Sestřih autentických video a zvukových nahrávek z přednášek J. Zezulky na téma vývoje bytosti (vědomí).
KOMENTÁŘ OD A-Ž
Vývoj bytosti (vědomí) jde mnoha a mnoha životy od nejprimitivnějších "virů", přes rostlinstvo, živočichy, člověka, nadčlověka, nad-nadčlověka a mnoho a mnoho dalšími vývojovými stupni až do "aktivní pasivity" vědomí "JÁ-VŠE".
Člověk je teprve někde uprostřed vývoje vědomí (bytosti). Je to první tvor, který již může aktivně a vědomě rozhodovat o svém vývoji i o svém bytí. Avšak u člověka je toto vědomí, schopnost aktivně se vnitřně i vnějšně měnit a harmonicky žít, zatím nesmělé, neúplné a ne až tak moc pevné. Chybí kritičnost a soudnost (nadhled).
Ztráta rovnováhy lidské společnosti je daná i tím, že odcházíme od dostředivě deformované doby, která trvala šest tisíc let. I velké nauky podléhaly dostředivosti, vedly člověka k zaměření se na sebe. Mnohdy v dobrém úmyslu , ale v nevědomosti, tak hledající odváděly od celku. Vedly jej k dostředivosti - k zaměření se na svůj vývoj jakožto jednotky bez znalosti a pochopení celku (rovnováhy citu a rozumu). Snažili se prvořadě jen o změnu člověka na úkor Života a vědomí "jsem - vše". I v Indii vidíme tuto deformaci, i zde dostředivost pronikla. Lidé se snažili o svůj osobní vývoj a zapomínali na rovnováhu. Ztratili vědění životních zákonitostí a celostní duchovní praktika, které by člověka vedla k vnitřní bytosti (nitru) a pak dále až k plnému rozšíření vědomí na vše co bylo, je a bude (věčnost bytí). Vytratila se architektura souvislostí a pochopení, že jsem buňkou jednoho velkého "těla" - Života (Boha).
Avšak člověk již není jediným tvorem, který má schopnost aktivně se měnit. Již se rodí i první zrody v rámci dalšího vývojového článku - nadčlověka. Zatím jej lidé nerozeznají a i tito zrozenci jsou mnohdy strhávání zpět k nerovnováze díky celkovému (převládajícímu) kolektivním nevědomím lidí. Nejsou zde "autority ani učitelé" a tak jsou tito zrozenci vhozeni do peřejí destruktivního chování člověka. My jim říkáme "indigové nebo křišťálové děti". Z neznalosti vývoje vědomí nerozlišujeme další vývojový článek, který se postupem času bude více od lidí lišit (hmotně i duchovně-silově).
Lidé jsou krizový tvor, ohrožují sebe, ale i vše živé. Další vývojový článek je již harmoničtější. Má více sebereflexe a schopnosti nacházet soulad s vyšším duchovním řádem - rovnováhou. Na první pohled by se nadčlověk mohl zdát "jednodušší", ale jde jen o jednodušší projev (prostotu bytí), který je právě dám hlubším a harmoničtějším nitrem dovolující větší harmonii a normálnost. Lidé mnohdy očekávají, že další vývojový článek bude mít složitější myšlenkové konstrukce a projev, ale opak je pravdou, čím více se bytost blíží svým nitrem celku, tím více se jeho projev dává do rovnováhy a přirozenosti. Duchovnost je především schopnost naplnit své bytí prostotou a normálností, což jak vidíme lidé neumí a ve své "šílenství" hledají složitost tam, kde není a být nemá.
Po nadčlověku zde budou další a další vývojové druhy. Vývoj vědomí pokračuje až k úplnému splynutí do věčného "jsem každý, vždy a všude". Jednou tak každý dospěje od nadčlověka k nad-mnedčlověkovi a pak dále přes vědomí hlubších celků až k aktivní pasivitě, kde bude trvat ve svém "JSEM-VŠÍM", aby následně splynul zpět do podstaty.
Není vyšších ani nižších, jsme jen jedno vědomí, jedno "jsem". Cílem Života bytosti není prvořadé splynutí zpět a vlastní vývoj, ale naplnění Života harmonickým bytím.
Na konci se všichni setkáme na začátku.
A-Ž
www.spolecenstvizivota.cz
článek na obdobné téma: spolecenstvizivota.cz/vyvoj-c...