Jsou v kosmu Červí díry? A můžeme je vidět?

Červí díry zkoumají vědci i na Fyzikálním ústavu v Opavě. Nečekejte, že si jednu postavíte doma pro výlety na Kanárské ostrovy. Spíše máme první stopy, kde a jak bychom je mohli v kosmu nalézt. A i to se počítá.
Startovač: www.startovac.cz/patron/dobre...
Náš facebook: / dobrevedet.cz
Náš instagram: / dobrevedet_zakulisi
Pomáhá nám SLU: mixuj.slu.cz
A také hrou.cz: matematika.hrou.cz

Пікірлер: 138

  • @ivanstan434
    @ivanstan4342 жыл бұрын

    Moc mě bavíte, občas pochybuji o své inteligenci, mám spíše všeobecnou, nepřišel jsem na výjimečný talent v jedné oblasti. Škoda že už jsem přistárlí, rád bych si za mlada vybral vaši školu.

  • @filipnovy1391
    @filipnovy13912 жыл бұрын

    Tohle je lepší než se učit na státnice 😃

  • @janberanek7055

    @janberanek7055

    2 жыл бұрын

    chabá pochvala - i čistit odpady je lepší než se učit na státnice... ;) :D

  • @MikulasLevy-kc7ip

    @MikulasLevy-kc7ip

    Жыл бұрын

    No, záleží na tom, z čeho že mají být ty státnice. Jsem technokrat a humanitní vědy docela nesnáším, na průmyslovce byly pro mne otravou. Naštěstí na vš už jsem se tyto kraviny nemusel učit

  • @radaHus
    @radaHus3 ай бұрын

    Váš kanál je pecka, pocitově si myslím, že poslední bašty proti dezolátům, protože na tohle nemají VŠŽ :)

  • @veronikakovacova6166
    @veronikakovacova61662 жыл бұрын

    Děkuji za tyhle videa ♥️

  • 2 жыл бұрын

    My děkujeme za tato slova.

  • @jakubliska5155
    @jakubliska51552 жыл бұрын

    Vynikajici video, mozek mi zamrznul jen 3x. Podkres z Kerbalu pobavil :)

  • @novcamn
    @novcamn2 жыл бұрын

    Zajímavé velmi zajímavé díky :)

  • @kristinaa.5508
    @kristinaa.55082 жыл бұрын

    Tak na toto som moc hlúpa :D ale obrázky boli pekné:)

  • @janakulikovova6482
    @janakulikovova64822 жыл бұрын

    Červí díry jsou super možnosti, jak cestovat tak obřími prostorami, jako je vesmír. Těžko se ale dají zkoumat, když jsou tak extrémně nestabilní a nejsou na stejném místě (seriály, filmy).

  • @MikulasLevy-kc7ip

    @MikulasLevy-kc7ip

    Жыл бұрын

    Jj,j,j To není nijako vědecky podložené, vidím, že vás kde-kdo opije rohlíkem

  • @leonleon1187
    @leonleon11872 жыл бұрын

    Keby nás to takto učili v škole hneď by ma to vtedy bavilo viac :)

  • @davidprovaznik341
    @davidprovaznik3412 жыл бұрын

    Moc zajimave:)

  • @howtodo8728
    @howtodo87282 жыл бұрын

    Včera jsem měl červí díru v jablku. Udělal bych první fotky, ale už jsem ho vyhodil.

  • @didy2476

    @didy2476

    Жыл бұрын

    Stává se :)

  • @stanislavvalis4042

    @stanislavvalis4042

    Жыл бұрын

    To jablko, nebo ten fotoaparát? Prosím o upřesnění.

  • @howtodo8728

    @howtodo8728

    Жыл бұрын

    @@stanislavvalis4042 to jablko prosím pěkně. Celý svět čeká na první fotky červí díra a já to takhle podělam

  • @vlastaneuwirtova9833

    @vlastaneuwirtova9833

    10 ай бұрын

    😊

  • @travnicek2000
    @travnicek20002 жыл бұрын

    Skvělé video, jako vždy. Jen taková otázka, je/bude někde k sehnaní vaše triko Dobré vědět? Rád bych vás tím podpořil a dělal reklamu😃

  • 2 жыл бұрын

    Jistě, pošleme vám jej na adresu za 404 kč + poštovné. Napište mi na 608856852 vaši adresu. Díky.

