Míša - Zlepšení, které nikdo nečekal
Další díl seriálu Děti úplňku o rodinách a dětech s postižením:
Když jsme spolu s režisérkou Veronikou Stehlíkovou vybírali hrdiny dokumentu Děti úplňku o rodinách s dětmi s autismem, věděli jsme, že chceme vyprávět alespoň jeden opravdu těžký příběh. Měli jsme jich na výběr několik, většinou mladých mužů s přidruženým mentálním postižením, u nichž se v rodinách ponechaných napospas bez potřebné sociální podpory rozvinulo těžké problémové chování a agresivita. Vybrali jsme si Míšu Šťotka - mimo jiné i proto, že kvůli svým častým útokům na rodiče musel tenhle mladík s autismem žít podstatnou část života v klecovém lůžku.
Vidět v 21. století podobný obraz bylo silně znepokojující a Míšův případ dobře ilustroval, s čím se tyhle rodiny potýkají, jak vysoká je stresová zátěž, v které žijí, jak malou mají podporu a jak malá je naděje na zlepšení. U Míši se tehdy před dvěma lety rozhodně nezdálo pravděpodobné, že by se jeho situace mohla zásadněji zlepšit. Všechny domovy pro lidi s postižením jej odmítaly přijmout a vyčerpaní rodiče v malém panelákovém bytě neměli sílu Míšovo chování nějak změnit. Synova agrese jim samotným ničila nervy i zdraví.
Od vysílání filmu se ale odehrál vývoj, který Míšova rodina sama považuje za malý zázrak. Ve stacionáři Mikasa, kam mladík dochází jen dvakrát týdně (jde o jedinou podporu, kterou rodina má), se vyměnilo vedení. To nové pak zásadně změnilo přístup ke klientům. Začalo je brát adekvátně jejich věku, tedy v případě Míši se program změnil z dětského malování nebo navlékání korálků v aktivity, které jeho samotného skutečně zajímají.
Pečovatelé a pečovatelky se ho dnes ptají, co by rád dělal, přestali se bát chodit s ním ven, naopak vyhledávají procházky, jízdy městkou dopravou nebo nakupování v obchodním centru. Snaží se, aby navzdory svému autismu a souvisejícím potížím měl Michal částečnou svobodu rozhodování - nechávají ho například vybrat si dopředu, kdo mu má dělat doprovod během příští návštěvy stacionáře.
A jemné změny v přístupu dokázaly vyvolat velkou změnu v duševní pohodě klienta. Míšovy problémy v chování zásadně ustoupily a klecové lůžko už není potřeba. Chytrá sociální podpora v případě těchto lidí rozhoduje o kvalitě jejich života.
Пікірлер: 17
To je skvela zprava, gratuluji! Misa je borec ;).
@matony12
10 ай бұрын
zes
já sem se zase jednou splet a mám s toho radost .......Míšu sem bral dost beznadějně a vono se to zlepšilo :) tohle mi udělalo radost i maminka svítí jinak než v tom dokumentu prvnim........a zase mám hezčí den :)
Doufám že se to ještě zlepší !! Míšo drž se !!! Jsi dobrej
@sminkenzis
5 жыл бұрын
jeto trapný koment jak něco
@veronikajarosova5139
5 жыл бұрын
@@sminkenzis chtela bych videt vas kdyby ste mel autizmus.
Už nemůžu jsem možná min postižení ale že jsem postižení je že jsem se narodil špatně aby můj život už skončil
misa je borec
...jsem kdysi o něm viděl dokument a tehdy bych si vsadil na to, že je jen otázkou času, kdy skončí někde v klecovém lůžku pod dávkou silných sedativ. Tohle mě ale opravdu překvapilo.
Misa is best
Výborná změna ;) Gratuluji
Moje sestra má to taky😭
Mišo si borec drž se
Andílek❤️❤️❤️🥰
#Míšodržse
jak kdebi to někoho zajimalo co sním je