A to sem chtel jit brzo spát! Nevadí, krásně se na to koukalo...dláta, hoblík, paráda.

Příjemně "šílenej", takových nás víc a je na světě líp.

Skvele video, chválim prácu na večer ideálne video👍👍

tvá videa momentálně slušně nahrazují praxi :D

Super práce klobouk dolů..poprvé co jsem zhlédl video které má přes hodinu celé..👍👍

Viděl jsem celé! Super práce a inspirace! Relax video!

Hele, bezvadný. Máš nádhernou zakázku, tohle je přesně to, co si každej představuje, že dělá truhlář (tady spíš tesař..), žádný skládání kuchyňskejch korpusů z lamina. Zároveň tenhle koncept videí na YT úplně chybí, všude je milion ukázek a návodů, ale nikde opravdová práce na skutečný zakázce v reálném čase. A ani nemusíš pořád mluvit, nám stačí se jenom koukat! :)

Zdravím,video je super,držím palce protože práce se dřevem je krásná.👍👍

Vynikající video jako vždy jen tak dál 👍

Parádní video, už se těším na montáž. Zdraví Skřítkové tesaři

Super videa, na tvůj věk máš spoustu znalostí a zkušeností se dřevem! :-) Jen tak dál :-)

Není nad to když si nabrousíš hoblík nebo dlátko a pak jen svištíš. Super videa. Už jsem se toho od tebe spoustu naučil a práce tak baví víc a víc.

Super video, uteklo to jako voda. Hodně štěstí, jooo chci poděkovat učím se, sice skoro v 45 ale baví mě to moc.

Supr, pokračuj v tom dál!!

šikovnej, dobrá práce

super,len tak dalej

Ahoj jsem moc rád že děláš tyhle videa alespoň lidé vidí že to není jen to že na jedné straně stroje dáš tram a na té druhé to vyjde už hotové tím že jsem od Pardubic tak už se moc těším až tvou práci uvidím na živo a jsem moc rád že v tomto videu zaznělo to že se truhlář musí pořád učit přeji aby se vše povedlo tak jak má

super!příště jeste delší a az to bude na 12 hod denně, tak zacnu bejt úplně stastnej🙂

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

:D to bych asi nevdržel :D

Super pokoukání

Skvely video. U dřívějších videí mne vadilo jak si dáváte pozor na pusu, kvůli některým blbcum co kritizují co se dá, ale tady jste svůj. Jen tak dal!!!

Super formát bez střihu. ta hodina je akorát

Jsem moc rad ze ještě někdo děla s ručnima nastrojema osobně nemám rad práci s elektrikou ano je to rychlejší někdy i přesnější ale ruční je ruční ❤️

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

já jsem pro kombinaci

Jak slyším "po dědoj" tak už jsem doma. Jó Kérkonoše, tam jsou nejlepčí truhláři.

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

Děda, byl opravář zemědělských strojů, zemědělec v zimě řezal na katru měl malou truhlárničku :)

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

Ale truhlářinu mě nestihl naučit, má školu + samouk ;)

zdenku,fakt dokonaly!říkám si -nekdy priste by moh ukazat,jak brousi a nastavuje ten hoblik,na to se dneska asi vykasle..🙂

Prosím co je špatně na tom šroubování Kregem ? Ta videa jsem samozřejmě taky sledoval, ale nevím co je na tom špatně ?

Přiznám se . Trošku závidím ruční práci. Já už druhý týden rozjíždím v práci olepovačku hran za 18 míčů a tam je to zase jen o počítači :-D. Délka videa ideální na večer. Super práce :-)

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

no s tím tenisákem co mám, není co závidět :D a slza sem tam ukápne

@ctihodnymuz72

3 жыл бұрын

S olepovačkama bejvaj problémy s kvalitou lepidla, s nějakými standardy materiálu, s dávkováním a teplotou a rychlostí chodu materiálu. Dále bývají problémy s podavačem, vedením dílu, zvláště, pokud se olepuje krátká hrana dlouhého dílu .... ještě se vyblbneš .....

