Hurá, 8 let po technické VŠ jsem díky tomuto panu docentovi pochopil, v čem tkví použitelnost logaritmů. Škoda, že to na sš tak pěkně neprezentovali. Pan docent to vysvětlil stručně a bravurně i s cennou historickou vložkou. Díky moc za to.

@alestrdy1755

Ай бұрын

Ono by během návštěvy školy možná stačilo trochu více přemýšlet. Ale ono myšlení bolí. Logaritmy se používají a jsou ukryté v každé kalkulačce případně jiné rychleji konvergentní výpočetní metody. Jinak velmi pěkná přednáška pana docenta.

@premekpoupa1873

Ай бұрын

​@@alestrdy1755Nebo taky prd. Na učňáku jsme měli jistou paní profesorku na matiku a já sotva prolézal za 4. Nebavilo mě to a myslel jsem si, že jsem prostě na matiku blbej. Po 17 letech jsem se na stejnou školu vrátil udělat si maturitu. Stejná paní profesorka tam stále vládla, ale už jsem jí prokouknul. Neumí totiž učit! Po letech, již se zájmem věc pochopit, jsem stejně od ní nepochopil nic. Naštěstí jsme ve třetím ročníku dostali učitele, který učit uměl a najednou jsem začal chápat do té doby nikdy nepochopené.

@alestrdy1755

Ай бұрын

@@premekpoupa1873 Na mobilu mi cinkla vaše odpověď. Ano, jsou učitelé, kteří umí učit a učitelé, kteří učit neumí. Je to stejné jako v jiných oborech lidského konání. Jistě jste v životě narazil na velmi různé kolegy i na velmi různé šéfy. Bohužel se vás ve vašem pracovním životě nikdo neptá, jak neschopné (blbé) jste měl učitele. Právě proto jsem psal, že žák chodí do školy nejen proto, aby spoléhal na to, co mu někdo ve škole nakváká, ale také proto, aby se něco naučil sám. A matematika se učí především počítáním příkladů. Bohužel ve věku základní školy nebo učňáku se žáci v drtivé většině případů nejsou sami ochotni učit. To až v dospělosti a jen někteří. Já jsem měl tu výhodu, že mě táta nejprve zahnal na učňák, ačkoliv jsem měl ve škole známky pro studium. Teprve potom jsem šel na střední školu a později na vysokou. Druhá výhoda spočívala v tom, že jsem dělal obor elektro, kde hned na učňáku jsme museli počítat s komplexními čísly, abychom spočítali v obvodech střídavého proudu třeba fázový posuv. Dále jsme probírali regulátory PID (Proporcionálně Integračí Derivační), takže člověk chca nechca musel už na učňáku pochopit význam derivace a integrálu, i když to ještě neuměl počítat. To přišlo až na střední škole. Dneska na gymplu, který by měl připravovat pro studium na vysoké škole, nenaučí studenty ani komplexní čísla ani derivace, natož intergrály. Přitom v technických oborech je tato matematika prostě nezbytná. Mějte se.

@SuperMilhauz

27 күн бұрын

@@alestrdy1755logaritmum odzvonilo s prichodem kalkulacky

@arielacosta6382

24 күн бұрын

​@@premekpoupa1873totálně souhlasím s Vámi. Hodně učitelů nemají za cíl probudit v žácích zájem v učení ani nevysvětlují dobře.

Celý život tvrdím, že matematikári NEVEDIA učiť matematiku, preto ju väčšina žiakov nenávidí.... ALE !!! Tento pán čo tu prednáša, je prvý matematikár, ktorý to naučiť VIE !!! Jednoducho , zábavným spôsobom a hlavne ZROZUMITEĽNE ! Za mňa jeden z najlepších učiteľov, čo som mal možnosť v živote poznať ... Veľká poklona !!!

Pan docent Habala je legenda FELu! Timto ho moc zdravim, jeden z nejlepsich ucitelu matematiky!

Vubec nechapu, jak jsem ve 2 rano skoncil na tomto videu... matika mne na skole nikdy nejak zvlast nebavila, ale toto video je natolik super a pan prednasejici to podava takovym zpusobem, ze jsem to proste musel dokoukat do konce. Pane Habalo, velika parada!

Celou střední jsem to nepochopil, tady v prvních osmi minutách! Neskutečné! 👍

@tomasdoktor2686

Ай бұрын

I já. Geniální 😊

@kocurik679

Ай бұрын

I ja...Moja reč...

@akegarasu9944

23 күн бұрын

Som na tom rovnako.😁

Pan docent Habala je snad vůbec nejlepší lektor, kterého jsem během svého života zažil.

