Tohle je kanal pro me... Okamzite odběr. Tohle tady chybelo.. Diky 😉.

@ScienceONczech

2 жыл бұрын

Tak to jsme moc rádi. Můžete-li šiřte. Díky!

Je to tak, že nerozumiete tomu čo svetlo robí v prostredí. Svetlo je jednoznačne častica. Ale táto častica sa nachádza v prostredí, ktoré je plné iných častíc a do týchto častíc naráža a spôsobuje vlny. Tie následne spätne narážajú do toho svetla, teda fotónu a menia mu trajektóriu. Tvrdiť že keď vidím vlny, tak svetlo je vlna je ako tvrdiť že keď rozvlním hladinu jazera, voda prestala byť vodou a už je vlna.

@ScienceONczech

Жыл бұрын

Vlastnosti světla jsou popsány Kvantovou fyzikou, která jde v podstatě proti naší zkušenosti z makro světa. Vývoj zkoumání podstaty je hezky popsán v tomto článku: edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/fyzika/kvanta/dualismus-svetla-latky

ani jedno, ale správa sa niekedy ako castica, niekedy ako vlna, ale neni to ani častica ani vlna kzread.info/dash/bejne/hHenuq2Ko7iXpbQ.html

@ScienceONczech

Жыл бұрын

Díky za doplnění.

Jak už jsem psal dříve. Jsem zastáncem "vlnové teorie". Vycházím z předpokladu, že barva světla je dána jeho vlnovou délkou, a intenzita amplitudou vln. Podobně jako u zvuku, který se šíří vzduchem, kapalinou, či pevným prostředím. I u zvuku platí, že výše jeho tónu je dána vlnovou délkou tohoto mechanického kmitání a jeho hlasitost amplitudou kmitu. Pokud se vlnové délky zvuku pohybují mimo oblast schopnosti uší je registrovat, říkáme takovému zvuku buď infrazvuk, nebo ultrazvuk. Podle toho, zda je vlnová délka příliš dlouhá, nebo krátká na to, aby je naše uši zaznamenaly. Nicméně, ten zvuk tu je, ikdyž ho nevnímáme a dokáže mít i destruktivní účinky. Podobně i světlo. Pokud má vlnovou délku vyšší, než je červené spektrum, označujeme ho jako infračervené a vlnovou délku vyšší, než fialová, označujeme jako ultrafialové záření. Infračervervené záření většinou vnímáme jako teplo. Tedy jinými receptory, než očima. Ultrafialové záření nevidíme, ale přesto má nepopíratelný účinek na naše tělo. jeho působením se můžeme opálit, až spálit. Ono vlastně nejde o spálení v klasickém významu slova. Ale klidně tomu tak říkejme. Ten pokus s LEDkou je hezkej. Ale já bych pro jeho výsledek měl trošku jiný vysvětlení. Každopádně, polovodič, kterým je LEDka tvořena, má různou citlivost na různé vlnové délky emg vlnění. A samozřejmě, má svůj limit, kolik elektronového toku(proudu), dokáže vytvořit. Jakmile toho limitu dosáhneme, můžeme do něj cpát co chceme, ale víc už z něj nevytáhneme. Maximálně se dá laborovat s vlnovou délkou, na kterou je nejcitlivější a tou ho krmit. V podstatě bych si to představoval jako rezonanci mezi vlnovou délkou světla a elektrony kmitajícími uvnitř polovodiče. Částice bych už vnímal spíše jako formu radiačního záření. Částic máme celou spoustu, tak i pokud jde o podobu radiačního záření (alfa, beta, gama...) každý si může vybrat. Pokud bychom totiž přistoupili na teorii, že světlo má částicový charakter, těžko si umím představit jak by částice zvládaly určovat jak barvu, tak intenzitu světla. Už to slyším, jak někdo namítá, co že je to tedy za prostředí, ve kterém se šíří světlo, coby emg. vlnění.... No. To netuším. Teorii éteru, který měl být oním médiem, nám vědci popřeli už v minulém století. A tak doufám, že buď něco přehlédli a éter skutečně existuje. Anebo se časem najde jiné médium, schopné přenášet emg. vlnění, proti kterému nebudou vědci nic namítat. A třeba to nakonec bude ta tajemná temná hmota 🙂

@paveljawis

Жыл бұрын

Teď jsem si všimnul chyby, ohledně vlnových délek IR a UV. Správně má být: "Pokud má vlnovou délku vyšší, než je červené spektrum, označujeme ho jako infračervené a vlnovou délku kratší, než fialová, označujeme jako ultrafialové záření" omluva... překlep...

To poznam, to je laserova vodovaha :-)

Einstein nad tím bádal leta a přitom stačilo posvítit laserem na ledku... Asi nebyl zas tak chytrej. Tu NC měli dát spíš autorovi tohoto kanálu :D

@ScienceONczech

Ай бұрын

No ony by spíše bez Einsteina nebyly ty LEDky :) První svítící dioda byla vyrobena v roce 1962.