Super

zajimavy

Super prednaska, spousa informaci o nejbeznejsich drahokamech na jednom miste

V JAR za 40 let vytěžili jedno větší nákladní auto zeminy ( 22,5 tun. ) a našli 3 tuny diamantů.Asi chybička .

@KatedrachemieFPTUL

2 жыл бұрын

Jste pozorný posluchač, ve videu 07:22 se správně jedná o miliony tun, tedy v dole Kimberley bylo vytěženo 22,5 milionu tun zeminy a nalezeno 3 tuny (2 722 kg) diamantů. V celé JAR je to samozřejmě ještě mnohem víc. Informace jsou převzaté z: cs.wikipedia.org/wiki/Big_Hole

@MrZdenek1173

2 жыл бұрын

@@KatedrachemieFPTUL Nemyslel jsem to zle ,chybička se občas vloudí.A doufám že jsem tím popíchnutím neurazil😇 Zajímavý a pohodový pořad v té dnešní bláznivé době.👍

Zajímavé,byla jsem překvapena,že první zmínka o diamantech byla ve 4 stoletípřed Kristem,dále ve 14 století-Antverpy již obchodovaly s diamanty.K výročí vzniku naší republiky (80let) v roce 1998 výstava korunovačních klenotů.V době Karla IV.byly pouze známé rubíny,smaragdy,spinely a pod.Vyčetla jsem,že v té době diamanty byly ještě neznámým pojmem,proto je královská koruna bez tohoto drahokamu,tak jak to vlastně je?Můžete se k tomu vyjádřit?-díky.Ještě dodatek-diamant se prý prosadil až v 17 století.

@KatedrachemieFPTUL

Жыл бұрын

Omlouvám se za prodlevu odpovědi. Je to tak, jak píšete, první zmínka o klenotnickém použití v Evropě je ve Svatoštěpánské koruně 1074, k roku 1407 se váží zmínky o broušení diamantů v Paříži, www.truefacet.com/guide/79-history-diamonds-jewelry/ Teprve od roku 1866, kdy byly objeveny diamanty v jižní Africe, se stal z diamantů symbol, dnešní cena diamantů je nadsazená a udržována uměle pomocí omezení těžby, marketingu a ovlivňování veřejného mínění. Velkým problémem je pak těžba diamantů. Viz např. en.wikipedia.org/wiki/Diamonds_Are_a_Girl%27s_Best_Friend, forbes.cz/diamanty-z-dolu-nebo-z-laboratore-otazka-ktera-budi-vasne-a-odpoved-na-ni-je-slozita/

@vieravecerova3337

Ай бұрын

Naše korunovační klenoty jsou většinou středověké- Karel IV použil na zhotovení koruny kameny z opasku Blanky Valois /a možná i kameny z našeho území- ví se, že to byl on, kdo nechal otevřít naleziště u Ciboušova- ametysty v kapli Sv. Václava ve svatovítského chrámu na pražském hradě a pravděpodobně i naleziště chrysoprasu Szklary v dnešním Polsku- - dost možná i rýžoviště safírů na Jizerské louce /diamanty samozřejmě známé byly, ale byly vzácné a prakticky jediným zdrojem byla Indie, kde většina diamantů skončila ve špercích vladařských rodin a prakticky se neprodávaly, nebo jen vzácně. Další naleziště diamantů jsou známá až později. A možná sehrála svou roli i tehdejší barevná preference. Což je vidět i na různých astrologických tabulkách měsíčních a jin ých kamenů, kamenů pro znamení apod. Britská královská koruna je daleko mladší a Británie tou dobou měla už Indii jako svou kolonii , takže se dostala i k velkým indickým diamantům. Některé z nich byly de facto ukradeny původním majitelům/např Koh I Noor nebo Velký Mogul/.