Jak fungují JADERNÉ ELEKTRÁRNY? | Jaderná fyzika

MŮŽETE NÁS PODPOŘIT NA PATREONU: / edisco
Jaderné elektrárny v kostce. Nejprve stručná lekce jaderné fyziky, abyste si dokázali představit, jak se vůbec z atomů ta energie získává. Vysvětlíme pojmy jako nukleon, izotop, vazebná energie a na grafu ukážeme princip jaderné fúze i jaderného štěpení. Pak se podíváme, jak to vypadá a funguje v jaderném rekatoru a jaké další součásti třeba takový Temelín má. A na závěr shrneme výhody i nevýhody jaderných elektráren a porovnáme je s ostatními zdroji elektřiny - zmíníme fosilní paliva, obnovitelné zdroje i jadernou fúzi!
TOHLE JSME TAKY MY:
• stovky psaných výpisků: edisco.cz/
• aktuality na Instáči: / edisco.cz
PODKAPITOLY:
00:00​ Úvod
00:22​ Prvky a izotopy
01:13​ Vazebná energie
02:47 Jaderná fúze
03:27​ Jaderné štěpení
03:54 Jaderný reaktor
06:55 Schéma jaderné elektrárny
08:04 Výhody a nevýhody
10:07 Porovnání elektráren
11:51​ Závěr
PODOBNÁ VIDEA:
• Kvantová fyzika: • Kvantová fyzika 1/3: Č...
• Hmotnost: • Odkud se bere naše HMO...

Пікірлер: 22

  • @jaroslavpekelsky7682
    @jaroslavpekelsky76822 жыл бұрын

    Super videa nádherně a jednoduše vysvětleno ... Jen bych chtěl rýpnout do některých problémů elektráren na obnovitelné zdroje, nejsou tak úplně ekologické jak by se na první pohled mohlo zdát. Odpad z nich bohužel je a například s likvidací lopatek větrných turbín, nebo solárních panelů je velký problém. Vodní elektrárny, nejen v podobě gigantických přehrad (např. Egypt, Etiopie, Čína), jsou obrovským ekologickým problémem v podobě odvodňování oblastí atd...

  • @3thn4
    @3thn42 жыл бұрын

    Super

  • @slovakiasongs
    @slovakiasongs2 жыл бұрын

    🤩

  • @valerija.legasov548
    @valerija.legasov548 Жыл бұрын

    Zdravim, diky moc za zajimave video, davam palec nahoru a odber! Neni asi tezke uhadnout, ze jsem zastancem jaderne energetiky a verim, ze budou vystaveny bloky Dukovany 5 a 6 a Temelin 3 a 4, jaderna energetika je, alespon dopposud, nejefektivnejsi, ekologicky a dlouhodobe udrzitelny zdroj energie. Navic se da zbytkove teplo vyuzit skvele napr. na vytapeni okolnich sidel, dodani potrebneho tepla pro chov ryb atp. Neni nezajimava myslenka vyuziti zdroju pro pestovani plodin atp. A nakonec myslenka, se kterou prisel prave Valerij Aleksejevic Legasov: Zbytkove teplo vyuzit pro syntezu Vodiku, jakozto dalsiho cisteho zdroje energie, vse za maximalnich bespecnostnich podminek, vyroba v oddelene budove od bloku JE atp. Problem je, ze je prakticky nemozne presvedcit odpurce atomove energetiky o tom, ze ziskavani energie z jadra je pro nasi energetickou sobestacnost stezejni a vyhodna! Ideologie musi zkratka vzdy vyhrat nad fakty, navic tito radiofobove neustale "mavaji" Cernobylskou katastrofou, coby "vlajkou" na poplach! Diky moc za Vasi tvorbu a preju vsechno dobre! Nevidomy nadsenec z Prahy! Go nuclear! ❤😂😊❤

  • @adamfolta4408
    @adamfolta4408 Жыл бұрын

    Jak se tam střílý ty neutrony? Čím?

  • @sumotaritatamio633
    @sumotaritatamio633 Жыл бұрын

    Thoria je mnohem víc, než uranu a nepoužívá se jen proto, že se z něj nedá efektivně vyrobit jaderná bomba. Je neprávem opomíjené.

