Пікірлер

• 
  @milanzizka463621 минут бұрын

  Podle názvu videa jsem si představoval trochu jiný obsah, ale dobrý...

• 
  @milanzizka46368 сағат бұрын

  Vážím si také toho, že naši zelení nejsou jako zelení v Německu i když se také lepí...! 😁

• 
  @petrhomola37979 күн бұрын

  Moc pěkné videjoo. Nejsem si jisty jestli nejaky uhlobaron nebo solarnik takhle jako ČEZ vyhledava, podporuje školy studenty.

• 
  @ZealFork26 күн бұрын

  Perfetkní, prostě perfektní !

• 
  @eriktoupal8437Ай бұрын

  Nová aplikace můj ČEZ nic moc, chybí mi tam grafy spotřeby za měsíc daný měsíc v aktuálním roce.

• 
  @SkupinaCEZ9 күн бұрын

  Dobrý den, děkujeme za komentář. Abychom vám mohli pomoct, pošlete nám prosím vaše zákaznické číslo na [email protected]. Situaci prověříme.

• 
  @eriktoupal84379 күн бұрын

  @@SkupinaCEZ už je nová aplikaci a tam už měsíční grafy spotřeby nejsou nebo se pletu?

• 
  @milandanc2094Ай бұрын

  Co je to za hudbu pod touhle reklamou??

• 
  @danielbohac2327Ай бұрын

  Skvělá přednáška !!! Hltal jsem každé slovo a našel spoustu nových informací :)

• 
  @vaclavkral812Ай бұрын

  Prosím Vás, když mám u Vás virtuální baterii… mohli by jste do app dat funkci kolik mám ve virtuální baterii Kw elektrické energie? Děkuji

• 
  @SkupinaCEZ9 күн бұрын

  Dobrý den, děkujeme vám za podnět k rozvoji aplikace. Základní přehled informací o fotovoltaice, máme v plánu v tomto roce přidat do MŮJ ČEZ.

• 
  @teskotelnaАй бұрын

  Dobrý den, samoodečet jde zadat, ale pokud vám vymění elektroměr jako mně v březnu a vyrovnání mám až v únoru příštího roku, tak si odečet neuděláte, protože v aplikaci máte stále starý elektroměr až do vyrovnání. Takže je mi aplikace skoro na nic celý rok.

• 
  @SkupinaCEZ9 күн бұрын

  Dobrý den, mrzí nás, že máte potíže se sledováním spotřeby. Obecně se tyto situace vyřeší na konci zúčtovacího období (s vyúčtováním), přesně jak uvádíte. Momentálně ale dokončujeme aktivitu, která by měla urychlit získání informací od distributora a pomoct zobrazit graf během pár dní po výměně elektroměru. Prosíme tedy o strpení, za způsobené komplikace se vám omlouváme.

• 
  @miloshorak7684Ай бұрын

  🛑 Stop! Neinvestujte do tepelného čerpadla ❄ a fotovoltaiky 🌞🔋 před zhlédnutím tohoto videa 📊📈!! kzread.info/dash/bejne/e5quxteYfNanhLg.html

• 
  @interesantniАй бұрын

  To je ale hodně sexistická reklama, žena nadšená ze žehličky...Žena jako bezduchý tvor automaticky podřízený manželovi, jehož primárním důvodem existence je vařit, prát, žehlit a "být hodná", když má muž zrovna náladu.

• 
  @vladopetrov170Ай бұрын

  Bude šušeň...

• 
  @temnepodzemie2 ай бұрын

  Skladám klobúk pred p.Slabákom. Vysvetliť pomerne kompexnú a nie až tak jednoduchú tematiku pre bežných poslucháčov tak, aby to pochopili, je vynikajúci výkon hodný najvyššieho uznania!!! A dokonca aj pre mňa, aj keď nie energetika, ale abs. výkonovej elektroniky sú videá tohto pána úžasným osviežením. Srdečná vďaka!!!!!

• 
  @user-fx5mt7is3d2 ай бұрын

  A kdy nastane doba, že při připojování FVE budete respektovat ustanovení ČSN a vlastní PNE ? Odpověď - dodatečně poslouchám už několi let.

• 
  @alenaskrbelova33722 ай бұрын

  Zdravím, mužů zeptat. Jenom otázku. Protože chci snažit a jako bych na aplikaci bylo tam pomahajepochybem. Když pujdu ven a nekam projít a tak dostanu něco korunu nebo Ja Vám dostanu přidám korunu pro nemocný lidi a nebo peníze napůl ja a napůl oni. Nevím. Jak to funguje a prosím vysvětlíte mi to 😊

• 
  @vlastenecceskoslovensko-zl74192 ай бұрын

  Je to banda zlodějská zavšivená !!!!!