3 жыл бұрын

@@ctihodnymuz72 Já ne je to nový stroj a ladí to se mnou výrobce 😁

3 жыл бұрын

@@zdenekmaras1806 Věřím . Když už je toho moc, tak to zase není taková paráda :-)

Něco podobného jsme teď akorát dělali ve škole na praxích👍

@lukaslansky6795

3 жыл бұрын

Taky znám

Tak to si teda fakt zručný opýtam sa drevo budeš sušiť či ostane tak len namoriš super 👌 práce

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

Uschne v konstrukci, tak jak se to dělalo

by mě zajímalo, jaká je průměrná doba sledování videa :D za mě 1:07:57

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

No, k počtu shlédnutí je průměrná doba sledování videa 14 minut :D

@antoninfoltyn

3 жыл бұрын

Na sraz jsem se těšil, škoda! :-) Snad tedy v příštím roce! PS: Ten co Ti psal na poslední chvíli. :-D

Mohl by mě prosím někdo vysvětlit proč konkrétně je lepší dřevo opracovávat takto dlátem poroti tomu nechat stroj aby to ofrézoval podle programu? Díky

Ty tramy jsou borovicove?

Ahoj zdéňo,prosím tě ten kámen je břidlice? díky

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

www.cestadreva.cz/shop/brouseni-nastroju/brusne-kameny/bridlice/

Dobrý den četl jsem zde ty odborné komentáře nejsem vyučen tesařem, ale u nás teď na kostele ve zvonici proběhla kompletní stavba nové stolici na zvony jedná se o románský kostel nejstarší ve střední Evropě sv. Jakub u Kutné Hory. Tato dřevěná stolice je vyrobena z dubového dřeva. Vše muselo být vyrobeno ručně snad i pokácení dubu muselo proběhnout ručně a stažení dřeva pomocí koní. Tramy s dubu museli být ručně otesány sekerami i dokonce i stavba stolice montáž a usazení zvonů musela proběhnout pomocí lan a vrátku, žádné moderní technologie jeřáby a podobně jako kdy by se to v roce 1165. Některé věci jsem tedy nechápal ale tak to chtěli památkáři a diecéza. Kdo chce vidět výsledek muže se přijet podívat. Mám obdiv toho pána mistra tesař Petra Růžičky co to dělal měl ještě jednoho kolegu. Jinak co já nechápu ty památkáře, že dbají na to aby se to dělalo postaru, ale ten kostel tu stojí už 855 a během té doby se musela dělat údržba tak mi neříkejte že třeba ve 16 století ten kostel nějak opravovali a používali stejnou technologie jako když ho stavěli. Jinak tato sranda vyšla na 2 miliony.

@petersvec3070

Жыл бұрын

To je len spracovanie dreva. Podla mna 80% zivotnosti spociva na vybere dreva, kde a kedy a ako bolo vytazene. Ja si este pamatam ked stary otec mal kone, a zvazali drevo z lesa tak mal 2-3 stromy vytipovane ktore priebezne sledoval a malo sluzit len na oje k vozu. Isiel ho vyreza vo vhodnej faze mesiaca a v zime. Ked sme po xy rokoch likvidovali ako pozostalost tak este ako nahnite malo dvojnasobnu vahu ako ine dreva podobneho rozmeru a pila knucala na reze. V priereze to bolo ako plast a nie ako drevo. Neviem si predstavit tu “cechovnu vedu” pri krove.

Jinak špona = otřep? :-)

Ahojte! Budem za hlúpeho, ale čo je to za ceruzku, ktorú používa?

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

? Cože ?

@lukaskrizan3260

3 жыл бұрын

Myslím, že táto: www.profi-odevy.sk/mechanicka-remeslnicka-tuzka-hdm-hultafors.html

@andrejmoravek2143

3 жыл бұрын

@@lukaskrizan3260 Yes! ďakujem, ja ako lajk som používal bežnú ceruzku, pripadne pentelku. Ďakujem !

A takhle to vypadá, když vás práce baví. Zvlášť ta část hoblování.

