Našla jsem vaše videa jsou pecka člověk se dozví i živote lidi a středověku a o životě panovníku

Pamatkáři...🤔😒😠krásná prohlídka a komentář👌👍👏

Super, díky za snahu o další populárně naučný dokument o hradech. Vidím tam velkou inspiraci z pořadu Štíty království českého. Je samozřejmě ještě co zlepšovat (kameru, dialogy, scenáře), ale máte moji podporu a je mi jasné, že z rozpočtu, který na to máte jste se snažili z toho dostat maximum. Na Točníku jsem strávil několik nocí, takže jsem si ho prošel řekl bych poměrně podrobně. Je to moc krásný hrad, plný překvapení. Moc rád bych si ho jednou prolezl v době své vrcholné fáze. Všechny ty únikové cestičky, sklepy plné vína, kuchyně plné lahodných pokrmů, fraucimor a další. :-)

6 жыл бұрын

Moc děkujeme. A ano máte pravdu, stále máme co zlepšovat. :) A aktivně na tom pracujeme. Jsme nicméně rádi, že jsme vás těmito videi oslovili.

Moc se mí líbí vaše pojetí historie hradů. Vždycky se mně víc líbily hrady než zámky. Zavítejte také k nám na Moravu. Takový Buchlov například...

Dobrý dokument .diky

Docela pěkný video.

6 жыл бұрын

Děkujeme. Snad i ostatní epizody se Vám budou tak líbit. :)

Moooc hezke

Teda ta děvčica má ale krásný rty... Ale video dobrý, rád se na tohle dívám. Díky.

Snaha dobrá, ale spousta nepřesností, např.: 1. Vnitřní portál dnešní 2. brány nevybourali památkáři, ale za totáče stavební podnik s názvem Obnova památek, který prováděl některé opravy na hradě (kvůli multikáře to nebylo, ta by branou projela); 2. Karel IV. rozhodně nebyl tím, kdo do Čech přinesl gotiku, a obdélná okna na královském paláci nejsou renesanční; 3. Na průčelí královského paláce obíhala pavlač s několika vstupy do interiérů, nikoliv jen balkónek před oknem; 4. V jádru hradu nebyla hospůdka; 5. Dveře ústící na točité schodiště z tzv. ložnice v této místnosti jsou, nikoliv že ne; 6. Tvrdit, kde stál královský trůn, je poněkud odvážné, nelze usuzovat podle polohy oken, protože stejná okna bývala i na protilehlé straně sálu; 7. Nika v posledním podlaží královského paláce není pozůstatkem původní kaple, byla vylámána až při renesanční přestavbě hradu; 8. Tzv. velký či purkrabský palác zcela jistě nebyl vyšší než dnes - replika střechy přesně kopíruje nalezené stopy po uložení původního krovu. Sál ve 3. podlaží byl ve své době rozměrově největším u nás; 9. Unikátní stavba střechy na velkém paláci v roce 1993 probíhala zcela tradičními tesařskými postupy, pouze manipulace s obrovskými a těžkými prvky byla vzhledem k omezenému času a finančním možnostem provedena za pomoci vrtulníku. Tuto práci nelze vůbec srovnávat s nedávnou dílčí opravou barokního krovu na královském paláci! 10. Opomenuto bylo více zajímavostí, např. točité schodiště vedoucí z prvního podlaží královského paláce až do třetího mělo dvojitý šnek, na každý vedly samostatné vchody, mohly po něm jít dvě osoby, aniž by se potkaly (podobně dnes třeba na Petřínské rozhledně), atd. Doporučuji se příště lépe seznámit se stavebním vývojem, ale jinak dobré.

