Пікірлер

• 
  @tomaskonopac94313 күн бұрын

  Ne jedním z hlavních důvodů využití střídavého proudu je možnost transformátorů. Díky tomu jsme schopni měnit napětí a přenášet výkon na větší vzdálenosti a současně v místě distribuce mít napětí malé. Jen že dnes už existují měniče a logicky se nabízí otázka, jestli nepřejít na DC provoz, protože je efektivnější a vyžaduje jen 25 % průřezu vodiče oproti AC střídavému proudu. Jinak ano střídavé motory se dobře regulují a díky měničům nic nebrání tomu je používat v DC sítích. Svět se změnil jen si toho nikdo nevšiml. Vynález Nikoli Tesly byl přelomoví a v době kdy nebyli ty výkonové polovodiče to byla jediná možnost, jak efektivně elektrifikovat. Dnes to už nedává smysl jen jak si není to tak jednoduché změnit celou přenosovou soustavu, a i výrobky pro ni uzpůsobené.

• 
  @viktormotycak10673 күн бұрын

  zdravim vaše videa jsou super,mam dotaz nevim jak se to stalo nebo jak jsem to dokazal zmizeli mi pajeci plosky u soucastek jsou jen obrisi.

• 
  @nazornaelektrotechnika3 күн бұрын

  z popisu si nejsem jistej, ale zkusil bych v levým krajním menu, čtvrtou ("přeškrtlý" integráč) nebo třetí ikonku od spoda ("přeškrtlý) pad)

• 
  @viktormotycak10673 күн бұрын

  dekuju moc bylo to ono

• 
  @MirecLoc5 күн бұрын

  cívka je jako dívka -> nejdřív napětí, pak proud :)

• 
  @filiptusa44008 күн бұрын

  Moc ti děkuji za to co jsi vytvořil. Dává mi to smysl. Kdysi dávno jsem tento obor chtěl studovat, ale příležitost jsem dostal až teď, po 25 ti letech. Takže moc dlouhá doba pro dostudování všeho, co by mohlo teď chybět. Moc se těším co všechno objevím. Ještě jednou veliký, dík za tuto tvorbu, která má smysl. Rád tě podpořím.🙂

• 
  @VitezslavNosek10 күн бұрын

  Dobrá práce.

• 
  @askotprafoxwind505311 күн бұрын

  Nemuzu si pomoct, koukam na tva videa casto a dokola, snazim se obcas pochopit co je co a souvislosti mezi tím. Co a jak funguje.... Ale nevím jestli na to můj mozek má Capacitu :)

• 
  @nazornaelektrotechnika10 күн бұрын

  bohužel líp to vysvětlit neumím

• 
  @askotprafoxwind505310 күн бұрын

  @@nazornaelektrotechnika to nebude vámi, ale spíš mnou :) . Ale dekuju mate to krasne zpracovany a hodne veci jsem pochopil. Spis to chce nejakou praxi pro mě.

• 
  @miroslavjati775111 күн бұрын

  Nie je mi jasné, čo dokázal Einstein v článku "o pohybe malých častíc v nehybnej kvapaline". Dokázal, že zrnká pelu sa pohybujú v stojatej tekutine 1.) v dôsledku toho, čo predpokladal botanik Robert Brown, že pel je živý, alebo 2.) v dôsledku pohybov tekutiny (ako to šíri prednášatel), alebo 3.) v dôsledku toho, že sa odrážajú navzájom od seba?

• 
  @miroslavjati775111 күн бұрын

  Ktorý vodík John Dalton vážil? Ten, v jeho prirodzenom, plynovom skupenstve? Alebo ho dokázal už aj skvapalniť?

• 
  @TomášKvasnica-o8o12 күн бұрын

  Tady někdo zná pana Macha :D Taky potrápil

• 
  @skyvendik16 күн бұрын

  úžasně vysvětlená látka

• 
  @0ndrejpech54617 күн бұрын

  Taky musím poděkovat za edukační videa. Super práce.💥

• 
  @karolkollar112819 күн бұрын

  Pri tej cievke omezujucej skratové prúdy to matematický nesedí prtože druhá mocnina z 1200 Ampér je 1 440 000 Ampér a ak 16 mH premeníme ne základne jednotky čo je 0,016 Henry a následne dosádíme do vzorca tak vznikne niečo také že jedna polovica z 0,016 Henry je 0,008 Henry ak 0,008 vynásobíme 1 440 000 výjde číslo 115 200 Joule takže buď som zlý počtár ja alebo neviem Buď taký dobrý odpíš a ak je tam chyba tak daj niečo k čomu inému by si to prirovnal

• 
  @nazornaelektrotechnika16 күн бұрын

  zkus si to ještě párkrát naťukat do kalkulačky, mě to vychází správně i s tvým postupem

• 
  @petrpetr933426 күн бұрын

  Moc pěkný s těmi animacemi mě to baví víc jak čučet do knihy . Pěkný odebírám

• 
  @chralicАй бұрын

  1:20 C-137 Rick a morty reference :D

• 
  @user-th7gd7ge4pАй бұрын

  to mluvi vietnamec?

