Díky za stream a za slova o ouřadech, kteří nenesou odpovědnost za chyby. Bohužel, ouřad se vždy vyviní. To platí i pro Pardubice dvojnásob.

Na této nehodě je vidět, jak dlouho trvalo, než se trať plně dokončila. V případě hlásek, je jediné zabezpečení telefon a dopravní dokumentace. Narozdíl od Hradel, kde je už zavbespečovací zařízení a odhlášky se dávají jeho obsluhou.

Paráda. Konečně zase živý stream ve standardním formátu. 👍

Opětovné zapnutí je na rozvodnách naprosto standartní. Ono totiž vedení dokáže vyhodit i spadlá hrouda sněhu, větev, blbej pták...... obvykle je daný předmět tím proudem "odstraněn" a po zapnutí už to funguje

K tomuto bych chtěl dodat jednu věc: za katastrofu v Řikoníně ouřadové narozdíl od Pardubic opravdu nemohli, tam to byla skutečně smutná shoda mnoha nešťastných okolností. Ježdění neoprávněných spolucestujících na lokomotivách bylo zcela běžné až do konce minulého století a ve chvíli, kdy se tomu podařilo zabránit (flastrovat fíry za "taxi" tak, že si to už nedovolili), výrazně se zvedl počet projetí stůj a nehod. Stejně jako spolujezdec v autě dokáže řidiče lépe udržet v pozornosti, stejné je to u strojvedoucích. Zákaz černých spolujízd na lokomotivách přišel jako alibismus předpisářů, když se jednou stala nehoda při které fíra vezl osobu, která na lokomotivě nevykonávala žádnou práci a tak jako příčinu nehody označili nepozornost fíry a vyřešili to oním zákazem. Zároveň ale v té době fírové nebyli na lokomotivách sami a jezdili s nimi pomocníci anebo vlakvedoucí, kteří měli přímo v popisu práce hlídat pozornost strojvedoucího, což dnes nejenže není, ale je to dokonce zakázáno, aby fíra kohokoli na mašině měl. Kdyby v Pardubicích fíra měl na mašině někoho druhého, bylo by dvakrát tolik očí, co si mohli všimnout červené a k nehodě by nedošlo.

@jarmilavavrinkova7103

2 сағат бұрын

Jak by to dopadlo v Pardubicích, kdyby strojvedoucí místo chyby, kterou si uvědomil a začal brzdit, třeba omdlel? Je na lokomotivě zařízení, které "zjistí" že lokomotivu nikdo neřídí a vlak zastaví? V době, když můj mobil "ví" kde jsem, mne nenapadlo, že není na koridoru vybavení, které odhalí, že jedou 2 vlaky proti sobě. Moje představa byla, že v těch velkých nádražních budovách jsou velíny a všechny vlaky na koridoru jsou na obrazovkách, všechny semafory... A kdyby byly dva vlaky na jednom úseku, tak kolej začne blikat červeně.

V padesátých letech minulého století se stala obdobná nehoda před železniční stanicí Šakvice. O vánocích před půl nocí 1953 zastavil zpožděný osobní vlak z Brna před vjezdovým návěstidlem do stanice Šakvice na signál stůj. A po několika minutách do něho narazil v plné rychlosti rychlík do Bratislavy, jehož opilá posádka spala. Nechápu jak se dá spát na parní lokomotivě? Dřevěné vozy osobního vlaku se prakticky proměnili v třísky a to mělo za následek 106 mrtvých.

@jaromir1942

Күн бұрын

To se dá chápat docela snadno. Strojvedoucí nebo topič oslavovali narozeniny syna,tak se ožrali a a usnuli. Takže albatrois se řítil sám,dokud nenarazil do toho osobáku.- Našlo se tam několik prázdných lahví vína.

@kapitanbarbossa7152

18 сағат бұрын

@@jaromir1942 ? Albatros? Nebyl to Rudej Ďábel 476.0?

