CHYBKA: "Jen opravim, jednotka vodivosti (γ) neni S.m (S.m^2/m), ale S/m (S.m/m^2). Už proto, že to musí být převrácená hodnota jednotky rezistivity (ρ) Ω.m ." Díky @Jan Kelbich

Tohle je úžasná série. Díky.

Moc hezké video děkuji!

taky koment pro algoš,...na další díl jsem se fakt už dlouho těšil. Elektřině jsem nikdy nerozuměl a ani jsem ji do života pochopit nepotřeboval. Tvé videa jsou ale tak zajímavá, že se rád učím zase něco nového :)

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

Jo to umi zahrat, kdyz videa nadchnou nekoho, kdo to nepotrebuje ❤

Naprostá bomba! Diky za video:)

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

Děkuju :)

Super

+ REP skvela praca :)

10:02 "Na dvojnasobek." :)) Vasim videim nejde temer nic vytknout, tak jsem mel praseci radost :D Perfektni prace - dekujeme.

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

Tak to bludistaka za pozornost! To uz je tak moc nad moje cestinsky schopnosti ze jsem chvili musel dumat co je spatne 🙂 Jeste ze je to tam vyjadreny ciselne. A diky za pochvalu.

Písemka Fyz za 2. Díky moc.

masakralne spracovanie

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

Diky moc, jsem rad ze i tahle stranka pobavi

Koment pro algoš, děkujeme za zásobování vědomostmi

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

je mi ctí :)

čas 14:50 Výborně popsán hlavní problém českýho školství.. Díky :)

Jen opravim, jednotka vodivosti (γ) neni S.m (S.m^2/m), ale S/m (S.m/m^2). Už proto, že to musí být převrácená hodnota jednotky rezistivity (ρ) Ω.m .

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

ach jo... to je hloupá chyba, díky

6:50 Je jednotkou napětí v cívce ampér? Jinak mě tato videa zachraňují ve fyzice, na kterou z důvodu nemoci chybím 🙏🏻🙏🏻

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

Není to elektrické napětí, které má jednotku Volt, ale říkám magnetické napětí a to má opravdu jednotku A. To jsem rád, tak ať slouží :)

Moc hezké. Díky. Neuvažujete o tištěné učebnici základů elektrotechniky? Na středních školách stále doporučují učebnice z osmdesátých let a nové publikace nejsou nic moc. Např. Eletrotechnika I od Antonína Blahovce je hezká ukázka toho, jak učebnice nemá vypadat. Výklad je místy tak zestručněn, až se stává nejen pro středoškoláka nepochopitelný. Mimochodem, tato učebnice zmiňuje, že kapacita "má charakter vodivosti" a dokonce ji přímo označuje za "dielektrickou vodivost". Toto označení je ale podloženo analogií vzorečků, žádnou další hlubší úvahu jsem zde nevyčetl.

@nazornaelektrotechnika

Жыл бұрын

Díky :) Na takový počiny mi chybí lobbing, sponzor a gramatyka :) YT je víc dostupnej jak pro mě jako tvůrce, tak studenty, i když internetový medium lidi neberou tak vážně jako třeba Blahovce, což je ta nejslabší učebnice co jsem měl kdy v ruce, zlatý knížky z osmdesátek.

@PetrHuk

Жыл бұрын

@@nazornaelektrotechnika Děkuji za odpověď, škoda. Jsem začínající samouk. Vaše videa jsou velmi nápomocná. Zatím jsem došel až k tomuto dílu a mám jen dvě nejasnosti🙂 První se týká elektrostatické indukce D. Až to teď jsem ji chápal jako veličinu zohledňující prostředí (jestliže má být rovna intenzitě pole vynásobené permitivitou a být analogií k proudové hustotě a magnetické indukci). Druhá se týká cívky. V jednom z předchozích dílů uvádíte, že indukčnost L je konstanta bez ohledu nato, na jak velké napětí je cívka připojena. Chápu tak, že toto platí pouze u cívky bez feromagnetického jádra.

