Bol som jeden s čističov.Osobne som dolu na drevené vypaženie studne, pribíjal pametnú tabulu. Sú na nej mená všetkých členov a členky,ktorí makali na vyčistení studne. Ešte s dodatkom-Tady Cimrman nebil -. Kedže na pošte Zbiroh ,Jara Cimrman bil. To drevo dolu boli dubové trámi a velmi dobre zachovalé.Skoro ako nové. Výdreva je 10 m hlboká a skoro vceléj jej dlžke je za výdrevou kaolín. Na spodu výdrevy sú do strán v kaolíne vihlbené chodby. Slúžia na zvod vody. Od hora až po výdrevu je kompaktný buližník potom niekolko metrová vrstva kaolinu a dalej je ešte pol metra dolované do buližníku.( Viem to,čistil som dno kefou či nie je falošné.) Potom sa na to vykašlali.Voda im už išla z vrstvi kaolinu. Fascinujúce bolo zlaňovať dolu. Ako cesta do pekla, alebo skôr pocit že ťa tá skala pohlcuje.Je to ešte umocnené,čím ideš dole nižšie tým sa otvor nad tebou zmenšuje, zužuje a nad sebou máš už len maličké svetielko.Počuješ hore hlasi kámošou. To ťa drží pri vedomí že ťa skala nezhltla. Ked sme začínali, studňa bola hlboká 25 m. Na 30 m sme našli nemecké materiáli s časti spálené spisi. Aj spisi o spolupracovníkoch a udavačoch SS.Boli si pre to kontráši. Aj sme boli v správach na Nove. Ešte tam boli brožúre pre vodičov a mená a data s fotkami padlích vojakov. Zvetša vojakov z wafen SS. Steny studne sú od ohňa opalene a sú cítiť dymom.Sú na nej stopi po sekáčoch. Celé to pôsobí strašne mistycky a duchovňe. Naozaj bolo vidieť že to bolo kopané pomocou ohňa a vody. Od 40 m sme museli pravidelne čerpadlom ťahať vodu. Mali sme šnekové čerpadlo to stíhalo brať vodu do 90-95 m. Papierovo malo končiť na 70 m. Do vedších hlbok sme po 20 m uchytili sudy a prečerpávali kalovými čerpadlami. O bespečnosti práce sa vôbec nebavme.Ako osobná bespečnosť tam samozrejme bola,každy vedel čo si môže dovoliť.Ale boli chvíle pre siedmich andelov strážnych. Našťastie sa nikdy žiaden úraz nestal.Boli sme skvelá partia nadšencov a dobrodruhov. Každý z nás mal svoju ,rofesiu ktorú skvele ovládal.Boli tam záchranár, zapasník, vojak ,policajt, hasič, masér, elektrikár. To som bol ja. Tie svetlá do studne som montoval ja a ešte stále tam sú.

@kjhbandkjhband1247

Жыл бұрын

Zdar.Este keby ste napisali rok kedy ste tam boli?Dakujem

Já jsem tam nastoupil základní vojenskou službu.

Nejsem moc častým posluchačem ale tohle se mi opravdu líbilo

_Neuvěřitelně vyřezaná pravidelná studna jako moderními technologiemi do tvrdého podkladu, toto bude asi staré dílo, vyvynutější civilizace. wow_

Děkujeme za video

Tajemno a zahady zazivnejsi a za me lepsi nez stimhle byvalym novinarem :)

Diki za video❤❤❤❤❤

Ve Zbirohu jsem žila jako malá a až do teď jsem tyto informace nevěděla!Máte super tvorbu

Moc Vám děkuji za krásné video. Pana Ladislava velmi zdravím a velice oceňuji to co děláte. Co se týká hloubení v Buližníku, napadla mě důležitá věc. Hlavním motorem této šílené a takřka neproveditelné akce bylo to, že ten kdo ji prováděl, prostě musel... Tato skutečnost bývá z dnešního pohledu často přehlížena, ale středověk byl velice tvrdý. Lovu záhad zdar!!! Těším se na Vaše další videa!!!

