Těžko bych hledala někoho, kdo mě v životě více inspiroval než moji nejbližší. Ale proč právě babička? Toto rozhodnutí se u mě dostavilo po zhlédnutí dokumentu Jana Špáty - Respice Finem. Nejen že mě oslovil jeho originální přístup a pojetí tématu stáří, ale zejména jsem si uvědomila, že tento námět je aktuální v každé době.
Snažila jsem se částečně přiblížit tomuto filmu zejména poutavostí a estetickou přitažlivostí jednotlivých záběrů. S tím souvisí také volba černobílé stylizace. Na rozdíl od něj jsem však nezdůrazňovala blízkost smrti, naopak jsem chtěla ukázat spíše pozitivní stránku stárnutí.
Obdivuji, jak lidé s přibývajícím věkem nabývají na rozvaze a vnitřním klidu, stávají se moudřejšími díky zkušenostem, které jim život přinesl. A mají spoustu zážitků, o které se s námi mohou podělit.
Mým cílem bylo zachytit život a vzpomínky jedné ženy v krátkém dokumentu. Chtěla jsem ukázat, jak obecnou rovinu stárnutí, tak i rovinu osobní. Soukromé zážitky, zkušenosti a názory babičky, která mě hodně inspirovala a stále inspiruje.