29.DÍL: SOCIÁLNÍ FOBIE

V tomto dílu se podrobně věnujeme projevům a léčbě sociální fobie, která člověka zraňuje nejen ve vztazích s okolím, ale také se sebou samotným. Obavy, strachy a úzkosti z nejrůznějších sociálních situací jsou přitom dobře ovlivnitelné jak farmakologicky, tak prostřednictvím psychoterapie. V psychoterapeutické léčbě sociální fobie se primárně využívá kognitivně behaviorální terapie, ale účinně funguje i řada dalších směrů, které se dotýkají samé podstaty vnitřních zranění a pracují s nimi. Reflektujeme též chvíle, kdy se po zaléčení úzkostná porucha znovu vrátí a člověk se tak často cítí frustrovaný a zoufalý. Nabízíme vysvětlení, proč se nejen sociální fobie může znovu vrátit, ale hovoříme také o tom, jak se v takových momentech zachovat.
Účinkují:
Prof. MUDr. PAVEL MOHR, Ph.D.
psychiatr
Národní ústav duševního zdraví
www.nudz.cz
Mgr. et Mgr. JANA VYSKOČILOVÁ
psycholožka, psychoterapeutka a supervizorka
Centrum zdravotní péče Jirny
www.jirny.com
MUDr. MICHAELA NOVOTNÁ
psychiatrička a psychoterapeutka
Therapia Viva
www.firmy.cz/detail/12978431-...
Mgr. RITA KRAMEROVÁ
terapeutka
AdiCare
www.adicare.cz
MUDr. PAVLA STOPKOVÁ, Ph.D.
psychiatrička
Národní ústav duševního zdraví
www.nudz.cz
MUDr. JAKUB MINAŘÍK
psychiatr
Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN
www.adiktologie.cz
PhDr. KATEŘINA MARKLOVÁ
klinická psycholožka a psychoterapeutka
NEO centrum
neocentrum.cz
Bc. JAKUB VOPELÁK
terapeut
AdiCare
www.adicare.cz
---
Ilustrační videa:
:: www.pexels.com/videos/
:: Fauxels from Pexels
:: Life Of Pix from Pexels

Пікірлер: 49

  • @skypekai
    @skypekai Жыл бұрын

    V mem nejhorsim stavu jsem byl 2 roky doma s tim, ze jsem se bal vubec jit vybrar schranku prede dvermi. Pomohla mne skupinova kognitivne behavioralni terapie, ted uz funguju na muj vkus bez vetsich problemu.

  • @MatthewSotaku
    @MatthewSotaku2 жыл бұрын

    Děkuji... díky vám jsem dal psychiatrii 2. šanci a už jsem konečně správně diagnostikovaný a lečím se se sociální fobií která mi dlouhodobě omezuje život... a ten pocit že konečně se sebou něco dělám a snažím se to zlepšit i s medikací je neuvěřitelně dobrý pocit protože já jsem nebyl léčen 8 let... a teď konečně mi někdo pomáhá a věří že taková věc existuje protože lidi kolem mě mi furt jen říkali že jsou to výmluvy a blbosti... Konečně mi snad bude lépe.

  • @zivottojebojbojtojezivot
    @zivottojebojbojtojezivot3 жыл бұрын

    Velmi informativní video. Děkuji za tak podrobný a především odborný diskurz, v mnohém se mi vyjasnily některé nuance spojené s touto problematikou. Snad člověk, který se bude domnívat, že trpí tímto neduhem, při hledání symptomů na internetu narazí právě na dané video.

  • @evamunzarova9604
    @evamunzarova96043 жыл бұрын

    tady jsem si jasně uvědomila, co je social. fobie a že by mě to samotnou nenapadlo. Moc děkuji. P. Vyskočilová a životu za zdí

  • @petrvarga3323
    @petrvarga33232 жыл бұрын

    Výborná práce,,,moc díky vědět to před 30 lety bylo by to lepší,,, 😉

  • @kumalena1
    @kumalena12 жыл бұрын

    Skvele vysvetlenie. Dakujem za vsetky vase videa.

  • @pethu8500
    @pethu8500

    Moc děkuji.

  • @Sweetie_._._
    @Sweetie_._._ Жыл бұрын

    Ať už já jako rodič, zjistím u svého dítěte že má starost, problém, symptom, příznak, jakýkoliv který ho trápí nebo stěžuje mu život tak vždycky je to o tom že si chci s ním promluvit a zjistit o čem to je a popřípadě najít odbornou pomoc a je jedno jakou nálepku tomu dáme nebo jakou diagnózu a číslo, pro mě jako pro rodiče jako pro mámu je důležité že moje dítě se trápí že například nechce do školy, nemá kamarády atd. s tím já jako máma chci něco dělat a je mi jedno jak se to bude jmenovat, chci jen aby mu někdo pomohl. KONEČNĚ NĚKDO KDO TO ŘEKL VÝSTIŽNĚ. TOHLE SI DÁVÁM OKAMŽITĚ NA FB ZEĎ. DĚKUJI ❤️

  • @dodoprepper
    @dodoprepper Жыл бұрын

    pěkné video, škoda že tím trpí už skoro většina dětí a rodiče pak i učitelé to moc nezajímá a nevšímají si toho🙁 sám jsem to tak měl ve škole, teď je mi 22 a pořád to trvá a par dalších psychických poruch se u mě začíná objevovat a ano, řešit se mi to nechce,

  • @tebris444ubilo6
    @tebris444ubilo6 Жыл бұрын

    Moc děkuji za přínosné video. Sociální fobie u mě vypukla po opakovaných potratech vysněného miminka. Setkala jsem se i s pár lékaři, kterým patrně nebylo hloupé nahlas podotknout, že jako žena nejsem schopná plnit svoji úlohu, a to, abych donosila a porodila dítě. Bývalý partner mnou taktéž začal pohrdat, včetně mé rodiny. Nejen že jsem sama byla nešťastná, ale neměla jsem se o koho opřít, zvlášť nejbližší lidé mě odsoudili. Uzavřela jsem se do sebe a už nikomu nevěřila.

