No video

Montessori praxe: Nechte děti zažít frustraci

Irena Kubantová (www.montessori-praxe.cz) se dělí o své poznatky ze semináře s ruskou lektorkou Viktorií Gurejevovou na téma Bezmoc dítěte. Video vám pomůže pochopit, kdy a jak pomůžete svým jednáním dítěti růst a kdy "pácháte dobro", které dítěti nepomáhá.
www.montessori-praxe.cz

Пікірлер: 11

  • @martinafranczyk
    @martinafranczyk5 жыл бұрын

    Děkuji za toto video.V této době u trendu velmi kontaktního rodičovství (kdy máma ihned reaguji na potřeby kojence/batolety) je tento názor dost ojedinělý, Potřebovala jsem slyšet a souhlasím

  • @irenakubantova

    @irenakubantova

    5 жыл бұрын

    Marti, a ještě tvrdší se chystá. Ve věku, kdy matky reaguji na vše kolem dětí, když už děti samy lezou/chodí /mluví, je absolutně patologické se snažit je udržet v permanentním štěstí na úkor důstojnosti matky... To bude v komentářích měla....

  • @hedvikadobrozemska4430
    @hedvikadobrozemska443023 күн бұрын

    Moc zajimave tema a hezke podani. Ale uplne s tim nesouhlasim. Trosku to tu vypravite do extremu. Kdyz dcera neco chtela v obdobi, kdy lezla, a zacala byt ve stresu (zacaly ji tuhnout svaly) tak jsem ji to podala. Ted ve dvou letech si umi velmi dobre rict, co chce. Nastalo obdobi “sama”, a sama si rekne, ze moji pomoc nechce. Je to takova zachrana pro nas rodice, kteri neumi (/uci se) nepomahat. Takze je dobre se nad tim zamyslet, ale priroda myslela i na todle. Nedavno jsem dokonce zaslechla asi 6 lete dite, ktere nastvane kriklo na mamu: mami ne, nech me! .. ony si reknou. Ale chapu, ze se vymezujete vuci vychove v 90’, kdy se za deti fakt delalo uuuuplne vse a nepustily se skoro k nicemu

  • @irenakubantova

    @irenakubantova

    22 күн бұрын

    Je to super, že nasloucháte své dceři a vnímáte, kdy POTREBUJE pomoct. Ale upřímně, ne všechny děti so neřeknou, některé si ZVYKNOU, že jim rodič slouží. Některé NEVÍ, že si mohou říct. A málokterý rodič ví, co je láska-láska není o obětování děti a zajišťování 100% pohodička pro dítě. Není! Láska je o tom učit je umění života. NECHAT je žít s tím, že k tomu mají klíč-zhruba ví, co je možné dělat a jsk se to dělá, sledovat to, jak se jim daří a znova ukázat detail činnosti. V tom spočívá pomoc. Ne v konání ZA dítě! Není to láska, když žijeme za dítě... a v tomhle budu velmi radikální, protože obětování dětí vidím v dnešní době velmi velmi často! Toto video je pár let staré a teď bych byla asi i ostřejší! ❤ Nebojte se děti učit zažít frustraci, vypořádat se s překážkami a slavit! Život vyžaduje odolné děti. A odolnost je něco, k čemu se dítě v péči rodiče buď dopracuje nebo ne...

  • @celostnispecialistka
    @celostnispecialistka6 жыл бұрын

    přidala bych tip hned k úvodu/první třetine (byt jste si o radu neřekla :)) - není nutné bezmocnou maminku a bezmocné dítě jen pozorovat, byt s láskou .. lze jim pomoc nabídnout (je to přirozené a lidské) .. lidé když jsou v bezmoci, tak nevidí, že by si o pomoc mohli/y říci .. nebo komu (byť ten človek může stát přímo vedle něj - ona neví, že vy víte ..) ale když nabídka přijde, tak mohou být šťastní a vděční velmi .. a může jim to v té jejich zkoušce velmi pomoci .. nemusí si to protrpět .. samože pokud daná maminka odmítne .. pak nabídnutou pomoc neopakuji nebo zopakuji jednou, dvakrát (případně se zeptám zdali by pomoc chtěla..) ale pak už jen pozorovat .. jde samože také o to, v jakém rozpoložení jsem sama .. mám - li energii vyrovnanou, tak postupuji tak jak jsem psala .. pokud se cítím již sama rozladěná, tak pomoc více nenabízím a jen sleduji, případně se vzdálím .. pokud jsem si jista, že opravdu vím, co pomůže a jsem silná a trpělivá, tak zopakuji nabídku klidně vícekrát .. (stalo se mi, že jsem byla na akci .. slečna tam dost pila, já nikoli, měla jsem jasno .. ona pak chtěla jít pěšky z hecu, z naštvání .. bylo to nebezpečné .. věděla jsem to .. zároveň nemohla jsem tlačit, aby jela se mnou autem (ona ještě nevěděla že řídím opravdu dobře).. zopakovala jsem nabídku postupně asi 4x a pak ji i nakonec trochu přesvědčila .. v závěru souhlasila sama .. vydržela jsem, byla jsem klidná a trpělivá a bylo to tak přirozené a v pořádku .. a jí to pomohlo, protože jinak by šla přes les někde a kdo ví, co by mohlo být .. ) .. jde o rozpoznání situace .. kombinaci intuice a akce .. v té době, je to skoro rok nazpět jsem byla velmi vyrovnaná .. začala jsem žít svůj samostatný život, kdy sama jsem hodně věděla a prožila (protrpěla/zkusila si na vlastní kůži) a došlo mi, že intuice je silný nástroj .. a že každý člověk má všechny jazyky k dispozici .. jde "jen" o rozpoznání kdy a kde a vůči komu který použít ..

