Díky, že jsi začal dělat tahle videa!

@strec347

22 күн бұрын

díky Jirko za podporu

Stréců, perfektní výklad. Cítím z toho mnoho hodin zkoušení a laborování, zkrátka zkušenosti! Zaujal mne speciální měřič indukčnosti, rezistence a kapacity, s českým popisem na displeji, tedy žádná Čína. Super. A taky měření magnetu multimetrem. Co je tím čidlem? Hallova sonda? Jen vím, že existuje ale nemám žádné zkušenosti. No zkrátka velmi inspirativní a poučné video jak ve věci kytary, tak elektroniky. Jen tak dál.! Gratuluji. Pavel R, Liberec

@strec347

14 күн бұрын

ahoj, měřič jsem si vyrobil s Arduinem, upravil jsem si programy měření veličin pro měření snímačů. Teď už v něm mám i měření magnetů, takže vše v jednom, ano je to pomocí Hallovy sondy. Díky za pochvalu.

@stréc Pěkné video, dobře vysvětlená problematika. Měl bych dotaz, ohledně vylepení komor pro snímače měděnou páskou. V zadní části, kde se ukrývá elektronika to musí být ku prospěchu a člověk vytvoří jakou si faradayovu klec, nicméně jsem od jednoho nejmenovaného kytaráře slyšel, že stínování právě zmíněných úložných prostorů pro snímače žere zvuku výšky. Co je na tom pravdy?

@strec347

21 күн бұрын

no, to je na dlouhou diskusi, zkusím zestručnit. 1/ vylepování komor mědí má největší smysl u singlových snímačů v plastových pouzdrech, třeba humbuckery s kovovým krytem mají už svoji dokonalou Faradayovu klec, tam to fakt není třeba. 2/ musím si ujasnit, jaký mám cíl, jakými prostředky k němu dojdu a jaké vedlejší následky to bude mít. Cíl je: zbavit se brumu! Prostředek je odstínění mědí. Vedlejší následek může být teoreticky méně výšek. Co je pro mě víc? Kytara bez brumu, nebo budu muset posunout knoflík výšek na zesilovači o 2mm? Je dobré si klást tyto otázky. Pan kytarář tvrdí, že to žere výšky. To je hodně obecné tvrzení. Zeptal bych se ho jak to má podložené, zda nějakým výzkumem? o kolik desetin decibelu? na kterých frekvencích? Jak moc je to subjektivně slyšitelné? Akustika je exaktní věda a je částí fyziky, která je v pásmu 20Hz-20kHz velmi snadno měřitelná, takže určitě by šlo udělat pokus s a bez stínění, ale mě to přijde jako ztráta času. Měď je nemagnetická, takže neovlivňuje magnetické pole, snímač je z poloviny ve Faradayově kleci a druhá část ční nad pickguardem a není ničím odstíněná. No mě to tvrzení moc nesedí, pokud k něčemu opravdu dojde, tak to musí být naprosto zanedbatelné. Rozhodně mnohem větší vliv má třeba nekvalitní 4metrový kytarový kabel, ten sežere výšek opravdu slyšitelně, potom je tu vliv zesilovače, jeho korekcí a nakonec vliv reproduktoru, jehož charakteristika od zhruba 5kHz padá strmě dolů. To nemluvím o tom, když se do toho zapojí krabičky. Pokud hrajete s overdrivem, nebo distortionem, pak je tato diskuse úplně bezpředmětná. A když se přidá kapela....Takže shrnuto, můžeme v laboratorních podmínkách při zapojení kytary do měřicí aparatury naměřit nějaké hodnoty a porovnat je, ale co s tím? Nejjednodušší je si koupit za 150kč v gme.cz nalepovací měděný pásek, nahrát si kytaru bez stínění a se stíněním, udělat si blind test a rozhodnout se na základě vlastního pocitu....

Jen se chci zeptat co tam přesně dělá ta elektronica a z čeho je napájena, nebo není?

@strec347

19 күн бұрын

elektronikou v kytaře je obecně myšleno vše od snímačů až po výstupní jack, tzn. snímače, kabely, potenciometry, součástky tónové clony... U většiny kytar je to pasivní, tzn, že to není třeba ničím napájet. Výjimkou jsou některé typy snímačů firmy EMG, které potřebují napájet 9V baterií. U baskytar, jako třeba konkrétně u toho kusu, bývá poměrně často použitý předzesilovač, kterým se ovládá hlasitost, basy, (někdy i středy) a výšky. Tedy jedná se o předzesilovač s aktivním ekvalizérem a ten musí být napájen 9V (někdy i dvěma) baterií.

@PetrVileta

19 күн бұрын

@@strec347 Děkuji, jsem bývalý elektrontechnik a bývalý muzikant a jen mě zajímal ten tišťák se spoustou součástek. 🙂