Пікірлер

• 
  @martindigana75704 күн бұрын

  😊

• 
  @sisiphomushore98555 күн бұрын

  Great initiative!

• 
  @mesihozizalicaj10 күн бұрын

  🍀

• 
  @instylenewyork11 күн бұрын

  excellent presentation . You all have your work cut out for you. Thanks for sharing . good luck

• 
  @mesihozizalicaj15 күн бұрын

  Náš názor na to kolik by mělo zůstat organické hmoty po sklizni. Vše co je možné a co se odveze se musí doplnit. Takže náš názor je, že na poli musí zůstat 100 procent objemu který tam vyroste, množství které se odveze na potravinářské ( krmné) zpracování se musí nahradit jinou organickou hmotou.

• 
  @MK-me2tdАй бұрын

  ...no to bude boj....držím pěsti😉

• 
  @MK-me2tdАй бұрын

  ...čest průkopníkům 😉

• 
  @martindigana75703 ай бұрын

  indická 😂 ... 😅

• 
  @farmakrizov5 ай бұрын

  krásný

• 
  @ondrejmisak6 ай бұрын

  💚💛❤️

• 
  @CarpatiaFarm6 ай бұрын

  Super prezentácia :)

• 
  @kvetareznickova82366 ай бұрын

  Právě že děláte meziplodiny a to je základ .Tady sklidí a jenom se to škrábne a nic se tam nedá a používají herbicidy na plevel.

• 
  @tomaskonopac94316 ай бұрын

  Hlavní je zachovat hnojení pomocí živočišných hnojiv a rozumně omezit pesticidy, aby nedošlo k likvidaci půdní mikroflóry. Celé je to o osevním plánu způsobu hnojení a celkové práci s výměnou plodin na pozemcích tak, aby nedocházelo ke kumulaci přirozených škůdců a plísní, kterými jednotlivé druhy plodin trpí. Tak že to není jen o tom hrubou silou pomocí pesticidů a další chemie zasahovat všude, ale i o tom jak střídat plodiny.

• 
  @jindrichstepanek96244 ай бұрын

  Hnojení statkovými hnojivy moc reálné není, když je živočišná produkce více než 20 let likvidována. A střídání plodin, když jedinou jistotou z hlediska zisku je řepka, moc prostoru nedává.

• 
  @HawghDeagle7 ай бұрын

  Je trošku mimózní snažit se přenést zkušenosti z Afriky do střední Evropy. Kdyby to bylo tak super, proč by se tphle muselo tak mohutně podporovat dotacema? Nebude to fungovat stejně jako elektromobily...

• 
  @marosstefak88037 ай бұрын

  hovädzi dobytok je ťažky, vždy zniči biotop, najlepšie riešenie by bolo keby tam bola len luka, bez krav, bez teba a hlavne bez tvojej rodiny,

• 
  @ondrejsader7 ай бұрын

  Nech zacne posobyt naamikou ty tam maju vetsie sr. Ako unas kym to oni neaplik ali unas tie sk elosty

• 
  @petrkochleffl68468 ай бұрын

  Velice inspirativní. Bohužel v rozvoji zemědělství tímto směrem zamezuji zákony normy atd.

• 
  @carboneg8 ай бұрын

  Děkujeme! Je to bohužel tak, naštěstí vznikají platformy jako ta naše, RegeZem či Spolek pro regenerativní zemědělství, které na potřebnou změnu legislativy poukazují a vyvíjí tlak na politickou reprezentaci. A naprosto klíčoví jsou i zemědělci jako právě pan Kalný, kteří jdou příkladem i za cenu rizika.

• 
  @adamcarson53118 ай бұрын

  Never heard about a buffalo yoghurt 😀. A very educational podcast.

• 
  @user-no1ug3jn6t10 ай бұрын

  doporučení do budoucna, neplést si pojmy intenzivní výkrm a intenzivní pastva. To co ukazujete jako špatné je intenzivní výkrm a o pastvu se v žádném případě nejedná, pojem pastva do tohoto systému vůbec nepatří, jde o intenzivní výkrm.