@petrnetolicky7947

Ай бұрын

Taky mám osobní zkušenost. Kdo měl to štěstí a dostal se na jeho cvičení, nemusel se ke zkoušce v podstatě učit. za těch 18 let zestárl, ale pořád stejná legenda:)

Přednáška je excelentní. Doc. Habala, to je radost sledovat!!! Na FEL jsem studoval, před 30ti lety. Zažil jsem hodně kvalitních přednášejícíh/cvičících. Sám jsem také nějakou dobu na FEL působil. Dobře, že kvalita zůstává. Občas, sleduji přednášky CVUTFEL. Baví mě to. Děláte to dobře!!!

Kéž by nám to takto lidsky, v souvislostech a s jednoduchými příklady kdysi dávno někdo vysvětlil na té střední, nebo potom alespoň na té vysoké... možná bychom k matematice (a bohužel i matematikářům) cítili mnohem menší odpor... Skvělá práce :-)

@DL-kc8fc

Ай бұрын

Kdysi bylo logáro běžně ve výbavě studenta (já jej měl také), ale s nástupem kalkulaček se pohřbilo. Zřejmě jste mladší ročník, ale je pravdou, že logáro by Vás naučilo perfektně pracovat s řády, funkcemi atd.

@matejvodrazka7847

Ай бұрын

Jsem si jistý, že kdybych dal celou vyučovací hodinu tomuto, že to změní přístup k logaritmům (matematice či jakémukoliv jinému tématu v ní) nepatrnému procentu žáků, některé prostě člověk motivovat nedokáže vůbec nijak (bohužel je společnost už tak extrémně degenerovaná známkami, že pokud něco na známku není nebo to nebude v testu, tak nebudou dávat pozor a já si nechci svou pozornost držet pomocí pětkování, já se snažím ji držet na základě přístupu). Při zavedení logaritmů jsem zmiňoval jejich přínos pro společnost, že nám usnadňují složité počítání, při zavedení identit pro počítání s logaritmy jsem ukazoval, jak je super, že to převádí násobení na sčítání. A při společném opakování to i vypadalo slušně. Pak ale průměr testu skočil na 4,42 (ke všem testům mají žáci povolený vlastnoručně psaný tahák A6)... Docent Habala - ačkoliv ho uznávám, na jeden předmět jsem ho měl, je úžasný - logaritmy zde nevysvětlil, docent Habala řekl, proč je vůbec někdo vymyslel a jak nám pomohly k pokroku. Bohužel s tím, že je něco super, přijde i rozvoj toho tématu a další počítání. Takže to, co je poté v osnovách, to proč jsou vlastně logaritmy tak nesnášené téma, za to matematikáři úplně nemůžou. Já bych si možná sáhl do svědomí a vzpomenul si, jak moc jsem dával pozor, když to někdo vyučoval, než rovnou něco říkat o odporu k matematice a matematikářům. Jestli náhodou nemáte přístup teď k tomu vědění trochu jiný, než jste ho měl kdysi dávno na té střední nebo na té vysoké. Já nyní po necelých 2 letech praxe učitele matematiky již bojuji se syndromem vyhoření, nevěřil byste, jak to člověka ubíjí, když se staví na hlavu a žáci mu prostě naproti nejdou. Začínám chápat ty rezignované učitele, kteří si připustili, že lidi jsou hloupí, a říkají si, že když to naučí aspoň 2 žáky, kteří teda pozor dávají, že je to úspěch. Neříkám, že vaši matematikáři se snažili vysvětlovat, věřím, že jsou i lidé, kteří to dělají tak, že to nevyhovuje většině - to ale ve všech předmětech a není to jen ve školách. Ono za tu almužnu se asi ani nedivím, že si nechtějí přidělávat starosti s tím, aby žáci věděli, proč co mají umět a aby to pořádně chápali.

Logáro jsem ještě měl na gymplu v roce 83. Nostalgie. Je to dokonalá věcička. Možná bych ho ještě někde našel.

Absolutni pecka. Pane docente, jste borec!

Velmi zajímavá přednáška. Pan docent to umí velmi poutavým způsobem vysvětlit.

Díky za tuto poutavou přednášku. Bylo radost ji sledovat. O historii logaritmů je docela pěkné čtení také v knihách pana profesora Vopěnky. Mě však logaritmické pravítko minulo těsně o fous. Psal se rok 1976 a dostal jsem od rodičů první japonskou kalkulačku propašovanou ze Západu. Sčítala, odčítala, mocniny a odmocniny. Bylo mi 12. Na průmyslovce mi pak učitel fyziky kladl na srdce, že bez logára to nikam nedotáhnu a na kalkulačku se koukal dost nelibě. Jenže všechno kolem už bylo jen na nich. V roce 1984, jsem si v Tuzexu koupil programovatelnou TI a byl velký king na VUT v Brně. Po promoci a nástupu do zaměstnání ve fabrice už s logárem pracovali jen nejzarytější konzervativci. Stále ještě pro inženýra byla vrcholem programovatelná kalkulačka. Vzpomínám, na Sharp, který měl neuvěřitelných 8KB paměti a mg. pásku pro zápis procedur psaných v Basicu... Tam si člověk vyhrál.🙂 pak přišlo v '93 moje první PC, v '94 - '95 první pokusy s BTS a internetem. To je ale už o něčem jiném.

