Pan Jeroným dělá pro destigmatizaci obrovský kus práce. Díky za to.

Myšlenky! Tak to se povedlo! 😀 Mám takovou zkušenost nejen vlastní, ale i z mnoha konzultací s lidmi, že tělesné stavy se projevují zcela mimo kontrolu člověka. Můžete cokoliv analyzovat, opakovat si motivační myšlenky, ale tím neovládnete fyzický stav člověka. Můžete se radovat z nějaké životní změny, na vědomé úrovni, ale tělo a nějaký hlubší stav si jede to své. Pokud se však podíváme do minulosti, můžeme zjistit, proč člověk reaguje určitým způsobem na těžké životní situace. Co se dělo v dětství, zda se tyto stavy nerozvíjely pomalu od raného dětství, dále i přes dospívání, jak se dokáže vyrovnávat s životními výzvami... Důvodů může být mnoho. Například odloučení od matky v raném dětství, kdy jako dítě pláče ve školce, či před spaním, protože cítí ohrožení a strach pak zůstává v podvědomí celý život, ale začal např. ve věku 0-6 let, atd. Dále na psychiku člověka silně působí narušené rodinné vazby, kdy nebyl otec zrovna symbolem síly a bezpečí, dítě se bálo, nebo se bálo násilí, nebo že rodič onemocní, odejde, Také mohou zde být příčiny i přenesené, tj. rodové. Je potřeba hledat hlubší příčinu. Jung někde psal, že prožívání života v dramatech se může stát zvykem, nakonec i osudem, když se vnitřní situace nestane vědomou.

Dekuji za možnost poslouchat vaš kanál a vysílání . Není to žádná ezoterika ale prace odborniků v oboru, kteří nám vysvětluju jasne a na příkladech. Oceňuji Vaši práci, dekuji ještě jednou. 😊

@ZIVOTZAZDI

Жыл бұрын

Moc děkujeme. :)

Výborné video a shrnutí toho, jak se snažit s úzkostí a depresí pracovat... Průběžně si ho pouštím, jednou za čas, abych nahlas znovu slyšela a připomenula si, proč mi je třeba (bohužel opětovně špatně), a zvědomila si, jak jsem plíživě najela do nějakého starého vzorce schématu myšlenek. Pomáhá to uslyšet to od jiných...ač vím, co bude řečeno. Úzkost je běh - delší trať. Alespoň pro mne. Jsou období kdy je líp, a kdy hůř, přichází beznaděj a ztráta víry, že bude líp. Ale alespoň už s tím trochu umím pracovat... Děkuji

Velmi poučné. Děkuji.

Moc děkuji za přínosné video, které mi moc pomohlo.

Děkuji ❤

Dakujem, vase rozhovory su zaujimave a poucne.

@ZIVOTZAZDI

3 жыл бұрын

Děkujeme Vám 💚.

Tak teda ja som toto Vaše veľké dielo teraz našla a som nadšená naozaj. Vy Češi ste oveľa lepší ľudia ako Slováci. Veľké ďakujem.

@ZIVOTZAZDI

3 жыл бұрын

Moc Vám děkujeme! Jinak my Češi jsme naprosto stejně dobří lidé jako Slováci, tím si buďte jistá :-).

@boroviakovadasa2762

3 жыл бұрын

@@ZIVOTZAZDI zdá sa mi, ze robíte viac dobra :). No vsak neviem. Ale tak drzte sa, nevzdavajte sa a dakujem, ..a uvidim ci mi to pomoze, ked si tuto Vasu pracu vypocujem, nasla som Vas az dnes. :)...

Díky za tohle video, kdo zná úzkosti a deprese určitě uzná ze KBT pomáhá, ale je to běh na dlouhou trať. Já se ucim pořád....

@ZIVOTZAZDI

4 жыл бұрын

Děkujeme. KBT je především velká dřina. Učíme se stále také.