  • @irenakubantova

    @irenakubantova

    6 жыл бұрын

    LenKa Bízová Jasně, že pomoc LZE nabízet. I nabídku opakovat... je moc důležité mít tam srdce. A přesto - některé lekce si nějak musíme “vyžrat”, protože někteří se učí jen takto... děti i dospělí. :)

  • @celostnispecialistka
    @celostnispecialistka6 жыл бұрын

    ještě děkuji za vaše sdílení .. a dovolím si ještě komentář .. byť mě láká i navázat s vámi komunikaci užší, tak jednak je hodně hodin (byť je to relativní) a také volím cestu sdělit svůj názor a to je pro mě jednodušší napsat aktuálně .. ..ohledně situace s manželem (minuta asi 9) .. jsem přesvědčena, že jsme se, my ženy, naučili/přizpůsobily tomu, že chlapi neumí vnímat naše přání a potřeby beze slov (byť na začátku vztahu jsme si myslely, že ano:)) .. proto jim "musíme" říkat a domlouvat se s nimi .. na všem .. pardon, ale pokud muž miluje ženu .. a žena tedy sama sebou je .. pak i v manželství/soužití je přirozené, že muž ženu čas od času někam pozve .. nebo to přirozeně vyplyne .. když si to žena přeje (už tím tomu dává energii) a muž to nevnímá, tak je něco nevyrovnané .. souhlasím, že je to tak jak to nyní v realitě funguje .. ale není to přirozené .. chlapi jsou pohodlní zapojit radar vnímavosti .. a my když jim všechno řekneme, tak ho ani nezapojí .. já aktuálně volím cestu mluvit o tom, že bych ráda toto a toto, že by mě potěšilo to a to ..jela bych ráda tam a tam .. a to v klidu, když jen tak jsme .. nemáme s partnerem telepatický vztah (byť věřím a vím, že to jde a když jsme se potkali, tak tomu tak bylo .. ale přílišná horlivost nám toto zničila, resp. dopustili jsme abychom jako dvě ladící bytosti se naprosto odcizili a znovu hledáme cestu .. a víme oba, že to tak nemuselo být a že jsme si tímto nemuseli jakožto zkouškami projít .. stačilo "jen" být vnímavější a opatrnější .. já byla velmi vyrovnaná a vědomá, ale tak moc mi chyběla láska - obejmutí, pohlazení a pochopení, že jsem se příliš rychle otevřela a oddala a on to nezvládl .. byť chtěl na sobě pracovat a změny ve všem, co třeba je činit .. a byl si vědom svých nedostatků .. tak já jich viděla mnohem více a on zase mě chtěl tak moc pomoci naplnit mé strádání, že jsme se oba tak zasoustředili na toho druhého, až jsme oba ztratili sami sebe a i toho druhého .. takže už po několikáte jsme začali jinak .. a to jen proto, že láska je hluboká a my víme, že jsme spolu správně .. věříme tomu .. a také proto, že čekáme mimi) .. tak toto je nápomocné, aby on vnímavost zapojil .. žena je aktuálně v současné době zdá se dál, učenlivější .. věřím, že i muži k tomu mohou dospět .. my ženy jim můžeme pomoci (ne svoji oddaností a posluhovánm, jak tomu bylo dříve, mít za cíl aby muž předl spokojeností .. ale skrze vyjadřován sama sebe pomoci muži, aby začal vnímat sám sebe skutečně a pak i nás ..) .. a zároveň oni k tomu potřebují dospět sami .. to asi ví žena již téměř každá v manželství či partnerství dlouhodobějším .. krásný večer a děkuji za vaše sdílení ještě jednou .. uvědomuji si na tom, co sama již vím a potřebuji činit ..

  • @irenakubantova

    @irenakubantova

    5 жыл бұрын

    Ano. Každý se musí starat sám od sebe. Ale z mužů nelze čekat, že budou ve vnímání jako ženy... Jak se máte s miminkem?

  • @libusenemcova4579
    @libusenemcova45796 жыл бұрын

    Dobrý den, , ano , pomáhám své 5ti leté dceři až moc . Vše pod nosíček a ted už jsem z toho dost vyčerpaná . Jak jí mám ted "naučit " abych nedělala věci za ní , ale aby ona sama začala po sobě např uklidit , odnést talíř , zavázat boty

  • @libusenemcova4579

    @libusenemcova4579

    6 жыл бұрын

    nebo spíše já jak se to mám odnaučit , albych dítěti nepomáhala . Spíš to dělám proto , abychom byli rychleji z domu , abych nemusela uklízet vylité pití ..

  • @irenakubantova

    @irenakubantova

    5 жыл бұрын

    Potřebujete si s ní promluvit a OMLUVIT se jí, že jste dělala věci ve spěchu za ní, že jste ji nedala důvěru, že jste ji ignorovala... A budete ji po kouscích během příštích let dávat příležitosti, aby činnosti mohla zvládnout sama anebo ve SPOLUPRÁCI s vámi. Připravíte prostor tak, aby mohla sama. Ukážete ji, jak se ti dělá. A budete u toho spokojená. Nebudete spěchat. Ona se chytí. Bude se učit vám důvěřovat. Že to myslíte vážně... Že je ona důležitá, ne ta práce důležitá. A bude potřebovat ideálně spolupracovat i táta - vlídné a hrdě, ať už při práci anebo když bude tancit/malovat/varit/zpívat /skákat....