Výborně podané, určitě podrobněji a názorněji než ze střední školy. Jen k historii výpočtů na skvělých projektech (Apollo, A-bomba, ...) bylo opomenuto masivní použití stolních mechanických a elektromechanických kalkulátorů (viz např. vzpomínky Richarda Feynmana...).

jen více takových učitelů, profesorů, lektorů.. přednáška je dokonalou odpovědí na takové to studentské zvídavé: "a k čemu je to vlastně dobré?" myslím že sme na střední škole byli v matice ochuzeni když nám byly body osnov vtloukány do hlav biflovacím způsobem, no a selektivní paměť pak vyřadí vše co v praxi nepoužívá, třeba doslovné znění pouček v barevných rámečcích, a přitom jde o matematickou/technickou revoluci. Pořídím si logáro do práce, pokud potřebuju výpočet s akceptovatelnou chybou až do 10% tak to bude stylovější a rychlejší než lovit mobil a hledat v něm aplikaci kalkulačka :-)

Mám doma logaritmické pravítka. Ďakujem za vysvetlenie, ako s nimi deliť väčšie čísla. Je to vynikajúce. Skvelá prednáška. Ďakujem, zas som sa niečo nové naučil.

Výborná přednáška, zažil jsem tabulky a i logáro, matematika mně nebavila, ale po této přednášce - je to úžasné.

Díky moc za skvělou přednášku. Přeji hezký den.

Pěkně srozumitelné...

Jsem na střední škole a tahle přednáška byla fakt skvělá! Konecně víc chápu o čemu je ten logaritmus dobrý a jak vlastně funguje, dost pomohlo 😁

Paráda! Hlavně ukázka pravítka, to se hned tak nevidí. Jen pro zajímavost, podle tabulek se pan docent "seknul" o 0.0008, podle pravítka teda o 0,0062.. tedy dvě desetiny promile z výsledku, prakticky zanedbatelné chyby - pokud zrovna neposíláte člověka na měsíc :D

Tak v 57 letech konečně pořádně vím jak funguje logaritmus. Skvěle vysvětleno. Neúspěšný student stejné VŠ z roku 1985. Škoda že tam tenkrát neučil někdo s vašimi schopnostmi.

Vážený pán doc. P. Habala, Srdečná vďaka , už dole písali, škoda, že sme sa to tak na škole neučili. Páni Napier a Briggs potvrdili starú pravdu, že násobenie je vlastne čítanie a pre uľahčenie urobili vzorové súčty pre nás, ktoré sa potom ešte raz sčítame? Pekný deň , Pavol, 68.

Výborná prezentace, musel jsem dokoukat až do konce...Logaro ještě měl můj otec jako velikou vzácnost... teď už vím proč 😊

Díky moc za zajímavou přednášku, naprosto úžasně využitý čas. V půlhodině vysvětleno proč to vzniklo, jak to vzniklo a jak se to používá. Takto by se měla matematika vyučovat, dát věci do kontextu a ne počítat čísla o kterých nikdo (často asi i učitel) vlastně neví, k čemu je to dobré.

skvěle vysvětlený

Velmi Vám děkuji. Tak báječní přednášející (matematici) v mém životě byli i pan Ing. Rošický - Gymnázium Pernerova, a Doc. Trch - ČZU. Dokonce mám někde i kulaté logáro.

Já konečně zjistil po 30letech k čemu jsou logaritmy. Zrovna nedávno jsem někomu vykládal, na co jsem se ty všechny nesmysli jako například logaritmy učil. Díky

Pan Habala byl skvělý !!!! Díky

Moc hezká přednáška.

Krásna pripomienka geniality, na ktorú sme už lenivý :-D.

Fantastický, děkuju.