• 
  @petrlonsky233210 ай бұрын

  Nádherný rozhovor. Víc takových pozitivních příkladů 👍 Moc děkuji za konkrétní zmínky dopadů klimatické změny na zemědělství.

• 
  @carboneg10 ай бұрын

  Moc děkujeme za pochvalu! Na podobných rozhovorech chceme pracovat i do budoucna, tak nás určitě odebírejte, ať vám neutečou :)

• 
  @jurajchvostal10 ай бұрын

  Rozumiem ako jet streamy ich vybezzky narusuju pocasie. Len neviem co narusuje jet streamy? Rozumiem tomu tak, ze ich smerovanie jetstreamov je dane rotaciou zeme, resp. zotrvacnostou hornych vrstiev atmosfery narusene tepelnym posobenim slnecnej energie, zohrievanim a ochladzovanim. Tieto dve veci mi vsak pridu relativne stabilne, nemenne. Teda co na ne vplyva? Vertikalne prudenie z pozemnych, teda nizsich vrstiev atmosfery?

• 
  @klokangeorge400511 ай бұрын

  Pak to nasaye chemii a JE vymalováno.Znehodnocený biom. V tom se nic nezabydlí. Plínky= plínky! Přestaňte TO vyrábět! Eko-plínky tu nikdo nekupuje! Búú, já neprdim??? Běžte do háje.

• 
  @klokangeorge400511 ай бұрын

  Vyrábět??? Kompostace! Všichni&všude.ke kažému paneláku Komposťák! Žádný kaly! Fujtajbl do půdy nepatří. Zastavte spíše výrobny plastů!!! Návrat ke dřevu,plechu, smaltu! Lepence, papíru- voskovém papíru. dřevohmotám,biodegr."plastu".

• 
  @klokangeorge400511 ай бұрын

  Nic nového pod sluncem: vrstevnicové zídky(po 30 metrech, či podle potřeby, předmeliorační krajina, "pásové"- agrokultura je permahospidaření, žížaly! TO fakt se sere DOST dlouho!40,50 let Bonita půd! Nula,nula reakcí. A teď se vytahují kostlivci ze skříní? Nikdo není odsouzen?odebrány "zásluhy" za to jak škodil? Samozřejmě 1ní by byl Klaus, Havel, Bursík a desítky dalších .. ... Už Brontosaurus byl fikce funkčnosti, ač studie byly dobré. Jasně,že TOTO se mělo stát už od 1980! Chybí Kapénková závlaha, a konntrolované vyžínání! Parky,trávnaté plochy se jen" DŘOU"(na dřeň vyžínají), nekropí, natož aby se hnojily a kultivovaly. Ovocné keře a stromy se neaplikují! (aby se náhodou někdo nenažral) A KOZA celá Čili Rakovina Žen, to je "krajina". Nádržky plné? Odřezaných vem'N Hnuss hnusem tuhle společnost svírá, pitomostmi třese...Koma tút. (Čili blbost No 1= každý auto)

• 
  @enriquepilco238011 ай бұрын

  00:36 📚 EIT Food program provides regenerative agriculture 02:38 🌱 Healthy soil contains abundant microorganisms essential for plant growth. 04:06 🏡 Microbes build soil structure that stores air, water and carbon. 07:21 🌾 Plants feed soil life carbon sugars in exchange for nutrients. 12:41 ☀ Photosynthesis produces plant sugars that feed soil microbiology. 14:32🍄 Mycorrhizal fungi extend plant roots and facilitate nutrient exchange. 20:15 🚜 Tillage destroys soil life habitat and soil structure. 24:53 💧 Continuous living plant roots supply soil microbes year-round. 31:01🐄 Well-managed grazing stimulates grass growth and sequesters carbon. 45:24 🤝 Connecting with other farmers helps sustain the path to regeneration.

• 
  @aldaalda163311 ай бұрын

  Krásná práce,moc Vám fandím a máte můj plný respekt a obdiv.V červnu jsem nastoupil na biofarmu,kde se majitel rozhodl přejít na regenerativní zemědělství,tak doufám,že se nám podaří alespoň z části rozjet pastevní úseky jako zde.Mockrát děkuji za inspiraci a péči o tu naší krásnou Matičku Zemi.Přeji pevné zdraví a plno síly v pokračování.

