Cílem obou metod je kompenzovat projevy poruchy u osob s postižením řeči, jazyka a psaní, aby člověk s poruchou komunikace mohl vyjadřovat své potřeby a sdílet své pocity. Využívána je např. osobami s dysfázií a dysartrií, poruchami komunikace provázející mentální retardaci, tělesné postižení nebo poruchy autistického spektra, lidé po mozkové mrtvici, úrazu mozku, Parkinsonovou chorobou nebo s amyotrofickou laterální sklerózou a další. Může se jednat o systémy bez pomůcek ( mimika, gestikulace, znaková řeč , jazykový program MAKATON ) nebo s pomůckami ( obrázky, piktogrami, fotografie, komunikační tabulky, dotykové tablety, pomůcky s hlasovým výstupem, mobilní aplikace). S těmito systémy jsem se setkala pouze vzdáleně, osobní zkušenost nemám.

Jaké znáte alternativní a augmentativní komunikační systémy? Například znaková řeč, která využívá tvary, postavení a pohyby rukou, mimiku, pozici hlavy a horní části trupu, využívány neslyšícími lidmi. Další znak do řeči pro mentálně postižené nebo pro komunikaci s miminky. Nebo také Breillovo písmo pro nevidomé. Osobně jsem se setkala se všemi zmíněnými typy.

Anna Morávková Z AAK jsem znala znakovou řeč a znak do řeči, nově jsem se dozvěděla o systémech Makaton, PECS a VOKS, Lormova abeceda, Tadoma či Cued Speech. Setkala jsem se s lidmi, kteří komunikovali pomocí znakové řeči, na střední škole jsem se chvíli snažila znakovou řeč naučit, bohužel jsem u toho nezůstala.

Sociální sítě určitě komunikaci usnadňují, člověk ji většinou využívá ve chvílích, kdy zrovna s daným člověkem nemůže být v osobním kontaktu. Pomáhají s udržováním vztahu s ostatními. Pro handicapované je komunikace přes sociální síť mnohdy jednodušší, psaný rozhovor je pro ně lehčí a mnohdy se dokáží lépe seznámit. Pokud handicapovaný jedinec nedokáže plně projevit své emoce, může je pomocí smajlíků naznačit. Pravidelně využívám ke komunikaci Messenger, WhatsApp, Instagram, dále pak využívám aplikaci KZread pro přehrávání videí.

Před touto přednáškou jsem znala pouze znakovou řeč. Nyní jsem své poznání rozšířila o znak do řeči, Makaton, PECS či Výměnný obrázkový komunikační systém. Sama jsem se osobně setkala pouze se znakovou řečí při jízdě v MHD.

Mezi AAK patří všechny formy komunikace, které nahrazují mluvenou řeč. Patří sem znaková řeč, znak do řeči MAKATON, PECS, VOKS. Existují i komunikační systémy v podobě mobilních aplikacích jako např. GoTalkNow, Grid Player, SpeechMate, Řečový asistent. Mezi taktilní komunikační prostředky patří Larmova abeceda a taktilní vibrační metoda je Tadoma. Další komunikační prostředek je Cued speech. Osobně jsem se setkala pouze se znakovou řečí a znakem do řeči.

Mezi alternativní a augmentativní systémy, se kterými jsem se setkala, patří naslouchadla, znaková řeč, Breillovo písmo, tabulky pro dorozumívání, nově jsem se dozvěděla například o MAKATON, PECS, VOKS a mnoha mobilních aplikacích (SpeechMate, GoTalkNow, Snap Core First, . . .).

Role sociálních sítí je přiblížení lidí, komunikace na dálku i v rámci mezinárodního kontextu a snazší komunikace. Pro handicapované jsou velmi prospěšné, pokud mají poruchy řeči, jelikož mohou své emoce projevit skrze emotikony a psaní. Pro tělesně postižené, kteří nemohou tak často vidět svou rodinu/přátele může dobře posloužit Skype, kde se vidí a kontakt je tak nejvíce autentický a přibližující se realitě. Já pravidelně používám Messenger, WhatsApp - ke komunikaci s rodinou a přáteli, Instagram - pro inspiraci a KZread pro přehrávání zajímavých videí - cestování, seberozvoj, seriály atd.

