Adame, přimlouvám se prosím za sérii o magistrále. Obzvláště by mě zajímala minulost, jak ten koncept vznikal a proč to tak někdo vymyslel, protože protáhnout hlavní tah před a za Muzeem, to přeci muselo být zvěrstvo i tehdy.

@wimex9062

3 ай бұрын

Přidal bych téma, jak se toho zvěrstva zbavit, jestli to jde třeba zahrabat pod zem

@jonaspragis

3 ай бұрын

Ono to mělo být za Muzeem, přes nádraží za sedmym peronem a skrze Karlín na nový most v ose Argentinské. Koukněte do archivu územních plánů .. pak se to "zjednodušovalo".

@petrklic7064

3 ай бұрын

Ono to bylo spíš jediné schůdné řešení, než "zvěrstvo".Jak jiinak chcete protáhnout skrze středověké historické město magistrálu ? Můžete se to pokusit zahrabat pod zem, ale ani to není ideál, protože můžete narazit na obrovské překážky v podzemí o kterých jste nevěděl, přeložit všechny husté sítě co tudy vedou, možná i metro, můžou vám začít praskat historické budovy nahoře, protože to vede nepříliš hluboko pod povrchem. A stojí to naprosto šílené peníze, za které jste mohl postavit spoustu užitečných věcí. A když všechno tohle vyřešíte, tak pořád máte potenciálně značně nebezpečný "tunel" jak z hlediska požárů tak i obecně dopravních nehod, které se zvlášť v případě hromadné bouračky, z tunelu extrémně obtížně odstraňují, oproti silnici na povrchu.

@xsc1000

3 ай бұрын

@@jonaspragis To byl až výhled na xtou pětiletku. Ale za Muzeem to mělo původně být celé, ale ani na to nebyly prachy. Naštěstí nebyly prachy ani na vybourání bloků domů mezi Legerovou a Sokolskou, což byl jeden z maximalistických plánů, včetně MÚK na I P Pavlova.

@PianoZecora

3 ай бұрын

Toto je opravdu místo, kde se ty peníze vložit mají. Polovičatá řešení (ideálně stihnutelná za jedno volební období) jsou naprosto k ničemu. Víme, že se to zahrabat dá, protože tam místo je. Víme, že bude "o patro níž" VRT, "o patro výš" celá nová čtvrť, kde budou zemní práce v násobně větším rozsahu. Pojďme konečně místo 10 částečných projektů udělat komplexní řešení a zbavit se dálnice v centru. Offtopic: Sám jsem u domu obětoval dva roční příjmy na odvodnění a statiku, protože to nechci látat "levně" každých 5 let. Můžu děkovat tomu, kdo vyzdil v roce 1920 i základy z pálených cihel přesto, že to určitě nebylo to potřeba a nebylo to vidět. Bylo to zodpovědné a my bychom se měli chovat stejně. Částky se možná zdají obrovské, ale vždycky to má smysl. Každý s hypotékou si takovou emocionální proměnou prošel.

ANO ! Moc si prosím o sérii na téma Severojižní magistrála. :)

@petrklic7064

3 ай бұрын

V diskuzi se došlo k racionálnímu závěru, že přesun či zahrabání magistrály nejen že nic neřeší, ale má potenciál zkomplikovat a ucpat dopravu v rámci centra Prahy. Jak sám přiznal Adam, že 80% je lokální pražská doprava. Tak kam se asi ta lokální doprava centra prahy "vypaří" po "ucpání" magistrály ? Do okolních jednosměrek ?? To vše jen kvůli tomu že pár retardovaných turistů nechápe, že existuje podchod pod magistrálou v těch prosklených kupolích. Stejně tak z mezinárodního vlaku pravidelně vystupují davy turistů co s kolečkovýma kuframa na nástupišti mlátí dolů do podchodu, div se jim ty kolečka neurvou Retardaci pár jedinců řešit mnohamiliardovými "blbuvzdornými" opatřeními ?? Zdá se že Adam Gebrian na svých studijních pobytech na "vyspělém západě" kromě hromady zajímavých poznatků a úhlů pohledů, nasál i tamní levičácké marxistické myšlení ve stylu "zelených kmehrů". Tedy agendu levicového zeleného šílenství, , kterou prosazují levicové "zelené" strany, Piráti a podobní neomarxisté. Pravda, nasál to jen z části, ne úplně, ale i tak je to znát. Pokud nahradíme racionální hodnocení a uvažování nějakou ideologií, a je jedno jestli zelenou, rudou, neoliberální či jinou, tak výsledkem v reálném životě je Praha. Kde se aplikovaly tyto zelené neomarxistické "ideály" tak, že Praha je čím dál ucpanější, auta projíždí čím dál pomalejí, produkují víc toxických exhalací, nikdo se nikam nedostane včas, lidi jsou jen naštvanější, a další "vylepšení" situaci jen zhoršují. Regulace nějaké být musí. Ale na základě validních statistických dat, racionální amalýzy a posouzení všech variand v širším kontextu. Jinak je to jen další marxizmus, byť ne rudý, ale zelený.

@petrklic7064

3 ай бұрын

V celé sérii se vytratilo to nejpodstatnější. Že nádraží kapacitně nedostačuje. A někam bude potřeba umístit další 2-3 nástupiště. Jenže nebude kam. Protože se to celé obestavuje developerskými projekty. Které zabránily jeho rozšíření směrem dozadu. Takže ty nástupiště budou místo magistrály ???

Celá tahle série a vlastně i celá vaše video tvorba je především o tom nás dostat do obrazu, rozproudit kultivovanou diskusi, a to se vám opravdu daří. Jsem o tom přesvědčený. Díky za vaši práci a za to, že nám otevíráte okna a dveře do chrámu architektury. 🙂

@agebrian

3 ай бұрын

Díky moc.

@kovacfiremni8416

3 ай бұрын

Naprosty souhlas. Adame neberte to zle, ale zacinam mit pocit, ze vy jediny dokazete vsechno vyresit, i kdyz vlastne neudelate 😂

Odvedl jste hromadu práce a potěšil jste mne tím, že si dáváte práci se specialnim dílem ke komentářům 👍

Pane Gebriane, Vaše videa jsou výborná, ale tato série je naprostý skvost. Sledovala jsem ji jako detektivku. Jako byste ve zkratce a na příkladu jednoho nádraží ukázal obecné problémy našeho veřejného prostoru: malou vekorysost, nedostatek koncepce, neschopnost pečovat o stavby i o zeleň, komercializaci prostoru, malý ohled na potřeby a pohodlí lidí, kteří budovu používají, všudypřítomný vizuální smog atd. A ano, taky jsem pro zrušení magistrály. Kdy už se Praha konečně začne více starat o chodce a méně o řidiče? Děláte strašně užitečnou práci, dekuju moc!

Výborný díl (a vlastně celá série). Jenom mě překvapuje, že vůbec nebyl zmíněný problém s orientací obecně a světovými stranami. Chápu, že pro lidi denně využívající Pražské nádraží, je to jasné, ale pro mě jakožto "nepražáka" byly naprosto nicneříkající nápisy odjezdů ve stylu "4S", "3J" ap. Takže když jsem poprvé měl odjezd z "4J", tak jsem vystoupal po eskalátorech na nástupiště a rozhlížel se, kde jsou nějaká písmena a kam jít dál. No každý sloup má svoje malé písmenko, tak jsem si zanadával, že je to fakt malé a vydal se postupně na A, B, C.... D.... E. Už dorazil daleko, nikde žádný vlak a ejhle - písmena skončila. V ten okamžik jsem začal lehce panikařit, protože odjezd za 3 minuty a neznaje místo odjezdu. Tak jsem doběhl k nejbližší průvodčí, abych se zeptal, kde je "J". Vlak jsem nakonec samozřejmě našel (úplně na druhé straně) a vše dobře dopadlo, ale do dneška nechápu označení SEVER a JIH obecně. Když se vymotám z metra a doběhnu za tmy na nástupiště, tak fakt nemám naprosto nejmenší tušení, kde je jaká světová strana. Teď při častější návštěvě už je to "automatické", ale fakt tam nemohou dát aspon třeba nějaké cedule? Nebo barevné označení ala "modrá" a "červená" zóna, což by umožnilo případně řadit další zónu na stejnou kolej?? Nebo jsem něco přehlédl? Všichni mají zabudovaný kompas v hlavě a rozkódují všechno hned? To abych příště neviděl na informační tabuly záznamy ve stylu "BHN4K5NS20" coz by znamenalo jasne "Brno - Hlavni Nadrazi 4. kolej, 5. nastupiste, sever, 20 minut zpozdeni".

@petrd6173

2 ай бұрын

Na Masarykově nádraží je "vpředu" a "vzadu", soupravy stojí za sebou na slepé koleji. Jenže je "vpředu" vlak blíž k nádraží, kdy je vlak blokovaný jiným vlakem (který stojí vpředu před ním a pojede první)? Anebo je to naopak? Nikde to není vysvětleno.

Adama pobavilo mne, jak Vás překvapilo, že komentáře pod dlouhými díly mají kvalitativně vyšší úroveň než komentáře pod krátkými. Asi to bude tím, že 73 minut trvající video o architektuře a veřejném prostoru sleduje jiná sorta diváků. Krátké video vydrží každý a pak tam máte diskuzi jako na Novinkách nebo v Blesku :) Na druhou stranu by mne zajímalo, zda tato videa sledují ti, kteří mají rozhodovací pravomoci v případě veřejných stavebních zakázek a hlavně zda je vůbec reálné, aby v zemi, kde pravděpodobná značná část věcí veřejných běží na principu bratříčkování, korupce atd.... něco z těchto videí padlo na úrodnou půdu...přál bych si to, ale mám velké, opravdu velké obavy.

@felixtomasek

3 ай бұрын

Kéž by...

@martinvanicek4076

3 ай бұрын

Ja jsem si jisty, ze sleduji..a jsem si bohuzel tako skoro jisty, ze vetsina z nich pak dela jako ze to nevideli, uplatek je doma a to se pocita.

