Пікірлер

• 
  @blazenasvandova55795 күн бұрын

  Ve sněmovně asi před měsícem proběhl seminář o změně klimatu, kde na začátku v části 1 semináře vystoupili naši vládní politici a poté odborníci zabývající se tímto tématem jako součást své profese. Je to příležitost doplnit si vzdělání a udělat si obrázek o našich politicích. 1. část semináře v PSP kzread.info/dash/bejne/a46Ex9WfkaiqdZM.html 2. část semináře v PSP kzread.info/dash/bejne/f5d9z7uJoNy2qqw.html

• 
  @LudekProtivinsky15 күн бұрын

  Ahoj, nemělo by být Tmax u druhého příkladu 17,5MPa? Sigma K je totiž 350MPa.

• 
  @miroslavdvorak850618 күн бұрын

  Super video. :) Můžu se prosím zeptat, zda někdo nemáte literaturu, kde najdu odvození a vysvětlení steinerovi věty, jak pro pootočené souřadnicové systémy tak základy? Předem mockrát děkuji.

• 
  @onlineschoolcz17 күн бұрын

  Zdravím, bohužel jsem nenašel odvození těchto vět. Alespoň ne v češtině.

• 
  @miroslavdvorak850610 күн бұрын

  @@onlineschoolcz Dobrý den, děkuji mockrát za odpověď, pokud víte z hlavy o nějaké cizojazyčné budu velice rád, ale určitě to nehledejte. :) Zkoušel jsem G. Scholar, ale nejsem si úplně jist výsledky hledání. :)

• 
  @tomastuma20 күн бұрын

  Řekl bych, že máte chybu v podobnosti trojúhelníků (4:51) kde by měla být strana a+c ne jen a. <3

• 
  @onlineschoolcz20 күн бұрын

  Zatraceně, no to je ostuda, pokusim se to nejak opravit.

• 
  @practicalsalesforce651320 күн бұрын

  11:38 chybi zavorka- v citateli...

• 
  @onlineschoolcz20 күн бұрын

  sakra, pravda. ještěže ne před žádným minus, takhle si lze odmyslet tu távorku na začátku a nic se nezmění.

• 
  @vlastimilkostal240522 күн бұрын

  Takže teď už začínám být trošku nervózní, právě jsme se dozvěděli, že za globálním oteplováním stojí spalování fosilních paliv člověkem a v podstatě nic jiného. A tak, dozvím se konečně z kolika procent je člověk vinen za globální oteplování? A zbývá vůbec něco na přírodu?

• 
  @onlineschoolcz22 күн бұрын

  Zdravím. Rozložení podílů vlivů na nárůst teploty alespoň graficky naleznete v tomto videu kzread.info/dash/bejne/Y4OsxKhuoLHee8o.html. Zmiňuji tam, že současné oteplování je 9-15x rychlejší než cokoliv, co Země zažila za posledních milion let, což dává jistý obraz o tom, co je přirozená změna a co způsobená člověkem.

• 
  @vlastimilkostal240522 күн бұрын

  Pěkné video, ale pořád nemám odpověď na základní otázku: Z kolika procent je za globální oteplování odpovědný člověk a jeho činnost a kolik procent máme připsat přírodě?

• 
  @vlastimilkostal240523 күн бұрын

  Dobrý den, pořád mi v podobných argumentacích a rozborech chybí vliv sopek a lesních požárů a rozklad org. hmoty v lesích a pod. na globální oteplování. Jinak řečeno; dokud se co nejpřesněji nedozvíme kolika procenty přispívá ke globálnímu oteplování člověk a kolika procenty sama příroda (v nejširším i hlubokém slova smyslu) tak vždy takováto videa (a nutno dodat, že velmi dobře provedena) pozbývají ten zásadní střípek z celku, který by mohl být jasný jako facka.. Protože nikde a nikdy a v žádné debatě ona procenta nezazněla, mají tato videa stejnou relevanci (bohužel), jako když bez znalosti základny prohlásím, že výroba (čehosi) stoupla o 250%. Z principu to nikomu nic nemůže říci. Podobně, jako Vaše, jinak opravdu pěkné video. Jen si to představte! Mít tak správnou číselnou hodnotu! Člověk a jeho činnosti mohou za 5, 10, 20, 30, nebo 50% globálního oteplování a příroda a vesmír za zbytek... Léta pátrám po těchto procentech a prozatím marně😢....

