Ti, kteří mě sledují na Instagramu, už jistě ví, že po svém odchodu od ČD jsem se přestěhoval do Nizozemska. Ani tady ale svět není jen růžový a tak se stalo, že se vedení Nizozemských drah (NS) nedohodlo se zástupci odborů na podobě nové kolektivní smlouvy (CAO), což mělo za následek sérii stávek. Nejdřív několika menších lokálních, kdy v ostatních částech země železnice aspoň nějak fungovala a v pátek 9.9. stávky tak velké, že nejezdilo vůbec nic. Holt někde se za každou cenu vyjednává "maximum možného", jinde se jde do stávky...
Nicméně já tuto událost využil k natočení procházky po nejpěknější stanici, jakou znám - stanici Rotterdam Centraal, hlavní stanici druhého největšího nizozemského města. Kromě toho, že můžete vidět jak vypadá tato konkrétní stanice, je to i jakási nápověda, jak by za pár desítek let mohlo vypadat hlavní nádraží v Brně. Výběrové řízení na podobu nového brněnského nádraží totiž vyhrálo stejné architektonické studio jako to, které navrhovalo právě rotterdamskou stanici. Ne že by to byla novinka, ale jen opakuji pro ty, kteří třeba nevědí...
Někdo se může ptát proč se mi líbí zrovna tahle stanice. Důvodů je hned několik. Zaprvé je to jeho unikátní design. Různých prosklených budov je možné viděl po celé Evropě spoustu, takže není složité si je splést, neobvyklý tvar této stanice je ale nezaměnitelný. Další věcí jsou stavební materiály, se kterými souvisí i barevnost celé stanice. Zatímco takový Berlin Hbf je ve své spodní části kompletně šedý, neboť ho tvoří šedá dlážděná nástupiště, šedé betonové sloupy a nadchody a šedé plechové obložení stropu, u rotterdamské stanice převládá dřevo, mramor, kámen a z venku téměř zrcadlový plech. Z jmenovaných materiálů jde odvodit, že chladná šedá se zde téměř vůbec nevyskytuje, což se mě osobně velmi líbí a například červené (nebo teď už spíš růžová) nástupiště pod zastřešením posetým solárními články ve tvaru obdélníků vytváří za slunečních dní kouzelnou hru světel a stínů. Další pěknou záležitostí jsou odkazy na původní budovu stanice. Ať už jde o kamenné skulptury nad cyklotunelem, které zdobily budovu z roku 1957, na mnoha místech viditelné vzory mnohoúhelníků (např. na stánku se suvenýry) nebo hodiny z původní stanice, je propojení s původní stanicí pěkným detailem (jakkoliv si ho běžný cestovatel asi těžko všimne). Důvodů by se jistě našla ještě celá řada, ale tyhle základní asi stačí a tak jako každý má svoji nej stanici, pro mě je to tahle.
Pár malých poznámek:
- Bohužel jsem nebyl schopen přidat do videa popisky a tak jsem zvolil nouzové řešení v podobě přidání titulků přímo na KZread. Nezapomeňte si je tedy zapnout.
- Procházku jsem sice natáčel v době, kdy byla stanice téměř liduprázdná, ale přece jen se občas někdo objevil a tak obraz občas trochu ucukne, protože jsem se snažil nikoho nena*rat tím, že uvidí, že ho točím.
- Termínem "původní stanice" je myšlena stanice předchozí, postavená v roce 1957, ne všechny možné historické, které zde stály ještě dřív (nl.m.wikipedia.org/wiki/Stati.... Mimochodem stanice v současné podobě byla otevřena v roce 2014, po několikaleté rekonstrukci, která probíhala za provozu.
- skulptura - sochařské dílo vzniklé ubíráním hmoty
- HSL - Hogesnelheidslijn (vysokorychlostní trať)
Nestyďte se a do komentářů napište jak se vám tato stanice líbí, stejně jako tip na hádanku z videa.