Jako vedoucí posunu se řídím jednoduchým pravidlem "Pokud si nejsem jist radši zastavit"

@flaaaboyeda608

Күн бұрын

Posun možná. Kdyby si tehdy vlaky zastavovaly jen tak mezi stanicemi, binec by byl asi větší, ne?

@jonaspragis

4 сағат бұрын

@@flaaaboyeda608 Binec v grafikonu asi jo, ale tady si byli všichni jisti ..

57:50 podle tehdejších předpisů měl být mimořádně zastavující vlak o tomto zastavení zpraven. Pokud nebyl, musel být zastaven u vjezdového návěstidla. Pokud byl projíždějící vlak zastaven u vjezdového návěstidla, musel, až mu byl vjezd dovolen, zastavit ve stanici. Tehdy ve stanicích bývalo, že vjezdová návěstidla byla nezávislá na odjezdových (na vjezdovém nebyla návěst výstraha, tj. žluté rameno/světlo). Vjezdové návěstidlo bývalo dvouraměnné, jedno rameno šikmo vzhůru/zelené světlo = volno (pokračovat maximální rychlostí a na odjezdu je také volno), dvě ramena šikmo vzhůru/dvě zelená světla = vjezd odbočkou (sníženou rychlostí a očekávat stůj). Plán byl takový: Zastavit náklad u vjezdu, jakmile zastaví (ne dřív), dát vjezdové návěstidlo na volno, u námezníku (ta bílá věc s černými konci, kde se sbíhají koleje na výhybce) na konci staniční koleje stojí signalista s červeným praporkem (ruční návěst Stůj), vjezd do stanice je povolen, odjezd ne. Stanice Řikonin tehdy nebyla vybavena žádnými prostředky detekce vlaku, tak proto to "vyhlížení". Odjezdová návěstidla buď nebyla vůbec, nebo byla skupinová, platná pro více kolejí. To lezení na přístřešek nástupiště nebylo až tak divoké, na Nové Tišnovce byly v těch dobách takové dřevěné trojúhelníkové přístřešky kryté asfaltovým papírem nad schodištěm do podchodu na které se dalo z opačné strany než byly schody vylézt. Co se týče traťového zabezpečovacího zařízení, automatický blok zde byl vybudován v roce 1975 nebo 1985? Nevím přesně.

@jonaspragis

3 сағат бұрын

Bohužel na ty dotazy odpovídá železniční laik .. minimálně by mohl tušit, že na vjezdu je i předzvěst a nakonec způsob zastavení nezpraveného vlaku je tam popsán dost podrobně i ve zprávě.

Pokud to už někdo psal, tak se omlouvám. Ale zásada jeden vlak na oddíl rozhodně není nepřekročitelná; návěstní předpisy D1 znají a definují pojem „podmíněné projetí stůj“, jehož problematická definice byla mj. příčinou jiné tragické nehody na železnici; konkrétně před čtyřmi lety u Českého Brodu. Za určitých okolností je na tzv. autobloku strojvedoucí dokonce povinen návěst stůj minout, opatrně vjet do obsazeného oddílu a dojet k případné překážce, uváznutému vlaku, nebo jiné příčině zdržení. Donedávna se také praktikoval také tzv. nezavěšený postrk, který se od vlaku odděloval na širé trati a v ten okamžik se v jednom oddílu rovněž legálně octly dva vlaky.

@filipkubesa5431

Күн бұрын

Bylo by ale fér uvést na pravou míru, že ta podmíněná, drážním žargonem "permisivní" návěst Stůj je jen a pouze na oddílových návěstidlech automatického bloku, které mají bílý označovací pás. Na všech ostatních hlavních návěstidlech je návěst Stůj absolutní. Prostě červená, tak dál ani metr, bez příkazu výpravčího. A u těch okolností, kdy se na AB s permisivním Stůj, bych vytkl "strojvedoucí je povinen návěst Stůj minout"... Není! Předpis D1 jasně říká, že za splnění podmínek MŮŽE pokračovat v další jízdě za úroveň návěsti Stůj a dále podle nějakých podmínek. Nikdo do toho strojvedoucího nemůže nutit, není to jeho povinnost jet dál.