• 
  @davisimo9863Ай бұрын

  Gg alkane

• 
  @MaM23509Ай бұрын

  Slunce je teď ve fázi kdy se zvětšuje,teplota na zemi bude tedy stoupat,co s tím chcete dělat, odpovím za vás,ovlivnit to člověk nemůže.Planeta si poradí sama,budou se probouzet sopky a dál bude stoupat Co2 ,ale toho bylo v minulosti i 5x více než je dnes,diky tomu se dařilo rostlinám,s kterými dnes topíme.

• 
  @onlineschoolczАй бұрын

  Kdybyste videa z teto serie videl vsechna, vedel byste, ze slunce ma cca 11 lete cykly kdy strida sva maxima a minima, celkove je ale vykon slunce velmi stabilni. Pricinou oteplovani nemuze byt slunce uz jen z toho titulu, ze tu mame cca 150lety narust teploty. Mame take zmereno ze se snizuje mnozstvi tepla ktere ze zeme odchazi presne v frekvencnich oblastech odpovidajicim sklenikovym plynum. Z izotopoveho slozeni CO2 vime, ze tento CO2 pochazi ze spalování fosilnich paliv, nikoliv ze sopek. Plus to že trvzeni, že za změnou klimatu stojí člověk tvrdí akademie věd téměř všech státu na Zemi. Asi tak 🙂

• 
  @rektr_creepypastyАй бұрын

  Dobrý den, chci se prosím zeptat zda když prohodím bod A a B, tak to něčemu vadí, anebo je to jedno.( Tedy v 1. Příkladu by mi vyšlo že bod A=[-1;1] a bod B=[5;1] místo A=[5;1] a B=[-1;1] Předem děkuji za odpověď!

• 
  @onlineschoolczАй бұрын

  Ne, nevadí to je jen přehozeni názvu ohnisek. Na hyperbole nebo jeji rovnici to nic nezmění.

• 
  @mindlessmartin7096Ай бұрын

  genialni nahledovka

• 
  @nejskolaАй бұрын

  Nevím proč používáte funkci kosinus, když 1) pokud je fáze nula (bod je v rovnovážné poloze) vám vyjde y = ym, tedy ne v rovnovážné poloze, ale v maximální výchylce 2) funkce sinus dobře koresponduje s matematickým konceptem, že sinus je průmět bodu rotujícího po kružnici do svislé osy. Takže za mne, y = ym * sin(omega * t) a nikoliv kosinus... video je dost matoucí....

• 
  @onlineschoolczАй бұрын

  Chápu, také jsem zvyklý používat rovnici polohy se sinusem. Ale když jsem to vieo tvoril a hledal nějaké publikace, asi HRW tipuji po paměti, meli to odvozene pres kosinus. Khan to používá tak také kzread.info/dash/bejne/lZqe17aJn9PMfZc.htmlfeature=shared

• 
  @user-kl4kp7ry7xАй бұрын

  Moc krásně vysvětlené.👍

• 
  @onlineschoolczАй бұрын

  Diky za uznání 🙂

• 
  @ninabenova3734Ай бұрын

  Super video aj pri učenií na mgr. štátnice, keď už nie je chuť a sila čítať štátnicové otázky o kolobehoch prvkov, tak aspoň video. ďakujem ☺

• 
  @onlineschoolczАй бұрын

  Cool, nečekal jsem že se někdy bude někdo učit ode mě na státnice zrovna z takového tématu 🙂

• 
  @lysiczlysicz4725Ай бұрын

  zdravim, nemela se pocitat derivace U jako podil a ne jako soucin?

