Vynikající Petře, díky!

Díky za přednášku. Pomaleji a hlídat slova 😀

- když něco svítí bile tak to opravdu neznamena, že obsahuje celé elektromagnetické spektrum - teplota tání železa není 1200C ale 1538C. Což je sakra rozdíl. A nečekal bych takovou chybu. Dále pan přednášející v zápětí tvrdí že hvězda s teplotou fotosféry 3000K svítí červeně, kdy ještě před pár sekundama tvrdil že 1470K svítí bile. Když pan přednášející má takovýhle zmatek v číslech a pojmech hned na začátku, tak jsem zvědavý jak mu to půjde dál ...poslouchám dal 1200C teplé železo sviti

Slunce patří mezi nadprůměrné zářivé jen asi 4% ze všech hvězd je podobné velké jako slunce. Většina jsou trpasllici neviditelní pouhým okem. No ano a většina jsou dvojhvězdy. Raději bych si ty statistiky prošel znovu. Díky za přednášku a hezké obrázky

@rolidcz7954 před 0 sekundami Tak poslouchám dal a pan tvrdí že Slunce má hmotnost 10e35 kg. Tohle jsem zpozornel a musel si to pustit 2x. Takže tady se pan přednášející seknul o 5 řadu. Hmotnost Slunce je totiž velmi snadno zapamatovatelný rád 10e30 kg. Koukám, že přednášky už může dělat úplně každý. Úplně se děsim toho co bude říkat dál.

@rolidcz7954

Ай бұрын

A o větu později to přišlo. Naše Země má podle pana o 10radu menší hmotnost než Slunce. Tohle jsem si dohledal. A je to rozdíl 6 řadu. Co je tohle za přípravu prednasky .. tohle mne začíná bavit.

@rolidcz7954

Ай бұрын

A další tvrzení že v mezihvězdných mlhovinách je hustota atomů pouze několik atomů na metr krychlovy je taky zcela špatně. Hustota je ve skutečnosti klidně kolem 100-10000 atomů na centimetr krychlovy. Ten pan má absolutní chaos v číslech. Ve snadno ověřitelných číslech. Takhle odflaknutou přednášku těžko prohledat. Mimochodem průměrná hustota vesmíru jako celku tedy velikosti cca koule o průměru cca 40-44 miliard světelných let je něco kolem 2-3 atomů na.metr krychlovy. Uz tahle informace by pana měla zřeknout že v mezihvězdné mlhovině by mělo být opravdu o dost více částic

Neviem,ale my sme sa ucili v skole,ze vo vnutri nasho slnka je 15milonov stupnov a nie 15miliard.

@antoninpajskr

11 ай бұрын

Jj

@antoninpajskr

11 ай бұрын

Týpek byl na tom metalovém festivale... Takže není co řešit

@petrdvorak3234

11 ай бұрын

Děkuji za upozornění, samozřejmě máte pravdu, omlouvám se za mou chybu!

@lukasstrelec604

11 ай бұрын

@@antoninpajskr Nerozumiem?

Bohužel v přednášce nějaké chybyčky byly i při odpovědi na dotaz.

@petrdvorak3234

11 ай бұрын

To určitě byly a budou... jsem jen člověk amatér 🙂

Boli tam ešte nejaké "chybky". Tak napríklad v srdci Krabej hmloviny (NGC 1952) je pulzar, nie čierna diera.

@tomasstanek319

11 ай бұрын

Ano, a je to důkaz, že i u ,,klasické,, supernovy je potřeba, aby hvězda sloučila železo a ne jen uhlík, jak bylo řečeno. Uhlíkem končí hvězdy slunečního typu. Stejně jako pomotal novu a supernovu Ia, která samozřejmě trpaslíka zničí, na rozdíl od novy. Těch chyb tam bylo na můj vkus hodně, pán v tom má trochu hokej.

@petrdvorak3234

11 ай бұрын

@@tomasstanek319 děkuji za názor. Pokusím se zlepšit. Za chyby se omlouvám.

Minuta 48 ... Termonukleární reakce? Nevím zda je to správný název. Nejsem nijak vzdělán. Každopádně se tomu říká termojaderná syntéza. Slučování atomů. Termonukleární reakce je asi štěpení, nebo se mýlím? Co se týče fúze. Evropa bude mít ITER. Cno cyklus je u velice velkých hvězd. U slunce a podobných funguje proton protonový řetězec

@tomasstanek319

11 ай бұрын

Předně nukleární nebo jaderná jedno jest. Jinak je tomu běžněji říká opravdu nukleární fúze. Termonukleární reakce je též správně, stejně jako syntéza. Tyto ,,zmatky,, jsou způsobeny překládáním angličtiny co češtiny a naopak.