• 
  @pepin74352 ай бұрын

  To je super dáš si panely za pul mega a platíš za to že vyrábíš 😂

• 
  @honzach.49182 ай бұрын

  A kde je soutěžní otázka?!?

• 
  @standawot55792 ай бұрын

  Video zajímavé, ale to zásadní tam chybí. A to informace, kde v průkazu energetické náročnosti budovy najdu do jaké kategorie celkově daný dům patří. Je tam totiž několikrát uvedené na různých místech různá kategorie. Zda tedy daný dům patří do kategorie C,D nebo E, když jsou šipky u všech těchto kategorií???

• 
  @inkozari8952 ай бұрын

  Čest. Musím říci, že mne dosti překvapila úroveň klíčových provozních inženýrů v naší AE. Z projevu ing. Mlčáka je na první pohled vidět nejenom profesionální kvalitu znalostí problémů, ale i osobní zájem o předmětný obor, a v neposlední řadě i velmi příjemný přednes. Pro ty, kteří zde všeobecnou přednášku dehonestují a poukazují na nepřesnosti ve zmíněných asociačních příměrech ,se mohu akorát zeptat, kolik lidí zde má ponětí o vlastnostech obyčejné vody za p/t , metalurgických změnách Fe za uvedených t/p atd. Na rozdíl od jeho kolegy Entlera , kterého je možno vnímat jako kabinetního člena Akademie věd se stálým příjmem a cestovním plánem (for the whole world), mě ing. Mlčák velmi příjemně potěšil. Jak říká prof. Igor Ostrecov... máme v Akademii ještě i použitelné a schopné výzkumné pracovníky. Howgh.

• 
  @mireknovacek96803 ай бұрын

  já bych s tou fotovoltaikou ještě počkal. Zatím ty panely mají prý účinnost asi 20%. Takže je docela možné, že za nějaký rok budou mít účinnost třeba 60% a všichni budou pořizovat nové :D

• 
  @mireknovacek96803 ай бұрын

  Radiátory pod okny jsou nesmysl. A přesně říkají i proč. Pak je v celé místnosti stejně teplo. Když mám kamna na druhé straně pokoje než okno, tak si můžu vybrat, jestli půjdu do tepla ke kamnům, nebo do chladna k oknu. Když jsou radiátory pod oknama, tak je všude stejně teplo a to je nepříjemné. Navíc mnohem víc tepla uteče přes okna. A ještě k tomu vám pak nikdy ani v zimě nevyrostou na oknech krásné ledové květy.

• 
  @mireknovacek96803 ай бұрын

  Pokud jsou okna stará víc než 15 let, je čas uvažovat nad jejich výměnou? Pěkný nesmysl, já mám byt z padesátých let, s původníma oknama , a mám je prakticky hermeticky těsné. Stačí použít pásky z polyetylenové pěny, dát je na správné místo, a kde je to potřeba tak dvě vrstvy, a bude to těsnit líp než 10 let staré plasťáky.

• 
  @user-qm1wy8rk2p3 ай бұрын

  Řešit nějaký krizový problém v tom hluku může být pro začátečníka až stresující

• 
  @frantavychopen82813 ай бұрын

  Nikdo ani na internetu není jak poznat číslo svého elektroměru přímo na elektroměru. Prý je ne smlouvě ale to mě nezajímá. Kde to najdu.?

• 
  @frantavychopen82813 ай бұрын

  Nikdo ani na internetu není jak poznat číslo svého elektroměru přímo na elektroměru. Prý je ne smlouvě ale to mě nezajímá. Kde to najdu.?

• 
  @sforman26222 ай бұрын

  Píšeš jak retard. Nedivím se, že jsi nepochopen.

• 
  @bolestivapravda3 ай бұрын

  RADY SI NECHTE. RADĚJI UŽ KONEČNĚ ZLEVNĚTE!

• 
  @mireknovacek96803 ай бұрын

  to by prvně museli zrušit EU a green deal.

• 
  @oktipy3 ай бұрын

  Já bych potřeboval vědět, zda se ČEZ bude znárodňovat či nebude, jak lhal občanům v Sokolově ministr Rakušan a poté tu lež vyvrátil.

• 
  @bzuk00174 ай бұрын

  Dobrý den, zajimalo by mě co si myslíte o ventilátorech pod radiátory.

• 
  @mireknovacek96803 ай бұрын

  proč jako? zvýší to výkon radiátoru. Pokud vám nestačí výkon radiátorů, tak je lepší řešení, a to natřít ho černou barvou. Pak bude taky vydávat víc sálavého tepla a bez větráku.