Skvele! Vic videi tohoto pana prosim :)

Asi nejlepsi vysvetleni jake jsem kdy videl. :)

Nádherně podaná přednáška a je skvělé, že je přístupná pro širokou veřejnost. Právě proto je ale škoda, že na závěr nebylo alespoň stručně řečeno, že přínos funkce logaritmus není jen v oblasti výpočtů, ale všude tam, kde potřebujeme zjednodušovat složitější funkce, např. kvůli jejich rychlejší implementaci (strojové učení, atd.). Takto to pro někoho může vyznít, jako by logaritmus už nebyl potřeba. A úplně na závěr by se dalo zmínit, že podobnou revoluci jako kdysi logaritmus způsobila před 50 lety rychlá Fourierova transformace (FFT), jejíž princip je podobný: převést složitější operace z výchozí oblasti do oblasti, kde se tyto výrazně zjednoduší a výsledek poté opět vrátit do původní oblasti. Bez FFT by nebyly dnešní multimédia.

@mrcsanton

Ай бұрын

co multimedia, radiove telekomunikacie su na FFT/iFFT postavene

Som ročník 1954 a toto všetko som zažil na vlastnej koži . Len v jednom sa toto video mýli . Vedecké ručné kalkulačky TI boli v Tuzexe už pred rokom 1975, boli veľmi drahé, ale moviteľnejší si ich už kupovali . Keď som ju v tej dobe ( bol som na strednej ) mohol u spolužiaka vyskúšať, okamžite som pochopil, že je koniec tabuliek a pravítka . Keď som kalkulačku predviedol svojmu otcovi architektovi, ktorému bolo log. pravítko súčasťou života, hneď ju chcel . Je to už história, ako parná železnica a Husiti ...

Vďaka, pán docent! Mám síce len SOU, no váš výklad mi umožnil pochopiť matematiku v úplne inej dimenzii. Škoda, že stredoškolskí učitelia nesledujú váš kanál...

Nádhera. Na strednej sme mali vynikajúcu matematikárku, ale keby nám to takto ukázala, iste by sme pochopili viacerí :D :D :D

Velmi pekne. Ted bych jeste rad pochopil jake mysleni vedlo k vynalezu logaritmu.

Prostě sobota večer 🤟

Super přednáška.

Nešvar moderního školství je, že nám dává úžasný množství nástrojů a neřekne nám, jak a proč je použít. Například derivace, integrál a Laplaceova transformace.

Super přednáška

TOP!

super přednáška

Pokud se tato přednáška časem nesmaže na internetu tak by to mohl být i počátek pochopitelné matematiky v této oblasti. Nechci se ani zmiňovat o svém zápase z matematikou , naštěstí to bylo již před padesáti lety. Chtěl bych učení matematiky naučit nyní alespoň své vnuky. Pokud je osvobodím od toho utrpení kterým jsem procházel já, tak děda nežil nadarmo.

Ano moje otázka vždy byla na co něco použít, ale to Vám nikdo na střední ani dřív nevysvětlí. Samostudiem jsem se všechno dozvěděl a našel na bohužel britských knihách, amerických knihách a videích. Bohužel ty naše skripta, učební metody a texty v nich věci tak neuvěřitelně komplikují, že se pak dostat k samotné podstatě, proč to tak je, je neuvěřitelné složité. Já doufám, že v budoucnu bude více takových učitelů a přednášek. Doufám, že éra špatných učitelů kteří jsou nedotknutelní a jen kazí lidem krásné obory je již pryč.

Paráda 🙂

zajímavé... i když matematika a fyzika mě vždy jako předměty bavily. Logaritmické pravítko jsem viděl používat ještě v roce 1995 když tavič potřeboval dolegovat tavbu... měl to spočítané rychleji než laboratoř ( tam už měli nejen kalkulačky ale i PC :)

@harrysoldier2893

14 күн бұрын

Oni to uměli velice rychle.

Jo jo pan prefesor Habala. Od něho ty informace byli zadarmo. Dodnes jsem mu vděčen a vzpomínám jaká byla bitka o jeho cvíka. Přestože byli v pátek do 18:00.

20:12 😂 Bomba hláška 😂😂

Líbí se mi tato přednáška

Veľmi pekná prednáška.

@coffyyyy83

Ай бұрын

Logaritmy sme prebrali na strednej škole. Chápal som princípu. Nerobili problém. No až teraz som pochopil, aké dôležité v praxi vlastne boli v minulosti.. my sme mali kalkulačky za 200 korún a počítali všetko..

@adrianpolomsky358

Ай бұрын

@@coffyyyy83 Aj ja som sa už narodil v dobe, kedy kalkulačky začínali. Mne sa však páči štýl prednášania.

