BONUS 1: PŮSOBENÍ MODERNÍCH ANTIDEPRESIV V MOZKU

Bonusový díl o působení moderních antidepresiv v mozku je primárně určen všem, kteří se alespoň v základech orientují v neurofarmakologii či ve vyšších úrovních biologie a chemie.
Účinkuje:
Prof. MUDr. CYRIL HÖSCHL, DrSc.
psychiatr
Národní ústav duševního zdraví
www.nudz.cz

Пікірлер: 48

  • @jarmilasvacinova3661
    @jarmilasvacinova36614 жыл бұрын

    Pane profesore, to byla vynikající přednáška a mnoho pomáhá nám,laikům,kteří o své nemoci přemýšlejí

  • @jitkarendasova9245

    @jitkarendasova9245

    2 жыл бұрын

    Děkuji děkuji a ještě jednou děkuji. ❤

  • @acidofil
    @acidofil3 жыл бұрын

    neskutecny jak totalne slozita vec jde takhle nadherne vysvetlit, je videt ze pan je opravdu absolutni profik, moc diky za tyhle videa!

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    3 жыл бұрын

    Děkujeme! Jinak pan profesor Höschl má na YT několik vynikajících přednášek: Placebo - kzread.info/dash/bejne/iXyGubCFma_dmMo.html Vrozené vs naučené - kzread.info/dash/bejne/nJiKusVudZzZpKg.html Vrozené vs naučené II - kzread.info/dash/bejne/gZ2a2dVtotfQo7A.html Neurobiologie deprese - kzread.info/dash/bejne/gGGHxbBtgcq4g7g.html

  • @kloutvor
    @kloutvor6 жыл бұрын

    Děkuji za hezkou přednášku:-)

  • @ludmilacerna3630
    @ludmilacerna36306 жыл бұрын

    Skvělé, moc zajímavé, a jako vždy, úžasně podané. Díky.

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    6 жыл бұрын

    My moc děkujeme za zpětnou vazbu.

  • @adammikulasek
    @adammikulasek6 жыл бұрын

    Velmi zajímavé. Kéž bych se dožil toho, aby psychicky nemocný mohl projít nějakým solidním skenem mozku, který by zjistil, v čem konkrétně je problém, jestli málo serotoninu, dost, ale neudrží se dlouho na synapsi, jestli není třeba ještě další problém v glutamátovém systému nebo GABA systému, zatím jsme bohužel tak trochu pokusní králíci - zkusíme jeden lék, zabere, nezabere, zkusíme jiný, když ani ten nefunguje, tak místo SSRI zkusíme inhibitor mono-amino-oxidázy..., tady je ještě v medicíně technologicky ještě hodně co vymýšlet... :-)

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    6 жыл бұрын

    Doporučujeme bonusový díl o mozku, který se objeví v našem cyklu během měsíce. Myslíme, že by Vás mohl bavit, protože bude také o zobrazovacích metodách a s nimi spojené budoucnosti psychiatrie resp. jedné její části. Třeba se dožijeme alespoň začátku malé revoluce v neurovědách. :-)

  • @Sync923

    @Sync923

    5 жыл бұрын

    Adam Mikulášek nemůžeme umět všechno.Už tak toho medicína zvládne moc.Otázka jestli je to dobře nebo ne. Díky různým přípravkům,zákrokům udržujeme při životech lidi,kteří nejsou schopni bez nich fungovat a jejich kvalita života není často nijak valná (což vám spousta z nich potvrdí).

  • @bellahnemetona5924

    @bellahnemetona5924

    3 ай бұрын

    Mam stejne prani. Na mozku jde totiz videt vsechno.

  • @josefkomzik2203
    @josefkomzik22035 жыл бұрын

    Je to tak .

  • @ondraslor
    @ondraslor2 жыл бұрын

    Taky je budu potřebovat už z toho důvodu že jsem vysoce citlivý člověk a mám rodiče kteří mi neustále dávají najevo že takový nemám být když takový jsem… a ano nikdo vám nepomůže než vy sami tvrdá realita života…

  • @klara.tesarova
    @klara.tesarova6 жыл бұрын

    Moc pěkně podané. Myslíte, že byste mohli natočit, i i jak funguje Mirtazapin? Dost mě to zajímá, a pan doktor ho pro zjednodušení přeskočil.

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    6 жыл бұрын

    Budeme se ještě antidepresivům věnovat v rámci jednoho dílu, takže ano. Navíc se podíváme na jejich výrobu, problematiku vysazování atd.