  • @SramekOndrej
    @SramekOndrej Жыл бұрын

    Jiří, přečtěte si Piknik u cesty (někdy vydáváno myslím i pod názvem Stalker, ale s tím Piknikem máte jistotu, že čtete to správné), tam je velice zajímavá pointa toho proč si lidé přejí milion peněz a co se musí stát, aby si přáli ten milion dobra. I jinak je to úžasná kniha, někdo Vám jí doporučoval i v jednom živáku a já doporučuji také.

  • @mariangregasnv
    @mariangregasnv2 жыл бұрын

    Ach , hneď na začiatku ste zabudli na naj topku o červej diere a to Hviezdna brána.... ale odpúšťam za krásne video 😆

  • 2 жыл бұрын

    Jestli to náhodou nebylo proto, abychom rozproudili takovéhle rýpaly.... ;-)

  • @mariangregasnv

    @mariangregasnv

    2 жыл бұрын

    @ dostal som sa do polovice videa a beriem s5 koli tej zmienke ;)

  • @HonzaMoravec
    @HonzaMoravec2 жыл бұрын

    Moc jsem se nedozvěděl, mohli jste zmínit tu studii a trošku odborně ji obhájit.

  • @radovanmrakovcic2037
    @radovanmrakovcic20372 жыл бұрын

    Já už viděl červí díru, když jsem se blíž podíval do hlíny. Věřte mi, není to žádná sci-fi! 😉😃

  • 2 жыл бұрын

    Však jsme to na začátku zmínili, byla i v pohádce o Krtečkovi.

  • @miguelos1981
    @miguelos19812 жыл бұрын

    Video je zajímavé, ale myslím si, že k tomu přistupujeme stylem, že známe jak funguje fyzika a chemie na zemi a podobným stylem ji aplikujeme do vesmíru. Ale tam platí úplně jiné fyzikální a chemie zákony. Snad nám pomůže něco objasnit teleskop webb, který vypustili 25.12.2021. Ale jinak videa jsou hodně zajímavá. Na astrovědě jsou krásné ty hypotézy, domněnky aj. protože to je právě to gro co se mi na tom líbí

  • 2 жыл бұрын

    Máte pro své tvrzení nějaký důkaz? Obecná teorie relativity velice dobře předpovídá děje na zemi i v kosmu. Proč by měla být Země nějak výjimečná? Pokud vás napadá nějaký důvod, proč by měla zrovna na Zemi platit jiná pravidla, než v kosmu, tak sem s ním. Byla by to revoluce.

  • @MikulasLevy-kc7ip

    @MikulasLevy-kc7ip

    Жыл бұрын

    To je pěkná hloupost co píšete. Fyzikální zákony, i chemie platí v celém vesmíru. Jenom okolní podmínky jako teplota, tlak, gravitace atd se liší a tak se i výsledky procesů mohou lišit od našich podmínek na zemi.

  • @rastislavmraz3741
    @rastislavmraz37412 жыл бұрын

    video viac než skvelé ! ďakujem zaň, ale tá hudba je tam príliš nahlas, príliš výrazná, príliš mi vadí, inak všetko ostatné dokonalé :)

  • @martinskolnik2903
    @martinskolnik29032 жыл бұрын

    Pěkný rozhovor :) Jen za mě bych nedával do rozhovoru tu hudbu. Přijde mi, že to pak trošku fraškovití 🤷

  • 2 жыл бұрын

    Asi to tak uděláme příště. Díky za tip.

  • @czerviik

    @czerviik

    2 жыл бұрын

    Asi jo, no, taky z toho mám ten pocit. Příště nebude.

  • @MarraHouser

    @MarraHouser

    2 жыл бұрын

    Mně to naopak přišlo fajn. Ten výklad to ozvláštňuje a tak nějak dramatizuje. A poslouchám to na sluchátkách, kde je to určitě mnohem víc snesitelné než z reproduktorů nebo snad přímo z mobilu. A taky jsem schopný si pustit do podkresu hudbu i při online poradě s kolegy, takže jsem v tomhle možná nemocný...

  • @vockoiii
    @vockoiii2 жыл бұрын

    Trochu mě zaujala ta měna Dobro, tak jsem si o ní něco zjistil. Její směnný kurz je pevně navázaný na euro v poměru 1€=24,50dobra. To znamená, že 1Kč ~1dobro. Jinak dobro je také hudební nástroj podobný kytaře.