@davidsadilek5669

3 ай бұрын

Poslouchat 73 minut vyprávění prince, který ráčkoval, totiž zvládne jen někdo, kdo má taky jistě mnoho kritiky pro svět kolem sebe a žádnou sebereflexi a sebekritiku.

@martinvanicek4076

3 ай бұрын

@@davidsadilek5669 ? tomu nejak nerozumim

"Pepiiikkcz 6:29: Tam za ten keř vzadu chodím chcát" to mě fakt rozesmálo

@prriba

3 ай бұрын

No a to je další velký problém měst. Málo a navíc placených záchodů.😢

babe wake up, Gebrian dropped another hlavní nádraží video

A s tím konceptem diskuzí by se to mělo tesat! Schopnost vyslechnout názory druhých, nenálepkovat a v klidu se rozejít klidně každý s jiným názorem a přesto respektem, chybí jako sůl 😪

@rk8872

3 ай бұрын

Velmi osvěžující přístup k diskusím, ano.

@felixtomasek

3 ай бұрын

Proto se košťata co nadávají na Adama objevují jen u krátkých videí(viz konec videa). U těchto dlouhých a komplexnějších se asi bojí.

@janfalta298

3 ай бұрын

Spíš to nedokoukají. @@felixtomasek

Prosím tu sérii o magistrále udělejte. Ta debata je opravdu vyhrocená a moc komplexní a taková série je fakt potřeba.

Moc děkuji za tento díl. Takto by se s lidmi mělo diskutovat o veřejných věcech. :-)Nejsem vubec z oboru ,jsem prodavačka ,ale vaše videa a postoje k věcem veřejným se mi moc líbí a začínám ruzné věci kolem sebe vnímat i z jiných uhlu pohledu ,moc vám za to děkuji ,fandím vám a přeji ad se vám daří pane Adame

K tomu závěru bych chtěl dodat, že na tom rozdmýchávání zájmu o architekturu a veřejný prostor máte výrazný podíl 😉A to i u mě, před Vámi jsem vnímal snad jen mistra Vávru v jeho šumných výletech. Snažím se teď víc koukat i nahoru. 🙂A s chutí jsem dal nedávno i tu sérii Architektura 58-89, což je řekl bych taky příklad neblahé škatulky "komunismus"... Minisérie jsou velmi dobrý koncept a těším se na další!

Množství Vaší energie je zřejmně nekonečné. Nejenom, že vysvětlíte, natočíte, ale zdá se, že i vychováváte a kultivujete. To už je hodnota. Běžné to u nás moc není. Proto cením, že neúnavně vysvětlujete.

K těm nástupištím: Jak jsem již psal zhruba rok nebo dva zpět se testovalo zobrazení nástupiště 30 min před odjezdem vlaku, za mě to byl krok správným směrem. Bohužel to vzhledem k neinformovanosti a zatvrzelému špatnovství některých cestujících neprošlo z několika důvodů. První a hlavní je vysoké množství vlaků na poměry a možnosti ne specificky jen nádraží, ale hlavně tras k němu vedoucích (hlavně aktuálně i tehdá směr od Smíchova). Druhý důvod je nižší spolehlivost včasnosti dálkových vlaků (Hamburk, Budapešť, Mnichov) vznikající v té době hlavně na územý cizích států. Třetí důvod je zpoždění vnitrostátních vlaků v té době probíhala již hotová oprava u České Třebové a velká rekonstrukce uzlu Pardubice hlavní nádraží. Čtvrtý důvod je honění za ziskem a cenou hlavně u jedné nestátní společnosti docházelo k častým problémům s přistavováním vlaků v jiném pořadí nebo s obrovskými zpožděními v řádech vyšších desítek minut u vlaků z Prahy výchozích. Tyto důvody vedly k změnám nástupišť. Pátý důvod a ten primární pro rozhodnutí byly následné stížnosti cestujících že jim "zase" změnili nástupiště, zas tak často se to vzhledem k těm všem problémům nestávalo a u kratších linek nebo příměstské dopravy to bylo spíše výjimkou (a nikdy by to nebylo o celé nádraží ale například změny o jedno nástupiště nebo změny ze severní části na jižní). Šestý důvod byly cestující co čtou jen něco protože se mohlo stávat že z jednoho nástupiště bylo psáno více vlaků a tak nasedly do toho co tam zrovna byl i když jejich vlak měl jet až za několik desítek minut a stávaly se i takové byzardnosti že se cestující strašně divil že ten motoráček do Dobříše jede opačným směrem a o dvacet minit dříve než ten Eurocity vlak do Hamburku do kterého podle hlavní cedule nastopil však tam psali že jede z pátého nástupiště (na nástupišťních tabulích Dobříš, v podchodu Dobříš, na vlaku Dobříš, ve vlaku Dobříš, obsluha se vpodstatě vždy snaží lidem poradit pokud přijdou s rozumným dotazem, minimálně vždy alespoň řeknou že to je ten správný vlak nebo ne)... A pište si že zrovna takovýto cestující pak na všechny okolo sebe řve nadává jim do ... a ještě pak sepíše ublíženou stížnost jak mu kvůli tomu ujel ten vlak do Hamburku a on se někam nedostal. A teď k těm nástupištím například já v rámci školy dojížděl směrem od Nymburka (linka S2, S9 a R10) cestou do školy většinou S9 každý den v raní špičce na Pražské hlavním nádraží odhadem v 80% případů to bylo 6J vzdálenější od budovy, v 90% případů nějaké nástupiště 6, v 99,5% nástpiště 5-7. Cesta domů linkou R10 v trasování přes Vysočany (cca 1 rok + výluky) v 90% nástupiště 6S (krátký vlak mimo špičku) nebo 6 (dlouhý vlak ve špičce), v 99,5% nástupiště 5-7 a trasování přes Libeň 95% případů nástupiště 3S (krátký vlak mimo špičku) nebo 3 (dlouhý vlak ve špičce) v 99,8% nástupiště 2-4. Na R10 byl výjimkou v obou případech vlak po 13 hodině který byl z Prahy výchozí a neotáčel se tam ten byl v obou variantách v 95% nástupiště 4S v 99,9% nástupiště 3S-5S. Taková je moje statistika vzhledem k tomu že se o železnici dost zajímám docela mě vždy nějaká výjimka zaujala a tak si ji pamatuju. Nejčastěji ta výjimka pak vznikla z důvodu nehody s osobou v kolejišti.

@MikeKey69

3 ай бұрын

Za sebe vidím jako hlavní důvod č.6 - Jezdím často na trase Praha - Olomouc a nástupiště jsou více méně vždy stejná. V Praze je nástupiště poměrně velké, ale na jiných nádraží není žádoucí, aby se na nástupišti míchali cestující čekající na aktuální vlak s cestuiícími čekajícími va vlak s odjezdem za 10 minut. Také jsem sám několikrát zažil případ, který popisujete - cestující po vypsání nástupiště nastoupil do prvního vlaku, který tam stál, a potom dost agresivně nadával na ČD proč píšou nástupiště, když tam nestojí ten jeho vlak. Lidem se prostě nikdy nezavděčíte.

@petrklic7064

3 ай бұрын

Ono by stačilo, aby se to nějak vyřešilo u těch mezinárodních vlaků, kdy se najednou dá obrovská masa lidí co jedou do Vídně, Hamburku, Ostravy či Brna, do pohybu, protože to nástupiště naskočilo 3 minuty před odjezdem vlaku. To že nějaké motoráčky a nezrychlené vlaky jezdí víceméně ze stabilních nástupišť, není nic překvapujícího. On je asi průšvih, že dovolili za nádražím nesmyslný developerský projekt, místo aby se tím směrem rozšířilo kapavitně přetížené nádraží o další 2-3 nástupiště. Prostor tam pro to byl. Teď už to nádraží níkdo nikam nerozšíří.

@petrklic7064

3 ай бұрын

Leda že by se udělaly 2-3 nástupiště PŘED NÁDRAŽÍM místo magistrály. Což bude stát daňového poplatníka šílené miliardy. Jen kvůli tomu že si developer potřeboval vydělat. A ten kdo o tom rozhodoval, si namastil kapsu.

@VasilJurasek

3 ай бұрын

Jeden postřeh. Když se zmínila trasa Praha - Olomouc, v Olomouci je zcela běžné, že přicházíte na nástupiště a na kolej, kde ale ještě stojí předchozí vlak. A asi tam nemají problém s tím, že by jim lidé nastupovali do špatného vlaku.

@petrklic7064

3 ай бұрын

@@VasilJurasek Že by to bylo tím že jsou v Holomóci jen 3 nástupiště ? A že to není evropský zelezniční uzel ? Na rozdíl od Prahy, Brna, Ostravy.

Do té doby než jsem vás začala pravidelně sledovat, vůbec mi nedošlo, jak architektura ovlivňuje životy lidí. Díky za vaše videa.

Adame, děkuji vám za tolik věcí, že jsem si musel udělat seznam :) Děkuji v prvé řadě znova za to, jak jste si promyslel a zeširoka probral celou tuto minisérii. Opět, jako u sídlišť, vyniká vaše největší silná stránka, která byla v kratších videích přeci jen upozaděná: schopnost věci opravdu promyslet v širších souvislostech a pak je vysvětlit bez zbytečných zkratek, opravdu vysvětlit svůj názor, jak jste k němu došel. Je to veliký rozdíl oproti těm kratším videím. (Tam je to také, ale jinak: musel jsem si nakoukat desítky vašich videí za několik let, aby se mi některé střípky spojily do celkového obrazu některých vašich názorů apod.) Má to důsledky, za které vám chci poděkovat zvlášť. První důsledek je to, že nám, laikům, předáte větší kousek najednou, že už jdeme a nastudujeme si dál. A to je další věc, za kterou vám chci poděkovat: nastudoval jsem si prezentace a zadání na novyhlavak.com, podle vašeho doporučení. Akorát mi to přeci jen trvalo, tak jsem nestihl poslat nové dotazy než jste udělal pátý díl :) Jestli nevadí, tak do dalšího komentáře sem napíšu pár postřehů, které myslím ještě u vás nezazněly, a mě z těch prezentací vyplynuly. Druhý důsledek je kvalita diskuse, to jak ji tím kultivujete. Nejenže se o to snažíte už roky ve všech svých projektech, ale tady, díky většímu formátu, je každé tvrzení méně zkratkovité a tím se výrazně omezují reakce typu: "vy Adame tvrdíte A, no a co, já si budu tvrdit třeba Bž a mám na to stejné právo". Místo lidí milující tyto "souboje" mnohem více do popředí vystupují pak ti, kteří se zamýšlejí nad tou argumentací, uvádějí vlastní příklady apod. - však sám vidíte v komentářích. To je balzám na nemocný internet! Držím vám své aktuální maximum palců co mám, ať se vám daří, máte na to energii, včetně vysvětlování některých věcí potolikáté a znova, a pořád nejen srozumitelně, ale hlavně s respektem k ostatním. Učíte nás tak nejen architekturu, ale i to debatování. Často si říkáĺ, jestli to druhé není ještě důležitější!

