V minulem videu je videt na termokamere ze jedna rada" phorotermu" je vice modra nez řada pod.. z toho bych lajcky a logicky usoudil ze tam bude trojuhelnikova mezera 😄. Necham se prekvapit, samozdrejmne jdi střechou..nejsnažší volba.. a pak ta horši vnitřkem, kdy zjistiš i škody které nebyly videt.. diky za video a at se daři!

Ta folie pod taškama vypada jako parozabrana. A pod sadroše dali paropropustnou hdyroizolaci. Oni to asi prohodily misty když to instalovali střechaři. Když ta parozabrana je nad vatou tak nepropusti vlhkos a neodpaři se voda z vaty, ta škvira je mala aby se odvětrala vlhkost. Bylo by dobry se kouknout jestli se neděla kondenzat když taje snih třeba když se otepluje. Ale problem je v ty horni folii ta nepatři pod tašky ale pod vatu aby nepropustila zadnou vlhkost, paru ze vnitř baraku do vaty. A nahoře ma byt difuzně propustna folie ktera propoušti paru z vaty ale funguje jako hydroizolace. Tu co mate vy tak je hydroizolace a paroizolace a to je špatně. Ta by měla byt hned za sadrokartonem.

@61otariotari

2 жыл бұрын

Je tam nevhodna folie. Pod taskami mas parozabranu misto paropropustne. !!!! Proto ten kondenzat. Mezeru nerusit. Nechat.

Super Zateplení Vidláku

15:45 Tak, tak tak! A je to 😀

Zdravím všechny a zejména Vidláka. K videu jsem se dostal náhodou a zkusím se podělit se svými zkušenostmi projektanta. Po shlédnutí videa mám nejasnost zda nad krokvemi je parozábrana nebo nekontaktní pojistná difúzní fólie. Přijde mi minimálně podezřelé, že ta fólie nikde nemá barevné označení a klidně to může být i parotěsná fólie. Kdyby to byla pojistná (difúzní) fólie určitě bude nekontaktní. U těchto fólií musí být zachována větrací mezera u spodního okraje střechy a tedy zapěnění mezery mezi zateplením a palubkami nedoporučuji. Případná vlhkost, která by pronikala z interiéru do konstrukce střechy by mohla kondenzovat právě na spodní straně fólie a dělat další škody, protože tyto typy mají větší difúzní tloušťku (česky řečeno hůře propouští vlhkost). Jelikož se plíseň neprojevuje po celé délce nadezdívky, jsou možné příčiny vzniku následující. 1. Špatně provedená tepelná izolace mezi krokvemi v místě pozednice, případně mohlo dojít k sesunutí tepelné izolace, případně izolaci mohly porušit kuny nebo myši a studený vzduch ochlazuje konstrukci a vzniká místo, kde dochází ke kondenzaci vody a vzniku plísně. 2. Netěsná nebo porušená parotěsná fólie, vlhkost se mohla natáhnout do tepelné izolace, vlhká izolace tím pádem špatně izoluje a vzniká tepelný most. Ochlazuje se stěna, kondenzuje voda a vzniká plíseň. Tato varianta mi ale nepřijde tolik pravděpodobná Určitě nepomáhá, že izolace ve střeše je pouze 15 cm, to je opravdu málo a přispívá to právě v takto kritických místech vzniku takovýchto problémů. Jak bylo řečeno ve videu, doporučuji rozebrat střechu z vrchní strany, fólii rozříznout a udělat opravu místa, záleží na typu defektu.

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj Jirko, děkuju za rozbor. Já tam ještě zkusím strčit malou kamerku, třeba něco uvidím.

Není nad dobrou radu. 👌👏

Jojo Vidláku klasickej tepelnej most postupuj nejlépe k dané situaci jakou máš.Uvidíme se v úterý na Malostranském náměstí😉😉😉

Postupně bych zeshora odkrýval střechu, doplnil vatu až po folii (dle situace asi +3cm vaty) a vyměnil nekontaktní folii za kontaktní.