  • @nikoletaMadosova
    @nikoletaMadosova

    Konečně nejsem sám 😃😳

  • @SUYT622
    @SUYT622

    Dobrý den, za posledni asi 3 roky mám docela problém s chozením mezi lidi a zapadnout mezi ně je většinou nemožný. Myslím, že to může souviset s nějakými traumaty (šikana a další...), kvůli kterým jsem se čím dál tím víc vyhýbal společnosti. Popravdě mi to dost komplikuje život. Rád bych se své psychické lability, nebo nevím jak to nazvat, zbavil. Když jdu mezi lidi, mám pocit, že se nemůžu zařadit, nemám se s nimi o čem bavit a hlavně se mezi nimi nedokážu chovat přirozeně, jsem v křečích, nedokážu se uvolnit, jsem nervózní... Dokonce když se bavím se svými kamarády, které znám léta, tak mám vyloženě strach abych neudělal něco špatně a nepřišel o ně. Nechci se moc setkávat s lidmi, které mám rád, abych na ně nepůsobil negativně a nebyl přítěží. Uz jsem se o tom bavil s mámou a určitě bych měl jit k psychologovi, protože takovéhle přemýšlení není normální a určitě to neni jen stydlivost. Zajímalo by mě jestli se jedná např. o tu sociální fobii, nějakou poruchu, nebo jsem jen přecitlivělý slaboch... Vážně nevím.

  • @reginaregina7191
    @reginaregina71912 жыл бұрын

    Omlouvám se " Životu za zdí" za negativní podrážděnou reakci, která souvisí s mou nemocí. Vím, že se snažíte pomoci lidem, aniž byste museli. Naopak, Vám za to moc děkuji.

  • @orjoki8593
    @orjoki8593 Жыл бұрын

    dava premyslet... 👍🙂

  • @pavlinka9873
    @pavlinka9873 Жыл бұрын

    Jak ovlivňují antidepresiva kortizol? moc děkuji

  • @tomaslhotsky7969
    @tomaslhotsky79692 жыл бұрын

    Kdyz mam to ze jsem v parte kamradu z hokeje a nedokazi se bavit a pak sněmu hraji hokej tak je to dobry a potom jsi muzu prohodit pár slov čím to je paní doktorko ?

  • @stanislavfoit7961
    @stanislavfoit7961 Жыл бұрын

    Děkuji za nabídku e- mailové komunikace, ale bohužel tento druh komunikace ve svém věku neovládám. Mám jen tablet a umím jen základní manipulace s ním. Momentálně zkoumám možnosti jak se e- mailovani naučit. Ale moc děkuji za vaši ochotu.

  • @tanamalkova9758
    @tanamalkova9758 Жыл бұрын

    Dobrý deň, mohli by napsat vaší web adresu.Dekuij moc

  • @gabryanatybff7883
    @gabryanatybff7883 Жыл бұрын

    Mohu se zeptat? Je mi 18 let a trápí mě vlastně ani nevím co. Vadí mi velké množství lidí. Vadí mi ten hluk co vydávají.. stačí mi pouze i když dýchají. Také mám strach z toho že mě soudí ale nejvíce mě rozčilují… když někdo kolem mě vydává jakýkoliv zvuk tak začnu mít pocit jsk kdyby mě někdo dusil. Jsem pak plná hněvu. Nechci kvůli tomu nikam chodit.. vadí mi to i u rodičů, Když ta osoba vydává nějaký ten zvuk tak mám pocit jako kdyby mi k tomu člověku v tu chvíli zmizeli všechny city. Prostě ho nesnáším.

  • @TEECOX
    @TEECOX Жыл бұрын

    Pro mě ani není takový problém, že bych přemýšlel nad tím, že něco pokazím. Nejhorší pro mě je, že i v naprosto běžné situaci, nad kterou by se někdo ani nepozastavil, např platba na pokladně v Tescu nebo větším řetězci kde se třeba naráz sejde 10 lidí na pokladně, nedokážu v podstatě zaplatit, vzít si věci z pultu, chodím třeba jen k vietnamcum pro dvě věci, zaplatím kartou a rychle pryč. Mám prakticky pokaždé co někomu natáhnu ruku, něco podávám, přijímám tak jsem rudý jak rajče, potím se, klepe se mi hlava, ruce, mam pocit na omdlení, v tu chvíli si teprve říkám že si o mě všichni myslí že jsem magor, nebo že beru drogy a klepu se jak ratlík. Od cirka 15 let, vlastně od střední školy, kterou jsem nedodělal kvůli strachu který jsem měl ve třídě a na praxi, jsem v životě nepoužitelný, je mi už 28 a za celou tu dobu jsem dokázal pracovat jen 3 roky v hrozném stresu. Je pro mě prakticky nemožné najít práci, fungovat ale stejně by člověk jako já neměl ani nárok na nějaký inv. důchod, aby i zaměstnavatel věděl, že něčím trpím a měl bych to nějak potvrzené, hned by se mi s tím pak jednalo lépe, ale tím že se musím snažit ,, chovat normálně " to mě zabíjí a jsem ted v situaci kdy mi na účtu moc peněz nezbylo, nevím co dál, na psychologa nemám peníze. Je někdo např v podobné situaci? Co dál dělat? :( děkuji za případnou odpověď a pardon za sloh. Třeba se v tom někdo uvidí a pomůže mi.