Jako vyučený obráběč vůbec nevím o čem mluví ale je to docela zajímavé

@harrysoldier2893

14 күн бұрын

I obráběč kovů si může přečíst Vergilia v originále

To nemá chybu. Po 6ti letech vysvětleno co jsem se musel učit jako blbec :)

Uzasna, genialni prednaska. Objevil jsem diky ni trochu te ztracene lasky k matematice, kterou spolehlive zabil muj ucitel na stredni. Diky za ni

Tato přednáška dokumentuje stav našeho středního školství, který je tak tragický, že pan docent na vysoké škole elektro musí ztrácet čas vykládáním látky střední školy, tedy co to je logaritmus a jak se s ním počítá. To je šílená tragédie!!! Jsem absolventem SPŠE Ječná, kde jsme v sedmdesátých létech kromě logaritmů na střední škole probrali derivace, integrály a základy diferenciálních rovnic a museli jsme s nimi počítat, protože jinak bychom nebyli schopni řešit přechodové stavy jednoduchých elektrických obvodů. K tomu jsme používali integrální transformace (Laplaceovu), i když jen mechanicky bez hlubšího vysvětlení. Jak vykládají dnešní střední školy matematiku? Jaké mají současné střední školy na studenty požadavky? A jak se studenti dnešní střední školy sami učí matematiku? Otevřou si vůbec učebnici? Počítají si doma příklady? Potom jsou překvapení přednáškou pana docenta. Za nás se vysokoškolský profesor vůbec nezabýval takto detailně logaritmy (tedy látkou střední školy). To bylo prostě samozřejmé. Vážený pane docente nezávidím vám kvalitu dnešních studentů vstupujících na vysokou školu. Upřímnou soustrast.

@kedrymart

29 күн бұрын

Podle mě to nebyla standardní přednáška matematiky, spíš jen taková přednáška o historii logaritmů pro fanoušky matematiky. Jinak já maturoval v roce 2011, logaritmy jsme počítali, logaritmické tabulky jsme také občas používali i když jsem nechápal proč tohle děláme, když máme kalkulačku, která zvládne tu otrockou práci. Po delší době jsem zjistil proč.. protože mi chyběly historické souvislosti, které nám nikdo neřekl. Já na SŠ zažil ještě integrály (rok 2010), nicméně na VŠ jsem se setkal se studenty, kteří nedokázali řešit zlomky a žádný učitel se s nimi rozhodně nemazal, neumíš, tak vypadni. Úmrtnost studentů u nás byla cca 80-90% , ten zbytek VŠ zvládl dokončit, většina vyletí v prvních dvou letech. Panu docentovi nemusíte ani přát upřímnou soustrast, je to prostě koloběh, první ročník vytřídí a pak už pracuje jen se studenty kteří o danou problematiku mají skutečně zájem.

Škoda že jsem tuhle přednášku neslyšel před třiceti léty.👍

Na strednej škole sme v roku 1993 ešte fungovali na tabuľkách a logáre.

@jurajlutter

Ай бұрын

Fun fact: ako "osobné" logáro som mal presne také, ako bolo predvedené na tejto prednáške.

@jonaspragis

Ай бұрын

@@jurajlutterNěkde mam po tátovi hliníkové, fakt to celej život nosil v náprsní kapse saka. Na škole jsem měl full size, to je 400 mm (16 palců).

celou střední školu jsem si říkal, k čemu je to sakra dobrý :)

@borysborys1991

22 күн бұрын

Logaritmické pravítko. Na střední jsme ho používali furt. I když už byly kalkulačky, měli jsme je zakázané.

Přednáška je to pěkná. Nejsem si jistý, co je to ta rozšířená část přednášky - předpokládám že něco jen tak pro zajímavost s historií. Tohle se snad jinak probírá na střední škole nebo tak nějak. I když zase dnes už máme ty kalkulačky, takže co já vím... Co mě ale mrzí je, že tam není zmíněn film Marečku, podejte mi pero (nebo mi to tedy uteklo). Tam příklad na násobení a dělení pomocí logaritmů Kroupa počítá příklad na tabuli. To je přece základní otisk logaritmů v Čechách.

Nejdelší logaritmické pravítko má přes 106m (350 stop a 6,6 palce), viz informace ze stránek "The Museum of Information Technology at Arlington", stránka "World's Largest slide rule - the Texas Magnum". (KZread blokuje komentáře s linky mimo KZread, takže musíte dohledat sami.)

@user-up7hp1vy8t

Ай бұрын

A určitě ho mají v Rusku.

@hmmh-qq

Ай бұрын

@@user-up7hp1vy8t - V Rusku vymyslel vědec Dmitrij Mendělejev periodickou tabulku.

@user-up7hp1vy8t

Ай бұрын

@@hmmh-qq A taky tam vymysleli samovar.

@vladimirpancocha2939

Ай бұрын

​@@user-up7hp1vy8t Kdykoliv něco vymyslíš, tak je to úžasné. I kdyby to byla jenom škrabka na mrkev.

@user-up7hp1vy8t

Ай бұрын

@@vladimirpancocha2939 Souhlas.

