Opět perfektní video. Zajímavý tip. Děkuji. Vyzkouším. Ať se daří 😀👍

Tohle jsem nevěděl. 👍

Zajímavéj typ! Diky

@psyfreaky5857

16 күн бұрын

Typ čeho? mrk mrk 😜

@davidpreis323

15 күн бұрын

@@psyfreaky5857 spíš s tím povolení vrutu... Logicky to dává smysl... Nebudou se tak trhat když dřevo bude pracovat.

@crazyhomer3275

15 күн бұрын

Typ tipu hah​@@psyfreaky5857

Hm Tome, zajímavý pohled na věc. Mohlo by to fungovat. Dobrý postřeh.

Presne to detské preliezky som opravoval strechu a tiez strihnute skrutky som nasiel. Dedo mi pri pomoci povedal staru klasiku klince taky problem nema.

Na branky a šikmé vzpěry rohových kůlů v lesní oplocence jsme použili obyč vruty ze železářství. Krásná práce, ale během roku většina upadla. Tak jsme tam natloukli hřebíky, což je náročnější, protože se to celé třepe, ale drží to. Takový hřebík ponechaný větru, dešti časem zrezne a se dřevem "sroste" tak, že kolikrát nejde vytáhnout. Známý tesař zas má nějaké vruty, které má ověřené že vydrží a s jinýma nedělá.

@krtekjetady

13 күн бұрын

Šestky vruty mi praskaly taky, průměr osm už drží, dokonce se vruty daly po patnácti letech použít znova (povrchovka místy odešla, napodruhé bude naposled). Hřebík je ovšem léty prověřená jistota. Když parťák z druhé strany přitlačí pětikilovou palicí, ani se kůl při natloukání vzpěry nevaklá.

povolíš to i tou vrtačkou kterou to šroubuješ , bez motoru po zašroubování otočíš vrtačkou kousek zpět. ;) nemusíš pak běhat se šroubovákem.

Přesně ten stejný problém mám na chatě, že se mi trhají šrouby do dřeva. Vyzkouším. 👍👍

Ono ty hřebíky nebyly tak špatný.... dneska se všechno šroubuje a zapomíná se na fyziku. Taky jsem si sešrouboval vrata, všechno dotažené úplně na max a po 14 dnech čtvrtina vrutů popraskaných a prkna zkroucená. Také jsem přemýšlel, co jsem udělal špatně. Přešponovaný vrut a k tomu ukrutná síla dřeva nasakujícího vodu - to nemohlo dopadnout jinak. Tak jsem si vybavil jak jsem se blbě ptal tesaře "a proč do toho trámu tlučete ty hřebíky, když už to máte pevně sešroubované...?"... Odpověď byla stručná a jasná, asi všichni víme jaká 😉

Opravdu dobrý nápad . Snad bude fungovat .

Zase něco užitečného👍

@dělejteněco

16 күн бұрын

Snad ano. 😇

@nairam5225

16 күн бұрын

@@dělejteněco urcite

pred 3ma rokmi som robil plot - 182 modrinovych lati, a do toho nerezove terasove vruty 5x50 s predvrtanim a zahlbenim. Ani jeden sa netrhol, a ani jedna lat neni pokryvena. Ale to bude asi skor materialom, ze Europsky modrin ma proste rad exterier. Asi som velmi posh, ale ked robim veci na zahradu, tak len z modrinu - plot, lavicka, vyvysene zahony, pieskovisko a dokonca aj kurnik pre sliepku. Ked som kupoval to drevo na ten kurnik, tak pan na mna pozeral, ze "Modrin na kurnik? To vam bude jiste snaset zlate vejce" - neznasala. Znasala zelene :D

@dělejteněco

15 күн бұрын

Úplně tomu rozumím. Pokud ovšem člověk není miliardář, musí své kompulsivně obsedantní chování redukovat na několik málo oblastí. Modřín je samozřejmě zcela neškodná libůstka. 😁👍

