Haha, další video bys mohla natočit o "A TO JSI DÁMA?!", určitě jsme to všechny mnohokrát slyšely :)

@HanaWinkel

4 жыл бұрын

Snad ještě horší mi přijde "Buď trochu hospodyňka" =)

@martinapetrovicova6525

4 жыл бұрын

@@HanaWinkel nesnáším slovo hospodyňka :)

Mně ani tolik nepřijde, že by si lidi řekli: "ježiš, tak ty seš blázen" nebo že by naznačovali, že to je ostuda, ale spíš že tomu ani nevěří, neberou to vážně. "No jo prosimtě, já mam taky problémy a taky jsem občas smutnej/ná.. však ty tvoje starosti jsou uplně zbytečný, jsou i horší věci, tohle bych si radši vyřešil/a sám/sama než vyhazovat peníze, ale jak myslíš no.."

Achjooo tebe bych tak ráda znala osobně!🙏🙏🙏🙏🙏

My máme ve třídě na střední 26 holek a 2 kluky, o přestávkách zní běžně na celé kolo "nemáte někdo vložku?" 😄

@zuzkavenuse1918

4 жыл бұрын

Bára Baranjová to je skvělý 😆🙏

Obecně a osobně to mám bohužel tak, že mám tak max dva lidi, komu bych se s něčím svěřila. Ostatní známí, kamarádi atd. to se 1000x zamyslím a stejně si to nechám pro sebe, hlavně protože názory druhých jsou šílené. Navzájem na sebe stále nějak pohlížíme, soudíme se už jen pohledem a naopak zkoumáme, co tím pohledem druhý chtěl říci. A to je taky dost - vše to máme v hlavě.

Mně tady ta témata nabízejí celkem přirozený filtr při seznamování. Mám dost silné vedlejší příznaky menstruace, ještě spojené s nízkým tlakem a tak to dříve nebo později přijde a je mi blbě. Pak řeknu na rovinu, o co jde. Z reakce druhého jde dost poznat. Zatím jsem se nesetkala s tím, že by to někdo, kdo mi jinak připadal sympatický jakkoli odsoudil, byť byl třeba překvapený mojí otevřeností.

Konečně někdo, kdo se nebojí o těchhle věcech mluvit. Dneska jsou pořád pro některé některá témata tabu, přestože jsou to všechno normální věci, které k životu patří, a jsou zkrátka lidské. Všechny zdravé ženy určitého věku mají menstruaci. Všichni chodíme na záchod. všichni prdíme a krkáme. všichni občas brečíme, všem nám teče z nosu, když jsme třeba nachlazení. Sex je také zcela normální věc a součást života :D A přesto se o těchhle tématech nemluví vůbec, nebo jen v soukromí. A mluvit o nich veřejně a s lidmi, kteří nám nejsou extrémně blízcí, se považuje za něco nevhodného nebo dokonce nepatřičného. Lidé se někdy opravdu stydí i na rovinu říct třeba to, že jdou nebo potřebujou na záchod. Že jsou třeba nadržení. Dokonce jsem zažila i to, kdy se lidé styděli za to, že mají hlad, a potřebují se najíst :D Ano, to fakt. A právě ta menstruace je takové typické téma pro tohle. I chlapi ví, že to my ženský máme. Jo, chápu, teče krev z intimního otvoru, někomu to může připadat děsivé a svým způsobem nechutné, jenže...kdyby to takhle příroda nechtěla, tak by to tak nebylo. Dnes už i víme, co přesně menstruace je, co je vlastně ta krev, a proč se to děje. Přesně víme, co to je, co to spouští, proč se to děje...Takže by jsme to v dnešní době tak démonizovat fakt nemuseli.

Tabu přejímáme ze své rodiny..rodiče nastavují pravidla toho, co je nevhodné, neslušné, zač se stydět. Těžko jim to vyčítat, i oni dostaly výchovu ještě o něco prudérnější. Je na každé další generaci, aby ze svého života setřásla zbytečný stud a stala se přirozenější a otevřenější. Díky za přínosné téma.

Děkuju za tvé videa 💕 :D

Výborné video, moc hezky a srozumitelně vyjádřené myšlenky. 😊❤️

Naprosto s tebou souhlasím. Díky za tvou tvorbu, je zajímavá, a s chutí sleduju každé nové video.

Díky, jsi skvělá :)

Líbí se mi, jak dokážeš o tak dulezitych a vaznych tematech mluvit souvisle a k veci...moc diky za takové video :) stigmata jsou u tolika veci...mam cca rok urcitou zdravotni diagnózu, se kterou se stale srovnavam a ten pocit, ze je clovek v necem sam, jsi vystihla uplne presne...tesim se na tvoje podcasty :)

Jsi úžasná a umíš o těchto věcech moc hezky a poutavě povídat.

Byla jsem 8x v léčebně. Jednou už jako dítě, a nestydím se za to. Chodím dal k psychiatrovi, protože vím, že bych to sama nedala. Jsou lidé, kteří potřebují pomoct od psychiatra, psychologa, terapeuta atd.. a samozřejmě moje babička ta je absolutně proti, mamka ta se to snaží pochopit, ale jde jí to ztěžka. Ale nenechám si zničit psychiku, abych se pak houpala na stromě, jen pro to, že to lidé nechápou. Tvůj youtube sem našla včera a zkoukla jsem už všechny videa, zvláštně ty o psychice jsou opravdu skvělé.

skvelé video

Nikdy jsem si nemyslela ze bych mohla mít psychické problémy až jsem jednou dostala na dálnici panickou úzkost ....ve 35ti letech kdy už toho všeho bylo na mě dost a díky mé citlivosti a přehnané zodpovědnosti a strachu jsem poznala tento hrozny pocit...a každý člověk co někdy tohle pozná co je to za hrůzu by to mel resit proto všem držím palce a mluvte o tom!