Nazdár. Tá fólia kerá tam je, to je myslím úplne vodotesná folia. Medzi izoláciou a strechou by mala byť skôr difúzna fólia -> prepustí paru von ale z vonku nepustí vodu (pri poruche krytiny) - niečo ako Goratex na topánkach. Aj to môže spôsobovať problém. A ten prúdiaci vzduch, pokiaľ prúdi nesprávnym miestom, môže narobiť fakt paseku. Mne vlhne jeden múr pri dverách a dlho som nevedel prísť na to, čo to spôsobuje. Lebo zo zeme vlhkosť určite neťahá. Nakoniec som zistil, že je tam prasklina, cez keru proudi vzduch a voda potom kondenzuje vo vnutri mistnosti.

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, takhle to dopadne, když stavějí střechu a nemyslí na zateplení :-)

Je tam tepelny most, fasadna izolacia musi byt vytiahnuta az po najvyssie miesto co sa da, staci mala spara a v mraze sa ochladzuje miesto styku podzednice a steny, stena je vodic zimy... Vsetko musi byt zateplene, aby sa eliminivali prudke prechody teplot

Tak kolego Vidláku, tohle bude ještě pořádná prča. Prvně - to co je pod taškama je parotěsná folie. Tedy brání prostupu vody oběma směry. Nevím co bylo dostupné před 25ti lety, ale správná hydroizolace je netkaná textilie, která nepropustí kapalnou vodu do konstrukce, ale z konstrukce propustí páry. Nu což, už je to hotový... ta mezera nad skelnou vatou je nezbytná - bez ní by to nijak nevětralo. Osobně bych tě poslal ještě jednou na půdu zkouknout kolik máš reálně izolace. Takhle to vypadá (a stářím montáže odpovídá) že máš jen mezikrokevní izolaci max 15cm. To že je to "jen 15cm" je ale menší problém... větší problém jsou ty krokve, který oproti vatě krásně vedou teplo/chlad a tedy jde o tepelnej most. Co je matoucí, že od sebe ty dva fleky plísně nejsou vzdálený ani 125cm - šířku sádroše (protrhaná fólie), ani nějakejch 70-100cm na rozestup mezi krokvema. Nebo snad jo? Tedy další úkol - zaměřit odstup fleků plísně a zkontrolovat jestli odpovídá krokvím pod kterejma možná vzniká. Každopádně nejlepší řešení by bylo předělat si zateplení střechy ze současnejch max15cm na 30+ a udělat to pořádně. Ale to znamená rozebrat buď střechu, nebo pokoje.

@Mason-movie

2 жыл бұрын

To snad ne? Od kdy je dřevo vodič tepla? Tento nesmysl jsem už párkrát slyšel a vždycky se tomu musím smát :))) Dřevo je izolant, nedělá tepelný most!