Další parádní díl. Moc zajímavé. Díky. :)

Zbiroh stále skrývá mnoho tajemství

Děkuji za zajímavé video. Neznám nebyla jsem tam. Mějte se fajn. Opatrujte se. Přeji krásný den a slunce v duši. Mějte se fajn. Opatrujte se. Chraňte si své zdraví. Zdravim z Luhacovic. Ahoj přeji Nbx Úspěch v dalším hledání naší Historie. Přeji krásný večer a klidný spánek štěstí spokojenost a zdraví. Mějte se rádi a fajn. Opatrujte se. Zdravim z Luhacovic. Ahoj Pevné nervy. Radost a slunce v duši. Úsměv na tváři a lásku Rozdávejte Pozitivní energii. Zdravím ahoj a těšíme se na další videa. Ahoj Pevné nervy Držte se. Opatrujte se.

Za každým úspěšným mužem stojí úspěšná žena , je super že jste paní Colombovou přidali do titulků :) Každopádně díky za toto video a až to bude možné těším se na hostování pana Lahody.

@radeksvarc8613

2 жыл бұрын

S dovolením upravím Váš citát "Za každým úspěšným mužem stojí a držkuje úspěšná žena"

Dobrý den, můj otec vyprávěl, že se ve studni našli i psací stroje, aspoň tak to vypráví moje mamča .-)

dobrá práce!!!

Ja si myslim ,ze studna bola vyhlbena sposobom "za kazdu cenu tu bude voda" niekym kto mal vela penazi a mohol si dovolit ( zbohatlik z 12 ci 13 storocia ) zaplatit kohokolvek kto sa chcel na tom podujat . Tuzba po moci a peniazoch je nam dana geneticky ako pud seba zachovy . Povaha na zaklade genetickych crtov sa moc nezmenila od tej doby az do dneska a existuju ludia co by takuto " zakazku" vedeli zadat aj v dnesnej dobe. Zahady treba riesit jednoducho aj ked sa zdaju niekedy komplikovane ,ale zaroven plati pravidlo ,ze vynimka potvrdzuje pravidlo....asi tolko . Inak dalsie pekne spracovane video Pan Mares !

@Merlin191

3 жыл бұрын

Touha po moci a penězích není dána geneticky, je to výchova a vliv prostředí. Věřte mi, děti takové touhy nemají, snad s výjimkou těch, co jsou k tomu vedeny odmala.

@simonspacek3670

3 жыл бұрын

@@Merlin191 Touha po moci a penězích je částečně dána geneticky. Podle výzkumu jen asi 40% mužů v historii lidstva mělo potomky, to znamená, že muži jsou "naprogramovaní", aby se něčím předvedli a zaujali. Teď je to moc a peníze, kdysi to byli nejlepší válečníci nebo lovci. A nevím kolik znáte dětí, ale kluci se předhánějí ve všem možném tak asi od tří let. Největší, nejslinější, nejrychlejší,... a to i když mluvím o dětech lidí, kteří věří v kosmickou harmonii a že je důležitější spolu vycházet a spolupracovat, než mít pravdu.

@Merlin191

3 жыл бұрын

@@simonspacek3670 Ano, soutěživost a touha vyniknout, s tím souhlasím. Ale ne s chamtivostí a lakotou.

Technická připomínka - použití žáru ohně při hloubení studny nepřipadá v úvahu - sotva byste oheň zapálil, hned by vám zhasnul. Kyslík by totiž velmi rychle vyhořel a plamen by neměl být čím živen. Tuto hypotézu můžete klidně škrtnout. Naproti tomu vidím jako velmi reálný způsob štípání kamenickou metodou. Nebudu zde vysvětlovat, kdo chce, ať si to nastuduje.

Velice zajímavé video. Doporučil bych se podívat na podzemí Příbrami - jsou tam katakomby, také hornické štoly apod. V mládí jsem tam lezl (i když se to nesmělo).

@MatthiasTheErrant

Жыл бұрын

Zdravím, bydlím v Příbrami a ze zajmavosti bych se rád zeptal v jakých místech příbrami jste se do štol dostával? Jediné místo které mě v tuto dobu napadá je vchod do štoly Maria ale ten je hlídaný a zamřížovaný.