@Martiniquest

4 жыл бұрын

Magdalena L jak to resite? Pri rizeni se mi nekdy spousti priserne stavy - ze si nejsem jista, jestli spim nebo bdim, pochybuji o tom, ze jsem schopna ridit auto, priserna panika, ze se urcite vybouram. Kdyz to jde, zastavuju a vydycham se, ale nejde to vsude, tak se stipu nebo pleskam po tvarich a hlasite na sebe mluvim, ze je vsechno v poradku. Stava se mi to zasadne na dlouhych rovnych usecich, dalnice jsou pro me uz mnoho let tabu.

@magdalenal3114

4 жыл бұрын

@@Martiniquest přesně kdysi mi to nevadilo pak se mi to spustilo pomáhá mi otevřít si okno pít vodu a taky nadechnout se zadržet dech na 4 vteřiny pak pomalu vydechovat na 8 vteřin jinak sáhnout na volant uvědomit si materialny svět. ..taky na úzkosti léky vitamín d nebo dovolená hodně světla a slunce to je top lék ...

@magdalenal3114

4 жыл бұрын

@@Martiniquest nejhorší je pro mě jezdit ve tmě nebo když nevidím mlha déšť sníh atd...

@magdalenal3114

4 жыл бұрын

@@Martiniquest taky to chce si říct ze tyhle negativní myšlenky to nejsem já ze je to démon a zahnat ho říct mu co to tady na mě zkousis atd 😉

Zrovna menstruaci v reklamě docela chápu, že někomu přijde nechutný, chodit na záchod je taky přirozený, ale vidět to v telce nepotřebuji :D ale jinak mi taky přijde téma menstruace normální a v pohodě

Já si tě pouštím jako kulisu k programování :-) Jinak moc díky, že o těchto tématech mluvíš.

@HanaWinkel

4 жыл бұрын

To mě těší =D

Já osobně žádné tabu nevnímám. Nemyslím si, že menstruace je nechutná, zároveň to ale vnímám jako osobní věc. Menstruuje každá žena, zároveň tak každý člověk chodí na velkou a taky si o tom povídá jen se svým nejužším kruhem. Co se týče duševních poruch.. mám spíš pocit, že teď je toho všude plno. Bohužel vídám (přiznávám, převážně na twitteru) dost lidí, co už jenom "není mi příjemné, když se na mě v plné tramvaji tlačí lidi" označují za "social anxiety". Takoví lidi pak tomuto tématu ubírají na vážnosti. To vnímám za daleko větší důvod, proč se o tom skutečně "nemocní" lidé bojí mluvit, než že by to bylo společenské tabu.

@augustine9015

4 жыл бұрын

To mi taky připadá, třeba když má někdo špatnej týden a hned říká, že "je v depresi", zatímco někdo se skutečnou depresí se kvůli tomu ani mluvit neodváží...

@Dianna114

4 жыл бұрын

@@augustine9015 On je problém taky to, že "měl by ses léčit" se často používá jako nadávka, kterou někdo někomu dává najevo, že je úplně mimo a že má hloupé názory... jak se pak nemá člověk stydět, že se léčí, když si mnoho lidí myslí, že psychická nemoc se nedá ovládat vůlí a že psychicky nemocní lidé jsou nebezpečí pro společnost. :(

Já chápu, že některá témata jsou intimní a tolik se o nich nemluví, ale je zvláštní, že na různé intimní věci nemá společnost stejný metr. Bavit se o sexu většina lidí spíš dokáže než bavit se o menstruaci. Nebo téma porodu - mnoho žen dokáže bez předsudků vykládat o průběhu svého porodu, dokonce se dnes považuje za žádoucí, aby muž byl u porodu, ale bavit se o menstruaci před muži je najednou hrozně špatně. Co se týká psychických nemocí, dnes už se to bere jinak než dřív, spíš je problém opačný, že plno lidí ani nepovažuje za nemoc depresi nebo úzkost. Což si ale někteří uživatelé těch léků dělají částečně sami, plno lidí neřekne "beru antidepresiva, protože trpím depresí", ale spíš něco ve smyslu "opustil mě partner/vyhodili mě z práce/mám problémy ve škole, a proto beru antidepresiva". Takže to pak působí, že to berou lidi proto, že jsou slabí a nedokážou se se svými problémy vypořádat sami. Říct, že mám cukrovku, není žádná ostuda, ale přiznat psychickou nemoc už vyžaduje větší odvahu. Mě někdo v jiné diskuzi označil za labilního blázna proto, že se nestydím za to, že se léčím u psychiatra. Takže asi tak.😃

Sama jsem si prošla léčebnou. Deprese, úzkosti. Vědomí, že jsem skoro na všechno sama a ze je to tabu, mi nepomahalo. O psychických problémech mluvím, není se za co stydět. Stydí se lidi mluvit o tom, že byli na operaci slepého střeva? To asi ne... Podobne je to i s psychiatrickou léčebnou. Ale ve společnosti je to jinak bohužel. Jsem z malého města a to je ještě horší. Teď si uzivam život ve větším městě, lidé to tady neví a je mi lépe. A sveruji se jen tem, kterým verim ☺ Jinak moc děkuji za skvělé video.

Ahoj Hani, hodně s tebou souhlasím viz takový ty témata, které jsou dané společností. Když se s někým např.bavím o nějakém tématu, které není schválené společností ale jak ty říkáš tabu, vidím spíš takový ty výrazy lidí "jak o tom může takhle na veřejnosti mluvit" ... Určitě pokračuj v tom co děláš, otevíráš lidem oči, že i takovéto témata můžou být normální, pokud to lidé sami sobě "dovolí".