@julietha231

4 жыл бұрын

@@ZIVOTZAZDI přesně, ty myšlenkové pochody se mění pomalu, a v nějakým akutním stavu si člověk ty prakticky dovednosti neumí tak rychle vybavit, ale postupně zjišťují, ze někdy se ta myšlenka podchytit dá a už se jí tak rychle nepoddam jako dřív. Nutno podotknout, ze bez léků jsem se zatím neobešla a zacinam se smirovat s tím, ze asi ani neobejdu. Ale porad je to tak, ze i s tímhle dlouholetým problémem žiji úplně plnohodnotný život :)

@ZIVOTZAZDI

4 жыл бұрын

@@julietha231 Stačí si představit, kolik lidí běžně užívá léky například na vysoký krevní tlak, a neslyšeli jsme, že by se s tím museli nějak smiřovat :-). Ano, lze namítnout, že antidepresiva mají vliv na náš emoční svět, ale rozhodně ne takový, jako benzodiazepinová anxiolytika. Při představě, že bychom byli při léčbě úzkostí odkázáni jen na ně, trochu mrazí. Pokud žijete plnohodnotný život, netřeba se trápit dlouhodobým užíváním antidepresiv. Ať se Vám daří! :-)

video super .. akorát mi to potvrdilo co sem si myslel ......... no nevím jak se to zvládne .....

KBT kdyz to dela sikovny clovek je dost silny nastroj, je ale potrebna silna aktivita a prace pacienta.

Děkuji

velmi dobré

Dobrý den, mohu se zeptat máte zkušenosti s biofeedbackem a kraniosakrální terapii.?Bohužel se mi vratila úzkostne depresivní porucha po 3letech jsem zkusila vysadit léky a za 3mesice zpět už se to táhne rok co jsem nahoru dolů neříkám tato situace s Covidem atd. už je hrozná pracovala jsem v gastru teď mam praci ale moc mě nebaví chci už at se vše otevře mam dítě psa a chlapa po 11letech se chce rozejít vždy i když mi je nejhůř chodím do práce a snažím se beru AD, ale občas mam dny tak nejak na nic, je mi smutno hrozně se bojím, že se zbláznim a neco bych si mohla udělat z toho mi je až špatně občas to nemůžu vypustit z hlavy. Zkouším CBD kapky a regevit doplňují vitamíny atd.. Dá se zbavit kraniosakrální terapii a biofeedbackem deprese jsem z toho takova unavená nic se mi nechce jen mam v hlavě ať se to nevrátí strach.

@withiprofotova

Жыл бұрын

Veronika Pešková, pomůže vám.

7:00-8.30 - když budu takto analyzovat každou úzkost která mi zrovna proletí životem, nebudu dělat téměř nic jiného. To by mě zajímalo, kdo místo mě bude žít.

@ZIVOTZAZDI

4 жыл бұрын

Analyzovat každou úzkost by bylo podle nás jednak kontraproduktivní a pak asi i nemožné. Smysl to má pouze u těch úzkostí a jejich spouštěčů, které nám v životě způsobují opravdové problémy a snižují výrazně(ji) jeho kvalitu. Někomu pomohou antidepresiva, jinému psychoterapie, další z nás potřebuje obojí. A proto není možné možné říci, jaká cesta je vhodnější či lepší. Důležité je vědět, že ty cesty existují. A že je v případě onemocnění některou z úzkostných poruch či depresí můžeme i kombinovat.

Dobrý den prosím mám posttraumatickou stresovou poruchu s úzkostmi a panickou poruchou. Máte prosím typ kde se léčit? Praha a středočeský kraj. Dekuji

@ZIVOTZAZDI

3 жыл бұрын

Dobrý den, na psychoterapeutickou léčbu posttraumatické stresové poruchy se specializuje např. Mgr. Tomáš Holcner - psycholog-holcner.cz, příp. někteří terapeuti v rámci AdiCare (www.adicare.cz/o-nas/rita-kramerova/). Ale výborných psychoterapeutů je v Praze opravdu hodně. Primárně musí mít dostatečnou kvalifikaci (akreditovaný psychoterapeutický výcvik, praxe) a musí Vám lidsky vyhovovat. Berte naše doporučení proto jako subjektivní, odvozené od naší osobní zkušenosti.