@vaclavmachu8235

2 жыл бұрын

@@Mason-movie Dřevo sice není "vodič tepla", ale má mnohem horší součinitel tepelné vodivosti (λ). Pro porovnání orientačně dřevo kolmo na vlákna má cca λ=0,18, oproti tomu např. kamenná vata má λ=0,038. Tudíž krokve jsou opravdu tepelným mostem a proto se buď přidává TI pod krokve, nebo se dělá kompletně jako nadkrokevní (kdy vliv krokví tam vůbec není). Nicméně při malé tloušťce tepelné izolace ten vliv krokví se neprojevuje tak dramaticky. Toto si nemyslím, že by byl problém těch plísní. To co píše výše "MERUNA", tak si také trochu říkám, jestli nebyla na místo difuzní doplňkové hydroizolace (která propouští páry ven) chybně použita nahoru parozábrana, která by měla být u spodního líce a měla by být naprosto těsná, aby nepropustila páry a proudění vzduchu z interiéru do nad ní uloženou tepelnou izolaci. Pokud by byla opravdu použita parozábrana na horním líci, tak ještě záleží co bylo použito na spodním líci. Pokud by tam byla na spodním líci provedená dokonale utěsněná druhá parozábrana (o tom dokonalém provedení pochybuji, i s ohledem k životnosti těchto fólií), nemuselo by teoreticky to udělat nic. Pokud by však byla na spodním líci chybně umístěna difuzní fólie (která páry propouští), tak by při utěsnění té větrané mezery kondenzovala vodní pára v konstrukci, nasákla by tepelná izolace a shnily by dřevěné prvky krovu. Doporučoval bych místo plísní rozkrýt. Ať už shora, nebo zespoda od sdk a prověřit, zda jsou skladby provedené správně. To že tam jsou provedené dvě nějaké "fólie", ještě neznamená, že jsou správného typu. Problém navíc také nemusí být nutně v tom místě, kde se projevuje. Může se do konstrukce pára dostávat někde výše a po fólii stékat k pozednici. Případně může být porušená doplňková hydroizolace někde výše. Rozhodně lépe takovéto projevy řešit zavčasu, než dojde k degradaci dřevěných prvků krovu a tudíž mnohem větší náklady na opravy.

@Mason-movie

2 жыл бұрын

@@vaclavmachu8235 Já bych tato laboratorní čísla zase tak vážně nebral. Vůbec nevysvětlují skvělé izolační vlastnosti dřevostaveb, jako jsou sruby a roubenky. Ale budiž. Jenže ani tak se nejedná o tzv. tepelný most. Tepelným mostem se rozumí vedení teploty přímo, takže tím jsou především v dnešní době hojně využívané blbosti, jako třeba ocelová vaznice ve střeše a podobně. To je opravdu velký tepelný most, pokud zasahuje až do venkovní konstrukce. Každopádně se minimálně shodneme na tom, že krokve rozhodně nezpůsobují problém s plísní, že? Prostě jde o to, že v tom rohu je izolace odrbaná a tzv. rosný bod se nachází v sádrokartonu nebo těsně za ním. Takto se to může projevit i v případě, že je parotěsná fólie v pořádku. Samozřejmě možnost zatékání se taky nedá vyloučit. Ta vrchní fólie na krokvích není parotěsná. Je to tzv. paropropustná fólie. Je to předchůdce dnešních difúzních fólií. Vypadá sice podobně jako parotěs, ale má v sobě maličké dírky, které měly zajišťovat propouštění vlhkosti směrem ven. Jen se nesměla dotýkat izolace, proto byla nekontaktní. I když to dnes zní úsměvně, dřív prostě nic lepšího nebylo. Té dřevěné konstrukci se jen tak něco nestane, tolik vlhkosti tam není. Vidlákovi jsem napsal zvlášť komentář, jakým způsobem by se dalo postupovat.

@vaclavmachu8235

2 жыл бұрын

@@Mason-movie Tepelným mostem jsou, proto se také ve výpočtech uvažují jako systematické tepelné mosty. Ocelové vaznice nejsou problém, pokud se dostatečně zaizolují. Nicméně u ocelových prvků je v případě nedostatečné izolace problémem jejich velká tepelná vodivost a následná kondenzace na povrchu. "Skvělé izolační vlastnosti roubenek" je celkem blbost. Jejich tepelně izolační vlastnosti jsou sice lepší, než 45cm plné pálené cihly, které vznikaly zároveň. Nicméně jsou z dnešního hlediska naprosto nedostačující. Pokud tedy nechcete topit jen v kamnech dřevem. To, jestli je to ta, nebo ta fólie, budeme asi takto těžko odhadovat. Když občas slyšívám jak si lidi kupují ve stavebninách fólie a ani nevědí k čemu mají ve skladbě sloužit, jen že tam asi mají dát nějakou fólii a je jim jedno jestli je to parozábrana, nebo doplňková hydroizolace. Tak se již nedivím ničemu.