@pavelradic9886

Күн бұрын

Díky za info, rád se dozvím něco nového...

@honzavlcek4021

Күн бұрын

Ano, ze stanice Valašské Meziříčí směrem na Vsetín se tento druh postrku používal běžně, poskrtk pomohl vlaku se rozjet ze stanice a po pár kilometrech se odpojil od vlaku a vracel se zpět

@Jurajs89cz

23 сағат бұрын

Příčina nehody u ČB ovšem byla ta, že strojvedoucí byl indisponován. A jízdu okolo stůj na AB považuji za jednu z prasáren v D1.

@kapitanbarbossa7152

18 сағат бұрын

Cože? Podmíněné projetí stůj? Definice z D1? Jako šéfe, nic takového tam není. Jedinné co tam bylo, tak to, že v případě oddílového návěstidla autobloku, které návěstí návěst stůj, je možno tuto návěst projet bez dalších opatření (sepisování rozkazu a tím pádem dovolení výpravčího/dispečera). Podmínkou bylo, že se vždy musí před tímto návěstidlem zastavit. Pak může strojvedoucí pokračovat v jízdě, ale pouze jen dle rozhledových poměrů. Dneska to je upraveno tím, že pokud před sebou v oddílu vidí vlak, nesmí dále pokračovat. Rozjet se smí, až mu vlak před ním zmizí z dohledu.

Poněkud se mýlíte v tom, že v Pardubicích nebylo funkční zabezpečovací zařízení. Bylo a bylo funkční i na lokomotivě RJ. To co tvrdí p. Jančura o zabezpečovacím zařízení v Pardubicích je do jisté míry zavádějící. Bohužel zde není prostor na vysvětlení tak jen ve stručnosti. V Pardubicích uďelal chybu strojvedoucí ale nezabíjel ani on ani zabezpečovací zařízení. Zabíjel prorezlý lůžkový vagon, který byl Regiojetem zakoupen už jako vyřazený od rakouských drah a poté dále provozován v Čechách. To je jasně patrné z fotodokumentace nehody. Otázkou je jestli lidé z Regiojetu o skutečném stavu onoho vozu věděli, či ne.

Jedna z velkých železničních nehod u nás, o které se vůbec nemluví, je srážka dvou osobních vlaků ve Kbelích v roce 1943.

11:55 Do Prahy ne, měli jen střídavou loko, v Kutné Hoře začíná stejnosměrná soustava takže tam byl přeprah....

Železniční nehody až na vzácné výjimky nejsou nikdy způsobené jen jednou věcí... Když si představíme, kolik lidí se v tom případě jmenovalo, úplně naposledy signalista St. 1, náčelník stanice v kolejišti, výpravčí stanice, signalista St. 2, strojvedoucí 4094, pomocník strojvedoucího 4094. 6 (slovy "šest") mohlo zastavit R 57 Pannonia. Neudělal to nikdo... Podobný scénář měla nehoda u Stéblové 14.11.1960, zde to mohlo ovlivnit 7 lidí... Jinak odborně to s Vámi jako laikem bylo přežitelné...

Pani hláskařka neměla dávat stůj kvůli tomu, že se chtěl někdo svézt, ale proto, že neměla odhlášku za odjetým vlakem. A měla tam tu mašinu nechat, dokud odhlášku nedostala. To byla primární a rozhodující příčina průseru.

A co tragédie ve Stéblové mezi Pardubicemi a HK v asi roce 1963 ???.

Jaký národní zabezpečovač? Používá se vz1 mirel.

Zajimave. A nehody na železnicí jsou i dnes...

Kloubouk dolu. Vyznat se v tom drážním bordelu pro laika není žádný pošmak 👍

Pěkná práce, dobře připravené. Jen ten zvuk je slabý i na té youtubove versi.