• 
  @martinnovotny1174 ай бұрын

  Doufám že cena plynu a ostatních komodit půjde dolů a akcie půjdou do hajzlu.

• 
  @martysek1234 ай бұрын

  ten člověk mluví.....to by jeden usnul

• 
  @Tedrousek4 ай бұрын

  (čas 3:20) K zřízení indukce opravdu není vždy zapotřebí tří fází. V dnešní době se již vyrábí nespočet indukčních desek, které je možné zapojit do jedné fáze 230V. Opravdu není třeba pokaždé zřizovat tři fáze. To že to naše odborná obec není nebo záměrně ignoruje mě vlastně ani nepřekvapuje.

• 
  @Stereolabman4 ай бұрын

  Jako informace možná přínosná ale ten přednes té paní je opravdu strašný.

• 
  @JanMleziva-hx4cz4 ай бұрын

  Bohužel, má pravdu😢

• 
  @2120255104 ай бұрын

  V zásadě dobré, akorát já ještě koukám na venkovní vlhkost. Když je déšť nebo po dešti, tak větrám postupně na mikroventilaci a nebo vůbec. Je dobré sledovat i vlhkost uvnitř a případně větrat. Hodně záleží, kolik nás v té místnosti je lidí.

• 
  @oldrichrejl9494 ай бұрын

  Venkovní relativní vlhkost řešit nemusíte, a podle ní nerešte režim větrání. K čemu je ohlížet se na venkovní vlhkost, ta se beztak mění s teplotou. (pokud je v zime venku vysoka relativní vlhkost nic to neznamená, vzduch uvnitř ohřejete a rel. vlhkost poklesne, často velmi výrazně) Spíš meřte uvnitř relativní vlhkost vzduchu a oxid uhličitý.

• 
  @2120255104 ай бұрын

  @@oldrichrejl949 To je pravda, ale jak píšete, záleží na tom, jestli je tam rozdíl teplot. Přes léto ten rozdíl není. V létě to smysl má.

• 
  @oldrichrejl9494 ай бұрын

  @@212025510 Tak letní větrání je jiná kapitola a většinou s ním nebyva větší problém. Pokud stavba nemá nějaký zásadní problém s vlhkostí ze stavebního hlediska nebo tam právě nevznikají rozdily teplot (například silne kamenne zdi s velkou akumulaci se mohou v létě rosit, protože jsou chadnejsi než vzduch z venku - ale tam hraje roli právě rozdil teplot) Zdravé lidske tělo zvládá vysokou relativní vlhkost bez problémů. V létě je vzduch teplejší a vejde se do něho více vody... V čem vidíte problém? Diky za objasnění.

• 
  @petr25234 ай бұрын

  Co to tam kecáte za kraviny? Jakých 10 minut? Zkoušeli jste někdy při větrání zaznamenávat taky teplotu, případně vlhkost? Při deseti minutovém větrání podchladíte úplně všechno! Pokud JE k dispozici průvan a zároveň venkovní teplota pod nulou, bohatě stačí 3 minuty větrání! Nebo 2 minuty a za hodinu znovu. Sledování průběhu teploty (a vlhkosti) při větrání se věnuji mnoho let, na grafech je přesně vidět, jak dlouho trvá, než se místnost dohřeje na původní teplotu. Toto video NENÍ návod, jak ušetřit drahou energii, toto video je návod, jak dát ČEZu vydělat další peníze za promrhané teplo!

• 
  @oldrichrejl9494 ай бұрын

  V titulku 1:14 je uvedeno že délka větrání záleží na místnosti a povětrnosti... :-) a hlavně záleží na tom jaký máte byt/dům, jak velká okna máte... na mnoha faktorech (např. pokud můžete byt provětrat příčně, když venku fouká a je zima, ano stačí asi krátký čas. Pokud je venku tepleji, bezvětří, máte okna jen na jednu stranu budovy, ještě k tomu menší protože máte třeba část neotvíravých tak to může trvat klidně těch 10 minut). Při větrání byste měl sledovat ale mimo vlhkosti a teploty i hladinu oxidu uhličitého, který je uznávaný jako indikační plyn pro kvalitu vzduchu a na jeho hodnoty se větrá. Bez něho nejste schopen stanovit, zda je vyvětráno dostatečně na zdravé hodnoty.