  • 2 жыл бұрын

    Ten nástroj se jmenuje rezofonická kytara. Dobro je značka rezofonických kytar. Je to zkratka "DOpjera BROthers" - byli to slováci, kteří emigrovali do US a začali tam vyrábět tyhle kousky. Podobně třeba Ping-pong je značka vybavení na stolní tenis.

  • @vockoiii

    @vockoiii

    2 жыл бұрын

    @ Wikipedie uvádí, že dobro je specifický druh rezofonické kytary. Že ho vymysleli slovenští emigranti, jsem už věděl. Co se týče pink-pongu, tak to je u nás jiný název pro stolní tenis. Asi že jsem z opačného konce republiky. Ono je to podobné, jako s luxem, kolou, pitem atd. PS: Ale kam až jsme se dostali od červích děr. 😃

  • @jindrich2485
    @jindrich24852 жыл бұрын

    Předpokládat že v plazmatickem disku nejsou magnetické pole si troufnout může mozna matematik. Pravda, běžná hmota kopíruje temnou hmotu, které je mnohem víc Díky za pěkný povídání.

  • @cookiebinary
    @cookiebinary2 жыл бұрын

    pan Vrba by mohol mat vlastny youtube kanal... alebo s nim este spravte prosim nejaky rozhovor :) ..a samozrejme, vyborny diel, ako vzdy

  • @czerviik

    @czerviik

    2 жыл бұрын

    Rozhodně, je to borets!

  • @hibygg
    @hibygg2 жыл бұрын

    Parada, ale ta muzika na pozadi :) Budu aj ine štýly?

  • @czerviik

    @czerviik

    2 жыл бұрын

    Budou postupně všechny.

  • @stanislavvalis4042

    @stanislavvalis4042

    Жыл бұрын

    Budou, příště bude Běží liška k Táboru a má plno názorů.

  • @zvast
    @zvast2 жыл бұрын

    Otazka je, jak se k nejake cervi dire dostat? Zatim ae sotva dostaneme k Marsu. Dalsi otazka je, kam cervi dira vede, co tam je a jak se vratit ??? Tahle diskuse je sice zajimava ale asi tak jakoby Archimedes planoval stavet letadlovou lod.

  • @vodca2000

    @vodca2000

    2 жыл бұрын

    sk.wikipedia.org/wiki/Bratia_Wrightovci#/media/S%C3%BAbor:Wrightflyer.jpg z tade tu sme sa na mesiac dostali za 66 rokov ... az tak zle by som to neviel ... staci, ze zase pridu a posunu nas zase dalej ;-) ...

  • @DL-kc8fc

    @DL-kc8fc

    Жыл бұрын

    Archimedes by nějakou tu loď postavil, která by zvládla přistání Hornetu, nebo dvojplošníku, ale červí díra zůstane jen příjemnou kratochvílí. :)

  • @zvast

    @zvast

    Жыл бұрын

    @@vodca2000 Nejaky napad jak se dostat kamkoliv dal by nebyl?

  • @vodca2000

    @vodca2000

    Жыл бұрын

    @@zvast nevazmožna :P keď si človek predstaví že rýchlosťou svetla je to k proxime 4 roky :D čisté šialenstvo

  • @zvast

    @zvast

    Жыл бұрын

    @@vodca2000 Zkratka, jsme tady na nasi planete uvezneni. Kratky zivot a nase krehke telesne schranky taky nepomahaji.

  • @janberanek7055
    @janberanek70552 жыл бұрын

    Na můj vkus příliš mnoho spekulování... :)

  • @MarraHouser
    @MarraHouser2 жыл бұрын

    Jak si studenti zkracují Einstein-Dirac-Maxwellův model? EDM musí být dost matoucí :D

  • @tomasnepras1905
    @tomasnepras1905 Жыл бұрын

    Vskutku 😁.

  • @janpavlicek324
    @janpavlicek3242 жыл бұрын

    Cus vsichni, dalsi hloupy dotaz: proc se zakriveni drahy fotonu vysvetluje krkolomnym zakrivenim samotneho prostoru? Neni jednodussi a vic pasujici predstava, ze na foton pusobi gravitace stejne jako treba na vystreleny projektil a ten potom pri pruletu kolem hmotneho telesa "zahne"?

  • 2 жыл бұрын

    Ale tím Einstein vysvětlil celou gravitaci včetně toho, že se nešíří rychleji, než světlo. Výpočty se mimořádně přesně shodují s naměřenými hodnotami.