Taky děkujeme, díky moc, že jste si dal tu práci se čtením komentářů a s touto reakcí. Těším se na další videa! 🙏😊

Úžasná propracovaná série. Spousta informací, zajímavostí, souvislostí. Úplně jsem se do toho ponořil. Díky za vaší práci. Jediné co mně běží hlavou je: všechno kolem nádraží a této diskuze je obohacující a moc mě to bavilo, až na tu šílenou nesmyslnou pergolu, která se doufám nebude stavět.... Prostě to nemůžu dostat z hlavy a mám regulérní strach o Fantovu budovu až jí ta pergola zprzní...

Zdravím, zkusím trošku objasnit to čekání u cedulí. Problémů je vícero. Systém INISS - což je systém kterým se cedule ovládají umí dvě věci. Pochopitelně umí vyhodit číslo nástupiště dost dopředu klidně i na celý den. Ale to se ve velkých uzlech opravdu moc nepoužívá. V Praze zkrátka je problém, že je moc vlaků na relativně málo kolejí. A někteří lidé jsou zvyklí chodit poměrně dost dopředu časově na vlak, proti tomu nic nemám. Ale prostě nemůžete vyhodit že Expres do Žiliny ve 14.20 bude už ve 13:30 vyhozen na třetí nástupiště, když vám tam ve 13:45 přijede expres z Bohumína, který musí odjet do Vršovic, po něm přijede na to samé nástupiště osobák do Českého Brodu a po něm Regiojet z Brna. A až cca ve 14:10 je čas kdy je kolej volná pro ten expres do Žiliny a pak už to lze vyhodit. Což by bylo fajn. Bohužel praxe je taková, že se to děje tak, že až když se pro vlak postaví vlaková cesta na konkrétní kolej, tak se vlak vypíše v hale na ceduli. Ale to může být klidně v momentě, že vlak už stojí u vjezdového návěstidla v tunelu. Za další problém, je pochopitelně zpoždění které bourá veškerou šanci to mít nalajnované dopředu. Protože na kolejích všechno se vším souvisí. Prostě v čase příjezdu zpožděného vlaku musíte improvizovat a brát ho jinam, protože na jeho kolej už se tlačí další vlaky z jiných směrů, které jedou včas a také je nutno si uvědomit, že ze Smíchova se dostanete kolejově nejdál k 4. nástupišti. Dál to nejde. A vše řídí lidé ne automat. A věřte, že to fakt nedělají schválně, ale jak říká Adam je pravda že je lepší to dát vědět na 100 procent těsně před příjezdem než to vyhazovat hodinu dopředu a třikrát to měnit. Jak někdo zmiňoval Zurich, tak bych chtěl podotknou že se jedná o hlavové nádraží, kam vlaky přijedou a musí se stejnou kolejí vrátit. Neexistují tam průjezdy, takže tam lze plánovat daleko lépe kam ty relace poskládat než tady. Jinak existuje plán obsazení kolejí na celý grafikon, není to o tom že by se to vymýšlelo adhoc, ale z výše uvedených důvodů se prostě bohužel jede v tom dosavadním stylu.

Dobrý den, je to zvláštní že ani na malém nádraží jako je u nás na vesnici jedno nástupiště dvě koleje se "objeví" nástupiště až na poslední chvíli a tam určitě není problém, že by to nevěděli vzhledem k tomu, že ty vlaky jsou maximálně dva, co se míjí.

@marcip6820

3 ай бұрын

Zřejmě to souvisí s tím, že ruší pozice výpravčích a provoz je řízen centrálně z Prahy.

@martinkuchar9675

3 ай бұрын

A s jak velkým předstihem byste to na takovém "nádraží" potřeboval vědět? ;)

@martinkuchar9675

3 ай бұрын

@@marcip6820 tak zrovna s tímto to vůbec nesouvisí...

@marcip6820

3 ай бұрын

@@martinkuchar9675 Tak pracovníci na nádraží říkají něco jiného. Od té doby, co je doprava řízená z Prahy je v tom pěkný chaos a zmatek, zejména v době nečekaných událostí jako je sněhová kalamita. Měla jsem osobní hodně negativní zkušenost a litovala jsem lidí jižního Expresu Praha-Linz, kteří uvízli na našem nádraží a nevěděli, co dál. Příjezdy a odjezdy vlaků jsou také hlášené z Prahy, mnohdy na poslední chvíli, že už tam ani nestihnete doběhnout. To se dřív nestávalo.

@adambernau5276

3 ай бұрын

@@martinkuchar9675 Stačil by takový, aby člověk v případě zpoždění mohl jít v klidu na pivo a nečekal zbytečně zmatený na peroně.

43:48 "je to nějakej jako složitej koncept tohleto?" lol, krásně řečeno, miluju Vaši přímočarost

@tlacenkascibuli

3 ай бұрын

pro mnoho lidí bohužel rozhodně...

@jzdstudio

3 ай бұрын

Jestli on nebude uplnej debil 🤪, když si myslí, že se s lidmi dá slušně diskutovat. Máme kliku, že máme pana Gebriana, kultivovaného, přemýšlivého, městského člověka.

Přeji dobrý den, ještě k "Hlavnímu nádraží Praha". Přijely jsme, 2 Češky příliš často vlakem nejezdící, z HK do Prahy před 6 hodinou ranní. Podle šipek jsme hned napotřetí našly WC. Zamčeno. Až jedna paní průvodčí se nás ujala, to už jsme měly nohy křížem, a sdělila nám, že všichni, co jezdí na hlavní nádraží v tuto nekřesťanskou dobu, vědí, že si na WC mají dojít ve vlaku. Také jezdím vlakem mimo ČR - většinou ve Francii a nic takového se mi tam nepřihodilo. Hlavou kroutím doteď a co potom jazyka českého neznalí turisti??? PS: Pokud ho neznáte, možná by se Vám z architektonického hlediska líbilo nádraží "Gare Nouvelle Nîmes-Pont du Gard". Příjemné i uživatelsky. PS: Moc děkuji za Vaši osvětu. Jsou to velmi zajímavé postřehy a povídání i pro nás, laiky. Ilona Krpatová

Bohužel nejsem erudovaný v odborném oboru architektury. Tudíž si dovolím pouze reagovat na váš postoj k dění ve vašem okolí. A ten je mi veskrze velice sympatický a přeji si aby vaše videa měla velký vliv na uvažování jak obyčejných lidí, tak hlavně politiků, kteří se přímo podílejí na změnách okolo nás. Série Hlavního nádraží a Nižbor s panem Hanákem je z mého pohledu opravdu hodně povedená. zejména rozhovor s panem Hanákem považuji za hodně povedený. Upřímně Vám držím palce, ať se daří.

Škoda, že váš přístup k argumentování a rozdílným názorům nesdílí větší část populace. To by byl život. Díky za váš nadhled a videa. Skvělá práce.

Za mě je taky podstatné si uvědomit, že přestavbou hlavního nádraží zafixujeme stav všech zmíněných souvislostí na dalších 50 let. O důvod víc, proč to nespláchnout jednou asi ne moc dobře zadanou soutěží.

Skvělá práce Adame, děkuji. Perfektně jste to zpracoval. Moc bych si přál minisérii o magistrále a vlastně i dalších projektech. Jen tak dál prosím.

Moc děkuji za vaši práci a přibližování architektury nám laikům abychom se o ni mohli také zajímat.

Narazil jsem na Vás již nějaký rok zpět, líbí se mi hodně Vašich názorů na města a lidské fungování v nich obecně. A tyto poslední série (např i sídliště), to je prostě špička. Klobouk dolů, díky moc za tu spoustu práce. Bylo by fajn, kdyby na to koukaly i příslušné subjekty, které o těchto problémech rozhodují :).

Díky za celou sérii! Skvělý počin.

Vy jste tak boží. Díky za Vaši práci, Adame. Vážím si toho. Dělejte to dal.