Pokud máte aku šroubovák s brzdou motoru tak se to dá povolit hned jen otočením zápěstí

@dělejteněco

14 күн бұрын

Jo, dobrej nápad, už to tu někdo psal. Stydím se, že mě to hned nenapadlo. Dokonce jsem v původní verzi říkal, že by byla fajn funkce aku šroubováku, že by to po dotažení samo o kousek povolilo. 😁

Zajímavá myšlenka ale pak to pole nebude tak pevné. Ale třeba na podlahu by to stačit mohlo. Možná námět pro video test ? Zkus udělat třeba 3 vzorky a každý utáhnout jinak a nechat je osudu. :)

@dělejteněco

15 күн бұрын

Ahoj Rendlíku, nebude to tak pevné, proto říkám, že to není metoda pro konstrukční spoje. pokud mám pevné sloupky a rýgle, tak to ani nepožaduju, bude to stejné jako když se to tlouklo hřebíky. Pak je ovšem otázkou, zda by se v některých případech opravdu nevyplatilo použít hřebíky. Ale ještě k těm vrutům... pevnost to získá, jakmile se dřevo pohne. A o to jde. Část testu už jsem udělal - vruty dotažené na pevno, třeba právě u palubkové podlahy v exteriéru pod zastřešením, a vruty téměř bez výjimky přetrhané.

@rendlovadilna28

15 күн бұрын

@@dělejteněco nedávno mi rupnul i 6x140. A držel jen lať palivového dřeva (žádná velká váha). Patrně stačí opravdu málo praskne i ta šestka. Jak říkáš (tesař Pepa by měl radost) někde je asi stále lepší hřebík

@dělejteněco

15 күн бұрын

Taky jsem si na něj vzpomněl. Ani nevím, zda ještě žije. Zda se pod ním neutrhl nějaký trám přibitý hřebíkem. 😁 Však i ti vysmívaní Amíci dřevostavby pořád (nebo aspoň část konstrukce) stále přibíjí hřebíky. Ale moderní plot bych hřebíky dělat nechtěl. Hezky ho prohnat skrz a z druhé strany zahnout. 😁 6×140 mám už deset let venku na houpačce, a zatím drží.

Nám to takhle utrhalo šrouby na vyvýšených záhonech...

@dělejteněco

16 күн бұрын

Krásný příklad

Preto ja na vsetky drevene vonkajsie (uz aj vnutorne) konstrukcie pouzivam kotviaci material z martenzitickej ocele (nerezu). Su drahe, zle sa zhanaju ale kombinuju huzevnatost klinca s komfortom skladania a rozoberania vrutu. Kedze ich pouzivam dlho bezne sa mi stava ze nieco po rokoch rozoberiem a kotvaci material znova pouzijem. Odpad tak 1ks zo 100ks. Ak to bola velmi namahana konstrukcia tak bol skoro kazdy vrut mierne zdeformovany lebo plnil ucel uhnut a neutrhnut sa. Nevyhoda nizsej antikoroznej odolnosti v “agresivnych” drevinach. Tam treba nerez A4 ale bez predvrtania uplna sebevrazda, pri extremoch sa aj tak utrhnu (preto treba vymyslat dobre riesene konstrukcie).

@dělejteněco

6 күн бұрын

Už jsme se o tom bavili, takže nevím, zda už jsem neprosil odkaz na spojovák z martenzitické nerezové oceli (je tedy magnetická?). Díky.

@petersvec3070

6 күн бұрын

@@dělejteněco Tiez mam pocit ze uz som sem daval “moje mudra” ale nebol som si isty kedze znova padla otazka na vruty ktore nepreskaju. Ten krkolomny nazov je druh metalurgickej vyroby legovanej ocele. S magnetizmom to ma iba nepriamu suvislost 8-)

@dělejteněco

6 күн бұрын

Já měl za to, že martenzitická nerez je většinou magnetická. Jinak mi slova martenzit a magnetizmus podobná opravdu nepřipadají. Už jen proto, že si ještě ze strojní průmyslovky základy ocelí vybavuji. Tak můžu poprosit o ten odkaz? Nebo jen název výrobku, který jde koupit, aniž jsem velkoodběratel? Děkuji.

