4 ★ Písek a voda ve vápenné maltě, receptury malt // Jak se v minulosti stavělo s vápnem

na webu netusene-souvislosti.npu.cz/cs a Facebooku / netusenesouvislosti najdete aktuální informace k letním školám práce s vápnem. Tyto školy pořádá Národní památkový ústav www.npu.cz/cs v rámci popularizačního cyklu s názvem „(Ne)tušené souvislosti“. O technologické laboratoři NPÚ se více dovíte na webu technologicka-laborator.npu.c....
4. díl cyklu „Jak se v minulosti stavělo s vápnem“ přináší informace k výběru písku do vápenných malt, k významu vody při práci se vzdušným vápnem i k poměru míchání vápenných malt. Presentované informace jsou podložené výzkumem v dané oblasti. V rozšířené formě jsou uvedeny v publikacích s názvem „Příprava vápenných malt v péči o stavební památky“, autorky D. Michoinové a publikaci „Tradiční vápenné omítky - poznání a praktické postupy“, autorů V. Girsa a D. Michoinová. Knihy vydalo IC-ČKAIT a Národní památkový ústav.

Пікірлер: 9

  • @JohnnymaCZEk
    @JohnnymaCZEk2 жыл бұрын

    Je možné aplikovat vápenné malty\omítky i na zdivo tlučené, nebo kotovicovicové? Je možné z vápna připravit i špric, bez použití cementu? Jsou nějaká úskalí při omítání vlhké zdi? Děkuji

  • @filip.brezina
    @filip.brezina2 жыл бұрын

    Jaký písek je do Marocké vápenné omítky, Jemný 1mm do vápenné omítky?

  • @marvl6841
    @marvl68413 жыл бұрын

    Dobrý den, měl bych zájem o vaši knihu Příprava vápenných malt. Na vašem webu je napsáno že jsou rozebrány. Nelze tedy už zakoupit? Nenabízíte i elektronickou verzi? Velmi mě zajímá toto téma a rád bych jej aplikoval u jedné starší nemovitosti. Děkuji

  • @dagmarmichoinova7026

    @dagmarmichoinova7026

    3 жыл бұрын

    zdravím Vás, knihu vydalo IC ČKAIT a jejich e-shopu lze knihu koupit.

  • @marvl6841

    @marvl6841

    3 жыл бұрын

    @@dagmarmichoinova7026 Díky

  • @vladimirriha5870
    @vladimirriha58703 жыл бұрын

    Srdečně zdravím, moc děkuji za info. Viděl jsem dokument o římském antickém betonu, který prý tvrdnul i pod vodou. Rozborem zjištěno, že do tohoto betonu byla přidávana volská krev. Beton drží dodnes. Dokument o maltě čínské zdi - rozborem dokázáno, že byla přidána bílkovina ryže a malta se nedrolí ani nyní. Pověst o karlově mostě hovoří o přidávání vajec. Na zámku v Žirovnici v kapli je omítka, která vydržela dodnes a přežila i požár (info od průvodce). Jste si naprosto jistá, že v historické maltě nebyla nikdy přidána i nějaká bílkovina ? A nebo se to už po letech nedá zjistit ? Díky za případné info.

  • @dagmarmichoinova7026

    @dagmarmichoinova7026

    3 жыл бұрын

    nejen bílkoviny, ale i tuky a cukry se přidávaly do vápenných malt. dopad některých jsem studovala a publikovala, text je dostupný na webu (Ne)tušených souvislostí. jedná se o zapomenuté, pokročilé dovednosti s modifikací vlastností vápenných zejména pro specifické účely. v minulosti tradované a založené na zkušenostech. metody zpětné detekce přítomnosti organických látek se stále zlepšují a rozhodně je to moc zajímavé, ale velmi složité téma pro výzkum.

  • @iwoskramlik1290

    @iwoskramlik1290

    2 жыл бұрын

    Kasein, třeba z tvarohu, nebo mléko. Zvyšuje pružnost. Jedni tvrdí, že je to nesmysl a nikdy se to nedělalo, druzí to vyzkoušeli a potvrzují to. Římské vápno, podle rozborů, v sobě mělo pucolány z tamních sopečných tufů, tedy už šlo o hydraulické přísady a tedy to byl spíš cement (obecně -- nějaké křemičité alkálie).

  • @iwoskramlik1290

    @iwoskramlik1290

    2 жыл бұрын

    @@dagmarmichoinova7026 : u cukru se uvádí, že jde o zpomalovač, protože rozpuštěný cukr obaluje rostoucí krystaly a zpomaluje tak jejich růst. V praxi jsem to nezkoušel, mám to jen z učebnice. Stejně jako poučku, že mléko zpomaluje tuhnutí sádry a tedy prodlužuje zpracovatelnost sádrových malt.