řikam si jak úžasná by byla přednáška Pana docenta Kubáčka s Panem docentem Habalou... na libovolné matematické téma. myslim, že by se stály fronty na lístky :-). Oběma přeji mnoho zdraví

Krásné, vrátil jsem se o několik let na zpět, zkusím se zeptat spolupracovníků (20-25 let automechanici) jestli by to zvládli, vím odpověd...... dinosaure

A jaký mají transformace do log smysl dnes pro inženýry? Odečítání parametrů z log grafů? Jaký význam mají přirozené ln?

@mrcsanton

Ай бұрын

v telekomunikaciach sa logaritmicka skala pouziva doteraz pre silu(zjednodusene) signalu. Prakticky operujete od -120 do 50dBm (radio mobilnych sieti), namiesto pracneho ratania s frakciami Watt a zaroven pri vypocte napriklad utlmu antenneho systemu pricitujete/odpocitujete v dB namiesto nasobenia/delenia vo Wattoch.

velmi pekna prednaska... mla by byt na kazdej strednej skole aby bolo jasne k comu je poucka logaritmus sucinu je sucet logaritmov;-)

@CVUTFEL

Ай бұрын

Proto je tu veřejně - třeba aby se na ní mohli podívat středoškoláci.

Bezvadné, již jsem pozapomněl. Ale půjdu aplikovat na početní úlohu co dostal Švejk. 12897 krát 13863. Díky !!

Zajimava prednaska, ktera mi ozivila vzpominky na casy davno pryc. Bylo to ke konci roku 1971 kdyz jsem za vylohou videl reklamu v Scientific American magazine na prodej Texas Instrument TI-2500 Datamath calculator ktery se mel zacat prodavat v r.1972. Cena byla $149 USD, co bylo skoro muj za tyden a pul cisteho vydelku. O deset let pozdeji, daleko vykonnejsi calculatory staly pouze $10.00. Ale pouzivat na pocty slide rule byla dobra zabava. Mel jsem slide rule Sun Hemmi z bambusoveho dreva Made in Japan ktere bylo dosti presne na vypocty. Ted zaci v US nedovedou z hlavy ani nasobilku do 100.

Jako přednáška úplně super, ale jak fungují logaritmy mi ve finále stejně došlo až z Wikipedie, kapitola "Intuitivní odvození" cs.wikipedia.org/wiki/Logaritmus 🙂

Učitelia nevenuju pozornosť ako to vzniklo, len prezentujú výsledok. Tiež by ma zaujimalo ako Napier našiel napr. log 1. Skusenejši mi odpovedia. Na tejto stranke som našiel násobenie iným spôsobom, akože riešenie ma veľa zaujimavých možnosti.

Krasna prednaska.

Nádhera, to bych hltal jednu přednášku za druhou a tenhle chlapík by mne to všechno krásně naučil.

Tak toto by 100 % mých studentů nepobralo. Už. když počítáme průměr, tak vidím jejich bezradný výraz.

@user-up7hp1vy8t

Ай бұрын

Taky nevím, jak se s logaritmem spočítá průměr.

@malakusmalakuss2152

Ай бұрын

Tak to ja som zazil na pohovoroch inzinierov co nevedeli vypocitak objem kvadra. A co je m3 nevedeli vysvetlit.

Aj majster v lakovni potrebuje logaritmické pravítko:)

@windigo000

Ай бұрын

i skladnik ve sroubarne 🤣

Já bych jen zmínil, že Napier nevymyslel logaritmy v téhle formě, jak je známe dnes. Byli ještě mnohem složitější, ale každopádně to byl jeden ze zakladatelů :)

Když jsem se na základce v hodině zeptal(matikáře),k čemu ty logaritmy vůbec jsou,tak mě seřval,že jsem drzej,nic nevysvětlil a stále mluvil cizím jazykem(i když česky).Tady jsem to pochopil během 33.5 minut.Bohužel až v šestašedesáti letech.

Pro plné pochopení budu sledovat vícekrát.

Jedna věc mi tam chybí, velmi podstatná. Jak se vypočítá logaritmus čísla? Operace s logaritmy jsou už jasné.

@adambernau8686

23 күн бұрын

jak se počítaly logaritmy viz přednáška doc. Kubáčka kzread.info/dash/bejne/aYqiuamLnrnge9Y.html, počítače a kalkulačky používají algoritmus "Cordic", jak počítat logaritmy pro omezený rozsah na kalkulačce bez logaritmů je popsán v knížce Hry s kalkulátory

@radovanvorisek6609

23 күн бұрын

@@adambernau8686 děkuji

@harrysoldier2893

14 күн бұрын

Logaritmus je exponent, kterým se umocní základ. Tak nás to učili.