@petersvec3070

6 күн бұрын

@@dělejteněco Poslal som niekde odpoved s konkretnou linkou co som nasiel narychlo ako priklad na webe (neviem ci to neblokla cenzura). Ja pouzivam najviac tie s cockovou hlavou lebo som ich kupoval stovky a ako sa hovori “dolezite je co ma clovek po ruke a nie co je v obchode”. Ja to nakupujem priamo od vyrobcov (berner, wurth) ale uz som videl ze v lepsich zeleziarstvach tiez predavaju tieto znacky (hornbach to bohuzial nieje). Neviem ci sa chapeme s tym magnetizmom ale bezne sa mi stava ze niekto reaguje iba na rozlisovaciu schopnost “dva druhy ocele” magnetickej (obycajna) a nemagneticka (nerez). To ze to je “malinko” rozmanitejsie ludia nevedia ak nemaju strojarinu. Tiez sa mi bezne stava ze ludia to nevedia vyslovit tak pre jednoduchost povedia “dones mi tie magneticke vruty” 8-) Je to nepresne ale viem co tym myslia.

@petersvec3070

6 күн бұрын

@@dělejteněco Uz som daval dve linky na konkretne produkty ale nejaka cenzura to maze. Tak pisem slovne nazov prikladu vyrobku Vrut Berner mart.ocel, čočková hlava TX 20 5x60 EASYtop art. 20896.

hmm, aj nerezove takto praskaju?

@dělejteněco

15 күн бұрын

Mně se většinou ukroutily už při montáži, a to za stejných podmínek, kde běžné vruty držely. Asi nebyly moc kvalitní nerez vruty, resp. nebyly kalené.

@Slawwwik

15 күн бұрын

​@@dělejteněcoNerez není zrovna materiál, který " kalením" získá... Zeptejte se sám sebe: jaké vlastnosti se dosahuje kalením? Kalením myslím všeobecně známé ohřát na určitou teplotu a prudce ochladit.

@dělejteněco

15 күн бұрын

Nevím, proč se vruty kalí. Kvůli povrchové tvrdosti mi to při šroubování do dřeva smysl nedává. Ale kalený konstrukční vrut jen tak neukroutím, a to ani rázákem. Nekalený podstavcový vrut ukroutím snadno, i když má větší průřez jádra. U nerezu jsem postřehl kalené texy, tam předpokládám, že jde o tvrdost kvůli vrtací špičce. A ty se zrovna taky šroubují většinou rázovým šroubovákem.

@Slawwwik

15 күн бұрын

@@dělejteněco Nerez nemá cenu kalit. Prostě nezíská, neztratí. Když chci sešroubovat dvě dubový prkna k sobě nerezovým vrutem, musím vědět , že prkno ve kterém je hlava potřebuje zahloubení na tu hlavu a otvor pro vrut stejný, jako je vnější průměr závitu vrutu. Může být o nějakých půl milimetru menší, ale to je spíš nouze. Tu polovinu drží hlava vrutu. Když se zamýšlím nad druhou polovinou spoje, musím pro vrut předvrtat otvor. Nejlépe v průměru asi jedné poloviny průměru vnějšího závitu. Pak se vrut zařezává pouze závitem a netlačí tělo vrutu materiál a neklade proti šroubování odpor. No a pak jsou metody, jako je "nasliň ho". Namazat závit mýdlem, naslinit, olej atd. Prostě to pomůže při pronikání závitů do materiálu