Mě se zase stává, že mě nejprve lidi spraží, jako proč to řeším takto mezi lidmi a tak, ale u většiny se to nakonec prolomí a jsou vlastně rádi, že to někdo nakousl. Je pravda, že je tu pár jedinců, kteří prostě musí tvrdit, jak je to nechutné/divné/příliš intimní/trapné apod., ale rozhodně už nějaký převrat v myšlení ve společnosti vidím. Nejhorší zážitek s psychickými problémy pro mě byl, když jsem zkoušela v rodině toto téma otestovat - přečtením článku z nějakého časopisu, něco ve stylu: stále převládá stigma ohledně závislostí, depresí a sebevražd - lidé si stále myslí, že to jsou jen líní lidé bez vůle, případně nenapravitelní blázni. Tak trochu jsem doufala, že uslyším: "ale to je přece nesmysl", místo toho jsem se shledala s odpovědí: "Vždyť je to pravda, takové lidi by měli nadosmrti zavřít, než sobě nebo někomu ublíží". Potom se ale tito lidé náramně diví, že se jim s ničím nechcete svěřit a jste uzavření... Nejlepší zážitek s prolomením tabu mám, když se mi kamarádka svěřila, že jí nejvíce pomohlo, když jsem otevřeně mluvila o svých psychických problémech ve skupině kamarádů, která ne úplně dobře reagovala (a mě už byla jejich reakce tak nějak jedno...). Prý tenkrát pochopila, že není sama, že NENÍ DIVNÁ, že je to jako každá jiná nemoc a sebrala v sobě odvahu najít si psychologa.Musím říct, že mě to pokaždé znovu motivuje být "ta divná" a mluvit o tabu věcech. Protože co nejhoršího se mi stane? Odsoudí mě lidi, které vlastně ve svém životě nepotřebuji a snad ani nechci. Ale v nejlepším případě někomu pomohu.

@Martiniquest

4 жыл бұрын

Patricie Frühaufová Krasne to pises. Odsoudi te vzdy jen lide, o jejichz miste v nasich zivotech muzeme jen polemizovat. Proto se ja osobne snazim odtabuizovat tema spontanniho potratu v prvnim trimestru. Na jeden portal jsem napsala osobni zkusenost. Prisly mi zpravy, jak jsem nechutna, nezodpovedna a meli by me upalit na hranici, protoze jsem nechala telo spontanne se ocistit a odmitla lekarsky zakrok. Zaroven uz mi prislo i nekolik dekovnych zprav, ze jsem zenam dodala odvahu prozit si to sami se svym telem :) Vzdycky me to zahreje u srdce.

@PattyFru

4 жыл бұрын

@@Martiniquest Téma těhotenství a potratu je snad ještě horší než menstruace a mentální problémy. Já mám teď měsíc před termínem porodu, párkrát jsem během těhotenství načala téma spontanniho potratu (protože na to přišla řeč) a takovou prudkou reakci jsem zažila snad jen u téma sebevraždy. Teď jsem těhotná, tak na to nesmím ani myslet, natož potom o tom mluvit! :) Nejsem lékař a tedy nedokážu posoudit, kdy je v této situaci potřeba lékařský zákrok, ale úplně si umím představit, že když se s něčím takovým podělíš s veřejností, jsou najednou všichni odborníci a všichni ví, že ses rozhodla úplně špatně :) Takže přeji hodně trpělivosti s bořením tohoto tabu, věřím, že to mnoha lidem pomůže.

Začátkem srpna 2019 jsem v práci měla psychický kolaps. Ale myslela jsem že je to jen důsledek bloklé krční páteře. Dostala jsem krční límec, prášky od bolesti a hořčík. Za dva týdny kontrola. Ale hned první noc to začalo. Nemohla jsem spát, budila jsem se zpocená a vystrašená, že jdu pozdě do práce (jsem zd.sestra a musíme chodit na čas na předávání služby). A takhle to bylo celé dva týdny až do té kontrola. Neustále jsem byla tak podrážděná, protivná, náladová. Tak jsem dostala léky na přírodní bázi na spaní. Jenže se k tomu přidaly úzkostné stavy, nechtěla jsem chodit ven, doma samotné mi bylo neskutečně zle. Tak jsem dostala druhé léky. Ale měla jsem se vrátit už do práce. A tak mi doktorka zakázala noční a ukončila neschopenku. Po návratu do práce jsem se dozvěděla, že jsem prý simulant a jen se mi nechce pracovat a ještě jsem líná dělat noční. Dodneška, kdykoliv si ráno zapíjím léky, vidim ty blbé pohledy a jakoby si říkali, jak můžu mít v 21 letech nějaké deprese a úzkosti.

Jo, kulisa dobrá, máš příjemný hlas a dobře se to poslouchá, jak mám monotonní klikání v GISech :D Tím, že se to na základkách rozděluje, mnoho chlapů bere, že menstruace se jich netýká a mají problém pochopit, proč se chování žen v průběhu mění. A mnozí to berou jako období, kdy se jejich holka chová trapně. Tím, že se pohybuji hodně mezi ženami (hlavně v práci), takže i tyto diskuse jsou na denním pořádku :)

Naprosto s tebou souhlasím. Nemám ráda když se zrovna takhle přirozené věci jako třeba ta menstruace berou jako něco nechutného nebo tak. A ještě se mi líbilo jak jsi mluvila o těch psychických problémech. Moc hezky řečeno a hlavně skvělé myšlenky :)

2:53 Tak to nebude můj případ, mě to prostě jen přijde zajímavý))

S kamarádkami o tom mluvím poměrně běžně a ani před kamarády mužského pohlaví jsem nikdy moc nechodila kolem horké kaše. Obecně mi přijde, že tohle tabu má převážně generace našich rodičů, prarodičů. Jednou jsem před mamkou zmínila, že když jsme se o menstruaci bavily s kamarádkou, tak jsme došly k něčemu. A mamku hrozně šokovalo, že se o takových věcech bavíme. Dokonce když jsem to dostala poprvé, tak mi bylo řečeno ,,je to úplně normální, ale neříkej to holkám ve třídě". Což je šílený 😀

@Martiniquest

4 жыл бұрын

Anna Antonie Vaňhová Souhlasim. S kamaradkami jsem nikdy nemela problem menstruaci resit, zato v rodine jsem se vzdycky citila strasne, kdyz jsem si potrebovala vymenit tampon. Pamatuju si, ze jsem u pribuznych syslila pouzite tampony do sve cestovni tasky a vsechno to vyhazovala az cestou na nadrazi, aby nahodou nekdo nevedel, ze mam menzes 🙈 A mnoho kamaradek to melo uplne stejne.