• 
  @onlineschoolczАй бұрын

  Můžete to derivovat jako soucin i jako podil (oboji lze mezi sebou prevadet) a vzdy to vyjde stejne.

• 
  @dencakovarikova7758Ай бұрын

  Nejlepší kanál na matematiku:)

• 
  @onlineschoolczАй бұрын

  Díky, největší pochvala jakou jsem na den matek kdy dostal 🙂

• 
  @vaclavpitonak2 ай бұрын

  Všetko riadi PÁN BOH,,,,teórii o globálnom oteplení moc neverím,,,,, môj osobný názor

• 
  @jansafr976411 күн бұрын

  To řídí včetně klimatických změn, klima se mění neustále. I naše činnost na to může nějaký vliv mít. Ale asi jiný, než jaký jí přisuzuje nyní moderní klimatické náboženství. K tomu víc v mém komentáři.

• 
  @vaclavpitonak11 күн бұрын

  Súhlasím s Vami

• 
  @tobiasformanek39892 ай бұрын

  diky moc🎉

• 
  @onlineschoolcz2 ай бұрын

  Rádo se stalo 🙂

• 
  @vladimirbartos20882 ай бұрын

  Vyborne vysvetlenie, vyborna praca

• 
  @onlineschoolcz2 ай бұрын

  Díky, to vždy potěší :)

• 
  @martinprochazka47172 ай бұрын

  Hezká videa. Opravují vědomosti. Ale dovolil bych si nesouhlasit s osou symetrie. Ty dvě průchozí díry 30 mm od sebe sice vypadají symetrický ale na nějaký pohled se nemůžeme spoléhat. Hlavně ani není zakotovana jedna hldira od kraje či od osy a nikde není řečeno že jsou v symetrii. Myslet si to můžeme ale zaznaceno by to mělo být . Když má plochacek 60 mm a díry od sebe 30 mm neznamená to zákonitě symetrii. A chybí údaj jak je daleko od kraje či od osy jedna díra. Může to přeci být jen desetina mimo symetrii. 15,1 nebo 15,3 mm

• 
  @norgac91032 ай бұрын

  To y ( zderivovane ) dostanu derivaci y. Nebo musim dosadit do derivace c *x- Cx/x^2 ?

• 
  @onlineschoolcz2 ай бұрын

  Tady budeš muset být více konkrétní. O jákém čase se ve videu bavíme?

• 
  @hanachalupova31612 ай бұрын

  Super vysvětlení. Děkuji.

• 
  @onlineschoolcz2 ай бұрын

  Rádo se stalo :)

• 
  @franskaagixx2 ай бұрын

  Když mám třeba sin x+ pí:6 tak i ty základní body jako je jedna pi, dva musím posunout takže to nebude v tom bodě ale o jednu šestinu pi od něho?

• 
  @onlineschoolcz2 ай бұрын

  Ano, přesně tak.

• 
  @jakubhladik37112 ай бұрын

  ty jsi fakt borec

• 
  @xares17973 ай бұрын

  Díky moc ! Ve škole jsem chyběl a teď jsem se to naučil! Díky

• 
  @onlineschoolcz2 ай бұрын

  Super, to rád slyším 😀

• 
  @viktorvaculik80303 ай бұрын

  ❤❤

• 
  @onlineschoolcz3 ай бұрын

  Pár srdcí u videa na elipsy vždy potěší...