Ahoj, asi nejsem sám, ale zajímali by me poměry na šablonach. Nebylo by špatný trošku zveřejnit.

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

jaké poměry?

jehla

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

No jak jsem vypnul kameru tak jsem si vzpomněl, otřep, grot, jehla atd :D

.... a není náhodou tohle tesařina ?????? ..... mokré dřevo ???? dřevo na tesařské konstrukce by měli mít 15 procent vlhkosti , nanejvíš 20 procent a voda je to vázaná , která tam musí být ....

@zdenekmaras1806

3 жыл бұрын

Ano je to pokus o tesařinu, 15% jako fakt? Přirozeným sušením ve venkovním prostředí, se po několik letech dostaneš nejméně na 17%, z historii, se dělalo z mokrého, protože dřevo pracuje, takže si pracovalo až v konstrukci která ho podrzela, nedokážu si představit žeby tesaři sušili dřevo. Ano dnes v době KVH je to něco jiného.

@sujamich

3 жыл бұрын

@@zdenekmaras1806 ..... promiňte , ale jsem vyučen klasickým tesařem , takže o tom něco málo vím a dělám to pouhopouhých 32 let , pravda poslední dobou jdu spíše přes truhlařinu a stavební truhlařinu , jelikož klasickou tesařinu dnes již nikdo nevyžaduje , maximálně tak památkáři .... dřevo na tesařské konstrukce má mít 15 až 20 procent , stavební dříví do 25 procent ( již jen představa , že mám tahat na střechu polovinu váhy dřeva ve vodě by mě zabila ) a přžedstavte si to , že dřevo na střechu se vybíralo i několik let před samotnou stavbou a tesaři si ho i sami vybírali a káceli , ale to je moc daleká historie , za mě ( tedy za socíku ) si pila nedovolila poslat dřevo , které mělo přes 25 procent a když jo , ta jsme nadávali , že na tom dřevě ještě včera zpívali špačci a dřevo se ukládalo do hrání na dosušení ..... na tesárně jsme měli přes 500 kubíků řeziva , které jsme pravidelně převraceli a kontrolovali . Takhle to bylo v každé tesárně u všech podniků ( Metrostav , IPS , Bytostav , PSO , Vodní stavby atd. ) a to si ještě představte , že norma hovořila , že pro tesařské konstrukce může být maximálně jeden suk do metru a pro stavební řezivo šest suků ve čtyř metrové délce , takže když nám přivezli dřevo , tak se seběhli všichni truhláři s okolí a chtěli si něco utrhnout , jelikož takhle kvalitní matroš oni neměli ..... sukový pro tesaře bylo zapovězené , prostě jsme ho nesměli nikam dát .... jako tesař jsem si tesařské konstrukce řešil a kreslil sám ( v plánech byla vždy poznámka , že řeší tesař se stavbou ) , jelikož jsme se učily všechny zátěže řeziva ve smyku , tahu střihu ve všech průměrech a maximálně nám do toho kecal statik přes dřevo .... mimochodem ty ozdoby , co sekáte do těch modřínových hranolů ( alespoň dle Vašeho videa mi to tak připadá ) vytvářel tesař sekerou , pořízem a dlátem , pilu k tomu vůbec nepotřeboval a jestliže máte mokré dřevo ( přes 25 procent ) , jak popisujete , běžte se po roce na něj podívat po roce jak bude vypadat , budete překvapen co se s ním stalo ... .... docela by mě zajímalo se kterých historických pramenů čerpáte , sice ještě asi nejsme tak starej , ale mě učily tesařský kmeti zdar Vaší práci

