Tak si tak řeknete, že zajedete v sobotu do Brna s kamaradkou do Bonmota pro páteřák. Koupila si novou bundu a páteřák ne 😁😂. Bylo krásně teplo, cesta ubíhala suprově a pak přijedete k Brnu a stává se z vás dušené hovězí, vepřové, telecí, jak kdo ráčí, ve vlastní šťávě 😁. Takhle rozkopáno, slušnej výkon 😤. O koloně před Brnem na D1 ani nemluvě. Jak je vidět ve videu. No nic, v Bonmotu proběhlo ochlazení, dobrá káva, úspěšné zakoupení páteřáku a vstříc do víru událostí.
1. Maják civilizace
2. Farinova zatáčka
3. Rozhledna Holedná
4. Hrad Veveří
5. Obří židle neboli Trůn
6. Kostel sv. Michaela a Munzarova borovice
Cca. 320 km v krásném počasí
Z Bonmota vyrážíme k Majáku civilizace. Není to daleko a je to hodne zajímavá věc. Bylo zavřeno, ale to jsem věděl, takže jen okoukneme, nafotíme a jedem dál. Nicméně zajímavá stavba a ještě zajímavější zdůvodnění této stavby, viz. na konci textu.
Od Majáku jedeme k Farinově zatáčce, resp. pomníku, který je tam vybudován. Zatáčka je to parádní, to se musí nechat👍. Pomník vzpomíná vítěze i oběti závodů, jak motocyklových, tak automobilových, tak i z řad diváků!!!
Odtud míříme k jediné rozhledně dnešního dne, a to k 35m vysoké rozhledně Holedná. Sice opět jen železo, ale aspoň to neshnije, tak brzy jako Bohdanka. Parkujeme na konci asfaltu v klidné čtvrti ve stínu stromů a odkládáme vše co s sebou nemusíme vláčet 😁. Je fakt teplo😁. K rozhledně přijdete po asi 800 m výšlapu, přes oplocenou oboru, kde, pokud máte štěstí jako my, zahlédnete i nějaké zvířectvo. Z rozhledny je krásný výhled na Brno, i když to krásné teda není 😂, tak i na přehradu a okolí.
A nyní nás čeká nejdelší zastávka, hrad Veveří. Opět jen kousek popojetí a už se zase svlíkame z motohadrů. Na hradě jsme strávili poměrně dost času i s humornou vsuvkou v podání Martiny. Pěkně po Izerovsku😂😂😂😂😂.
Hrad pěkný, určitě stojí za návštěvu. A nyní již dvě kratší zastávky. Jako první nás čeká Trůn, vlastně je to obří židle, kousek od hradu. Tady mě vypekla navigace a táhla mě nesmyslně cestou pro GéeSo😤, místo po asfaltu, která byla kousek vedle. Mapy.cz jsou v tomhle ohledu děsný. Martina tu cestu nedala, takže měníme stroje a k Trůnu dojíždíme každý na motce toho druhého.
Trůn je fajn zastávka a klidné místo se slušným výhledem.
A jako poslední bod tohoto horkého dne máme kostel sv. Michaela a Munzarovu borovici. Už jen příjezd ke kostelu je parádní, pominu-li oplocení stavby v okolí. Vzhledem k tomu, že už jsme tam byli dost pozdě, tak nás neminuly ani hrátky se zapadajícím sluníčkem. Za kostelem je ještě vzpomínka na vlastnoručně zasazenou borovici Luďkem Munzarem při natáčení televizního cyklu Paměť stromů. Jinak i zde bylo naprosto parádně, klid, absolutně nikde nikdo👍a ještě krásný výhled po okolí.
Maják civilizace má „ochránit“ naši technickou civilizaci před zničením a ukázat možnou cestu do budoucna do „zlatého věku lidstva“. Věž představuje vývoj lidstva v období rozvoje technické civilizace umožněný využitím neobnovitelných zdrojů. Tedy od renesance po dnešní dny a dále do budoucna v měřítku 2 cm výškových je 1 rok. V jednotlivých mozaikových obrazech jsou znázorněny jak již proběhlé nejvýznamnější události uplynulých dějin, tak i predikované možné události v budoucím období, a to v různých variantách vývoje.
25. září 1949, havarovali na Masarykově okruhu v Brně v zatáčce, která byla později nazvaná Farinova zatáčka, Ital Giuseppe Farina a Brit David Parnell.
Státní hrad Veveří
Jeden z nejrozsáhlejších hradních areálů v České republice vznikal postupně během téměř osmisetleté historie. Původně zřejmě malý lovecký hrádek či pouze dvorec moravských markrabat je v pramenech poprvé připomínán roku 1213. Veveří jako opravdový kamenný hrad vzniká pravděpodobně až před polovinou 13. století. Mimo jiné jako místo královského dohledu nad osídlováním území vzhůru proti toku řeky Svratky.
Velmi výrazně byl hrad - v podstatě do dnešního rozsahu - rozšířen po polovině 14. století za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha (mladšího bratra císaře Karla IV.), který z Veveří učinil jedno ze svých hlavních sídel.
Kamenný kostel sv. Michaela byl podle legendy vystavěn z popudu svatého Metoděje, který jej měl osobně vysvětit. Prý na místě, kde se ujala borovice zasazená kořeny vzhůru.
Švédové měli v roce 1645 v kostele upálit kněze. Pod podlahou chrámu se našlo 13 koster v presbytáři a dalších 40 v lodi, jedna měřila 210 cm!