• 
  @carboneg11 ай бұрын

  Mockrát děkujeme za milou zprávu a přejeme, ať se dílo daří! :) Kdybyste na cestě k regenerativnímu zemědělství potřebovali pomocnou ruku nebo byste se chtěli zapojit do našeho programu, a získat tak finanční odměnu za uložený uhlík, neváhejte nás kontaktovat! www.carboneg.eu

• 
  @peto1158 Жыл бұрын

  Super

• 
  @frantisek_heca Жыл бұрын

  Jsem zde nový, jsem jen malý zahřádkář. Není mi prosím jasná jedna věc. Zmiňuje tam pán, že "no-till" systém projevuje mnohem lepší zádržnost vody. Ale když přemýšlím, že mám kus půdy, kde roste například tráva několik let a nebo vedle toho kus poryju, zrotavátoruju, poorám, tak po dešti se nádherně voda vsákne do nakypřené půdy. Tak jaký je vlastně ten problém v zaorání hnoje na podzim?

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Dobrý den, v dobrém zasakování vody do půdy hraje roli hlavně stav jejího utužení, intenzita srážek a vegetační kryt. Pokud jsou srážky mírné, případně rozložené na delší časový úsek problém nenastane. Ale pokud na zpracovanou půdu přijdou intenzivní srážky moc se toho nevsákne. Techniky no-till, využívání biopórů, a rostlinný pokryv mají neoddiskutovatelnou výhodu, co se týče náchylnosti k erozním událostem a schopnosti půdy (pokud není utužená) vodu přijímat. Problém se zaorávkou hnoje je v ničení přirozeného stavu/ekosystému půdy, mikroedafonu, půdních hub a samotných půdních makroagregátů.

• 
  @fanapacas9756 Жыл бұрын

  Řeč se mluví voda teče v praxi je to jinak

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Dobrý den, každý zemědělec to má jinak, liší se lokální podmínky, typ produkce... Proto také nedáváme jeden univerzální návod jak na to, ale sdílíme s vámi raději zkušenosti různých lidí z různých míst. :) Po téměř 20 epizodách můžeme říct, že jestli mají čeští regenerativní zemědělci něco společného, je to hlavně přístup a otevřenost ke změně!

• 
  @ondrejmisak Жыл бұрын

  Veľká vďaka za titulky 🙏❤️

• 
  @user-hq8lh4mb4y Жыл бұрын

  Nech povie kedy naposledy zaplatili nájom vlastníkom pôdy

• 
  @user-hq8lh4mb4y Жыл бұрын

  Človek ktorý naviezol milión kubikov svinskej mocky z dánskych chovov v okolí Trnavy a bral zato peniaze teraz káže ako pestovať a čo tie veľké množstvo skládok na jeho chotári kala z cistyciek odpadových vôd nech ukazuje tie fotografie

• 
  @lukasstanek1172 Жыл бұрын

  Trochu vytržené z kontextu ostatních přírodních a jiných dějů, jinak je to cesta ke snížení CO2

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Hezký den, děkujeme za komentář a za zhlédnutí! Souhlasíme. Potřebovali jsme se vejít do hodiny, takže někde kontext nezmiňujeme do takového detailu, jak by si jistě zasloužil. Je to komplexní problém, který jsme se snažili zjednodušit tak, aby jej pochopila široká veřejnost.

• 
  @17MrLeon Жыл бұрын

  Nerozumím co je špatného na přehradách. Přehrady umí držet vodu v kraijně na kilometry daleko. Přijde mi že tady se na ně pohlíží neobjektivně negativně.

• 
  @zamos2816 Жыл бұрын

  Poslouchal jste tu přednášku. Pokud zadržíme vodu v krajině tak to víc než přehrada. K čemu je mi voda v přehradě, když je všude okolo sucho a když zaprší, tak voda rychle odteče.

• 
  @17MrLeon Жыл бұрын

  @@zamos2816 Přehrada drží podzemní vodu která udržuje vodu ve studnách na desítky kilometrů daleko a také v půdě. Tyhle mělký tůňky akorát hned vyschnou a jsou k ničemu.

