroje. Martin tohle video dělal aby to shrnul a vysvětlil. Teorie strun by toho mohla změnit hodně moc moc moc v našem chápání vesmíru. Například otevírá brány do 26 rozměrů, vysvětlovala by existenci dalších částic (např. temné hmoty). O temné hmotě zatím víme jen to, že působí gravitační interakcí, nevíme nic o její struktuře, nevíme jestli jí "drží po hromadě" silná a slabá interakce. My tu přece celou dobu mluvíme o 5% celého vesmíru! Kdo ví co se skrývá v dalších 95%? Ten kdo nějakým způsobem dokáže strunovou teorii to vědět bude :-).

  • @webby8950
    @webby895010 жыл бұрын

    Jak funguje pistole? Podrobněji než, "nabiješ, natáhneš, zamíříš a zmáčkneš spoušť."

  • @ynwag1dd30n
    @ynwag1dd30n10 жыл бұрын

    Prečo keď sme opití tak hovoríme pravdu?? :) (väčšinou)

  • @zdenekbalik303

    @zdenekbalik303

    10 жыл бұрын

    Protoze mozek je zmaten z alkoholu,tudiz nedokaze vymyslet lez,proto se uchyli k jedine dalsi moznosti:pravde

  • @mrlunfardos

    @mrlunfardos

    10 жыл бұрын

    Zdenek Balik nevím, jestli jsi byl někdy opitej, ale tu lež dokážeš vymyslet, spíš ti ale přijde správné říkat pravdu a taky jseš mnohem víc ukecanej...

  • @zdenekbalik303

    @zdenekbalik303

    10 жыл бұрын

    Podle toho co beres jako opily

  • @mrlunfardos

    @mrlunfardos

    10 жыл бұрын

    No beru tak opilý, že si to ještě pamatuju a nemelu kraviny.. :D

  • @nevimjaky6990

    @nevimjaky6990

    10 жыл бұрын

    Měli byste se podívat na Martinovo video o alkoholu...

  • @dekosvk520
    @dekosvk52010 жыл бұрын

    Zaujímalo by ma či farboslepý ľudia snívaju farebné sny

  • @marcelpanik
    @marcelpanik10 жыл бұрын

    Preco su planety so slnkom v nednej rovine?

  • @zdenekbalik303

    @zdenekbalik303

    10 жыл бұрын

    Kvuli gravitaci

  • @mrlunfardos

    @mrlunfardos

    10 жыл бұрын

    Zdenek Balik no nevim teda, spíš je to tím, že zákon zachování energie říká, že se energie pouze transformuje, tudíž když gravitace přitáhne tělesa, sníží se jim potenciální energie a zvýší se kineticka - těleso bude rychlejší a stejně jako ty na kolotoči díky odstředivé síle odletí dál...

  • @marcelpanik

    @marcelpanik

    10 жыл бұрын

    jasne ze kvoli gravitacii, ale pytam sa preco su v jednej rovine

  • @mrlunfardos

    @mrlunfardos

    10 жыл бұрын

    ještě abych upřesnil svůj předchozí komentář, planety vnikaly shluknutím hvězdného prachu v akrečním disku, při vzniku hvězdy.. Teď to již dává větší smysl.. :D

  • @leovodica9975

    @leovodica9975

    10 жыл бұрын

    Marcel Pánik Nejsou.

  • @ondralapun
    @ondralapun10 жыл бұрын

    Proč modřín opadává a například smrk ne? :D

  • @andrejbrada9325

    @andrejbrada9325

    8 жыл бұрын

    +ondřej lapuník Pekna otázka a odborníci doteraz nemaju uplne vysvetlitelnú teoriu.... Udajne to zabezpečujue konkurenčnu vyhodu to je že ked mu opadne ihličie pomáha bojovať zo škodcami a chorobami.. Dalšia vec čo som čital smrekovec teda modrin prežíva aj pri-50 °C a udajne zhodenie ihličia mu zabezpeči aby nemal obtazkane konáre snehom a zabranuje to hromadeniu ladu :) A jeho ihličie ma jednoduchšiu štrukturu ako borovica tak nema taky velky vydaj na vyrobu nového ihličia

  • @snbsk8er
    @snbsk8er10 жыл бұрын

    Ale to, ze sa dva vodiky priblizia k sebe a ze zacne na nich posobit silna interakcia, nie je tak celkom pravda. Je to trochu inak

  • @SovietLords

    @SovietLords

    10 жыл бұрын

    jak, když takhle začneš mluvit tak to dokonči.