  • @DL-kc8fc

    @DL-kc8fc

    Жыл бұрын

    Ale to popisuješ v podstatě jednu a tu samou věc. Samozřejmě, že zakřivení prostoročasu je z vlivu gravitace, respektive zakřivený prostoročas je vnímán jako gravitace. A gravitace je vnímána jako zakřivený prostoročas (vzájemně se to indukuje). Totiž nejde jenom o to, že projektil "zahne", ale o další související projevy, které popisuje OTR a určitě je dobré v rámci tohoto uvažovat o zakřiveném prostoročase, který se chová jinak, než jak si to představoval Newton. Ostatně autor videa už to napsal, jak jsem si na poslední chvíli všiml. :)

  • @stanislavhula257
    @stanislavhula2572 жыл бұрын

    Jak jsi na zacatku mohl vynechat STARGATE, to mi teda rekni 😤😂😂😂

  • @TheElafis
    @TheElafis2 жыл бұрын

    Pokud by na obou stranách červí díry byli stejné podmínky, tak by to byla cesta bez návratu ne? na jedné straně by nás to vcuclo a na druhé by to taky vcucávalo, takže by se někde ve středu hromadila hmota, nebo to chápu nějak špatně?

  • @davidkotlan5980

    @davidkotlan5980

    2 жыл бұрын

    Taky jsem se nad tím zamyslel. Na druhou stranu, už by to nebyla červí díra, ale trochu jiná černá díra. V tomhle ohledu je mi sympatičtější na druhé straně tzv. bílá díra, ale pro tu nejsou důkazy.

  • @resider87

    @resider87

    2 жыл бұрын

    Ono to tak může být že to je vlastně černá díra, ale jako bonus to spojuje dva časoprostory. Pohlcováním by narůstal celkový objem a velikost červý díry

  • @davidkotlan5980

    @davidkotlan5980

    2 жыл бұрын

    @@resider87 Otázkou je, k čemu nám je taková červí díra? :D

  • @TheElafis

    @TheElafis

    2 жыл бұрын

    @@resider87 přesně tak jsem to myslel, pak by byla ale myšlenka cestování skrz ní bohužel mimo

  • @resider87

    @resider87

    2 жыл бұрын

    @@TheElafis předpokladem by muselo být že se úspěšně dokážeme dostat do černé díry a z černé díry. Pak by se nechalo cestovat i červý dírou

  • @jirisalanci2569
    @jirisalanci25692 жыл бұрын

    je velká škoda,že vědci uvažují jen v naši hmotne urovni, kdyby oběvili astralni svět a astralni cestovaní,mohli bychom už být mnohem dál,v astralu se da cestovat mnohem rychleji než je je doposud možné a a vedci by tak mohli zkoumat červí diry z blizka, ovšem jen na astralni urovni,čili bez hmotného těla, nemohli by donést žaden hmatatelny dukaz,jako je třeba fotka, ale mohli by si zapamotovat jen to co by viděli

  • 2 жыл бұрын

    To stačí. Však vycestují, pospíší, co viděli a pak se to porovná s fyzikou a uvidí se. Pokud by takhle vycestovalo třeba 20 lidí najednou na stejné místo a jejich výpovědi by se shodovaly, nebylo by pochyby o užitečnosti tohoto nástroje. A nemuselo by to být jen k červí díře. Fakt by mě zajímalo, na čem ztroskotaly některé sondy na Marsu nebo jak teď vypadají trosky Huygense na Titanu. Pro začátek bych ovšem začal se zkoumáním mořského dna.

  • @janengel1985

    @janengel1985

    Жыл бұрын

    Tohle je dotaz z opavského blázince na opavskou univerzitu 😐

  • @janengel1985

    @janengel1985

    Жыл бұрын

    @ Tohle je odpověď opavské univerzity pro opavský blázinec 😐

  • @MikulasLevy-kc7ip
    @MikulasLevy-kc7ip Жыл бұрын

    Otázka jestli existují červí díry, nedává žádný smysl, nikde nebyly pozorovány. To jenom popularizátoři vědy o nich rádi mluví, protože tím přitahují pozornost veřejnosti. Mám vš technického vzdělání a nenechávám se opít rohlíkem. A pak fantasmagořiny o přechodu jejich prostřednictvím do jiných vesmírů, to už je čistá psychiatrie. Za solidního popularizátoru astronomie považuji RnDr Grygara. A jinak, dostala se mi do rukou kniha od polského fyzika Klieczenka. Až teprve z jeho knížky s názvem "energie" jsem se dozvěděl mechanizmus výbuchu supernov. Kde-kdo mluví o výbuchu supernov, ale nikdo krom Klieczenka nepopíše ten princip. Proto v mých očích je Klieczek nejlepší popularizátor vědy a jsem moc rád, že má šťouravá zvědavost byla v tomto ohledu naplněna.