Jste úplně mimo, možná by bylo dobré to nejdřív konzultovat se znalcem železnice a předpisů. Říkáte spoustu nepřesností z neznalosti.

Počet lidí ve vlaku asi byl znám přesně. Několikrát přejížděli hranici a tenkrát se to hlídalo i mezi soc. státy. Jinak bych se zeptal na ty Poláky, nebyli to nakonec železničáři? Měl jsem kolegu, jeho žena byla "u dráhy" a vím že jezdil na jejich výlety, kdy si tady vlezli do spacího vagonu a jeli kamsi (bylo to po plyšáku, takže třeba do Francie) a tam je někde na nádraží odstavili a oni tam v tom vagonu přebývali třeba týden, courali po okolí, pak je zase někam odtáhli a nakonec tak jeli domů tohle mi přijde že to mohlo být podobně levná dovča. Nakonec to ani nemuseli být železničáři, mohly to organizovat třeba odbory. To by vysvětlovalo, že spací vagon byl jednak polský v ČS vlaku a hlavně že byl obsazen jen Poláky

@JT-kz5oo

Күн бұрын

Byli to železničáři s rodinami kzread.info/dash/bejne/kZWfl6Wup5Wcfag.html

@flaaaboyeda608

Күн бұрын

Polské vagony v mezinárodním rychlíku - věc běžná

Řikonín si pamatuji ještě jako pubertální holka.Jeden můj spolužák měl otce lékaře, který tam byl jako první a dával první pomoc. Byli jsme se tam podívat a opravdu to vypadalo hrůzně.Ty rozházené osobní věci a věci dětí bylo to hrozné.Celá stráň a stromy byly poházené osobními věcmi. A to se našli i tací,kteří ty věci rozkradli.Byla to pro mne hrůzná podívaná.😢😮

@freejiri

Күн бұрын

Pan doktor Vrchlabský z Dolních Louček že? Taťka mi o té nehodě povídal, že tehdy seděl ve škole v Lóčkách a po hlavní najednou jezdila jedná sanita za druhou. Kdysi byl o této nehodě natočen dokument z cyklu Osudové okamžiky,kde pan doktor mluvil. To místo je celkově takové zvláštní, ať už díky této nehodě,nebo válečnými událostmi.

@user-mg3ps5wr9h

23 сағат бұрын

@@freejiri Přesně!! Byla tam i jeho manželka jako zdravotní sestra.Opravdu jezdily sanitky jako šílený.Pan doktor Vrchlabský byl úžasný člověk a dost to prožíval.Ten pohled když jsem to tam viděla, samozřejmě z určité vzdálenosti byl opravdu hrozný.

Pravda nebo lez: Strojvedouci nakladniho vlaku Navara, zastavil daleko proto, protože sel uriznout stromek na vanoce na strani vedle trate. Mimo jine jsem mel v ruce kroniku rikoninskeho obcana, ktery si o nehode udelal zapis.

@badatele

3 сағат бұрын

Nemohu potvrdit ani vyvrátit. Ani Navara ani pomocník o tomto nevypovídají.

Mě dost překvapuje, že ani tehdy nedisponovala trať zabezpečovacím zařízením, které by bránilo puštění dvou vlaků na jednu trať. Možná mi něco uteklo…

@pavelslama5543

19 сағат бұрын

Mechanická návěstidla. Ovládána táhly ručně, ne elektrickým signálem z tratě.

@ptygr

19 сағат бұрын

@@pavelslama5543 To sice ano, ale pokud vím, už za Rakouska fungovaly zabezpečovače, které bránily vyslání dvou vlaků na jednu kolej (fyzicky nešlo dát “volno” na návěstidle nebo přehodit výhybku, dokud vlak blokující cestu neprojel další hláskou)

@jonaspragis

4 сағат бұрын

Disponovala, to byli právě ti výpravčí, signalisti a hláskaři ..