• 
  @jaromirstudeny884911 ай бұрын

  Přehrada je sice fajn, ale v důsledku už zadržuje vodu která neměla možnost se vsáknout na poli nebo v lese, takže to vypadá v praxi tak, že při sebemenším dešti s vodou do přehrad teče i odplavena úrodná půda, a je potřeba zadržet vodu už na tom začátku, ruku na srdce každý seče zahrádky sekačkou do týdne dvakrát tráva se vypálí a přitom když už je stéblo okolo 10cm dokáže zadržet vláhu atd atd......

• 
  @klokangeorge400511 ай бұрын

  ​@@17MrLeonsamozřejmě, ALE jak kde. Všude je to jinak, takže by se to mělo pečlivě sledovat, a ne 1 projekt: žáby, a dost (Kdy jeden člověk dostane miliony dotací, a jen 2x ročně poseká kousek mokřadu, což sleduje satelit) A to by uživilo 2,4 kosáky naplno na celý rok! Nakonec má jaždá Obec jednoho,dva takové....pitomce. Co na přikaz posečou, pokácí kde-co, oblijí roundupem,popálí atd.

• 
  @chrkprk4 ай бұрын

  přehrada a krajina jsou dvě odlišné věci,přehrada má pár kilometrů čtverečních a krajina má stovky možní tisíce kilometrů čtverečních,která z těch dvou zadrží víc vody?

• 
  @jarakonik Жыл бұрын

  Dekuji za prinosne povidani. Luborovi drzim pesti. Vice takovych osvicenych lidi. 🙏🏻

• 
  @miroslavbazal4005 Жыл бұрын

  Pěkný den.Jaký secí stroj? Existuje služba.Kam se podívat.

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Hezký den, jestli jsme správně pochopili Váš dotaz, tak Biopratex nabízí služby setí, o nichž se více dočtete na jejich webu, a to včetně konkrétních typů jimi využívaných strojů: biopratex.sk

• 
  @sudetak6018 Жыл бұрын

  Dobrý den, je možné při regenerativní pastvě pobírat standardní dotace na plochu?

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Dobrý den, co zatím víme, tak ano. :)

• 
  @biopratex Жыл бұрын

  Skvělá práce!! 🐣🐤🐥🐔 kdo jednou ochutná vejce z pastvy.... pochopí 🐔 a jiné nechce!

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Naše slova! <3

• 
  @josefhab2441 Жыл бұрын

  Super ❤

• 
  @jantrdlikat-cz8058 Жыл бұрын

  Kdo to překládal? Tillage snad znamená kypření a ne orba, to by říkal ploughing ne?!

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Dobrý den, jsme si vědomi drobných nedostatků překladu, máme v plánu jej brzy upravit. :)

• 
  @jantrdlikat-cz8058 Жыл бұрын

  @@carboneg super, jinak revoluční video, to by mělo vidět hodně majitelů zemědělských podniků

• 
  @andrejpolak70 Жыл бұрын

  Slovenskému ministrovi pôdy, veľmi pekne ďakujeme.

• 
  @janrozek6978 Жыл бұрын

  no takovy rozhovor jste mohli udelat po skype. Bez zabetu chuvu, vybehu, paseni, stada je to malo....

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Dobrý den, alespoň krátké prostřihy na to, o čem se mluví (stádo, chov slepic atd.), tentokrát ve videu právě máme - na rozdíl od předchozích dílů :) Bohužel nezabírají větší část videa, což souhlasíme, že by byla větší paráda. Je to ale tím, že nemáme mnohočlenný tým (vše natáčí jeden člověk) a drahou profesionální produkci. Děláme, co se během krátké návštěvy dá. Navíc se jedná primárně o podcast (tedy audio). Vaši připomínku však určitě předáme dál a příště se zkusíme zlepšit. :)

• 
  @janrozek6978 Жыл бұрын

  Pekny den, jak se jmenovala ta kniha, kterou se chystate vydat? Je někdo, kdo tímto zpusobem udržuje vinohrad? děkuji

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Dobrý den, v českých podmínkách bohužel o žádném vinaři nevíme. A zmínka o knize nám uniká, v jaké minutě ji prosím p. Marhavý zmiňuje?