• 
  @mochalixm82734 ай бұрын

  respekt

• 
  @onlineschoolcz4 ай бұрын

  Dík :)

• 
  @kubakosa4 ай бұрын

  Ahoj Radku, v první řadě ti chci moc poděkovat za tvoje videa, už je využívám nějaký ten pátek a jsem za to moc vděčný. Jen co mě trochu mrzí, že jsi projel hrozně rychle tu obecnou část na konci, kde se to zrovna začlo podobat příkladům, co máme v předmětu strojní součásti. Studuji obor letectví na dopravce v Pardubicích a oproti třeba studentům z dopravní techniky, kteří mají za sebou 4 semestry mechaniky, to máme trochu složitější se do toho v rychlosti dostat. Kdybys náhodou měl někde ještě videa s determinantem a popřípadě navazující látku statiky, tak budu moc rád, když mě nasměruješ. Ještě jsem nedokoukal tuto sérii, teď se chystám na moment k ose, tak tam třeba na něco ještě narazím:). Měj se pěkně a díky!!

• 
  @kubakosa4 ай бұрын

  Super, našel jsem další video ze série analytická geometrie s názvem vektorový součin, kde to probíráš🤘🏼

• 
  @onlineschoolcz3 ай бұрын

  Díky, snad videa se školou pomůžou :)

• 
  @NikolKurkova-ze7rl4 ай бұрын

  hffvhdbvhvn vbhb\bvdhbc\csvfjbvfjbbjcnfi\shlr fjvbn\fjbvnbfjyvnv\\\\\bbbbjxbfdbgjbjngbjvjbnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnvcxbnnfbnyby

• 
  @petrpostupa63634 ай бұрын

  Prosim,vice videi narocnejsich,motoru,hrideli,spojek....

• 
  @petrpostupa63634 ай бұрын

  Dejte vykresy z praxe,dekuji

• 
  @martinpetr48514 ай бұрын

  Výborné video na divergenci; krásné a pochopitelné. Jen musím podotknout, že odbočka do fyziky a potkání molekul na začátku a konci křídla není pravdivé. Je pravda, že musí téct vyšší rychlostí po vrcholu křídla, ale není již pravda, že letí o tolik rychleji než dole, aby se na konci křídla potkali.

• 
  @petrjonas23255 ай бұрын

  Super přehledné video :) Můžu se zeptat, v jakém programu ten grafický doprovod tvoříte?

• 
  @onlineschoolcz4 ай бұрын

  Ten program se jmenuje smoothdraw.

• 
  @ctenardavid60415 ай бұрын

  Děkuji ji ,,Vám” díky ,,Vám” jsem si vzpomněl před testem, že se to musí řešit v různých oborech R,N, Z. V jakých oborech bych to, prosím, měl umět řešit na 1SŠ? R,N a jaký je rozdíl množinové řešení? Množinové řešení je řešení v N?

• 
  @onlineschoolcz5 ай бұрын

  Hmm... tady už si hrajeme s názvoslovím, ale prakticky to znamená že se ta nerovnice vyřeší a pak to co mi vyjde profiltruji tim oborem. Pokud N tak z řešení chci přirozená čísla, pokud Z tak si vypreparuji celá čísla a pokud v R tak ten interv co mi vysel beru jako vysledek.

• 
  @pavolsedlacek63095 ай бұрын

  Diky za super video... :) Mám ešte zopár dní nato aby som sa v čítaní tech. dokumentácie dostatočne zdokonalil takže tvoje videá sú mi v tom veľmi nápomocné.

• 
  @onlineschoolcz5 ай бұрын

  Díky, to rád slyším :)

• 
  @be9ast6945 ай бұрын

  jak to mám počítat když mi vyjdou záporná čísla ?

• 
  @onlineschoolcz5 ай бұрын

  No, nijak zvlášť, pokud ti vyjdou záporná čísla tak to je znamená že síla míří opačně, ale to je prostě výsledek.

• 
  @lennyleonard84235 ай бұрын

  skvele video, jenom mensi detail...pri vypoctu intezity uvnitr koule se bude vysledek rovnat nule, jelikoz veskery naboj lezi na povrchu

• 
  @onlineschoolcz5 ай бұрын

  To co popisuješ je kulová slupka, tedy skořepina s nábojem na povrchu. Já tu mám kouli s nábojem homogenne rozloženým po objemu.