  • @Korag4

    @Korag4

    Жыл бұрын

    @@ZIVOTZAZDI no a nakoniec ste teda nerobili dalsie video o antidepresivach, je to skoda lebo tych typov antidepresiv je viac a tie funguju as trochu inac... Inak keby ste mali s profesorom Hyschom alebo s nejakym podobnym velkym odbornikom znovu rozhovor, ci by ste sa ho nespytali preci je na trhu tak mal dopaminogernych AD resp dopaminovo- adrenogernich (bupropion jediny na trhu) a preco jej taky problem vymysliet aj ine AD na podobnom principe ako mnou spominana latka.

  • @hanakarafiatova7616
    @hanakarafiatova76166 жыл бұрын

    Skvělé, díky za to. Mohu ještě poprosit v některém dílu něco o serotoninovém šoku? Děkuji

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    6 жыл бұрын

    Děkujeme za připomenutí, jde o dost podstatné téma. O serotoninovém syndromu pojednáme v jednom z bonusových dílů, který věnujeme ještě dalším pohledům na antidepresiva. Pokud to vyjde, dostaneme se s kamerou i k výzkumu. Díl bude k dispozici na podzim.

  • @silviadanisova483
    @silviadanisova4833 жыл бұрын

    Veľmi by som chcela vedieť ako sa zbaviť antidepresív SSRI , beriem už 20 rokov a chcem vysadiť,môj psychiater mi neporadí.

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    3 жыл бұрын

    Dobrý den, je smutné, že Vám psychiatr neporadí, neboť je to on, kdo by měl s ohledem na Váš zdravotní stav primárně vyhodnotit pozitiva a negativa vysazení a příp. Vás provést vysazením jako takovým. V obecné rovině je nejprve nutné, aby odborník určil, zda je vysazení na místě, tj. jestli neznamená riziko návratu onemocnění. A poté volí strategii samotného vysazení. Rozhodně nedoporučujeme vysazovat AD po 20 letech užívání bez odborné pomoci.

  • @jindriskasverakova8186
    @jindriskasverakova8186 Жыл бұрын

    A co když je CNS napadená boreliózou a EBV? Mě zpětné vychytávání serotoninu způsobuje neustálé pohybování dk a bruxismus. Mám paraparézu dk. Pořád mi to cpou.

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    Жыл бұрын

    Dobrý den, nežádoucí účinky užívání AD by s Vámi měl zcela určitě řešit ošetřující neurolog, nejspíše ve spolupráci s psychiatrem. Tato otázka je každopádně určena výhradně lékaři, který zná Váš celkový zdravotní stav.

  • @patrikolah6605
    @patrikolah66055 жыл бұрын

    Mužu pit zeleny čaj kdyz beru cipralex na uzkost a soc.fobii

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    5 жыл бұрын

    Zelených čajů je celá řada a v přiměřeném množství jistě prospívají lidskému organismu. Nejméně "povzbuzujících" účinků by měl mít japonský bancha, který lze pít po celý den. Spolu s ním je dobré pít samozřejmě i vodu a další tekutiny. Vzhledem k tomu, že nejsme vzděláni ve fytoterapii ani farmakologii, a neznáme Váš zdravotní stav, nemůžeme napsat "ano, pijte ho". Myslíme, že postačí jednoduchý dotaz směrem k někomu, kdo se v čajích vyzná (např. lidé z prodejny Manutea.cz nebo z Dobré čajovny) a pak položit stejný dotaz vlastnímu psychiatrovi. Nicméně jste nás inspiroval k tomu, že i čaje zahrneme do dílu o alternativní léčbě.

  • @simonkakalimereckova1434

    @simonkakalimereckova1434

    4 жыл бұрын

    Ja tez berem roky cipralex

  • @PavolFilek
    @PavolFilek3 жыл бұрын

    Od tricyklických ant. ma permanentne pichalo za hrudnou kosťou, IMAO a SSRI mali taký efekt, že som mal nauseu a niektoré jedlá som vyvrátil, a teraz beriem práve mirtazapin, a ten dobre účinkuje v noci, celkom dobre spím, no ale ráno nemožem vstať, je 12:00 a ja sa modlím, aby som nejako vstal a nič, je 13:00 a je ledva chodím po byte a narážam nohami do predmetov a lámem si malíčky na nohách. A posudková doktorka mi tvrdí, že som simulant a hypochonder a v takom stave mám riadi auto a ísť pekne do roboty ? To ju mám poslúchnuť a porušiť zákon a dostať sa do basy ?