Zase jsem nestihl live. Dneska jsou halušky😉. Díky za zajímavé video👍

Bracho Zbiroh je můj Hood

9:22 🤣🤣🤣 když jsem to slyšel poprvé, tak jsem tomu ani nemoh věřit a smál jsem se až za chvíli 🤣

V případě požární nádrže musel být docela zajímavý způsob, jak vodu z té hloubky čerpat. Okov je něco jiného, tam jde jen o délku lana a fyzické zdatnosti obsluhy. Čerpání vody povrchovým čerpadlem je ale zajisté větší fyzikální oříšek.

@PegasusCZ

10 ай бұрын

Aha, tak vidím že v četu už se to řešilo. To je tak když nedohlédnu video do konce :)

Proč jste mezi Zajímavé období kromě samozřejmě 2. Světové války a pobytu jednotek SS nepřidali před válečnou historii, kdy tam sídlil zednářský řád?

K tomu hloubení studny. Napadá mě, jestli to nebyla nějaká forma trestu v dobách, kdy sloužil jako žalář. Možná i něco jako boží soud. Pak se dá kopat za stravu odsouzených a stačí století a studna je na světě :)

Nemyslím si že záhady si nikdo nevšiml,pan Jan A.Novák o hradu publikoval knižně i na webu a samozřejmě zmínil i studnu...a roli hradního podloží jako kondenzátoru pro nějakou stanici...Würzburg tedy základnu pro něj ve tvaru hexagonu lze u nás na Moravě dohledat na bývalém polním letišti u obce Budkovice,jsou tam dva a jsou vidět z komunikace Ivančice-Polánka v poli na levé straně,další je na Vysoké holi v Jeseníkách...ale soudím že na tom nic tajemného nebylo,prostě síť radarových hlásek,ovšem samotné vyražení té studny souhlasím je opravdu mystérium par excellence...

Nejsem badatel, ale podle mapy je hrad ve výšce 582,1 m, když odečteme hloubku studny 163 m skončíme + - na úrovni hladiny místního koupaliště ve Zbirohu, které je na svém místě podle map už z přelomu 18-19 stol. Šlo zde pravděpodobně o přírodní podzemní prasklinu, proto bylo možné zvětralou skálu odtěžit. Nezapomeňte, že povrchová cementace hornických dlát je velmi starý kovářský způsob. To, že voda dnes dosahuje vysokého vodního sloupce poukazuje na fakt, že se mundilové Páchy se nedostaly ještě na dno hradní studny. Archiv i materiál -,,poklad"byl na konci války Němci vyvezen ze zámku, přepadena kolona po cestě Rudou armádou. Se divím, že majiteli nestačí to, co dodnes na zámku dohledal, snad nějaký druh nemoci..

Znojemské podzemí. To je neuvěřitelné dílo. Tohle je prkotina o proti jemu.

Ta studna tam byla pred hradem.

jelo se to na etapy, Postavení hradu - 40 metrů.. voda, pak najednou po 250ti letech voda nikde, tak se udělá dalších 20 metrů atd,atd, pochybuji, že by to někdo dělal najednou.

a.) Z vykopaného materiálu studne sa stavali múry hradu - množstvo materiálu, ktoré máte rovno na stavenisku. b.) Pri hlbokých studniach zvyklo byť lano zapojené do kruhu, teda dlhé 2x160=320m a tým sa eliminuje protiváhou váha toho lana. 3. Studne s obdĺžnikovým pôdorysom nie sú zriedkavé. Hlbšie studne sú na nemeckých hradoch: Regenstein 197m, a dnes je zasypaná. Hrad Kyffhausen 176m. Stála 25 tisíc zlatiek v 12. storočí čo by dnes nahrubo zodpovedalo hodnote asi tak 3- 5 mil €. Studňa bola dlho zasypaná a až v rokoch 1934-1936 bola vyčistená. priemer studne je 2m a konštantná hladina je vo výške 9m. Podobné veci riešime a študujeme aj kvôli výskumu studne na hrade Lietava (104m), ktorá bola celkom zasypaná a v súčasnosti ju čistíme, dosiahli sme 28m. Celkovo je zaujímavé aj riešenie odvodu jedovatého CO2 zo studne. Je na to viacero zaujímavých teórií (cirkulácia vzduchu v mrazivom období, systém sifonovej prepážky a pod.).