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, děkuju za rozbor. Ano, je tam cca 15 cm, takže cca 5 cm pod krokvemi (+ dřevo) a jinde těch 15 cm.

Ahoj Vidláku! Problém může vzniknout: 1) nedostatečným prolepením parozábrany ve spojích 2)špatným, nebo žádným

Ahoj Vidláku, všichni řeší izolace parozábrany, ale že tam podfukuje nikoho nezajímá, myslím si, že kdyby se z venku dal nějaký asi pozink či hliníkový plech takové L-ko, či deska, možná deska pobitá plechem (to by pak vydrželo věky), tak aby vítr nemohl podfukovat přímo do toho prostoru pod střechu, bylo by nejmíň půl problému vyřešeného, jestliže tam vítr fouká zvenku tak to tam ochlazuje a pak to kondenzuje, tedy zabránit podfukování v daném místě z venku to by mohlo pomoci a pak třeba zevnitř dozateplit. Moc pěkná videa a hlavně lidi se na to koukaj a dávají rady a informace, moc se to pěkne čte a to je Tvoje - Vidlákova zásluha :-)

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, děkuju za tip. Já jsem zkoušel tomu foukání zabránit v dalším videu, tedy jenom na kousku a ono to moc nefungovalo. Ale má to hlavu a patu :-)

Logicky pokud někde kondenzuje voda znamená to že ten povrch je chladnější než povrchy ostatní protože voda se v místnosti sráží vždy na nejchladnějším místě . Řešení je poměrně jednoduché u každé místnosti u stropu udělat dle typu budovy a množství vlhka uvnitř větrací ventilační trubku a všechny nezateplené mosty do zateplit . Jinak řečeno vlhkost odvede ventilační trubka stojí to trochu tepla , ale u vlhčích prostor je to potřeba někdy to řeší okna s mikro ventilací jež je standart u všech moderních oken , ale pokud to nestačí doplní se ta trubka . Pokud by i přes zateplení a odvod vlhka docházelo ke kondenzaci je potřeba posoudit zda v prostoru se třeba nesuší prádlo nebo nesprchují lidé a podobně pak je do zvláště vlhkých prostor potřeba dát vysoušeč vzduchu s naprogramovaným provozem . Vše se dá řešit dobrý začátek je zateplit ty nesmyslné tepelné mosty co tam stavař nechal . Hlavní je posoudit též rosný bod ve skladbě izolací a zdiva , ale to je moc psaní to už si nastudujte z literatury o skladbách zateplení od jednotlivých výrobců sami . Já sám mám starý cihloví dům a trvalo mi to 10 let než jsem to vše odstranil a zbavil se plísní .

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj Tomáši, děkuju za příspěvek. O té větrací trubce uvažuju, to dává smysl. Ale jak píšeš, stojí to trochu tepla. Takže ideální by bylo tu trubku otevírat podle vlhkosti automaticky.

@tomaskonopac9431

9 ай бұрын

@@vidlak001 Já tam původně měl ventilátory se zpětnou klapkou v těch trubkách, ale neosvědčilo se to po cca 3-5 letech ty ventilátory sežrala vlhkost a zanesli se pořád se to muselo čistit a měnit nakonec jsem tam nechal jen tu trubku a stačí to.

Jedna z možných příčin může být i pouze špatně ukončená/napojená nebo děravá parotěsná fólie. Jakmile se dostává vzduch z interiéru nějakou dírkou do izolace je časem po izolaci. Vata nasakuje kondenzující vodou a přestává izolovat a nestíhá vysichat odvětráním. Je to proces s kladnou zpětnou vazbou. Stačí třeba poškození fólie vruty lišt pro sádroš. V takovém případě dodatečné zateplení může problém jen odsunout do budoucnosti. V nejhorším místě bych nějakou sondou zkusil změřit vlhkost vaty.

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, ano, to dává smysl, děkuju za komentář.