Já o menstruaci mluvím úplně normální. Díky super přístupu mamky jsem ji brala vždy jako normální věc a prostě jsem to říkala na plnou hubu. Přítelem na to téma mluvím pořád. Ze začátku mi přišlo vtipné, jak přítel měl "dětské" názory a nevěděl hodně věcí a nevěděl jak to úplně i funguje v praxi, ale je to pochopitelný tím jak klukům zavírají vrátka a tím pádem nevědí tolik. S přítelem, ale i s okolím se o měsíčkách bavím normálně.

Psychologa jsem začala pravidelně navštěvovat po smrti dítěte, dá se říct, že i díky tomu to zvládám. Ostatním to normálně řeknu, že využívám odbornou pomoc a že mi to moc pomáhá. Klidně přiznám, že mám sem tam úzkosti. Zatím všichni reagovali stylem, že je skvělé, že k němu docházím.

Také jsem byla v léčebně, měsíc.. Musím říct, že moc to říkat nechci, protože mám strach, že si ten člověk pomyslí, že jsem blázen, nevyrovnaná a nebude mě poté brát vážně.. :/ Ono to totiž možná tak je-u většiny. Každopádně děkuji mockrát! V životě bych si to o tobě nepomyslela, protože mi přijdeš lidsky, názorově na správném místě. :)

Ahoj, není to úplně k tématu a poslední dobou se potýkám s otázkou, že skončím se školou(vysokou). Ale mám strach co na to řekne okolí a rodina, není to ostuda a když mě to nebaví jestli to pochopí. A co tě týče témata videa často se mi stavalo že když jsem měla problém nebo jen špatnou náladu moje máma mě nikdy nepochopila. Nemyslím si že mám nějaký velký psychický problém ale asi bych si o tom s někým chtěla promluvit. A na závěr jen že jsi moc inspirativní a jen tak dál! Moc ráda koukám na tvoje videa.

Jsem moc ráda, že jsi o těchto tématech mluvila. Souhlas, duševní zdraví je téma, který prostě nemůžeme nechat jen tak být. Právě naopak. Nikdy totiž nevíš, komu tím můžeš pomoct (nebo uškodit, když o tom nebudeš mluvit). Můžu doporučit super projekty o duševním zdraví: nevypustdusi.cz/, narovinu.net/, psychobrani.cz/.

Líbí se mi ta upřímnost a otevřenost. Kéž by se takhle o věcech dokázalo bavit víc lidí. Jinak co se týče těch psychických problémů, tak můžu říct, že většina lidí v mém okolí je má ať už mírnější, či závažnější, takže fakt je nemá málo lidí, akorát se s tím bojí svěřit a nebo si to občas ani sami nechtějí přiznat. Až si skoro říkám, že nějaký ten psychický problém mají snad všichni, nebo opravdu třeba 90% lidí co znám (možná je to sociální bublina, ale kdo ví). A bohužel to pochopení a povědomí obecně je mizerné.

Ahoj. Diki za takéto video. U nás našťastie podľa mňa menštruácia je vnímaná fakt tak, že áno máme ju všetci, možno je to aj tým, že aj na strednej aj teraz na vysokej sme mali a máme babinec v triede. A ešte keď spomínaš doby minulé tak mne ešte napadá jedno tabu alebo myšlienka, s tým dosť spojená, s ktorou sa stretávam a to je vnímanie postihnutých v spoločnosti, ako sa všetci tvária že neexistujú a pritom oni sú a to tiež začalo v minulosti keď sa nevzdelávala veľká časť postihnutých alebo keď už hej tak oddelene niekde c tých pár školách čo bolo a aj teraz často počuť názory na čo ich učia veď čo ho už môžu naučiť keď celý deň len leží. A pritom koľko takýchto detí a neskôr dospelých vie robiť pokroky a zlepšovať sa, učiť sa novým veciam.

Jsem ráda za mojí mamku, o menstruaci se mnou i s bráchama mluvila. Bráchové měli oči návrh hlavy a vyptávali se. Mluvit o těchto věcech mi přijde normální.

Muži o menstruaci nemluví, protože si myslí, že o ní ví všechno... jaké překvapení nastalo když jsem kolegům v práci (27, 38) před nedávnem vysvětlovala, že menstruace opravdu není jako když vám teče krev z nosu... 🤦🏼‍♀️ ale ledy se pohly a jeden si na toto téma začal pročítat různé články a pak chodil v práci s tím jak to funguje a co to vlastne menstruace je... 😊😅 bylo zajímavé pozorovat jak se vyptávají a jak je to zajímá... 🤭😊

@HanaWinkel

4 жыл бұрын

=D je třeba se pořád vzdělávat

Myslím, že by jsme měli mít v okoli jak ty osvícené, tak i zaostalé lidi. Těch osvícených by mělo být samozřejmě více, ale mít jen tyhle v životě není podle mě dobře. Měli by jsme mít možnost poznat na jendu věc více názorů a vytvořit si z toho ten svůj. Jsem ráda, že mluvíš o těchto tabu tématech, je to potřeba. Jsem ráda, že patřím k těm, kteří o tom dokážou mluvit s okolím a okolí semnou 😊

@elkastico7727

3 жыл бұрын

K čemu zaostalý lidi

Asi půl roku jsem randila s týpkem ... teď s odstupem času nevím, co jsem na něm viděla, no nicméně ... Náš rozchod proběhl dost originálně. Asi jsem v tý době měla pocit, že před ním jako před svým přítelem můžu mluvit o menstruaci. Ovšem ten ksicht, co na mě hodil, když jsem před ním řekla něco totálně nevinnýho, tj. Cosi v tom slova smyslu, že jsem asi protekla, ať se mi podívá zezadu na kalhoty, jestli tam nemám flek . začal pyskovat, že nehodlá zírat na flek mezi mejma nohama, že mu to připadá nechutný ... Tak jsem mu odpověděla, že jeho máma taky chtěla mít před dvaceti rokama krámy a místo toho se jí narodil on, tak ať drží klapačku ... Nafoukl držku a odešel 😅

Nádherné video! Vždy jsem si myslela ,že kdybych nekdy psychologa potrebovala tak ze vsak oc o jde je to normalni.Ted jsem ve fazi kdy nejsem zrovna v pohode a ja se tak bojim a odkladam to,protoze vse co slysim je,ze je to v pohode,neboj se.Ale nikdo uz nerekne jake to je,jakou on ma zkusenost etc. to mi prijde jako velka skoda.A co se menstruace tyce,tak pritel i mamka v pohodě(nastesti) ,ale mam moc dobrou kamaraku a mrzi me ,ze kdyz jsem mela se spodkem jakykoliv problem a popisovala to (slusne) ,rekla mi bud : ,,Kamo to staci prijde mi to nechutny zveda se mi zaludek´´,nebo se krenila a udelala jen hm a zmenila tema... nevim co je na tomhle svete spatne .........