@vladimirhodan7360

3 жыл бұрын

Díky za hromady technických informací, mohu poprosit o vysvětlení jedovatého co2? Myšleno odvětrávání/ nedostatek kyslíku při pracech? Děkuji

@jaroslavmitterpach5594

3 жыл бұрын

@@vladimirhodan7360 Ahoj. CO2 síce nie je jedovatý, ale zadusíš sa s ním. Je ťažší ako vzduch a môže sa vyskytovať tam, kde dochádza k hnilobným procesom, alebo ohňu, alebo dýchaniu. Preto ho treba odstrániť. V dnešnej dobe vieme toto odvetrať cez ventilátory. Na to stačí vzduchotechnika - potrubie, a dostatočne silný ventilátor. Avšak pozor, treba vzduch odsávať (hadicou, rúrou aspoň 10cm priemer) a potom samospádom sa dostane dolu normálny vzduch. Iným, prirodzeným spôsobom, je kopať studne v zime. Vtedy v studni je konštantná teplota (10C) avšak vonku je teplota 0C, alebo aj menej. Vzduch zdravý je teda ťažší a klesne na dno studne. Riziko teda je minimálne, žeby dolu, teplý CO2 presýtený vzduch sa mohol nachádzať. Treťou možnosťou, zo stredoveku, o ktorej som čítal je, počas hĺbenia studne vytvoriť sifón. Tzn. že studňa sa kope v bežnom štvorcovom profile. Avšak (1-2m) nad dnom sa buduje stredom dočasná drevená prepážka. Prepážka teda vytvára v celkovom pohľade v reze sifón. V jednej strane sa dolu udržiaval horieť oheň. Dym spolu s teplým vzduchom prúdil hore jednou stranou sifóna. Zákonom fyziky však musel prúdiť dolu čerstvý vzduch, ktorý mohli kopáči dýchať.

@jaroslavmitterpach5594

Жыл бұрын

@@jarobela5063 zdravím, zatiaľ sme nepokročili, museli sme vybaviť nejaké papierovačky s úradmi. Ale už budeme pokračovať. Ale ako dobrovoľníci to dáme tak 2-3m ročne maximálne. Keby boli peniaze, vieme zavolať firmu a tá bude makať na tom trvalo. Za deň sa dá vytiahnuť zhruba 1m hĺbky - pri súčasnej hĺbke s amaterskym vybavenim.

Co se ve studní našlo. Zdravím z Luhacovic. Přeji další úspěchy v bádání. Jiřina

Hrad Přimda má studnu tak ji vyčistěte a uvidíte

chtěl bych sena ten "přístroj zvaný čerpadlo" podívat.....

Hrad Rabí, nestojí na pískovci a studnu tam máme

@davidkuzel1844

3 жыл бұрын

To sice ano a dokonce jednu z nejhlubších, ale opravdu si myslíte, že vápenec je extra tvrdý kámen? www.hradrabi.cz/hrad/index.php?kat=o-nas&str=historie-a-zajimavosti&m=1&jazyk=cs

@Drako_Cz77

3 жыл бұрын

@@davidkuzel1844 nikdo netvrdi ze je vapenec tvrdej, pouze reaguji na vetu pana Mareše, apropo na Rabi ziji 40 let, nemusite me davat odkazy na zajimavosti hradu, znam ho dost podrobne

@Dave100mb

3 жыл бұрын

Myslíte Rábí? :D

@Drako_Cz77

3 жыл бұрын

@@Dave100mb odpověd vhodna človeka co má IQ 20

Moc zajímavé ale mám doplnění k tématu - Hrad Kuňka a jeho studna. Možná ještě zajímavější téma než Zbiroh.

Nedaleko odsud, na Koenigsteinu kousek za hranicemi je studna min. stejně hluboká, ne-li hlubší.

@marekpavlicek94

3 жыл бұрын

Podle webu má "jen" 152,5m a materiál zde je měkký pískovec...