7 жыл бұрын

Děkujeme velice za věcný komentář. Níže přikládáme vyjádření scenáristy projektu a hlavního průvodce pořadem: Karla Nováka. Ten k daným deseti bodům odpovídá následující: 1. tuto informaci jsme obdrželi přímo od pana kastelána 2. Máte pravdu, že gotika u nás byla již před Karlem IV., ale Karel IV. do Českých zemí přinesl gotiku vrcholnou, která v té době u nás ještě nevládla. Díky své výchově ve Francii, do Čech přinesl rozvoj gotické kultury do té doby u nás nevídaný . Možná jsem se jen ve videu špatně vyjádřil, za to se omlouvám. Co se týče oken, odmítnutí jejich renesančního původu je pochopitelné, ale nemyslím si, že je možné to úplně odsoudit. Václav IV. celý život trpěl depresí, že nikdy nedosáhne kvalit svého otce. Okna v paláci lze tedy chápat jako, jakýsi vzdor vůči odkazu svého otce. Díky kontaktům po celé Evropě se Václav IV. mohl nechat inspirovat italskou renesancí. 3. Informaci o pavlači jsem se nesetkal v žádně odborné knize, ale nevylučuji možnost její existence. 4. To, že se v přízemí hradu nacházela hospůdka, jsme se též dozvěděli od pana kastelána. Který tak soudil dle dispozice přízemí. 5. Ano, jsou ale jen na schodiště které vede do sklepa, na schodiště do 2. patra je už zazděný. 6. Připouštím troufalost svého tvrzení a pokusím se jej vysvětlit. Má domněnka vychází z předpokladu existence balkónku na západní straně paláce u prostředního okna. V takovém případě mi přijde logické, že trůn stál ve východní části mezi dvěma okny z důvodů, které jsou uvedeny ve videu. Na západní straně velkého sálu jsou okna tři, tudíž by trůn nebylo kam postavit a troufám si tvrdit, že před oknem trůn nestál. 7. Informaci o kapli, jsem vyčetl nejen z literatury, ale potvrdil nám jí i pan kastelán. 8. Domněnku o dalším patře velkého paláce jsme též konzultovali a její existenci jsme nevyvrátili. To ovšem neznamená, že tam nutně muselo být. 9. Tímto jsme pouze chtěli poukázat na rozdílné přístupy při obnově památek. 10. Bohužel do 20-minutového dokumentu se bohužel nevejdou všechny zajímavosti, které by si člověk přál. Každopádně děkuji a vážím si Vaší zpětné vazby. Chtěl bych jen dodat, že se snažíme všechny informace konzultovat s kastelány všech památek, abychom mohli poskytnout přesnější informace, ale úkol je to velmi složitý.

@romanabe3279

7 жыл бұрын

Děkuji za vysvětlení, přesto si dovoluji ještě zareagovat: 1. Někteří kasteláni mají zkreslené informace, důvody zde nebudu rozebírat, ale obecně je vhodné vždy prověřit informace nejméně ze dvou skutečně odborných zdrojů, a pokud to z nějakého důvodu nejde, jednostrannou informaci raději nepodat nebo ji doprovodit komentářem např. "podle kastelána to bylo tak a tak, ale mohlo to být i jinak..."2. Okna tohoto obdélného tvaru byla použita i na mnoha jiných stavbách i mimo královský okruh a dokonce i dříve než třeba na Točníku. Je to prostě typ vrcholně gotických oken, které jistě mohla být inspirována, v jiných zemích dříve nastupující, renesancí, avšak nepřičítal bych natolik jejich použití vlivu Václava IV., spíš šlo o světa znalé "stavbyvedoucí" dvorní huti.3. Teď narychlo nejsem schopen najít patřičné citace, ale např. stavebně historický průzkum SURPMO nebo myslím dokumentace paláce (Žižka, Razím?), možná i Menclová, popisuje pozůstatky krakorců a otisky na omítce. Pavlač byla patrně propojena s vnějším čtyřramenným schodištěm v jihovýchodním rohu nádvoří. Současný vstup do paláce byl původně oknem, původní vstup byl hned vedle a zřejmě též ústil na schodiště.4. a 5. Nevím přesně, co označujete za přízemí. Obecně v architektuře je lépe používat pojem podlaží. První podlaží král. paláce se nachází v úrovni 2. nádvoří (u renes. studny), bylo zřejmě hospodářského charakteru, začínalo zde zmiňované dvojité šnekové schodiště (proto jsou zde dva vstupy do něj), ale hospoda tam jistě nikdy nebyla. Ani ve druhém podlaží paláce, kde se nacházela černá kuchyně s přilehlými provozními prostorami (poličky ve zdech). Odtud se též dalo vstoupit na ono dvojité šnekové schodiště, z něhož jeden výstup ústil ve třetím podlaží paláce do východní komnaty (s krbem) a druhý vedl přímo do sálu. Tento výstup je zazděný, Vy jste ale zmiňoval druhé jednoduché šnekové schodiště se vstupem v západní komnatě a ústící do čtvrtého podlaží (komnaty královny). To zazděné není.6. Ohledně trůnu Vám dávám za pravdu, nicméně i tak bych se nevzdával jiné varianty, a to, že trůn mohl stát i před oním západním vstupem (s oknem) na pavlač nebo těsně vedle, aby král mohl případně co nejrychleji sál opustit. Z východní strany by to měl složitější ;-)7. Půlkruhová nika ve 4. podlaží paláce podle mně známých zdrojů i podle vlastního průzkumu byla vylámána v síle zdiva dodatečně a vyzděna a omítnuta renesanční omítkou (s plastickou římsou). O kastelánovi i zde platí bod 1.8. Ohledně dalšího patra paláce možná došlo k záměně - u královského paláce je naopak zcela jisté, že měl ještě jedno podlaží, ostatně jeho část je dochována dodnes (přístupná po přistavení žebříku). Naproti tomu velký či purkrabský palác zcela jistě další regulérní patro (pokud tím nemyslíme podlaží podkrovní, na něž poukazují dochované zděné štíty s okny a dveřmi) neměl.9. Rozdílné přístupy k opravám památek samozřejmě existují, jen jsem chtěl vyjasnit, že nedávná dílčí oprava barokního krovu královského paláce byla skutečně naprosto odlišná svým rozsahem oproti celkové rekonstrukci zastřešení velkého paláce, nelze je tedy porovnávat. Tato střecha se původně také měla stavět pouze manuálně, avšak vyžádalo by si to mnohokrát delší dobu realizace, nasazení značného počtu osob a stálo by to i mnohem více peněz, což v roce 1993 nebylo možné.10. Souhlasím a chápu.Každopádně jsou dokumenty zajímavě udělané a komentář je, vzhledem k možnostem, více než dostatečný. Těším se na další díly.