Ahoj, ohledně první části videa to vidím stejně. Myslím si, že to na nás přenáší hlavně rodiče, kteří to mají jako tabu téma. Já jsem ji dostala dřív než jsem to věděla o co jde a nějakou dobu jsem si myslel že jsem divná, protože jsem to nechápala a ještě nějakou dobu jak to funguje. Ohledně psychologa/psychiatr. Proč chodíme třeba k očnímu a je to naprosto normální a psycholog je taky lékař, ale pro naši duši. A mělo by se to brát jako kterýkoliv jiný doktor a každý máme povahu jinou abychom různé situace zvládali jinak. Někdo brýle nepotřebuje celý život a jiný je má celý život a to stejné je s naší psychikou někdo ho nepotřebuje, ale někdo ho potřebuje více jako podporu a radu člověka, který to hlavně umí léčit a dané situace pomoct vyřešit.

Mohla bych poprosit o odkaz (jestli mají web) na to tričko? 😄

Ahoj Hani, u nás to v sexuální výchově bylo tak, že jsme se všichni učili spolu, takže kluci věděli o menstruaci, stejně tak jako my o mokrých snech. Hochům neuniklo ani dokumentární video o porodu, z čehož pak třičtvrtě z nich málem omdlelo a ta čtvrtka usoudila, že být chlapem je jednodušší. :D Takže v tomto to s námi měli kluci lehčí, jen jednu nevýhodu to mělo- jakmile některá z nás vytahovala z tašky vložku, hned se po třídě rozhlásilo, která zrovna menstruuje. :D (Samozřejmě to byli kluci, kdo to pečlivě sledoval a vyhlašoval. :D ) Já myslím, že je obrovská škoda taky to, že se "pomocí" reklam o menstruaci šíří hlavně blud, že menstruace bolí. (Podvědomé programování.) Přitom se stačí naučit základ- nechceš, abys při menstruaci měla křeče v břiše? Nežer sladké sušenky, průmyslově slazené nápoje, průmyslově slazené jogurty, brambůrky a další tyto nechutnosti. Máš-li chuť na sladké, dej si ovoce, (protože tělo potřebuje držet hladinu cukru), když máš chuť na tučné, jez oříšky, kokos, nebo třeba kousek másla. :D (Tělo potřebuje tuk, aby mohlo zvádnout celý náročný menstruační proces.) Taky nikde děcka neučí, že břicho bolí trochu proto, protože se stahují děložní a břišní svaly, takže doplnit hořčík.. Takže to pak dopadne tak, že holka má před menstruací, sežere pytel brambůrků, zají to slazenou Milkou ( místo 99 procentní čokoládou, která má v sobě hořčík) a diví se, že jim je blbě. Nebo že jako první pomoc slouží nejen dodat magnezium, ale taky lehnout si na břicho. Takže to jde i bez prášků, proti bolesti, které způsobují při dlouhodobém užívání zánět žaludku. - proč o tom například ve škole neučí? Nebo proč neupozorňují, že na Algifenu se dá vypěstovat závislost? Kdyby to totiž učili tak jak to je, ( že menstruace je normální a je to vlastně každoměsíční příprava na těhotenství- nálady, chutě, pachy, točení hlavy, a potažmo porod- odlupování sliznice. Myslím, že by to těm mladým holkám dalo hodně. Nejen, že by je nikdo neprogramoval, že menstruace bude bolet, ale když už by je bolela, tak by se naučily, jak bolesti nemít díky zdravé stravě. Pak je tu rovina č. 2.Díky tomu, že ví, jak o sebe pečovat by se naučily větší sebelásce a přijetí menstruace jako takové. Protože když ji člověk přijme s láskou, zjistí, že mu vůbec nevadí. Předmenstruační únava dává ženě možnost si odpočinout, zastavit se, porozjímat, zameditovat si, prostě být v klidu. Nejsem žádná eko-bio žena, ale od té doby co jsem přijala menstruaci jako dar ( protože si uvědomuju, že nemít ji je větší problém, než ji mít, když už je člověk v produktivním věku), řekl mi i sám můj milý, že vůbec netušil, co my ženy všechno během menstruace řešíme, jak ji prožíváme, co při ni cítíme a sám se i hodněkrát poté přiznal, že už pozná, v jaké fázi jsem, protože si začal všímat toho, že mám v sobě tři ženy. ( Já na sobě pociťuju jen dvě, takže se mě na tu třetí neptej. :D ) Co se psychologa týče, z praxe vím, že by si měl k psychologovi na konzultaci zajít KAŽDÝ a to bez ohledu na to, jestli řeší nějaký problém, nebo ne. Nejen, že je to přínosné v tom, že KAŽDÝ takhle zjistí, že problémy máme všichni, ale taky proto, že posez s psychologem dokáže hodně pomoct. Jo, pomoct ti může i kámoš, ale když se vezme v potaz, že ten kámoš je vůči tobě taky nějak nakloněn, nedá se vlastně říct, že by jeho odpověď byla vždy objektivní. Což se ti u sezení u psychologa nestane. Ten ti prostě narovinu řekne, kde je problém, když potřebuješ nakopnout, tak tě nakopne bez omáčky kolem a člověk se v tom tak nějak rychleji vzpamatuje. Nehledě na to, že nějaký tvůj postoj mu může přijít zajímavý a může se i on sám jím inspirovat ve svém osobním životě. Osobně si myslím, že úzkostlivých lidí přibývá proto, protože všichni sedíme u kompů zavření doma a málokomu se chce ven, nebo se mu nechce chodit ven tak často, jako tomu bývalo za našeho dětství, kdy jsme volali z telefonních budek. :) Internet sice zbližuje informace o lidech, ale oddaluje lidi, z čehož vznikají různé sociální fóbie, (protože už se lidi pomalu přestávají i zdravit, když se potkají) a z těch sociálních fóbií jsou ty úzkosti a tak. Další věcí, kterou vnímám stále jako tabu, je tělesné postižení lidí. Mám odmala obrnu, což v praxi znamená, že mám metr pade a pajdám. Co vnímám jako velké mínus naší společnosti je to, jak se chovají rodiče s dětmi, když si mě všimnou. V lepším případě se koukají (někdy i otáčejí), ale co mě naprosto točí je, když vidím matku s dítkem, dítko je mnou zaujato, protože pajdajícího člověka ještě nikdy nevidělo, páč nechodí ještě ani do školky, nebo má ve škole samé zdravé spolužáky.To, že na mě kouká dítko mi absolutně nevadí. Mám za to, že si prostě prohlíží jev, který ještě nevidělo. Co mě ale točí je moment, kdy si toho všimne jeho matka a začne ho cepovat, ať po mně nekouká, že se to nedělá, že to není hezké a sama na mě přitom civí. Chápu, že se tak matka snaží vyvarovat nějaké nepříjemnosti, ale svým výstupem tu nepříjemnost spíše tvoří a to jak pro sebe, tak pro mně a pro své dítě: Tím, že si někoho pajdavého dítě všimne a ona jej okřikne ho akorát podvědomě učí, že 1. pajdaví jsou divní, zajímat se o ně je špatné. A když je to extrémně odvážné dítě a zeptá se mě, proč tak chodím, tak to ho zdupe ještě dvakrát tolik, takže se potom dítě vlastně nic nedozví a ostudně jde domů. V dospělosti to má za následek to, že se tě na to kámoši bojí zeptat a pak se stydí, když se jim směju ( protože jsem těch červenajících tváří viděla už snad stovky. :D). Další dementní názor, co se TĚLESNĚ postižených lidí vs. veřejnost děje je názor, že by tělesně postižení neměli mít děti, právě proto, že třeba pajdají. Upřímně, i zdravý člověk může například upadnout a pak už pajdá na celý život, takže absolutně nevidím rozdíl. I zdravý člověk může spadnout na motorce a rozbít si míchu. To však neznemená, že by neměli mít děti. Ba naopak. Děti postižených lidí neberou pomoc jako bonus, ale jako automatiku. Nerozlišují, kdo je lepším člověkem podle toho, jestli pajdá, nepajdá, nebo je na električáku. A co vnímám jako obrovský bonus pro dítě tělesně postiženého páru je, že se naučí řešit problémy nekonvenčím způsobem, nebojí se ozvat se a řešit různé situace a to i když mu jsou teprve tři roky. Naučí se dřív starat samio sebe, protože než by počkali, až k nim jejich rodiče dopajdají, tak si raděj to pití vezmou z kočáru sami přece. Oproti tomu děti zdravých ve stejném věku, mnohdy ještě tahají kačera a z těží ze sebe vymámí pozdrav, jak se chytá máminy sukně. A samostatnost? To je zbožný sen jejich matky. Další hloupý názor, který jsem slyšela byl, že dítě, které má rodiče na vozíku, se nenaučí chodit, protože to nevidí doma. (To jsem se málem počůrala smíchy. :D A ano, ten člověk to vážně myslel vážně.)