Jak je prosim veliky otvor na sirku v prumeru po delce sachty nebo XxY? Na strankach zamku to bohuzel neni uvedeno.

18.2.2023.

Každopádně současný majitel po tomto zjištění další průzkum zakázal a možná je to dobře nikdo neví co tam SS nachystala za překvápko a dokáže to zabíjet i po tak dlouhé době

Tak najjednuduchsi sposob ako z tej studni vybrat vodu je dlda hadica ,zalezi aj na akom vysokom kopci je hrad,postup taky ako ked z akvaria vyberam vodu ,cucnem do hadice,alebo nalejem do nej vodu a potom do vedra voda odteka sama - tzv,spojene nadoby ...

Tvrdí se že průzkum ukázal na dně nějaké týče a zřejmě rtuťové roznětky z časů SS a proto byl další průzkum zakazan

dobre na to ides ta dracia linia ...priesecnik 4 kostolov dokazes na mapke rozsirit tie linie kriza ramena na cechy zahranicie ...neprechadzaju zaujimavymi miestami ...ktovie

Požární nádrž v této hloubce? Jak dopravovali vodu ze studny na případné požářiště? Ono z té hloubky dopravit vodu v takovém množství aby to bylo použitělný jako požární voda, to bych rád viděl. Ten tlak vodního sloupce by byl pekelnej.

@koronaking

2 жыл бұрын

Asi nijak, splnili předpis a doufali, že nebude hořet.

@hanz191962

2 жыл бұрын

My jsme, jako dobrovolní hasiči na čerpání vody z větších hloubek používali ejektor. Vodní ejektor je složen z vtokového hrdla s hnací tryskou, sacího koše a difuzoru. Do vtokového hrdla přiváděná voda vytváří podtlak, kterým je přisávána voda přes sací koš. Množství čerpané vody je závislé na manometrické výšce a na hnacím tlaku vody.

Boční chodba ze studny, několikrát už bylo ověřeno že často vede chladný vzduch do spižírny.

zatim jsem v tomhle necinil zadnou konzultaci.... pane Maresi, tak to je poprve, za celej rok, co Vas sleduju, a taky doufam ze na posled (to neberte jako vyhrozovani) co Vam musim neco vytknout. Alespon toho pana Lahody jste se zeptat mel, je take odbornik a mozna ma na to nazor, mozna on neco na zdech ty studny videl a dokazal by urcit technologii stavby/dila preji mnoho zdaru do dalsi prace.

Môžete mi dať link na ten diel o poltergeistovi? Nejak ho nemozem nájsť.. Vďaka

Požární nádrž nemůže být 100m hluboká. Vodu lze čerpat z cca 9m. Jinak musí být čerpadlo dole. Nevím jaké byly dříve možnosti a ponorná vysokotlaká čerpadla, ale schovat si hasivo do nepřístupného místa mi nedává smysl.

@badatele

3 жыл бұрын

A vám by se chtělo zaplňovat 100 metrů hloubky a teprve potom dělat dno? Anebo udělat dno rovnou a počkat až dešťová voda nastoupá? Já bych tedy zvolil variantu 2. Ale nebráním vaší činorodosti.

@silvestrfigalla9911

3 жыл бұрын

@@badatele Spíše jde o nesmyslnost dělat z požárních důvodů falešné dno tak hluboko. Proč je požární nádrž 2m hluboká a uprostřed návsi? Aby byla voda dostupná. Národní divadlo taky shořelo protože hasiči nedostříkli a to není 100m vysoké. Čerpání velkých objemů z těchto hloubek je samostatný problém, který nelze začít řešit až když je oheň na střeše. Pokud se ve studni nedochovaly stopy po ukotvení potrubí, armtur a čerpadel, tak se zcela jistě o požární vodu nejednalo. Už jen hydrostatický tlak ve výtlačném potrubí této délky neumožňuje použití hadice. Museli by to vést potrubím a to jistě nedrželo na lufthákách. Čerpadlo mohlo být instalováno v onom výklenku, každopádně by muselo být kousek od hladiny, která by však při odběru vody a průřezu studny rychle klesala. 9m od hladiny na sací straně je fyzikální limit, který by nepřekonal ani okultista Himmler s hexagonem. Jako velmi věcnou hodnotím poznámku v závěru, že dobová technologie s rumpálem byla do značné míry pro tyto hloubky schůdnější než novodobá čerpadla, ale hasit zámek ze džberu se nedá. I tak tahat vodu na laně ze 100m musela být na hradě práce velmi neoblíbená ba až za trest ukládaná.