Dobrý den pane Gebriane. Včera a dnes jsem shlédl Vaši sérii o Hl. nádraží. Moc se mi líbí Váš projev i postřehy. Také se přikláním ke vzniku série o SJ magistrále a dovoluji si předložit návrh řešení. Ač jsem jen vyučený truhlář (v r. 1991), zvednout oči a sledovat prostředí mne také baví. Vždy jsem si, už jako teenager, když jsem začal navštěvovat Prahu, říkal co je to za chudinku hist. budovu obklíčenou tolika auty. Když jsem se dozvěděl že státní opera, byl jsem v šoku. Ale takový už byl ten režim před tím. Jít tam ve večerních šatech...vlastně ani nevím kudy, je to jistě ztráta nadšení k představení, zdolávat takové překážky, i jen se na tu špínu dívat. Vycházím-li z Vašich postřehů o možnosti využití prostoru nad kolejištěm, dá se zachránit jak prostor před hist. budovou nádraží, tak i opera. Nakreslil jsem to, ale nevím kam bych Vám to mohl poslat, nemám soc. sítě (nechci je mít), ale pokusím se o popis. Od Vinohradské k Bulharu může vést magistrála nad kolejištěm a ještě může být zastřešena oblouky, kvůli hluku, podobnými těmi nad perony. Všechny nájezdové rampy jsou řešitelné. V opačném směru by se zobousměrnil úsek spodní vinohradské (nákres lepší). Bohužel to nebude po chuti developerovi, který tam chce vydělat na městu miliony a pak si postavit luxusní srub v CHKO Šumava, ale to už je holt politika a to je jiná kapitola. Určitě to nevyjde, protože developer má víc peněz na úplatky, takže hezky po čecháčkovsku, ale bylo by to fajn. Rovněž by to znamenalo úplně nový projekt terminálu před/pod hist. budovou + navázat ho na krásný park nad centrálním Václavákem, min. tak krásný jak jste ukazoval, že byl po svém vzniku. Byl by to přínos turismu a nová chlouba Prahy, ...ale přesvědčte je o tom. Ondřej Sýkora

Adame, jsem dlouholetým fanouškem vašich videí. Díky Vám, vnímám prostor okolo sebe jinak a všímám si věcí, které jsem nevědomky přehlížel. Moc děkuju za Vaší tvorbu a přeju mnoho energie do dalších videí. Máte můj hluboký obdiv, za to jak to děláte a kolik času tomu věnujete. Pevné zdraví a pokoj na duši... David

Zajímavé informace, pane Gebriane. Díky za Vaši práci nad tímto kanálem

Park před nádražím nefunguje, ale mohl by. Dělat z toho rekreační oblast smysl vskutku nedává, neboť na to je to opravdu příliš malé a rušné. Vydat se směrem k parkovému náměstí a udělat z toho místo pro společenské aktivity je docela dobrá myšlenka, ale nešel bych v tomto příliš daleko. Ono totiž ten park má v různých místech různé využití a různé uživatele. Je tam dálnice směrem k tramvaji a na Masaryčku, je tam čekárna před nádražím, a pak také opuštěná plocha s parkovišti směrem k Václaváku. Chystaná tramvajová trať to trochu změní, ale v zásadě to zůstane. Myslím, že tam je místo pro altánek s kavárnou u nádraží, kde vedle místních mohou čekat cestující, kterým to jede až za hodinku nebo dvě. Směrem k Václaváku by dávalo smysl mít jezírko s kačenama/labutěma, což by poskytlo snadný únik od rušného centra, ale i propojilo Hlavák s Václavákem. Ta parkovště bych tedy nezastavěl, ale právě zaplavil.

@luciev1154

3 ай бұрын

Taky bych ten park ráda využívala k čekání na vlak, pokud by to nebyl takový eklhaft... Před cca 5 lety jsme tam chodili na dětské hřiště (hodilo se na schůzku s někým, kdo někam dál pokračoval vlakem), ale nevím, jak to tam vypadá dnes.

@danieltencl3630

3 ай бұрын

@@luciev1154 Ten park má dlouhodobě smůlu a jaký byl krásný dle prastarých fotek. Při stavbě metra a dlouho poté byl hafo let za vlnitým plechem, pak se z něj stal průchoďák zúžený o halu. Tuto atmosféru nedokázala změnit ani dětská hřiště, stavělo se jich tam několik. Většina lidí spěchá, jde o přestup, podobně jak mezi linkami metra, žádný klidový prostor. Cokoliv v parku uděláte pěkného, tak dopadne stejně nepoužitelně, dokud tu průchozí funkci nezredukujete. I když tam bude tramvaj, tak jen pro některé linky a na Masaryčku furt bude cesta jedním směrem od haly a na václavák druhým směrem, park je úzký a tak podle mne z tohoto parku nikdy nic klidového nebude. Hezčí venkovní čekárna na vlak, to určitě by šlo, mikroarchitektura, to asi ano.

Díky moc, za skvělou a zajímavou sérii. Sérii o magistrále bych také moc rád viděl. Díky, děláte svojí práci skvěle.

Opět dobrý díl a super nápad probrat se komentáři. A pod minulým videem Vám děkuji za odpověď. K těm urážejícím komentářům mám takovou svou teorii, že ti, co jen urážejí nemají mentální kapacity na to vůbec shlédnout dlouhé video a pokusit se mu porozumět, proto se pod ním nevyskytují. A pod krátkým videem dokáží jen urážet, protože nemají argumenty, jelikož nevěnovali potřebný čas studii dané problematiky. Ovšem i bez této studie mají svůj názor o němž jsou skálopevně přesvědčeni a bez argumentace jim nic jiného nezbývá jak oponovat protinázorům, než urážkou či zesměšněním.

Díky ještě jednou za celou minisérii!

@agebrian

3 ай бұрын

Taky díky.

Díky za těch 5 dílů. Je to vážně vynikající práce a oceňuji že jste tomu věnoval tolik času a šel tolik do hloubky. Měl jsem při sledování mnoho aha momentů, jako například když jste popsal že prodej jízdenek je zastíněn komerčními prostory a z jakých důvodů se tak děje. A s tím související nelogická cesta zákazníků ke koupi jízdenek, podivné úzké hrdlo v podobě posuvných pásů nebo prostor s tabulemi, kde si všichni překáží a sedí na kufrech. Je tam spousta věcí, které jsem si neuvědomil, ale podvědomě mi vadily a necítím se v tom prostoru kvůli tomu dobře. Mám rád že vaše videa pomáhají tvořit skupinu lidí - nearchitektů, kteří se začínají o architekturu aktivně zajímat a není jim jedno jak vypadá jejich okolí. Myslím, že to má velký smysl, tvoří to otázky, kultivuje to veřejný prostor a věřím že se to dostává i k lidem, kteří mají v moci s tím něco dělat. Ne vždy s vámi souhlasím, ale když věci vysvětlujete, většinou rozumím vašemu názoru. Ještě jednou moc děkuji za tuto sérii a těším se na další zajímavá témata.

Děkuji za výborné video, děláte to skvělě Adame!

Moc děkuju za ty vaše komentáře a šťouravé poznámky. Oceňuju, jak se snažíte na věci koukat ze všech možných stran a zkoumáte do podrobna, co, jak a proč je kolem vás. Díky vám mi došlo, že můj manžel to dělá taky, ale u něj mě to v osobním životě vysloveně vytáčí 🤭😆 Budu na sobě muset zapracovat🤨😃

rád sleduji Vaše videa a moc děkuji alespoň za naději, že ještě někoho stav našeho prostředí zajímá. Věřím, že sledující se zamyslí a pak tam kde oni mohou rozhodovat o svém prostředí se to nějak projeví.

Díky za vaše videa Adame, je to radost a taky jakési školení Vás poslouchat. Bylo, je a nejspíše dále bude to pro mě hodně velkých AHA. Uvědomil jsem si před časem, jak povrchně někdy věci "odmávneme" aniž bychom znali pozadí. Pak jsem narazil na Vaše video o lávce s krásnou přezdívkou Hol-Ka, které mi to potvrdilo. V tomhle videu díky za věty o tom, že není dobré vše předávat do rukou soukromých firem a ustrnout na tom, že stát se starat neumí. Takových "zvyklostí" typu "njn, tak to prostě je" máme mnohem více a rozhodně nám nejsou ku prospěchu. A ještě jedno k tomu, co jste říkal. Krásná ukázka toho co se může stát od návrhu po realizaci je u nás v Jablonci u nákupního centra Central. Něco ve stylu: "Když vám slibují krásné obchodní centrum a dostaneme krabici."

Moc děkuji za celou sérii, nejsem architek, ale vaše videa jsou skoro jediná, která sleduji. ✨👏 K této sérii, ještě by někdo mohl spočítat kromě laviček odpadkové koše, uvnitř jsem našla po nějaké době jeden. 🥲 Ještě jednou děkuji. ☺️

Nová odbavovací hala je skvělá budova s krásnými interiéry, ale i tak by bylo fajn zhodnotit ji i z kritičtější stránky. Naprosto zastínila pohled na Fantovu budovu z Vrchlického sadů. Ta je teď vidět akorát z magistrály nebo z parkoviště nad novou halou. Což mi nepřijde dvakrát důstojné. Podobně ambivalentní pocit mám z Pragerovy budovy Federálního shromáždění. Fascinující dílo, ale podívejte se na něj z ulice Politických vězňů. Svým měřítkem naprosto zastiníla okolní dosavadní dominanty, zejména sousední Státní operu. Je pak trochu ironické, že se novým projektům vyčítá, že se k těm poválečným nechovají se 100% citlivostí.

Keď sme pri tej magistrále, zaujímalo by ma keby sa podobná téma natočí aj o Bratislave a jej pretnutí cestou v historickom centre. Adam, vďaka za videá

@xsc1000

3 ай бұрын

Tam je to ještě větší zvěrstvo než v Praze magistrála. Magistrála jde ve stopě hradeb, čili za hranicemi původního města. Bratislava to dokázala dovést do stavu, kdy oddělila staré město a hrad...

@cioccolateriaveneziana

3 ай бұрын

Ano, taky bych byl pro! Nemluví se v Bratislavě o tom, že by se magistrála odstranila a rekonstruovalo podhradí, podobně jako třeba v Drážďanech?

@josko2149

3 ай бұрын

@@cioccolateriaveneziana v podhradi je pripojka na most snp, ktory je v tragickom stave, tak mozno spadne do dunaja a vyriesi sa to samo :D bohuzial sa to ma len prekryt, vid projekt 'plato staromestska'. SJM mi mozno viac pripomina sancovu - dnes uz zbytocna byvala spojka namiesto okruhu, ktorej tranzit presiel na vnutorny mestsky okruv v petrzalke, podobne ako tranzit presiel zo sjm do blanky. tam myslim maju byt prechody a bus pruhy aspon.