• 
  @smoottyАй бұрын

  za tyden zkoušky tak snad mi to pomůže

• 
  @MarekHalaskaАй бұрын

  jsem rád, že koukám až ve chvíli, kdy jsou přidány všechny díly. Pěkně se v tom orientuje. Přepnu si na předcházející díl, když potřebuji něco dovysvětlit, a pokračuju dál.

• 
  @MarekHalaskaАй бұрын

  Hysterezní křivka z učebnic pro mě byla těžce pochopitelná. Jsem rád, že tady mi to konečně všechno zapadlo do sebe.

• 
  @MarekHalaskaАй бұрын

  Občas se mi při sledování stane, že se mi rozpadne pevná půda pod nohama..Tak mě napadlo.. to železo co mám v sobě, je dost možná ze superhvězdy 😵‍💫kdo vlastně jsem? 😵‍💫 Co všechno se muselo ve vesmíru stát, abych mohl existovat a vyslovit tuhle otázku.. 😱 o tom se mi bude v noci zdát. 😇

• 
  @MarekHalaskaАй бұрын

  Už se nedokážu jen koukat. Kreslím si sepnutí a rozepnutí obvodu a průběh proudu a napětí.. Už jsem video párkrát viděl a až teprve teď mě napadlo že pro lepší pochopení se zkusím interaktivně zapojit.. Mám z toho dobrý pocit. Minimálně ten průběh už asi nezapomenu..

• 
  @MarekHalaskaАй бұрын

  První co mi YT nabídl když jsem do vyhledávače zadal: elektrotechnický základ.. další kanály jsem hledal až po zhlédnutí cca 25 dílů. Pouze z čiré zvědavosti, jestli existuje i něco jiného. No.. asi jsem nehledal moc dlouho a proto si NE dám celou ještě párkrát.

• 
  @MarekHalaskaАй бұрын

  Ani nevím co napsat... Každopádně videa mi velmi pomáhají ve studiu. Čtu si učebnice koukám na záznamy z přednášek středních škol. A pro odlehčení a odpočinek sleduji na názornou elektrotechniku. Kreativní a mocný proud informací!

• 
  @nazornaelektrotechnikaАй бұрын

  jsem rád, že slouží

• 
  @petrbasista9239Ай бұрын

  Opravdu dobře odvedená práce 👍

• 
  @firefoxanimace3100Ай бұрын

  1:25 tam ty vlastonsti a pak tam ženy XD

• 
  @janamoravcova6252Ай бұрын

  Bude video i o synchronních a stejnosměrnných strojích? Děkuji :))

• 
  @nazornaelektrotechnikaАй бұрын

  nebude, tato serie o základech elektrotechniky je už dokončena

• 
  @user-oc1kn5ii2yАй бұрын

  Skvelá tvorba a úžasná séria o elektrotechnike. Myslím ale, že v tomto diely nebolo všetko vysvetlené úplne po správnosti. Pri zapojení D/Y pri motoroch to vyznelo tak, že ak chcem z motora väčší moment, jednoducho ho zapojím do D a mám to vyriešené. Alebo že ak chcem nižší rozbehový prúd, zapojím motor do Y. Ak tieto fakty vytrhnem z kontextu, bola by to pravda. V skutočnosti sa ale musí rešpektovať štítok na motore, ktorý udáva, s akými cievkami je motor navinutý. Ak toto nedodržím, tak motor pri pripojení na väčšie napätie, ako je prípustné podľa štítku jednoducho zhorí. V praxi motory malého výkonu (do cca 3 kW) sú vinuté na D/Y na 230/400V. Má to význam v tom, že v zapojení Y môžem pripojiť motor priamo na 3-fázový prívod 400V a v zapojení D ho môžem pripojiť na jednofázové napätie 230V + rozbeh kondenzátor. Rozbeh Y->D nemá pri takých malých výkonoch praktický význam. Naopak veľké motory sú vinuté na 400/690V D/Y. Aj keď zo siete nemáme k dispozícii 690V, využíva sa tu práve skutočnosť, že plný výkon dosiahnem pri zapojení do D a čiastočný výkon (napr. pre rozbeh stroja) získam zapojením do Y.