🔝🔝🔝

Aleš Svoboda vydal 3 knihy právě věnované brněnskému podzemí, kromě toho i zmiňované studni na Špilberku. Tam je také podobná odbočka (až dole u dna), to bylo z důvodu, kdy ani dlouhém kopání ve tvrdé hornině (v knize nepíšou jaké) stále měli jen malý přítok vody a to spíš zejména povrchová deštovka a právě touto rozrážkou doufali k nalezení pramene. Takže tipuji, že i tady to může mít stejný význam.

Za Štefánika bych se také přimlouvala. Děkuji.

Ty voe ten než se vymáčkne a skončí video kecání, tak já stačím dojet na Zbiroh, prohlídnout si studnu, pokecám se všema co o tý studně něco vědí a ještě bude čas na cestu domu.

Zdravim nemate nejake video o legiend z Oravského Hradu Slovensko

co kdyz studnu hloubili pomoci kyseliny dusicne? Buliznik by mela zvladnout bez vetsich problemu

Požární nádrž v hloubce 112 je holý nesmysl - nelze čerpat, pouze možno tlačit od hladiny ... technicky téměř neproveditelné, málo pravděpodobné.

Hrad Helštýn má údajně studnu hlubokou 160m, ale jeden z rodů ji zakopal :/

Skvost průzkum, spousta zajímavostí. Jen pár poznámek, termín spodní voda není správný, pod zemí je podzemní voda. Termín spodní voda se používá u vodních strojů, často se to zaměňuje. A ještě zajímavost, hrad Radyně studnu má. Sám tedy nechápu, jak se podařilo v dávných časech ji v tom buližníku udělat.

@badatele

3 жыл бұрын

Pravda... příště napravím.

@hankabar

6 ай бұрын

Kamarádka z MŽP mi na termín spodní voda hbitě kontrovala: spodní je leda prádlo, ne voda 😉

Zaujímavé a záhadné. ale chýba mi druhý rozmer a to šírka, zdá sa to obdĺžnikový prierez? A v stredoveku akej hrúbky lano a potom rozmer rumpálu, to asi nebolo moc praktické.

Nějak jsem nepostřehl to tajemno to bylo to zjevení to ducha nebo ty miny??

@pavelpacalt4655

3 жыл бұрын

záhadou pan Mareš označil skutečnost, že je na hradě vykopaná v tvrdé žule 163 m hluboká studna.

byl jsem tam na vojně a studnu jsme objevili byli jsme na dně a voda tam nebyla

@faston44

3 жыл бұрын

@@tiborlelkes5885 79-81

Hana sar Blochova by tu studnu s datováním určite posunula do hlubší minulosti.Hrad mohl byt postaven na místě nějakého davneho osidleni.V minulosti místa,která mela vyzařování byla vyuzivana

@kompot801

3 ай бұрын

Blochová patří do Bohnic. Je to pomatená žena! Tvrdit, že Milešovka je nějaká prastará pyramida, může jen opravdový blázen a měl by být izolován!

Mě by zajímalo kde brali vodu na pití když do té studny pořád něco házeli?

@brucewillis8336

2 жыл бұрын

Já chodím pro Mattonku do Kauflandu 🤣

4:20 - tvarem a trochu i velikostí mi to připomíná základnu / podstavec pod radar Würzburg Riese. Asi bych spíš bral teorii, že tam Němci měli v určité fázi války cosi jako protektorátní školící centrum pro obsluhy těch radarů a na tomto základě, měli postaven jejich menší model na kterém se ty obsluhy učily. Podstavce pod Wurzburgy byly právě mnohdy šestistěnné.

