Luminiscence aneb jak vypadá studené světlo
Máte rádi zářivé barvy a světla? Jste noční tvor obdivující večení osvětlení měst a večírků? Nebo vás jen zajímá, jak je možné, že ta studená LEDka nebo zářivka vůbec svítí? Tak to je dnešní video přesně pro vás. Řekneme si něco o luminiscenci!
Zjistíte, jak rozsvítit tonik, výluh z kaštanových větviček nebo bankovky. Ukážu vám, jak namíchat drink ze zvýrazňovačů, který mění barvu laseru. Svými experimenty vás také přesvědčím o tom,
že luminiscenci lze vyvolat i působením elektronů nebo chemickou reakcí. K čemu je luminiscence vůbec užitečná? To vše v dnešním videu.
Děkuji Mgr. Lukáši Richterkovi, Ph.D. za odbornou kontrolu videa a výpomoc s kamerou.
Пікірлер: 14
Děkuji, náramné video! Držím palce : D
@UraniumGirl
3 жыл бұрын
Díky moc! :)
parádní
Ahoj, super obsah. Je fajn, že se někdo na YT věnuje i užitečným věcem. Držím palce a určitě budu sledovat.
@UraniumGirl
3 жыл бұрын
Díky moc, to mě těší :)
Fajn vysvětlení, Anní:)
Fakt super názorný a pokusy. Díky za inspiraci :-). S.
Parádní video 😊
@UraniumGirl
3 жыл бұрын
Díky moc :)
Ked este neboli modre led diody, riesil som to nafarbenim modrou premanentnou fixou.
Anní ještě dotaz :) Jak dlouho vydrží kupovaný chemický světlo :) Děkuju:)
@UraniumGirl
2 жыл бұрын
Myslíš ty lightsticky? Záleží na typu, ty moje za pár kaček svítí sotva den, ale dají se koupit i lepší kousky s jiným složením, které vydří déle :)
ahooj, prečo z S2 prejde do S1 a nie rovno na S0? to vysvetlenie tvoje nie je vysvetlenie,-) ale len konstatovanie, co sa asi stane.. mna napadlo taketo vysvetlenie nevyziari slabsi foton (infrared?) ktory nasledne zohreje okolie? teda vyziari pri pade z S2 do S0 až dva fotony? - Respektive ako sam seba zahreje? a teda prečo nespadne S2 okamžite do S0, ale ma medzi zastavku? danke
@UraniumGirl
3 жыл бұрын
Ahoj. Ten přechod z S2 do S1 je nezářivý - to znamená, že při něm nedochází k emisi fotonu. V tom videu to vysvětluji hodně jednoduše - látka se na úkor této energie zahřeje. Podívejme se na to podrobněji. Budeme uvažovat jeden jediný atom - ten je v excitovaném stavu, pokud má elektron v nějaké vyšší energetické hladině. Kdyby byl nevázaný, prostě atom sám o sobě, vlnová délka absorbovaného záření by byla stejná jako vlnová délka emitovaného záření. Jenže reálně je to složitější - uvažujeme celou látku složenou z atomů. V látce je atom součástí krystalické mřížky, takže je tu i jiný způsob, jak nakládat s přebytečnou energií - může jí předat okolním atomům prostřednictvím srážek nebo látce jako celku. Důsledkem toho je zahřátí látky. Jenže všechny ty děje mají určitá omezení - krystalická mřížka nemůže absorbovat libovolné množství energie, atom nemůže vyzářit libovolný foton. Proto je ta výsledná cesta, kterou si látka volí k přechodu do základního stavu, komplikovanější než prostý přechod z S2 na S0. Ty diagramy, co tam mám, jsou zjednodušené a vztahují se k toniku, u kterého dochází k fluorescenci. Reálně existuje víc možností, jak může látka po absorpci záření naložit s tou přebytečnou energií (tj. jak dochází deexcitaci). Doporučuji vygoolit "Jablonského diagramy", které se tomu věnují podrobněji.