• 
  @nazornaelektrotechnikaАй бұрын

  Máte pravdu. Byl jsem zvyklý na motory vyšších výkonů, tak mě to ani nenapadlo. Ale takové věci se v této sérii objevují, přeci jen není moc těžký upomínkovat základy elektrotechniky když budu mít odbornější nároky.

• 
  @tomasholub5796Ай бұрын

  Super video, pan Ing. Hytka z VŠB by ještě dodal, že DC se špatně vypíná 😅

• 
  @nazornaelektrotechnikaАй бұрын

  Děkuji. Taky jsem to od něj slyšel :)

• 
  @piusxy473Ай бұрын

  6:40 to mně dostalo :D

• 
  @mareksykora779Ай бұрын

  Ted se vracím k videu a vlastně ho v čase 5:40 úplně nechápu. Když se tedy v závěrném směru rozšiřuje ten práh tím, že jsou elektrony z N části přitahovány k anodě baterie, tak proč zůstávají v tom N polovodiči? Proč je všechny ta baterie neodsaje a proč po následném odpojení baterie nezůstane ten polovodič N úplně bez volných elektronů?

• 
  @nazornaelektrotechnikaАй бұрын

  Zajímavej dotaz, nevím jak přesně to je, ale když se vytvoří práh vznikne elektrický pole, který odsávaný elektrony zase přitahuje. To už by asi chtělo vědět jak je ve skutečnosti ten práh velký, kam až elektrony cestují, jak záleží velikost prahu na přiloženým napětí...

• 
  @mareksykora779Ай бұрын

  @@nazornaelektrotechnika Díky za odpověď. Asi to tak bude. Po přiložení napětí se závěrná oblast rozšiřuje, tím se zvětšuje i hraniční P oblast v N částí polovodiče, která ty elektrony zase víc táhhne zpátky. Sice se současně rozšiřuje i N oblast v P-části, která zase těm elektronům v N části má pomáhat cestovat do té baterie, ale ta je od nich dál, takže má menší vliv než ta P oblast v N-části. Ale řekl bych, že když teď tu baterii odpojím, tak se velikost depletační zóny už nezmenší úplně na tu původní velikost před připojením baterie, protože těch elektronů je tam prostě míň. Zkouším na to téme pokecat s Copilotem, ale ten až takhle hluboko netuší..

• 
  @marcelino85612 ай бұрын

  Dúfam ,že si zajtra na maturite vytiahnem asynchrónne motory

• 
  @nazornaelektrotechnika2 ай бұрын

  tak?

• 
  @marcelino85612 ай бұрын

  @@nazornaelektrotechnika vytiahol som kumutátorové motory

• 
  @nazornaelektrotechnika2 ай бұрын

  těsně

• 
  @vencovobastleni21242 ай бұрын

  17:12 na spojení součástky se spojem slouží funkce stick. S tímhle programem mám skušenosti a s EAGLE ještě větší a pracovat v EAGLE je mnohem rychlejší a jednodušší. Moji unikátní verzi Eagle najdete na mém webu a hezky česky.

• 
  @vencovobastleni21242 ай бұрын

  pěkný, ale není nad eagle, který je nejlpší a má víc fungcí

• 
  @nazornaelektrotechnika2 ай бұрын

  Přibližně ve stejnej rok kdy KiCad dostal podporu od CERNu a začali vznikat první použitelný verze, tak Eagle koupil Autodesk a začal pod ním podřezávat větev. Dnes jsme v situaci kdy KiCad má širokou komuniku se kterou komunikuje vývojový tým a každý rok je slíbený velký update, tak Autodesk oznámil, že za rok a půl končit s vývojem a podporou Eaglu. Ať je Eagle jakej je, je to hlavně chodíci mrtvola.

• 
  @metusloupak2 ай бұрын

  xdddd

• 
  @martinrausa69002 ай бұрын

  😂

• 
  @LeonhardMath2 ай бұрын

  Fakt skvělý video ❤

• 
  @nazornaelektrotechnika2 ай бұрын

  děkuji :)

• 
  @somebody89682 ай бұрын

  xd damn to je banger

• 
  @SiBi23042 ай бұрын

  kůl

• 
  @nazornaelektrotechnika2 ай бұрын

  Tři hodiny před vydáním tohodle videa, jsem neměl tušení že někdy něco takovýho publikuju. Nezbláznil jsem se a je to jen jednorázovka. Ohromilo mě jak snadno se dá něco takovýho vytvořit na první pokus. Mě to dokonce, jako hudebně hluchýmu člověku co moc neumí anglicky, nezní ani úplně katastrofálně.