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    3 жыл бұрын

    Přemýšlel jste o tom, že byste si více do hloubky promluvil s ošetřujícím psychiatrem? Minimálně by měl napsat takovou zprávu, aby posudkový lékař neměl pochybnosti, když máte tak silné obtíže.

  • @PavolFilek

    @PavolFilek

    3 жыл бұрын

    @@ZIVOTZAZDI Psychiater mi predpísal ďalších 5 liekov a tým to končí. Prípadnr mi dá depot injekciu, s ktorou som 5 dní úplne mimo realitu, takže si nemožem na plynovom sporáku ani uvariť obed. Lekári marginalizujú side effects, pričom pacient bojuje práve s nimi a s ľuďmi okolo, ktorí si myslia, že si všetko vymýšľa. Nechápu, že ja ráno musím čakať 6 až 12 hod, kým možem ísť na cestu do mesta.

  • @jobik333
    @jobik3336 жыл бұрын

    Nebylo by lepší místo antidepresiv dát lidem zdravé podněty k životu ? Tedy přirozené věci z kterých má člověk radost či které přinášejí štěstí ?

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    6 жыл бұрын

    Určitě bylo, kdyby deprese nebyla závažným onemocněním, které může skončit i fatálně, a je třeba jej léčit s použitím farmak. Nebo kdyby úzkosti někdy nedokázaly člověka paralyzovat natolik, že si nepřeje už nic jiného, než aby jeho utrpení skončilo. Jinými slovy, jsou stavy, při nichž se lze jen těžko obejít bez antidepresiv a anxiolytik, podobně jako bez antihypertenziv při léčbě vysokého krevního tlaku. Otázkou zůstává, kdy léky nasadit a jak dlouho je užívat, ale to je věc lékaře nebo v příznivějších případech záležitost dohody mezi pacientem a lékařem. Když se člověk po prodělané epizodě deprese stabilizuje a nastane čas rekonvalescence, mají "zdravé podněty k životu" své nezastupitelné místo v terapii. Teprve tehdy je totiž schopen je vůbec začít vnímat. Relaxace včetně nácviku správného dýchání, práce s myšlenkami, pohyb a mnoho jiných aktivit pak činí bezpochyby život kvalitnějším a šťastnějším.

  • @kloutvor

    @kloutvor

    6 жыл бұрын

    Jirko, neplést občasný splín na nějž by Vámi navržený způsob fungoval se zmrzačujícím dlouhodobým stavem depresivních stavů, kdy je člověku tak strašně zle, jako je nevinnému, jehož čeká trest smrti upálením zaživa.

  • @Korag4

    @Korag4

    Жыл бұрын

    @@ZIVOTZAZDI problem je ze vacsina tychto antidepresiv nici sexualny zivot, a moc alternativ tam nie je pretoze to robi vacsina... Skoda ze doktori a odbornici sa viac nezameriavaju na tento neziaduci efekt

  • @mnbvcxymnbvcxy
    @mnbvcxymnbvcxy5 жыл бұрын

    K jednomu dost opomíjenému tématu: Za odmítáním a nedůvěrou může být strach, že mě lék ovládne, tedy že mě zbaví přirozeného prožívání a svobodné vůle. Zbaví-li mě lék těchto lidských vlastností, bude ze mne člověk bez života, zombie, už to nebudu Já. S tím je pak nejednou spojená obava, že farmakologická léčba může představovat větší utrpení, než sama nemoc a že léky jsou především nástrojem, kterým psychiatři ovládají nepřizpůsobivé jedince. Představíme-li si, že řada duševních poruch je spojena s nepřítomností vhledu (uvědoměním si, že trpím duševní poruchou, ze které vyplývají mé problémy), pak pro lék logicky zůstanou především negativa. Podobný postoj si lze dobře představit u pacientů, kteří jsou paranoidní, tedy trpí přesvědčením, že jsou ovládáni, sledováni či pronásledováni. Mohou však za ním být i jiné vlivy, jako třeba strach ze stigmatizace („nasazením léku se definitivně potvrdí, že jsem blázen“), povaha a z ní se rodící postoj ke světu (řada lidí je přesvědčena, že psychiatrické poruchy jsou výmyslem moci chtivé většiny a že fakticky neexistují). Užití léku může představovat podřízení se rodičovské autoritě, kterou pacient přenáší na psychiatra. Z výše uvedeného lze snad pochopit, že užití léku spojené s podobnými postoji může být velmi problematické a jeho odmítání může být sice kontraproduktivní, ale pochopitelné. MUDr. Petr Příhoda www.cmhcd.cz/stopstigma/zotaveni/zkusenosti-s-farmakoterapii/