@dělejteněco

15 күн бұрын

Vy jste tu nový, že? 😁

Myslím si, že v té mezeře, která mezi plaňkami a tím vodorovným trámkem (u starých plaňkvých plotů se tomu říkalo "rigle", jak se to oficiálně jmenuje dnes netuším) vznikne tím povolením vrtu, se bude držet voda (vlhkost) a protože i při sebelepší před montáží udělané ochraně současnými prostředky (tím nemyslím vakuově - tlakovou impregnaci) už ta ochrana nikdy bez demontáže nepůjde obnovit, tak že to v tom místě bude rychle hnít. Dříve používané prostředky (Carbolineum jantarové - lidově "karbolka", různá napouštědla na bázi dehtu) by tomu možná delší životnost, ale zase ekologie. I když "karbolka" se ještě stále vyrábí, s tou původní už to má společný jen název, ale už ne účinnost stejně jako třeba LUXOL. Vruty, které nepraskají, existují, přesněji vím, že existovaly, jestli je ale dnes ještě někdo vyrábí mi známo ale není. Mají jeden hlavní problém - dnes už by s nimi asi chtěl dělat málokdo. Jednalo se o v minulosti běžné obyčejné povrchově neupravované vruty na plochý šroubovák. Nikdy sem takový vrut neviděl prasklý díky nějaké síle, když už "prasknul", tak tím, že prostě přereznul. Starší ročníky si možná ještě vzpomenou, že dřív, když člověk potřeboval udělat háček, který by někam (jedno jestli do dřeva či do hmoždinky) zašrouboval a takový továrně vyrobený háček neměl k dispozici, tak vzal obyčejný vrut s potřebnou délkou dříku bez závitu, uřízl hlavu, po řezu pilníkem začistil a pak ten dřík prostě ve svěráku úderem kladiva ohnul, takže byly tvárné. Zkoušel jsem to s různými běžně používanými současnými vruty, které lze šroubovat strojně a nikdy se mi to nepovedlo. Nazval bych to asi daní za pokrok - jde to jednodušeji a strojně, ale zase to praská. Výběr je na každém.

@dělejteněco

15 күн бұрын

Děkuji za hezký komentář. Zde moje reakce/odpovědi: 1) je to návrh, můžete si buď myslet, že to nemá smysl, nebo to vyzkoušet 2) stále jsou to rýgle z německého riegel , i když to bude kraj od kraje 3) takové vruty se dělají, samozřejmě mosazné, které mají i tu drážku, ale ocelové jsem je viděl už jen v provedení se šestihrannou hlavou (tzv. podstavcové vruty), to je opravdu měkká ocel, i když dnes už pozink 4) i kalené kvalitné konstrukční vruty se dají ohnout, dokonce ty značkové to deklarují jako klíčovou vlastnost, která je odlišuje od méně kvalitních, viz moje video kzread.info/dash/bejne/opt5l7KBZbKskrQ.html

@marosh289

15 күн бұрын

Já ze své praxe mohu říct svůj názor. Dnešní technologie výroby vrutů je jiná. Mám doma ještě pár desítek těch starých z minulého období a mohu tak trochu potvrdit to co zde napsal tento pán. Dnes jsou závity na vrutech válcované. Dřív zřejmě řezané. To nevím. Ale u dnešních vrutů je dřík vždy menšího průměru než je vnější průměr závitu. U těch starých se tělo vrutu po celé délce směrem k hlavičce mírně rozšiřuje. Bohužel, tyto vruty se obtížně strojně šroubují vzhledem k té rovné drážce v hlavě. Ale je pravda, že vydržely dýl a nikdy se mi nestalo že by prasknul.

@dělejteněco

15 күн бұрын

​@@marosh289 Samozřejmě je z titulu svého věku znám, ale dobrovolně je nepoužívám (vyjma mosazných na staré dveře apod.). Nepraskaly mj. proto, že ten kónický závit moc nedržel, takže se mohly v případě potřeby povytáhnout. Jinak jak jsem psal, nejpodobnější mi přijdou podstavcové vruty, které mají šestihrannou hlavu, takže dovolují strojní utahování, ale je potřeba opatrnost, protože se snadno ukroutí. Zda i u některých vrutů existují pevnostní třídy jako u strojních šroubů, se mi nepodařilo zjistit. U konstrukčních vrutů nikoli.