Mám velmi podobnou skladbu střechy, fólii podobnou, paropropustnou, nekontaktní, tuším Jutafol. Podobný problém, dodatečné zateplení 14cm jen k podbití, tak jsme aspoň vylomili jednu palubku u zdi a aspoň trochu to tam obalili izolací. Zatím ok. Ale jediný rozumný přístup je střechou, sundat tašky, naříznout fólii a opravit.

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, já mám ty palubky jen dole, tak možná se ani nemusí lámat.

Co já si vybavuji, tak každá folie, co byla určena na střechu, tak byla popsána. Byl tam název a dokonce vyznačený minimální přesah. Podle toho se dalo zjistit, jestli je kontaktní (směla se dotýkat izolace) nebo ne. Pokud tam není žádný popisek, tak se nejspíš jedná o folii na parozábranu. Jaký je rozdíl mezi nekontaktní folií a parozábranou nevim. Možná odolností proti UV zářením

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, procházel jsem to a žádný popisek jsem nenašel. Na sluníčku se (po 20 letech) drolí.

2 жыл бұрын

@@vidlak001 Oni ty folie měli odolat slunci jen cca 3 měsíce. Já si myslím, že to není folie pod krytinu. Ale folie nemá vliv na vzniku rosného bodu. Tam by jedině mohlo dojít, že se na ní srazí vlhkost a pokud se někde dotýká izolace folie, tak jak stéká voda po folii, tak se dostane do izolace a proteče. Pak by tam mohla vzniknout skvrna od vody. Ale podle termokamery si taky myslím, že tam chybí izolace.

@petrjonas1599

2 жыл бұрын

Folie mezi izolací a krytinou byly dva druhy. Ta co tam je byla jen jako hydroizolační a potřebuje tu odvětrávací mezeru mezi izolací a folií. Aby mohla být folie v kontaktu s izolací, musela by se použít "difúzněpropustná" verze. Je řešeno nějakou mikroperforací, která z jedné straně nedovolí průsak kapalné vodě a ve druhém směru dovolí difuzi vodní páry. Rozdíl je v ceně. Ve tvém případě bude nejspíš problém, že bude někde špatně vyplněná vata. Vzniklou škvírou se to pak ochlazuje. A dle mé zkušenosti je s touto skladbou střechy problém pokud je v zimně velký vítr, tak to je hodně znát, že ta střecha "profoukne" = velké ztráty tepla.

Vidláku úplně špatně! Ta fólie vypadá jako parozábrana. Nad izolaci pod střešní krytinu patří paropropustná střešní fólie. Ta je z materiálu který dovolí izolaci dýchat, nepustí do odkapávací vodu z krytiny a má tu důležitou vlastnost že na ní téměř nekondenzuje voda. Kdežto parozábrana je ve svým způsobem igelit na kterém voda kondenzuje.

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, přeci věděli co dělají... v tom případě tam větrací mezera musí zůstat.

@jardaexe7412

2 жыл бұрын

Ahoj, Papanhe to popsal přesně. Ta fólie je s největší pravděpodobností parotěsná. Pod stření krytinou má být paropropustná. V první řadě zjisti o jakou folii se opravdu jedná, ať máš jistotu. Toto je zásadní první krok... já měl na baráku otočené fólie, docházelo ke kondenzaci. Zdi jsem měl mokré a vznikala plíseň. Vše muselo dolů, včetně střešní krytiny. Držím palce, ať je ta fólie paropropustná.. měj se..

@papanhe

2 жыл бұрын

@@jardaexe7412 ano alfa a omega je to o jakou folii vlastně jde.

