polovodičový jav bol objaveny v cca 1925... 1. tranzistor bol vyrobený v rokoch 1947-1948 v bellových laboratóriách a na komerčné použitie bol uvedený 1950-1951... začiatok 20. storočia sú roky 1900-1910

@ZapiskyMF

6 ай бұрын

Díky za doplnění historických údajů. Asi by bylo opravdu lepší říct od první poloviny 20. století.

@janboros7063

6 ай бұрын

@@ZapiskyMF v pohode, len som chcel upresniť, ale nie je to nejaká zásadná chyba.

Naprosto skvěle vysvětleno, díky Vám pochopeno!

@ZapiskyMF

2 ай бұрын

Tak to mě moc těší. Ať se daří 😉

Skvěle vysvětleno! Díky!

super!

10:59 "zesilovač" nemá napájení, bere free energii z vesmíru?

@ZapiskyMF

6 ай бұрын

Už jsem odpovídal v jiném komentáři. Díky za pečlivé sledování.

1:59 když na tu diodu v závěrném směru přivedete dostatečné napětí tak se prorazí a proud také poteče 😉

@petrlastovic466

6 ай бұрын

Jinak supr práce, být student, tak ten kontext hltám

@ZapiskyMF

6 ай бұрын

Ano, máte úplnou pravdu. Průraz zmiňuji v průběhu videa. 😉

@petrlastovic466

6 ай бұрын

@@ZapiskyMF tak to je moje vina, pardón

1:27 kde je ta baterie?

@ZapiskyMF

6 ай бұрын

Myslím zdroj stejnosměrného napětí, asi jsem se přeřekl. Pokus jsem natáčel v jiné chvíli než zbytek videa.

třeba 5:00, osy jsou popsány velmi svérázně...

@ZapiskyMF

6 ай бұрын

Jakou svéráznost máte na mysli? Pokud narážíte na různé násobky jednotek na jednotlivých osách, je to kvůli tomu, aby se celá VA charakteristika vešla přehledně do grafu a bylo možné znázornit všechny aspekty. Tedy jak "mikroproud" tak prahové napětí a i průrazné napětí.

@marekpospa1266

6 ай бұрын

Co je to prosím třeba to I(lomeno)A - jinak to do komentu nejde napsat. Pokud popisujete ve fyzice osy grafu, tak prosím pište veličinu, například pro stejnosměrný proud je to "I" a jednotky vložte do hranatých závorek [A]. Takto je to používáno a je to srozumitelné. Když už máte na osách různý rozměr (naprosto ok), tak alespoň napište orientačně (číslo) kolik myslíte že to tak asi je. :) např.: prahové napětí diody cca 0,2 až 3,5V - ale pro průrazné napětí to je od 3V do desítek kV :) Takže tam ty všechny aspekty stejně nenacpete. :))

@ZapiskyMF

6 ай бұрын

@@marekpospa1266 existuje několik legitimních možností, jak zapisovat fyzikální veličinu a jednotku do grafu. Jednou z nich je ta, co píšete vy. Další je ta, co používám já, ta s lomítkem. Já nerad píšu do grafu [A] i když jak říkám, taky se to používá. Míchá se to potom s označením [I] = A tedy “jednotkou proudu je ampér”.

1:04 chyba, U3 a U4 jsou na stejném vodiči a každý průběh je jiný...

@ZapiskyMF

6 ай бұрын

Je to správně. Napětí U4 už je vyhlazené díky připojenému kondenzátoru. Graetzovým zapojením se budu zabývat pečlivěji v některém z dalších videí. Vysvětlím vám to tam :-)

@marekpospa1266

6 ай бұрын

Je to blbě, takhle to v tomto zapojení nefunguje. A napětí U3 (na stejném drátku) vyhlazené ještě jaksi není? Jak se z napětí U3 stane U4? :))) Kouzlo. Ale těším se na vysvětlení.

@marekpospa1266

6 ай бұрын

Malá nápověda: kzread.info/dash/bejne/lZ2XxamwiKfMlNY.html

@ZapiskyMF

6 ай бұрын

⁠​⁠@@marekpospa1266 je to dobře, mrkněte na web nebo do učebnice na usměrňovač. Ty obrázky jsou všude velice podobné. Ale nechci se s vámi hádat. Peace ❤️

@marekpospa1266

6 ай бұрын

Kdepak hádat, stačí se zamyslet. Když to nepomůže, tak měřit. Trafo, gretz, kondík, žárovku a osciloskop. Co ukáže ukáže osciloskop v bodě U3 a co v U4? Už? :))

U toho zesilovače chybí zdroj napětí, tranzistor není perpetuum mobile.

@ZapiskyMF

6 ай бұрын

Samozřejmě že není. Proto tam je zesilovač napsaný v uvozovkách 😉 ale máte pravdu, zdroj je samozřejmě potřeba.

@marekpospa1266

6 ай бұрын

On tam nechybí jen zdroj napětí, ale kopec dalších prvků, ukázat takto tranzistor jako zesilovač... No nechtěl bych Vás mít jako "učitele" fyziky. @@ZapiskyMF

@ZapiskyMF

6 ай бұрын

@@marekpospa1266 a já bych vás právě měl docela rád jako svého studenta 😉

@marekpospa1266

6 ай бұрын

​@@ZapiskyMF Minuli jsme se zhruba o více než generaci, soudě dle vašeho videa.

Která vysoká škola Vám dala diplom?