  • @snbsk8er

    @snbsk8er

    10 жыл бұрын

    SovietLords takze dva protony len velmi tazko mozu mat dostatocnu energiu na to, aby sa mohli spojit a aby vzniklo velmi nestabilne jadro obsahujuce dva protony. Obcas sa im to ale pomocou kvantoveho tunelovania podari s ak take jadro vznikle, protony po velmi kratkej dobe odletia od seba. Ale v tomto mikrosvete sa uplatnuje kvantova mechanika a teda z casu na cas sa beta rozpadom v spravnom jadre rozpadne proton na neutron a teda vytvori jadro deuteria (izotop vodiku), ktore je ovela stabilnejsie a teda viac prisposobene na nasledne jadrove zlucovanie. Preto maju aj ostatne prvky neutrony, tie nemaju elektricky naboj a teda dokazu drzat jadro pokope pomocou silnej interakcie, aj jadro helia ma dva neutrony a nie len dva protony ako sa hovori vo videu.

  • @Daran127
    @Daran12710 жыл бұрын

    Nebyl to náhodou Michael Faraday kdo objevil spojení elektřiny a magnetismu a spojil to ??? Maxwell to poté pouze matematicky zapsal.

  • @vitezslavskorpik746

    @vitezslavskorpik746

    10 жыл бұрын

    Ne nebyl. Faraday si tam všiml nějaké souvislosti, ale jelikož v matematice byl hodně hodně slabý, tak nemohl udělat víc. Maxwellův přínos byl obrovský, teoreticky sjednotil elektřinu a magnetismus, napsal 4 základní rovnice, které mají obrovský přínos i dnes, přišel na to, že rychlost šíření elektromagnetické interakce je rychlost světla, položil základy pro barevnou fotografii, teorii relativity i kvantovou mechaniku. Tohle Faraday neudělal, jakkoli ho mám rád, tak Maxwellův přínos byl mnohem mnohem větší a je po právu řazen mezi Einsteina a Newtona jako jeden ze tří největších fyziků všech dob.

  • @Daran127

    @Daran127

    10 жыл бұрын

    Vítězslav Škorpík Ano to jsem řekl, Maxwell to pouze matematicky sjednotil, ale to spojení nenalezl.

  • @vitezslavskorpik746

    @vitezslavskorpik746

    10 жыл бұрын

    Daran127 Faraday si všiml nějaké souvislosti, Maxwell tu souvislost plně pochopil a popsal, Maxwellova práce byla tedy mnohem podstatnější a důležitější. Správné by bylo říci, že spojení nalezli oba, Faraday i Maxwell, ale ta Maxwellova práce byla, jak znovu říkám, průlomovější a pro fyziku. Nehledě na mnoho dalších přelomových Maxwellových objevů. Rozhodně to není tak, že Maxwell je přeceňovaný a podobně. Jak se nám asi snažíte naznačit, když používáte slovo pouze. Ono to "pouze" je ve skutečnosti mnohem podstatnější než celá Faradayova práce :-)

  • @tibormalinsky8751
    @tibormalinsky875110 жыл бұрын

    Ehm, Co je to teorie strun?

  • @KoCip55
    @KoCip5510 жыл бұрын

    Jak se vůbec vyvinul člověk myslím ty mýti o dávnověku , aztécích , Adam a Eva atd.

  • @petrszrajber
    @petrszrajber10 жыл бұрын

    Mohl bys trochu podrobněji popsat teorii strun?

  • @thejozo24
    @thejozo2410 жыл бұрын

    Čo je to kóma

  • @jiristudnicka9451

    @jiristudnicka9451

    10 жыл бұрын

    Kóma je něco jako "porucha vědomí" a je způsobena nějakou anomálií v mozku (porucha neuronů apod.)

  • @embpsay

    @embpsay

    10 жыл бұрын

    jj je to porucha vědomí, při které mozek nemůže nabýt vědomí, takový nekonečný spánek, ze kterého se dá těžko probudit. Mozek vnímá podměty. Orgány pracujou. Ale nejde se probudit

  • @ShifterCZECH
    @ShifterCZECH9 жыл бұрын

    Deset na mínus patnáctou je patnáct nul,1 ? 000000000000000,1 ?

  • @Johntub3
    @Johntub39 жыл бұрын

    Slabá interakce ... částicové záření (beta, gamma ...) Elektomagnetismus ... nečásticové záření (mikrovlny, rádiové vlny, světlo)

  • @crackedflywheel1455
    @crackedflywheel145510 жыл бұрын

    Z jaké výšky může člověk spadnout aby si neublížil (případně nezabil)????