Super shrnutí/připomenutí této problematiky a easy vysvětleno, za 11 minut to nikde nenajdeš:D. Díky, zkouknu i další videa.

@onlineschoolcz

2 жыл бұрын

Ó, děkuji. další videa doporučuji, ideálně v pořadí jak jsou číslované :)

Všetko riadi PÁN BOH,,,,teórii o globálnom oteplení moc neverím,,,,, môj osobný názor

Stanislav Svačina- hovoříte že precese nemá na oteplování vliv, pokud si představím při vašem modelu že já jako pozorovatel jsem slunce , tak na polech je naprosto zřejmé , že na ně dopadá více slunečního záření a tudíž jsou v určitém čase více zahřívány. Tím nechci spochybńovat vliv člověka na klima, vykáceli jsme spousty lesů a spálili spousty uhlovodíků čímž jsme změnili danou rovnováhu zemské atmosféry. Přesto bych doporučoval výsadbu lesů všude tam kde je to ještě možné. V Bekydech na Bílém Kříži probíhal v minulosti výzkum v umělém skleníku a ve zkratce to dopadlo tak že čím více CO2 tím lépe rostly stromy, byly větší a produkovaly více dřeva. Samozřejmě ve skleníku měly rostliny ideální podmínky , vyšší teplota a dostatek vláhy.

@onlineschoolcz

2 жыл бұрын

Prvně chci říct, že precese nemá vliv na současnou klimatickou změnu, protože je příliš pomalá. Dlouhodobě s dalšími aspekty Milankovičkova cyklu samozřejmě ovlivňuje střídaná dob ledových a meziledových a vliv má značný. Zalesňování proč ne, jen bych rád upozornil na jeho limity. Ročně emitujeme 31,5 miliard tun uhlíku. I kdybyste chtěl zvětšit kompletní hmotu vegetace o 30 % ( nějakých 165 miliard tun uhlíku, a nárůst o třetinu už je hodně odvážný cíl) tak vám to zadrží emise za cca 6 let, víc nic. Když vezmu v úvahu, že stromy rostou desítky let, tak lze vidět že vysazování stromů samo klimatickou změnu zvrátit nemůže.

@Dada-z-Trebovy

Жыл бұрын

ja tedy slysel ze pokus asi jinde dopadl jinak, stromy pri vyssim co2 sice rust zrychlili ale jen do urcite koncentrace, pak vsechny umrely

@stanislavsvacina7449

Жыл бұрын

@@Dada-z-Trebovy To nevím projekt fungoval cca 30 - 40 let, nevzpomínám si už které vysoké školy se natom podílely. Ale dává mi to smysl, v dobách kdy bylo na zemi tepleji byly i stromy a rostliny větší než dnes. CO2 byl taky vysoký, je možné že stávající flora se změní, člověk tu taky nebude věčně. Nicméně si myslím že ty astronomické cykly neovlivníme, budeme se muset přizpůsobit.

@josefkotnour5018

Ай бұрын

@@stanislavsvacina7449 V posledních 800 000 letech se koncentrace CO2 pohybovaly v rozsahu 170-300 ppm a kolísání odpovídalo střídání dob ledových a meziledových. Během posledních 2 000 let byly koncentrace CO2 až do roku 1750 stabilně v rozmezí 275-280 ppm. Od průmyslové revoluce, tedy přibližně od roku 1750, koncentrace CO2 rychle rostou a dosahují vyšších hodnot než kdykoliv za poledních 800 000 let. Průměrné tempo růstu se navíc také zrychluje: v letech 1750-1949 koncentrace CO2 rostla o 2,1 ppm za dekádu, v letech 1950-1999 bylo tempo růstu 11,8 ppm za dekádu a v letech 2000-2020 koncentrace CO2 rostla tempem 21,8 ppm za dekádu. V květnu 2022 dosáhly koncentrace CO2 na Mauna Loa dosud nejvyšší hodnoty 421 ppm, tedy 200% průměru za posledních 800 000 let. Posledních 2 000 let byla koncentrace CO2 stabilní - do vynálezu parního stroje - pak začal růst, v poslední době raketový. Prof. Cílek přednáší, že stromy jsou konzumenty CO2 pouze do určitého stavu. Potom se mohou stát "výrobci" CO2. A stejné je to s oceány. Jestli se tento trend nepodaří zvrátit, tak se stane planeta pro život člověka nepoužitelná.

Klasický výklad slnečnej aktivity podanej tak aby sa zdalo že je dnes veľmi nízka. V skutočnosti sa napríklad aj v správe IPCC udáva, že slnečná aktivita v 20 storočí dosiahla pravdepodobne maximum za posledných 8000 rokov. Ako je to možné? Slnečná aktivita sa totiž zásadne udáva len cez TSI a nie v celom spektre slnečného žiarenia.

@onlineschoolcz

6 ай бұрын

Tady bych poprosil o odkaz, sám bych o tomto tvrzení rád početl.