7 жыл бұрын

Děkujeme i my za Váš věcný komentář. Literaturu z níž jsme čerpali uvádíme vždy v závěrečných titulcích. Tak snad se vám další epizody zalíbí. S přátelským pozdravem, Paranormal tým z.s.

Nedá mi to, musím se zeptat. Ve kterých částech hradu se nachází ta alternativní možná ložnice krále? Sama mám Hrad Točník moc ráda, ale dříve jak v létě se do něj asi nedostanu abych dumala nad tím kde se ta místnost přibližně nachází a do té doby mi to bude hlodat v hlavě :D

Жыл бұрын

Dobrý den, alternativní ložnice krále Václava se nachází v severní části paláce. Okolo ní dnes vedou dřevěné schody, které nechala do horních pater správa hradu postavit. Jestli je ale tato část přístupná (nachází se totiž v prvním patře), zeptejte se na pokladně Točníku.

Ano,v keramičce vyrobili zmetek a pak ho zasadili přímo před trůn panovníka. To vážně nikoho nenapadlo že to byl úmysl,že mohlo jít o památku na oblíbeného psa Václava IV ?, možná i psa který roztrhal Johanu Bavorskou ?

2 ай бұрын

V době, kdy ho zasazovali ještě nutně nemuselo jít o trůní sál panovníka. Ano, verzí proč tomu tak s těmito stopami od psa je, je vícerá. My jsme si vybrali jako pravděpodobnější verzi tu která je v dokumentu (přeci jen i vztah člověka a psa prošel za ta staletí značným vývojem). Samozřejmě verzí může být vícero, ale kdybychom k tomu takto přistupovali, žádný dokument bychom nenatočili, protože v podstatě vše může mít rozdílné výklady. Ať jde o přítomnost různého mixu oken na hradě Točník, tak klikatící se cesta okolo Helfenburku.

ta stopa je evidentně kocoura, nikoliv psa. Taky jenom kočka nechává svoje stopy všude i na poličkách.

Karel IV. přinesl do Českých zemí gotiku? - To je hloupost, gotika tu byla dávno před Karlem.

4 жыл бұрын

Dobrý den Matěji, souhlasím s Vámi, že gotika v Čechách byla již před Karlem. Ovšem tady je myšleno to, čemu říkáme vrcholná gotika, kterou do střední Evropy zásadním způsobem z Francie rozšířila stavební činnost Karla IV. Nešlo jen o stavby a umění, ale celkově o kulturu každodennosti, etiketu, obecně co se dá shrnout pojmem životní styl. Z tohoto pohledu byla Karlova činnost revoluční.

Opakujete pana Durdíka...

6 жыл бұрын

Ano samozřejmě, když je uveden v závěrečných titulcích. :)

@Vimiliana

6 жыл бұрын

Jsem spis myslela ze nejdriv prednaska a potom ducharina

6 жыл бұрын

Ne, Tajemství hradů je historická sekce Paranormal týmu. Se záhadologií toto video nemá nic společného. ;)