Menstruacia stale nie je "normalna" tema, pretoze su tu stale nasi rodicia a stari rodicia. Ale myslim, ze pomaly sa to posuva. Starsia sestra mi hovorila, ze ona sa o menstruacii dozvedela od tety, pretoze s maminou sa o tom nedalo rozpravat. U mna (po asi 10tich rokoch) to bolo trochu ine. Hanbila som sa, ale povedala a opytala som sa narovinu (avsak az ked som ich dostala). No dnes, po dalsich rokoch uz mamina nema problem rozpravat sa o tom s vnuckou. Myslim, ze aj my by sme mozno mali v tomto tu starsiu generaciu vychovavat. 🙂 Z psychickych problemov sa vseobecne robi sranda, kazdy si ukazuje na cloveka, co ma problem, pozera sa medzi prsty. A ked sa stane nieco vazne, potom su vsetci mudri...

Hani nevím kde napsat, abys to viděla a tak to zkusím tady. Mám už delší dobu problémy a chodila jsem párkrát i psycholožce, ale když se mi to trochu zlepšilo, přestala jsem k ní vazdy chodit Jenže teď se mi to zase zhoršuje. Ona bude mít volný termín až za dva měsíce a budu volat dnes i psychiatrovi a ten to bude mít určitě podobně. Nevím co mám už dělat. Cítím se úplně prázdná. Chci jen lehnout a nevzbudit se. Nemám teď vůbec energií, pořád jen jen spala, ale včera nemůžu pak usnout. Nemám ani moc hlad a nic mě nezajímá. Přestávají mě bavit končily a vše je jakoby za takovou průhlednou zdí. Jaký to bylo v léčebně ? Bylo to v pohodě ? Začínám uvažovat, že bych tam šla. Myslím že už jenom tohle mi pomůže. Už nevím co dělat. Všichni okolo mě nic nevidí a nebo když řeknu že mám blbí stavy, tak řeknou něco typu. Ale prosimtě to je jen blbá nálada, v tvojem věku nemůžeš mít žádné problémy, moc to přeháníš, prostě to překousni a něco dělej atd. Nevím co už dělat a jediné co mě tu tak drží, je to, že jsem moc velká srab si ublížit. Nedokážu se ani říznout. Vážně bych potřebovala nějakou pomoc. Děkuji za odpověď, snad si toho všimneš co nejdřív.