@michaelakuprova4282

3 жыл бұрын

@@ZIVOTZAZDI děkuji za odpověď. Nevíte prosím i o léčbě hrazené z veřejného zdravotního pojištění?

@ZIVOTZAZDI

3 жыл бұрын

@@michaelakuprova4282 Nyní poskytuje VZP příspěvek na psychoterapii (www.vzp.cz/o-nas/aktuality/vzp-bude-nove-prispivat-klientum-na-psychosocialni-podporu). Jinak co se týče psychoterapeutické léčby hrazené z veřejného zdravotního pojištění, což je nesmírně důležitá informace, pracujeme na vytvoření seznamu. Víme, že byste potřebovala informaci asi hned. My postupujeme podle jednoduchého klíče. Obracíme se na větší poskytovatele (centra) psychoterapeutické péče právě s dotazem, zda poskytují terapii hrazenou pojišťovnou. Jiná cesta bohužel momentálně není, nebo o ní bohužel nevíme.

Co když jsou deprese, úzkosti způsobené nedostatkem vitamínů, hormonů a minerálů? Např. v ženy v přechodu, nemoci šťítné žlázy a pod. Co s tím?

@ZIVOTZAZDI

4 жыл бұрын

Proto se dělá tzv. diferenciální diagnostika, protože některá onemocnění opravdu úzkostné stavy a deprese způsobují. Taková onemocnění je třeba vždy nejprve vyloučit (většinou postačí základní laboratoř) než začne psychiatr léčit pacienta např. pro některou z úzkostných poruch. A pak jsou tu další somatická onemocnění, která úzkostné poruchy či deprese mohou vyvolat (např. infarkt myokardu, menopauza apod.). Neplatí to vždy a u všech. Navíc jsme laici, takže berte i tuto informaci jako laickou, kterou by Vám měl zpřesnit lékař (praktik to zvládne hravě).

@julietha231

4 жыл бұрын

Já to nechápu, mě nikdy na žádný vyšetření neposlali...

Paní doktorka Kosová mluví o KBT je to z toho, co říká docela zřejmé. Ovšem to, co říká pan doktor Honzík by mi bylo asi bližší, nebo mám pocit, že by mi to v mé situaci víc pomohlo. Je to také KBT? Vyznívá to, že pan doktor mluví o jiném přístupu než paní doktorka Kosová.Děkuji.

@ZIVOTZAZDI

4 жыл бұрын

Pokusím se odpovědět za sebe, tedy z pozice člověka se zkušeností s KBT. Paní doktorka Kosová léčí s kolegy v NUDZ (dříve PCP v Bohnicích) metodou klasické KBT, doplněné o pohybovou terapii, ale také o arteterapii (okrajově). Jde o poměrně dost náročný léčebný program, kdy člověk musí vydat maximum ze sebe. Mindfulness bývá někdy označována jako další vlna KBT, která je založena na trpělivé a soustředěné práci s myšlenkami i tělem. V obou případech poznáváte koncepty myšlení, které Vám ubližují, ale změna se děje pokaždé trochu jinak. V první případě je, subjektivně viděno, trochu víc "na sílu". V druhém se jde pomaleji a více klidně. Každému ale vyhovuje něco jiného, KBT bývá často kritizována za to, že je povrchní a nezajímá ji minulost klienta, ale není to pravda. Pokud byste chtěla vědět o mindfulness více, doporučuji kontaktovat někoho z Psychoterapeutického centra Lávka (centrum-lavka.cz). Hezký večer. J. Janíček

@hanakarafiatova7616

4 жыл бұрын

@@ZIVOTZAZDI Děkuji Vám.

@ZIVOTZAZDI

4 жыл бұрын

Děkujeme taktéž. Nejvíce za přízeň!

@albrechtpacka6160

4 жыл бұрын

@@ZIVOTZAZDI skvele popsano

Nejvíc mne vadi že některé věci neumim vymyslet a také něco pochopit !!!