@filipriska8874

3 ай бұрын

@@cioccolateriaveneziana Áno hovorÍ, pozri projekt Plató staromestská ktoré počíta s prekrytím tejto ulice takou nadstavbou nad cestou, podľa mňa to vyzerá celkom pekne avšak predsa len by bolo lepšie to asi zakopat pod zem, čo sa týka podhradia tak samozrejme kým neni cesta pod zemou nebude výstavba, avšak pod hradom v oblasti vydrice čo bola bývalá osada pod hradom sa v súčastnosti buduje nový projekt Vydrica rozdelený na niekoľko etáp, prevažuje moderná, na môj vkus pekná architektúra a projekt počíta s obnovou národnej kultúrnej pamiatky Vodná veža a v priestore vybudovať spoločenské miesto. Pokiaľ vás táto téma viac zaujíma odporúčam načítať si nie čo o tom na portáli YIMBA ktorý sa zaoberá architektúrou, výstavbou, projektami, developermi a podobne v Bratislave. pošlem vám sem nejaké odkazi :) A pre pána Gebriana tiež by ma zaujímalo video na túto tému + napríklad Bratislava hlavná stanica , či nová stanica Nivy :)

@xsc1000

3 ай бұрын

@@cioccolateriaveneziana Kdyť si zbytky podhradí naopak totálně zmrvili develotrovským projektem. Tam už není možné nic obnovit...

Krásné video, přednes i atmosféra! Tohle je formát, který tu chyběl. Jde vidět, že si s tím dáváte opravdu práci, a že vám to není lhostejné! Zlých a urážejících lidí se v komentářích bohužel nikdy nezbavíme, ale pevně věřím, že vy jich tu budete mít minimum! Děkuji moc, za skvělou práci, kterou odvádíte.:)

Těším se na vaše další videa. Velmi zajímavá tvorba. Máte můj obdiv že jste ochoten věnovat tomu svůj čas. Držím palec ať vam ta energie vydrží. 👍

Skvělé názory Pane Gebrian ... Líbí se mi vaše pořady , sledoval jsem Gebrian versus ... , líbí se mi jak dokážete hezky vysvětlovat umění a realizace a souvislosti a smysl staveb . Myslím , že to má i nadstavbu v tom jak se lidé zapojují do veřejného života , jste borec ... Mějte hezký den :-)

Díky za "druhej plán" - za významnou snahu kultivace diskuzí. Moc pěkně se to poslouchá a já to pouštím dětem jako příklad. Je potřeba na to upozorňovat a vysvětlovat. Jinak těžko může dojít ke zlepšení.

Sleduji vás roky a Vaše videa mě moc baví. K té naprosto poslední poznámce, je to jednoduché. Krátké video shlédne kdejaký jouda ať už u snídaně nebo svačiny. Jenže tahle dlouhá hodinová videa sledují opravdu ti, kteří zajímá ta problematika a jsou Vašimi fanoušky, proto možná ten kontrast. :) A ještě jedna věc. Nám veřejný prostor jedno není, ale mnohdy máme pocit, že s tím, jak vypadá, toho moc nezmůžeme.

U dlouhych videii zadny hate neni, pac dane osoby nevydrzi tak dlouho poslouchat a hledat do ceho rypnou :) diky za prijemnou hodinu

@agebrian

3 ай бұрын

Pobavilo. A díky.

Mne vždycky fascinují odpovědi typu "ty si myslíš že máš pravdu a tvůj názor je správně" - tak jako logicky ano, asi bych neměl názor o kterým si sám myslim že je špatně... Na další sérii se těším, díky za vaše zajímavý pohledy.

Děkuji, že diskusi čtete a vyjadřujete se k ní. Ještě jsem doufala, že proberete trochu i to, co si lidi myslí o jednolivých návrzích. Jinak to, že dlouhá videa komentují lidi slušněji než krátká, bude nejspíš tím, že se na ně vydrží dívat spíš ti rozumnější lidi. :-)

Adame, sleduji Vás dlouho a myslím že za ta léta jsme se v té dobatě jako společnost hodně posunuli a Vaše práce je v tomto mimořádně důležitá, a to sviu srozumitelnou formou a nevnucováním jedné pravdy. Chce se mi věřit, že už bychom nespolkli tak snadno další trať na Barrandov v této podobě, jen protože "tramvaj je dobrá, tak je to celý dobrý".

Problém všech těhle porjektů je koncept...v podstatě drolíme územní celky a podporujeme nezávislost a od těhle nejnižších instancí vychází projekty. Na hlaváku by nemuselo bejt jediný parkovací místo, pouze dostatek K+R. Ale pak musí mít ostatní nádraží tuto kapacitu, což se neděje. Člověku by bylo jedno jestli jede někoho vyhodit na Hlavák, nebo do Libně, kdyby tam vůbec šlo zastavit, natož zaparkovat. Btw ukažte tu druhou půlku hlaváku, na jižní straně K+R vedle haly fungovalo brilantně a jelikož to fungovalo, tak tam dali žlutočerné betonové bloky, aby tam vyhazovat lidi nešlo.

@petrklic7064

3 ай бұрын

A právě díky tomu "drolení" území na menší celky vydělávají "developerské mafie" miliardy. A lokální úplatní politici miliony. To si takhle developer koupí nějaké bezcenné "rumiště" kde se nedá nic kloudného postavět. Protože to územní plán nedovoluje. Pak si "zaplatí" změnu územního plánu a voila ! Hned je z toho území kde se dá nastavět několik luxusních činžáků. Parcely nakoupené za pakatel se tak rázem zhodnotí klidně 100x Na tomhle je založený celý bilionový realitní a developerský byznys. Na nesystémovosti územního plánu a na systematickém "kupování" změn územního plánu a stavebních povolení, za stálého sypání úplatků do kapes radních, politiků, úředníků. Tohle je jádro pudla. To ostatní jsou jen zbytečné kecy okolo. Ale naprosto chápu že Gebrian si to nemůže dovolit říct na plnou hubu. Tak je to tam jaksi "mezi řádky". Kdyby byl od začátku jasný a transparentní územní plán, tak by se tohle nedělo. Ale tím pádem by si lokální politici nemohli dovolit drahé auta a luxusní byty odpovídající tak kdesetinásobku jejich oficiálního přiznaného příjmu. A developerské mafie, často propírající peníze z nelegálního byznysu přes nemovitosti, by příšly na buben. Jak je možné že v Praze běžné kupují např. fyzické osoby z turecka ne byty, ale ceré bloky bytových domů s novostavbami ? Výsledkem je mj. že si i příjmově nadprůměrný čech nemůže dovolit zde koupit vlastní byt ani na hypotéku.

Také prosíme sérii o Severojižní magistrále. Kdysi dávno jsme Vás prosili, zda byste nechtěl udělat krátké video o Holešovičkách, ale dostali jsme od někoho z Vašich lidí odpověď, že se dopravním tématům nevěnujete. Kdybyte náhodou tu SJ magistrálu dělal, moc prosíme přijďte se podívat i do ulice V Holešovičkách, která je koncem/začátkem (každopádně součástí) SJ magistrály. Je zde vidět, jak dálnice zdevastovala kdysi výstavní prvorepublikovou čtvrť. Děkujeme předem.

@Desperoro

3 ай бұрын

Naprosto souhlasím. Šel jsem pěšky křížem přes most nad touhle ulicí. To je vlastně nádherný kus Prahy

@Castelmerlo50

3 ай бұрын

Ano! Taky prosím zahrnutí ulice V Holešovičkách do této série. Díky!

@xsc1000

3 ай бұрын

@@Castelmerlo50 Na té ulici zas nic tak zvláštního není. Má jen smůlu v tom, že směrem na sever od Vltavy terén v Praze strmě stoupá a tak se stala radiálou nejen pro dálnici od Ústí (D8), ale také silnici od Mělníka I/9. A hlavně supluje stále nedostavěnou severní část Pražského okruhu, takže tranzit I/9, D8 > D7, D6, D5, D4 jede přes ní. Této ulici by dostavba okruhu výrazně pomohla.

@holesovickyprolidi6722

3 ай бұрын

Ta ulice je plná prvorepublikové (často funkcinalistické) architektury. To jakou jizvou magistrála ve městě je, vidět V Holešovičkách ještě víc než v centru. Ani jeden z okruhů Holešovičkám nijak významně nepomůže. Dle výpočtů dopraváků, klesne počet aut po jejich dostavbě ze 100 tis. na cca 80 tis. A to jsou počtu, u kterých budou pořád porušovány zákonem stanovené limity hluku a zplodin v ovzduší.

@Castelmerlo50

3 ай бұрын

@@xsc1000 mě se ta ulice teda líbí moc. Pominu-li tu šílenou dopravu a dálníční vibe, který nechtěně získala. Jakmile by jí někdo dal pod zem, byla by to skvělá oblast.

Díky, hezka prace, dobra diskuze 👍

@agebrian

3 ай бұрын

Díky moc!

Perfektní práce, Adame! Je pravda, že pod Vašimi videi se vede velmi kultivovaná diskuse na rozdíl od většiny jiných virtuálních platforem, kde je někdo za názor rovnou označen za idiota a následují nadávky atd :) A věřím, že Vaše práce skutečně pomáhá v kultivaci pohledu na architekturu velké části společnosti. Takový Zdeněk Pohlreich architektury :D

27:49 S tím právě nesouhlasím a sám se tak v městském prostoru nechovám. Tušil jsem, že přijde příklad s Vojanovými sady :-) Já naopak ve městě oceňuji parky, do kterých se dostanu jen tak mimochodem, které mi při cestě městem, jejímž cílem nejsou, zpestří právě tu cestu. Buď se tam člověk v horkém dni zchladí, nebo se tam v pátek odpoledne zklidní, a když spěchá, nemusí se tam vyhýbat tolika lidem jako na chodnících v hlavních ulicích. Hrozně se mi líbí Planty v Krakově, které jsou dost úzké, takže vlastně nefungují jako opravdový park, ale při cestách po centru se do nich člověk každou chvíli dostane, třeba je jen přejde napříč, nebo určitou trasu zvolí tak, aby šel přes Planty, a je to příjemné. Taky se mi líbí malé historické parky na vídeňské Okružní třídě. Bydlel jsem několik let opodál a občas jsem chodil do Volksgarten, jen abych tam poseděl, ale většinou jsem si tamtudy nebo přes Burggarten nebo parčík mezi muzei zkracoval cestu a zase to bylo příjemnější než chodit po rozpálené nebo přeplněné nebo hlučné nebo rozkopané ulici. V Prateru, což je příklad parku-destinace, jsem za ty roky nebyl ani jednou (jen jsem přes něj občas jel na kole, když jsem musel). Do Lainzer Tiergarten nebo do Laxenburgu jsem si dělával zvláštní výlety, ale spontánně si tam na chvíli zajít jaksi možné nebylo, právě proto, že jsou to destinace, jako Stromovka nebo Vojanovy sady.