@radovanvorisek6609

14 күн бұрын

@@harrysoldier2893 To ano, díky, ale už nevím co je základ, a na jaké číslo se to má mocnit...

@harrysoldier2893

13 күн бұрын

​@@radovanvorisek6609 Například - Logaritmus 100 = 2. Jelikož 10 na druhou je 100. Základ je v tomto příadě číslo 10.

Já to pravítko dostal v pěti letech jako hračku a teď je ze mne inženýr.

super, sice už jsem hodně let ze školy a studoval humanitní směr, ale konečně jsem pochopil, k čemu mohla být matematika na gymnáziu užitečná

Rychlokurz práce s logárem , od r. 1976 jsem to nedělal, to jsem koupil v Tuzexu kalkulačku tehdy za bony.

Kéž by mě to někdo takhle krásně kdysi vysvětlil …

Tak já jsem samozřejmě věděl, co to je logaritmus. To zase není tak těžké pochopit, pokud máte trochu matematickou hlavu. Ale netušil jsem nic o jejich praktickém a historickém významu. A o tom, jak byl ten nápad vlastně geniálně jednoduchý a jak lidstvu pomohl. Možná kdyby se ta matematika ve školách více prokládala historií matematiky, třeba by mohla zaujmout širší publikum.

@harrysoldier2893

14 күн бұрын

Mám to stejně

Hodně jsem se nasmál 😂

Kdyby byli všichni učitelé jako tento, tak bylo mnohem víc vzdělaných lidé...

Nevidím v tom nic nového... Od střední školy o tom vím k čemu jsou použitelné dekadické logaritmy a neviděl jsem v tom nikdy nějaký problém. A na střední škole jsem většinou byl v počítání na logáru první až třetí ze třídy. Asi že kalkulačky ještě nebyly rozšířené. A ještě dávno po výšce jsem zažíval lidi kteří tak obdivovali kalkulačku a věřili že její výpočty jsou přesné na všechna místa která ukazuje...

Kam až ta lenost dosáhne :D

jak do toho pak zapadají derivace?

Pan docent Habala je bůh!

Gut

Mám po dědovi logaritmické pravítko, ale neumím s ním. Ani starší inženýři v práci mi neporadili. Nevíte zda exsituje návod? Na netu.

Nemá náhodou "Šoupátko" hlavní rysku pro "celé jednotky" stupnice a dvě pomocné rysky pro jejich desetiny? Podobně jako šuplera? Hlavní ryska kousek u 5 a pomocná na 3 = 5,3.

lol. kez by nam nikdo neukradl elektrinu. 😅 dobra prednaska 👍🏾

Zajímavé a poutavé pojetí. Když se ale nad tím zamyslím selským rozumem, tak jsou to věci, které lze říct 5 větama a k počítání použít Excel nebo kalkulačku.

Bolševické školy mne naučily matmatiku dobře. Ale tady jsem se zdokonalil.

17:09 Je to 4,1238...

@Fronema1

Ай бұрын

jak jsme si vsichni mezitim spocitali na nasich domacich logarpravitkach :)

Jsem zastánce dvanáctkové soustavy. V praxi dobrá a historicky založená.

@user-up7hp1vy8t

Ай бұрын

Akorát, že civilizace, které tuto soustavu zastávaly, už vymřely.

@hmmh-qq

Ай бұрын

@@user-up7hp1vy8t- To vypadá na zničení moderního klidného národa jiným agresivním národem.

@user-up7hp1vy8t

Ай бұрын

@@hmmh-qq V dobách blahobytu se civilizace už skoro nevyvíjí, takže je snadná kořist.

@jirkanovak5466

Ай бұрын

Je fakt, že má nejvíc dělitelů. V desítkové jde dělit 10,5,2,1 kdežto ve dvanáctkové 12,6,4,3,2,1

@user-up7hp1vy8t

Ай бұрын

@@jirkanovak5466 Pokud je smyslem vašeho života dělení, tak proč ne?

teď ještě stejně poutavé povídání o tom, jak si takový logaritmus sestavit z ničeho. plus nějaký ten důkaz, že to funkuje. (vůbec, že taková věc existuje).