@nazornaelektrotechnika

Жыл бұрын

1. D nereaguje na prostředí viz graf v 18:45. Matematická podobnost z B neodpovídá reálné podobnosti. Chápu to tak, že si ještě za Maxwella mysleli, že elektřina a magnetismus funguje stejně, tak zavedli stejné značení, ale realita je jinde. 2. Ano. L je dáno konstrukcí, což znamná i s jádrem nebo bez.

@PetrHuk

Жыл бұрын

@@nazornaelektrotechnika Děkuji za odpověď. Asi bude chvilku trvat, než to vstřebám🙂

@nazornaelektrotechnika

Жыл бұрын

Na chápání to nen jednoduchá disciplíná. Sám jsem i nad B, H, E, strávil desítky hodin, než se mi vytvořil nějaký obraz v hlavě, s D jsem se smířil, že ten obraz nebude a je to jen věta.

Tady někdo zná pana Macha :D Taky potrápil

Dobrý. Rád bych se zeptal, jestli vzniká radiální magnetické pole i kolem tužkové baterky, protéká li jí proud.

@nazornaelektrotechnika

Жыл бұрын

jestli radiální znamená dokola jako kolem vodiče, kterým teče proud a předpokládáme, že baterkou teče proud stejně jako vodičem tak ano

@j4nhol3c3k2

Жыл бұрын

Pardon. Zapomněl jsem, že ne u všech baterek funguje šasi jako izolant. Raději se zeptám jinak. Bude i elektrolyt generovat radiální (kolem do kola) magnetizmus při průtoku proudem?

@nazornaelektrotechnika

Жыл бұрын

Nevim jak je ktera baterka tvarovana. Zalezi na tvaru cesty. Magneticke pole generuje pohybujici se naboj, o medium v kterem se naboj pohybuje vubec nejde

@j4nhol3c3k2

Жыл бұрын

@@nazornaelektrotechnika Dobrá. Pořád mi nejde do hlavy, jak může pohyb elektronu (třeba že usměrněný) generovat magnetizmus, když nemá magnetický náboj ani pole. Není v tom prostě jednoduše řečeno trhlina?

@nazornaelektrotechnika

Жыл бұрын

Na tohle tema jsem udelal 25. dil. Neni zrovna dokonaly, ale aspon nastin smeru.

Nemuzu si pomoct, koukam na tva videa casto a dokola, snazim se obcas pochopit co je co a souvislosti mezi tím. Co a jak funguje.... Ale nevím jestli na to můj mozek má Capacitu :)

@nazornaelektrotechnika

Күн бұрын

bohužel líp to vysvětlit neumím

@askotprafoxwind5053

15 сағат бұрын

@@nazornaelektrotechnika to nebude vámi, ale spíš mnou :) . Ale dekuju mate to krasne zpracovany a hodne veci jsem pochopil. Spis to chce nejakou praxi pro mě.

18:10... No, nevím. Z pohledu člověka, co se snaží pochopit fyziku vždycky přemýšlím o tom, co se "v reálu" víc projeví - tady pokud to chápu, tak se v reálu projeví ten vektor B, protože třeba vliv mag. pole na náboj bude řízená právě velikostí tohohle B, a pak už si představím ten vektor H jenom jako nějakou přeškálovanou verzi toho B, která se snad někdy někde hodí, ale spíš by mi dávalo víc smysl psát všude místo H prostě ten podíl B/μ.

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

K tomu mam pocit ze bych mel neco rict, ale vlastne nemam co, protoze presne tak to je, hlavni je B, H je pomocny a "preskalovany B" se mi libi, jako zjednodusujici termin 👍

@jankelbich4605

2 жыл бұрын

No, na druhou stranu bychom si pak klidně mohli říci, napětí je přeškálovaný proud a místo U psát RI . 🙂

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

​@@jankelbich4605 To nevím jestli je validní srovnání. Napětí a proud jsou fyzikální podstatou rozdílný. Zatím co Feynman říká, že mu příjde užitečnější když se pro B a H používá stejná jednotka. "Ještě jedna strašná věc: Mnozí lidé, kteří používají naší definici H, se rozhodli nazývat jednotky H a B různými názvy. Ačkoliv mají obě stejný rozměr" (Feynmanovy přednášky z fyziky 2; str 669) My ale myslím nepoužíváme definici, která se líbí Feynmanovi, tak si možná můžeme dovolit využívat názvy intenzita a indukce, ale na tyhle úvahy jsem malej pán :)