Vyse pol storocia tiez v terene kadeco hladam.mam dotaz- ak tam niekedy v minulosti bola banska tazba mohlo by ist o vetraciu sachtu ktorú casom rozsirilina studnu ked vyťažili zilu..,nasiel som take iste tu kde bola banska cinnost hlboke 250 metrov,

Škoda že jsem nestihl life :( Jinak zajímavé téma

@Anticz-zi5jy

3 жыл бұрын

life = život

Buližník je sice honě tvrdý, ale lehce se láme. Mineralogové mě teď asi budou mít za blbce, ale přirovnal bych to k pazourku. Je lehko opracovatelný, ale tvrdý. Takže když do buližníku bouchnete, ten se vám zlomí. Raději bych kopal studnu v tom, než třeba v opuce.

Čo sa týka poltergeistov a duchov, na to je odborník pán Jaroslav Drábek, ktorý má občas nejaké video v pořadu Příznaky transformace na Y.T.

Dobrý večer. Výhledově něco z Jezeří?

Archeoložka Hana Blochová by vám řekla, že ta studna je zřejmě z mnohem staršího období než hrad. Zřejmě z civilizace v třetihorách, která měla takové technologie, které mohly vrtat něco tak tvrdého jako buližník.

V případě výbuch by studna fungovala jako obrovský kanon a síla exploze by zámek smazala že sveta

Tam se toho vešlo tedy proč je tam tolik zbraní ? ps : možná postavili hrad na studně 🤣

Zdravím, tak to by možná Váš taťka, mohl znát mého dědu. Ten fáral taky na uranových dolech u Příbramy :)

A co studny okolo? Když čerpáte z jedné studny, tak ostatním ubyde voda. LH

Přidejte veřejný komentář...

nemohli využít třeba přírodně vzniklé praskliny?

@Sasblobla

3 жыл бұрын

Mna skor napadla banska ťažba a vetracia sachta ktoru po skonceni rozsirili na studnu.tu som takych našiel desiatky hlbokych cez 200-250 metrov.

@anetavancatova7516

3 жыл бұрын

@@Sasblobla ty jo ale to by museli zacit par set let pred hradem ne? nejsem znalec hornin, ale vypadá to docela bytelně :D

@Sasblobla

3 жыл бұрын

@@anetavancatova7516 uplne kludne historia je trocha ina ako sa doteraz ucilo našli sme bane na našom uzemi stare 8000 rokov dolozene archeologickymi nalezmi a vydali sme o tom odbornu literaturu s mapami vsetkych území kde sa tieto stare nalezy a banske diela nasli .je to zula ..neviem co by sa tam ako minerla mohlo nachadzat to by sa musel urobit rozbor miesta,v kremeni zlato striebro.cadicove a bridlicove horniny meď,podzemne jaskynne priestory soľ atd

@anetavancatova7516

3 жыл бұрын

@@Sasblobla jeee a je ta literatura k sehnání? Zní to zajímavě. U nás na chalupě je grafitová štola, o vesnici vedle než je hrad Svojanov, místní o ní moc mluvit nechtějí ale stále jí lze projít

@Sasblobla

3 жыл бұрын

@@anetavancatova7516 este je ta kniha v Martinexe ako druhe vydania vyšla pred 14 rokmi ale je to len podrobna prvy krat vydana taka literatura hlavne pre odbornikov ako su geologovia su tam zmapovane vsetky vsetky banske a geologicke nalezy ale len na Slovensku bohužiaľ robili a boli sme v terene ( 20 chlapov) viac ako 8rokov kym sa to vsetko preskumalo odfotilo zmapovalo

Jednoduché řešení byli to pracovití lidé tak zvládly i ten buližník dnešní generace nezvládá nic

Svádění vody z okapů na Zbirožský zámek. Co to je za blbost?

@strycekhocimin920

3 жыл бұрын

Ta voda z toho prý mizela,tak asi alternativní doplnování zásob. Nebo řešíš to přeřeknutí? Já si nevšiml.

sere mě vaše přání nezustanu negativní

V té době už střelný prach měli, což o to, ale vrtat ty díry borem?

