Stalinova bomba: Příběh sovětské atomové zbraně

V roce 1949 překročil Sovětský svaz pomyslný Rubikon - odpálil první atomovou pumu vlastní výroby a zahájil budovaní atomového arsenálu, který se v čase studené války rozrostl do obrovské šíře. Jak započal sovětský atomový výzkum? Urychlila jej druhá světová válka? A jaký vliv na Stalinovu bombu měli američtí vědci...? Na tyto i mnoho jiných otázek odpovídá 11. epizoda VálCastu.

Пікірлер: 27

  • @vaclavkysilka1356
    @vaclavkysilka13562 жыл бұрын

    Děkuji moc za tohle video.Atomové zbraně mě vždy zajímaly.

  • @dohromady7873
    @dohromady7873 Жыл бұрын

    Velice hezky zpracované zasloužíš si větší pozornost pokračuj v tom co děláš.👍

  • @valcast

    @valcast

    Жыл бұрын

    Díky!! Mně asi stačí, že se tu ta komunita hezky a bez excitovaného projevu rozrůstá :) /Filip/

  • @richardgalgoci925
    @richardgalgoci925 Жыл бұрын

    Super jako vždy děkuji těším se na další poslecj

  • @valcast

    @valcast

    Жыл бұрын

    Já na tom dělám, já na tom makám... :)) /Filip/

  • @vaclavkysilka1356
    @vaclavkysilka13562 жыл бұрын

    Doporučuji knihu Karla Pacnera Atomoví vyzvědači studené války.

  • @valcast

    @valcast

    2 жыл бұрын

    Nebo Na prahu atomové války. To je taky moc zajímavé čtení. /Filip/

  • @vaclavkysilka1356

    @vaclavkysilka1356

    2 жыл бұрын

    @@valcast Děkuji za tip.Atomové zbraně mě hodně zajímají.

  • @valcast

    @valcast

    2 жыл бұрын

    @@vaclavkysilka1356 Jojo, je to taková útlá knížka. Za týden se to dá přežít a vlastně shrnuje vývoj atomového zbrojení od cca50. let myslím po konec let 80. /Filip/

  • @amapola1736
    @amapola17362 жыл бұрын

    Dziękuję za interesujący materiał. Proszę o wiecej.

  • @valcast

    @valcast

    2 жыл бұрын

    Wiecej materialu będze :) /Filip/

  • Жыл бұрын

    A já tak přemýšlím, v které knížce (z těch, které jsem četl - ale ve fantastických to naštěstí zatím nebylo) jsem na jméno Kapica narazil. Ale nejvíce se mi hlavou "honí" Vzpomínky na kapalné hélium. Si ale říkám, že by to sneslo udělat cyklus (spíše krátkých) dílů věnovaných lidem z jaderného výzkumu (obou stran). Někteří z těch vědců získali Nobelovu cenu. Takže by materiály mohly/měly být dohledatelné.

  • @valcast

    @valcast

    Жыл бұрын

    Mě by zase bavilo přijít na složení "červené rtuti". Noo, nápad to není blbý, ale časově na hodně dlouhou dobu. /Filip/

  • Жыл бұрын

    @@valcast Tak jo. Odpověď rozdělím na dvě. V první rozeberu "červenou rtuť", v druhé vědce. Tak tedy, a já doufám, že tohle nebude číst žádný "profesionální chemik" (tedy někdo, kdo chemii vystudoval a věnuje se jí) - protože by asi napsal, že mám vrátit maturitní vysvědčení. Ale já se té chemii nikdy nevěnoval. Červená rtuť je prostě blbost. Všechno dále je na základě prohledávání internetu (odkazy uvádím níže). Červenou barvu mají hned dvě sloučeniny rtuti - sulfid rtuťnatý a oxid rtuťnatý. První z nich je znám též jako rumělka či cinabarit - mimochodem, to je ta barva, o kterou žádá princ Václav v pohádce Šíleně smutná princezna. V textu v posledním odkazu je uveden ještě fulminát rtuťnatý, ale ten není červený. Zda má červenou barvu ještě nějaká sloučenina rtuti nevím. Upozorňuji, že text v posledním odkazu je sice zajímavý, ale vykazuje spoustu chyb (pravopisných i faktografických - viz zmínka o fulminátu rtuťnatém). Pravopisné chyby mohou být (a s největší pravděpodobností jsou) způsobeny strojovým překladem. A dále, neví známo o tom, že by rtuť vytvářela alotropní modifikace - narozdíl od jiných prvků, ať kovových či nikoliv. www.lidovky.cz/orientace/veda/zeptali-jsme-se-vedcu-co-je-cervena-rtut-existuje-nebo-je-to-myticka-latka.A170824_135354_ln_veda_ape www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/134 plus.rozhlas.cz/dezinformace-stara-30-let-cervena-rtut-je-zazracna-latka-ktera-umi-pohlcovat-8624224 cs.wikipedia.org/wiki/Fosfor cs.wikipedia.org/wiki/Alotropie cs.wikipedia.org/wiki/Cinabarit wikijii.com/wiki/Red_mercury