• 
  @lennyleonard84235 ай бұрын

  ahh okay, ja myslel, ze se pocita s vodici. Chapu spravne, ze intezita uvnitr vodice by byla nulova?@@onlineschoolcz

• 
  @petrtomsej60645 ай бұрын

  DÍKY

• 
  @onlineschoolcz5 ай бұрын

  Rádo se stalo.

• 
  @honzulak5 ай бұрын

  dekuju 🙏

• 
  @onlineschoolcz5 ай бұрын

  Rád jsem pomohl.

• 
  @martinszpuk56655 ай бұрын

  Skvělé video! Kéž by takových bylo víc ( a nejen od vás).

• 
  @onlineschoolcz5 ай бұрын

  Díky za uznání, rádo se stalo :)

• 
  @petrtomsej60646 ай бұрын

  asi tu hodím odběr a budu sjíždět video denně :D člověku se to může hodit, díky

• 
  @onlineschoolcz6 ай бұрын

  Hezké předsevzetí :)

• 
  @petrtomsej60646 ай бұрын

  supr, počítal jsem Castiglianem a vychází to správně :D

• 
  @onlineschoolcz6 ай бұрын

  Díky za kontrolu :)

• 
  @jaroslavm13366 ай бұрын

  Video super,ale myslím že sa zabúda na uhlík uvolnený sopečnou činnosťou,za ktorú človek nemôže...a nie je malá..

• 
  @onlineschoolcz6 ай бұрын

  Sopečná činnost činí zhruba setinu člověkem emitovaného uhlíku, viz cs.wikipedia.org/wiki/Toky_uhl%C3%ADku

• 
  @griczzly71386 ай бұрын

  děkuji moc za videa, moc mi pomáhají složit zkoušku z matematické analýzy 2.

• 
  @onlineschoolcz6 ай бұрын

  Tak to moc rád slyším, jsem rád že videa pomohla :)

• 
  @stepanlazecky99736 ай бұрын

  Díky, skvěle vysvětleno

• 
  @onlineschoolcz6 ай бұрын

  Za málo, rád jsem pomohl :)

• 
  @sargonslp16726 ай бұрын

  Právě jdu psát zápočet, velice jste mi, pane, pomohl, děkuji pěkně. Hezký den a šťastné a veselé

• 
  @onlineschoolcz6 ай бұрын

  Jaký pak já jsem pan... Rád jsem pomohl

• 
  @vladimirazrabi6 ай бұрын

  Zajímavý , ale sem mimo 😮

• 
  @milannad39787 ай бұрын

  Mám za to že k vynesení plynu těžšího vzduchu do vyšších vrstev atmosféry je nutný buď jev zvaný konvekce a to dokonce s mimořádným narůstáním výškového dosahu v mracích bouřkové činnosti, které výškou atakují horní vrstvy troposféry. Nebo při erupci, kdy vulkanické plyny včetně CO2, dokáží rovněž atakovat horní vrstvy troposféry. Teprve potom dle zdejšího výkladu dochází k těm možným reakcím s dusíkem a navýšení C14 radioaktivity posílením neutronového množství v té uhlíkové molekule CO2. A tady je velký prostor pro švidlíře a grafíky s jejich měřením. Ono v zimě totiž bouřkové mraky do výšek tolik nenarůstají a to CO2 musí obsahově z té atmosféry snížit svou tvorbu i množství. Rovněž cirkulace atmosféry je jedinečná a proměnlivá. Spolehlivost naměřených grafíků ke strašení lidí je třeba prověřit a zdatovat podmínkami při měření. Aby to nedopadlo jako s hledáním či měřením sněhové pokrývky měřené v zimě a porovnávané s létem. To by nad úbytkem vyvolalo také zděšení. Tlačení na pilu alarmistů vyvolává oprávněnou nedůvěru. Zejména pak při směšném výškově i místně proměnlivém atmosférickém obsahu toho životadárného plynu CO2 s průměrem bez produkce jeho přímé tvorby O,O35%. Což je směšné, když obsah jen ve školní třídě je i 10x vyšší. Stejnou nedůvěru dává greténské měření obsahu CO2 na odvěké sopce uprostřed moře. Jak to moře ,tak ta dávná sopka dávají dost možností pro měřené obsahpvé změny koncentrací. Při strašení je třeba brát v úvahu, že neplatí jen závislost více CO2 a vyšší teplota. Ale také obráceně vyšší teplota a vyšší rozklad i tvorba toho CO2. Zametání uhlíkové stopy je nejdokonalejší na poušti, kde je ho nejméně a teploty tam narůstají i s velkými rozdíly mezi dnem a nocí. Úloha CO2 v organismu i atmosféře není ke strašení, ale ke zkoumání jeho významu i prospěšnosti.