• 
  @jaromirhuml1239 Жыл бұрын

  4 VDJ bez přikrmování zlepší kvalitu pastvy jen v případě, že krávy nechcípnou hlady. Jinak poznatky z 1. ročníku SZTŠ. Nechtěl bych se zabývat něčím co ví každý vesnický synek. Když dáš víc hnoje /nebo prostřednictvím výkalů/, naroste víc trávy i půdní život bude lepší. Je vidět že doktorát není patent na selský rozum.

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Dobrý den, co na to říct... :) Snad jen, že na výzkum v Kolumbii máte kontakt přímo v přednášce a více informací o své pastvě sdílí také Wenzel Lobkowicz například v našem podcastu - kzread.info/dash/bejne/Yn-gt5Opp5XcYpc.html

• 
  @beranekmartin Жыл бұрын

  přesně moje slova, když na pastvinu aplikuji hnůj nebo kompost, navíc ještě travinu projedu provzdušňovacím válcem, tak efekt bude stejný nebo možná lepší a ještě si ušetřím minimálně 100 hodin práce za rok, jelikož nebudu muset 200x posunovat ohradník a to nepočítám čas strávený dovozem vody, holt náš selký rozum není v této době in

• 
  @beranekmartin Жыл бұрын

  @@carboneg pan Lobkowicz je tedy úkaz, všechny svoje postupy postaví na roce 2017, kdy bylo extrémní sucho a uživit dobytek byl značný problém, poněkud zapomněl sdělit, že od té doby se vláhové poměry poněkud vylepšily, krmit zvířata senem o měsíc více než sousední farmář jsou extrémní náklady, ale platit zaměstnanci za každodenní práci navíc oproti běžnému systému pastvy je co, dovážet dobytku vodu je škodlivé kvůli zhutnění půdy, ale to extrémní zatížení pastvy dobytkem nevadí a už vůbec nezmiňuji to, že minimálně 30x za rok vyrazí na louky s přepravníkem zvířat o hmotnosti tak 12-15t, tu jeho úžasnou ekonomiku (o které pořád mluví) bych chtěl vidět, když započtu zvýšené mzdové náklady na zaměstnance, rozvedení vody po pastvinách, nákup přepravníku zvířat, speciální stínící zařízení (které se možná zaplatí za 6 let) a ve finále zjistíte, že za rok 2021 na 70 hektarech vyprodukoval 20 telat

• 
  @martinvavrik719 Жыл бұрын

  Ako mám postupovať,vykopal som zemiaky a zasiali medziplodinu (horčicu).Teraz na jeseň mám horčicu zaorať,takto sa to kedysi robilo.Alebo nechať tak cez zimu? Ale ako tam na jar zasadím zemiaky ak to neprekiprím ? Ďakujem za odpoveď.

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Dobrý den, pokud máte možnost porost hořčice zmulčovat, můžete tak udělat ještě na podzim a nechat ho na povrchu půdy. Na jaře to pak závisí na dostupné technice. Existují sadbovače, které umožňují sadbu s minimálním narušováním půdy (viz např. zde kzread.info/dash/bejne/hqylz8F_maycmpc.html , kzread.info/dash/bejne/ip-ly5h9iLTdo7g.html ). Pokud byste chtěl vyzkoušet něco více inovativního, existuje tzv. do dig metoda pěstování brambor. Jde o přikrytí sadby vrstvou mulče, jehož vrstva je však během sezony v jistých případech doplňována. Nejen proto není tato metoda momentálně aplikovatelná ve velkoplošné produkci. Ale v rámci zahrad ano, zde je již ukázka sklizně - kzread.info/dash/bejne/iKmG3KaDppnUhMY.html .