  • Жыл бұрын

    @@valcast Co se týká těch vědců, na "americké straně" jsou velmi dobře zdokumentovaní. Horší to tedy bude na té "ruské straně". A samozřejmě, že těch vědců (na obou stranách) bylo opravdu hodně, ale jen o některých se ví. A jen někteří byli opravdu důležití. Ale jak jsem napsal (či spíše naznačil) v "hlavním komentáři", pátrat bych začal v seznamu držitelů Nobelovy ceny (fyzika, chemie). A šel vylučovací metodou. A pak postupně rozšiřoval seznam vědců o ty, kteří se k tomuto výzkumu prokazatelně dostali. Možná bych jako vodítko použil i Mendělejevovu tabulku chemických prvků (protože některé prvky podivně mění názvy - např. Rutherfordium se původně jmenovalo Kurčatovium a v některých vydáních tabulky je tak tento prvek uváděn oběma názvy vedle sebe). A dále dvě knížky: Vzpomínky na kapalné hélium Stránky ze života L.D. Landaua

  • @valcast

    @valcast

    Жыл бұрын

    @ A víte, že ne? Existuje dost podrobností o tzv. akci Osoaviachim a přesunu německých mozků do SSSR. ;) /Filip/

  • Жыл бұрын

    @@valcast Je to možné. Připouštím. Nikdy jsem se o toto "ne tak úplně dobrovolné" stěhování vědců nezajímal. Ty dvě jmenované knížky jsem si přečetl velmi rád a místy u nich docela dobře pobavil (a budu se muset podívat doma, jestli náhodou zrovna Vzpomínky na kapalné hélium mám - nebo jsem je měl půjčené z knihovny) - a rád si přečtu i jakékoli podobné knížky, když na ně narazím, ale abych sledoval "kdo s kým, proti komu a proč", tak to mě opravdu nebere.

  • @miroslavkonecny9861
    @miroslavkonecny986111 ай бұрын

    Veľmi zaujímavé informácie mňa by ale zaujímalo docela niečo iné na pozadí amerického a sovietskeho výskumu a výroby prvých atómových zbraní postupne začal prebiehať a realizovať sa aj výskum britský, francúzsky, čínsky, indický či pakistanský a či tieto ďalšie jadrové mocnosti išli úplne vlastnou cestou alebo im američania a sovieti postúpili či predali tajomstvá výroby jadrových zbraní zcela samostatná časť by mohla byť venovaná izraelskému výskumu a výrobe tychto zbraní ten je dodnes zahalený rúškom tajomstva a konšpirácii nevie sa v podstate nič či Izrael vyrába, vlastní a kde by mohol mať ukryté jadrové zbrane vďaka

  • @valcast

    @valcast

    11 ай бұрын

    Díky, to je vlastně i dost super inspirace... Vidíte, třeba Čína by mohla být hodně zajímavá!! /Filip/

  • @kolovrat4973
    @kolovrat49736 ай бұрын

    Atómové zbrane či už chceme alebo nie atómové zbrane sú jednou s najväčších mierových "vecí" aké kedy boli a myslím si že keby boli atómovky skôr nebola bi ani 1 s 2 svetochych vojen bolo by to ako teraz každý by skákal ale nie až tak veľmi lebo by bol strašiak ktorý to sleduje ako to je môj názor môže byť chybný ale neviem no celkovo mi príde atómová zbraň nechutná a odpudiva keď sa aj pozrieme na tie následky mimo okamžitého zlikvidovania

  • @valcast

    @valcast

    6 ай бұрын

    Atomové zbraně jsou prostě taková divná pojistka toho, že by 3. světová být nemusel. /Filip/

  • @kolovrat4973

    @kolovrat4973

    6 ай бұрын

    @@valcast ono vojna je nevyhnutná ľudia sú skratka taký vždy to bolo len s modernejšie zbrane robia väčšiu paseku predtým to robili ručne všetci

  • @axelpalfy7597
    @axelpalfy759710 ай бұрын

    americká špionáž rusko nevyrobý bombu do roku 1953 . a touž v 1950 navrhli tokamak a jadrovu fúziu, asi tých rusov nejak podcenujeme furt

  • @valcast

    @valcast

    10 ай бұрын

    Jenže ona ta sovětská bomba byla opravdu výsledkem sovětské špionáže. Zřejmě, nebýt několika agentů v USA, SSSR by skutečně vlastní silou nedostal bombu než na počátku let 50. /Filip/

  • @tomassvoboda6155

    @tomassvoboda6155

    5 ай бұрын

    Zase Slovák, který vidí až za roh, samozřejmě Sověti měli špičkový vědce, ale Fuchs jim vysypal plány k atomové bombě. Taky si za to odseděl v Británii dost let.