@merty6

6 ай бұрын

​@@onlineschoolcz www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ar4-wg1-chapter2-1.pdf

mimo klasicku s co2 a dalsimi jsem slysel docela uveritelnou teorii o rychlejsim otaceni zeme diky soustredeni hmoty na povrchu (mesta, pumpovani ropy ze zeme), tim muze magma vice cestovat smerem k povrchu a ohrivat poli, kde je soustredena velka cast ledu (tim by se dny mely ale zkracovat). Druhy jev, kteremu bych veril, ktery proces akceleruje je mensi bile plochy odrazejici svit zpet do vesmiru a timpadem pri stejne/nizsi w/m2 se muze zeme ohrivat, co myslite? Nekdo nedavno objevil bilou barvu odrazejici 99.5% svetla, takze kdyby se naridily bile strechy, problem by se mozna vyresil sam. Navic jsem nekde vycetl, ze se drive na zemi nejdrive zvedla teplota a az pak sklenikove plyny, to by vse dosavadni popiralo. Jak se da toto podle vas vysvetlit?

@onlineschoolcz

Жыл бұрын

Zdravím, takže postupně. Země má poloměr 6378 km, my těžíme suroviny z hloubky pár kilometrů, což stěží ovlivní rotaci Země. Navíc nevím nic o tom, že by den už neměl 24 hodin, popř. že by se den nějak citelně měnil. Co se týče bílých ploch, tak to je velmi dobrý nápad, který má potenciál trochu zchladit města v létě. Je potřeba si ale uvědomit, že cca tři čtvrtiny Země tvoří moře, velkou část souše tvoří hory, lesy, pole a v tom málo co tvoří města střechy taky tvoří jen určitou část. Takže z planetárního pohledu by se nejednalo o až takovou výhru. Co se týče toho, co bylo dříve, jestli nárůst teplot nebo nárůst CO2, tak to vysvětluji zde kzread.info/dash/bejne/onabtbtsj7nFcbQ.html a zde kzread.info/dash/bejne/Y4OsxKhuoLHee8o.html. Pokud by se byl první nárůst teploty, tak by CO2 uvolňoval z moří a ten má v sobě určité množství izotopu C-14. V atmosféře ale přibývající CO2 v sobě téměř žádný C-14 nemá, takže musí jít o uhlík velmi starý, tzn. z fosilních zdrojů, které spalujeme. Proto platí, že první byl nárůst emisí CO2 z lidské činnosti, pak nárůst teplot.

Koukni na Duše K-tentokrát o ovlivňování počasí Nikdo se nediví, že když se šťourá do počasí a kryjí se sluneční paprsky,tak že se nerozhodí klima Země?!!! Na světě je 200 zařízení na ovládání počasí

@onlineschoolcz

2 жыл бұрын

Ok, tady nevím jestli má smysl reagovat na Duška, člověka co věří, že pití moči je léčivé, léčil by covid spánkovým hormonem melatoninem (protože staří špatně spí), podporoval Doktora Šulu v léčení roztroušené sklerózy neregistrovanými vakcínami, aby o pár let později a několika covidových vlnách tvrdil, že indián by raději zemřel, než se nechal očkovat. Jasně - kryjí se sluneční paprsky... a proto se Země ohřívá? :D Zkuste se někdy postavit do stínu, snad pak pochopíte, že to tak nefunguje :)

@l3van466

2 жыл бұрын

@@onlineschoolcz Nechte Duška, Duškem, má v mnohem pravdu a nevrtejte se prosím do něčeho čemu nerozumíte. Alternativní medicína funguje po mnoho tisíce let i když já bych jí tak nenazval pro mě alternativní ta takzvaná moderní a narozdíl od ní léčí a netlumí příznaky s mnoha vedlejšími účinky způsobující další choroby. Když budem všichni zdraví kdo bude kupovat ty zázračně léky a kdo přijde o peníze? Nebuďte tak naivní! Jinak taky nepopírám vliv člověka na klima země, ale ne v takovém měřítku. Nicméně těm zdrojům se nedá věřit, vzhledem k tomu jak dnes fungují granty, každý takzvaný vědec tuto teorii potvrdí. Koneckonců pro pravdu nemusíme příliš daleko volby ukázaly koho lid zvolí za peníze, koblihy či klobásu. Spíš mi nesedí období druhé světové a poválečné, copak by teplota země klesala vzhledem aktivnímu masovému zbrojení, výrobě a neustálému tažení? Vemte si jak neefektivní spalování bylo: tanky, letadla, lokomotivy, auta atd. a hlavně kolik toho bylo. To nemluvím o střelivu, požárech, poničených městech vykácených lesech atd. V takovém období bych naopak očekával velký nárůst teploty nikoliv pokles. Následný start ekonomiky vyžaduje obrovský množství energie, jak je známo, znovu rozhýbat zatuhlá kola je vždy nejnáročnější. Klidně mě opravte jestli se pletu.

@onlineschoolcz

2 жыл бұрын

Klasika, vypíšu seznam toho, v čem všem si Dušek sám protiřečí, ale bez komentáře se odkážeme k tomu, že já tomu nerozumím :D Co se týče poklesu teplot v poválečném období tak tam se udává, že byl způsoben mohutným nárůstem aerosolů (sazí) v atmosféře, které sluneční světlo odrážejí, což má ochlazovací efekt. Paradoxně odprášení a odsíření spalování, které se postupně zavádělo, nám z pohledu globální teploty příliš nepomohlo.