• 
  @martinvavrik719 Жыл бұрын

  @@carboneg Ďakujem Vám za odpoveď a namety na pestovanie zemiakov.Už dávnejšie som videl na KZread sadenie zemiakov do sena či slamy no nemôžem sa ubraniť pocitu, že predsa je len výnosnejsie sadiť zemiaky do dobrej zeme . Sám mám skúsenosti,že keď sme používali na jeseň uhnitý hnoj od prasiat nazberali skoro vedro zemiakov na bežnom metri dĺžky. Zemiakov bolo ako šutru na Váhu 😀 Samozrejme to záviselo aj od toho aký bol rok a podobne.No myslím si, že dobrá ľahká pôda je alfa a omega pestovania.Ešte sa Vás opýtam.Bola by chyba keby som teraz na zimu horčicu pokosil a kultivatorom trochu zapracoval do pôdy? Mám len malotraktor tak preto sa pýtam.Ďakujem za odpoveď a prajem Vám veľa úspechov.

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  @@martinvavrik719 Můžete, urychlíte tím mineralizaci, zvlášť pokud bude hořčice již po odkvětu (tím myšleno zdřevnatělá), ale zároveň se tím zbavujete výhod, pro co jste možná hořčici jako meziplodinu vyséval.

• 
  @YamiKisara Жыл бұрын

  Nevím, jestli byla cílem přednášky reklama na společnost, každopádně tak prvních deset minut působí. A jelikož pán není zrovna zdatný řečník, nějak necítím potřebu sledovat video dál. Škoda, podle názvu se téma jevilo zajímavě.

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Hezký den, tak to nás mrzí, možná by se vám druhá polovina přednášky líbila více. Jejím cílem bylo představit, jak funguje "carbon farming" i projekt Carboneg, který je konkrétním příkladem unikátním pro ČR, jak za regenerativní hospodaření a ukládání uhlíku do půdy skrze něj získat finance "navíc".

• 
  @ejajamrich-hadvigova8824 Жыл бұрын

  Načo tie herbicídy? Nejde to inak? Zmulčovať to nejako?

• 
  @YamiKisara Жыл бұрын

  To víte, že jde: plečkování, podsev zeleným hnojením (které posekáte předtím, než se vysemení, a tím půdu zmulčujete), a nebo to pole zkrátka jednou za čas projít a plevel vytrhat. Ostatně, po pár letech byste plevel na svém poli ani mít neměla, maximálně po okrajích, pokud k Vám nalétají semena od sousedů, a nebo sem tam nějakou vytrvalou rostlinu, kterou holt zase uškubnete, aby se nemnožila dál. Je to tak trochu nekonečný příběh, ale pořád lepší, než vědomí, že Vaše vnoučata vůbec nebudou mít půdu, na které by mohli hospodařit, protože je zhuntovaná chemikáliemi.

• 
  @ejajamrich-hadvigova8824 Жыл бұрын

  @@YamiKisara ďakujem. Mne nejde do hlavy, keď už mám pôdu plnú života, ten život zalievať chemikáliami. Videla som videá so sejačkami, ktoré pokosili na mulč a priamo siali...už aj Krakovany nejakú novú sejačku kúpili nedávno.

• 
  @MichaelRada-INDUSTRY50 Жыл бұрын

  Je důležité nevyjímat zemědělství z celku. Uložení uhlíku do půdy není a nemůže být jediným řešením stojícím osamozěně. Je třeba jednat v harmonii se všemi ostatními metodami a průmyslovými odvětvámi a tím vytvářet zdraví globální EKOSYSTÉM a to je věc kterou již 9 let dělají při implementaci principy INDUSTRY 5.0, tedy systémová prevence vzniku odpadu a plýtvání. kzread.info/dash/bejne/gIqhw6itXae7qLg.html

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Hezký den, Michaeli, děkujeme za Váš komentář, samozřejmě souhlasíme, že regenerativní zemědělství není všespásným konceptem, nemůžeme pokračovat v současném tempu znečišťování ovzduší a doufat, že to za nás půda, respektive zemědělci vyřeší. To ale není předmětem tohoto videa. To pouze ukazuje, jak funguje zachycování uhlíku z ovzduší (CO2) do půdy, což ve výsledku může pomoci umazávat náš klimatický dluh. Napsali jsme o tom několik článků založených na odborné literatuře a studiích, např.: carboneg.eu/cs/blog/proc-potrebujeme-cdr-a-co-to-vlastne-je či carboneg.eu/cs/blog/klimaticka-zmena-regenerativni-zemedelstvi

• 
  @rybyzdvora3994 Жыл бұрын

  Paradna prednaska, vdaka. Snad sa to vsetko zacne posuvat tymto smerom. Tiez skusam v chove ryb veci, ktore nemaju so sucasnym farmovym chovom moc spolocneho.