@habakuk01

3 жыл бұрын

​@@sujamich Byl jsem požádán, abych na to odpověděl, tedy: máte z části pravdu, ve chvíli zabudování je vysoce žádoucí, aby vlhkost poklesla pod mez hydroskopicity a dřevo nemělo žádnou vodu volnou. Pro tesařské opracování sekerami je naopak žádoucí, aby dřevo mělo vlhkost vyšší než zmiňovaných 25% a byla v něm voda volná usnadňující opracování určitými způsoby. Ano, ten rozdíl mezi přípravou na tesárně a samotnou stavbou ze vzduchosuchého dřeva byl v minulosti i několik let, ale je nutné dodat, že je samozřejmě potřeba rozlišovat ty akce, protože když se stavěla střecha kostela, byl čas to připravit, když bylo potřeba postavit stodoly po požáru, dělalo se to hned, třeba i z letního těžby. Ano tesaři si často vybírali to co potřebovali, ale zase, ne všude a ne za všech okolností, kde se plavilo dříví, mohli si řasto vybrat jen hotové rozměrové sortimenty, protože tesalo se rovnou na skládkách u přístavišť, kam se vory dovezly. Ano, za minulého režimu to pila neposlala pryč s vlhkostí nad 25%, ale nebylo to proto, že nějak zásadně lpěli na pravidlech třídění řeziva, hlavním důvodem byly spíš pomalé dodávky a dřevo tak stíhalo vyschnout. Doporučená pravidla kvality dříví, používaná pravděpodobně i ve vaší praxi, navazují na uznance ještě z doby R-U a byla kodifikována v roce 1927, později upravena podle Rakouských uznancí z roku 1973 a nově pak v letech 2000 a 2008, kupodivu je v nich přípustný rozsah vad stále stejný, to jestli dnes dostanete řezivo se suky nebo bez nich je na vaší schopnosti si ho správně objednat a případně vybrat a převzít. Pilař se vám samozřejmě bude snažit prodat cokoliv má na place. Trasologie zachovaná na originálních prvcích tohoto konkrétního krytého schodiště je mimochodem docela zajímavá. Žádné ruční hoblování, žádné opracování sekerami, prošlo to katrem a protahovačkou (rok 1928), ozdoby provedené zejména pořízem a začištěné dláty. Jsem přesvědčen, že za rok vůbec překvapen nebude. Podle směru odklonu vláken se dá docela dobře předvídat, jak se bude dřevo v budoucnu ve změnách tvaru vlivem hystereze sorpce a Zdeněk to docela dobře ví. Jinak je ale moc fajn, že jste si taky tesařským řemeslem prošel, docela rád bych se kouknul na nějaké vaše video, třeba z nějaké opravy památkového objektu.

@sujamich

3 жыл бұрын

@@habakuk01 Dobrý den , Váš komentář jsem nechal přečíst své kolegy ( ti jsou o trochu staršího data ) a tak trochu s Vámi nemůžem souhlasit a to hned v několika věcech - zkoušel jste protáhnout mokrý hranol protahovačkou , víte co to s ní udělá , musel by jste do ní lít klouzek po hektolitrech , aby jí to prošlo a to nemluvím o zátěži na motor - jestliže protáhnete mokré dříví protahem nebo ho nějak jinak budete opracovávat , tak chytne - říkáme tomu rychlé schnutí a začne se neuvěřitělně rychle kroutit , skoro pod rukama - když se plavilo dříví , tak na těch skládkách a přístavištích se otesávala jenom kůra a lýko a dále šly kulatiny na skládku u pily na vysoušení , aby se dosáhlo vlhkosti vhodně pro katr , přesně si to nepamatuji , ale mělo by to být okolo 30 procent vlhkosti - s tou dodávkou řeziva za minulého režimu si to také pamatuji trochu jinak - když jsme dělali větrné mlýny do Holandska v 87 - 88 roce , kazetové parkety do Rakouska , stanové podsady pro tábor v Jižních Čechach , střechy mnoha kostelů v ČR a mnoho jiných prací , tak nám pila námi požadované řezivo dodala nejpozději do 3 týdnů a když se stalo , že nám dodala mokré , tak jsme řvali a buďto to vyměnili , ale spíše jsme to prohazovali za skladové řezivo - ještě k tomu mokrému řezivu , zkoušel jste opisovat jednotlivé prvky ( dlaby , kampy , lípnutí atd. ) na mokré dřevo tesařskou tužkou ??? zkoušel jste někdy inpregnovat mokré dřevo nebo si myslíte , že našim dědkům na mokrém držela volská krev smíchaná s modrou skalici a vápnem ???? - zkoušel jste někdy postavit střechu nebo jinou konstrukci s mokrého řeziva - po té co vyschne změní objem a nebude Vám sedět ani jeden spoj a volné konce hranolů se zkroutí tak , že by jste mohl vyrábět vrtule k letadlům , mimo jné nedokáži pochopit ty " řemeslníky " , kteří takové dřevo požijí na přístřešek nebo jiné konstrukce , které jsou ze zpoda vidět ... mokré dřevo neudrží ani když ho zabetonujete ( vlastní zkušenost - jeden zákazník to udělal , smrkový hranol zabetonoval do věnce a věřil , že dělá správně , netušil , že mu hranol roztrhá věnec ) - při výstavbě stodol a jiných hospodářských budov po požáru se rozhodně nedělalo s mokrého dřeva - bralo se to co bylo na pile , to co měl hospodář nasysleno , občas se braly i ohořele hranoly , jelikož to je nejlepší inpregnace ,. ale hlavně se stavěly tyto budova s toho nejlevnějšího - soušky , mladý stromy , které se vykácely při třídění , jelikož rychle vyschly - Zděnkovi přeji , aby se mu to nezačalo kroutit a nebo jinak pracovat mám nebo spíš máme toho již něco málo za sebou - 32 , 35 a 40 let praxe s prací se dřevem v tesařských a truhlářských prací , tak to berte jako naše zkušenosti bohužel videa netočím a fotky již také neděláme , zakázky nabíráme na doporučení , takže nepotřebujeme prezentace a nemohu Vám posloužit , ale zkusím se podívat , jestli někde nějaká nezapadla