Toto by mala byť celospoločenska tèma a téma aj na školàch nakoľko by sa malo vyčisliť aj finančne koľko stoji spoločnosť liečba a koľko prevencia. Prečo finančne lebo dnešnà doba je bohužial o financiach. To čo robite je veľmi prinosné avšak pokial to bude tèma len na KZread je to màlo. Mali by ste ziskať podporu od kompetentnych a vyvolať celospoločensku diskusiu.

@ZIVOTZAZDI

4 жыл бұрын

Jdeme po malých krůčcích. Nejprve chceme dotočit celý cyklus. K tomu máme i přednášky. A poté se chceme pokusit o změnu alespoň v malé části poskytované psychiatrické péče. Není nás bohužel tolik, abychom mohli zvládnout vše najednou. Ale věřte, že se snažíme. Děkujeme za zpětnou vazbu!

@nnbgdghf

4 жыл бұрын

@@ZIVOTZAZDI Samozrejme to čo robite je veľmi prinosné nechcel som aby to vyznelo špatne, skôr Vàs chcem podporiť a myslím si že by o Vàs mala vedieť širokà verejnosť a nie len ľudia ktorí sa o tùto temu zaujimajù. Skutočne ste v tejto oblasti urobili veľa.

@ZIVOTZAZDI

4 жыл бұрын

Rozhodně Váš komentář nevyzněl špatně. Jen to možná cítíme dost podobně a k tomu máme omezené kapacity. Ale s příchodem podzimu se budeme pokoušet o první věští kampaň, tak uvidíme. :-) A děkujeme za podporu!

@albrechtpacka6160

4 жыл бұрын

Myslim ze by spolecnosti prospel nejaky predmet v ramci ZS vzdelani a vychovy, neco ala psychohygiena.

ok

Napsala jsem to špatně omlouvám se myslím to,co říká paní doktorka Kosová a pan doktor Kožnar. Postihnout myšlenku vs. postihnout hovor k sobě. To o čem mluví pan doktor Honzík to jistě funguje, ale spíš mi to funguje jako první pomoc a ne jako nějaký rozbor a řešení do hloubky. Spíš jen odvedení pozornosti.

@ZIVOTZAZDI

4 жыл бұрын

K hlubší změně může dojít i na základě praktikování jednoduchých technik. Ale to je čistě můj subjektivní názor. V zásadě budete mít asi pravdu. Mindfulness jsem nezkoušel, takže nemohu opravdu srovnávat. J. Janíček

@hanakarafiatova7616

4 жыл бұрын

@@ZIVOTZAZDI Děkuji ze

Dakujem za uzasne video, presne popisany postup problemov a ich riesenie. V SR sa tieto informacie nemate sancu dozvediet, tu im zalezi, aby ste papkali tabletky a nech ste uz prec z ordinacie, sup, sup ......, lebo dalsi potrebuje tabletky. Pisem, preto lebo mam kolegynu, ktora sa dlhodobo lieci a pojedla kvantum tabletiek......, na ziadnu terapiu ju nikto ani neposlal, ani nenavrhol....., katastrofa. Myslim si, ze kombinacia terapie a tablatky, 50% a 50%, tak to by bolo velmi prospesne. Podla mna, emocie su z detstva......, tazkych detskych situacii emocnych, ktore dieta preziva a nikto o tom ani netusi a uz bobec o tom nevedia rodicia, pekne sa to nasklada a v dospelosti je sakra problem. Touto temou sa dlhodobo zaoberam, lebo ma to velmi zaujima, preco a kde vlastne vznikla pricina, uz je to v prenatalnom obdobi a do 5 r. dietata. Mam tiez vybornu knihu,, Ja Jsem OK, Ty Jsi OK, od autora Thomasa A. Harrisa. Vsetko je v tejto knihe velmi podrobne vysvetlene. Zozeniete ju v knihkupectvach, je v cestine aj slovencine a je o nu velky zaujem a tam su priciny vysvetle. Ide dpravanie, postoje rodicov k detom. Problemovi su rodicia a nie deti. Deti vyrastu a bum v dospelosti maju problem na cely zivot. Tejto kolegyni mojej zlatej som podla tejto knihy vedela presne pivedat, co sa jej stavalo v detstve, co prezivala vo vstahu s matkou. Robila som jej detsku terapiu /mam na to kvalifikaciu/ a vsetko sa potvrdilo. Toto je moj nazor, postreh a zistenie, co sa taha s ludmi. Oni vlastne nevedia, co sa im vlastne stalo a preco maju taky zivot. Doporucujem kupit si fantasticku knizku, ktora pomoze objasnit vela nevysvetlitelnych. Drzim vsetkym palce a hlavne klud a pokoj v mysli a dusi.❤❤❤❤❤❤❤❤❤💓