@simonspacek3670

3 жыл бұрын

On střelný prach je fajn, ale to je potřeba tam napřed vyvrtat díru a tu teprve odpálit. Spíš mě zajímá, jestli je nějaká spojitost mezi způsobem hloubení a tím šroubovitým tvarem, nebo přesněji proč je to sakra šroubovice? Šroubovice může vznikat jako řada mírně pootočených plochých kvádrů a zároveň může umožnovat postavení schodiště? Nebo tam kopáče spouštěli na laně? Nemluvě o vynášení materiálu... A díra bokem nebyla moc vidět, ale co jsem tak koukal, tak buližník je ten samý materiál, ze kterého je Divoká Šárka. Tam jsem kdysi bydlel a vím, že občas se tam našla nějaká téměř vodorovná jeskyně, tak je možné, že je tam ta boční díra náhodou. Rozhodně si dokážu představit, že když našli boční otvor, prozkoumali ho a případně prokopali, protože pak nemuseli vykopaný materiál nosit/tahat přímo vzhůru nad hlavami kopáčů, ale mohli ho relativně pohodlně odvézt na trakaři.

@vladabocanek3703

3 жыл бұрын

@@simonspacek3670 šárka he z vyvřeliny a tam samozřejmě kapsa může být. Taky vozit to jen takhle do boku dává smysl. Samozřejmě to vrtání by bylo příšerné. Ta rotace do šroubu se dělala často kvůli statice otvoru. Tím se "nahradí" kulatý tvar. Schodiště vůbec smysl v tomhle případě nedává. Zajímavé je to částečné pažení. Možná to byla mezistanice na odpočinek nebo kvůli padajícím kamínkům. Z takové výšky maličký kamínek zabije člověka.

@simonspacek3670

3 жыл бұрын

@@vladabocanek3703 Že je schodiště nesmysl souhlasím, chtěl jsem spíš říct nějaká dočasná konstrukce pro stavbu. A ano, padající cokoliv v (řekněme) padesátimetrové hloubce je dost děsivá představa. Kámen nebo kladivo, nejen že dole není moc kam uhnout, ale až to dopadne, někam se to odrazí, že... A vzhledem k tomu, co všechno lidé tehdy věděli a uměli, tak předpokládám, že si udělali každých cca deset metrů z několika prken desku, aby nic nemohlo jen tak letět dolů.

@vladabocanek3703

3 жыл бұрын

@@simonspacek3670 Můžeme se tady dohadovat nad tím, co kamera ukázala - a nebylo toho mnoho. Chtělo by udělat záběr s kamerou namířenou na stěnu, protože vidíme jen rýhy po špičácích. Žádné kapsy nebo výstupky na upevnění dřevěné konstrukce. Chtělo by to poslat Laca znovu na místo činu :)

Kdo ví jestli to je pravda?neboť obyčejná lez

@strycekhocimin920

3 жыл бұрын

Co konkrétně?

@joudajoudis

3 жыл бұрын

A nebo by to taky mohla být pohádka nebo jinotaj... Že se ti vůbec vyplatí psát sem takovou blbost bez kousku myšlenky.

@vladimir7815

3 жыл бұрын

Myslite ,ze je to lež jako ta hradni vež😂?

Čerpadla pro čerpání ze 100m hloubky za 2WW byli...

@jirichuran

3 жыл бұрын

Taky mě to napadlo, dělat nádrž hlubokou 100metrů se mi jeví jako dost nepraktické, . .ale . . .co když potřebovali splnit podmínku nějakého předpisu, že kubatura nádrže musí být tolik a tolik. A předpis její hloubku neřešil. :-)

@strycekhocimin920

3 жыл бұрын

To určitě... Ale na požární vodu dost nepraktické. Kdyby sjeli ze zámku k rybníku, tak za tu dobu než by načerpali ze studny by tu CAS načerpali u rybníku 10x

@otakarzdebski3297

3 жыл бұрын

@@strycekhocimin920 V blízkosti Zbirožského zámku žádný rybník není.

@strycekhocimin920

3 жыл бұрын

@@otakarzdebski3297 Jsou nedaleko 2. Jezzdil jsem tam na ryby

@phurban8

3 жыл бұрын

@@jirichuran pre nich nebola dôležitá hĺbka, ale výška hladiny. Ak dažďová voda naplnila nádrž až po okraj, tak vodu naberali "kbelíkem"