• 
  @carboneg Жыл бұрын

  Hezký den, děkujeme za milý komentář a také držíme palce u objevování nových postupů a hranic!

• 
  @vaclavhanusekv17172 жыл бұрын

  16:30 - opravdu si rostlina nevezme živiny z minerálního hnojiva sama? Žil jsem doteď v domnění, že ano, protože se tam třeba dusík přímo dává ve formě nitrátu/amoniaku (podle preference typu dusíku, který ta či ona plodina chce), který je přímo dostupný rostlině. Jediný rozdíl v organickém a minerálním hnojivu jsem měl za ten, že právě to organické musí být rozloženo půdním životem (bakteriemi, houbami,...), aby bylo učiněno přístupným (bio-available form) rostlině. Výsledný nitrát/amoniak je pro mě pak chemicky stejný, ačkoliv ten dusík pocházející z organického hnojiva má tu výhodu, že živil půdní život, zatímco minerální hnojivo ho obešlo - zkrátka jsme násilně (force-feeding) nakrmili rostlinu tím, co hned přijme, ale vykašlali jsme se u toho na půdní život, který tvoří strukturu půdy - další obří plus půdního života (bakterie "sliz", kterým se přichytávají k okolí a tvoří mikroagregáty; houby, které se proplétají půdou a tvoří makroagregáty). Za případnou odpověď děkuji, zatím jsem téma v českém prostředí neřešil a čerpal jsem v rámci koníčku z Dr. Alain Ingham, Jeffa Lowenfelse a mnoha zahradníků, kteří téma řeší. 40:00 - Jakým způsobem zlepšit půdní aktivitu? Jaké přípravky? Co říkáte na kompostové čaje? Zatím jsem v tomto duchu slyšel pouze o něm (tedy že do vody dám nějaký zdroj půdní mikrobiologie /kompost/, nějaký zdroi energie - cukr /melasa/, zdroj kyslíku /kompresor/ a nechám to probublávat, aby se mi půdní organismy přemnožily v dobrých podmínkách (hodně kyslíku a zdroj energie) a následně toto aplikuji na půdu, čímž tam ty organismy dostanu a podpořím biodiverzitu půdy.

• 
  @biopratex2 жыл бұрын

  Dobrý den, rostlina si vezme živiny z menší části sama, ale nevezme si je ve formě v jaké ji doplňujeme prostřednictvím minerálních hnojiv. Jedna z cest přijmu živin, ta nejdůležitejší je přijem přes kutikulu kořenového systému prostředníctvím ionové pumpy. Proto se musí živiny aplikované v mineráních hnojivech ze stabilní molekulové formy dostat do nestabilní ionové formy. Tato proměna v půdě je realizovaná prostřednictvím organických enzymů, které produkují půdní bakterie a houby. Mezi absorbovanými iony té které živiny není chemický rozdíl. Rozdíl je v procesu biochemické proměny jestli je zdrojem organická nebo anorganická surovina. Jednoduše řečeno, živiny z rostlinné hmoty nebo dodávané v minerálních hnojivech musí být “předžvýkány” půdní mikrobiotou. Jediný rozdíl je v délce procesu a počtu biochemických rekací k dosáhnutí výsledné ionové formy. 40.00 Příliš rozsáhlé téma na odpověď ve formě komentáře. Kompostové čaje jsou skvělá věc, ale neřeší vše (vhodné pro menší výměry - zahrádkáři) je to jeden nástroj z mnoha (firmy prodávající biostimulační přípravky vhodné i do eko), pro nastartování změn. Komplexní ozdravení ekosystému půdy je postaveno systematickém přístupu a využití vícero nástrojů. zatím takto 🙂