• 
  @MrAminuxik2 ай бұрын

  Zdravíčko, by mě zajímalo, kdyby se místo nepájivého pole použil klasický tišťák a zapájelo se to, jestli by tam byl nějaký měřitelný vliv.

• 
  @nazornaelektrotechnika2 ай бұрын

  s mojí aparatůrou a skillem určitě ne :D

• 
  @user-up7hp1vy8t2 ай бұрын

  Závěr: Nejlepší je koupit si hotový zesilovač.

• 
  @nazornaelektrotechnika2 ай бұрын

  to je pro mudly

• 
  @teslakovalaborator2 ай бұрын

  No to ani zdaleka ne. To je fakt pro matly, který neumí cokoliv spočítat nebo navrhout.

• 
  2 ай бұрын

  Děkuji za práci, kterou děláte. Vaše videa jsou super!

• 
  @hnedy_auto2 ай бұрын

  Funguje? Mohu ho postavit pro reproduktor 4-8ohm?

• 
  @nazornaelektrotechnika2 ай бұрын

  Možná to nějaký půlwattový repráček rozhýbe, ale takhle samostatně to může být nějaký první stupeň audio zesilovače, v případě OZ například pro zesílení signálu z nějakýho čidla, ale to jsou slova laika.

• 
  @Villentrethenmerth2 ай бұрын

  Díky, skvělá série. Nejzábavnější byly samozřejmě nasrané komentáře @kryska367

• 
  @nazornaelektrotechnika2 ай бұрын

  děkuji i za dar :)

• 
  @danulrich22892 ай бұрын

  Léta používáme na simulaci obvodů program Multisim, který je zatím asi nejlepší co jsem kdy zkoušel. Jsem rád, že KiCad tuto funkcionalitu implementoval, ale k Multisimu to má ještě hodně daleko. Ale video je výborné a názorné, jen tak dál!

• 
  @nazornaelektrotechnika2 ай бұрын

  Tak ono asi těžko porovnávat ořezanou verzi nástroje, který sám je zdarma oproti placenému softu.

• 
  @silverfish0032 ай бұрын

  Chudák ten svišť na konci :D

• 
  @mifak6663 ай бұрын

  Zoomovani na kurzor jsem nesnasel, ale nechtelo se mne hledat, jak ho vypnout a tak jsem si zvykl. Dnes bych nemenil ani nahodou. Doporucuji zkusit ponechat:) Diky za Vasi praci;)

• 
  @nazornaelektrotechnika2 ай бұрын

  ledas co je o zvyku, ale jak používám parálelně několik softwarů, tak mít funkci kterou všechny softy sdílí v jednom nástroji jinak by byl pro můj mozek klacek do špic

• 
  @user-up7hp1vy8t3 ай бұрын

  Napětí zdroje si ostatní součástky stejně vždycky samy nějak rozdělí.

• 
  @nazornaelektrotechnika3 ай бұрын

  I tak se dá formulovat druhý KIrchhofův zákon :)

• 
  @cenbac50803 ай бұрын

  No krásný ,ale jak do tohoto zakomponuješ impedanci reproduktoru ,navíc ,když je impedanční -(cívková) to se zákonitě na tom taky projeví. O změně indukčnosti cívky vychýlením membrány atd.

• 
  @nazornaelektrotechnika3 ай бұрын

  Pointou této minisérie je ukázat možnosti simulací a to stále jen povrchově. Příklad s reproduktorem uvádím jen aby si neznalý mohl filtr zasadit do nějakého praktického rámce. Doufám, že každý trošku znalý z tohoto příkladu pochopí, že se nejedná o snahu řešit snad pasivní výhybky. Cílem je opravdu jen a pouze seznámit s nastavením střídavého zdroje a střídavé analýzy.

• 
  @cenbac50803 ай бұрын

  @@nazornaelektrotechnika No ale dost lidí to nezná a budou ,jak jelita toto chybně používat ,když jim to nikdo neřekne.

• 
  @user-ww9im6vb1f3 ай бұрын

  jen bych doplnil ze ohmuv zakon je takovy jaromir jagr mezi vzoreckama v elektrotechnice

• 
  @vchromy3 ай бұрын

  Hobby...ale to vies