@jankelbich4605

2 жыл бұрын

@@nazornaelektrotechnika Tím by ale z toho úplně vypadla permeabilita, tedy její rozměr by byl [1]. Takže ta nádherná tabulka (proudové pole - elektrostatické pole - magnetické pole) by už nebyla úplná. Taky bychom pak asi těžko zaváděli magnetické napětí. Navíc B a H, to nemusí být jen změna měřítka, ale taky např. fázový posuv.

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

​@@jankelbich4605 A přesně to píše Feynman. Že lidi jako my, co nepoužívají B a H jako jednu věc, musí zavádět novou konstantu kterou je tramtadadá permeabilita vakua, ještě se tomu lehoulínce vysmívá, jako že třeba se starat o další konstantu. Naštěstí se v tom nemusíme babrat, protože já to vyučuju s permeabilitou, protože tak je to běžný a můžu mít takovou krásnou tabulku :) Jinak permeabilita i permitivat jsou zjednodušující členy, pro správnější, ale komplikovanější řešení by bylo vhodnější je nezavádět, naštěstí pro většinu materiálů je zavést lze, kdyby byl zájem nasdílím břednášku z Bratislavskýho matfizu kde ji odvozují a vysvětlují proč ji můžme zavést a jaký omezení má.

Borec v komente 2:18 spomína fotony. No z prednášky od Kulhanka si pamätám že interakciu v kvantovej mechanike fyzicky realizujú virtuálne (polné) částice ktoré si tzv. pinkajú elektrón medzi protónom. Neviem ako je to reálne ale je to vhodné pre matematické vyjadrenie interakcií až na gravitáciu. Vedel by si sa k tomu vyjadriť? 🙂

@nazornaelektrotechnika

Жыл бұрын

Tak si to nepamatujes spravne. Polni castice v elektromagnetickem poli jsou fotony. www.aldebaran.cz/astrofyzika/interakce/forces.php Ale, jestli to odpovida toku nevim. Nemam vystudovanou fyziku ani elektromagnetismus uz vubec ne kvantovou mechaniku. Na tvoje otazky nejsem schopen odpovídat.

Perpetuum mobile lze postavit, akorát se musí skombinovat více druhů sil.

@nazornaelektrotechnika

7 ай бұрын

já vím, ale jsem iluminát, tak to musím říkat tohle aby mě neunesli mimozemšťani z naší ploché Země.

@user-up7hp1vy8t

7 ай бұрын

@@nazornaelektrotechnika Stejně už je princip prozrazený, tak bych se žádných mimozemšťanů už nebál.

@nazornaelektrotechnika

7 ай бұрын

hah to přesně chceme abyste si mysleli

@user-up7hp1vy8t

7 ай бұрын

@@nazornaelektrotechnika Teď už to je jenom závod, kdo jako první postaví funkční prototyp.

@nazornaelektrotechnika

7 ай бұрын

jj tak rychle do papirnictví ať vám konkurenti nevykoupí třpitky

2:18 a nejsou to fotony?

@nazornaelektrotechnika

Жыл бұрын

nevim

@user-up7hp1vy8t

7 ай бұрын

Ne, fotony neběhají dokola.

Please try to translate in English I could see your video is good but I could not understand it. Thanks

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

maybe in the bright future, where I will be able to create basic english sentence without mistakes

@Adhithya2003

2 жыл бұрын

@@nazornaelektrotechnika Ok I hope soon, But please at least add auto generated english Subtitles.

@nazornaelektrotechnika

2 жыл бұрын

"To use auto-translate, publish captions in the original video language first. Auto-translate is unavailable for auto-generated captions." I dont have time to create captions for my own language

@user-up7hp1vy8t

7 ай бұрын

@@nazornaelektrotechnika To chce nasadit tu umělou inteligenci.