Martin Oliva - Pravěké hornictví v Krumlovském lese (Pátečníci 15.2.2019)
Ғылым және технология
(Záznam přednášky byl zpracován z nedávno převzatého materiálu s ponechanou zjednodušenou editací. Omluva za opožděné publikování.)
Přednáška se týká jevu, s nímž si archeologická obec neví rady, ale který je dnes už zcela nezpochybnitelně doložen. Výzkumy v Krumlovském lese (kat. Moravský Krumlov, okr. Znojmo), probíhající od roku 1994, ukázaly, že se tam nachází jeden z nejrozsáhlejších těžebních revírů pravěké Evropy. Na ploše asi 50 ha byl těžen jurský rohovec, redeponovaný do třetihorních písků a kvartérních hlín. Nemůže tudíž vynikat takovou kvalitou k výrobě štípaných industrií, jako jiné v pravěku těžené silicity. Je třeba připomenout, že k hloubkové těžbě pazourků, rohovců a křemenců docházelo nikoli kvůli potřebě surovin na pracovní nástroje, ale kvůli surovině na výrobu prestižních předmětů. Druhým důvodem je potřeba organizace společnosti, tj. spotřeba energie pod vedením elit za účelem udržení či zvýšení jejich vlivu. Těžba v Krumlovském lese vyvěrala nepochybně z druhého důvodu, protože na prestižní výrobky místní rohovec nestačil, a na běžné nástroje bylo dost suroviny všude v okolí. Těžba tu začíná už v mezolitu, čili za lovců a sběračů, potom trvá s menšími přestávkami a výkyvy až do starší doby železné (halštatské). Již to samo nemá nikde jinde obdoby. Ve starší době bronzové, kdy v kultuře únětické těžba vrcholí, dochází k těžko pochopitelnému jevu: rubanina, pocházející ze snižování terénních výběžků a z hloubení až 8 m hl. šachet, je ze svahů nanášena zpět na temena hřbítků, kde tvoří násypy mocné jeden až dva metry (zatímco na svazích, kde se z ergonomických i sedimentačních důvodů musela hromadit mnohem víc, činí její mocností nanejvýš pár dm). Do šachet jsou v době bronzové ukládány nádoby, nepochybně původně s jídlem jakožto obětinou pro chtonické síly. Právě tak tam byly sypány centy štípané industrie, z níž se mimo exploatační oblast odnášelo jen nějaké promile, použité vesměs na výrobu srpových nožů, jež pak končily v jasně neprofánních situacích. Zmíněné skutečnosti se po léta setkávaly s nedůvěrou, která sice s nárůstem počtu radiometrických dat a detailních publikací pominula,ale ani dnes nejsou odborníci na jednotlivá období schopni začlenit tyto poznatky do obrazu doby.
Přednášející:
doc. PhDr. Martin Oliva, Ph.D., DSc. (*1951) je český (moravský) archeolog se specializací na paleolit a mezolit v českých zemích a exploataci kamenných surovin v pravěku v českých zemích.
Další informace:
www.mzm.cz/ustav-anthropos/
www.patecnici.net
patecnici.cyklus
Podpora projektu Pátečníci:
www.startovac.cz/patron/vasi-...
Пікірлер: 17
Děkuji za vynikající přednášku!
Velmí zajímavé a dobře podané, vůbec jsem se nenudil.
Především skvělá diskuse ke konci videa. Doc. PhDr. Martin Oliva, Ph.D. je skutečně výjimečnou osobností.
Veľmi unikátne výskumi, perfektné výsledky veľmi erudovana prednáška gratulujem a prajem veľa krásnych nálezov. S pozdravom
ten super brnensky prednes, neco mezi Goldflamem a Vojkuvkou
LIKOS
1:07:00 .. a krádež na zahrádku velice pobavila.. :D
Prosím Vás, chtěl bych na téma této přednášky zpracovat krátké informační video v angličtině - mohu prosím použít snímky obrazovky z tohoto videa a s vlastním komentářem v AJ? Nijak na tom nevydělávám, videa nejsou monetizována a samozřejmě bych Vás citoval vč. odkazu v popisu videa. Díky
@youlemur
Жыл бұрын
PS jde o video pro jiný kanál věnovaný prehistorii střední Evropy
Rád bych příště na takovou přednášku zašel osobně - prosím, je nějaké místo na internetu, kde bych se o tom mohl do budoucna dozvědět? Co mám sledovat? Chystáte něco do prvního kvartálu 2023? :) Děkuji
@LLionTV
Жыл бұрын
Dobrý den, v anotaci jsou uvedeny odkazy na stránky s informacemi a s programem přednášek.
@youlemur
Жыл бұрын
@@LLionTV Děkuji a pardon - přitom přísahám, přečetl jsem si téměř celý odstavec textu v popisu videa po shlédnutí přednášky... (A shledal ho moc pěkně napsaný mmch.) Ale očividně můj mozek automaticky odignoroval přidané odkazy, pravděpodobně protože pod 99% videí na KZread jsou na tomto místě pouze reklamy a odkazy na sponzory, Patreon, apod. 🤓
Nemůžu přijít na žádný praktický význam toho tématu pro naši společnost. Leda jako toulejme se krajinou a vsimejme si co kde je. Asi stačí. Jinak nvm proč by se mělo nějak přeplacet za Hromadění titulů skrze zemni práce. ..Hezky se to sice poslouchá ale odbihani od mikrofonu ruší, nedá spát.
A nemohli tam těžit PENÍZE? Zkrátka nějaké určité kameny určitých vlastností, které měl hodnotu oběživa a uchovatele hodnoty. Pokud by kamenu určitých vlastností měly tento význam, pak by se vyplatilo kvůli nim hloubit šachty i zasypávat stará díla vysokými překryvy hlušiny. Vzpoňme na současnou těžku bitcoinu, kdy také hodně lidí nerozumí tomu, proč se vlastně pálí elektřina.... "pro nic za nic."
@vinetousafir9689
2 жыл бұрын
Možná meli lepší nástroje a proto dokázali takových výsledků. Dneska se u nás také vyrábí(dělají) věci, ktere už 42 let ve svobodné části světa přešli.....
@badaxebadaxe2248
2 жыл бұрын
Něco jako mušle kauri? To by mohlo do určité míry dávat smysl, pokud se ten druh materiálu běžně nenachází jinde. Pak by bylo splněno to že "oběživa" je vždy jen nějaké omezené množství. Pokud by se nacházel běžně, pak by si "oběživo" mohl těžit kdokoli a ztratilo by to smysl. Ale už to pak nedává smysl ve chvíli, kdy se těží dlouhodobě dál, i když už věc asi nedává smysl. Je to jako když se v ČSR vyráběly letadla IL-10 a ty pak šly vlastně rovnou do šrotu. Jenže tady se to dělalo dlouhou dobu a nechávalo se to na místě. Takže jako byste tisknul stovky let stokoruny s Gotwaldem :-) a skládal je na hromady.
Jedno stádo kamenožroutů a jak dokáže archeologům zamotat hlavu.