@ZIVOTZAZDI

2 жыл бұрын

Děkujeme Vám za příspěvěk a prosíme, zda byste nám mohla napsat Vašich zkušeností na e-mail info@arsanima.cz. A děkujeme Vám také za doporučení publikace. 💚

Dobrý den, chci se svěřit s jedním svým problémem v sexu mám nejspíše nějaký psychický blok ze kterého se nemůžu dostat pokaždý ten problém nastane při pokusu o sex a nikdy se mi nepodaří uspokojit mě i ženu pokaždé kdy má zajít penis do pochvy tak mám šílené představy jakoby se mi mělo něco dít s penisem podrobeji poranit se když je přítelkyně nahoře a má se zahájit penetrace tak předtím se držím zuby nehty aby v ní už byl není mi to příjemné před ale po už jo rozumíte takže problém s erekcí mívám dost častý pouze u styku při masturbaci vůbec problém není při sexu tím pádem nejsem uvolněn a mám při něm velké problémy tak prosím o radu mám strach o svou budoucnost fakt život nestojí za nic když se vám tam jen tak houpe a toť vše a ne vtip to fakt není!! Byla by terapie nápomocná ?

@ZIVOTZAZDI

3 жыл бұрын

Dobrý den, nemyslíme si, že jde o vtip. Doporučujeme, abyste se obrátil na odborníka v oblasti sexuologie. Někteří z nich jsou zároveň psychoterapeuti. Jestliže takto trpíte, tak rozhodně neodkládejte vyhledání pomoci. Zkuste se prostřednictvím e-mailu (sexuol@vfn.cz) obrátit přímo na Sexuologický ústav Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN (www.vfn.cz/pacienti/kliniky-ustavy/psychiatricka-klinika/specializovana-centra/#), kde by Vám měli poradit, kam a na koho se obrátit. Držíme palce, ať problém brzy vyřešíte!

- nevím, tohle jsem si musel pustit 2x abych mohl napsat, ze nesouhlasím ani s jedním názorem co říká hlavně pan koznar a paní kosova.. za mne to takhle nefunguje.. ty stavy nespouští myšlenka ale situace.. je to jako když na vás skočí v lese medvěd.. stresový stav nespustí myšlenka např. "co když tu v lese bude medvěd..." ale až když na mě skočí. chtěl bych vidět pana doktora jak by v takové situaci začal rozebírat % na přežití a tím se hodí do klidu...to bych rád viděl :) nebo paní doktorku hodit mezi tygry v zoo a říct ji užívej si to, je v pohodě příště ti bude lip :) je to jednoduché, stačí trochu chtít a byt zodpovědný ... tohle je stav/pocit který se řeší.. jen ho zapínají banálnější situace... - taky bych rad viděl opak jak zdravý člověk.. teď ti terapeuti... ať ukážou jak špatnou nebo jinou myšlenkou aktivují nadledvinky, šedou kůru mozkovou a dostanou se do paniky... opotí čelo, stáhnou hrdlo a v extrému ať se myšlenkou hodí do omdlení.. to prý lidi se špatnou psychikou umí... ti silnější by to měli umět taky ne? nepřeceňujete ty nemocné a jejich myšlenky? - taky mě dost překvapuje jak odborníci nepřímo či přímo, si myslí že lidi nadšeně utíkají k psychiatrům, nechtějí s tím nic dělat... aby to pak doma tajili :) to přeci nedává smysl kdo už to dotáhne k psychologovi/psychiatrovi už musí byt zoufalý a vyčerpal vš. svoje možnosti.. to mi dává smysl... kdo si myslí opak, neměl by tuhle práci dělat si myslím... - taky mi do příčiny myšlenka nehraje to že ty spouštěče jsou ještě banálnější než jmenovali.. člověk třeba jezdí celý život busem, a jednou nastupuje a nohy jak z olova.. do té doby bez problému bez vědomí že existují nějaké takové problémy... bez jiných problémů okolo? nebo jezdí výtahem x let a jednou nastoupí a roztřese se ... není to vždy tak že tihle lidi celý život z něčeho stresují tak dlouho než si to aktivuji... prostě se něco zlomí, nevím co ... ano pak už se rozjíždí bludný kruh... ale to už je následek.. ne příčina ... neměli by doktoři řešit příčinu ne následky?