@papanhe

2 жыл бұрын

@@vidlak001 existuje ještě jedno řešení. Nad střešní tepelná izolace. Ve zkratce je to tak že se sundá krytina udělá se podle typu zateplení parozábrana nebo ne. Pak přijde tepelná izolace a na ní krytina. V tvém případě to možná bude jednodušší než rozebírat celou konstrukci a předělávat to pokud to bude muset být. Celá střešní konstrukce s tím dostane do Teplé zóny tím mimo rosný bod. Udělat dokonalou parozábranu ve stávající střeše je hrozná pakárna. Průnik vodních pár ses shustí do míst kde vznikne nějaká nedokonalost a pokud se to potká s chladným místem je o průšvih postaráno. Nejprve je potřeba vše prověřit.

plíseň nemá ráda zimu, pomoct se tomu dá topením a každopádně doladit zateplení a dotěsnit. jinak polistirén do sedmy centimetrů promrzá doporučují 10cm

@divestor

6 ай бұрын

Strejdo, jestli nerozumíš tomu, jak se správně píšou slova, tak se mi těžko věří, že rozumíš čemukoliv ohledně zateplování.

Ahoj, vypadá to že není izolace v mezeře mezi pozednicí a tou přizdívkou. Sundal bych pár tašek, podívat se kde končí palubky, nad tím rozříznout tu fólií a budeš přímo na vatě a uvidíš kde je problém. Fólie jde potom buď přeložit novou fólií a u spoje ji podstrčit pod spoj dalšího pásu fólie a nebo koupit kvalitní pásku na fólií a zaslepit.

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, ano, to dává smysl.

Ten poslední odborník na drátě byl dle mě nejlepší. Shora rozebrat a nejspíš tam bude jen pokrčená vata, tak opravit vatu a zalepit folii a jeto. Bezkontaktní folie znamená, že z obou stran má být vzduchová mezera. Ty igelitové jsou bezkontaktní. Takové, co vypadají jak netkaná textílie je kontaktní. Je super, že máš tašku, ty se aspoň dají snadno rozebrat. To kameru na drátku ani nebudeš potřebovat. Mnoho zdaru a hlavně se nenech ukecat na avokádo, je sice super, ale je hodně tučné, takže na hubnutí to není :) :)

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, děkuju za obojí povzbuzení. Konečně jsem se dozvěděl, jak vypadá ta kontaktní fólie :-)

@rawstrava3627

2 жыл бұрын

Tak k avokadu mam co povedat :D Kedze sa o stravovanie dost dobre zaujimam .. . o zdrave stravovanie. . . . cisty olej z avokada, moze byt problem, avokado ako celok urcite nie. . . pretoze cely plod obsahuje aj vsetky potrebne latky, aby sa tuk dobre stravil v tele. . .to iste akykolvek orech ci semena. . . a mimo to, avokado obsahuje prave tie najkvalitnejsie tuky, z ktorych sa ovela tazsie pribera.... ;)

Dobrý den, pane Vidláku. Ta pojistná hydroizolace určitě není kontaktní, tudíž mezi ní a izolací musí být provětrávaná mezera. Co se týče té plísně. Dle mého názoru je první problém ve fasádní izolaci, pokud je pouze 5 cm, tak je to zoufale málo, ale dříve (před 20 lety) se běžně dělalo 5-7 cm, což je rizikové s ohledem na posun rosného bodu směrem do zdiva. Druhý problém té plísně je v nedostatečné izolaci, která je dána mezi krokve a pod ně, případně v nedostatečné, špatně provedené, nebo dokonce perforované parozábraně, která má být mezi izolací a sádrokartonem. Tedy, zkusil bych rozebrat sádroš v místě, kde se tvoří plíseň a podíval bych se, jak je ta skladba provedena.

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, děkuju za příspěvek. Tak je to, před 20 lety se kolikrát ani nezateplovalo.

@Thales_WH

2 жыл бұрын

Vidím to dost podobně, šel bych na to rozborkou zevnitř. Sice dojde k poškození sádrokartonové desky, ale ta je stejně teď už prolezlá plísní, takže bych jí stejně nechtěl. Výhoda je, že je možné provést velmi důkladnou inspekci, kdy je vše velmi dobře vidět, práce je pohodlná (a tedy jí člověk neuspěchá kvůli nepohodlí) a není nutné při tom lézt po střeše. Na to je vždy dobré pamatovat, natož se vzrůstajícím věkem. To říkám i z pohledu člověka, který se jistý čas lezením po střechách živil.