  • Жыл бұрын

    Pane Levy, děkujeme za reakci. Ve videu se bavíme s astrofyziky.

  • @idontknowd602
    @idontknowd6022 жыл бұрын

    Ve škole mě fyzika nebaví ale tady ano😀

  • @PetrKerka-hc2vk
    @PetrKerka-hc2vk9 ай бұрын

    Co říkáte na graviton a tachion. Je10 23

  • 9 ай бұрын

    Kefalín, co si pod takovými pojmy předstaujete?

  • @janpavlicek324
    @janpavlicek3242 жыл бұрын

    Jaký je kurz dobra? Jen jestli bude milion stačit.

  • @czerviik

    @czerviik

    2 жыл бұрын

    Haha a to je zajímavé. Je to těměř přesně jako česká koruna. Tedy 1.0015291 korun.

  • 2 жыл бұрын

    Až na to, že vůbec. 1000 Dobra je 1 Kč

  • 2 жыл бұрын

    Až na to, že fakt. V roce 2018 stará Svatotomášská dobra nahradila nová Svatotomášská dobra s tisícinásobnou hodnotou. Krejzy.

  • @janpavlicek324

    @janpavlicek324

    2 жыл бұрын

    @ Tak to jsme neco prosvihli. :(

  • @stanislavvalis4042

    @stanislavvalis4042

    Жыл бұрын

    Za milion Dobra bude 1 hobra. Dřevo už nebude.

  • @jaroslavmajtan8149
    @jaroslavmajtan8149 Жыл бұрын

    Teória,teória,teória. Čiste špekulatívna teória. Niekto si to vymyslel a teória sa domyslí. To si vážne niekto myslí,že by to v praxi mohlo fungovať?

  • Жыл бұрын

    Ano. A proto je potřeba to otestovat. Jak jinak chcete zjistit, zda věc funguje?

  • @DL-kc8fc

    @DL-kc8fc

    Жыл бұрын

    To chce klid.

  • @MikulasLevy-kc7ip

    @MikulasLevy-kc7ip

    Жыл бұрын

    @ A jak by jste to chtěl otestovat? Umíte snad vytvořit onu červí díru? - která je zatím vědecky nepodložená fantazie, jen pro přitažení pozornosti veřejnosti

  • @bh69videa
    @bh69videa2 жыл бұрын

    ta hudba na pozadi je hodne rusiva a zbytecna

  • 2 жыл бұрын

    Děkujeme za zpětnou vazbu, příště to přehodnotíme.

  • @janengel1985
    @janengel1985 Жыл бұрын

    Skrytá hmota? Exotická hmota? To jsem z toho jelen 🦌

  • Жыл бұрын

    Exotická hmota: hypotetická hmota, která má negativní hmotnost.

  • @janengel1985

    @janengel1985

    Жыл бұрын

    @ Hypotetická hmota? Já už mám problém s ohýbáním prostoru (velký nesouhlas teda), každý vědec si něco vymyslí a když se to všechno spojí, tak se to nedá vůbec jíst 🤯

  • Жыл бұрын

    Ohýbání časoprostoru je vidět například na mnoha fotografiích z teleskopů. Velice pěkná je supernova requiem, která se, díky tomu, že její světlo k nám dorazilo několika různými cestami, objevila na snímcích z kosmu již po několikáté a předpovězena je i do budoucna. Jinak poprvé jej změřil Sir Eddington při své výpravě na Ostrov sv. Tomáše v roce 1919.

  • @janengel1985

    @janengel1985

    Жыл бұрын

    @ A co když to je jinak? Prostor se neohýbá a světlo reaguje s gravitací 🤔

  • @DL-kc8fc

    @DL-kc8fc

    Жыл бұрын

    @@janengel1985 Vždyť jo. Gravitace je zodpovědna za ohyb prostoročasu a světlo ten ohyb kopíruje... Kde vidíš problém?