Tak logaritmy a vektory, to jsem do dneška nepochopil... a také jsem to za celý život (od průmky cca 50 let) nepotřeboval...šílené...🫣🤔

Spousta věcí tam byla k ničemu. Například k čemu je přesnost na 14 desetinných míst, když obvykle byla odchylka od spočítaného oproti tabulce 2-3 desetinná místa i pro velmi velká čísla a výsledek tak byl defacto kvalifikovaný odhad. Celý proces byl komplikovaný a v technické praxi strojní věci člověk raději intuitivně odhadoval, než "počítal", přesnost přitom byla při dostatečně zkušeném inženýrovi podobná. S příchodem pokročilé elektrotechniky získaly tyhle počty nějaký smysl, protože tam se pracuje s naprosto jinými absolutními hodnotami, ale to byla i slabost logaritmování, protože to praktické, skrze logaritmické pravítko nebo běžné tabulky nedávalo potřebnou přesnost, takže inženýrské výpočty byly jen hrubé odhady a vývojové ústavy měly výpočtová oddělení, kde zaměstnanci nedělali nic jiného, než že ty hrubé výpočty, či spíše odhady, opravdu počítali a samozřejmě pěkně klasickou metodou. Ne nadarmo se snažili učenci už od konce 16. století přijít s počítači a zastánci logaritmování byli brzdou této větvě technického vývoje (je těžko uvěřitelné, pro co jsou schopni se lidé do krve hádat a podlými metodami bojovat). Jinak na Měsíc nás fakt logaritmování nepřineslo a nedokázalo by to, požadovaná přesnost pro zážehy u Měsíce byla příliš vysoká. Na Měsíc nás dostaly zástupy ženských s kalkulačkami, které hrubé výpočty inženýrů, které byly nepoužitelně nepřesné, zjemnily do použitelných přesností. A v pozdějších fázích pak sálové počítače (na obou stranách). Logára fungovaly ještě tak na nízké orbitě, ale už geostacionární byla daleko a Měsíc byl zcela mimo jejich schopnosti. Tato přednáška imho mladým lidem nakrásně ukáže, jak extrémně klíčovou technologií jsou počítače a jaký respekt si zaslouží naši otcové a dědové za to, že dokázali co dokázali bez nich.

@JiriSvejkovsky

Ай бұрын

Ve filmu Apollo 13 je vidět situace, kdy James Lowell provede výpočet korekčního zážehu právě na logáru a následně je ověřen v Hustonu inženýry opět s logárama jako správný. Soudobý hardware který by byl schopen takového rychlého výpočtu na palubě prostě nebyl.

@tomascernak6112

Ай бұрын

@@JiriSvejkovsky 1. To byla dramatizace. Bylo to jinak a data na zemi samozřejmě spočítali skrze počítač přes terminál přímo z řídící místnosti. 2. Je rozdíl mezi střelbou ze Země na Měsíc a střelbou na Zemi z Měsíce. To druhé je nesrovnatelně jednodušší díky mnohem vyšší gravitaci, sféře vlivu a v podstatě bezvýznamnosti, kam na Zemi přesně přistaneš. 3. AGC byl plně schopen provádět tyto výpočty a mnohem rychleji než člověk.

@jonaspragis

Ай бұрын

Záleží na tom, kde a co se počítalo. Já dělal elektro a s výjimkou přesných frekvenčních filtrů to na tři desetinná místa na logáru stačilo, protože součástky měly výrobní tolerance 10-20% hodnot. Jinak ta čtyřmístná tabulka je jen pro info, školní byly nejmíň pětimístný a Valouch pro stavaře měl sedmimístný mantisy. A trénovalo to dobrej odhad, protože člověk musel v hlavě trefit desítkovej řád ..

@hmmh-qq

Ай бұрын

Násobit obrovská čísla potřebovali obchodníci a inženýři potřebovali geometricky přesné nákresy a schémata. Rychlost oběhu Měsíce je cca 3500 km/h a Země je cca 100000 km/h, proto je málo pravděpodobné, že při projektu Apollo tehdy s hrozně zaostalou technikou dokázali se na Měsíc trefit a ještě přistát.

@tomascernak6112

Ай бұрын

@@hmmh-qq Proto měli lidské kalkulačky. Stovky, obvykle žen, které nedělaly celý den nic jiného, než přepočítávaly hrubé výpočty s nízkou přesností an výpočty s vysokou přesností. Tak vysokou, že to na přistání na M2síci už stačilo. Navíc už před samotným letem Apolla 10 měli k dispozici sálové počítače.

A ma to nejaky smysl pro pocitace nebo pro lidi v dobe pocitacu ????

@janpodryvka2227

Ай бұрын

Ano, má smysl vědět jak to funguje.

@marcelpidra4514

Ай бұрын

Měl bys umět aspoň trošku chodit, než začneš běhat. Říkal kantor na Tech. kreslení, když jsem se ptal na CAD. 😂

@mrcsanton

Ай бұрын

radiotelekomunikacie...

@rostislavsvoboda7013

Ай бұрын

Analog computers FTW!

@_habesan6967

Ай бұрын

Naprostá většina výpočtů ve 3D grafice se vnitřně provádí s čísly v exponenciálním tvaru. Pokud máte v počítači grafickou kartu, tak to asi nějaký smysl má.