@mkt499

2 жыл бұрын

@@vidlak001 nezateplovalo ale kurilo sa na vyzsie teploty, viac sa vetralo netesnymi oknami, nezateplena konstrukcia umoznovala vacsie tepelne uniky, cirkulaciu vzduchu.. Dnes su na tvorbu plesni lepsie podmienky, za urcitych okolnosti

Je to těžké když nevíte co je lať a kontralať ..... ach jo...atd.

Vložka patři víš kam! To je obor pro ŽENY! Nepěnit! J.CH.

Proč nekomunikuješ s Tomášem Toko manufaktura

Tam u té plísně, je to studené proto, protože to je vlhké. Už samotným odpařováním vlhkosti, dochází k ochlazování, nemluvě o "tepelném mostu".

Ahoj Vidláku. No je to stavění trápení. Minule říkals, žes stavěl cca před 20 lety. Tenkrát se to tak moc ještě neřešilo. Dnešní zateplení na zdi 5cm a ve stropě 15cm je zoufale málo. Na zeď tak 20cm (pokud to nejsou nějaké ty tvárnice se zateplovací vlastností) a do stropu 40cm. Ono to teplo jde prostě nahoru. A že bys v pokojíčku vyboural sádroš, tu vatu přidal zevnitř a novej sádroš odsadil o tloušťku vaty? Jasně, že se zmenší pokoj, ale pravděpodobně jen ta šikmina. Ale takto bys nemusel zvedat střechu (krytinu). To by byla fakt pakárna. Na folie odborník nejsem, ale tak nějak si to představuju takto. Parotěsná folie je těsný igelit. Paropropustná folie je dírkovaný igelit. U propustné folie se musí dodržet orientace. Tak bych čekal, že ty dirky v igelitu budou takové mikro sopečky, které musí trčet nahoru aby je voda obtekla. Pára se těmi dirkami asi dostane obousměrně. Nebo je to blbost? Co to prozkomat mikroskopem? Docela mě vadí, že se dneska z každé blbiny dělá raketová věda, aby tomu nikdo nerozumněl. A jen tak mimo mísu. Díky i tvojí inspiraci jsem už taky pověsil nový bojler a fv panely jsou asi někde v kontejneru v Suezském průplavu. Ale běda ti, jak to nebude fungovat 🤪

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj Roberte, děkuju za komentář. Mě všechny ty parozábrany a izolace přijdou jako zoufalství. Vlhkost by měla přirozeně a pomalu odejít a ne se zasekávat na nějaké fólii. Blahopřeju k panelům!

Jen se divim, ze se tam jeste nenastehovala kuna... To ti vidlaku nepreju!! :-)

v kuchyni jsme měli plísen u okna tak jsen vyvrtal 10 vrtákem do zdi asi 10 cm a nastříkal jsem do otvorů savo proti plísni a zasádroval díru a je pokoj

Pokud je tam parotěsná folie tak se občas povede dát jí obráceně. ... pak lepší, když tam není vůbec.

měřění termokamerou je ideální dělat ráno.Kdy bývá nejchladněji a mít pořádně zatopeno.Když se dělají posudky podkroví tak se dělají v nejnižší venkovní teplotě,ideál - 15 C a dům se vytopí na tak na 24 C,to pak vypadá každý snímek hrůzostrašně i při celkem obstojné izolaci.Zaizoluj pořádně tu pozednici a je klid.To je takové kritické místo,kde se ta izolace špatně nasunuje a zmačkne se.Jednou jsem to řešil v vychytralým zákazníkem. Dělal snímky v - 18 a dům vytopil na 28 ,chtěl 100 000 a opravu + náhradní bydlení.Tak jsem mu žekl ,že to je levnější nájemný vrah a dal pokoj

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, děkuju za perfektní poznámku. Ano, fotit v zimě a pořádně zatopit. V létě bychom nenaměřili nic.