@ZIVOTZAZDI

4 жыл бұрын

Pokusíme se vysvětlit to nejzásadnější. Panická ataka resp. masivní záchvat úzkosti, může být spuštěn mnoha stresory, a to od těch vnějších (šok, úlek, vysoká teplota, krvácení) až po psychologické, kam právě patří katastrofické myšlenky. Bavíme se nyní v intencích chorobného strachu a úzkosti. Jednou zažijete stresovou reakci, způsobenou kupříkladu strachem z bolesti na hrudi, za níž může být třeba bolest páteře. Mozek vyhodnotí situaci jako život či zdraví ohrožující (stejně jako u infarktu myokardu) a dojde k podráždění sympatického nervového systému. Ten je po většinu času v rovnováze s činností parasympatického nervového systému. Podrážděný (aktivovaný) sympatikus způsobí všechny známé tělesné projevy úzkosti, jako zrychlení srdeční akce, zvýšení krevního tlaku, dojde ke stažení cév na periferiích a člověk je konfrontován s neuvěřitelně nepříjemným stavem. K tomu patří i zrychlené dýchání, které v důsledku může vést až ke křečím (doporučujeme bonusový díl o mozku, kde je vše vysvětleno). Stav většinou odezní po dechovém zklidnění či podání benzodiazepinů. Člověk, který je disponován k úzkostem, pak tento stav vyhodnotí jako život ohrožující, bez ohledu na sdělení lékaře. A začne se opakování paniky obávat. Jinými slovy, bude stačit náznak bolesti na hrudi a popsaná reakce se spustí znovu. Kognitivně behaviorální terapie nahlíží na vznik této reakce tak, že je podmíněná právě uvedenou negativní zkušeností, a opravdu se disponovaný člověk může časem propracovat k následujícímu zhodnocení situace: "Bolí mne na hrudi - to bude infarkt - to nepřežiju." V tu chvíli to není bolest, ale sada negativních myšlenek, která spustí celý kolotoč úzkosti, protože bolest může být naprosto zanedbatelná (a bývá). Pokud si naopak řeknete, že jde jen o běžnou bolest, pocházející nejspíše od páteře, úzkostný kolotoč se neroztočí. Čím je první, druhá a další ataka silnější, tím snadnější je začít se obávat další. A tím spíše si ji spustíme. Samotná KBT neřeší v terapii možné hlubší příčiny úzkostí, někdy to dokonce ani není zapotřebí. Pro někoho jsou naopak vhodnější terapeutické směry, odvozené od psychoanalýzy. Jisté je, že nejde ani o názor paní doktorky Kosové, ani o názor pana docenta Kožnara, ale o popis jedné z mnoha poměrně funkčních metod práce s úzkostmi. To, že občas iritují, je pochopitelné. Oba dva zmíněné odborníky jsme zažili z pozice pacientů a můžeme Vám garantovat, že jsou skvělí. Jiná věc je, že ne každému mohou vyhovovat, a v terapii to tak i chodí, že Vám musí "sednout" jak terapeut, tak i jeho přístup. A ještě pár slov "nadšenému utíkání k psychiatrům". Načrtli jsme tento problém, který bychom takto rozhodně nepojmenovali a ani nikdo z lékařů to nikdy neudělal, již v pojednání o psychosomatické medicíně. Jsou situace, kdy pro nás může být setrvávání v nemoci svým způsobem výhodné. Nejde o vědomý proces, to by šlo o jasnou simulaci a takových lidí jsou snad jednotky nebo maximálně desítky. Ale jsou lidé, kteří nemají tolik k motivace k vyléčení, protože jim daná nemoc přináší určité výhody (zájem okolí, zbavení se některých povinností apod.), i když za ně denně platí neskutečně krutou daň, např. v podobě opakujících se panických atak. Zní to zvláštně, ale je tomu skutečně tak. Nikdo ovšem nemá právo vynést o druhém takový soud, jde o nesmírně citlivé téma, k němuž se dotyčný musí propracovat s pomocí terapeuta sám. I tady je důležité podtrhnout, že se nejedná o každého, kdo dlouhodobě trpí úzkostmi nebo depresemi. To by byl další zjednodušující soud. Téma jsme s docentem Kožnarem otevřeli proto, že se o něm mnoho nemluví a je dobré se nad ním zamyslet. Zvláště, když máte k dispozici i další díly, jako již zmiňované pojednání o psychosomatické medicíně. Pan docent Kožnar nechtěl říci nic jiného, než že naděje na vyléčení je vždy, s výjimkou opravdu závažných depresí a úzkostí, kde farmaka a terapie selhávají.

