Tradice velkých závěrečných vojenských cvičení československé armády začíná již roku 1922 vojenskými manévry u Sedlčan. O rok později proběhlo druhé velké závěrečné cvičení v okolí Poličky. Intenzivní přípravy na toto cvičení probíhaly již od začátku srpna 1923 a o jejich důslednosti svědčí, mimo jiné, „Vládní nařízení ze dne 7. srpna 1923 o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu cvičení ve zbrani v roce 1923“, kterým se zajišťuje ochrana zaměstnaneckého poměru rukujících záložníků.
V srpnu se také rekognoskoval terén a zjišťovaly ubytovací možnosti a kapacity pro důstojníky a čestné hosty. Samotné manévry probíhaly ve dnech 4.-7. září 1923 za účasti 30 000 mužů vojska a 1 400 důstojníků, jako pozorovatelé se ho zúčastnila také řada čestných hostů, vojenských atašé a novinářů.
Námětem cvičení byl vpád nepřátelské armády červených z Kladska do Čech a její zastavení moravskou a českou armádou modrých. Červené (nepřátelské) straně velel generál Votruba a byla složena z jednotek Čtvrté pěší divize a První jezdecké brigády. Modrá strana koordinovaně postupovala proti nepříteli pod velením generála Podhajského. Ředitelem celých manévrů byl náčelník hlavního štábu československé armády generál Mittelhausser.
Původně se počítalo rovněž s účastí prezidenta T. G. Masaryka, ten se ale nakonec nedostavil. Cvičení bylo zakončeno přehlídkou vojska konanou za účasti ministra národní obrany Františka Udržala a dalších významných osob odpoledne 7. září poblíž obce Vendolí u Svitav.
Armádní filmaři natočili z průběhu cvičení poměrně obsáhlý obrazový záznam zachycující pohyby vojsk, vojenské a politické osobnosti i zajímavé ukázky vojenské techniky. Kromě starší výzbroje se na filmových záběrech objevuje rovněž nově zaváděná technika (např. stíhací letouny Aero A 18 a lehké tanky Renault FT).