@pracantneunavny8833

2 жыл бұрын

@@vidlak001 ideální jsou vnitřní thermosnímky,na barévném spektru teplot je vidět každý unik a nedostatek.Ale ta plísen je dostatečné upozornění na problém.

Vidláku, ta fólie co máš na střeše, je ta nekontaktní. To znamená, že by se neměla dotýkat izolace. Ale dřív ani lepší fólie nebyly, takže se nedivím, že tam je ten igelit. Dnešní difúzní fólie jsou na úplně jiné úrovni. Pokud nechceš rozebírat sádrokarton zevnitř a zkoumat parotěsnou fólii a provedení izolace, je opravdu nejlepší řešení tyto mezery zapěnit zvenčí. Samozřejmě nejlepší řešení by bylo sundat tašku, demontovat latě, otrhat starou fólii, doplnit izolaci, přidat okapnice, nainstalovat novou difúzní fólii, přibít kontralatě a opět zalaťovat, případně vyměnit klempířské prvky, protože ty původní zřejmě nezachráníš a nakonec znovu pokrýt. To všechno by však bylo finančně hodně nákladné. Takže určitě bych se podíval nejprve do té mezery endoskopickou kamerou pro zjištění situace a pokud je parotěsná fólie v pořádku, prostě bych to slabé místo zapěnil...

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, děkuju za perfektní shrnutí včetně rekonstrukce. Tak mi to dává smysl.

nie ja ta folia na opak?odrazova je(olobal) a inac sa spoje lepia

@matejvrlik8233

2 жыл бұрын

mriezka je proti vtakom pozri si bramac katalog

Zapěň to a hotovo. Je folie dotyková a nedotyková. Ty máš nedotykovou-izolace se ti nesmí dotýkat te folie. Ale střecha ti větrá tou protihmyzovou mřížkou a ventilačními taškami.

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ne ne, protihmyzová mřížka je nad fólií a mezera pod fólií.

Už vyšlo video od Tesaře na tuto problematiku kzread.info/dash/bejne/onmKrs2adZaWhqw.html

Střecha vypadá postavená na základě chaty Tatranec. Skoro jako kdyby někdo kdysi přestavoval chatu na barák.

Čím dál větší cypoviny. Sorry.

Aby mohla odchádzať vlhkost

@matejtabak4010

Жыл бұрын

Vždy keď vyskočí tvoje video pozrem lebo to je s humorom a na nič sa nehras

Ta fólia pod taškami je zla tam musí byť paropriepustna a nie parozabrana

Otazka je ze ci to robi iba na jednom mieste v celom dome

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, občas někde. Možná to souvisí s topením a počasím které zrovna je.

@mkt499

2 жыл бұрын

@@vidlak001 proste ta konstrukcia je z nejakeho obdobia a ma svoje tepelne potreby, prilisnym setrenim na vykurovani plus dalsie podmienky, ako mokre pradlo, a je to hotovo.. Taktiez moze byt problem ci vobec radiator kuri, moze byt zaseknuty ventil, taktiez nefunkcna hlavica..

Natři si raději rýny , ať nejsou jak liška😂

@vidlak001

8 ай бұрын

Ahoj, čekám až zoxiduje zinek :-)

Otevřít sádroš a podívat se rovnou nad něj.

Čau Vidláku, tohle by tě mohlo možná trochu zajímat kzread.info/dash/bejne/mYCos5Kzmra3h7w.html .

@vidlak001

2 жыл бұрын

Člověče, to je borec.

Rebrik oprety na tu zateplenu fasadu by som neopieral

@vidlak001

2 жыл бұрын

Ahoj, to záleží na úhlu žebříku :-)

@rawstrava3627

2 жыл бұрын

@@vidlak001 a od hmotnosti Vidlaka :p

Kamenný. Koberec