@marosh289

14 күн бұрын

@@dělejteněco Však já ty staré vruty taky nepoužívám. Ale občas při úklidu dílny si nad těma krabičkama zavzpomínám jak jsem se rozčiloval když se mi vysmekl šroubovák z té drážky. Ona ta kvalita zpracování taky nebývala nic moc, přiznejme si to. Ale nepraskaly.😉 Napsal jsem komentář tak že o tom byla řeč. To víš. Už jsem pamětník.. a musím se podělit dokud paměť ještě trochu slouží.😀 Nebo-li slovy Čochtana: Ještě je mám schovaný. A taky i kus plaňkového plotu který je s nimi smontován a stále drží. Jářku 40 let už tomu je. To to letí...

Dobrý nápad, jen na povolování doporučuji zahnutý klíč, bude míň bolet ruka a přesněji se to bude povolovat.

@dělejteněco

15 күн бұрын

To ano, jen to bude myslím zdlouhavější.

Zkusím až budu opravovat kompostér

Aby mi nepraskaly vruty přestal jsem používat uni vruty a puzivam rapi tec vruty protože jsem byl na školení o těchto šroubech 😀 jsou dražší ale můžu se na ně 100% spolehnout

@dělejteněco

15 күн бұрын

Používám mj. Rapi-tec, trhá je to stejně jako Fischery či vruty od Würtha. Ale to není chyba těch vrutů.

Coz drevo , ale hrasek !! , to jsou grady , uzvedne i Tatru 148 ! , ten by utrhnul i 10 sroub 🙂

@dělejteněco

16 күн бұрын

Nezávidím těm, kteří šroubují hrášek vruty. To je sisyfovská práce.

@ptygr

15 күн бұрын

⁠@@dělejteněcoTo je jako na stěnu hrách šroubovat!

@_autopujcovna_DailyCar.cz_

15 күн бұрын

Copak hrášek, ale jmelí!

Jedine klasick klince aj ked tam date srob,drevo vam bude stale pracovat,kuknite na stare chalupy a ploty maju 50 80.rokov a su tam klince vtedy uz tiez poznali sroby a nedali ich tam preco ?

@dělejteněco

15 күн бұрын

Nedali je tam kvůli ceně a rychlosti. Neměli aku šroubováky. 😁 Samozřejmě na spoustu věcí jsou hřebíky stále lepší. A na spoustu věcí jsou lepší zase vruty. V obou případech je ale potřeba vědět, jak na to. Před 40 000 lety lidé žili v jeskyních, které přetrvaly dodnes. Jen v nich už dnes nikdo bydlet nechce. Tedy já bych tam klidně bydlel (náš 300 let starý dům vlastně taková jeskyně je), ale manželky to vidí jinak.

@vladkoky278

15 күн бұрын

@@dělejteněco vaaau tento človek má moje sympatie čím som starší tým viac chcem ujsť ďalej od ľudí,elektrinu a teplo si už viem vyrobiť zo Slnka a prírody vodu navrtat v zemi a čo viac,?nič pec sa postavý chlieb upečie,silne tiež o tom premýšľam,,starú zatiaľ neriešim,,🤣,,chlapov je stále menej takže na výber bude aj iný typ a ročník,,😉

Ja jsem dával 2mm podložku z gumy a žádný se neutrhl

@dělejteněco

10 күн бұрын

Pod zápustnou hlavu?

Kupit poriadne vruty

@dělejteněco

3 күн бұрын

... a lehce je povolit. Souhlas. Přesně tak to dělám.

Používám vazelinu a je po problému.