• 
  @onlineschoolcz7 ай бұрын

  Tak pekně popořadě. Množství CO2 se neměří jen na Havaji, ale i na dalších místech na Zemi, popř. z vesmíru. Všechna tato měření ukazují stejný trend climate.nasa.gov/explore/ask-nasa-climate/3264/how-do-we-know-mauna-loa-carbon-dioxide-measurements-dont-include-volcanic-gases/ . Teplota, při které se CO2 rozpadá je zhruba 700 °C, takže průměrné zvyšení teploty o 1-2 °C s rozpadem CO2 nic neudělá. Přípustné koncentrace CO2 v místnosti je cca 1000 ppm, což je tak 2,5x víc než v běžné atmosféře a ne 10x www.co2meter.com/blogs/news/carbon-dioxide-indoor-levels-chart A jakou to má souvislost s čímkoliv vůbec netuším. A co se týče vzniku C-14, nevím, jestli jste to video vůbec sledoval, ale ten vzniká z dusíku. Vzduch je z větší části dusík, ten tam nemusíte nějak dostávat konvekcí, nebo sopečnými výbuchy, ten tam prostě je. www.llnl.gov/news/atmospheric-carbon-14-measurements-reveal-natural-production-rate-cosmic-rays Nevím odkud tato tvrzení berete ale zní mi to jako Klaus nebo Echo24. Doporučuji si dohledat nějaké relevantní informace a ne tyto bludy.

• 
  @milannad39787 ай бұрын

  CO2 měří greténi nestandartním způsobem a za proměnlivých podmínek velmi krátkou dobu.Vůči planetě i lidem.@@onlineschoolczPřípustné koncentrace přesahují násobně často i školní třídy. Zkuste je změřit a ne poučovat . Až z dusíku získáte C14 dejte mi vědět. Zatím mám za to, že vznikne z CO2 za mimořádných teplot, třeba po výboji blesku.Tvrzení o konvekci a jejím významu mám z pohybu v troposféře bez motoru. Pro získání ocenění plachtařským stříbrem v ní musíte strávit minimálně 5 hodin bez přerušení.

• 
  @tomaskupka93857 ай бұрын

  Půl dne procházím všechna videa lidí s více zhlédnutí na definiční obory a všcihni tam mají příklady bez vnořených logarytmů jako exponenciály / pod odmocninou. Až na tvém videu jsem pochopil "težší příklady". Díky moc. Jen jedna věc, občas děláš operace, které nevysvětluješ a pro nováčka by nepochopil co jsi právě udělal. Ale asi to je ok, jestli jsou tvá cílovka spíše lidi, co hledají těžší příklady viz název videa : )

• 
  @onlineschoolcz7 ай бұрын

  Hold na zápočty na vysoké je potřeba s přípravou trochu přitvrdit :)