@mlilosfadrny4479

4 жыл бұрын

Sebe zklidňovani nefunguje pořád. Mam stavy nebo doslova bolestí duše které trvají i měsíce i roky , ať děláte co děláte pořád to je ve vás jako jed ktery koluje vašim celním tělem. Psychika po letech ovlivnila i me celé tělo a to tak že z 27 let se citim a funguji na 60 let .

@madgenin8897

4 жыл бұрын

mám podobnou zkušenost - člověk může mít myšlenkovou koncepci jak stehno a je to k ničemu. mysl zkrátka neošálí sama sebe, pokud je ve stadiu že nechce. můžu si analyzovat, můžu si namalovat kartičky, napsat si motivační program - mozku je to v tu chvíli jedno. naprosto na to nemá chuť reagovat. myšlenky mají vliv na tvorbu hormonů, ale pokud tělo zrovna není nastaveno na to ty myšlenky přijmout, pustit do toho systému, tak se prostě neujmou. vždyť je to zcela zřejmé. stačí si dát dvojku červeného - změnit biochemické prostředí těla a hned se rozvinou libé stavy ty začnou produkovat příjemné vzletné a bohulibé myšlenky, které mají opět zpětně lehký vliv i na psychiku. Ale prvotní byla chemie. lidské tělo má nějakou autonomní vnitřní křehkou rovnováhu která přichází a zase odchází v nějakých křivkách nebo čert ví co to je a pokud je ta vnitřní chemie právě ve stavu - dole, na bodu nula nebo ještě níž a my ji začneme ať už chemicky nebo mentálně tlačit výše, nic to neřeší.

@nonnettaa3764

3 жыл бұрын

Když u mně začal záchvat panické ataky ,zavřela jsem oči ,zhluboka jsem dýchala a pomalu vydechovala a začala jsem se usmívat...řekla jsem si...co horšího se může stát ,než že už se nenadechnu a umřu....no a co.....záchvat pak brzy odezněl.....

@sarka8614

Жыл бұрын

Souhlas. Myslím si, že kdo nikdy nezažil deprese, ani nějaké lehčí, ani úzkostné ataky, nedokáže pomoci tomu, kdo deprese či úzkosti má.