Na vlecke sa pouziva navest "proti stoj mozes"

POtvrzuji je to hodne potichu uz nemohu vice dat vhlasitost a napinam ouska

Povodně ve Švýcarsku jsou hrozné

A co Dluhonice v 50 letech Rychlík s těžkým nákl.vlakem na spojce 120 mrtvých.Proč se o tom nepíše. Zřejmě je to Top Secret,že?

@badatele

3 сағат бұрын

Ne, jen nemám v hlavě seznam železničních neštěstí. Zkuste prosím nahodit nějaký markant, podle kterého hledat.

@jaromir1942

30 минут бұрын

@@badatele Už je to hrozně dávno. Bylo to nějak v 50 letech. na Vánoce. Plně obsazený rychlík jedoucí na Slovensko pustil výpravčí v Dluhonicích na Spojku/tehdá tam byla jednokolejka/ a zapoměl na přijíždějící vlak od Radvanic. Srazili se někde hned za tím nadjezdem co po něm vedla obyčejná cesta. Rychlík prý jel 80 km a Nákladní 60.. Čiilí rychlost nárazu 140 km/hod. Byl to prý tak strašný náraz,že ty lokomotivy proti sobě panáčkovali měla to být 478 a Olomoucký štokr 556. Já tam nebyl ale viděl jsem některé vagony.Stáli v Olomouci na nákl nádraží na poslední koleji Na první pohled nic. Jenže jste otevřel dveře a tam kde dříve byli kupé a chodba tak tam nebylo nic. Jenom na každé straně obrovská hromada třísek a šrotu. Říkalo se,že prý se ten Výpravčí oběsil. Nevím ale jestli je to pravda.Víc o tom opravdu nevím.Jen se divím,že se to zametlo pod koberec. V těch Šakvicích to byl prý Skutečně Albatros,víc nevím. Slováci tehdy vozily rychlíky z Prahy přesTřebovou Brno do Bratislavy zrovna těmi 498.

Mají nějakou ochranu vlaky proti bleskům?

@ondrejrogos3703

22 сағат бұрын

😂😂😂 však to nemyslíš vážne

@petrsimral1461

21 сағат бұрын

Ano, úplně přesně stejnou jako každý automobil. Faradayovu klec.

@pavelslama5543

19 сағат бұрын

@@petrsimral1461 plus uzemnění. Mít kovové spojení s největším hromosvodem světa (železniční sítí) se vyplatí.

49:38 - Soudruzi řadu těch otřesných záběrů neváhali využít do naučného filmu Chyba znamená smrt, pojednávající právě o této nehodě. (Ty nejhorší záběry alespoň překlopili do negativu)

@jonaspragis

3 сағат бұрын

Tenkrát se to tak nebralo, pracovních smrťáků byla taky spousta. Mmch jeden drobnej kousek z wiki: ten druhej spadlej vadon byl naštěstí špajzák, kde v těch sedm asi naštěstí nikdo nebyl.

Proč nepustil výpravčí vlak do stanice? Jednoduchá věc: Výpravčí sleduje průjezd vlaku stanicí a kontroluje stav vlaku. Nákladní vlak by bránil výhledu na rychlík. Po průjezdu rychlíku by ho pustil do stanice. Pokud by byla staniční budova na opačné straně tak je můj příspěvek mimo. To by pak výhled neměl zakrytý.

@petrsimral1461

21 сағат бұрын

Váš příspěvek je mimo, rychlík projížděl po druhé koleji, která je blíže výpravní budově.

@kamilblazek4000

7 сағат бұрын

Příčinu zastavení vlaku u vjezdového návěstidla jsem vysvětlil v příspěvku, viz výše.

Slaný zvuk 🥲😊

@martinslunecko274

Күн бұрын

Já bych naopak řekl málo osolený zvuk 🙂

Náčelníku, příště prosímtě vstaň a něco s tím zvukem udělej hned. Když do toho kuňkání skočí reklama, tak nám to rve uši. Normálně máš ten zvuk super, akorát dnes... Mimochodem, v Tišnově je ulice Jamborova.