  • @strojarstrojar3529
    @strojarstrojar3529 Жыл бұрын

    tu vodu nemusíme chladit, v podstatě je to nežádoucí, ale dík tomu se dostáváme na nejideálnější využití energie z páry, protože z ochlazované páry nám vzniká podtlak za turbínou a tedy i hybná síla pro turbínu. U nás jako moderátor máme vodu, takže nám vlastně v případě nebezpečí stačí tuto vodu vypustit a reakce se zastaví a jsme vysmátý na rozdíl od Černobylu, kde měli jako moderátor uhlík a ten když pak zahoří ..., no to samí se stalo i Britům v minulém století, jen se o tom nijak nemluví možná proto, že ty se o své lidi tehdy nijak nepostarali a dlouho jim nalhávali, že se nic nestalo.

  • @8000SAC
    @8000SAC Жыл бұрын

    1:25 - proč tam zůstalo deuterium místo vodíku...?

  • @edisco_cz

    @edisco_cz

    Жыл бұрын

    Pozor, deuterium je taky vodík! V animaci jsme ho nechali proto, že jádro protia (1H) už se nedá rozložit na nukleony (je v něm jen jeden proton) a povídání o vazebné energii by u něj nedávalo smysl.

  • @8000SAC

    @8000SAC

    Жыл бұрын

    @@edisco_cz OK. Nedávalo mi to smysl, protože existuje v podstatně menším množství.

  • @oldo.sumava6786
    @oldo.sumava6786 Жыл бұрын

    Zapoměli jste zdůraznit,že havárie elektrárny je něco úplně jiného než výbuch bomby.Většina lidí to netuší a při srovnávání jednotlivých zdrojů vychází ze zbytečného strachu.

  • @garrybox5644
    @garrybox56442 жыл бұрын

    Kde je historie Česka?

  • @edisco_cz

    @edisco_cz

    2 жыл бұрын

    Usilovně se na ní pracuje ;)

  • @bohuslavboucek5238
    @bohuslavboucek5238 Жыл бұрын

    na chlazení jaderných reaktoru se používájí neekologické karcinogenní fluoridy ale ty snad v dnešní době už budou nahrazeny grafenem možná.

  • @niemand9135
    @niemand91352 жыл бұрын

    Radioaktivní odpad s těchto tlakovodních reaktorů se zpracovává a vyrábí se z něho palivo ''MOX''pro množivé reaktory. V dnešní době už je zpracování radioaktivního odpadu na takové úrovni, že bych to už ani za nevýhodu nepovažoval. Nemá žádný vliv na životní prostředí. Havárie jaderné elektrárny je téměř nemožná na základě pravidelných kontrol a norem. Ani člověk ve velíně by nedokázal úmyslně zavinit havárii. Velkou nevýhodou jadrných elektráren jsou vysoké pořizovací náklady, hlavně u těch, které využívají ke chlazení tekuté kovy.

  • @rostakosta889

    @rostakosta889

    2 жыл бұрын

    jn

  • @niemand9135

    @niemand9135

    2 жыл бұрын

    @@jardanobody3320 To každý ví, že Uran se těží a pak se obohacuje a že plutonium vzniká při štěpení Uranu. Ale asi zřejmě nevíš co vše obsahuje palivo MOX, když si myslíš že je jen z plutonia. Jádro je bezpečnější než jeden let letadlem. Štěpná reakce není potřeba vypínat, pak je na dlouho než se to zase spustí. Štěpná reakce je symfonie, kterou řídí ty nejlepší a otestované systémy, v případě nutnosti se vypnou i sami. Pomocí vašeho tlačítka by reakce byla zastavena běhěm cca 3s.

  • @ondrejdobrota7344
    @ondrejdobrota7344 Жыл бұрын

    Jaké klimatické krize? Co to meleš?

  • @ondrejdobrota7344

    @ondrejdobrota7344

    Жыл бұрын

    @David Hrubý cože, podnebí se mění průběžně a brzy nás čeká malá doba ledová. Tenhle HOAX s uhlíkovou stopou a DALŠÍ BLÁBOLY BY SE MĚLY TRESTAT VĚZENÍM.

  • @xaverfilip8506
    @xaverfilip85062 жыл бұрын

    Především tady nepotřebujeme stavět další jadernou elektrárnu. Budoucnost energetiky stejně není v jádru. Sledujte odbornou debatu. kzread.info/dash/bejne/gWmNpdRvocW8hLA.html