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    5 жыл бұрын

    "Časem bych ale dost možná přišel na to, že léky mají v procesu mého zotavování podstatný význam, který jsem dosud nebyl schopen přijmout. Nemoc mi převrátila život vzhůru nohama, to ale neznamená, že omezení, která, která mi přinesla, nemohu překonat a převzít tak zodpovědnost za svůj život, k němuž patří i léčba. K tomu mohu potřebovat léky a také některé další služby, jako jsou psychoterapie a psychosociální rehabilitace." MUDr. Petr Příhoda www.cmhcd.cz/stopstigma/zotaveni/zkusenosti-s-farmakoterapii/

  • @mnbvcxymnbvcxy

    @mnbvcxymnbvcxy

    5 жыл бұрын

    Dost možná... leckdo přijde i na to, že mu farmaceutické experimentování nepřináší kromě výše uvedených negativ (např. úzkosti z užívání antidepresiv) nic. Reakce psychiatrů vzhledem k jejich zaneprázněnosti bývá prostá - pokyn: musíte mi důvěřovat! Potíž je jistě i v určité neexaktnosti psychiatrické diagnostiky a návazné preskripce léků, která fakticky stojí jen na subjektivním odhadu, jak na to níže upozorňuje A. Mikulášek. To určitě není nic, co by psychofarmakům přidávalo na věrohodnosti. Velmi by mě zajímalo, jaký vliv by měla běžná několik let trvající terapie průměrnou dávkou obvyklého antidepresiva na člověka, který ho ve skutečnosti nepotřebuje. Možná to z zní příliš teoreticky, ale asi nejsem sám, komu to vrtá hlavou.

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    5 жыл бұрын

    A leckdo zase přijde na to, že mu antidepresiva zachránila život. Přiznáme se, že nenatáčíme cyklus pro lidi, kteří přemýšlí o experimentech na druhých, nebo považují psychofarmaka za zlo. Jsme tu pro ty, kteří potřebují psychiatrickou pomoc a související relevantní informace.

  • @katerinakurcova8824
    @katerinakurcova88242 жыл бұрын

    Vůbec nevím, co si z toho videa vzít? Je mi na nic a nejhorší je, že ani nevím, kde hledat doktora, který by mi pomohl a nebral mě jen, jako pacienta, který mu zaplní čárku pro pojišťovnu. Nevěřím, nevím kam se obrátit............

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    2 жыл бұрын

    Možná to, jak antidepresiva fungují v našem mozku. Jde o bonus k dílu o antidepresivech. Doporučujeme jej propojit ještě s poslechem podcastu s profesorem Horáčkem (kzread.info/dash/bejne/gaWlzNisgLjKo6g.html). Ale máme pocit, že spíše než pochopení mechanismu fungování antidepresiv hledáte lepší či vhodnější péči, resp. někoho, kdo Vás pochopí a bude Vás vnímat jako člověka, který má určité strázně.

  • @katerinakurcova8824

    @katerinakurcova8824

    2 жыл бұрын

    @@ZIVOTZAZDI Pravda. Hledám někoho, doktora, který mě vyslechne a pochopí, pomůže.

  • @mnbvcxymnbvcxy
    @mnbvcxymnbvcxy6 жыл бұрын

    Deprese bývá často důsledkem existenciální či psychospirituální krize. Tam antidepresivní alchymie popsaná na videu nijak nepomáhá. Vlastně pak nepomáhá ani psychiatrie jako taková.

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    6 жыл бұрын

    Nevíme jak často je deprese důsledkem např. existenciální krize (mnohdy jde i o obyčejnou krizi existenční), ale jedním jsme si jisti. Jsou situace (a není jich málo), kdy ta "alchymie" funguje. Bez ní by dotyčný zemřel, a to je fakt, opřený o osobní zkušenost.