A pak tu jsem já která se furt baví o krámech s kamarádkama a občas i s klukama😂

V kontextu duševního onemocnění existuje ještě jeden zásadní problém. Dlouhodobě se totiž domnívám, že drtivá většina lidí, která nakonec podstoupí léčbu duševních obtíží, ubližuje svým neléčeným stavem jen sama sobě. Na druhé straně jsou lidé, kteří v rámci své duševní poruchy ubližují druhým, ale psychiatrickou léčbu nikdy nepodstoupí. Pokud se tak stane, často je to jen dílem nějaké náhody, stavu, kdy např. dojde k nějaké vyhrocené situaci a takovému člověku je příslušná léčba nařízena např. v justičním procesu. A co je vůbec nejhorší - společnost si takových lidí (typicky různých psychopatů) často i velmi váží a tak tito lidé obsazují vedoucí funkce v podnicích apod.

Ahoj zajímavé téma co se menstruace týká... tak to tabu okolo absolutně nechápu. Má jí každá žena. A každá žena ji musí čas od času řešit. A osobně si myslím, že s tímto tématem měli být úplně stejně obeznámeny jak holky tak kluci. Kteří se vlastně holkám posmívají jen proto, že je to pro ně téma, kterému nerozumí. Nevím jak tomu je dnes, ale ještě opravdu prošla na základce mega tabu obdobím. A dokonce si pamatuji jak jsme se o jedné odpoledce tři nejlepší kamarádky usadily asi v osmičce na schodech za školou a řešily menstruaci. Po kolika dnech to dostáváme, jak silné to máme, jestli nás bolí břicho, jak dlouho to trvá... zkrátka takové ty běžné věci. No s část rozhovoru nepozorovaně vyslechla češtinářka a řekla nám... holky některé věci by si jste si vážně měly nechat pro sebe. A nebavit se o nich, jako kdyby jste řešily co bylo k obědu. Tenkrát jsme se styděly, ale slyšet to dnes, tak milé učitelce řeknu, že naopak!!! Že menstruace je naprosto přirozená součást ženského života. A jak by potom dívka poznala, že je něco špatně, nebo naopak vše v pohodě, když by všechny holky a ženy o svých dnech mlčely, jak o nejpřísnějším tajemství!!!

Já u tebe vždycky papam :D

Ja som nastastie nemala pocit ze, nemozem o menstruacii hovorit aspon nie pred sestrami/mamou/kamaratkami. Ked som to prvy krat dostala tak som to povedala mame a brala to ako normalnu vec a isli sa kupovat vlozky.

U nás se mnou měsíčky prožívá celá rodina :D :D :D

Presne, taky si pamatuju, ze jsme se rozdelili na holky a kluci a zvlast meli informace o techto vecech. Dokonce si pamatuju, ze jsme ty vlozky co jsme dostaly schovavaly tajne pod tricko, mela jsem strach, aby to nahodou nejakej kluk nevidel

Já si třeba pamatuju jak mi můj první přítel pořád omlacel o hlavu jak jsem nechutná když mám menstruaci, celý ten svůj týden, na mě odmítnul téměř šáhnout a já ten týden v měsíci nenáviděla, nechtěla jsem aby ta menstruace vůbec přišla...a můj momentální přítel to bere tak přirozene, že jak on říká: tak tenhle týden oslavujem tvoje ženství, chceš udělat kafe a přinést chlupatý ponožky? A já se tuhle část měsíce naučila mit fakt ráda... jasně, bolí mě celý tělo, brečím u každý reklamy... ale jsem to 100% já a patří to ke mě a svým způsobem vím, že sem zdravá a moje tělo pracuje správně. Ale hrozně mě ovlivnil přístup lidí okolo mě.... a pomohl mi na to změnit názor. Děkuji za tohle video :)

@Dianna114

4 жыл бұрын

U nás je taky manžel za to rád, že to dostanu, uklidní se, že nejsem těhotná. Plus že si na týden odpočine od sexu (což teda většinou stejně nedodrží a už tu máme další tabu - sex při menstruaci :D ).

@anabethellbrooks4088

4 жыл бұрын

@@Dianna114 miluju sex při menstruaci ;) a současný přítel mě naučil, že když to oboum partnerům nevadí, tak proč se cítit trapně? :) nikomu jinému do toho nic není ;) takže za mě palec nahoru ;) myslím že tohle je o důvěře a osobním pocitu a to má každý jinak.

@mone241

4 жыл бұрын

Tiež máme sex pri menštruácii, môj priateľ to tiež absolútne nepovažuje za niečo nechutné :) a na druhú stranu keď poviem, že dnes sa cítim zle, tak sa tiež o mňa pekne postará, dá si so mnou čokoládu, spraví mi masáž :D je to dar mať takého chlapa :)

@musaky1

4 жыл бұрын

@@Dianna114 Ještě na střední se kamarádka ptala, co že používáme na antikoncepci (jelikož neznala nic jiného než HA) a já na ni, že spermicid normálně a kondomy při tom, když mám své dny. Absolutně nedokázala pochopit, že někdo může mít sex během menstruace. Přitom mi dáte za pravdu, že je to mnohdy vážně lepší než bez ní :D

@Dianna114

4 жыл бұрын

@@musaky1 U nás na střední taky byla představa, že při menstruaci se to nedělá.😃 Osobně to při menstruaci moc nemusím, protože pochva není moc lubrikovaná (krev nepůsobí jako lubrikant) a většinou pak nemám orgasmus. Nejintenzivnější prožitek to pro mě je v plodných dnech v období těsně před ovulací, to mám orgasmus skoro vždy. Jinak ale nechutné není mít sex při menstruaci, mně spíš přijde nechutné partnery střídat jak ponožky a nepoužít kondom s cizím člověkem, kterého ani pořádně neznám. :D

U nas na stredni tridni ucitel mel nazor, ze lide naseho veku preci nemohou mit psychicke problemy. Vim minimalne o trech lidech jen z te nasi tridy.