Děkuju. Moc ráda Vás sleduji. Magistrála je vřed Prahy a velká ostuda. Díl o ní bych si také ráda poslechla.

Adame, díky za Vaše úsilí, skvělé podněty, ideální by byl další díl se zástupci SŽ a následně pak minisérii o magistrále ☑️

@user-ib9pz6id5b

3 ай бұрын

Tyjo kdyby se podařil rozhovor s někým z SŽ byla by to bomba

Tyhle série mě velmi baví. Dozvím se spoustu zajímavých věcí a i když nejsem pražská, nutí mě to přemýšlet o podobných problémech vyskytujících se v mém okolí. Obzvlášť mě zaujal Váš názor na způsob plánování a vypisování soutěží, kdy by se podle Vás mělo plánovat více komplexně - např. nejen nádraží, ale i jeho široké okolí a že by tento plán měl vycházet z vedení města a ne od majitelů daných pozemků nebo budov na něm. To je myslím problém v téměř celé republice. Bylo by fajn, kdyby se našel někdo, kdo by se zabýval podobnou tématikou i u jiných měst. I série o magistrále by byla skvělá, přiznám se že i mě napadlo jí hodit před nádražím pod zem. Moc děkuji, že si s těmi videi dáváte takovou práci!

Opět úžasné video, díky za něj! Už předtím jsem psala do komentářů, že s vámi naprosto souhlasím ohledně Vrchlického sadů. To zkrátka není odpočinkový park. Krásně jste vystihl, že park je něco, kde se člověk cítí opravdu jako v přírodě (v Praze si vybavím ze studentských let např. Prokopské údolí, Hostivařskou přehradu nebo Stromovku). Kudy neprojdou denně desítky tisíc lidí, kteří tím "parkem" projít zkrátka musí. Smekám před vaší pokorou a postojem ke komentářům - kolikrát jsem pod vašimi videi četla narážky na vaši výslovnost, komentáře ve stylu "nic sám nepostavil, tak ať drží hubu" a podobně. Velmi mě těší, že si tyhle lidi neberete k srdci a dál točíte videa, která ve společnosti vzbuzují dialog, jak zmiňujete na konci. Těším se na minisérii o magistrále, a na případné další samozřejmě také. Vždycky se poučím, dozvím něco nového (tady třeba to, že vítězný návrh soutěže a realizovaný návrh nutně nemusí být jedno a totéž, nebo jaký je rozdíl mezi kulturní památkou a národní kulturní památkou - v životě by mě nenapadlo si něco na tohle téma na internetu vyhledat). Skvělá práce, díky za vaši osvětovou činnost!

Dobrý den, Adame, diky za opravdu poutavě zpracovanou komplexní sérii. Mám celé nádraží moc rád a těší mě, že jste tomu věnoval tolik energie. Člověk si u nás občas připadá trochu jako podivín, když se kolem sebe rozhlíží a záleží mu ja tom, v jakém prostředí se pohybuje, a je skvělé, že se to mění a i díky vám si mnohem víc lidí uvědomuje, že to důležité je! K videu mám jen takové úsměvné doplnění. Cestou na vlak občas pozoruji model z Lega, ktery je v horní části odbavovací haly, přestože je taky lehce idealizovaný, zobrazuje celkem přesvědčivě jak provoz, tak realitu nádraží daleko vic, nez vizualizace v soutěži. Možná by byla docela legrace sledovat, jak by jednotlive návrhy obstaly jako standardizovane modely s danym provozem a prirozenym prostredim 🙂

Děkuji moc za tuto sérii, rozhodně (stejně jako ta předchozí o sídlištích) mi dala další pohledy na věc a donutila mne k zamyšlení a trochu i v přehodnocení některých názorů. Pokud jde o nádraží, tak jen vyjádřím svůj názor, že ta nová budova mi nikdy nesedla, mám ji asi moc spojenou se vzpomínkami na dobu komunismu a nedokážu se toho zbavit. Co by mne ale hodně zajímalo, tak ukázat nějaká srovnání s tím, jak jsou nádraží pojímána ve světě (a jde mi hlavně o dobré příklady k ukázání). Protože ač sám vlakem jezdím spíše výjimečně (zato často vidím letiště), tak těch pár, na které jsem ve světě narazil, tak na mne působila úplně jinak, než naše Hlavní nádraží v Praze. Třeba ve srovnání s Grand Central v New Yorku je to opravdu hodně tristní.

Super video a cela serie, diky. Mam rad tyhle dlouhe formaty, kde je dostatecny prostor pro ruzne uhly pohledu a detaily, ktere se do kratkych videi nevejdou ani ve zkratce.

"Pod dlouhými videi nejsou nadávky"... tak to je moc krásný postřeh! :)

Díky za super práci. Mám díky Vám výrazně lepší povědomí o architektuře a mnohdy mi pomáháte formovat nebo posouvat názor na věc. :)

Když se najde 1,2 miliardy na výběh v ZOO a další miliardy na blbiny tak aby se nedala předělat magistrála.

@BobesVH

3 ай бұрын

Proč by se měla předělávat blbá magistrála, když se může udělat pavilon v ZOO.

@petrtr7602

3 ай бұрын

musím se přiznat, že těch 1200 milionů na výběh v ZOO mne posadilo na zadek...Né že bych to nechtěl zvířátkům (tuším medvídkům) dopřát, ale nepřijde mi, že by na tom byl veřejný sektor tak dobře, aby mohl takto značné sumy vynakládat na poměrně marginální položky... navíc dotovat instituci, která má přeci jen oproti ostatním podobným velmi vysoké příjmy z návštěvnosti...to nám v regionech skutečně navozuje pocit, že v Praze už musí mít i zlaté kliky od WC a neví už co by... :)

@mirekdusin5881

3 ай бұрын

@@petrtr7602 Detaily k tomu nevím, ale na druhou stranu buďme za to rádi, protože tam chodí (sta?)tisíce dětí a je to jedna z nejlepších zoo na světě. Když už něco takhle skvělého máme, tak se to snažme držet i za vyšší cenu, protože vybudovat to znovu by se už nejspíš nikdy nepodařilo.

@petrtr7602

3 ай бұрын

Mne nevadí rozvoj ZOO, ale zaráží mne ty částky - opravdu má jeden výběh hodnotu sta plně vybavených rodinných domů z hlediska nákladů na výstavbu? Přijde mi, že tyto projekty jsou extrémně drahé a je to plýtvání s veřejnými rozpočty. Toť vše...snažím se prostě předpokládané vynaložené prostředky porovnat s hodnotou něčeho, co znám a pak mne to opravdu překvapuje. Stejně tak si myslím, že obzvlášť veřejné prostředky mají být vynakládány efektivně a s rozmyslem....i zde možná budou, ale cena je prostě....omračující :) @@mirekdusin5881

@AntrozLPs

3 ай бұрын

Ten výběh ledních medvědů byla ostuda pražské ZOO. Skoro sto let starý a malý podobně jako 3+KK v Praze pro největšího predátora na zemi, zkrátka tristní. Ona i ta samice, která tam žila, potratila několik mláďat kvůli stresu, což (pokud by vám nezáleželo na těch zvířatech) ztratilo Praze obrovskou spoustu peněz, které by narozená medvíďata městu přinesla. Doporučuju se na ten stávající výběh jít někdy podívat.

Adame díky za vaše videa. Díky nim jsem začal sledovat prostor kolem sebe jinýma očima né jen stylem líbí nelíbí. Hlavní nádraží využívám tak 2x do roka ale jako neprazak na něm trávím i hodinu při každé návštěvě jsem toho názoru že změna je nutná jestli tak radikální tím si nejsem tak jistý. Možná by stačilo jiné vnitřní uspořádání více propojit vnitřní prostory v prostoru u podchodu se zbavit obchůdků atd. Nechat tam pouze čekárny prodej jízdenek a informační centrum a veškerý komerční prostor dát do prostoru vstupu do metra možná ho i propojit z venkovním prostory jako před zahrádky a tak věřím tomu že by sami pronajímatele vytvořili tlak na to aby se sherwood změnil

Díky!

Děkuju, mě baví právě vaše svobodomyslnost na pohodu.... výzva ke spolupráci nás všech. Děkuju

1:12:10 Verejny prostor se pro me stal dulezitym a zacal jsem se o nej zajimat jen diky tobe. A to proto, ze v naproste vetsine pripadu dokazes vystizne popsat, proc se na danem miste citim dobre nebo spatne.

Díky moc Adame. Sleduju vás od začátku, ale tuhle pětku jsem slupnul jako malinu na posezení. Málokdy s vámi nesouhlasím, třeba když jste kdysi říkal, že není potřeba mít stromy v ulicích, ale vidím, že názorově se také trochu vyvíjíte, pokud jsem vše správně pochopil. V naprosté většině případů mi otevíráte oči, a často formulujete mé neurčité pocity, což mi dává pocit, že cítíme věci stejně. A to je skvělý pocit. Poslední dobou si o vás můžu povídat i s lidmi u kterých bych to nečekal. Myslím, že by se mělo překládat maximum radikálních návrhů. Ne je tlačit, ale pro inspiraci, pro rozvinutí diskuse. Myslím si, že maagistrála by měla jít pod zem v maximální míře, konečná metra D by měla být nad kolejištěm hlavního nádraží, Menší autobusový terminál zní také jako samozřejmost u nádraží a co se týče parku, rád bych ho zachoval jako rozsáhlý prostupný prostor, ale dokážu si představit doplnění stavbami ve smyslu zjemňujícího rastru uliční sítě směrem k nádraží. Tím myslím čím dál menší bloky, nebo objekty a čím dál širší ulice.