  • @Dianna114

    @Dianna114

    6 жыл бұрын

    mnbv...: Však proto se taky léčba pomocí léků v ideálním případě doplňuje psychoterapií. :)

  • @mnbvcxymnbvcxy

    @mnbvcxymnbvcxy

    6 жыл бұрын

    1. Podle některých výzkumů, jejichž relevanci nemohu posuzovat, mají antidepresiva výraznější ůčinky právě při léčbě těžších depresí, u lehčích se jejich efekt prý blíží placebu. Myslím, že v případech deprese jako projevu životní bilance a související ztráty smyslu života, antidepresiva tlumí, pokud tedy vůbec účinkují, příznaky deprese a snad i sklon ke zmíněnému bilancování, což zřejmě souvisí s citovou oploštělostí coby působením antidepresiv, které si všímají někteří pacienti s dotyčnou preskripcí. Výsledek, tedy otupení potřeby hlubší reflexe vlastního života, sotva může pro pacienta představovat trvalý (a kdoví zda vůbec nějaký) přínos. Český (a nejspíš i světový) psychiatrický diskurz pochybosti o techto lécích zodpovídá říkadlem "moderní, bezpečná, dobře snášená, zachraňují životy". Vzhledem ke stávajícímu stupni rozvoje psychiatrie, by asi jiná odpověď představovala zpochybnění celého oboru. 2. Ohledně psychoterapie bych zvážil, nakolik je reálně dostupná v rámci veřejného zdravotnictví. Druhou otázkou je, zda ve zmíněném ideálním případě, kdy se k ní pacient dopracuje, může představovat víc než chvilkovou ůlevu spojenou s nadějí, že naproti vám sedí někdo, kdo vám rozumí víc než vy sám sobě. Nihilismus jistě není ideální životní postoj obecně, ani ve vztahu k léčbě duševních nemocí či poruch. Představuje ale pozitivní alternativu falešný optimismus?

  • @ZIVOTZAZDI

    @ZIVOTZAZDI

    6 жыл бұрын

    To, o čem píšete, je otázkou hlubší debaty, přesahující rámec výměny názorů v této diskusi. Nicméně plně souhlasíme s tím, že předepisování antidepresiv by mělo být vázáno na stavy, které nelze řešit jinak. např. psychoterapií. Jenomže jsou i lidé, kteří upřednostňují rychlejší cestu. Takže to není černobílé. A nejde jen o deprese, ale také o těžké úzkosti, kde antidepresiva zabírají. U středně těžkých a těžkých depresí, které mohou skončit úmrtím, nejčastěji kvůli sebevražednému jednání, se moc nelze ohlížet na absenci potřeby hlubší reflexe života. Ať už proto, že v daný moment již není možná, nebo na ni není čas. Jsme přesvědčeni o tom, že mnoho lékařů přemýšlí o dalších cestách, které by pacientům mohly pomoci, a nalezení takové cesty či cest by nemuselo vůbec znamenat zpochybnění oboru jako takového, právě naopak. K psychoterapii jen tolik. Člověk je sám sobě expertem. A terapeut průvodcem. Domníváme se, že se dobrý terapeut učí rozumět pacientovi až během terapeutického procesu, a poskytuje mu své zkušenosti a část svého lidství. Velmi, velmi zjednodušujeme, s ohledem na počet přístupů (směrů), ale rozhodně to není tak, že terapeut je člověkem, který má ke klientově duši univerzální klíč (spíše se pokoušejí ten správný společně nalézt).

  • @mnbvcxymnbvcxy

    @mnbvcxymnbvcxy

    5 жыл бұрын

    Píšeme si tu o stejném tématu, ale zároveň každý o něčem jiném. Vy píšete o funkční péči o duševně nemocné, o které já nic nevím, takže se snažím popisovat tu nefunkční. Celý spor je o to složitější, že je potřeba posuzovat dotyčné obory jednak z hlediska jejich aktuálně dosaženého stavu poznání, jednak z hlediska toho, jak se tato ůroveň realizuje v rámci českého zdravotnictví. Tedy jaká taková pěče může reálně existovat, a na druhé straně v jaké podobě se s ní český pacient běžně setkává. Vybavuji si dva příspěvky z nějaké dávné diskuze o duševních nemocech. V prvním pisatelka popisovala zkušenost z psychoterapie s moc příjemnou psycholožkou, se kterou se moc hezky povídalo..., no ale v zásadě jako když zajdete s kamarádkou na kafe. Druhý se týkal ambulantní psychiatrické péče, tedy prostoru, kterou v ní múže mít terapeutický vztah. Přispěvatel své zkušenosti z návštěvy příslušné ordinace vyjádřil lapidárními větami, které mi nejdou z hlavy: "Jak jíte? Jak spíte? Tady předpis, za měsíc nazdar." Můžeme teď zeširoka debatovat, zda se u nás člověk s psychickými potížemi obvykleji setká s funkční či nefunkční psychiatrií, resp. psychoterapií, něco mi ale říká, že nejspíš jeden druhého nepřesvědčíme.