@dělejteněco

9 күн бұрын

Jak vazelína zabrání prasknutí vrutu v důsledku pohybů dřeva? Pokud myslíte při šroubování, pak u kvalitních vrutů je to zbytečné, protože na sobě mají vrstvu vosku.

Vživotě mi vruty nepraskaly je třeba hlavně myslet a dělat s citem…

@dělejteněco

14 күн бұрын

Dobrá rada nad zlato

Dobrý den Tomáši a přátele co něco děláte...není to ve zlém ale s tímto názorem v tomto videu moc nesouhlasím...pravda že už jsme to v jednom videu řešili....já měl obdobnou zkušenost naštěstí pouze v malém a nenákladném měřítku na rozdíl od mého kamaráda...který si doopravdy tak zvaně vydělal... neb na chalupě měnil opláštění štítových zdí...nebudu zde kalkulovat jeho vícepráce a více náklady ale čas...lešení...doprava...atd...Znáte to...Problém je v tom že otevřením hranic...globalizací...a neseriózností prodejců a výrobců se na český trh dostávají nekvalitní sračky a šrot...Nekvalitní vrut a například nářadí Parkside...to jsou příklady šrotu přímo z výroby...Nesmíte nikdy používat nářadí co se kupuje v potravinách...zrovna tak jako vruty bez rodokmenu...od té doby co používám výhradně vruty s rodokmenem jako je německý Fischer nemám žádný problém...Netvrdím že vrut co není Fischer je sračka...ale já prostě do toho rizika že koupím někde špatně už nejdu...Protože na pohled to již dnes nepoznáte.. Jednu za dva roky sednu k PC a přes internet dokoupím vruty po celých krabičkách...a budete se divit...není to tak drahé jak v kamenných obchodech...Nedělám firmě Fischer zde reklamu neb dobré zboží se chválí samo...a jistě je na trhu i jiná firma než Fischer vyrábějící kvalitní spojovací materiál...a to bude Tomáš jistě vědět...Já narazil na Fischera a jsem spokojen...tak je to Fischer...Ahoj a dělejte něco užitečného...

@dělejteněco

12 күн бұрын

Dobrý den, Pavle, bohužel se to týká i Fischerů, které používám. Stejně tak Rapi-tec nebo Würth. Blbě použitý vrut prostě té síle neodolá.

@martinkolar1361

6 күн бұрын

Na drtivou většinu prací nářadí Parkside v pohodě stačí. Je to 80% výkonu za 20-30% ceny značkového. A dneska už ani spousta značkového nářadí není žádný nesmrtelný zázrak. Tam, kde nejde o přesnost nastavení, jako třeba u nějaké pily, nebo každodenní tvrdé profi nasazení, lídlácký nářadí dobře poslouží a někdy je lepší mít 2-3 kusy levnějšího nářadí z Lidlu než jen jeden drahý značkový, třeba když je nutné měnit nástroj. Takže hejt na Parkside je střelba dost mimo terč, protože to opravdu není už u výroby šrot, maximálně se dá označit za levnější ale funkční alternativu.

Předvrtat se zahlubníkem.

@dělejteněco

16 күн бұрын

Jinak to nedělám.

@psyfreaky5857

16 күн бұрын

Ztráta času, důlek tam udělá přitlačení vrutu vrtačkou, alespoň do tohoto měkčího dřeva 🙂

@Slawwwik

15 күн бұрын

​@@psyfreaky5857Dnes se sice dělají vruty i s výstupky na spodní straně hlavy aby vytvořily jakési zahloubení na hlavu v materiálu. Ovšem to je taková berlička pro nemehla a lenochy. Profesionál si vytvoří zahloubení pro hlavu, ale v závislosti na tvrdosti materiálu větší či menší. U vrutů je všechna dotahovací síla nesená právě hlavou vrutů, stejně jako u metrického šroubu podložkou pod hlavou.