@HanaWinkel

4 жыл бұрын

Pokud by tu myšlenku nějak propagoval ve třídě, tak bych šla za ředitelem =)

V dnešní době je velmi špatný pohled na lidi s psychickými poruchami. Když někdo vykazuje znaky psychické poruchy, je na něj většinou pohlíženo stylem, od něj radši pryč. Chození k psychologovi je dobrá věc. Psycholog vám muže pomoci rozklíčovat důvod, proč se vám dějí tyhle stavy a najít řešení. Rozhodně je to mnohem lepší než se kvůli psychických problémů zabít. Není na tom nic špatného. Hloupé otázky typu proč chodíš k psychologovi vždy říkají lidi, kteří neznají psychický stav člověka, který k němu chodí a neví, co si prožívá ve svém nitru. Proto je pro ně je pro ně tak jednoduché říct, chodíš k psychologovi, jsi automaticky cvok. Ale tak to není. Lide chodí k psychologovi řešit svůj nezvladatelný psychický stav a nebo životní situace, které nezvládají z psychického hlediska. Proto já vnímám, že chodit k psychologovi nebo k psycholožce není nic špatného. Já k ní chodím a pomáhá mi. a v souvislosti tím, co tu píšu mě tak napadá. Hani nemohla bys natočit video o úzkostech a jak je zvládat. Určitě máš sama nějaký návod, jak je zvládat.

Myslím že táto téma je tabu aj preto že ženy aspoň v mojom okolí sa nerozprávajú bežne o svojich prdoch, výlučkoch a podobných veciach 😁 myslím že odkedy sa bavím viac s chalanmi ako s babalmi tak som schopná sa rozprávať viac o témach ktoré som bežne predtým s nikým nerozoberala 😁

@Dianna114

4 жыл бұрын

To já se naopak setkala víckrát s tím, že klidně se ženské bavily o svých střevních problémech, porodu nebo vyměšování svých malých dětí, ale o menstruaci nikdy.

Menstruace... tak již v jistém apokryfu byla řečena jako nechutná. Bylo to tak ostatně i v historii... že když žena např. důsledkem podvíživy přestala krvácet, byla brána za tu nejlepší na světě, lebo zvrátila Boží trest. Nebo tak něco... již si mnoho nepamatuji. Jinak já sama jsem měla neskutečný problém s tím vůbec o tom mluvit a to i se mně nejbližším... těžko o tom hovořit, když Vás matka seřve i za to, že jí podáte v restauraci kovovou krabičku s tampóny a ne celou tašku... Jinak chtěla jsem prostě zmínit, že jest to i o historii a náboženství. Mimochodem jsou kulty, jež vnímají menstruační krev za krev Boží, nebo něco takého. Raději nemyslet na to, co s ní činí. - A. Heřmánková

Ahojky, moc oceňuji jak s klidem dokážeš mluvit o psychických problémech, já se nedávno začala léčit s úzkostmi, beru léky, a pořád je to pro mě bolestné téma. Většinou když se to někde zmíní, přepadá mě tíseň a panika. O tom, kolik lidí má podobné starosti jsem se dozvěděla, až když jsem onemocněla já, ale vědomí toho, že nejsem sama, mi hodně pomohlo. Zároveň lidé v mém okolí také nebyli dostatečně informováni. Někdo se tomu snažil porozumět, nicméně někdo se mi kvůli tomu začal vyhýbat. V nouzi poznáš přítele

Léčím se teď zhruba týden s uzkostmi a depresemi (domácí léčba) nemám problem se s tím svěřit 🤯

Nejhorší je, když máte depresi, ale říkáte si, že si jenom něco nalháváte a přeháníte

Já razím myšlenku, každý správný rytíř má mít meč od krve.

9:22 protože hodně holek se o tom odmítá s klukama bavit

Já doporučuju k tématu toto video. Myslím, že pro pány to byla dobrá zkušenost. kzread.info/dash/bejne/ppedrbWzhr3Yn5c.html

Zrovna ta modrá "krev" v reklamách podle mě úplně špatný nápad není, nevím jak vy, ale já bych na krvavou vložku úplně nechtěla koukat třeba při jídle.. To teda neplatí jenom u toho, o nic lepší to není třeba u těch reklam plných hlenu

Tak jsou tři varianty, ty lidi buď opravdu neví, jak ten druhý trpí uvnitř. Nebo si to nechtějí připustit (většinou rodiče), protože je to bolí, že by jejich dítě bylo psychické nemocné. Nebo třetí varianta, prostě to odsuzují.

V prvaku na stredni, asi nekdy druhým měsícem jsem se zeptala kamaradky, jestli nema tampon. Bylo to v hodine, takže jsem to řekla potichu, jenže si vsimla ucitelka, ze si něco septame a požádala me, ať tu velice zajímavou věc, kterou proste MUSIM v hodine rict kamosce, reknu nahlas. tak jsem se na ni usmala, porozhlidla se po tride a řekla “nemáte někdo tampon prosim?” Přistál mi jeden na lavici, poděkovala jsem ucitelce za moznost a odešla jsem. Ucitelka s pusou dokořán jen stačila koukat. :D podotýkám, třída půl na půl kluci holky, a protože to byl druhy mesic, me ještě navíc nikdo moc neznal. A přesto to pro me bylo uplne normalni..

@tempusfugit3405

4 жыл бұрын

Tak na tenhle příběh musím říct jedině bravo. Docela bych chtěl vědět co následovalo po tom co jsi odešla z té třídy... 😀... 😀

@dolgenx4553

4 жыл бұрын

René Černých popravde me nad tim ani nejak nenapadlo premyslet :D asi jsem na toto moc flegmoš..

@dolgenx4553

4 жыл бұрын

René Černých a co si řeknou? Jezisi ona to dostala! No? Jsem holka. Každá holka s normalne fungujícím organismem ma menstruaci.. tak asi kdyby si povídali o tom, ze ji mam zrovna ja a zrovna teď me nijak nevzrusuje :D dokonce je velka pravděpodobnost, ze současně se mnou byla ve tride minimalne jedna holka, co to mela taky.. jsme velcí. Toto neni nic tajného, o menstruaci se uci i na zakladce.. 😏