Jaké znáte alternativní a augmentativní komunikační systémy? Setkali jste se s některými z nich osobně? Z alternativnchí a augmentativních komunikačních systémů znám znakovou řeč, Breillovo písmo, syntetizaci řeči, naslouchadla, tabulky pro dorozumívání. Setkala jsem se se znakovou řečí a Breillovým písmem.

Existence sociálních sítí usnadňuje a urychluje kontakt mezi lidmi. Většina lidí se na sociálních sítích tolik nestydí a dokáží se projevit či seznámit a otevřít druhému více než v realitě (někdy bohužel až moc), což je dle mého názoru jedna z věcí, která je pro hendikepované lidi výhodná. Další možnosti, které díky sociálním sítím máme jsou: sdružování se do skupin (př. lidi sestejným problémem či postižením nebo potřebou), sdílení informací, na které bychom sami třeba nenarazili, komunikace s lidmi na druhé straně světa atd. Myslím si, že když se sociální sítě užívají s rozumem a jistou ostražitostí jsou pro své uživatele prospěšné. Sama užívám facebook a whatsapp na komunikaci s přáteli, youtube na videa a muziku, instagram na sdílení a sledování fotek.

Jaké znáte alternativní a augmentativní komunikační systémy? - znakovou řeč, znak do řeči, MAKATON, PECS, VOKS a mnoho mobilních aplikací (SpeechMate, GoTalkNow, Snap Core First,...), dále také Lormovu abecedu, Tadoma Setkali jste se s některými z nich osobně? - Osobně jsem se setkala se znakovou řečí, například během školní exkurze do školy pro sluchově postižené.

Sociální sítě v dnešní době jsou jedním z prostředků, které nahrazují osobní kontakt. Mohou být jak přínosné, hlavně pro komunikaci lidí na velké vzdáleností, ale taky mnohdy prostřednictvím sociálních sítí lidí nahrazují osobní kontakt, který je za běžných podmínek možný. tím pádem se zbavují zážitků, které přes sociální sítě člověk nezažije. Pro handicapované osoby jsou sociální sítě určitě prospěšné, protože nahrazují kontakt a socializaci, který lidem s postižením tak často chybí . Já sama využívám: Whatsapp, Facebook, instagram, Messenger.

Mezi alternativní a augmentativní komunikační systémy patří znaková řeč, znak do řeči, Makaton, PECS, VOKS nebo mobilní aplikace (GoTalkNow, SpeechMate). Setkala jsem se se znakovou řečí a dále s přenesením znaků do řeči.

Velkou výhodou sociálních sítí je usnadnění komunikace a urychlení předání informací. I v situacích, kdy se s dotyčnými lidmi nemůžeme kvůli nějakému důvodu setkat, můžeme udržovat kontakt. Pro handicapované je komunikace přes sociální sítě jednodušší. Osobně využívám Facebook pro komunikaci s přáteli, Instagram pro sdílení fotek, WhatsApp, KZread pro shlédnutí videí, poslech hudby. Veronika Knapová, 1. ročník fyzioterapie

Sociální sítě umožňují hlavně snadnější komunikaci, můžeme být v neustálem kontaktu, komunikovat s více lidmi. Pro jiné to může být příjemnější prostředí, ve kterém lehčeji osloví někoho, koho by normálně neoslovili. Pomocí instagramu můžeme například sdílet fotky ze svého života a komunikovat takto. Pro handicapované může být například náročný pohyb, ale může díky nim zůstat v kontaktu s přáteli, rodinou, ale i se zdravotníkem. Používám facebook - komunikace s přáteli, instagram - komunikace pomocí fotek, inspirace, ČSFD.cz - názory ostatních na filmy, Pinterest - inspirace, KZread - videa, hudba, seriály ..