Celkově ten malý park před nádraží mi libí, je to dobré vystupít z vlaku a hned vidět nekterých stromů. Ale určitě nejaky menší budovy tam by patřily. Obecně mi velice vadí, že u novostaveb v Praze ty stromy skoro stromy nejsou, nebo tam jsou jako prazdnotná gesta, třeba u novostavby (nových vystaveních bytů,) na Smichově, skoro žadné stromy nejsou. Když člověk kouká na ty pražské stavby třeba povalečné, vždyčky je tam prostor na zeleň, občas i hodně. Dneska ty obytné domy jsou přitlačené uplně k hranicí chodníku, který sám je strašně uzký a faktický bez prostor na stromořadí. Děkuji za Vaše videa.

Děkuji za celou sérii, hltal jsem každý dil. Těším se na tu o magistrále. K vašemu dotazu. Nejsem sice od železnic, ale hlavní nádraží využívám denně. Většina pravidelných vlaků má nástupiště i dvacet minut před odjezdem a téměř vždy stejné nástupiště. Ale nevím zda bych chtěl, aby tomu tak bylo u všeho. Ty vlaky tady jezdí v intervalu pár minut a pokud se dá nástupiště dříve, dochází ke kumulovani skupin čekajících na vlak co ještě nepřijel s těmi co do vlaku nastupuji nyní. Jednak tedy je nástupiště přeplněné a také se zvyšuje riziko nastoupeni do jiného vlaku. Ono bohatě stačí, že na jednom nástupišti stojí až čtyři vlaky už nyní (dvě koleje + severní a jižní část). Podle mě tedy hlásit vlaky až když se ví že ten vlak tam opravdu přijede a předchozí již nástupiště opustil provoz na nádraží výrazně zrychluje. Stává se totiž, že se vlak co má odjet zdrží, nástupiště zůstane zablokovane a je nutné plány změnit a následný vlak poslat jinam. A to se stává často. Čím déle dopředu bude informace vypsaná, tím větší množství lidí je třeba informovat o mimořádném přesunu a o to delší odbavení bude. Současná situace tedy je vyhovující. Navíc jsou informace o odjezdech umístěny i v podchodech po pár metrech a lze tedy čekat opravdu kdekoliv. Samozřejmě by mě zajímalo i vyjádření správy železnic, toto je z pohledu mě jako cestujícího, který ruch na hlavním nádraží sleduje na denní bázi.

Adame moc děkuji za Vaši práci a otevření diskuse o veřejném prostoru. Otevíráte nám nejen oči! A závěrem bych chtela říct, že to je teda neuvěřitelně komunistické naslouchat hlasu lidu 🙂

Taky moc prosím o díly o magistrále a strašně moc děkuju za vaší práci!

Dobrý den, na dvakrát jsem si pět dílů pozorně vyslechl a podíval. Díky za poučený komentář. Až budete točit vývoj od soutěže k realizaci, tak prosím zvažte Národní muzeum a Lucernu. Je to kousek od Hlavního nádraží.✌

Adame, jste opravdu korektní. Ohledně "parkovacích domů" a jejich nedostatků v Praze. Pokud budete k tomuto dělat nějaké video, jeďte se podívat do Passova. Mé oblíbené výletní místo. Počet parkovacích domů per capita je obdivuhodný. Mohu přijet kdykoliv a vždy zaparkuji v "CENTRU!" Passova v nějaké parkovacím domě. Auta nehyzdí ulice a právě proto je to asi fajn místo pro žití.

Díky za excelentní sérii i skvělé bonusové video. Zajímavé názory i reakce. Zanechává to ve mně snad jedinou skutečně jednoznačnou věc, a to reklamu v prostorách dopravního podniku. Žije z našich daní, ač by měl fungovat komerčně. Ok, pak ale opravdu bez reklam. Obávám se ale, že spíš než o malý zlomek financí na provoz, jde o významný prostor na "malou domů" pro pár vyvolených.

Adame, je skvělé, že jste se do tohohle většího formátu pustil. Víte proč? Protože dává prostor argumentovat. Rád se podívám vlastně skoro na všechno, co natočíte, protože mě zajímá, jak se na to budete dívat. Ale už mockrát jsem si u těch kratších videí říkal "ok, tak tohle AG oceňuje, hm, já asi celkem taky / aha, tohle AG kritizuje, no nevim, já ani ne..., ale PROČ to takhle hodnotí?". A když jsem teď viděl vaši solidní, pozornou analýzu těch tří soutěžních návrhů, měl jsem upřímnou radost. To je totiž perfektní podloží pro právě takovou diskusi, jakou v tomhle díle oceňujete. Čili šel jste tomu naproti. A taky proto jsem tohle zkusil napsat nejen jako pozitivní hodnocení, ale jako hodnocení s odůvodněním :)

Skvělý! Super!!! Gratuluju k takovému úspěchu, Adame, mluvil jste mně úplně z duše. Souhlasil jsem se vším a nebo jsem si opravil názor (zástavba Vrchlického sadů, nutnost parkoviště u nádraží). Jediná věc, která mi v tom shrnujícím dílu chyběla, je problém zavedení té tramvaje. Proč musí tramvajová trať kličkovat z magistrály dolů do Vrchlického sadů a pak do Opletalovy ulice na křižovatku s Bolzanovou? Já bych ji vedl po magistgrále a zastávka by byla před Fantovou budovou (stejně se počítá se zklidněním magistrály) a nebo ji vést od Václavského náměstí Opletalovou ulicí - nemusela by kličkovat, sice by to bylo dál na nádraží, k nějaké podobě nové budovy, ale pak bych srovnal tenhle prostor, aby tam nebyl ten val - nahoru a dolů. Pohodlnější a hezčí by to bylo před Fantovkou, historicky to tam patří - tudy jezdila tramvaj. Z Fantovy budovy ale zatím nevede příliš kapacitní schodiště do nové odbavovací budovy do podchodů. Fantova budova by se mi líbila zčásti jako obnovené nádraží, ale také třeba jako expozice Národního technického muzea k dějinám železnice. Moc díky za video a budu se těšit na další, resp. přehraji si i nějaká starší. Krásně propagujete a popularizujete architekturu, rozvíjíte myšlení lidí a respektujete jejich názory. A taky se moc těším na díl, v kterém nám někdo asi ze Správy železnic řekne, jestli se dá něco dělat s pevnějším určením nástupiště k odjezdu vlaku (já si myslím, že vzhleedem ke kapacitám a chceme-li, aby skoro všechno odjíždělo jen z hlavního nádraží, tak ne). Já jsem takový trochu šotouš a trochu to logiku má. LeoExpress jezdí z 1A. Vlaky, které jedou po Novém spojení na Vysočany a nebo do Holešovic nebo naopak na Vršovice, odjíždí z 5.-7. nástupiště. Na Smíchov to jezdí spíš z 1. (1B) až 4. nástupiště. Ale to je takové přibližné určení. Mně protože špatně vidím, vyhovuje čekání na informaci z odjezdové tabule, v podchodu, protože tam sjou tabule ve výši očí - pak na ně vidím, aniž bych musel užívat nějakou optickou pomůcku. Ale ani to není dobré řešení - kdyby to takhle dělali všichni (jako že to takhle dělají i jiní), tak se zacpou ty podchody čekajícími. Navíc teď co začali jezdit kratší vlaky se u některých rozlišuje i severní a jižní část nástupiště. Málokdo z běžných zvl. mimopražských cestujících dokáže určit, kde je severní nebo jižní část nástupiště. Tak to jen tak na okraj ...

Něco co se u tématu magistrály rozhodně musí zmínit je fenomén tzv. dopravní indukce. Tedy to, že nabídka kapacity určité komunikace vyvolává poptávku po tom jí užívat. Je to také důvod toho proč rozšiřování komunikací zpravidla dopravě neulevuje, ale naopak zvyšuje počet jejich uživatelů a také toho, že redukce kapacity dané komunikace nemívá za následek kolaps dopravy. (třeba jak všichni očekávali obrovské komplikace spolu s částečným uzavřením barrandovského mostu, ale ve skutečnosti se pak skoro nic nestalo) Spíše to motivuje lidi k tomu používat alternativní způsoby dopravy. Z mého pohledu je razantní snížení kapacity magistrály realistické řešení.

Máte pěkné série, díky za ně. U nepřehlednosti způsobené reklamama jsem si říkal, že to samé je i ve městech na silnici. Kde kvůli nim kolikrát přehlédnete značku. Nebo v šeru nevidíte z dálky barvu semaforu, protože vám kolem/za svítí reklama.

Mě se líbilo jak jste nakousl téma, kdy říkáme že pergola na nádraží je pouze kosmetika, která je podružná, a jádro pudla je někde úplně jinde. Myslím že je to charakteristické konkrétně pro toto nádraží, tak pro spoustu dalších projektů. Opakuje se postup, že se sejde "komise", tlustou červenou čárou se vymezí mantinely - obdélník ve kterém se budeme pohybovat, po nějakou dobu se o tématu diskutuje, a výsledkem je nějaký upachtěný kompromis, který vlastně není dobrým výsledkem pro nikoho a míjí řešení nejpalčivějších a logických otázek. Ale tento výsledek byl jediným průchozím řešením popsaného procesu. Alespoň tak mi to přijde u této soutěže. Mantinely stanoví územní plán, majetkové vztahy, a změť stakeholderů reprezentujících veřejné a soukromé zájmy a hranice volebního období. Pro mě je tato absence schopnosti dlouhodobě plánovat zhmotněná v tom, že Praha dokázala po revoluci připravit a schválit 2 územní plány, a Brno jeden, vše více než před 25 lety. Od té doby se připravuje zatím neúspěšně. Vím že je to téma spíše pro úzkou skupinu odborníků, nicméně mohl byste v některých dalších videích zjednodušeně zanalyzovat jak plánují na západě a jak to děláme my? A myslím že i většinu vašich fanoušků z řad laické veřejnosti by mohlo zajímat jak vypadá územní plán, jak vzniká a jak s ním pracovat. Přece jen to má dopad na každého, kdo se chystá například stavět svůj dům, nebo se naopak zajímá co může vzniknout v okolí jeho bydliště. Samotného mě zajímá, proč tohle prostě neumíme, přitom kdysi, za první republiky jsme v tomhle byli v extralize v rámci Evropy.