@habakuk01

3 жыл бұрын

@@sujamich Já se ve skutečnosti docela nerad pouštím do odborných diskuzí na internetu, má to několik zásadních důvodů. Zaprvé, na začátku každé diskuse je nutné, aby všechny strany věděli, jakou terminologii používají, že mají zhruba stejný přehled o tématu a hlavně, že se baví o tom stejném. V tomhle případě mám dojem, že možná máme podobný přehled, ale terminologie se poněkud míjí a hlavně, že se bavíme každý o něčem jiném. Nerad bych, abyste to bral nějak osobně, ale mám dojem, že to, co popisujete vy, je praxe posledních tak sedmdesáti let. Já přitom v tomhle mířím časově poněkud dál, někam ke klasickému opracování sekerami, někam do tesařiny našich konstrukcí krovů z období 14. - 19. stol. Ano, vím, že nacpat mokré dřevo do protahovačky je nesmysl. Pojďme si ale říct, co si představujete pod pojmem mokré dřevo: z lesa jde na pilu něco mezi 50-60%, na jaře v extrémech při pokácení může být i přes 100% vody, když to do týdne zbavíte na pile kůry a pořežete, za další dva týdny můžete být klidně u hranice meze hydroskopicity, voda volná je pryč vy máte 25%, ale pořád je to mokré dřevo, teď teprve následuje úbytek vody vázané a na ten si fakt počkáte, až někde pod 20% se můžeme pomalu začít bavit o vzduchosuchém dřevě, ale to potrvá měsíce. Takže abychom naplnili to zaprvé, zkuste popsat hodnotu rozdílu mokré/suché ve vašem pojetí, protože pilař nebude mít problém pořezat cokoliv mezi 25-35%, pro tesání ale potřebujete vlhkost vyšší, i proto se v minulosti často tesalo rovnou v lese po zkácení. A nepoužívala se tužka, ale značení rudkou nebo olůvkem, cinkšňůra se dělala za mokra máčená… V každé takové debatě dřív nebo později dojde na vzájemné sdělování zkušeností, možná je to špatně, ale já to dělat nebudu, každý máme své obzory poznání, ale bez toho úvodního nastavení vzájemného rozhledu asi nemá smysl v tom jakkoliv pokračovat.

Co to je za túzku to není pika

@Shakyrass

3 жыл бұрын

Najdes ve videich nejen zde😉