@Slawwwik

15 күн бұрын

​@@psyfreaky5857A pak se kolem hlavy zchlupatí, slisuje se materiál a mnohem víc táhne do hlavy, než když je tam alespoň částečně vytvořený prostor zahloubení pro hlavu.

Nebo použít vruty Wurth ASSY ty nikdy nepraskli.

@dělejteněco

6 күн бұрын

Fischer, Assy, Rapi-tec, Spax... v malém průměru při nesprávném použití praskne vše. Ovšem tesaři jedou minimálně osmičky, ty asi/ASSY vydrží. 😁

@petersvec3070

6 күн бұрын

@@dělejteněcoNieje to o priemere ale o materiale. Berner martenziticky vrut 6 urcite vydrzi viac ako 8 ASSY nerez A2 (na drevo pouzivam iba nerez). Ale ani ASSY od Wurthu niesu zle do dubu alebo agatu do interieru. Ak von tak bohuzial iba nerez A4 s predvrtanim.

@dělejteněco

6 күн бұрын

Takže to je i o průměru. Jinak by Berner martenzitický vrut mohl být klidně dvojka. 😁 Tam, kde mi čtyřky a někdy i pětky praskají, tak ty samé šestky ne. Takhle to je myšlené. A pokud tesař používá osmičky ASSY, není to jen tím, že to jsou vruty od Würthu (zrovna mi dnes volali, zda mi mohou poslat novou nabídku 😁), ale že nepoužívá čtyřky, které by praskly, i kdyby to byly martenzitické (resp. by se s nimi stalo něco v závislosti na typu namáhání - v tomto případě by se přetrhly). A výhoda hřebíků není jen v houževnatosti, ale především v tom, že než ve dřevě zareznou, tak se mohou povytáhnout. To vrut, ani martenzitický, nemůže.

@petersvec3070

6 күн бұрын

@@dělejteněco Vsetko je o primeranom navrhovani. Martenziticka ocel ma podla tabuliek 60% vyssiu odolnost proti utrhnutiu ako nerez A2. Ako to premietnut do priemerov neviem. Empiricka porovnavka. Z 1000ks berner martenziticka som utrhol 2ks a assy nerez toho isteho priemeru kazdy 10ks (terasa sibirsky smrekovec). Martenziticku ocel nieje patent Berneru len je najviac komercne dostupny a kvalita nekolise (100% to nikdy nebude). To je aj dovod preco ASSY od wutrh maju taku oblubu lebo maju velky vyber druhov, vyrovnanu kvalitu. Ja pouzivam kombinaciu tychto dvoh vyrobcov ale kde mozem davam berner. Ako referencnu skusenost mam kde mi na osb salungu pri betonovani presli hlavicky cez 18mm material (samozrejme zly odhad sily) a normalne vruty som nevedel zavrtat ani do polovicky bez utrhnutia (samozrejme ze vrtacik na berneroch pomaha ale tu ide co vydrzal po zavrtani). Uz ich zabudovavam ako “investiciu”. Uz raz pouzite berner vruty mali volakedy tretinovu cenu ako dneska 8-)

Tady je hlavní problém to, že není vrut jako vrut. Pokud se použijí kvalitní vruty, tak praskat nebudou...

@dělejteněco

16 күн бұрын

Fischer, Würth, Rapi-tec... tahle druhá liga praská.

@SirPetr

16 күн бұрын

@@dělejteněco Jj, občas se může stát, ale je to rozhodně lepší, než "no name" vruty z Bauhausu nebo Lidlu :)

@dělejteněco

16 күн бұрын

Doufal jsem, že se dozvím o nějakých opravdu kvalitních vrutech.

@SirPetr

16 күн бұрын

@@dělejteněco Pokud je mi známo, zatím dokonalé vruty nikdo nevymyslel. Ale výše jmenované značky +nějaké další jsou použitelné. Jinak jsem zapomněl zmínit, že mírné povolení vrutu, je dobrý typ :)

@JakubTurek

15 күн бұрын

Jaké kvalitní vruty nepraskají?