@michalsteidl5580

3 ай бұрын

Řekl bych, že to neumíme proto, že na rozhodnutí se podílí obrovská spousta lidí. A je vlastně jedno, o čem se bavíme. Jakmile je to veřejné, je to problém. V soukromé sféře, kde jde o peníze, se na základě něčeho někdo rozhodne a tečka. Ve veřejných věcech se k tomu vyjadřuje kdejaká lopata, co se zrovna potřebuje zviditelnit, tedy skutečný zájem na tom často vůbec nemá, ale je to dobrý prostředek pro dosažení jeho cílů. Já jsem pro demokracii a svodobný názor vždy, ale nakonec musí přijít někdo, kdo udělá rozhodnutí, které se nebude, někdy více, někdy méně početné skupině líbit. Jenže v tomto tady panuje ona mentalita "to je komunismus", kterou Adam zmínil ve videu. Ale demokracie není o tom, zavděčit se všem, jak je to často prezentováno, je to vláda většinového názoru. A pokud nějakým způsobem došlo k tomu, že není většinový, obsahuje řadu mechanismů opravy a to dopředných (více rozhodovacích instancí, veta apod.) i následných (pravidelné volby). U nás se ale praktikuje "tak nějak všem zavřít hubu a mít klid". A výsledné řešení není nakonec odrazem nikoho a nikomu nevyhovuje.

Adame, moc Vam dekuji, ze pro diskuzi vytvarite super platformu. Prosim, tocte na YT dal :). Posilam namet na dil, aktualni podoba pankracke plane a jejiho okoli plus planovana vystavba v jejim blizkem okoli. Mejte se fajn. Jana

Super zakončení této série. A bylo by opravdu super, kdybyste nasel chuť a čas udělat sérii o magistrále. Myslím si, že lidem v Praze by nevadilo, kdyby se tento obrovský omyl podařilo dát do pořádku i za cenu desítek miliard.

Já bych se chtěl vyjádřit k těm odjezdům vlaků. To, že nevíme kolej, odkud nám vlak pojede, nevíme delší dobu dopředu je problém opravdu celostátní. Existují výjimky v jednotlivých stanicích a zastávkách, ale ten provoz tam je tak minimální, nebo mají jen jednu kolej, že víme jistě, kam to přijede. V Praze se to zkoušelo a vznikal neskutečný chaos, protože informační tabule a hlášení na to nejsou uzpůsobené a moc se to nezvládalo. Vznikaly právě ty situace, kdy hlášení spíše hlásilo změny nástupišť, než odjezdy vlaků. Navíc naše hlášení obsahuje spousty zbytečných informaci, takže je to zdlouhavé a člověka to ani nebaví poslouchat. V Německu, Rakousku, Švýcarsku a dalších podobných zemích to víme téměr s jistotou, protože se do železniční infrastruktury již dříve investovalo nemálo finančních prostředků a ten rozvoj je diametrálně jinde, než u nás. Také se u toho někdo zamyslel, aby to bylo pochopitelné a jednoduché. Naše zaostalost a zabržděnost v tomto ohledu je podle mého názoru dána socialistickým působením, kdy se tu nedbalo na důležité věci a hlavně následným nedobrým rozdělením na správce tratí a nádraží, a na jednotlivé dopravce (SŽ a ČD). Nemáme tak dobrou železniční infrastrukturu, abychom s jistotou mohli říct, po které koleji a na kterou kolej ten vlak přijede a reálně zastaví. Komunikace mezi dopravci a správcem železnic totiž také dost vázne. Krom toho náš informační systém, který má pod správou Sprava železnic (SŽ) a je na většině nádražích, je také dost zaostalý a neumí tolik možností, co zobrazit na danou informační tabuli. Naopak se na ní cestující dozvídá zbytečně mnoho informací, které nejsou důležité, ale nedokáže to uvést vlak, který nyní bude u nástupiště a potom ve zkratce vlak následný (viz DB (Německo), ÖBB (Rakousko)…). To je důvod, že by to pak dokázalo perfektně zmást lidi hromadících se na peronech. Dále u nás nejsme schopni (kromě pár stanic) používat rozdělení nástupišť tak, aby to bylo pochopitelné (například rozdělení do sektorů anebo číslovat pouze koleje, ne nástupiště). Na každém nádraží je rozdělení jiné. Praha má sever, jih, v Plzni je západ atd. Zkrátka když se všechny tyto zdánlivě nedůležité maličkosti sečtou v jedno, vzniká problém, že vlastně vlak stojí v Libni a na Hlavním nádraží neví, kam ho pošlou, vše je operativní. Proto vlaky často brzdi v tunelech před nádražím atd. Je to smutné, ale věřím, že kdyby se chtělo, tak by se na tom dalo zapracovat, ale nemyslím si, že se tím někdo kompetentní zabývá a chce docílit změny, která by fungovala. Ta informovanost cestujících pokulhává u spousty dopravních společností v česku. Od dopravního podniku po železniční dopravce a správce, a je to smutné. Měli by si vzít podle mě příklad v zahraničí, ale například ČD je bere jako konkurenci a rivaly, ne jako někoho, kdo by měl jít příkladem ve zdokonalování sebe sama a někoho s kým by měli kooperovat, aby nabídli co nejlepší služby.

Skvělá práce. Máte na spoustu témat velice realistický názor. Co se týče seriálu o magistrále jsem jednoznačně pro. Osobně by mě zajímal Váš názor na plány Penty, která si z území od Florence (pokud se nepletu, tak autobusové nádraží už vlastní), přes Masarykovo nádraží až po Žižkov dělá svůj vlastní byznys a na veřejný zájem a to co stojí okolo a v jakém uzemí se pohybují se v něm až tak moc nehledí.

@user-ib9pz6id5b

3 ай бұрын

Jojo, o tom se bohužel moc nemluví

Dobrý den pane Gebriane, děkuji za zpracování tohoto téma. Jde o důležitou dopravní stavbu a ukázal jste mi i další úhel pohledu na tuto stavbu. Chodil jsem kousek od nádraží do školy přes Sharewood a nějak si teď nedovedu představit zastavěnou plochu. Myslím, že jde o dorý nápad, ale musela by se do něj zapracovat zeleň. Když jsme u těch dopravních staveb, tak mám návrh ještě na video ze soutěže na návrh Výtoňského mostu. Video o severojižní magistrále zní také velice zajímavě. Videa jsou hezky zpracovaná a dobře se poslouchají. Děkuji moc

Dobrý den pane Gebriane. Musím říct, že po letech, kdy jsem Vás nesledoval, jste mě příjemně překvapil, ve vašem přístupu. Takhle si představuji přístup liberála. Samotné ty návrhy by vskutku mohly kalkulovat s počasím, ročním obdobím, ale i se znečištěním, pak by i ty méně "zajímavé" mohly vyniknout. Ať už ve vícero provedeních, tak dnes i v interaktivní prezentaci, třeba s posuvníkem na extrémní varianty :). Pěkný den.

Děkuji za skvělou sérii. Pokud byste se věnoval tématu, jak se jednotlivé stavby proměnily od soutěže k realizaci, zajímalo by mě, jestli lze určit koeficient, jak se odhadovaná (vysoutěžená) cena liší od té konečné.

Děkuji za odpověď v tomto formátu. Jsem vůbec kompetentní se vyjadřovat k věcem u kterých často nevidím potřeby ostatních? V prostorách nádraží vznikl koutek pro argumentaci ve prospěch výherního návrhu a ikdyž je údajně mnoho věcí daných, je stále prostor o některých věcech debatovat. Pokud z nádraží projdete uličkou na Churchil tak v polovině cesty je sedací zóna s výhledem na nádraží a myslím si, že je relativně hojně využívaná (v listopadu bylo dost přísedících), to trochu nahlodává, Váši tézy o nevyužívaní takto zaměřeného veřejného prostoru. Mám Vás rád. Děkuji za Vaší práci.

Díky moc, na minisérii SeveroZapad se moc moc těším ....z pohledu ekologie člověka, ekologa, je magistrála obrovské téma ... mela by být pod úrovní terénu až k Nuselaku , včetně nutné přestavby mostu, opravdu nevím jestli je to vůbec technicky možné....

mě ani tolik nepřekvapuje, že u dlouhých videí je potom věcnější debata, která převládne nad nějakými osobními útoky a urážkami, protože delší video si pustí někdo, kdo o tom už něco ví, nebo chce k tomu vědět víc a chce věnovat nějaký čas nějakému hlubšímu vysvětlení a přemýšlet o tom, co je řečeno a třeba si to i porovnat s tím, jak to vnímá on, v čem se shodujete a v čem rozcházíte, ale jak říkám, chce ten čas něčemu věnovat ... krátké video si pustí kdokoliv a podle toho potom vypadají i ty produkty v komentářích ... jinak, co se týká těchto sérií, tak jsou super a já se těšil na nový díl pomalu jako, když má vyjít nový díl seriálu :) ... a budu moc rád pokud vzniknou další takové série ...

Děkuji za všechny reakce na komentáře. Spoustu Vašich pohledů sdílím, a rád si vždy poslechnu i pohled na věc z jiné perspektivy. Jen mám poznámku k reklamám na Hlaváku (ostatní místa je jiná diskuze). Proč tyto plochy nemá pod správou město Praha nebo třeba nějaká organizace propagující turismus u nás. Je to jeden z hlavních dopravních uzlů a byl by ideálním místem na propagaci některých kulturních (turistických) cílů. Zároveň by si hravě mohli železniční dopravci ,,přihřát polívčičku" tím, že by se u toho mohli propagovat stylem ,,My Vás tam dostaneme jen za pár korun".

Pane Gebriane, děkuji Vám za podnětný pořad. Je nejen o architektuře, ale i povaze české. Zároveň mne po dosledování pořadu napadlo, že mít jakoukoliv realizaci byť cimrmanovského rázu od Vás znamená být zadavatelem, stavebníkem a uživatelem prominentní realizace klubu Le Corbusier, Gočár, Macháně, Van der Miese aj. Ovšem nadchnout Vás k takové činnosti je zcela jiná písnička. Gruß aus der DDR!

Miluji Vaši kultivaci diskuze ve veřejném prostoru!