• 
  @petr25234 ай бұрын

  @@oldrichrejl949 Video se zřejmě zaobírá úsporou tepla při větrání, tudíž větráním v zimě, že? I kdyby to byla jediná místnost se zavřenými dveřmi a z trojdílného okna šla otevřít jen jedna třetina, 10 minut je moc. Zkuste si tak vyvětrat a pak si změřte povrchovou teplotu nábytku, stěn atd. Na CO2 si nehrajte, už po třech minutách bude vzduch dostatečně "čistý".

• 
  @vladimirkubicek9484 ай бұрын

  Moc, moc super. Klobouk dolů, co všechno umíte a děláte. Jen jsem vždycky trochu nesvůj, když prší. Když je el. vedení zalitý vodou a to ještě máte to vaše krásný a velký trafo na dešti. Při tom napětí, jaktože to udržíte na drátech? Při mlze, kdy je vzduch samá vodní kapička? Izolátory na sloupech, když jsou obalený vodou z deště, to přeci nemůže fungovat :) Elektřina je moc fajn, i když jsem málem na mi v 10 letech zemřel. To je když půjčujete motor na cirkulárku sousedovi (hnaná plochým řemenem) a soused si zapojí jednu fázi na kostru stroje. Děda potřeboval šrotovat zrní, byl si pro motor. Zapojil motor a dostal ránu. Sundal čepici z hlavy (každý slušný chlap v té době nosil pokrývku hlavy), vzal za litinový přepínač hvězda/trojůhelník a už se šrotovalo. Já jako malý kluk jsem došel, že půjdu za dědou. Byl jsem varován, abych se vždycky opatrně prosmýknul ve dveřích kolem běžícího řemenu (aby mně nechytnul), tak jsem se přidržel toho velkého závěsného oka na motoru. A už jsem se nepustil. Před očima se promítl krátký život. Už to tělo nedávalo, pustit jsem se nemohl díky křeči v ruce. Upadl jsem do komatu a naštěstí vlastní vahou jsem se byl schopen vysmeknout se sevření ruky a toho oka motoru pod napětím. Spad jsem pod motor (velká ocelová kola, dubové fošny na kterých byl předělán motor) a posléze jsem se pomalu začal plazit do prostřed dvora plného kuřinců. To bylo moje vysvobození a návrat do života. Otec jako elektrikář zapojil motor správně a tím to celé skončilo.

• 
  @vladimirkubicek9484 ай бұрын

  Krásně v kopě vysvětleno, vyobrazeno. Mě teda vrtá hlavou, když se s tyčemy tolik cvičí, zasouvají, vysouvají a vše je to na několik let zavážky, jak jsou těsněny? Jestli tam jsou nějaká gufera, těsnící šňůry jak u hřídele čerpadla? Co když to začne propuštět? Poslat dolů údržbáře s brašnou přes rameno asi nebude možný :) To by znamenalo odstávku a nejen to. To by bylo horký rok. Díky za takovouto osvětu. Kdo se zajímá, ten se díky tomuto dozví více a ten zbytek se nevědomky bojí v koutě.

• 
  @mariankohn84115 ай бұрын

  Moc hezká žena ❤

• 
  @farmahedvikaslatinky5 ай бұрын

  Zdravím. Toto vše vymysleli inženýři a strojaři v Sovětském svazu? 😮. Doufám, že už je to vyšlechtěno našimi zlepšováky. Jak moc původní je ta konstrukce nyní, když už má v Dukovanech pár dekád odkrouceno? Díky a zdravím. PS: Škoda že tu elektriku nevyrábíte pro našince . On si ji musí kupovat někde v germánsku . Moravsko- česká elektřina svítí líp než jiná. ❤

• 
  @MartinProavis3 ай бұрын

  Ne. V Sovětském svazu vymysleli jen ty reaktory. Turbína a generátor je československá konstrukce.

• 
  @farmahedvikaslatinky3 ай бұрын

  @@MartinProavis a do nových zahraničních elektráren dodáváme stále ty montážní celky?

• 
  @krfcz5 ай бұрын

  jsou tam i jiné H0xx? Na ruských reaktorech, zminovanéve 4. minutě, jich bylo víc než jen az-5. az-1, az3, i az-6

• 
  @farmahedvikaslatinky5 ай бұрын

  Zdravím energetiky. Takových informací je jako šafránu. Díky za ně. A info za kolík penízků to vyrábíte by nebyla? Díky a Bůh Vám žehnej.

• 
  @moki59565 ай бұрын

  Strašná sračka ani na stránkách není třeba jen obrázek a šipka… jo tohle číslo nám napište a je to. Ani prd. Všechno komplikovaně a ještě otravují, že to mám dělat já přitom na to mají lidi a zase tak málo jim neplatím, abych to dělal pro ČEZ zadarmo.